1.   

s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2013 uvedl, že u Soudního dvora Evropské unie („Soudní dvůr“) nezjistil v souvislosti s kontrolovanými oblastmi činnosti, tj. s lidskými zdroji a zadáváním zakázek, žádné závažné nedostatky;

2.   

vítá skutečnost, že Účetní dvůr na základě svého auditu dospěl k závěru, že platby v rozpočtovém roce uzavřeném 31. prosince 2013 v oblasti správních výdajů a ostatních výdajů orgánů a institucí nejsou zatíženy významnými chybami;

3.   

konstatuje, že v roce 2013 měl Soudní dvůr prostředky ve výši 354 880 000 EUR (oproti 348 300 000 EUR v roce 2012) a že míra plnění činila 96,3 %; lituje snížení míry plnění v roce 2013 oproti roku 2012, kdy dosahovala 98,6 %;

4.   

bere na vědomí, že nižší míru plnění lze přičítat skutečnosti, že původní prostředky na rok 2013 zahrnovaly navrženou úpravu platů a důchodů v celkové výši 6 000 000 EUR, zatímco Rada nakonec žádnou úpravu neschválila; upozorňuje na to, že vzhledem k dohodě o novém služebním řádu z roku 2014 již nejsou důvody související s neočekávaným soudním rozhodnutím o úpravě platů relevantní;

5.   

zdůrazňuje však, že rozpočet Soudního dvora je čistě administrativní, přičemž značná část prostředků je vynaložena na náklady spojené s osobami pracujícími v rámci tohoto orgánu; bere na vědomí odůvodnění snížení míry využití uvedené ve výroční zprávě o činnosti Soudního dvora za rozpočtový rok 2013;

6.   

konstatuje, že Soudní dvůr dokončil v roce 2013 celkem 701 případů (v roce 2012 dokončil celkem 595 případů), bylo mu předáno 699 nových případů (632 v roce 2012), včetně 450 odvolání a žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce; oceňuje kladné statistické výsledky a zastává názor, že navzdory dobré výkonnosti ještě existuje prostor ke zlepšení;

7.   

bere na vědomí, že v roce 2013 obdržel Tribunál 790 nových případů, jednal v 702 případech a měl 1 325 neuzavřených případů, což představuje obecný nárůst počtu řízení oproti roku 2012; rovněž poznamenává, že délka řízení se mírně zkrátila; upozorňuje na to, že vytvoření devátého senátu nepřispělo v roce 2013 ke zvýšení efektivity Tribunálu, avšak i navzdory tomu opakuje svůj názor, že Tribunál potřebuje posílit lidské zdroje;

8.   

konstatuje, že Soud pro veřejnou službu dokončil v roce 2013 184 případů, zatímco v roce 2012 jich dokončil 121 (jedná se o nárůst o 52 %), čímž snížil počet neuzavřených případů o 24 (jedná se o snížení o 11 %); domnívá se, že zrušení Soudu pro veřejnou službu je nevhodným způsobem, jak čelit dlouhotrvajícím obstrukcím ze strany Rady;

9.   

zastává názor, že v rámci stávajících zdrojů, které má Soudní dvůr k dispozici, je ještě prostor ke zlepšení; zdůrazňuje, že vnitřní reformy provedené v roce 2013, zejména vytvoření nového senátu Tribunálu a nový generální advokát, jakož i reforma jednacího řádu týkající se fungování Soudního dvora, zejména v jazykové a informační oblasti, a dalších doplňujících pravidel, přispěly k pozitivním změnám systému, které umožnily pokrok v optimalizaci zdrojů; vyzývá Soudní dvůr, aby pokračoval v práci tímto směrem;

10.   

doporučuje, aby byl orgán reorganizován způsobem, který lépe oddělí soudní funkce od správních, a byl tak více v souladu s článkem 6 Evropské úmluvy o lidských právech, aby se odstranilo riziko, že soudci budou muset rozhodovat o odvoláních proti aktům, na nichž se přímo podíleli;

11.   

připomíná, že v reakci na usnesení o udělení absolutoria za rok 2012 Soudní dvůr uvedl, že pořádání více slyšení a vynášení více rozsudků by produktivitu výrazně nezvýšilo; poukazuje na to, že na druhou stranu Soudní dvůr zažádal o zvýšení počtu soudců; naléhavě vyzývá Soudní dvůr, aby požádal o externí vzájemné hodnocení s cílem získat externí nástroje k určení možných řešení problémů, které uvedl Soudní dvůr;

12.   

zdůrazňuje zvláštní význam dodržování mnohojazyčnosti u Soudního dvora, neboť nezaručuje pouze rovný přístup k jeho judikatuře, ale také rovné příležitosti stran sporu před Soudním dvorem;

13.   

vyjadřuje politování nad nedostatečnými informacemi obdrženými během udělování absolutoria ohledně seznamu vnějších činností vykonávaných soudci; žádá Soudní dvůr, aby na své internetové stránce zveřejnil rejstřík obsahující podrobné informace o vnějších činnostech jednotlivých soudců, které mají dopad na rozpočet Unie;

14.   

žádá Soudní dvůr, aby v případě dvou úředníků zaměstnaných na pozici překladatele, kteří odešli do penze a obdrželi smlouvy na překlad, předložil zprávu, jež umožní ověřit, že tato situace odpovídá požadavkům služebního řádu úředníků Evropské unie, co se týče střetu zájmů i odměny;

15.   

žádá Soudní dvůr, aby zvážil konsolidaci soudních kanceláří a zajistil tak lepší koordinaci procesních úkonů mezi soudy;

16.   

bere na vědomí zlepšení provedená v aplikaci e-Curia; uznává, že tato aplikace dosud nedosáhla svého plného potenciálu; doporučuje Soudnímu dvoru, aby vypracoval plán, který povzbudí všechny členské státy k používání této aplikace;

17.   

bere na vědomí zahájení projektu digitalizace judikatury v roce 2013 s cílem nahradit judikaturu v tištěné podobě; zastává názor, že tento projekt mohl být uskutečněn dříve;

18.   

zastává názor, že s ohledem na údaje uvedené ve výroční zprávě o činnosti může Soudní dvůr dále snížit počet tištěných kopií, aniž by tím ohrozil své povinnosti;

19.   

vzhledem k tomu, že v roce 2013 uskutečnil Soudní dvůr první živý přenos na internetu, vybízí Soudní dvůr, aby tuto technologii více využíval a rozšířil její využití na pracovní záležitosti;

20.   

uznává, že kvalita tlumočení má pro Soudní dvůr zásadní význam a že není možné ovlivnit počet slyšení; domnívá se však, že je možné účelněji plánovat harmonogram slyšení; doporučuje, aby se Soudní dvůr v rámci svých interinstitucionálních vztahů zajímal, jaké postupy se v této věci osvědčily ostatním orgánům;

21.   

bere na vědomí přístup Soudního dvora upřednostňovat využívání interních zdrojů, zejména v rámci překladatelských služeb; chápe, že je obtížné sehnat některé jazykové kombinace s právnickou odborností; vyjadřuje však hluboké znepokojení nad velmi vysokou částkou nevyužitých prostředků (2 200 000 EUR), které byly vyčleněny na externí překlady; domnívá se tedy, že externí zajištění služeb nebo činností by v případě potřeby mělo rovněž vést k dalším úsporám;

22.   

žádá Soudní dvůr, aby zvážil zavedení systému překladu „na požádání“ ve specifických případech a aby častěji využíval technologických nástrojů pro překlad;

23.   

žádá Soudní dvůr, aby případ od případu ověřoval, zda je překlad nezbytný, pokud má daný případ jen omezený význam pro občany Unie;

24.   

se znepokojením bere na vědomí obrovské rozdíly, které existují mezi jednotlivými orgány a institucemi Unie, pokud jde o náklady na překlad; v důsledku toho požaduje, aby interinstitucionální pracovní skupina pro překlad určila příčiny těchto rozdílů a navrhla řešení, jak tuto nerovnováhu odstranit a dosáhnout harmonizace nákladů na překlad při co nejvyšším možném zachování kvality a jazykové rozmanitosti; konstatuje, že za tímto účelem by pracovní skupina měla znovu zahájit spolupráci mezi orgány a institucemi s cílem sdílet osvědčené postupy a výsledky a určit oblasti, ve kterých je možné posílit spolupráci nebo dohody mezi orgány a institucemi; konstatuje, že cílem pracovní skupiny by mělo také být vytvoření jednotné metodiky pro prezentaci nákladů na překlad použitelnou pro všechny orgány a instituce, aby se zjednodušila analýza a srovnávání těchto nákladů; konstatuje, že by pracovní skupina měla tyto výsledky předložit do konce roku 2015; vyzývá všechny orgány a instituce, aby se aktivně podílely na činnosti interinstitucionální pracovní skupiny; v této souvislosti připomíná zásadní význam respektování mnohojazyčnosti v orgánech a institucích Unie, která zajišťuje rovné zacházení a rovnost příležitostí pro všechny občany Unie;

25.   

domnívá se, že v období krize a rozpočtových škrtů obecně je nutné snížit náklady na výjezdní zasedání zaměstnanců orgánů a institucí Unie a že by tato zasedání měla v rámci možností probíhat ve vlastních prostorách orgánů a institucí, neboť jejich přínos neospravedlňuje tak vysoké náklady;

26.   

očekává, že Soudní dvůr bude i nadále hledat nové možnosti interní součinnosti, zejména v oblasti překladů a tlumočení;

27.   

znovu žádá, aby byl plán jednání Soudního dvora připojován k výroční zprávě o činnosti příslušného roku jako příloha;

28.   

doporučuje stanovit určitá objektivní kritéria pro definování nepřiměřených prodlení při vydávání rozsudků;

29.   

vyjadřuje politování nad tím, že členské státy, které k Unii přistoupily po roce 2004, nejsou zastoupeny ve vrcholném vedení orgánu; znovu opakuje, že je třeba zajistit větší zeměpisnou vyváženost na všech úrovních správy;

30.   

vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem žen ve vedoucích pozicích Soudního dvora (70 % – 30 %); požaduje, aby byl zaveden plán rovných příležitostí, zejména pokud jde o řídící pozice, s cílem vyřešit tuto nerovnováhu co nejdříve;

31.   

bere na vědomí, že pravidla uplatňovaná Soudním dvorem pro využívání služebních automobilů k soukromým účelům jsou podobná příslušným pravidlům ostatních orgánů; zastává názor, že tato pravidla je třeba aktualizovat, aby byly sníženy náklady, zejména pokud jde o využívání automobilů k soukromým účelům;

32.   

vyzývá Soudní dvůr, aby snížil počet služebních automobilů, které mají k dispozici členové a zaměstnanci, a podal Parlamentu zprávu o dosažených úsporách; zastává názor, že v souvislosti s tím bude nutné revidovat pracovní místa řidičů; upozorňuje na to, že rozšířené soukromé služby řidičů hradí daňoví poplatníci Unie;

33.   

domnívá se, že by Soudní dvůr měl více dbát na environmentální aspekty tím, že bude dále rozvíjet stávající opatření týkající se snižování emisí a více zohledňovat environmentální kritéria při zadávání zakázek;

34.   

bere na vědomí závazek Soudního dvora k dalšímu zdokonalování svého systému včasného monitorování a kontroly postupů pro přijímání nových pracovníků a zadávání zakázek; podporuje Soudní dvůr, aby i nadále sledoval spravování příspěvků a zlepšoval svou úroveň výkonnosti;

35.   

považuje počet smluv uzavřených na základě vyjednávacího řízení za poměrně vysoký; žádá, aby byl podrobně informován o důvodech, na nichž se tato rozhodnutí zakládají;

36.   

vyzývá Soudní dvůr, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnoval do své výroční zprávy o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byl vyšetřován tento orgán nebo některá z osob, která pro něj pracuje;

37.   

bere na vědomí, že je k výroční zprávě o činnosti připojena politika Soudního dvora v oblasti nemovitostí;

38.   

s uspokojením konstatuje, že Soudní dvůr vypracoval důkladnou a podrobnou výroční zprávu o činnosti a zahrnul do ní podrobné informace o řízení lidských zdrojů, jak Parlament požadoval;

39.   

je znepokojen zpožděním v přijímání vnitřních pravidel pro whistleblowing; vyzývá Soudní dvůr, aby je bez dalších prodlev zavedl.