USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

ze dne 29. dubna 2015

obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a výkonné agentury

EVROPSKÝ PARLAMENT,

—	s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise,

—	s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtů výkonných agentur na rozpočtový rok 2013,

—	s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0101/2015),

A.	vzhledem k tomu, že Účetní dvůr již po dvacáté za sebou nemohl vydat kladné prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost operací, na nichž se tato účetní závěrka zakládá, což ohrožuje legitimitu výdajů a politik Evropské unie;

B.

vzhledem k tomu, že obzvláště v situaci, kdy jsou zdroje omezené, je třeba, aby Komise šla příkladem tím, že ukáže evropský přínos svých výdajů, a tím, že zajistí, aby tyto prostředky, za které nese sdílenou nebo plnou odpovědnost, byly vynakládány v souladu s platnými finančními pravidly a nařízeními;

C.

vzhledem k tomu, že Komise nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Evropské unie a přičemž členské státy jsou povinny s Komisí loajálně spolupracovat s cílem zajistit, aby byly rozpočtové prostředky využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení; vzhledem k tomu, že zejména v rámci sdíleného řízení finančních prostředků mají členské státy odpovědnost za plnění rozpočtu Unie;

D.

vzhledem k tomu, že je zcela nezbytné, aby v rámci sdíleného řízení finančních prostředků byly údaje poskytované členskými státy ohledně příjmů a výdajů v rámci sdíleného řízení pravdivé a přesné; vzhledem k tomu, že je klíčové, aby členské státy pochopily vlastní odpovědnost za řízení prostředků Unie v rámci sdíleného řízení;

E.	vzhledem k tomu, že interinstitucionální dialog podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) poskytuje příležitost k posilování nové kultury výkonnosti v rámci Komise;

Sdílené a decentralizované řízení: nedostatky Komise a členských států v oblasti řízení

Výhrady v oblasti zemědělství a rozvoje venkova

1.

nemůže politicky zajistit, aby kontrolní postupy Komise a členských států poskytovaly nezbytné záruky legality a správnosti všech uskutečněných operací v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, což je patrné z výhrad generálního ředitele GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova v jeho výroční zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014; — ABB02 – tržní opatření: riziková částka je 198,3 mil. EUR; sedm systémů podpor v devíti členských státech s 11 výhradami; Polsko 77,6 mil. EUR, Španělsko 54 mil. EUR, Francie 32,4 mil. EUR, Nizozemsko 16,4 mil. EUR, Spojené království 8,5 mil. EUR, Itálie 5 mil. EUR, Česká republika 2 mil. EUR, Rakousko 1,9 mil. EUR, Švédsko 0,5 mil. EUR; — ABB03 – přímé platby: riziková částka je 652 mil. EUR; dotčeno 20 platebních agentur ze 6 členských států: Španělsko (15 z 17 platebních agentur) 153 mil. EUR, Francie 203,4 mil. EUR, Spojené království – PRA Anglie 118 mil. EUR, Řecko 117,8 mil. EUR, Maďarsko 36,6 mil. EUR, Portugalsko 28 mil. EUR; — ABB04 – výdaje v oblasti rozvoje venkova: riziková částka je 599 mil. EUR; dotčeno 31 platebních agentur z 19 členských států: Belgie, Bulharsko (56,8 mil. EUR), Kypr, Německo (Bavorsko, Braniborsko), Dánsko, Španělsko (Andalusie, Asturie, Kastilie la Mancha, Kastilie a Leon, FOGGA Galicie, Madrid), Finsko, Francie (ODARC, ASP (70,3 mil. EUR)), Spojené království (SGRPID Skotsko, RPA Anglie), Řecko, Irsko, Itálie (AGEA (52,6 mil. EUR), AGREA Emilia-Romagna, OPR Lombardie, OPPAB Bolzano, ARCEA Kalábrie), Lucembursko, Nizozemsko, Polsko (56,7 mil. EUR), Portugalsko (51,7 mil. EUR), Rumunsko (EUR 138,9 mil. EUR) a Švédsko; — ABB05: riziková částka je 2,6 mil. EUR – výdaje IPARD pro Turecko

Výhrady v oblasti regionální politiky

2.

nemůže politicky zajistit, aby kontrolní postupy Komise a členských států poskytovaly nezbytné záruky legality a správnosti všech uskutečněných operací v oblasti regionální politiky, což je patrné z následujících výhrad generálního ředitele GŘ pro regionální a městskou politiku v jeho výroční zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014: konstatuje, že 73 programů z 322 bylo předmětem výhrad v důsledku toho, že systémy řízení a kontroly byly spolehlivé pouze částečně (v roce 2012 to bylo 85 operačních programů z 317); konstatuje, že průběžné platby provedené na základě těchto programů na období 2007–2013, které byly předmětem výhrad, dosahují 6,0355 mld. EUR; konstatuje, že Komise odhaduje výši rizikové částky na 440,2 mil. EUR;

3.

uznává, že tyto výhrady jsou sice známkou nedostatků v systémech kontroly v členských státech, avšak jsou také účinným nástrojem používaným Komisí k tomu, aby se urychlily kroky ze strany členských států směřující k odstranění těchto nedostatků, a byl tak chráněn rozpočet Unie;

Výhrady v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí

4.

nemůže politicky zajistit, aby kontrolní postupy Komise a členských států poskytovaly nezbytné záruky legality a správnosti všech uskutečněných operací v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, což je patrné z následujících výhrad generálního ředitele GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování v jeho výroční zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014; konstatuje, že jeho výroční zpráva o činnosti obsahuje výhradu k platbám provedeným v programovém období 2007–2013 s rizikovou částkou 123,2 mil. EUR za rok 2013; konstatuje, že tyto výhrady se týkaly 36 operačních programů (dále jen „OP“) Evropského sociálního fondu ze 118 (oproti 27 OP ze 117 v roce 2012);

Prohlášení o věrohodnosti vydané Účetním dvorem

Účetní závěrka a legalita a správnost příjmů – výroky bez výhrad

5.

vítá, že účetní závěrka Unie za rozpočtový rok 2013 ve všech významných ohledech věrně odráží finanční situaci Unie k 31. prosinci 2013, a s uspokojením konstatuje, že příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2013, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

Výhrady týkající se příspěvků založených na hrubém národním důchodu (HND)

6.

vyjadřuje výhradu ohledně výpočtu příspěvků členských států na základě HND z důvodu nedostatků (1) v ověřování údajů, které provádí Komise (2); připomíná, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že Komisí provedené ověření údajů o HND nebylo dostatečně strukturované a cílené;

Legalita a správnost závazků – výrok bez výhrad

7.

s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2013, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

Legalita a správnost prostředků na platby – záporný výrok

8.

domnívá se, že je nepřijatelné, že platby jsou už dvacátým rokem po sobě zatíženy významnou mírou chyb;

9.

je si vědom toho, že záporný výrok Účetního dvora vychází ze zjištění, že systémy dohledu a kontroly jsou účinné jen částečně, a proto jsou platby zatíženy mírou chyb odhadovanou s největší pravděpodobností na 4,7 %;

10.

připomíná, že nejpravděpodobnější odhad míry chyb u plateb v rozpočtovém roce 2012 činil 4,8 %, v rozpočtovém roce 2011 3,9 %, v rozpočtovém roce 2010 pak 3,7 %, v rozpočtovém roce 2009 3,3 %, v rozpočtovém roce 2008 5,2 % a v rozpočtovém roce 2007 6,9 %, a za období, po které byl uplatňován předchozí víceletý finanční rámec (VFR) 2007–2013, dosáhl tedy průměrné úrovně okolo 4,6 %; konstatuje tudíž, že podle výročních zpráv Účetního dvora došlo v roce 2013 ke stabilizaci míry chyb na úrovni průměru víceletého finančního rámce 2007–2013, nicméně od roku 2009 míry chyb vykazují postupné zvyšování a negativní trend;

11.

poukazuje na to, že podle výroční zprávy Účetního dvora za rok 2013 činila odhadovaná míra chyb v oblasti sdíleného řízení 5,2 %; konstatuje, že v rámci jiných operačních výdajů (které jsou ve své velké většině řízeny přímo Komisí) je odhadovaná míra chyb 3,7 %; zdůrazňuje, že se obě míry chyb pohybují nad prahem významnosti 2 %; zdůrazňuje, že oblasti sdíleného řízení vykazují míru chyb podstatně vyšší, než je míra chyb u ostatních operačních výdajů;

12.

konstatuje, že předmětem výhrad generálního ředitele GŘ pro regionální a městskou politiku v jeho výroční zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014 bylo v důsledku toho, že systémy řízení a kontroly byly spolehlivé pouze částečně, 73 programů z 322 v roce 2013, což je menší podíl oproti roku 2012 (85 operačních programů z 317); konstatuje, že odhadovaná riziková částka činí 1,1353 mld. EUR a že se tyto výhrady a příslušná částka týkají dvou programových období 2007–2013 a 2000–2006;

13.

konstatuje, že generální ředitel GŘ pro výzkum a inovace ve své zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014 uvádí výhradu týkající se sedmého rámcového programu pro výzkum (7. RP), přičemž odhadovaný dopad v roce 2013 se pohybuje mezi 105,5 mil. EUR a 109,5 mil. EUR;

14.

konstatuje, že generální ředitel GŘ pro námořní záležitosti a rybolov ve své zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014 uvádí výhradu týkající se Evropského rybářského fondu, přičemž riziková částka v roce 2013 činí 10,77 mil. EUR;

15.

upozorňuje na nutnost trvalého zlepšování systémů řízení a kontroly v členských státech, aby bylo zaručeno lepší finanční řízení prostředků EU a snížila se míra chyb v příslušných odvětvích politiky u programového období 2014–2020;

Finanční opravy a zpětné získávání prostředků

16.

konstatuje, že výše oznámených finančních oprav se snížila z 3,7 mld. EUR v roce 2012 na 2,5 mld. EUR v roce 2013, a připomíná, že větší objem finančních oprav v roce 2012 byl způsoben zejména jednorázovou opravou ve výši 1,8 mld. EUR v případě Španělska, kterou byly opraveny výdaje strukturálních fondů na období 2000–2006; konstatuje, že v roce 2013 dosáhl objem Komisí provedených finančních oprav a zpětně získaných prostředků 3,362 mld. EUR, což představuje 2,3 % plateb z rozpočtu Unie;

17.

poukazuje na to, že soustředění prováděných finančních oprav do okamžiku, kdy jsou prováděny platby v rámci vyúčtování programů, neodpovídá realitě, neboť tento okamžik ve skutečnosti proběhl již před několika lety, takže jej nelze považovat za relevantní; žádá Komisi, aby prověřila, zda změna metodiky z roku 2012, která znamenala přechod od potvrzených oprav k prováděným opravám, představuje vhodný způsob, jak vyjádřit skutečný stav systémů kontroly a řízení v daném rozpočtovém období;

18.

konstatuje, že výsledné snížení o 34 % v případě finančních oprav v roce 2013 (z 3,7 mld. EUR na 2,5 mld. EUR) bylo částečně kompenzováno 27 % zvýšením objemu zpětně získaných prostředků v roce 2013 (z 0,7 mld. EUR na 0,9 mld. EUR);

19.

vyjadřuje politování nad tím, že značná složitost souvisejících postupů a počet úrovní kontroly v mnoha oblastech v důsledku právního rámce na ochranu finančních zájmů Unie způsobují, že opravy chyb jsou prováděny až několik let poté, co k chybám dojde.

20.

zdůrazňuje, že průměrná výše finančních oprav a zpětně získaných prostředků za období 2009–2013 činila 2,7 mld. EUR, což představuje 2,1 % průměrné výše plateb z rozpočtu Unie v tomto období; konstatuje, že podle Komise lze tento trend vysvětlit uzavřením programového období 2000–2006 (3); zejména poukazuje na to, že v případě politiky soudržnosti se čtyři pětiny oprav provedených v letech 2007 až 2013 týkají operačních programů z dřívějších období (4); připomíná, že členské státy mají právo na nahrazení zjištěných nezpůsobilých výdajů legálními a správnými výdaji v souladu s platným právním rámcem pro strukturální fondy;

21.

připomíná, že Komise a členské státy mají povinnost přijmout nápravná opatření na ochranu rozpočtu Unie v případech neúčinných systémů kontroly nebo neoprávněných výdajů; poukazuje na to, že Komise a členské státy taková nápravná opatření používají, a konstatuje, že pokud by tato nápravná opatření nebyla uplatněna na platby za rok 2013, u kterých byl prováděn audit Účetního dvora, celková odhadovaná míra chyb by činila 6,3 %, nikoli 4,7 %; zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil, že u některých případů operací zatížených chybami, zvláště v rámci oblastí sdíleného řízení, měly orgány dostatek informací, aby mohly tyto chyby odhalit a napravit; z toho důvodu požaduje, aby Účetní dvůr ve svých nadcházejících výročních zprávách uváděl odhad míry chyb v případě, že by byla přijata všechna nápravná opatření;

22.

dále vyjadřuje politování nad tím, že tato opatření zatím měla jen omezený finanční dopad na rozpočet Unie, neboť více než 40 % finančních oprav provedených v roce 2013 se nepovažuje za účelově vázané příjmy (5), ale může být použito týmiž členskými státy, které vyvolaly tyto opravy v politice soudržnosti, čímž se oslabuje preventivní účinek finančních oprav;

23.

konstatuje, že přibližně 28 % z finančních oprav provedených v roce 2013 představovalo čisté snížení financování Unie u daného programu a členského státu zapojeného do politiky soudržnosti;

24.

se znepokojením konstatuje, že výše uvedené sdělení Komise ze dne 29. září 2014 neposkytuje vždy spolehlivé informace o prostředcích ze strukturálních fondů, které členské státy odňaly, zpětně získaly nebo budou zpětně vymáhat, protože Komise uvádí, že vzhledem k nedostatkům v údajích členských států musela přijmout obezřetný přístup, aby nedošlo k nadhodnocení těchto částek (6);

25.

žádá Komisi a členské státy, aby zavedly řádné postupy pro potvrzení načasování, původu a výše nápravných opatření a aby poskytovaly informace uvádějící pokud možno rok, v němž byla platba provedena, rok, v němž byla odhalena chyba, a rok, v němž byl v poznámkách k účetní závěrce uveden údaj o zpětném získání prostředků nebo o finanční opravě, s ohledem na víceletý charakter celého procesu; dále považuje za zásadní, aby byly k dispozici kompletní informace o zpětném získání prostředků a o finančních opravách a aby byly údaje týkající se zrušení prostředků a řízení pro porušení Smlouvy pro příslušný rok zcela transparentní;

Souhrnná zpráva a výroční zprávy o činnosti

26.

bere na vědomí, že generální ředitelé Komise formulovali celkem 17 vyčíslených výhrad týkajících se výdajů; poukazuje na to, že nižší počet vyčíslených výhrad v roce 2013 (21 v 2012) nevedl ke snížení rizikové částky a že maximální celková riziková částka, kterou Komise uvádí ve své souhrnné zprávě (7), je nižší než 4,179 mld. EUR, což odpovídá 2,8 % všech čerpaných výdajů;

27.

žádá Komisi, aby dále vyjasnila metodu výpočtu rizikové částky (8) a vysvětlila odhadovaný dopad opravných mechanismů na tuto částku a aby ve své souhrnné zprávě uvedla řádné „prohlášení o věrohodnosti účtů“ založené na výročních zprávách o činnosti generálních ředitelů;

28.

připomíná, že souhrnné číselné údaje používané Komisí se týkají opravných mechanismů uplatňovaných Komisí a členskými státy (finanční opravy a zpětné získání prostředků) několik let po čerpání prostředků (zejména v obdobích 1994–1999 a 2000–2006), a podotýká, že tentokrát Účetní dvůr ani Komise neuvedly přesné míry chyb;

Tlaky na rozpočet

29.

je znepokojen tím, že v důsledku nepřijatelného postoje Rady při projednávání ročního rozpočtu Unie a navzdory vysoké výši plateb z účetní závěrky vyplývá, že v roce 2013 nadále vzrůstal objem neuhrazených finančních závazků (v okruhu 1b, zejména v regionální politice, je úroveň neuhrazených závazků ke konci roku 2013 odhadována na 23,4 mld. EUR po 5 mld. EUR na konci roku 2010, 11 mld. EUR na konci roku 2011 a 16 mld. EUR na konci roku 2012) a jiných pasiv; konstatuje, že na konci roku se jednalo o celkovou částku 322 (9) mld. EUR, která v roce 2014 pravděpodobně dále poroste;

30.

poukazuje na to, že na konci roku 2013 činila odhadovaná hodnota zbývajících závazků 322 mld. EUR a v průběhu roku 2014 se očekával jejich nárůst; domnívá se, že taková situace je v podstatě v rozporu s článkem 310 Smlouvy o fungování EU, který upravuje řádné finanční řízení, což má dopad na legalitu rozpočtu;

31.

zdůrazňuje, že tyto nevyřešené finanční závazky jsou důvodem ke značným obavám, protože nyní jsou platební stropy poprvé stanoveny tak, aby zůstaly po řadu let v hrubých rysech stabilní (10);

32.

zdůrazňuje, že v době hospodářské krize jsou finanční zdroje omezené; poukazuje však na to, že ve velké části rozpočtu je maximální výše výdajů podle VFR rozdělena do ročních přídělů pro jednotlivé členské státy; podotýká, že způsob, jakým členské státy vstřebávají tyto prostředky, je často hlavním politickým cílem („co se nevyužije, o to přijdeme“) (11); vyzývá proto Komisi a členské státy, aby usilovaly o změnu „výdajové kultury“ v „kulturu výkonnosti“, která by se soustředila na dosahování výsledků podle zásad účinnosti, účelnosti a hospodárnosti;

33.

poukazuje na to, že hrubé předběžné financování dosáhlo na konci roku 2013 výše 79,4 mld. EUR, a trvá na tom, že dlouhá období předběžného financování mohou vést ke zvýšenému riziku výskytu chyb nebo ztrát; zdůrazňuje, že toto riziko je zvláštně citelné v okruhu 4 rozpočtu (EU jako globální hráč), kde u typické operace uběhnou mezi přijetím závazků a okamžikem, kdy Komise zaznamená poslední související výdaj, čtyři roky;

34.

vyzývá Komisi, aby znovu připravila a zveřejnila „dlouhodobou prognózu peněžních toků“, v níž by se promítly budoucí požadavky na platby, s cílem zajistit provedení potřebných plateb na základě schválených ročních rozpočtů; požaduje, aby Komise předložila, bude-li to zapotřebí, změny stávajících nařízení v případě, že roční rozpočty nedokážou zajistit dostatečné prostředky odpovídající nezbytné úrovni plateb;

35.

opětovně zdůrazňuje, že je nutné usilovat o nalezení dlouhodobějších řešení, která by mohla Komisi pomoci získat kontrolu nad jejím rozpočtem; konstatuje, že je zvlášť potřeba klást zvýšený důraz na odpovědnost a zaměření na výkonnost a výsledky u výdajů; zdůrazňuje, že je proto třeba, aby Parlament hrál významnější úlohu při přezkumu výdajů a výkonnosti;

Finanční nástroje

36.

podotýká, že na konci roku 2013 bylo v rámci 941 nástroje finančního inženýrství zřízeno 176 operačních programů (OP) Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF) v 25 členských státech; je zvláště znepokojen tím, že pouze 47 % z 14,3 mld. EUR (6,7 mld. EUR), které byly vyplaceny těmto nástrojům finančního inženýrství, bylo skutečně poskytnuto konečným příjemcům, ačkoli toto číslo znamená navýšení oproti 4,7 mld. EUR vyplaceným do konce roku 2012; poukazuje na to, že za průměrnou mírou čerpání ve výši 47 % ke konci roku 2013 se skrývají rozdíly, které existují v čerpání částek mezi jednotlivými fondy a jednotlivými členskými státy; konstatuje, že průměrná míra čerpání je průměrem ze všech 900 fondů: těch vytvořených v roce 2008 i těch, které byly vytvořeny nově v roce 2013 a u nichž provádění teprve začalo; je toho názoru, že zatímco výkon některých fondů je neuspokojivý, existují jiné, které již dosáhly 100 % čerpání a výnosy z nich se nyní opětovně investují do revolvingových fondů;

37.

poukazuje na to, že 14 nástrojů finančního inženýrství zřídily členské státy v rámci fondu pro rozvoj venkova; konstatuje, že 443,77 mil. EUR z rozpočtu Unie bylo do konce roku 2013 vyplaceno bankám v Rumunsku, Bulharsku, Řecku, Itálii a Litvě; vyjadřuje znepokojení nad tím, že z této částky se ani euro nedostalo ke konečným příjemcům; podotýká, že v případě šesti nástrojů finančního inženýrství zřízených v rámci Evropského rybářského fondu bylo 72,37 mil. EUR vyplaceno bankám v Řecku, Rumunsku, Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku a Nizozemsku; konstatuje, že dostupné částky byly plně vyplaceny konečným příjemcům pouze v Lotyšsku, zatímco v Rumunsku bylo konečným příjemcům vyplaceno pouze 28 % prostředků, v Bulharsku 77 %, v Estonsku 91 % a nula v Nizozemsku a Řecku (12);

38.

lituje mimoto toho, že tyto nástroje jsou velmi složité a jejich řádná kontrola je obtížná, což dále ztěžuje veřejný dohled; vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost a aby pravidelně informovala o pákovém efektu, ztrátách a rizicích, jako jsou například investiční bubliny; žádá Komisi, aby poskytla úplný přehled o počtu projektů financovaných v rámci jednotlivých nástrojů finančního inženýrství a o dosažených výsledcích, aby jasně uvedla, kolik z rozpočtových přídělů Unie bylo použito ke spolufinancování těchto projektů, a aby předložila vyčerpávající analýzu nákladů a přínosů nástrojů finančního inženýrství v porovnání s přímějšími formami financování projektů;

39.

vítá skutečnost, že provádění finančních nástrojů je systematicky zařazováno na pořad jednání během výročních přezkumných jednání a že nedostatky jsou poté analyzovány a jsou navrhována nápravná opatření; s uspokojením konstatuje, že na příští programové období 2014–2020 byly nedostatky v dané oblasti odstraněny, tj. platby budou převáděny do fondů za účelem správy finančních nástrojů pouze tehdy, když skutečné čerpání konečnými příjemci dosáhne určitého procentního podílu;

40.

vzhledem k tlaku na rozpočet na platby a vzhledem ke skutečnosti, že čl. 140 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (finanční nařízení) stanoví, že u finančních nástrojů nesmí docházet k nadměrně vysokým zůstatkům na účtech, doporučuje, aby Komise zajistila, aby příspěvky z rozpočtu Unie poskytnuté těmto nástrojům odrážely skutečně potřebné hotovostní toky;

41.

je zvláště znepokojen některými závěry Účetního dvora týkajícími se účinnosti kombinování grantů regionálních investičních facilit s půjčkami finančních institucí na podporu vnějších politik Unie (13);

42.

zdůrazňuje, že tyto facility byly zřízeny správným způsobem, ale kvůli nedostatkům v řízení prováděném Komisí nebylo dosaženo maxima možných přínosů mechanismů kombinování zdrojů; žádá Komisi, aby vyplácela prostředky, pouze pokud je příjemce opravdu potřebuje, a aby lépe monitorovala realizaci grantů Unie;

Povinnosti Komise a členských států v rámci sdíleného řízení

43.

zdůrazňuje, že konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Unie nese podle článku 317 Smlouvy o fungování EU Komise; poukazuje na to, že plní-li Komise rozpočet v rámci sdíleného řízení, jsou podle článku 59 finančního nařízení úkoly související s plněním rozpočtu pověřeny členské státy, které tudíž nesou politickou a finanční odpovědnost; opět proto zdůrazňuje, že členské státy musí jednat zcela v souladu se zásadou řádného finančního řízení a neměly by oslabovat svou vlastní odpovědnost za řízení finančních prostředků EU;

44.

bere na vědomí sdělení Komise ze dne 28. října 2014„Doporučení pro zavedení a využívání dobrovolných vnitrostátních prohlášení podle finančního nařízení“ (COM(2014) 688); konstatuje, že tato prohlášení jsou předkládána dobrovolně, a proto vítá, že se pro jejich předložení rozhodly čtyři členské státy, a sice Dánsko, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království; lituje nicméně toho, že tato prohlášení se liší svou formou, rozsahem, úplností a referenčním obdobím, a konstatuje, že v důsledku této skutečnosti je jejich přínos velmi malý;

45.

poukazuje na to, že podle četných vyjádření Účetního dvora mají prohlášení o vnitrostátní správě poskytnutá čtyřmi výše uvedenými členskými státy v rámci auditů Účetního dvora velmi omezenou hodnotu a nelze je považovat za spolehlivý zdroj informací pro vydání prohlášení o věrohodnosti;

46.

lituje dále, ve vztahu k výše uvedenému sdělení Komise ze dne 28. října 2014 že nebylo dosaženo výrazného pokroku při zlepšování finančního řízení, což může způsobit, že v důsledku špatných rozhodnutí na politické a administrativní úrovni bude neustále docházet ke ztrátám finančních prostředků Unie; požaduje, aby byly stanoveny sankce pro případ, že by členské státy předávaly nesprávné informace a prohlášení o programech;

47.

vyzývá proto také Komisi a Radu, aby přijaly konkrétní a smysluplná opatření, která umožní nezbytný pokrok v rámci řádného finančního řízení, včetně většího využívání nástroje vnitrostátních prohlášení, která v praxi nevyžadují příliš úsilí navíc (údajně méně než jeden plný pracovní úvazek ročně na členský stát); konstatuje rovněž, že je velmi důležité, aby členské státy prostřednictvím veřejného dokumentu přijaly politickou odpovědnost za používání finančních prostředků Unie; vyzývá Komisi a členské státy k vydávání nejen vnitrostátních prohlášení, ale také ročních shrnutí a prohlášení o správě, aby byl zajištěn větší vhled do finančního řízení a bylo dosaženo jeho skutečného zlepšení; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila doporučení Parlamentu a Radě s cílem podpořit používání vnitrostátních prohlášení v souladu s doporučeními interinstitucionální pracovní skupiny ohledně zavedení a využívání vnitrostátních prohlášení;

48.

domnívá se, že je velmi důležité podporovat plnou transparentnost při využívání strukturálních fondů, a to zveřejňováním účetní dokumentace týkající se přidělených projektů;

Spolehlivost údajů poskytovaných členskými státy

49.

konstatuje, že nedostatečná spolehlivost základních kontrol prováděných členskými státy v rámci sdíleného řízení podkopává důvěryhodnost výročních zpráv o činnosti, které vypracovávají útvary Komise, a rovněž důvěryhodnost souhrnné zprávy, kterou přijímá Komise, neboť uvedené zprávy částečně vycházejí z výsledků kontrol prováděných vnitrostátními orgány; opakuje svůj předchozí požadavek, aby Komise údaje členských států vyhodnocovala a v případě potřeby opravovala, aby výroční zprávy o činnosti byly spolehlivé a objektivní;

50.

žádá, aby generální ředitelé ve svých výročních zprávách o činnosti podrobně informovali o mírách chyb oznámených členskými státy a o opravách, které v případě nutnosti prováděla Komise na úrovni operačních programů;

Členské státy s nejhoršími výsledky

51.

vítá přehled výsledků auditu Účetního dvora, pokud jde o správu finančních prostředků ve sdíleném řízení v oblasti zemědělství a soudržnosti v období 2009–2013; tento přehled zveřejnil Účetní dvůr spolu s výroční zprávou za rok 2013, čímž částečně vyhověl žádosti, kterou Parlament vyjádřil v usnesení o udělení absolutoria za rok 2012, totiž aby byly poskytovány informace o sdíleném řízení v jednotlivých členských státech;

52.

poukazuje na to, že podle údajů o částkách a procentních podílech rizikových částek v Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, které poskytl Účetní dvůr (zdrojové údaje jsou obsaženy ve výročních zprávách o činnosti GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění a GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2013), vykazovaly nejvyšší míru chyb Slovensko, Spojené království a Španělsko;

53.

poukazuje na to, že podle údajů o částkách a procentních podílech rizikových částek v Evropském zemědělském záručním fondu a Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova, které poskytl Účetní dvůr (zdrojové údaje jsou obsaženy ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova za rok 2013), vykazovaly nejvyšší míru chyb Rumunsko, Bulharsko a Portugalsko;

54.

žádá Účetní dvůr, aby vypracoval vlastní metodu vykazování výsledků jednotlivých zemí, přičemž by si měl všímat nejen rizikových částek, ale také systémů řízení a kontroly členských států spolu s opravnými mechanismy používanými Komisí a členskými státy, aby bylo možné odpovídajícím způsobem hodnotit vývoj řízení v členských státech s nejhoršími výsledky a vydávat doporučení ohledně nejvhodnějších řešení;

55.

připomíná, že korupce vážně poškozuje fondy Unie; je znepokojen údaji svědčícími o tom, že některé členské státy jsou tímto jevem obzvláště postiženy, a v této souvislosti připomíná doporučení Komise ze dne 29. května 2013 s doporučením Rady k národnímu programu reforem Itálie na rok 2013 a stanoviskem Rady k programu stability Itálie na období 2012-2017 (14); žádá brzké přijetí směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie;

Střety zájmů

56.

vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech jsou předpisy upravující střety zájmů členů parlamentu, vlád a místních zastupitelstev příliš obecné a nedostačující; vyzývá Komisi k pečlivému posouzení současné situace a v případě potřeby rovněž k předložení doporučení, nebo dokonce právně závazných řešení; domnívá se, že stejný požadavek by měl platit i pro kandidáty na členy a členy Komise;

Příjmy: Vlastní zdroje založené na HND

57.

konstatuje, že audit Účetního dvora (viz výroční zpráva za rok 2013, bod 2.27) dospěl k závěru, že výpočet příspěvků členských států, který provádí Komise, a jejich platby – většinou na základě prognózy vývoje hrubého národního důchodu (HND) na rok 2013 – nebyly významnou měrou zatíženy chybami;

58.

žádá Komisi, aby zajistila, aby byly údaje Eurostatu a členských států totožné, neboť ukazatel HND představuje klíčovou referenční hodnotu nejen pro příjmy Unie, ale také pro výdaje;

59.

připomíná, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2012 kritizoval nedostatečně účinné ověřování údajů o HND Komisí (viz výroční zpráva za rok 2012, bod 2.41); zdůrazňuje, že pokud jsou dlouhodobě používány obecné výhrady a cyklus ověřování údajů o HND používaných ke stanovení vlastních zdrojů trvá příliš dlouho, může docházet k rozpočtové nejistotě, na což bylo poukázáno v diskusích mezi členskými státy o návrhu opravného rozpočtu č. 6 k souhrnnému rozpočtu na rok 2014 (15);

60.

lituje, že ačkoli členské státy věděly o změnách ve statistických metodách výpočtu příspěvku na základě HND již od jara 2014, některé z nich nepočítaly s tím, že tyto změny způsobí zvýšení jejich příspěvků do rozpočtu Unie;

61.

lituje, že ačkoli Komise si byla už od jara 2013 vědoma toho, že změny ve statistických metodách výpočtu příspěvků na základě HND způsobí velké zvýšení příspěvků některých členských států, trvala na tom, aby byla tato změna projednávána jako čistě technická záležitost (16);

62.

připomíná, že Účetní dvůr ve svém stanovisku č. 7/2014 (17) dospěl k závěru, že návrh Komise, aby členské státy měly v případě výjimečných okolností možnost odložit platby zůstatků a úprav daně z přidané hodnoty (DPH) a HND, může zvýšit složitost systému vlastních zdrojů a rozpočtovou nejistotu členských států;

63.

upozorňuje zejména na to, že návrh Komise na změnu nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (COM(2014) 704), hovoří pouze o tom, že v případě vysokých částek vyplývajících ze zůstatků a úprav DPH a HND mají členské státy možnost odložit jejich platbu, a poukazuje na to, že pokud členské státy mají vysoké záporné zůstatky a úpravy DPH a HND, mohla by být Komise nucena vybrat dodatečné příjmy formou opravného rozpočtu;

64.

vyjadřuje politování nad tím, že i přes to, že Komise navrhla globální reformu systému vlastních zdrojů s cílem učinit systém vlastních zdrojů spravedlivější, srozumitelnější, transparentnější, účinnější a snížit vnitrostátní příspěvky, kterou Evropský parlament uvítal (18), Rada nebyla až dosud schopna dosáhnout jakéhokoli pokroku, pokud jde o reformu systému vlastních zdrojů na základě těchto legislativních návrhů;

Potřebná opatření

65.

vybízí Komisi, aby: — zkrátila délku ověřování údajů o HND používaných ke stanovení vlastních příjmů na nejvýše čtyři roky a v případě potřeby zahajovala řízení pro porušení Smlouvy nebo ukládala přísné lhůty, v nichž mají být vyřešeny problémy, jichž se týkaly její výhrady, — používala obecné výhrady jen ve výjimečných případech, v nichž hrozí vysoké riziko, že nebudou ochráněny finanční zájmy Unie, např. pokud členské státy provádějí v průběhu ověřovacího cyklu nebo v nepravidelných intervalech rozsáhlé revize, — vypracovala akční plán na odstranění nedostatků, které odhalil Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 11/2013, a do konce června 2015 předložila zprávu Parlamentu a Účetnímu dvoru, — zavedla a důsledně monitorovala podrobný akční plán s jasnými cíli zaměřený na řešení problémů v sestavování národních účtů Řecka, — provedla změnu ve výše uvedeném návrhu Komise COM(2014) 704 s cílem dát Komisi pravomoc odložit proplácení částek v případě „záporných“ zůstatků a úprav;

66.

poukazuje na nedostatky zjištěné Účetním dvorem, které uvádí ve své zvláštní zprávě č. 2/2014 „Jsou preferenční obchodní režimy vhodným způsobem řízeny?“, a to ve strategii kontroly a v řízení rizik v Německu, Francii a ve Spojeném království, jež vedou k potenciálním ztrátám v rozpočtu EU; konstatuje, že výše potenciálně ztracených příjmů u těchto tří členských států tyto nedostatky potvrdila; podotýká, že na základě extrapolace chyb zjištěných ve vzorku z roku 2009 Účetní dvůr odhaduje, že částka cla, která je v těchto členských státech z důvodu promlčení v sázce, činí 655 mil. EUR; konstatuje, že to odpovídá přibližně 6 % hrubé výše dovozních cel inkasovaných v daném roce v pěti vybraných členských státech a že v případě Německa se jedná o 167 mil. EUR, v případě Francie o 176 mil. EUR a v případě Spojeného království o 312 mil. EUR;

Zemědělství

Zemědělství: problémy spojené s demografickým vývojem a strukturou příjemců

67.

poukazuje na to, že demografické změny se dotýkají společné zemědělské politiky (SZP) více než ostatních politik Unie, protože více než třetina z 12 milionů zemědělců v Unii, kteří se dělí o 45 % rozpočtu Unie, je ve věku nad 65 let a pouze 6 % zemědělců je mladších 35 let (19); vítá proto programy na podporu mladých zemědělců zahájené v rámci reformy SZP;

68.

lituje, že opatření, která Komise provádí v zemědělské politice, zatím nedokázala tuto demografickou nerovnováhu napravit, a vyzývá Komisi, aby s ohledem na tuto skutečnost přezkoumala výši podpory ze zemědělského rozpočtu;

69.

poukazuje na to, že 2 % přímých plateb SZP se vyplácí méně než 31 % evropských zemědělců; zdůrazňuje, že SZP by se měla zaměřovat zvláště na malé zemědělce, a je přesvědčen, že současná praxe dále oslabuje politickou přijatelnost SZP;

70.

připomíná, že s cílem učinit SZP spravedlivější zavádí Parlament a Rada (20) snížení plateb nad 150 000 EUR a případně stanovení stropů pro přímé platby; žádá proto, aby Účetní dvůr ve svých příštích výročních zprávách informoval o auditu účinnosti a účelnosti tohoto opatření;

71.

zdůrazňuje, že nejvíce nerovné zemědělské systémy mají Česká republika, následovaná Slovenskem, Maďarskem, Německem a Bulharskem (21); vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily vyváženost struktury příjemců, a žádá generálního ředitele GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, aby ke své výroční zprávě o činnosti vždy připojoval orientační údaje o rozdělování přímé podpory SZP výrobcům podle jednotlivých členských států a kategorií příjemců;

Zemědělství: míra chyb v prvním pilíři

72.

lituje, že platby z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) nebyly v roce 2013 prosty významných chyb, přičemž Účetní dvůr odhadl nejpravděpodobnější míru chyb na 3,6 % (3,8 % v roce 2012) (22), a že z pěti kontrolních systémů posuzovaných z hlediska zaúčtovaných plateb byly dva shledány neúčinnými, dva částečně účinnými a pouze jeden byl posouzen jako účinný;

73.

zdůrazňuje, že u 33 ze 101 vyčíslitelných chyb zjištěných Účetním dvorem měly orgány členských států dostatek informací k tomu, aby mohly těmto chybám alespoň částečně zamezit, odhalit je a opravit, a že pokud by všechny tyto informace byly řádně použity, nejpravděpodobnější míra chyb v této oblasti by byla o 1,1 % nižší, a tudíž poměrně blízká dvouprocentnímu prahu významnosti; zdůrazňuje, že pokud členské státy odpovídají za řízení finančních prostředků Unie, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem;

Podmíněnost

74.

poukazuje na to, že audit Účetního dvora se vztahoval i na požadavky podmíněnosti a že případy, v nichž tyto požadavky nebyly splněny, byly posuzovány jako chyby, pokud bylo možné prokázat, že k nesplnění požadavků došlo v roce, kdy majitel podniku požádal o podporu; poukazuje na to, že Účetní dvůr zahrnuje nedostatky v plnění požadavků podmíněnosti do svého výpočtu míry chyb, přičemž upozorňuje, že podle názoru Komise nemají nedostatky v plnění požadavků podmíněnosti vliv na způsobilost plateb, nýbrž jsou pouze důvodem k uložení správních sankcí;

75.

konstatuje, že Komise ve své odpovědi Účetnímu dvoru uvádí, že se zjednodušil právní rámec na programové období 2014–2020, a žádá Komisi, aby do konce roku 2015 podala zprávu o tom, jak tato opatření za účelem zjednodušení fungují v praxi a jaká případná další opatření by mohla být přijata, pokud jde o jakákoli zbývající složitá pravidla nebo komplikované podmínky způsobilosti;

Míra chyb v tržních opatřeních

76.

je znepokojen tím, že míra chyb týkající se opatření zemědělských trhů činí dle výpočtu Komise 7,44 %; lituje, že v této oblasti byla v roce 2013 zaznamenána druhá nejvyšší míra chyb;

77.

zdůrazňuje, že výhrady, které generální ředitel GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova uvedl ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2013, potvrzují znepokojivou situaci v oblasti tržních opatření, protože zjištěné výhrady se týkají sedmi systémů podpor v devíti členských státech, zejména v oblasti ovoce a zeleniny, restrukturalizace vinic, investic do vína, vývozních náhrad u drůbeže a projektu „mléko do škol“;

78.

upozorňuje na skutečnost, že mnoho menších programů, jako jsou programy Ovoce do škol nebo Mléko pro školy, nejsou uživatelsky vstřícné, částečně kvůli byrokratické zátěži s nimi spojené, a z tohoto důvodu není jejich plnění a čerpání prostředků optimální;

79.

lituje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2013 odhalil závažné nedostatky v kontrolních postupech používaných při certifikaci seskupení producentů (23) ovoce a zeleniny v Polsku, Rakousku, Nizozemsku a Spojeném království a že tyto nedostatky potvrdil rovněž generální ředitel GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, který ve své výroční zprávě za rok 2013 uvedl výhradu vycházející z odhadu, že ohroženo je přibližně 25 % celkových výdajů v rámci tohoto opatření, tj. 102,7 milionů EUR;

80.

lituje zejména nedostatků odhalených Komisí jednak u opatření týkajících se „restrukturalizace vinic“ ve Španělsku, které byly důvodem pro to, aby generální ředitel GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova formuloval výhradu na základě míry opravených chyb ve výši 33 % a rizikové částky ve výši 54 milionů EUR, a jednak u opatření týkajícího se „vývozu drůbeže ve Francii“ na základě míry opravených chyb ve výši 69,6 % a rizikové částky ve výši 29,3 milionů EUR;

Spolehlivost údajů členských států o přímých platbách

81.

vítá, že GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova provedlo individuální prověrku všech platebních agentur na základě veškerých dostupných informací včetně zjištění auditů Účetního dvora, protože míry chyb sdělené členskými státy v jejich kontrolních statistikách nepokrývají všechny složky zbytkové míry chyb a nejsou vždy spolehlivé;

82.

opakuje tvrzení Účetního dvora (24), že výsledky použití této nové koncepce ukazují, že z kontrolních statistik členských států, prohlášení ředitelů platebních agentur a z práce certifikačních orgánů lze získat jen omezenou jistotu;

83.

zdůrazňuje, že navzdory tomu, že téměř všechny agentury pro vyplácení přímých plateb byly akreditovány a obdržely certifikaci od příslušných orgánů, a navzdory tomu, že 79 z 82 prohlášení o věrohodnosti účtů vydaných platebními agenturami obdrželo od certifikačních orgánů v roce 2013 výrok bez výhrad, čímž byla potvrzena přesnost prohlášení o věrohodnosti vydaných řediteli platebních agentur, musela Komise u 42 ze 68 platebních agentur opravit sdělenou míru chyb, a to směrem nahoru, se zbytkovou mírou chyb překračující 2 %;

84.

poukazuje na to, že nejvyšší míru chyb vykazovalo těchto pět platebních agentur: 1. Spojené království, RPA 5,66 % (dle čl. státu: 0,67 %) 2. Řecko, OKEPE 5,17 % (dle čl. státu: 0,83 %) 3. Španělsko, AVGA 4,71 % (dle čl. státu: 1,93 %) 4. Portugalsko, IFAP 4,37 % (dle čl. státu: 0,82 %) 5. Rumunsko, PIAA 4,27 % (dle čl. státu: 1,77 %)

85.

lituje, že platný legislativní rámec neumožňuje uložit sankce za poskytování vědomě či nevědomě nesprávných údajů (25) ze strany platebních agentur;

86.

žádá, aby úředníci Unie podrobněji sledovali a lépe koordinovali vnitrostátní platební agentury v příslušných členských státech s cílem vyřešit nedostatky, které tyto agentury vykazují, a to zejména v případě těch platebních agentur, jejichž výkon byl v posledních třech letech setrvale neuspokojivý, a zefektivnit správu plateb;

IACS a LPIS

87.

souhlasí s názorem Komise a Účetního dvora, že integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) jako celek hraje klíčovou úlohu při eliminaci a snižování výskytu chyb v žádostech podávaných zemědělci, a poukazuje na to, že bude-li IACS řádně fungovat, měly by být zemědělské přímé platby prosty významných chyb;

88.

vyjadřuje politování nad tím, že přetrvávají nedostatky spočívající ve vyloučení nezpůsobilé půdy ze systému evidence půdy (LPIS) a ve správním zpracovávání žádostí zemědělců v podstatné míře přispívají k významným chybám, které zůstávají v platbách EZZF.

89.

znovu zdůrazňuje horizontální rozměr nedostatků zjištěných v LPIS; konstatuje, že od roku 2007 posuzoval Účetní dvůr IACS v 38 platebních agenturách ve všech 28 členských státech, a hluboce lituje, že pouze sedm kontrolních systémů bylo vyhodnoceno jako účinné, 22 bylo označeno za částečně účinné a devět kontrolních systémů bylo shledáno neúčinnými; vyzývá Komisi, aby zajistila, že finanční riziko pro rozpočet bylo kryto čistými finančními opravami;

Postupy k zajištění zpětného získávání neoprávněných plateb

90.

je znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil (26), že částky ztracené v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalostí, které se týkaly žádostí za rok 2008 nebo dřívější roky, byly dlužníkům v Irsku oznámeny se značným zpožděním a po několik let nebyly předmětem žádného zpětného získávání ani vymáhání;

91.

konstatuje, že do konce roku 2012 připadlo z 6,7 milionu EUR dlužných částek týkajících se těchto let podávání žádosti celkem 2,3 milionu EUR na vrub Unie podle pravidla rozdělení 50/50, a to navzdory uvedenému pozdnímu oznámení, které zjistil Účetní dvůr, a obává se, že tyto částky už jsou pro rozpočet Unie definitivně ztraceny;

92.

je rovněž znepokojen zjištěními Účetního dvora týkajícími se skutečnosti, že italské orgány nevedly spolehlivou evidenci o tom, zda jsou dlužné částky způsobeny nesrovnalostí nebo administrativní chybou, což může vést k zatěžování rozpočtu Unie; žádá Komisi, aby o této situaci podala zprávu v podrobné analýze, kterou předloží do konce tohoto roku;

93.

konstatuje, že státem s nejhoršími výsledky bylo podle údajů uvedených ve zprávě o činnosti GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova za rok 2013 (27) Bulharsko s mírou zpětného získání prostředků ve výši 4 %, dále Řecko (21 %), Francie (25 %), Slovinsko (25 %), Slovensko (27 %) a Maďarsko (33 %); je znepokojen obzvláště varovně nízkými mírami zpětného získání prostředků v některých oblastech a požaduje od Komise zprávu o příčinách a možnostech zlepšení;

Postup schvalování účetní závěrky

94.

konstatuje, že Komise přijala v roce 2013 čtyři rozhodnutí o souladu s předpisy, která vedla k finančním opravám ve výši 1 116,8 milionu EUR – 861,9 milionu EUR se týkalo EZZF a 236,2 milionu EUR se týkalo EZFRV, což představovalo přibližně 2 % rozpočtu Unie na rok 2013 na zemědělství a rozvoj venkova (1,4 % v období 2008–2012);

95.

zdůrazňuje, že tuto částku nelze srovnávat s nejpravděpodobnější mírou chyb stanovenou Účetním dvorem, protože audity souladu prováděné Komisí se zabývají pouze systémy, nekontrolují správnost uskutečněných operací a vztahují se na výdaje za několik rozpočtových roků; tyto audity vedly k finančním opravám, z nichž 65 % tvořily paušální opravy, takže roční míru chyb není možné vypočítat (28);

96.

zdůrazňuje, že zvýšení průměrné míry finančních oprav v roce 2013 ve srovnání s obdobím 2008–2012 lze podle závěrů Účetního dvora (29) vysvětlit hlavně tím, že se snížil počet nahromaděných otevřených auditních případů z 553 na konci roku 2012 na 516 na konci roku 2013 a že výsledkem vyřešení těchto případů, které se týkaly rozpočtových let před rokem 2010, byly finanční opravy ve výši 881 milionů EUR (79 % z celkového objemu);

97.

je znepokojen tím, že platná ustanovení nezaručují nezávislost smírčího orgánu, který může být případně zapojen do postupu schvalování účetní závěrky (30);

Rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a ochrana zdraví

98.

konstatuje, že platby v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, rybolovu a zdraví nebyly v roce 2013 prosty významných chyb, jakkoli se snížila nejpravděpodobnější míra chyb na 6,7 % ze 7,9 % v roce 2012, a že z 13 dozorčích a kontrolních systémů v členských státech, které byly posuzovány z hlediska plateb zaúčtovaných do výdajů, bylo sedm vyhodnoceno jako částečně neúčinné a šest jako neúčinné;

99.

souhlasí s názorem Účetního dvora, že nejpravděpodobnější míra by se snížila na 2 %, kdyby vnitrostátní orgány použily veškeré informace, které měly k dispozici, k tomu, aby předcházely chybám a odhalovaly a napravovaly je; zdůrazňuje, že pokud členské státy odpovídají za řízení fondů Unie, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem;

100.

lituje, že průměrná míra chyb v oblasti rozvoje venkova, jak ji vypočetl Účetní dvůr za poslední tři roky, činila 8,2 %, zatímco v roce 2013 dosahovala tato míra 7,9 % (31); velmi lituje, že se jedná o nejvyšší míru chyb ve všech oblastech politik v roce 2013;

101.

konstatuje, že k chybám zjištěným Účetním dvorem docházelo zejména proto, že příjemci nedodržovali požadavky na způsobilost, nebyla řádně uplatňována pravidla pro zadávání veřejných zakázek a byly porušovány agroenvironmentální závazky;

102.

je znepokojen především tím, že Účetní dvůr zjistil, že k míře chyb v oblasti rozvoje venkova přispělo z jedné osminy záměrné porušování pravidel, z něhož jsou podezíráni někteří soukromí příjemci, a lituje toho, že nejvyšším podílem přispěla k míře chyb u soukromých investic zvláštní opatření rozvoje venkova „přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům“ (32), takže Účetní dvůr vyjádřil závažné pochybnosti ohledně „efektivity a účinnosti tohoto opatření, pokud jde o dosažení cílů dané politiky“;

103.

souhlasí s názorem vyjádřeným Účetní dvorem (33), že chyby byly částečně zapříčiněny složitostí pravidel a velkou různorodostí systémů podpor z programů na období 2007–2013: v oblasti rozvoje venkova totiž existuje celkem 46 opatření, z nichž každé má svá vlastní pravidla a požadavky;

104.

bere na vědomí rostoucí míru pozastavování a přerušování plateb ze strany Komise, čímž se zajišťuje systematické provádění nápravných opatření v případech, kdy jsou zjištěny nedostatky;

105.

vítá, že Komise zrevidovala svůj postup výpočtu zbytkové míry chyb, takže nyní bere v potaz veškeré relevantní audity a informace s cílem upravit míru chyb, kterou oznamují členské státy;

106.

lituje, že údaje o výsledcích kontrol poskytované členskými státy nejsou spolehlivé; konstatuje, že certifikační orgány vydaly výrok s výhradou, podle něhož byla míra chyb nad dvouprocentním prahem významnosti pouze u devíti platebních agentur ze 74 (34), zatímco Komise vydala výrok s výhradou pro 31 agentur ve 24 členských státech (35);

107.

lituje, že nápravná opatření některých členských států nejsou kvalitní a neexistuje systematický přístup k odstranění příčin chyb ve všech členských státech; zdůrazňuje, že se neprovádí preventivní činnost proti široce rozšířeným nedostatkům na unijní úrovni;

108.

zjišťuje, že hlavními faktory nedočerpání prostředků ve výši 4 300 000 EUR v kapitole 17 04 – Bezpečnost potravin a krmiv, zdraví zvířat, dobré životní podmínky zvířat a rostlinolékařský stav jsou částka 900 000 EUR z účelově vázaných příjmů pro různé programy, která může být využita v roce 2014, a částka 2 000 000 pro Fond pro mimořádná opatření; poznamenává, že 50 % druhé částky, tj. 1 000 000 EUR, bylo přeneseno do roku 2014 (na opatření proti katarální horečce ovcí v Německu) a bylo v tomto roce vyčerpáno;

Požadavky týkající se zemědělství a rozvoje venkova adresované Komisi, členským státům a Účetnímu dvoru

109.

žádá Účetní dvůr, aby míry chyb u tržních opatření a u přímých plateb v prvním pilíři SZP vypočítával samostatně;

110.

doporučuje Komisi, aby aktivně sledovala uplatňování nápravných opatření týkajících se nedostatků v kontrolním systému uplatňovaném u podpory Unie pro uznávání seskupení producentů ovoce a zeleniny v Polsku, a v operačních programech pro organizace producentů v Rakousku, Nizozemsku a Spojeném království

111.

žádá Komisi, aby demonstrovala přidanou hodnotu opatření zemědělských trhů s ohledem na riziko potenciálních ztrát pro rozpočet Unie, a žádá Komisi, aby zvážila zrušení těchto opatření, pokud se ukáže, že toto riziko je příliš vysoké; žádá Komisi, aby ve zprávě o opatřeních navazujících na udělení absolutoria za rok 2013 Komisi uvedla informace o opatřeních, která na základě auditu vývozních náhrad u drůbeže ve Francii přijal Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF);

112.

žádá Komisi, aby vypracovala návrhy na stanovení sankcí za poskytování vědomě či nevědomě nesprávných údajů ze strany platebních agentur včetně těchto tří rozměrů: kontrolní statistiky, prohlášení platebních agentur a činnost certifikačních orgánů; žádá, aby Komisi byla svěřena pravomoc zrušit akreditaci platební agentury u závažných případů poskytnutí nesprávných informací;

113.

žádá generálního ředitele GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, aby posoudil, zda má význam, aby se výhrady odůvodněné nedostatky v LPIS odkládaly z roku na rok, ačkoli tyto nedostatky mají jednoznačně horizontální rozměr;

114.

vyzývá Komisi a členské státy k přijetí opatření nezbytných k tomu, aby byl plně využit potenciál IACS, zejména aby členské státy správně posuzovaly a evidovaly způsobilost a velikost zemědělských pozemků a aby v případech, kdy je IACS zatížen systémovými chybami, okamžitě přijímaly nápravná opatření;

115.

žádá Komisi, aby vysvětlila situaci v Irsku a Itálii týkající se nesrovnalostí při zpětném vymáhání neoprávněně vyplacených částek, o níž informoval Účetní dvůr v bodech 3.24 a 3.25 své výroční zprávy za rok 2013, a aby přijaly nezbytná nápravná opatření a do června 2015 o nich informovaly Parlament;

116.

žádá Komisi, aby učinila kroky k dalšímu snížení počtu nahromaděných otevřených auditních případů v postupu účetní závěrky, aby bylo možné do konce roku 2012 uzavřít všechny audity provedené před rokem 2015;

117.

žádá zejména, aby byl mandát členů smírčího výboru účastnícího se postupu účetní závěrky omezen na počáteční tříleté období s možností prodloužení o nejvýše jeden rok; žádá dále, aby byly při řešení těchto případů odstraněny veškeré možné střety zájmů a aby ve smírčím výboru nebyly zastoupeny členské státy, pokud se jich přímo týkají finanční opravy;

118.

žádá Komisi, aby Parlamentu předložila podrobnou zprávu týkající se stanovení stropů pro přímé platby ze SZP v jednotlivých členských státech;

119.

požaduje méně byrokratickou SZP, aby se podařilo snížit míry chyb; vítá proto závazek Komise učinit v nadcházejících pěti letech zjednodušení a subsidiaritu jednou z nejvyšších priorit; žádá, aby platební agentury, jejichž výkon je soustavně neuspokojivý, v krajních případech přišly o akreditaci;

120.

vyzývá Komisi, aby s dostatečným předstihem předložila podrobný plán, jak snížit v následujících pěti letech byrokratickou zátěž u SZP o 25 %;

121.

žádá Účetní dvůr, aby politiku rozvoje venkova posuzoval v samostatné kapitole své výroční zprávy, nebo aby alespoň samostatně vyčíslil míry chyb pro oblast politiky rozvoje venkova, oblast rybářské politiky a pro program LIFE+;

122.

žádá Komisi, aby zajistila, že akční plány členských států v oblasti rozvoje venkova budou doplněny o všechny regiony a opatření, která se jich týkají, zejména o investiční opatření, a aby braly v úvahu audit Komise a Účetního dvora;

123.

táže se Komise, jaká opatření přijala v návaznosti na případy, u nichž panuje podezření ze záměrného porušování pravidel, o nichž Účetní dvůr informoval OLAF, zejména pokud jde o opatření v rámci rozvoje venkova „přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům“, a aby ve zprávě navazující na udělení absolutoria Komisi za rok 2013 plně posoudila koncepci těchto opatření ve světle kritických připomínek Účetního dvora ohledně jejich efektivity a účinnosti;

124.

žádá Komisi, aby podrobně sledovala provádění programů rozvoje venkova a aby ve svých auditech souladu s předpisy brala v potaz platná pravidla, případně i předpisy přijaté na vnitrostátní úrovni; tím by se snížilo riziko nedostatků a chyb, které se vyskytly v programovém období 2007–2013;

Rybolov

125.

bere na vědomí výhradu, kterou vyslovilo GŘ pro námořní záležitosti a rybolov ohledně míry chyb přesahující 2 % ve vykázaných nákladech některých členských států a ohledně toho, že v případě jednoho členského státu byla zpráva považována za nespolehlivou a nebyla předložena; vyjadřuje politování nad touto situací týkající se dotčeného členského státu; konstatuje však, že na základě pokynů Komise určených tomuto členskému státu se situace zlepšila;

126.

s politováním konstatuje, že kromě těchto poznámek Účetní dvůr neuvedl další podrobnosti o výsledcích svých auditů týkajících se konkrétně rybolovu a námořních záležitostí, a v zájmu transparentnosti vyzývá ke zveřejnění těchto informací;

127.

bere na vědomí, že 92,31 % plateb ze strany GŘ pro námořní záležitosti a rybolov bylo provedeno včas; se znepokojením nicméně konstatuje, že počet opožděných plateb vzrostl oproti předcházejícímu rozpočtovému roku; zaznamenává s potěšením, že úroky z prodlení vyplacené v roce 2013 poklesly, a vybízí proto GŘ pro námořní záležitosti a rybolov, aby dodržovala platební lhůty odpovídající příslušným pravidlům;

Regionální politika, doprava a energetika

EU2020

128.

zdůrazňuje, že z celkové částky plateb v roce 2013 ve skupině této politiky (45 311 milionů EUR) bylo 96 % výdajů (43 494 milionů EUR) vyčleněno pro regionální politiku, prováděnou zejména prostřednictvím EFRR a Fondu soudržnosti, 1 059 milionů EUR pro mobilitu a dopravu a 758 milionů EUR pro energetiku;

129.

uvědomuje si určující roli regionální politiky Unie při odstraňování rozdílů mezi regiony a při podporování hospodářské, sociální a územní soudržnosti mezi regiony v členských státech a mezi členskými státy navzájem; uznává, že tato politika je hlavní celoevropskou politikou dlouhodobých investic do reálné ekonomiky, představující 29 % celkových rozpočtových výdajů Unie v roce 2013, a zavedeným nástrojem pro vytváření růstu a pracovních sil v Unii, jenž podporuje naplnění cílů strategie Evropa 2020;

130.

uznává významnou roli politik v oblasti dopravy a energetiky pro vytvoření bezpečných, udržitelných a konkurenceschopných dopravních a energetických systémů a služeb pro občany a podniky Unie a podtrhuje význam přínosu těchto politik k plnění cílů strategie Evropa 2020;

131.

vítá skutečnost, že Komise provádí hodnocení efektivity, účinnosti, soudržnosti a evropské hodnoty regionální politiky prostřednictvím hodnocení ex post; očekává, že obdrží pravidelné aktualizace hodnocení Komise;

132.

zdůrazňuje, že by Komise měla zajistit, aby od členských států dostávala soudržné a spolehlivé informace o využívání financování z EFRR; domnívá se, že tyto informace by měly zahrnovat pokrok při provádění operačních programů, a to nejen z finančního hlediska, ale i ve smyslu výkonnosti (36);

133.

upozorňuje na to, že systém řízení politiky soudržnosti má víceletý charakter, a zdůrazňuje, že konečné hodnocení nesrovnalostí souvisejících s prováděním této politiky bude možné realizovat až v závěru programového období;

Chyby

134.

shledává, že Účetní dvůr u 180 ze 102 zkontrolovaných operací (tj. u 57 %) konstatoval výskyt chyb; konstatuje, že Účetní dvůr se s 95 % mírou jistoty domnívá, že míra chyb v daném základním souboru se pohybuje mezi 3,7 % (dolní hranice) a 10,1 % (horní hranice), a na základě 40 chyb, které vyčíslil, odhaduje, že nejpravděpodobnější míra chyb činí 6,9 % (2012: 6,8 %)

135.

zdůrazňuje, že u 17 případů vyčíslitelných chyb zapříčiněných konečnými příjemci měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit předtím, než výdaje vykázaly Komisi; konstatuje, že pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by nejpravděpodobnější míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o tři procentní body nižší; zdůrazňuje, že pokud členské státy odpovídají za řízení finančních prostředků Unie, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem;

136.

poukazuje na to, že v případě výdajů z EFRR a Fondu soudržnosti a také na mobilitu, dopravu a energetiku se hlavní rizika nesouladu s předpisy týkají: chyb v pravidlech veřejných zakázek (39 %), nezpůsobilých projektů/aktivit nebo příjemců (22 %), nezpůsobilých nákladů uvedených v prohlášeních o výdajích (21 %) a nedodržování vnitrostátních pravidel pro poskytování státní podpory u EFRR a Fondu soudržnosti; vítá opatření přijatá Komisí ke zmírnění těchto rizik a vybízí k tomu, aby byly řídícím orgánům i nadále poskytovány pokyny a odborná příprava týkající se zjištěných rizik; očekává, že nová nařízení a pravidla na programové období 2014-2020 budou přispívat ke snížení rizika chyb a k lepší výkonnosti větším zjednodušením a vyjasněním postupů;

Spolehlivost vykazování členských států

137.

konstatuje, že orgány členských států předaly 322 zpráv z vnitrostátního auditu svých operačních programů a že podle těchto zpráv byla v 209 případech (65 %) míra chyb pod hranicí 2 %; konstatuje, že tam, kde Komise údaje prověřila, potvrdila oznámení členských států ohledně míry chyb u 78 vnitrostátních auditních zpráv; konstatuje, že 244 auditních zpráv musela Komise opravit (37); žádá Komisi, aby v budoucnosti podrobně informovala o změnách míry chyb, které provedl GŘ pro regionální rozvoj a městskou politiku;

138.

podotýká, že v případě Slovenska označila Komise všechny míry chyb stanovené na základě vnitrostátních auditů za nespolehlivé, v případě Maďarska to bylo u 10 z 15, v případě Bulharska u dvou ze sedmi a případě Belgie u jedné ze čtyř; žádá Komisi, aby prokázala, zda a jak byla tato situace napravena díky stanoveným paušálním opravám na ochranu rozpočtu Unie (25 % u jednoho programu a 10 % u devíti programů na Slovensku, 2 v Bulharsku a Itálii a 1 v Belgii (38));

139.

zdůrazňuje, že vykazování chyb bylo zvláště nespolehlivé u těchto operačních programů: Členský stát Program Název Částka v mil. EUR Míra chyb dle výročních kontrolních zpráv čl. států (%) Míra chyb/paušální sazba COM (%) BE 2007BE162PO001 Brusel, regionální konkurenceschopnost 56,93 6,23 10 BG 2007BG161PO002 Technická pomoc 1 466,43 4,10 10 DE 2007DE162PO006 EFRR Brémy 142,01 0,31 5 DE 2007DE161PO003 EFRR Mecklenbursko-Západní Pomořansko 1 252,42 0,81 5 DE 2007DE162PO005 EFRR Hessensko 263,45 0,04 5 CTE 2007CB063PO052 INTERREG IV Itálie/Rakousko 60,07 2,77 10 CTE 2007CG163PO030 Slovensko/Česká republika 92,74 0,96 10 CTE 2007CB163PO019 Mecklenbursko/Západní Pomořansko – Polsko 132,81 0,02 5 HU 2007HU161PO001 Hospodářský rozvoj 2 858,82 0,71 5 HU 2007HU161PO007 Doprava 5 684,24 0,54 5 HU 2007HU161PO003 Západní Panonie 463,75 1,30 5 HU 2007HU161PO004 Velká uherská nížina (jih) 748,71 1,30 5 HU 2007HU161PO005 Střední Podunají 507,92 130 5 HU 2007HU161PO006 Severní Maďarsko 903,72 1,30 5 HU 2007HU161PO009 Velká uherská nížina (sever) 975,07 1,30 5 HU 2007HU161PO011 Jižní Podunají 705,14 1,30 5 HU 2007HU161PO001 Střední Maďarsko 1 467,20 0,10 5 IT 2007IT161PO007 Rozvoj Mezzogiorno 579,04 0,63 10 IT 2007IT161PO008 Kalábrie 1 499,12 2,45 10 SL 2007SL161PO001 Potenciál regionálního rozvoje 1 783,29 2,80 5 SL 2007SL161PO002 Infrastruktura 1 562,06 2,80 5 SK 2007SK161PO006 Konkurenceschopnost a hospodářský růst 968,25 0 25 SK 2007SK161PO005 Zdravotnictví 250,00 1,79 25 SK 2007SK161PO001 Informační společnost 843,60 1,79 10 SK 2007SK16UPO001 Výzkum a vývoj 1 209,42 1,30 10 SK 2007SK161PO002 Životní prostředí 1 820,00 0,33 10 SK 2007SK161PO004 Doprava 3 160,15 0,74 10 SK 2007SK161PO003 Regionální operační program 1 554,50 0,32 10 SK 2007SK161PO007 Technická pomoc 97,60 1,79 10 SK 2007SK162PO001 Bratislava 95,21 1,79 10 UK 2007UK162PO001 Low- & Uplands Scotland 375,96 5,98 8,42 UK 2007UK161PO002 Západní Wales a údolí 1 250,38 036 5 UK 2007UK162PO012 Východní Wales 72,45 0,36 5

140.

žádá Komisi, aby v budoucnu informovala o mírách chyb u každého programu, jak jí je sdělují členské státy a jak je Komise akceptuje/opraví ve výroční zprávě o činnosti;

141.

bere na vědomí, že na základě svého šetření Komise konstatovala, že na činnost 40 vnitrostátních auditních orgánů pověřených auditem přibližně 90 % přídělů z EFRR/Fondu soudržnosti za programové období 2007–2013 se obecně lze spolehnout;

Řídící a kontrolní systémy

142.

vyzývá Komisi, aby poskytla další pokyny a technickou pomoc členským státům; žádá Komisi a členské státy, aby se obzvláště zaměřily na zjednodušení postupů, včetně postupů týkajících se příjemců, které mohou představovat přínos jak pro provádění auditů, tak pro snižování míry chyb, a aby současně posílily účinnost řídících a kontrolních systémů;

143.

vítá zlepšení v řízení finančních prostředků, k němuž došlo od roku 2011 v Rakousku, v České republice a v Rumunsku; je znepokojen zhoršením správy EFRR na Slovensku, ve Španělsku, v Nizozemsku a ve Spojeném království (39);

144.

upozorňuje na skutečnost, že v 50 případech ze 75 platily výhrady po celý rok či déle; vyzývá Komisi, aby předložila informace umožňující vyhodnotit, zda se jednalo o tytéž nedostatky a regiony a proč se vnitrostátním řídícím orgánům nepodařilo tyto chyby účinně napravit;

145.

rozhodně podporuje přerušování a pozastavování plateb, které uplatňuje Komise, jako účinný a preventivní nástroj ochrany finančních zájmů Unie

146.

je si vědom ustanovení nového regulačního rámce pro programové období 2014–2020, která stanoví, že závažné nedostatky ve smyslu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 (40), které odhalí Komise nebo Účetní dvůr po předložení účetní závěrky, povedou k čistým finančním opravám u příslušných programů; žádá Komisi, aby předložila seznam těchto případů včas pro účely postupu udělování absolutoria Komisi za rok 2014;

147.

vítá zlepšené postupy kontroly a auditu stanovené v regulačním rámci pro programové období 2014–2020, a to zejména pokud jde o ověřování a kontroly ze strany řídícího orgánu předtím, než bude Komisi certifikována účetní závěrka programu a řídící orgány předloží prohlášení o řízení; konstatuje, že byla dále posílena kapacita Komise provádět opravy tím, že je zrušena možnost členských států opětovně využít finanční prostředky, což vede k čistým finančním opravám; vítá zřízení kompetenčního centra pro budování správních kapacit ve spojení s evropskými strukturálními a investičními fondy; podporuje větší zaměření na výsledky a tematické soustředění politiky soudržnosti, které by mělo zajistit odklon od pouhého splnění kritérií pro čerpání prostředků ke kvalitě financování a vysoké přidané hodnotě spolufinancovaných operací.

148.

připomíná bod 165 svého usnesení připojeného k rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2012, v němž Parlament žádá sjednocení posuzování chyb při zadávání veřejných zakázek podléhajících sdílenému řízení; vítá sjednocení, které provedla Komise ve svém rozhodnutí C(2013)9527 ze dne 19. prosince 2013 o stanovení a schválení pokynů pro stanovení finančních oprav, které má provést Komise u výdajů financovaných Unií ve sdíleném řízení v případě nedodržení předpisů pro zadávání veřejných zakázek; poukazuje na to, že směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (41) mají členské státy provést do 18. dubna 2016; domnívá se, že to přinese značné změny v postupech zadávání veřejných zakázek a mohlo by to vyžadovat další metodické změny;

149.

bere na vědomí, že metodika Účetního dvora musí být konzistentní a musí být uplatňována na všechny oblasti řízení; chápe, že další sjednocování by mohlo vést k nekonzistentnostem v tom, jak Účetní dvůr definuje protiprávní operaci v přímém a sdíleném řízení;

Finanční opravy

150.

konstatuje, že v roce 2013 rozhodla Komise o finančních opravách u operačních programů členských států v celkové částce 912 371 222 EUR, z níž 239,50 milionu EUR připadalo na Českou republiku, 147,21 milionu EUR na Maďarsko a 95,47 milionu EUR na Řecko;

151.

vyzývá Komisi, aby během realizace projektů předložených členskými státy a po jejich dokončení provedla přezkum týkající se strukturálních fondů se zhodnocením postupného plnění s cílem zvýšit efektivnost a míru kontroly nad investicemi hospodářských zdrojů, díky níž bude možné odhalit případná zneužití a podvody související s realizací projektu;

152.

vyzývá Komisi, aby zajistila mechanismus výměny informací mezi příslušnými vnitrostátními kontrolními orgány, s cílem umožnit křížové porovnání vyúčtování týkajících se dvou nebo více členských států, aby byl umožněn boj proti mezinárodním podvodům ve strukturálních fondech a s ohledem na víceletý finanční rámec pro období 2014–2020 v širší kategorii ESI fondů (Evropský sociální fond – ESF, Evropský fond pro regionální rozvoj – EFRR, Fond soudržnosti – FS, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – EZFRV, Evropský námořní a rybářský fond – EMFF) s cílem zajistit horizontální přístup k ochraně finančních zájmů Unie;

153.

dále konstatuje, že v programovém období 2007–2013 šest členských států (Česká republika, Řecko, Španělsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko) odpovídalo za 75 % (rovnajících se částce 1 342 milionů EUR) potvrzených finančních oprav u operačních programů EFRR/FS a ESF;

Zrušení přidělení prostředků na závazky

154.

lituje toho, že v roce 2013 muselo být zrušeno přidělení prostředků v celkové výši 397,8 milionu EUR, z toho pouze v České republice 296,7 milionu EUR; domnívá se, že rušení přidělení prostředků na závazky se neslučuje s řádným finančním řízením; vyjadřuje obavy ohledně přetrvávající neschopnosti některých regionů čerpat přidělené finanční prostředky a vyzývá Komisi, aby na základě této neschopnosti identifikovala problémy v regionech; dále vyzývá Komisi, aby vypracovala a předložila podrobný plán navýšení schopnosti čerpat finanční prostředky v těch regionech, v nichž je míra čerpání mimořádně nízká;

155.

zdůrazňuje, že podle nového nařízení pro programové období 2014–2020 se poprvé zřizuje období způsobilosti, kdy je možné stanovit časový rámec, v němž se mají investice realizovat, aby byly programové orgány motivovány k včasnému provádění investic pro pracovní místa a růst v Unii, což povede ke snížení rizika nevyužití prostředků v daném období způsobilosti, a tudíž by se mohlo omezit rušení přidělení prostředků;

Nástroje finančního inženýrství

156.

konstatuje, že řídící orgány členských států informovaly o 941 nástrojích finančního inženýrství působících koncem roku 2013 ve 25 členských státech: 91 % činí nástroje finančního inženýrství pro podniky, 6 % pro projekty rozvoje měst a 3 % pro fondy pro energetickou účinnost/obnovitelné zdroje energie; konstatuje, že celková výše příspěvků z operačních programů vyplacených nástrojům finančního inženýrství činila 14 278,20 milionu EUR, včetně 9 597,62 milionu EUR ze strukturálních fondů; konstatuje, že v době, kdy zbývaly do konce programového období pouhé dva roky, bylo konečným příjemcům vyplaceno pouze 47 % příspěvků z operačních programů, tj. 6 678,20 milionu EUR;

157.

je znepokojen zjištěními Komise v její konsolidované výroční zprávě o provádění nástrojů finančního inženýrství za rok 2013 – v souladu s čl. 67 odst. 2 písm. j) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (42) –, že řídící orgány v členských státech neposkytly úplný obrázek o provádění nástrojů finančního inženýrství a že některé údaje jevily „nepřesnosti“ ve vztahu k údajům o nástrojích finančního inženýrství v Maďarsku a v Itálii;

Řecko

158.

je znepokojen prováděním prioritních projektů v Řecku, které řídí pracovní skupina; konstatuje, že 48 prioritních projektů muselo být urychleno; konstatuje, že podle Komise jsou hlavními problémy: a) zpoždění ve fázi zralosti projektů, b) zpoždění při získávání povolení, c) rozvázání smluv z důvodu nedostatku hotovosti u smluvních dodavatelů a d) zdlouhavá soudní odvolání při zakázkových řízeních; vyzývá proto Komisi, aby informovala o aktuální situaci těchto prioritních projektů ve zprávě o opatřeních v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2013;

Lago Trasimeno

159.

bere na vědomí, že v prosinci 2014 podnikl úřad OLAF pracovní cestu k zjištění potřebných údajů s cílem objasnit případné nedostatky v souvislosti s podporou Unie na cyklostezku vedoucí okolo jezera Lago Trasimeno v Itálii; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o dalším vývoji v návazné zprávě o udělení absolutoria za rok 2013;

Privatizace infrastrukturních projektů financovaných z prostředků Unie

160.

bere na vědomí, že Unie financovala modernizaci vodovodní sítě ve vesnici Skorkov (Česká republika) částkou 1,1 milionu EUR; je znepokojen tím, že místní samospráva pronajala provozování systému dodávek vody soukromé společnosti, která již spravuje místní kanalizační systém; podotýká, že kanalizace byla rovněž spolufinancována částkou 1,4 milionu EUR z prostředků Unie a že cena dodávek pitné vody se zvýšila o 45 %; domnívá se, že pitná voda je veřejným statkem a že by všichni občané měli mít přístup k vysoce kvalitní pitné vodě za přiměřenou cenu;

161.

žádá Komisi, aby informovala Parlament o všech případech, kdy byly projekty, na nichž se Unie finančně podílela nejméně 30 %, následně zprivatizovány;

Fond solidarity Evropské unie

162.

bere na vědomí zprávu Komise o Fondu solidarity Evropské unie za rok 2013 (43); s překvapením konstatuje, že zdroje znepokojení, o nichž se zmiňuje zvláštní zpráva Účetního dvora č. 24/2012 a které podpořil Parlament ve svém usnesení ze dne 3. dubna 2014 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rok 2012 (44), nebyly odstraněny; vyzývá Komisi, aby vysvětlila, jak byly v rámci revize nařízení o Fondu solidarity Evropské unie, jež vstoupila v platnost dne 28. června 2014, vyřešeny nedostatky při poskytování mimořádné pomoci oblasti Abruzzo, které odhalil Účetní dvůr, především pokud se jedná o vypracovávání aktualizovaných vnitrostátních plánů pro zvládání katastrof, zavedení ustanovení pro zadávání zakázek v mimořádných situacích, poskytování dočasného přístřeší v oblastech zasažených katastrofou a převod případných příjmů pocházejících z projektů fondu solidarity zpět do rozpočtu Unie;

Potřebná opatření

163.

vyzývá Komisi, aby jej podrobně informovala o pokroku u řídících a kontrolních systémů, které byly v roce 2013 považovány jen za částečně účinné, a to včas pro účely postupu udělování absolutoria za rok 2014 (45);

164.

žádá Komisi, aby v souladu s doporučením Účetního dvora prováděla posouzení „primárních kontrol“ provedených v programovém období 2007–2013 v souladu s čl. 32 odst. 5 finančního nařízení; žádá Komisi, aby také prováděla posouzení spolehlivosti informací, které jí předávají certifikační orgány členských států pro potřeby výroční zprávy o činnosti GŘ pro regionální rozvoj a městskou politiku; vítá posouzení prováděná od roku 2010 prostřednictvím cílených auditů u vysoce rizikových programů v rámci jejího vlastního auditního šetření s názvem „Odstranění nedostatků týkajících se jistoty“;

165.

vyzývá Účetní dvůr, aby poskytl Parlamentu podrobnou zprávu o vývoji míry chyb (po jednotlivých letech, v různých odvětvových politikách a podle jednotlivých členských států) v průběhu celého období, na něž se vztahoval předchozí víceletý finanční rámec (2007–2013);

166.

vyzývá Komisi, aby požadovala od nejvyšších kontrolních orgánů, aby potvrzovaly správnost údajů o finančních opravách vykazovaných certifikačními orgány pro každý operační program; domnívá se, že tyto podrobné informace by měly být zveřejněny v příloze výroční zprávy o činnosti GŘ pro regionální rozvoj a městskou politiku;

167.

vyzývá Komisi, aby konzistentně ve výroční zprávě o činnosti uváděla, proč nebyly vydány výhrady (nebo proč byly vydány výhrady s nižším finančním dopadem) v případech, kdy jsou důvodem výjimky z platných pokynů Komise nebo schválených auditních strategií;

168.

souhlasí s doporučením Účetního dvora, aby Komise od členských států v rámci jejich prohlášení řídícího subjektu (v souladu s čl. 59 odst. 5 písm. a) finančního nařízení) vyžadovala výslovné potvrzení účinnosti primárních kontrol prováděných řídícími a certifikačními orgány;

169.

vyzývá Komisi, aby žádala vnitrostátní orgány, aby jí poskytovaly zpětnou vazbu ve věci toho, zda se podařilo dosáhnout stanovených cílů projektů v oblasti EFRR/FS a ESF; domnívá se, že by se tak mělo dít tak, aby byly zaznamenané údaje srovnatelné na úrovni Unie; domnívá se, že občané, kterých se týká dosažení cílů projektu, by měli mít možnost ohodnotit projekt po jeho dokončení;

170.

vyzývá Komisi, aby vyjasnila „nepřesnosti“ u nástrojů finančního inženýrství a jejich výsledky podrobně posoudila ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro regionální rozvoj a městskou politiku za rok 2014;

171.

uznává snahy Komise zavést kulturu výkonnosti; žádá proto Komisi (GŘ pro regionální rozvoj a městskou politiku), aby do svého plánu řízení a výroční zprávy o činnosti začlenila kromě otázek plnění rozpočtu také hodnocení své práce týkající se zvyšování efektivity, účinnosti a dopadu politiky soudržnosti; vybízí Komisi, aby vedle přístupu sledování čerpání rozpočtu poměřovala výkonnost plněním stanovených cílů a lépe využívala hodnocení a dále aby podporovala členské státy a jejich řídící orgány v úsilí o co nejvyšší kvalitu jejich hodnotících zpráv; v této souvislosti zdůrazňuje, že je do budoucna třeba zvážit a vyhodnotit výsledky projektů, návratnost investic a skutečnou přidanou hodnotu pro hospodářství, zaměstnanost a regionální rozvoj;

Zaměstnanost a sociální věci

EU 2020

172.

zdůrazňuje, že prostředky z ESF výrazně přispívají k plnění cílů v oblastech zaměstnanosti a sociální politiky; konstatuje, že v daném roce byly pro tyto účely poskytnuty úvěry na platby ve výši 14,1 miliardy EUR, z čehož 98 % bylo vyplaceno z ESF; domnívá se však, že je nezbytné provést posouzení výkonnosti na základě kritérií, která nebudou odrážet ani tak míru čerpání finančních prostředků, jako reálnou schopnost vytvářet pracovní místa a začlenit nezaměstnané zpět na trh práce; žádá, aby byla vypracována podrobná analýza týkající se dosaženého výkonu do konce tohoto roku, přičemž od této analýzy se bude odvíjet politické hodnocení ESF;

173.

zdůrazňuje význam ESF pro investice do opatření v oblasti tvorby pracovních míst a boje proti nezaměstnanosti, do lidského kapitálu, vzdělávání a odborné přípravy, sociálního začlenění a přístupu k sociálním službám;

174.

zdůrazňuje skutečnost, že na základě nařízení (ES) č. 1083/2006 nemohou být finanční prostředky z ESF použity na přemísťování pracovních míst z jednoho členského státu do druhého; trvá na tom, že Komise a členské státy musí vykonávat náležitou kontrolu, aby zajistily, že finanční prostředky Unie nebudou takovýmto neoprávněným způsobem vynakládány;

175.

poznamenává, že snaha členských států vyčerpat prostředky z fondů Unie by měla sledovat dosažení výsledků a cílů, o které usiluje ESF, a nesmí ohrozit důsledné provádění účinných kontrol, bez nichž by zejména před koncem období způsobilosti nebylo možné odhalit porušení pravidel, a následně by tak mohly být financovány projekty, které jsou příliš nákladné nebo nesprávně prováděné nebo u nichž není pravděpodobné, že dosáhnou zamýšlených výsledků;

176.

zdůrazňuje, že obzvláště naléhavé je snížit nezaměstnanost mladých; vítá skutečnost, že na boj proti nezaměstnanosti mladých bylo na celé nové programové období vyčleněno z ESF a z iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí více než 12,4 miliardy EUR; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při čerpání prostředků Unie a ujistila se, že tyto finanční prostředky budou vynaloženy na uvedený účel; vyzývá Komisi, aby pro programové období 2014–2020 vytvořila systém, který umožní dostávat zprávy o pokroku při začleňování znevýhodněných osob nebo skupin (tj. mladých lidí, seniorů, dlouhodobě nezaměstnaných, Romů) do pracovního procesu;

Romové

177.

upozorňuje na to, že prostředky, které byly k dispozici na integraci Romů, nebyly vždy použity k tomuto účelu; je znepokojen tím, že mnoho Romů se potýká s diskriminací a sociálním vyloučením a žijí ve velmi bídných socio-ekonomických podmínkách; také je mimořádně znepokojen informacemi, že podle průzkumu, který provedla v roce 2012 (46) Agentura Evropské unie pro základní práva, byl v 90 % romských rodin průměrný příjem pod hranicí chudoby v dané zemi a že v průměru kolem 45 % Romů bydlí v naprosto nevyhovujících podmínkách;

178.

vyzývá Komisi, aby podpořila účinné provádění vnitrostátních strategií pro integraci Romů na místní a regionální úrovni, a zajistila, aby byly rozpočtové výdaje zaměřeny na cíle politik začleňování;

Chyby

179.

všímá si, že Účetní dvůr u 182 z 50 zkontrolovaných operací (tj. u 27 %) konstatoval výskyt chyb; konstatuje, že Účetní dvůr na základě 30 chyb, které vyčíslil, odhaduje nejpravděpodobnější míru chyb na 3,1 % (v roce 2012 to bylo 3,2 %); konstatuje, že u 13 případů vyčíslitelných chyb zapříčiněných konečnými příjemci měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit předtím, než výdaje vykázaly Komisi; domnívá se, že pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by nejpravděpodobnější míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o 1,3 procentních bodů nižší; zdůrazňuje, že pokud členské státy odpovídají za řízení finančních prostředků Unie, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem;

180.

konstatuje, že výroční zpráva Účetního dvora vykazuje mírné snížení odhadované míry chyb v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, která v roce 2013 činila 3,1 % oproti 3,2 % v předchozím roce; konstatuje, že tato míra chyb byla stále druhá nejnižší mezi všemi oblastmi politiky a že Parlament očekává další snížení této míry chyb v následujících letech;

181.

konstatuje, že chyby v této oblasti politiky se týkaly, stejně jako v předchozích letech, nezpůsobilých nákladů (v 93 %, přičemž šlo o nadhodnocování režijních nákladů, nadhodnocování osobních nákladů a nesprávně vypočtené náklady) a nedodržení předpisů pro zadávání veřejných zakázek (v 7 %);

182.

bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby Komise spolu s členskými státy zajistila následnou kontrolu nedostatků, které byly zjištěny při tematickém auditu řídících kontrol na základě posouzení rizik provedeném GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, a vítá nové pokyny, které vypracovala Komise, aby byla v programovém období 2014–2020 dále posílena spolehlivost řídících kontrol; bere na vědomí, že tyto pokyny, které vycházejí z poznatků získaných v předchozím programovém období, byly představeny členským státům a budou vydány v první polovině roku 2015; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby orgány členských států využívaly informací, které mají k dispozici, k tomu, aby zjistily a opravily chyby ještě předtím, než Komisi požádají o proplacení výdajů, čímž se značně sníží míra chyb v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí;

183.

vybízí GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, aby v případě ESF i nadále usilovalo o dosažení takové situace, kdy se chyby nebudou muset napravovat, nýbrž k nim nebude docházet, a podporuje úsilí GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování pomoci členským státům s nejvyšší mírou chyb u ESF zlepšit své systémy pomocí dostupných osvědčených postupů; v tomto ohledu poznamenává, že by správní kapacita a organizace GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování měla odpovídat jeho činnosti a odpovědnostem, které má vůči členským státům;

Spolehlivost vykazování členských států

184.

lituje toho, že hlavním zdrojem chyb jsou i nadále špatné primární kontroly vnitrostátních řídících a kontrolních systémů; je hluboce znepokojen skutečností, že členské státy jako by byly méně obezřetné při vynakládání prostředků Unie ve srovnání s tím, jak vynakládají prostředky z vlastního státního rozpočtu, přičemž jestliže za řízení finančních prostředků Unie odpovídají, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem; konstatuje, že obzvláště vážné systémové nedostatky vykazují následující programy: Polsko, Španělsko (Kastilie a Leon), Rumunsko, Portugalsko, Itálie (Sicílie), Německo (Bund), Německo (Thüringen), Česká republika a Maďarsko; konstatuje, že mimoto tematické audity Komise odhalily nedostatky v řídících a kontrolních systémech operačních programů pro Irsko (Human Investment Capital), Slovensko (vzdělávání) a Španělsko (Comunidad Valenciana);

185.

poukazuje na to, že při kontrole míry výskytu chyb nahlášených členskými státy v jejich v jejich výročních kontrolních zprávách Komise zvýšila míru výskytu chyb o více než 2 % u těchto operačních programů (OP): Členský stát Číslo OP   Průběžné platby v roce 2013 v EUR Míra chyb ve výročních kontrolních zprávách členských států (%) Oprava Komise (%) Rozdíl (%) IT 2007IT052PO009 Bolzano 934 530 4,95 7,11 2,16 CZ 2007CZ052PO001 Praha Adaptabilita   3,58 6,45 2,87 SK 2007SK05UPO002 OP zaměstnanost & soc. začlenění 86 718 231 1,65 4,66 3,01 UK 2007UK052PO002 Region Lowlands a Uplands, Skotsko 74 251 497 1,95 10,59 8,64 IT 2007IT052PO001 Abruzzi   0,2 15,9 15,88 ES 2007ES052PO011 La Rioja   0,38 37,76 37,38 Kromě toho u následujících OP shledala Komise výroční kontrolní zprávy naprosto nespolehlivými, a automaticky proto uplatnila opravu paušální sazbou: Členský stát Číslo OP   Průběžné platby v roce 2013 v EUR Míra chyb ve výročních kontrolních zprávách členských států (%) Oprava paušální sazbou provedená Komisí (%) Rozdíl (%) LU 2007LU052PO001 Operační program ESF 4 285 659 0,46 2,0 1,54 IT 2007IT051PO001 Kampánie 77 486 332 0,38 2,0 1,62 BE 2007BE052PO001 Německy hovořící komunita   0,0 2,0 2 ES 2007ES052PO002 Kastilie a León 10 607 012 0,0 2,0 2,0 BE 2007BE052PO003 Federální stát   3,66 5,0 1,34 IT 2007IT051PO007 Pon istruzione 78 589 393 0,4 5,0 4,6 BE 2007BE052PO005 Flandry 118 201 220 1,61 10,0 8,39 UK 2007UK051PO002 Západní Wales a údolí 149 600 091 0,36 10,0 9,64 UK 2007UK052PO001 Východní Wales 9 476 602 0,36 10,0 9,64 IT 2007IT052PO012 Toskánsko 61 978 561 1,11 25 23,89 IT 2007IT052PO016 Sardinie 23 478 530 0,13 25 24,87

186.

vítá v této souvislosti konkrétní kroky Komise ke zmírnění zjištěných rizik, které zahrnují preventivní i nápravná opatření a audity vycházející z analýzy rizik prováděné GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování;

187.

vítá skutečnost, že Komise pokračovala v roce 2013 ve svém důsledném přístupu ve věci přerušování a pozastavování plateb; v této souvislosti podle jeho mínění stojí za pozornost, že Komise provedla v roce 2013 finanční opravy ve výši 842 milionů EUR, z toho 153 milionů EUR za období 1994–1999, 472 milionů EUR za období 2000–2006 a 217 milionů EUR za období 2007–2013; konstatuje, že za tato tři programová období vykázaly nejvyšší finanční opravy tyto členské státy: Členský stát Úhrnná výše finančních oprav, které byly akceptovány/o nichž bylo rozhodnuto (v milionech EUR) Úhrnná výše finančních oprav, které byly provedeny (v milionech EUR) Itálie 497,7 497,7 Rumunsko 312,1 299,1 Španělsko 1 070,1 1 064,3

188.

dále konstatuje, že výroční zpráva o činnost GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování obsahuje výhradu k platbám provedeným v programovém období 2007–2013 s rizikovou částkou 123,2 milionu EUR za rok 2013; poznamenává, že tato výhrada zahrnovala 36 ze 118 operačních programů ESF (oproti 27 ze 117 OP v roce 2012): Programové období 2007-2013 Členský stát Číslo OP Název Výhrada BELGIE 2007BE051PO001 Convergence Hainaut plná 2007BE052PO002 Troika Wallonie-Bruxelles plná 2007BE052PO003 Federal související s pověstí 2007BE052PO004 Bruxelles-Capitale: Emploi et cohésion sociale související s pověstí 2007BE052PO005 Vlanderen plná ČESKÁ REPUBLIKA 2007CZ052PO001 Praha Adaptabilita související s pověstí 2007CZ05UPO001 Lidské zdroje a zaměstnanost dílčí související s pověstí FRANCIE 2007FR052PO001 Programme opérationnel national FSE dílčí NĚMECKO 2007DE051PO002 Mecklemburg-Vorpommern plná 2007DE052PO003 Berlín plná IRSKO 2007IE052PO001 Human Capital investment dílčí související s pověstí ITÁLIE 2007IT051PO001 Campania plná 2007IT051PO007 PON Istruzione plná 2007IT052PO001 Abruzzo dílčí související s pověstí 2007IT052PO009 Bolzano plná 2007IT052PO012 Toscana plná 2007IT052PO016 Sardegna plná POLSKO 2007PL051PO001 Program Operacyjny Kapitał Ludzki dílčí RUMUNSKO 2007RO051PO001 Human Resource Development plná SLOVENSKO 2007SK05UPO001 OP Education dílčí 2007SK05UPO002 OP Employment and Social Inclusion dílčí související s pověstí ŠPANĚLSKO 2007ES051PO003 Estremadura dílčí 2007ES051PO005 Andalucía plná 2007ES052PO003 Comunidad Valenciana související s pověstí 2007ES052PO004 Aragon plná 2007ES052PO005 Baleares plná 2007ES052PO007 Cataluña související s pověstí 2007ES052PO008 Madrid dílčí související s pověstí 2007ES052PO011 La Rioja související s pověstí 2007ES05UPO001 Adaptabilidad Y Empleo dílčí 2007ES05UPO002 Lucha contra la discriminación dílčí 2007ES05UPO003 Asistencia técnica dílčí SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ 2007UK051PO002 West Wales and the Valleys plná 2007UK052PO001 East Wales plná 2007UK052PO002 Lowlands and Uplands of Scotland plná 2007UK052PO003 Northern Ireland dílčí Programové období 2000-2006 Členský stát Číslo OP Název Výhrada FRANCE 1999FR053DO001 Objectif 3 national související s pověstí 2000FR162DO021 Nord-Pas-de-Calais ITALY 1999IT161PO006 Calabria SWEDEN 1999SE161DO001 Norbotten & Vasterbotten UNITED KINGDOM 1999GB161DO005 Highlands and Islands of Scotland 2000GB162DO013 Western Scotland

189.

upozorňuje na skutečnost, že v 30 případech ze 79 platily výhrady po celý rok či déle, a to bez ohledu na opakované výhrady, které byly vyjadřovány s ohledem na tytéž programy; vyzývá Komisi, aby předložila informace umožňující vyhodnotit, zda se jednalo o tytéž nedostatky a regiony a proč se vnitrostátním řídícím orgánům nepodařilo tyto chyby účinně napravit; bere na vědomí opakované výhrady týkající se Belgie (regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, zaměstnanost a sociální soudržnost), Německa (Durynsko a Berlín), Irska (investice do lidského kapitálu), Itálie (oblast Campania, dovednosti a rozvoj), Slovenska (vzdělávání), Španělska (Extremadura, Andalusie, Baleárské ostrovy, Katalánsko, Rioja; přizpůsobivost a zaměstnanost, boj proti diskriminaci, technická podpora) a Spojeného království (Highlands a ostrovy – Skotsko, Lowlands a Uplands – Skotsko); v této souvislosti se ptá Komise, proč byly tyto výhrady vyjádřeny opakovaně a jaká opatření Komise přijala s cílem napravit tuto situaci;

190.

upozorňuje na skutečnost, že u průběžných plateb u operačních programů z období 2007–2013 ve výši 2 159,4 milionu EUR byly vysloveny výhrady; konstatuje, že Komise odhadla rizikovou částku v roce 2013 na 123,3 milionu EUR;

191.

podporuje Účetní dvůr, když žádá Komisi, aby konzistentně ve výroční zprávě o činnosti uváděla, proč nebyly vydány výhrady (nebo proč byly vydány výhrady s nižším finančním dopadem) v případech, kdy jsou důvodem výjimky z platných pokynů Komise nebo schválených auditních strategií;

192.

je i nadále znepokojen systémovými chybami ve španělských a italských řídících a kontrolních systémech, které ještě zhoršují decentralizované a roztříštěné státní struktury;

193.

žádá GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, aby do své výroční zprávy o činnosti zařadilo tabulku s přehledem výročních kontrolních zpráv členských států a odpovědělo tak na otázku 19 v dotazníku k udělení absolutoria;

194.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby vnitrostátní orgány odpovědné za správu strukturálních fondů řešily problém nákladů na zaměstnance, které jsou u unijních projektů vykazovány ve větší výši než u vnitrostátně financovaných projektů;

195.

bere náležitě na vědomí výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu, zejména pokud jde o zaměstnanost a sociální věci, lituje však toho, že rovnosti žen a mužů v této oblasti je ve zprávě věnováno jen málo místa a že letošní zvláštní zprávy Účetního dvora nevěnují dostatek pozornosti zaměstnanosti, sociální solidaritě a problematice rovnosti žen a mužů;

196.

opakuje svůj požadavek, aby byly podrobněji propracovány genderově specifické ukazatele a údaje, které umožní posoudit souhrnný rozpočet Unie z hlediska rovnosti žen a mužů a sledovat snahy ve věci zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu;

Zrušení přidělení prostředků na závazky

197.

je znepokojen tím, že do konce roku 2014 mohlo být zrušeno přidělení prostředků ve výši 129 milionů EUR v šesti členských státech (BE, CZ, DE, ES, IT a UK);

Nástroj mikrofinancování Progress

198.

všímá si, že Unie přispěla na nástroj mikrofinancování Progress částkou 100 milionů EUR; připomíná, že Evropský investiční fond, který provádí nástroj mikrofinancování Progress jménem Komise a Evropské investiční banky, uvedl, že 52 poskytovatelů mikroúvěrů ve 20 členských státech podepsalo dohodu v rámci nástroje mikrofinancování Progress a majitelům mikropodniků již bylo poskytnuto 31 895 mikroúvěrů v hodnotě 260,78 milionu EUR; je v této souvislosti znepokojen tím, že není věnován dostatek pozornosti otázce demokratické zodpovědnosti při vytváření finančních nástrojů;

Potřebná opatření

199.

vyzývá Komisi, aby při schvalování operačních programů pro nové programové období zajistila, aby členské státy zohlednily všechny možnosti zjednodušení, které skýtají nařízení o evropských strukturálních a investičních fondech pro období 2014–2020;

200.

vyzývá Komisi, aby jej ve své zprávě o opatřeních v návaznosti na rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2013 informovala o pokroku při správě výše uvedených operačních programů, k nimž byly výhrady, a o nápravě zjištěných nedostatků;

201.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby orgány členských států pověřené správou strukturálních fondů řešily otázku nákladů na zaměstnance, které jsou u unijních projektů vykazovány ve větší výši než u projektů financovaných vnitrostátně;

202.

vyzývá Komisi, aby vyvinula tlak na členské státy a naléhavě od nich vyžadovala, aby uskutečňovaly strategii řešení situace Romů a zajistily, aby čerpání příslušných prostředků Unie skutečně směřovalo ve prospěch Romů;

203.

vyzývá Komisi, aby vyvinula tlak na členské státy a naléhavě od nich vyžadovala, aby aktivně a konkrétně bojovaly proti nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí;

Vnější vztahy

Tlaky na rozpočet

204.

vítá skutečnost, že se postup udělování absolutoria ve větší míře zaměřuje na zlepšení výkonnosti, aby bylo při vynakládání prostředků daňových poplatníků v Unii dosaženo co nejlepších výsledků; vybízí v tomto ohledu Komisi, aby vynaložila větší úsilí s cílem zlepšit okruh zpětné vazby v rámci cyklu hodnocení, aby poučení z minulých praktik a doporučení, která vyplynula z hodnocení, ještě ve větší míře přispívala k lepšímu přijímání rozhodnutí, plánování a vyplácení pomoci Unie v budoucnosti;

205.

je vážně znepokojen tím, že se u prostředků na platby v rozpočtu na rok 2013, které spravovalo GŘ pro pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, nedostávalo 293 milionů EUR a že pozdní schválení potřebných navýšení způsobilo přesunutí tohoto problému do následujícího roku, čímž se zvýšil tlak na již tak napjatý stav prostředků na platby na rok 2014;

206.

se znepokojením si všímá stále většího nesouladu mezi mezinárodními závazky Unie, jejími ambiciózními politickými rámci a novými nástroji (jako je rozvojová agenda po roce 2015 a nástroje pro financování vnější činnosti na období 2014–2020) na jedné straně a její neschopností dostát závazkům, které má vůči svým partnerům na globální scéně a jiným subjektům, zejména pokud jde o humanitární pomoc, na straně druhé, a to v důsledku toho, že nemá k dispozici dostatečné prostředky na platby;

207.

domnívá se, že tato situace nejenže s sebou nese velké politické riziko a riziko poškození pověsti Unie a její důvěryhodnosti jako největšího světového dárce, ale může také ohrozit fiskální stabilitu partnerských zemí, protože v jejich rozpočtech budou chybět určité finanční částky; obává se, že tento nesoulad se může v plném rozsahu ukázat v roce 2015, kdy se celková výše oficiální rozvojové pomoci (ODA) ani zdaleka nepřiblíží kolektivnímu cíli 0,7 % HND Unie do konce roku;

208.

zdůrazňuje, že rok 2013 byl druhým rokem v řadě, kdy humanitární pomoc z rozpočtu Unie překročila 1,3 miliardy EUR v prostředcích na závazky, a to vzhledem k velkému počtu humanitárních krizí, které přinesly nesmírné lidské utrpení; lituje dopadu nedostatku prostředků na platby v tomto krizovém roce na činnosti GŘ pro humanitární pomoc a civilní ochranu, které bylo možno udržet jedině za cenu změn platebních termínů, v jejichž důsledku byly na konci roku přeneseny do následujícího roku dlužné platby ve výši 160 milionů EUR; vyzývá Radu, aby zajistila a dodržovala plán plateb dohodnutý s Evropským parlamentem;

209.

lituje poškození pověsti, k němuž již došlo provedením těchto opatření ad hoc, a poukazuje na paradox, že v posledních letech se v celosvětovém měřítku zvyšuje množství humanitárních krizí a Unie na jedné straně přijala operativní opatření, aby byla schopna efektivně reagovat na náhlé krize (například zřídila v květnu 2013 koordinační centrum pro reakci na mimořádné události), a na straně druhé se jí nedostává prostředků na platby; je zděšen tím, že se tato situace může ještě zhoršit, pokud nebude zajištěno odpovídající navýšení rozpočtových prostředků;

Míry chyb

210.

konstatuje, že nejpravděpodobnější míra chyb, kterou určil Účetní dvůr, činí 2,6 % a že míra zbytkových chyb, jak ji určila druhá studie provedená úřadem EuropeAid, se odhaduje na 3,35 %; lituje toho, že systémy zkoumané Účetním dvorem na GŘ EuropeAid jsou považovány za částečně účinné;

211.

konstatuje, že v oblasti rozpočtové podpory a příspěvků Unie na projekty sdružující více dárců prováděné mezinárodními organizacemi omezuje povaha nástrojů a platebních podmínek míru, v níž jsou operace náchylné k chybám;

212.

žádá Komisi, aby předložila zprávu o přidané hodnotě použití rozpočtové podpory a zejména o způsobu, jakým napomohla rozvojovým zemím v dosahování rozvojových cílů tisíciletí; požaduje v této souvislosti přehled opatření, jež byla přijata, aby se zabránilo promrhání části finančních prostředků v důsledku korupce a podvodů, a informace o tom, jak účinné jsou v tomto směru systémy finančního řízení;

213.

sdílí kritické stanovisko Účetního dvora v souvislosti s tzv. nominálním přístupem u projektů sdružujících více dárců a žádá Komisi, aby zvážila možnost předložení analýzy těchto projektů jako celku v rámci svých vlastních účtů namísto toho, aby se omezovala pouze na posouzení toho, zda sdružená částka obsahuje dostatek způsobilých výdajů na pokrytí příspěvku Unie;

214.

žádá Účetní dvůr, aby vypočítal samostatně míru chyb v oblasti vnějších vztahů u výdajů, které nespadají do rozpočtové podpory a příspěvků Unie na projekty sdružující více dárců prováděné mezinárodními organizacemi;

Výroční zprávy o činnosti

215.

vyslovuje politování nad tím, že u devíti operací týkajících se národního předvstupního programu použila Komise účetní postup pro zúčtování částek ve výši 150 milionů EUR na základě odhadů, nikoli na základě vynaložených, zaplacených a přijatých nákladů doložených příslušnými podklady; zdůrazňuje, že tato systematická praxe GŘ pro rozšíření není v souladu s článkem 88 finančního nařízení a článku 100 prováděcích pravidel k němu; poukazuje na to, že tento dlouholetý postup ovlivnil a ovlivňuje po mnoho let prohlášení GŘ pro rozšíření o věrohodnosti, což znamená, že 20 % výdajů vynaložených tímto GŘ v roce 2013 bylo založeno na odhadech; vítá skutečnost, že v roce 2014 zavedla Komise do praxe systém, který neprodleně začala uplatňovat s cílem zajistit, aby zúčtování předběžného financování bylo v budoucnu prováděno na základě řádně vynaložených a vykázaných nákladů; uznává, že Komise soustavně poukazovala na to, že GŘ pro rozšíření oficiálně neschválilo ani nepřijalo žádné výdaje v rámci postupu schvalování účetní závěrky, a tudíž neproběhla žádná komunikace, která by příjemce upozornila na problém týkající se přijatelnosti;

216.

připomíná, že generální ředitel EuropeAid ve svém prohlášení o věrohodnosti (47) uvedl, že zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací; domnívá se nicméně, že toto prohlášení je v rozporu s tím, že vydal celkovou výhradu týkající se toho, že míra chyb je vyšší než 2 %, což svědčí o tom, že kontrolní postupy nedokáží předcházet, odhalovat a napravovat významné chyby;

217.

žádá Komisi, aby vyjasnila stálé pokyny, které vydal generální sekretariát Komise, tak, aby bylo v případě, že finanční dopad překročí práh významnosti pro celý rozpočet v působnosti určitého GŘ, možno vydat nepříznivé stanovisko;

218.

žádá Komisi, aby zvážila zavedení mechanismu sankcí v případě záměrně nesprávného prohlášení o věrohodnosti vydaného schvalující osobou ve výroční zprávě o činnosti uvedené v čl. 66 odst. 9 finančního nařízení;

Mezinárodní obchod

219.

žádá Komisi, aby přeskupila lidské zdroje z jiných generálních ředitelství do GŘ pro obchod s cílem zajistit, aby GŘ pro obchod bylo schopno uspokojit oprávněnou poptávku občanů Unie a Parlamentu po vyšší transparentnosti a lepším přístupu k informacím v souvislosti s probíhajícími jednáními Unie v oblasti obchodu a nadcházejícím ratifikačním procesem, zejména s ohledem na TTIP, CETA a TISA, a to efektivně, účinně a včas, aniž by bylo nutno zanedbávat jiné důležité úkoly svěřené Komisi;

220.

upozorňuje na potřebu zajistit odpovídající kontroly a audity makrofinanční pomoci Unie;

221.

konstatuje, že Účetní dvůr uvedl, že i když došlo také k pozitivnímu vývoji, v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) se dosud nepodařilo plně dosáhnout zamýšlených cílů; rovněž konstatuje, že tento systém je v platnosti teprve krátkou dobu;

222.

zdůrazňuje, že hodnocení a kontrola obchodních dohod není jen otázkou rozpočtu, ale že je rovněž důležité zajistit, aby partneři dostáli závazkům, které přijali v oblasti lidských práv, pracovních a environmentálních norem;

223.

žádá, aby byly zajištěny dostatečné kontroly různých činností podporujících internacionalizaci malých a středních podniků Unie, jakož i jejich přístup na trhy třetích zemí; opakuje, že je třeba vyhodnotit míru efektivnosti koordinace mezi obchodními centry Unie, vnitrostátními obchodními centry a obchodními komorami ve třetích zemích, zejména v Asii, a hledat způsoby, jak by bylo možné tuto koordinaci zlepšit;

Haiti

224.

souhlasí s doporučeními zvláštní zprávy Účetního dvora č. 13/2014 nazvané „Podpora EU na obnovu po zemětřesení na Haiti“, zejména s přijetím společné strategie GŘ pro mezinárodní spolupráci a rozvoj a GŘ pro humanitární pomoc a civilní ochranu s cílem zajistit účinnější návaznost a provázání mezi činnostmi, které provádějí, a naléhavě vyzývá Komisi, aby tato doporučení provedla ve všech svých probíhajících a budoucích operacích zaměřených na odstraňování následků katastrofy nebo nestabilní situace; vyzývá Komisi, aby spoluzákonodárce informovala o případných rozpočtových nebo právních překážkách, které by bránily účinnému provádění podpory Unie na obnovu po zemětřesení na Haiti;

Smíšené financování

225.

se znepokojením konstatuje, že využívání smíšeného financování v odvětví energetiky se v prvé řadě zaměřuje na rozsáhlé projekty, přičemž je kladen menší důraz na místní energetická řešení; naléhavě vyzývá Unii, aby při rozvoji energetické infrastruktury s cílem zajistit, aby do roku 2030 měli všichni přístup k energii, neusilovala o vytvoření přístupu směřujícího od nejvyšší úrovně směrem k nejnižší a měla při tom na paměti, že rozsáhlé infrastruktury nemusí vyhovovat hospodářské a sociální struktuře dané země a nedokáží zajistit přístup k energii pro chudé, pro něž jsou obvykle vhodnější menší decentralizované místní energetické zdroje;

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)

226.

vítá pokrok, který učinila Komise, pokud jde o akreditaci všech misí SZBP v souladu s „posouzením o šesti pilířích“, a její předpověď, že čtyři největší mise budou brzy uvedeny do souladu; zdůrazňuje potřebu, aby Komise akreditovala všechny mise v souladu s doporučeními Účetního dvora;

227.

je hluboce znepokojen závažnými nařčeními z korupce vůči misi EULEX Kosovo, které, pokud se potvrdí, zpochybní pověst Unie a pomoc, kterou poskytuje zemím provádějícím reformy v oblasti právního státu; je rovněž mimořádně znepokojen způsobem, kterým se k nařčením z korupce přistupovalo, a pomalou reakcí ze strany Evropské služby pro vnější činnost; bere na vědomí zahájené vyšetřování mise EULEX Kosovo; očekává, že bude informován o jeho výsledcích, jakmile to bude možné, a zdůrazňuje, že v otázkách korupce musí být uplatňována nulová tolerance a že bude nutné se z této situace poučit;

228.

vyjadřuje politování nad značnými zpožděními při nákupu základního vybavení a služeb pro mise v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a souvisejícím negativním dopadem, které má tato situace na fungování misí; připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 18/2012 nazvané „Pomoc Evropské unie Kosovu na podporu právního státu“ neúčinnost v této oblasti kritizoval a dospěl k závěru, že postupy pro veřejné zakázky stanovené ve finančním nařízení „nejsou určeny pro mise SBOP […], kde jsou někdy nutné rychlé a pružné reakce“; naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila revizi příslušných předpisů;

Zpráva o řízení vnější pomoci (EAMR)

229.

konstatuje, že většina delegací Unie nedosáhla kritérií stanovených Komisí pro klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) (48) obsažené ve 119 zprávách o řízení vnější pomoci a týkající se finančního plánování a přidělování zdrojů, finanční správy a provádění auditu;

230.

konstatuje, že při posuzování podle KPI stanovených Komisí jsou delegacemi Unie s nejlepšími výsledky delegace v Nepálu a v Namibii, které dosáhly kritérií stanovených Komisí u 23 ze 26 klíčových ukazatelů výkonnosti; lituje toho, že delegací s nejhoršími výsledky je delegace Unie v Libyi, která dosáhla kritérií pouze u třech ze 26 KPI, hned za ní je delegace ve Středoafrické republice, která si vedla podobně špatně a dosáhla pouze čtyř kritérií;

231.

lituje toho, že delegace, na které dohlíží GŘ pro rozšíření, tj. delegace v Albánii, v Bosně a Hercegovině, v Černé Hoře, v Makedonii, v Turecku, v Kosovu a v Srbsku, poskytují ve zprávách EAMR málo užitečných údajů a informací;

232.

lituje, že výsledky, výstupy nebo dopady činností prováděných útvary delegací Unie nejsou v rámci stávajících KPI měřeny odpovídajícím způsobem a že tyto ukazatele podávají jen ve velmi kusé míře jasný obraz o výkonnosti delegací a o míře spokojenosti „zainteresovaných stran“ se službami, které delegace Unie v těchto zemích poskytují;

233.

žádá Komisi, aby: — předložila Parlamentu opatření přijatá s cílem zlepšit výkonnost delegací Unie, pokud jde o finanční plánování a přidělování zdrojů, finanční správu a provádění auditu, zejména v případě delegací s nejhoršími výsledky; — každý rok lépe zdokumentovala závěry, které vyvodila ze zprávy EAMR a z KPI a předložila tyto závěry spolu se zprávami EAMR Parlamentu; — zařadila do zprávy EAMR i rozvahu s účetními informacemi příslušné delegace; — zlepšila kvalitu a úplnost údajů obsažených ve zprávě EAMR a také relevanci těchto zpráv, zejména u delegací, na které dohlíží GŘ pro rozšíření; a — u vnější pomoci zavedla závazky týkající se boje proti korupci;

International Management Group

234.

konstatuje únik konečného znění zprávy úřadu OLAF týkající se International Management Group (IMG) a šíření tohoto dokumentu; žádá Komisi a dozorčí výbor úřadu OLAF, aby prošetřily, zda a jakým způsobem zpráva úřadu OLAF unikla a prostřednictvím koho, neboť organizace IMG stále ještě nebyla o obsahu zprávy informována;

235.

konstatuje, že IMG od svého vytvoření v roce 1994 obdržela v rámci sdíleného řízení od Komise více než 130 milionů EUR, ať již přímo nebo nepřímo; konstatuje, že s ohledem na přerušení plateb ze strany Komise IMG předložila záležitost soudu a že status této organizace je předmětem právního sporu; naléhavě vyzývá Komisi, aby v této souvislosti přijala jasné rozhodnutí, a žádá Komisi, aby informovala Parlament o opatření provedených na základě výsledků vyšetřování úřadu OLAF zahájeného v roce 2011; naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu seznam s výčtem všech organizací, společností, dalších subjektů a osob, které získaly od Komise smluvní zakázky bez nabídkového řízení, a aby uvedla jejich právní status;

Ukrajina

236.

konstatuje, že v roce 2013 činily platby bilaterální pomoci Ukrajině financované z rozpočtu evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI) 152,8 milionu EUR; konstatuje, že 42,5 % těchto plateb (částka 64,9 milionu EUR) souvisí se smlouvami přímo spravovanými delegací Unie na Ukrajině; konstatuje, že zbývajících 57,5 % (87,9 milionu EUR) bylo vyplaceno formou rozpočtové podpory;

237.

zdůrazňuje, že platby rozpočtové podpory jsou podmíněny dosažením společně dohodnutých výsledků a kritérií; poznamenává, že vláda přijímající země se zavazuje k dosažení těchto výsledků a kritérií podpisem dohody o bilaterálním financování, a pokud není výsledků a kritérií dosaženo, prostředky nejsou vyplaceny;

238.

plně chápe, že se Ukrajina nachází v mimořádně obtížné situaci, trvá však na tom, že to nemůže být omluvou pro neplnění podmínek, za kterých je rozpočtová podpora poskytována, a zejména to nesmí být omluvou pro neřešení všeobecně rozšířené korupce v zemi;

239.

vyzývá proto Komisi a delegaci Unie na Ukrajině, aby byly při vyplácení prostředků obzvláště obezřetné a ujistily se, že jsou dané prostředky vynakládány na projekty, na které byly určeny;

Správní náklady na poskytování pomoci

240.

je znepokojen vysokými správními náklady spojenými s poskytováním pomoci ve střední Asii, jak je vypočítal Účetní dvůr; žádá Komisi, aby informovala Parlament o správních nákladech na poskytování vnější pomoci, pokud překročí 10 % předpokládaného rozpočtu;

Možná zpronevěra humanitární a rozvojové pomoci

241.

konstatuje, že úřad OLAF vypracoval zprávu týkající se humanitární pomoci poskytnuté táboru sahrawských uprchlíků v Tindúfu v Alžírsku (OF 2003/526); žádá Komisi o vyjasnění opatření přijatých v reakci na zjištění vyplývající z této zprávy; poukazuje na skutečnost, že podle zprávy z šetření v rámci UNHRC (49) představuje neregistrace uprchlíků po tak dlouhou dobu (tj. téměř 30 let po jejich příchodu) „mimořádnou a unikátní situaci v dějinách UNHRC“; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že alžírští nebo sahrawští jednotlivci obviňovaní zprávou úřadu OLAF již nebudou mít k pomoci financované evropskými daňovými poplatníky přístup; naléhavě vyzývá Komisi, aby přehodnotila a uzpůsobila pomoc Unie skutečným potřebám příslušného obyvatelstva a zajistila, aby zájmy a potřeby uprchlíků neutrpěly v důsledku případných nesrovnalostí, kterým by jako nejzranitelnější osoby mohly být vystaveny;

242.

je znepokojen případem podvodů při vyplácení mezd státním zaměstnancům v Ghaně, ve kterém ani Světová banka, ani Spojené království neupozornily Komisi na závažné obavy v souvislosti s nedostatky při kontrolách a na riziko chyb a podvodů v účetnictví, které představovaly;

Výzkum a jiné vnitřní politiky

Evropa 2020

243.

zdůrazňuje, že sedmý rámcový program (7. RP) byl hlavním programem financovaným Komisí; konstatuje, že bylo podepsáno 809 dohod o grantu s 10 345 účastníky v celkové výši příspěvků Unie 3 439 milionů EUR, konstatuje, že 7. RP přispívá ke snaze Unie o investování do konkurenceschopnosti, podotýká však, že Unie jako celek má stále ještě daleko ke svému cíli, aby výdaje na vědu a výzkum tvořily nejméně 3 % HND; konstatuje, že došlo k určitému pokroku v plnění klíčových ukazatelů výkonnosti (hrubé výdaje na výzkum a vývoj, podíl veřejných výdajů na výzkumu a vývoji, pokrok při uskutečňování Unie inovací, podíl finančních příspěvků Unie malým a středním podnikům, zkrácení doby od přihlášení se do udělení grantu);

Chyby

244.

konstatuje, že Účetní dvůr kontroloval 150 operací, konkrétně 89 operací týkajících se výzkumu (86 za sedmý rámcový program (7. RP) a tři za šestý rámcový program (6. RP)), 25 operací za program celoživotního učení a program Mládež v akci a 36 operací spadajících pod další programy; vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr odhadl nepravděpodobnější míru chyb na 4,6 % (v roce 2012 to bylo 3,9 %);

245.

zjišťuje, že výdaje v této skupině politik pokrývaly široký okruh cílů politiky, jako jsou výzkum a inovace, vzdělávání, bezpečnost, migrace a opatření v rámci boje s důsledky finanční krize; konstatuje, že Komise vynaložila více než 50 % (5 771 milionů EUR) z částky, která byla k dispozici, na výzkum; konstatuje, že 45 % rozpočtu Komise na výzkum spravovaly subjekty (tj. agentury nebo společné podniky) mimo toto generální ředitelství; konstatuje, že téměř 90 % výdajů mělo podobu grantů příjemcům účastnícím se projektů a že v roce 2013 Komise uzavřela 809 dohod o grantu;

246.

bere na vědomí, že hlavním rizikem z hlediska správnosti bylo i nadále to, že příjemci zahrnou do výkazů nákladů nezpůsobilé nebo nepodložené náklady a že kontrolní systémy Komise či členských států takovéto náklady neodhalily a následně nezajistily nápravu;

247.

vyjadřuje politování nad tím, že příčinou 35 % odhadovaných chyb jsou nesprávně vypočtené nebo nezpůsobilé osobní náklady; konstatuje, že sem patří vykazování rozpočtovaných, nikoliv skutečných osobních nákladů a účtování času, který nebyl stráven prací na projektu;

248.

s politováním konstatuje, že 23 % odhadované míry chyb souvisí se způsobilými nepřímými náklady, 25 % se způsobilými ostatními přímými náklady (DPH, cestovné atd.) a 17 % s nedodržením pro zadávání veřejných zakázek;

249.

zjišťuje, že prvožadatelé, obzvláště malé a střední podniky, mají většinou neznámý rizikový/chybový profil; vybízí Komisi, aby nepolevovala v úsilí pobízet účastníky k účasti na programech, a to systematickým zvyšováním úrovně kontroly nebo tím, že bude snižovat administrativní zátěž, která je na ně kladena;

Řídící a kontrolní systémy

250.

je velice udiven tím, že u 32 výkazů nákladů příjemců osvědčených nezávislými auditory zjistil Účetní dvůr významnou míru chyb; domnívá se, že takováto míra chyb je nepřijatelná, protože auditoři pracují v oblasti své profesní odbornosti;

251.

vyzývá Komisi, aby zvyšovala povědomí auditorů o plnění jejich role;

252.

bere na vědomí skutečnost, že Komise v roce 2013 provedla 500 auditů ex post a s nimi spojených případů zpětného vymáhání prostředků a nápravných opatření a také kontrol ex ante na základě analýzy rizika;

253.

podporuje doporučení Účetního dvora, které Komise akceptovala, tj. aby v rámci celé této skupiny politik orientovala své kontrolní činnosti více na rizika a své kontroly zaměřila na vysoce rizikové příjemce (např. na subjekty s menšími zkušenostmi s unijním financováním) a snížit kontrolní zátěž u méně rizikových příjemců;

254.

opakuje, že je nezbytné nalézt vhodnou rovnováhu mezi menší administrativní zátěží a účinnou finanční kontrolou;

255.

vítá skutečnost, že v roce 2014 poklesla u 94 % dohod o grantu doba od přihlášení se do udělení grantu z 249 dnů na 209 dnů;

256.

vítá skutečnost, že Komise pokračovala ve své komunikační kampani vycházející z dokumentu se seznamem 10 nejčastějších příčin chyb, který byl rozdán všem účastníkům programů v roce 2012;

257.

zjišťuje, že do konce roku 2013 dosáhly neoprávněně nárokované částky získané zpět výše 29,6 milionu EUR, zbývající částky, které mají být vráceny, se však zvýšily z 12 milionů EUR na konci roku 2012 na bezmála 17 milionů EUR;

258.

konstatuje, že zainteresované strany projektu (organizace ITER a domácí agentury – včetně Fúze pro Evropu) uznaly, že současný časový rozvrh a rozpočet není realistický, jak potvrdilo několik nezávislých posouzení provedených v posledních dvou letech (2013–2014); žádá, aby obdržel revidovaný časový rozvrh a rozpočet, který bude předložen Radě ITER v červnu 2015; je znepokojen pravidelnými zpožděními programu ITER, která zpochybňují jeho účinnost a účelnost; je hluboce znepokojen nadměrnými náklady, které ovlivnily nákladovou efektivnost programu a ohrozily další unijní programy, hlavně politiky v oblasti výzkumu;

259.

je potěšen tím, že Fond pro vnější hranice přispěl k prosazování finanční solidarity; vyjadřuje nicméně politování nad skutečností, že jeho unijní přidaná hodnota byla jen omezená a celkový výsledek nelze změřit z důvodu nedostatků při monitorování ze strany příslušných orgánů a závažných mezer v hodnocení ex post prováděném Komisí a členskými státy;

Galileo

260.

bere na vědomí odpovědi Komise ve věci pokroku dosaženého při realizaci projektu Galileo: v letech 2011 a 2012 byly vypuštěny celkem čtyři družice v rámci fáze ověřování na oběžné dráze (IOV) a fáze IOV projektu Galileo byla úspěšně ukončena v roce 2014, byl úspěšně potvrzen design systému, výkonnostní cíle a základna pro fungování systému, pozemní infrastruktura s mnoha pozemními stanicemi po celém světě byla dokončena pro potřeby počátečních operací, proběhla úspěšná demonstrace funkce nouzové lokalizace u satelitů IOV, vypuštění dvou družic (č. 5 a 6) dne 22. srpna 2014 vyústilo v jejich nasazení na špatnou oběžnou dráhu a od prosince 2014 byly družice postupně přesunuty na příznivější oběžnou dráhu umožňující jejich co nejlepší využívání a nyní probíhá testování navigačních funkcí; očekává, že bude informován o vícenákladech těchto nepředvídaných opatření;

261.

konstatuje, že v roce 2013 provedl Účetní dvůr audit osmi transakcí v odvětví dopravy a shledal, že pět z nich bylo zatíženo jednou či více chybami; upozorňuje na zvýšení procentního podílu transakcí zatížených chybami v roce 2013 (62 %) ve srovnání s rokem 2012 (49 %) a je znepokojen tím, že v předchozích letech objevil Účetní dvůr několik chyb v souvislosti s nedodržením unijních a vnitrostátních pravidel pro veřejné zakázky u přezkoumávaných projektů TEN-T; konstatuje, že v předchozím roce 2012 a stejně tak v roce 2013 neprojevilo GŘ pro mobilitu a dopravu výhrady týkající se chyb při zadávání veřejných zakázek; trvá proto na tom, aby Komise podnikla nezbytná opatření k vyloučení takových chyb v budoucnu; konstatuje, že je zásadně důležité rozšířit kontrolu ex-ante a ex-post příjemců grantů a financování Komise, aby se zabránilo zneužívání prostředků Komise a zajistilo se ověření plnění; zdůrazňuje, že i když již formálně uplynulo finanční období 2007–2013, pro financování soudržnosti se uplatňuje pravidlo N+2, což znamená, že budování některých projektů bude probíhat až do konce tohoto roku;

262.

vyzývá Komisi, aby v zájmu transparentnosti zveřejnila snadno dostupný každoroční seznam dopravních projektů, jež jsou spolufinancovány Unií, včetně přesné finanční částky pro každý jednotlivý projekt; poznamenává, že tento seznam projektů zahrne všechny zdroje financování z prostředků Unie, jako jsou programy TEN-T, Horizont 2020, Fond soudržnosti a fondy pro regionální rozvoj;

263.

naléhavě vyzývá Komisi, aby každoročně podávala zprávu o tom, jak byly zohledněny připomínky k příslušným rozpočtovým položkám;

264.

připomíná, že dopravní projekty v obdobích 2007–2013 a 2014–2020 byly a budou financovány z více zdrojů, včetně nástroje pro propojení Evropy, Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj; vyzývá Komisi, aby usilovala o větší synergii mezi různými zdroji financování, a tak o účinnější přidělování unijních prostředků;

Životní prostředí a veřejné zdraví

265.

je spokojen s celkovým čerpáním prostředků v rozpočtových položkách týkajících se životního prostředí, oblasti klimatu, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin v roce 2013; znovu připomíná, že na tyto nástroje politiky je vyčleněno pouze necelých 0,5 % rozpočtu Unie, přičemž je třeba mít na zřeteli jednoznačnou přidanou hodnotu Unie v těchto oblastech a podporu občanů Unie politikám Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a také v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin; vyjadřuje politování nad skutečností, že se tato procentní částka snížila z 0,8 % v roce 2012 na 0,5 %;

266.

bere na vědomí, jakým způsobem jsou ve výroční zprávě Účetního dvora na rok 2013 traktovány oblasti politiky životní prostředí a zdraví; je znepokojen tím, že obě tyto oblasti politiky se znovu objevují v kapitole, která je rovněž věnována rozvoji venkova a rybolovu; opakuje svou kritiku této skladby oblastí politiky a naléhavě žádá Účetní dvůr, aby v příští výroční zprávě svůj přístup přehodnotil; poukazuje v této souvislosti na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 12/2014 nazvanou „Financuje EFRR účinně projekty, které přímo podporují biologickou rozmanitost v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020?“, která zdůrazňuje potřebu toho, aby Komise vedla přesné záznamy o přímých a nepřímých výdajích souvisejících s biologickou rozmanitostí, včetně Natura 2000; naléhavě vyzývá členské státy, aby k tomu přispěly poskytováním přesných údajů;

267.

bere na vědomí, že Účetní dvůr provádí namátkové kontroly v členských státech velmi systematicky a na jejich základě stanovuje míru chyb; poznamenává, že Účetní dvůr neuvádí, ve kterých členských státech nebo oblastech se objevují největší problémy; zdůrazňuje tudíž, že je nutná jasná hierarchie odpovědnosti, a přikládá v této souvislosti velký význam kvalitě kontrolních systémů v členských státech;

268.

pokládá pokrok při uskutečňování čtrnácti pilotních projektů (PP) a šesti přípravných akcí (PA) v úhrnné výši 5 983 607 EUR za uspokojivý; vybízí Komisi, aby i nadále prováděla PP a PA navržené Parlamentem;

269.

konstatuje, že GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin bylo v roce 2013 odpovědné za plnění částky ve výši 233 928 461 EUR v rozpočtových položkách na veřejné zdraví, z nichž bylo 98,1 % uspokojivě vynaloženo; je si vědom, že zhruba 77 % tohoto rozpočtu se přímo převádí třem decentralizovaným agenturám (Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA)) a že veškeré prostředky byly vyčerpány na 100 % s výjimkou agentury EMA a úřadu EFSA a že toto nedočerpání prostředků na závazky u EMA a EFSA odpovídá plnění rozpočtu na rok 2012;

Kultura

270.

vítá skutečnost, že v roce 2013 činila míra plnění rozpočtu u programů z období 2007–2013, konkrétně u programů Celoživotní učení, Kultura, Média a Mládež v akci, 100 %; žádá, aby byl rozpočet v rámci vzdělávacích a kulturních programů na období 2014–2020 posílen a zvýšen; velmi jej znepokojuje skutečnost, že koncem roku vyústil nepoměr mezi přijatými závazky a výší prostředků na platby v situaci, kdy nebyl dostatek prostředků na platby (u programu Erasmus+ to byl například deficit ve výši 202 milionů EUR), a tato situace měla závažný negativní dopad na následující rok; vyjadřuje vážné obavy a zároveň politování v souvislosti s tím, že by obdobná situace mohla nastat i u nových programů, zejména programů Erasmus+ a Kreativní Evropa, což by pro Unii následně znamenalo nebezpečnou ztrátu důvěryhodnosti a oslabení důvěry občanů v její instituce a pro účastníky programů by to mělo katastrofální důsledky;

271.

vítá skutečnost, že od svého spuštění v roce 1987 program Erasmus dosáhl hranice 3 milionů studentů a tuto hranici přesáhl; konstatuje, že tento vlajkový program Unie, který přispívá k evropské integraci a zasloužil se o to, že sílí povědomí o společném evropském občanství a pocit sounáležitosti, sklízí od počátku neustále úspěch;

272.

je znepokojen tím, že se na evropské úrovni – jak uvádí zvláštní průzkum Eurobarometr č. 399 z roku 2013 o přístupu ke kultuře a účasti na ní – veřejné rozpočty určené na ochranu a podporu kulturního dědictví znatelně snižují, stejně jako účast na tradičních kulturních aktivitách; domnívá se proto, že nové nástroje Unie určené na podporu Evropského programu pro kulturu, jako jsou programy Kreativní Evropa a Horizont 2020 nebo kulturní platforma Europeana, musí být posíleny;

Potřebná opatření

273.

konstatuje, že generální ředitel GŘ ředitelství pro výzkum a inovace vydal ve výroční zprávě generálního ředitelství obecnou výhradu ke správnosti výkazů nákladů (ve výši 3 664 milionů EUR) u 7. RP, i když on sám očekává, že „čistý finanční dopad chyb“ na vzorku 1 552 uzavřených projektů bude kolem 2,09 %, tedy v blízkosti prahu významnosti; soudí, že takovéto výhrady činí z výrazu „řádné finanční řízení“ prázdný pojem; vyzývá proto generálního ředitele, aby v budoucnu používal výhrady konkrétněji a cíleněji;

274.

vyzývá Komisi, aby včas před vypracováním zprávy o opatřeních v návaznosti na rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2013 poskytla informace o průměrné délce kontradiktorních postupů před zpětným získáním prostředků u této skupiny politik;

275.

s politováním konstatuje, že Komise dosud nezaslala seznam příjemců podle jednotlivých zemí; očekává, že odpovědi se mu dostane ve zprávě o opatřeních v návaznosti na rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2013;

276.

vítá skutečnost, že Komise nakonec zpravodajce umožnila nahlédnout do zprávy o auditu týkajícím se operačních nákladů u dvou programů (Celoživotní učení 6,9 milionu EUR a Mládež v akci 1,65 milionu EUR) v letech 2012 a 2013 v Turecku; konstatuje, že zpráva byla předána podle rámcové dohody; je znepokojen zjištěnými závažnými nedostatky, vítá však opatření, která turecké orgány přijaly s cílem řešit tuto situaci; žádá Komisi, aby zhodnotila, zda je třeba případně uložit finanční opravy;

277.

vyzývá Komisi, aby mu včas před vypracováním zprávy o opatřeních v návaznosti na rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2013 poskytla doplňující informace o výdajích u programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií; konstatuje, že u tohoto programu by mohla výše rizikových plateb činit v roce 2013 až 3,4 milionu EUR, což znamená míru zbytkových chyb 2,8 %; poznamenává, že i přes tyto skutečnosti nevydal generální ředitel GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie námitku;

278.

žádá Komisi, aby jej včas před postupem udělování absolutoria za rok 2014 podrobně informovala o rostoucím „zaměření na politiku“ u GŘ pro výzkum a inovace, které bylo podníceno tím, že správa dvou třetin operačních nákladů 7. RP byla externě svěřena subjektům mimo Komisi;

279.

žádá Komisi, aby mu včas před postupem udělování absolutoria za rok 2014 předložila přehled obsahující popis pokroku politiky u 7. RP a programu Horizont 2020 pro výzkumné pracovníky a MSP;

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

280.

vítá probíhající jednání mezi úřadem OLAF a dozorčím výborem OLAF o revizi pracovního ujednání a vybízí je k dosažení oboustranné a uspokojivé dohody; bere na vědomí úsilí, které úřad OLAF v souvislosti s prováděním tohoto pracovního ujednání vynakládá; zdůrazňuje, že toto úsilí by nemělo být nepřiměřené vzhledem k omezeným zdrojům úřadu;

281.

poukazuje na to, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (50), které vstoupilo v platnost dne 1. října 2013, ukládá úřadu OLAF povinnost zaručit nezávislé fungování sekretariátu dozorčího výboru (OLAF-SC) (bod odůvodnění 40 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013); v této fázi mu není známo, že by byla přijata opatření k naplnění této právní povinnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila okamžité kroky k nápravě této situace;

282.

vyzývá úřad OLAF, aby včas konzultoval s dozorčím výborem před jakoukoli změnou pokynů pro zaměstnance k postupům vyšetřování a před stanovením politických priorit vyšetřování;

283.

lituje toho, že není pravidlem, že se úřad OLAF řídí doporučeními dozorčího výboru, a někdy dokonce ani nepodá odůvodnění svého postupu; žádá generálního ředitele, aby v tomto ohledu zlepšil spolupráci ze své strany;

284.

připomíná, že dne 31. ledna 2012 úřad OLAF zahájil 423 vyšetřování; znepokojuje jej, zda je takový postup legální; žádá dozorčí výbor úřadu OLAF, aby posoudil legálnost zahájení 423 vyšetřování přes noc a výsledků těchto vyšetřování; také žádá dozorčí výbor úřadu OLAF, aby posoudil statistiky délky trvání vyšetřování, analyzoval fungování systému správy případů a poté informoval Parlament o výsledcích;

285.

žádá dozorčí výbor úřadu OLAF, aby posoudil také statistiky týkající se délky trvání vyšetřování, analyzoval fungování systému správy případů a poté informoval příslušný výbor Parlamentu o výsledcích;

286.

žádá úřad OLAF, aby ve své výroční zprávě poskytl podrobnější statistiky o frekvenci zahajování a uzavírání vyšetřování;

287.

žádá úřad OLAF, aby Parlamentu poskytl více informací rovněž ohledně praktik používaných během postupu výběru případů, délky a interních pokynů pro postup;

Správa

288.

upozorňuje na to, že za poslední čtyři roky (2011–2014) došlo ve všech výběrových řízeních vypsaných Evropským úřadem pro výběr personálu 336 145 přihlášek, že průměrné náklady na zpracování jedné přihlášky lze odhadnout na 238 EUR a že na rezervní seznam bylo nakonec umístěno necelých 10 % těchto uchazečů; požaduje, aby se šetřilo finančními prostředky daňových poplatníků Unie tím, že sníží byrokracii a prodloužení platnosti již sestavených rezervních seznamů na nejméně dva roky; žádá Komisi, aby jej do června 2015 informovala o této záležitosti;

289.

žádá Komisi, aby Parlamentu poskytla informaci o nejvyšším důchodu za rok 2013 vypláceném úředníkům Komise;

290.

je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že ustanovení pro to, jak postupovat vůči zaměstnancům vykazujícím špatné výsledky, se využívají velice zřídka; vyzývá Komisi, aby plně uplatňovala služební řád;

291.

žádá informace o zaměstnancích mimo plán pracovních míst a o nákladech na zaměstnance hrazených z jiných položek než ze správních výdajů; lituje, že rozpočtový orgán nedostává žádné konsolidované informace o celkovém počtu takových zaměstnanců ani o s tím spojených výdajích na zaměstnance v Komisi;

292.

připomíná, že nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 (51) zavedlo v příloze 1.A dvě nové třídy, AD 13 a AD 14, do nichž mohou postoupit zaměstnanci bez manažerských odpovědností, kteří byli dříve limitováni třídou A4 (rovnocennou AD 12); vyzývá Komisi, aby aktualizovala svou zprávu o průměrném služebním postupu z roku 2011 a zprávu o výdajích na zaměstnance vzniklých v roce 2013 v souvislosti se zaměstnanci tříd AD 13 a AD 14 na nemanažerských postech;

293.

žádá Komisi, aby mu poskytla informace o financování veškerých společenských, sportovních a kulturních akcí pro své zaměstnance, včetně přínosů těchto opatření pro výkonnost a dopadů na začleňování osob žijících mimo svůj stát a jejich rodin;

294.

žádá Komisi, aby ve zprávě o opatřeních navazujících na udělení absolutoria za rok 2013 informovala o využívání pružné pracovní doby;

295.

je znepokojen výrazným nárůstem počtu vysokých úředníků ve třídách AD 13 až AD 16; spatřuje v této věci nebezpečí poškození pověsti Unie, protože se obtížně vysvětluje, že u takto vysokých platů není vidět, že v nich jsou zahrnuty přesčasy;

296.

konstatuje, že rozdíly v platových úrovních úředníků pracujících pro orgány Unie a těch, kteří pracují pro vnitrostátní správní orgány, jsou stále velmi vysoké, což mezi jiným vede k nedostatečné mobilitě mezi pracovníky na unijní úrovni a na úrovních vnitrostátních; vyzývá Komisi, aby provedla hloubkovou studii důvodů těchto rozdílů a aby vypracovala dlouhodobou strategii k jejich snížení, a aby při tom věnovala pozornost obzvláště různým druhům příspěvků (rodinné příspěvky, odlučné, příspěvky na ubytování a přesídlení), placeným dovoleným, svátkům, příspěvkům na dny strávené na cestě a odměnám za práci přesčas;

297.

připomíná sdělení vydané generálním tajemníkem Komise o omezení odpovědí na otázky Parlamentu, v němž je stanoveno omezení odpovědi na 20 řádků; vyzývá komisaře, aby dostáli své politické odpovědnosti a nenechali se ve svých odpovědích omezovat generálním sekretariátem;

298.

vyjadřuje obavy ohledně ochrany oznamovatelů (whistle-blowers) a vyzývá Komisi, aby zaručila, že bude zajištěno dodržování jejich práv;

299.

poukazuje na skutečnost, že nevládní organizace obdržely v roce 2013 téměř 9 mil. EUR od GŘ pro životní prostředí, téměř 4 mil. EUR od GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin a 5,7 mil. EUR od GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování; bere na vědomí trvalou externalizaci úkolů Komise; žádá Komisi, aby Parlamentu představila přidanou hodnotu prostředků směrovaných přes tyto nevládní organizace;

300.

vyzývá Komisi, aby komisařům, kteří působí v úřadu méně než dva roky, v budoucnu poskytovala finanční prostředky za účelem přechodu pouze po dobu, která nepřekročí dobu jejich působení ve funkci komisaře nebo komisařky;

301.

domnívá se, že v době, která je obecně dobou krize a rozpočtových škrtů, musí být sníženy náklady na „away days“ zaměstnanců Unie a tyto akce by se měly v rámci možností konat přímo v sídlech těchto orgánů, neboť jejich přidaná hodnota nemůže ospravedlnit tak vysoké náklady;

302.

vyjadřuje své znepokojení nad tím, že na vyšších pozicích v Evropské komisi chybí ženy; navrhuje Evropské komisi, aby s cílem tuto nerovnováhu co nejdříve napravit zavedla plán rovných příležitostí, zejména pokud jde o řídící pozice;

Rozpočet Unie a dosahování výsledků

303.

lituje toho, že i přes určitý pokrok, o kterém hovoří Účetní dvůr (52), není čtvrtá hodnotící zpráva podle článku 318 Smlouvy o fungování EU zatím užitečným příspěvkem k udělování absolutoria, protože podle Smlouvy o fungování EU by měla být součástí podkladů, když Parlament uděluje každoročně Komisi absolutorium za plnění rozpočtu; je znepokojen, že hlavním problémem rozpočtu Unie je nedostatečný důraz kladený na výkonnost;

304.

konstatuje, že ve své zprávě za rok 2013 dospěl Účetní dvůr k závěru, že členské státy při výběru projektů v rámci sdíleného řízení kladou důraz v první řadě na potřebu utratit prostředky dostupné z Unie spíše než na jejich očekávanou výkonnost; s cílem tuto motivaci zvrátit a změnit ji na kulturu dobré výkonnosti požaduje, aby byla svolána nezávislá pracovní skupina na vysoké úrovni (včetně akademiků) na téma výkonnost rozpočtu Unie, která by vypracovala doporučení ohledně strukturálního posunu motivace od utracení prostředků k dobré výkonnosti, a to zejména na základě posouzení unijní přidané hodnoty a při respektování souladu s pravidly; domnívá se, že závěry této pracovní skupiny na vysoké úrovni by měly být k dispozici dostatečně včas před přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období a vytvořit základ pro nový víceletý finanční rámec na příští programové období;

305.

opakuje svůj požadavek, aby generální ředitelství Komise ve svém plánu řízení vymezila nevelký počet jednoduchých cílů, které splňují požadavky Účetního dvora, pokud jde o relevantnost, srovnatelnost a spolehlivost, a mají vazbu na hlavní cíle strategie Evropa 2020, aby informovala o výsledcích, kterých dosáhla, ve svých výročních zprávách o činnosti v kapitole s názvem „Výsledky plnění politik“ a aby Komise na základě těchto zpráv přijala hodnotící zprávu o financích Unie podle článku 318 Smlouvy o fungování EU;

306.

žádá, aby Komise do příštích hodnotících zpráv podle článku 318 Smlouvy o fungování EU zařadila analýzu účinnosti, účelnosti a výsledků, pokud jde o růst a zaměstnanost, jichž se podařilo dosáhnout díky plánu investic ve výši 315 miliard EUR, který ohlásil předseda Komise Jean-Claude Juncker na plenárním zasedání Parlamentu dne 26. listopadu 2014;

307.

žádá, aby do příští hodnotící zprávy podle článku 318 Smlouvy o fungování EU Komise zařadila analýzu provedenou ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a týkající se účinnosti, účelnosti a výsledků dosažených v rámci plánu pro růst a zaměstnanost ve výši 120 miliard EUR, který přijala Evropská rada na svém zasedání ve dnech 28. a 29. června 2012;

308.

trvá na tom, aby vnitřní organizace Komise, jíž předsedá Jean Claude Juncker, vzala v úvahu skutečnost, že strategie Unie pro růst a zaměstnanost není založena na činnostech jednotlivých GŘ, nýbrž zahrnuje sedm průřezových stěžejních iniciativ, které uskutečňuje pokaždé vícero generálních ředitelství; trvá na tom, aby koordinace a spolupráce, jichž je proto v Komisi zapotřebí, nevytvářely nové formy byrokracie a administrativní zátěže;

309.

vyzývá Komisi, aby svůj rozpočet řídila takovým způsobem, aby nedocházelo k tematickým překryvům politik a ke zdvojování mezi různými generálními ředitelstvími s podobnou nebo jen málo odlišnou působností;

310.

domnívá se, že koncept/ideu studií posouzení dopadů na udržitelný rozvoj je třeba uplatňovat na všechny typy finanční podpory, nejen u výdajů Komise, ale i u výdajů všech orgánů, institucí a agentur Unie; domnívá se, že výdaj, který není v souladu se studií/analýzou posouzení dopadu, by neměl být povolen a umožněn;

311.

žádá Komisi, aby do září 2015 předložila příslušnému výboru Parlamentu vyčerpávající zprávu o opatřeních k podněcování veřejnosti s cílem podporovat oznamování protiprávních jednání (tzv. whistleblowing);

Výkonné agentury

312.

lituje toho, že podle auditní zprávy o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť (53) agentura neprovádí uspokojivé ověřování ex ante u plateb fakturovaných manažerem budovy v souvislosti s využívanými prostory, v důsledku čehož v roce 2013 nesprávně uhradila DPH ve výši 113 513 EUR a nepožádala o její vrácení; podotýká, že agentura neměla k dispozici většinu souvisejících smluv, faktur ani potvrzení o platbě; upozorňuje na vysokou míru přenosů v hlavě II (27 %, tj. 666 119 EUR), která vyvolává otázky, pokud jde o řádné finanční řízení u této výkonné agentury;

Pašování tabáku

313.

připomíná, že Parlament v usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2012 žádal, aby byla přehodnocena stávající dohoda se čtyřmi tabákovými koncerny (Philip Morris International Cooperation Inc. (PMI), Japan Tobacco International Cooperation, British American Tobacco Cooperation a Imperial Tobacco Cooperation); konstatuje, že během neveřejného jednání na toto téma má Komise, která měla tento úkol stanoven do května 2015, předložit posouzení zkušeností s ohledem na dohodu s PMI, a že tento termín se již blíží.

---

(1)  Viz zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2013, body 93 a 97.

(2)  Viz výše uvedená usnesení Parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rok 2013, část I.

(3)  Viz sdělení Komise ze dne 29. září 2014 o ochraně rozpočtu EU dle stavu ke konci roku 2013, (COM(2014) 618), s. 11.

(4)  Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 1.14.

(5)  Viz výše uvedené sdělení Komise COM(2014) 618, tabulka 5.2: odejmutí prostředků v oblasti soudržnosti (775 mil. EUR), zpětně získané prostředky v oblasti rozvoje venkova (129 mil. EUR) a finanční opravy provedené formou zrušení závazku nebo odpočtu při uzavírání v oblasti politiky soudržnosti (494 mil. EUR) nebo v jiných oblastech, než je zemědělství a soudržnost (1 mil. EUR).

(6)  Viz výše uvedené sdělení Komise COM(2014) 618, tabulka 7.2.

(7)  Viz sdělení Komise ze dne 11. června 2014„Shrnutí výsledků řídicí činnosti Komise za rok 2013“ (COM(2014) 342), s. 14: maximální celková riziková částka pro všechny výdaje za rok 2013 (rozpočet EU a ERF).

(8)  Příloha 1 souhrnné zprávy definuje rizikovou částku jako hodnotu zlomku operací, který podle odhadu po uplatnění všech kontrol (nápravných opatření), jejichž účelem bylo zmírnit rizika související s plněním povinností, není plně v souladu s platnými regulačními a smluvními požadavky.

(9)  Z částky 322 mld. EUR připadá 222 mld. EUR na zbývající rozpočtové závazky a 99 mld. EUR se vztahuje k rozvahovým pasivům nekrytým zbývajícími závazky.

(10)  Prezentace předsedy Účetního dvora Vítora Manuela da Silvy Caldeiry o výročních zprávách Účetního dvora na schůzi výboru CONT dne 5. listopadu 2014.

(11)  Tamtéž.

(12)  Informace poskytnuté místopředsedkyní Komise Kristalinou Georgievovou v průběhu postupu udělování absolutoria.

(13)  Viz zvláštní zpráva Účetního dvora EU č. 16/2014.

(14)  COM(2013) 362.

(15)  Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 2.11, a zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2013 (absolutorium za rok 2013) „Zajištění správnosti údajů o hrubém národním důchodu (HND): strukturovanější a cílenější koncepce by zlepšila účinnost ověřování Komise“

(16)  Prohlášení Jaceka Dominika o revizi hrubého národního důchodu členských států, tisková zpráva, Brusel, 27. října 2014, poslední věta.

(17)  Stanovisko č. 7/2014 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. C 459, 19.12.2014, s. 1).

(18)  Přijaté texty, P7_TA(2013)0078.

(19)  Viz situační zpráva Účetního dvora „Jak co nejlépe využívat prostředky EU: situační zpráva o rizicích finančního řízení rozpočtu EU“, 2014, s. 67.

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(21)  Orientační údaje o rozdělení podpory podle objemu podpory, která byla přidělena v rámci přímých podpor vyplacených výrobcům podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1) a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16). Údaje poskytl komisař Hogan dne 8. prosince 2014.

(22)  Značně se zvýšila frekvence: z 41 % v roce 2012 na 61 % v roce 2013.

(23)  V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1), lze v některých regionech poskytovat přechodnou podporu výrobcům, kteří si přejí získat status organizace producentů (OP), aby utvořili organizaci producentů; tyto prostředky mohou být částečně proplaceny EU a jsou ukončeny když seskupení producentů získá status OP.

(24)  Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 43.

(25)  Viz odpověď Komise na otázku k písemnému zodpovězení č. 11, slyšení CONT s komisařem Philem Hoganem dne 1. prosince 2014.

(26)  Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 3.23 a násl.

(27)  Viz výroční zpráva o činnosti GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2013, příloha 10, tabulka 51: „nové případy zahájené od roku 2007“.

(28)  Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 4.25.

(29)  Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 4.27.

(30)  Viz odpověď Komise na otázku k písemnému zodpovězení č. 29, slyšení CONT s komisařem Philem Hoganem dne 1. prosince 2014.

(31)  Viz zvláštní zpráva Účetního dvora č. 23/2014 nazvaná „Chyby ve výdajích v oblasti rozvoje venkova: jaké mají příčiny a jak jsou řešeny?“, s. 10: hodnota 8,2 % je průměrem za tři roky s dolní hranicí 6,1 % a horní hranicí 10,3 %. Průměr je tvořen hodnotami 8,4 % za rok 2011, 8,3 % za rok 2012 a 7,9 % za rok 2013.

(32)  Viz zvláštní zpráva Účetního dvora č. 23/2014, s. 22 až 24.

(33)  Prohlášení členky Účetního dvora Rasy Budbergyteové při slyšení ve výboru CONT s komisařem Philem Hoganem dne 1. prosince 2014.

(34)  Viz odpověď Komise na otázku k písemnému zodpovězení č. 12, slyšení CONT s komisařem Philem Hoganem dne 1. prosince 2014.

(35)  Viz výroční zpráva o činnost GŘ pro zemědělství a rozvoj venkovaI za rok 2013, tabulka 2.1.24.

(36)  Viz zvláštní zpráva Účetního dvora č. 20/2014, bod 68.

(37)  Viz výroční zpráva o činnosti GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2013, s. 41.

(38)  Viz výroční zpráva o činnosti GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2013, s. 42.

(39)  Viz výroční zpráva o činnosti GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2013, s. 43.

(40)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 5).

(41)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(42)  Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).

(43)  COM(2015) 118.

(44)  Úř. věst. L 266, 5.9.2014, s. 69. odstavec 139 a násl.

(45)  lituje, že za přinejlepším částečně spolehlivé bylo považováno následujících 73 řídících a kontrolních systémů v členských státech (ve škále zelená, žlutá, oranžová a červená jsou označeny oranžově): Vorarlberg (AT), Vídeň (AT), Štýrsko (AT), Tyrolsko (AT), Brusel (BE), regionální rozvoj (BG), životní prostředí (BG), Podnikání a inovace (CZ), ROP NUTS II Severovýchod (CZ), ROP NUTS II Slezsko (CZ), Integrovaný OP (CZ), Durynsko (DE), Meklenbursko – Západní Pomořansko (DE), Sasko-Anhaltsko, Brémy (DE), Severní Porýní-Vestfálsko (DE), EC ENV (EE), Attika (EL), Západní Řecko (EL), Makedonie-Thrákie (EL), Thessálie – pevninské Řecko – Epeiros (EL), Kréta a ostrovy v Egejském moři (EL), Murcia (ES), Melilla (ES), Ceuta (ES), Asturias (ES), Galicia (ES), Extremadura (ES), Castilia La Mancha (ES), Andalucía (ES), Fond soudržnosti (ES), Cantabria (ES), Region Baskicka (ES), Navarra (ES), Madrid (ES), Rioja (ES), Cataluña (ES), Baleárské ostrovy (ES), Aragon (ES), Castalia y Leon (ES), Region Valencie (ES), Kanárské ostrovy (ES), Výzkum, vývoj a inovace pro podnikání (ES), Hospodářský rozvoj (HU), Životní prostředí a energetika (HU), Západní Panonie (HU), Jižní velká nížina (HU), Střední Podunají (HU), Severní Maďarsko (HU), Doprava (HU), Severní velká nížina (HU), Jižní Podunají (HU), Střední Maďarsko (HU), Jadran (nástroj předvstupní pomoci – IPA), Meklenbursko – Západní Pomořansko/Brandenbursko – Polsko (Evropská územní spolupráce – ETC), pohraniční regiony Flandry-Nizozemí (ETC), Sítě a mobilita (IT), Výzkum (IT), Bezpečnost (IT), Kalábrie (IT), Puglie (IT), Sicílie (IT), Basilicata (IT), Sardinie (IT), Infrastruktura a životní prostředí (PL), Rozvoj, východní Polsko (PL), Informační společnost (SK), Životní prostředí (SK), Regionální OP (SK), Doprava (SK), Zdraví (SK), Konkurenceschopnost a hospodářský růst (SK), Technická pomoc (SK), Výzkum a vývoj (SK).

(46)  Agentura Evropské unie pro základní práva, Situace Romů v 11 členských státech EU, Lucemburk 2012

(47)  Viz výroční zpráva o činnosti EuropeAid za rok 2013, s. 197.

(48)  

a.

    KPI „20 částek nezpůsobilých ex ante“

b.

    KPI 1 „Plnění finančních prognóz: platby“

c.

    KPI 2 „Plnění finančních prognóz: smlouvy“

d.

    KPI 4 „Absorpční kapacita RAL“

e.

    KPI 18 „Procento projektů navštívených v daném období zprávy EAMR“

f.

    KPI 21 „Provádění ročního plánu auditu: rok N (2013)“

g.

    KPI 22 „Provádění ročního plánu auditu: rok N – 1 (2012)“

h.

    KPI 23 „Provádění ročního plánu auditu: rok N – 2 (2011)“

i.

    KPI 26 „Zpětné získání nebo odůvodnění částek výdajů, které se při auditu ukázaly jako nezpůsobilé“

(49)  Kancelář generálního inspektora UNHCR, zpráva z vyšetřování INQ/04/005, Ženeva, 12. května 2005.

(50)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropských úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení (ES) č. 1073/1999 Evropského parlamentu a Rady a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(51)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (Úř. věst. L 124, 27.4.2004, s. 1).

(52)  Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 10.24.

(53)  Viz zpráva Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) za rozpočtový rok 2013, spolu s odpověďmi agentury (Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 358), body 11 až 13.