PŘÍLOHA 1

Základní vlastnosti spalovacích motorů a obecné informace týkající se provádění zkoušek

Základní motor/typ motoru (1): …

1.   Obecně

1.1   Značka (název podniku): …

1.2   Typ a obchodní popis základního motoru a (popřípadě) motoru/motorů z příslušné rodiny motorů (2): …

1.3   Kód typu motoru podle výrobce vyznačený na motoru/motorech (2): …

1.4   Specifikace stroje, který má být motorem poháněn (2): …

1.5   Název a adresa výrobce: …

1.6   Jméno a adresa případného oprávněného zástupce výrobce: …

1.7   Umístění, kódování a způsob upevnění označení motoru: …

1.8   Umístění a způsob upevnění značky schválení typu: …

1.9   Adresa (adresy) montážního závodu (závodů): …

2.   Přílohy

2.1   Základní vlastnosti základního motoru (motorů) (viz dodatek 1) …

2.2   Základní vlastnosti rodiny motorů (viz dodatek 2) …

2.3   Základní vlastnosti typů motorů příslušné rodiny (viz dodatek 3) …

3.   Případně základní vlastnosti dílů mobilních strojních zařízení spojených s motorem …

4.   Fotografie základního motoru …

5.   Seznam dalších příloh:

(1)  Nehodící se škrtněte.

(2)  Uveďte seznam typů a modelů.

PŘÍLOHA 2

PŘÍLOHA 3

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ TYPU

VZOR A

(viz bod 4.4 tohoto předpisu)

Výše uvedená značka schválení typu připevněná na motoru prokazuje, že příslušný typ motoru byl z hlediska měření netto výkonu schválen v Nizozemsku (E4), v souladu s předpisem č. 120 a pod číslem schválení 012492. Číslo schválení typu udává, že schválení bylo uděleno v souladu s požadavky předpisu č. 120 ve znění série změn 01.

VZOR B

(viz bod 4.5 tohoto předpisu)

Výše uvedená značka schválení typu připevněná na motoru prokazuje, že příslušný typ motoru byl schválen v Nizozemsku (E4), v souladu s předpisy č. 120 a 96 (1). První dvě číslice čísla schválení typu udávají, že k datům, kdy byla tato schválení typu udělena, byl předpis č. 120 ve znění série změn 01 a předpis č. 96 ve znění série změn 02.

(1)  Druhé číslo je uvedeno pouze jako příklad.

PŘÍLOHA 4

METODA MĚŘENÍ NETTO VÝKONU SPALOVACÍHO MOTORU

1.   Tato ustanovení se týkají metody stanovení křivky výkonu spalovacího motoru běžícího při střídavých otáčkách při plném zatížení jako funkce otáček motoru a jmenovitých otáček motoru a jmenovitého netto výkonu spalovacího motoru běžícího při stálých otáčkách.

2.   ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY

2.1   Motor musí být zaběhnut podle doporučení výrobce.

2.2   Pokud lze měření výkonu provést pouze na motoru s namontovanou převodovkou, je nutno brát v úvahu účinnost převodovky.

2.3   Pomocná zařízení a příslušenství

2.3.1   Pomocná zařízení a příslušenství, která mají být namontována

Pomocná zařízení potřebná pro provoz motoru v zamýšleném použití (jak je uvedeno v tabulce 1) musí být během zkoušky instalována ve zkušebním stavu v poloze, která se co nejvíce blíží poloze, ve které se nacházejí v zamýšleném použití.

2.3.2   Pomocná zařízení a příslušenství, která mají být odmontována

Některá pomocná zařízení, jejichž definice se týká provozu příslušného stroje a která lze namontovat na motor, musí být před zkouškou odmontována. Jako příklad lze uvést (nejedná se o vyčerpávající seznam):

Nelze-li pomocná zařízení odmontovat, výkon, který tato zařízení absorbují v nezatíženém stavu, je možné stanovit a přičíst k naměřenému výkonu motoru (viz poznámka h k tabulce 1). Jestliže je tato hodnota vyšší než 3 % maximálního výkonu při zkušebních otáčkách, může ji zkušební orgán podrobit ověření.

Tabulka 1

Příslušenství a pomocná zařízení, která mají být namontována při zkoušce ke stanovení výkonu motoru

2.4   Podmínky nastavení

Podmínky nastavení při zkoušce ke stanovení netto výkonu jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

Podmínky nastavení

3.   ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

3.1   Zaznamenávanými údaji jsou údaje uvedené v bodě 4 dodatku této přílohy. Údaje o výkonnosti se měří při stabilizovaných provozních podmínkách a při dostatečném přívodu čerstvého vzduchu do motoru. Ve spalovacích komorách mohou být přítomny úsady, avšak pouze v omezeném množství. Podmínky zkoušky, jako je vstupní teplota nasávaného vzduchu, musí být zvoleny co nejblíže referenčním podmínkám (viz bod 5.2 této přílohy), aby byla hodnota opravného faktoru co nejnižší.

3.2   Teplota vzduchu nasávaného do motoru se měří v přívodním potrubí. Podtlak při vstupu se měří ve stejném bodě. Teploměr nebo termočlánek musí být chráněn proti zpětnému vstřikování paliva a proti sálavému teplu a musí být umístěn přímo do proudu vzduchu. Pro získání reprezentativního průměru vstupní teploty je nutné provést měření v dostatečném počtu měřicích míst.

3.3   Podtlak při vstupu se měří po směru proudění od vstupního potrubí, vzduchového filtru, tlumiče sání nebo zařízení pro omezování rychlosti (je-li namontováno).

3.4   Absolutní tlak na vstupu do motoru po směru proudění od čerpadla a výměníku tepla, je-li namontován, se měří v sacím potrubí a v jakémkoli jiném bodě, kde je nutné změřit tlak pro výpočet opravných faktorů.

3.5   Protitlak výfuku se měří po směru proudění v bodě nacházejícím se ve vzdálenosti, která je alespoň trojnásobkem průměru potrubí, od místa napojení výfukového potrubí a po směru proudění u turbodmychadla, je-li namontováno. Je třeba uvést místo měření.

3.6   Údaje lze odečíst až poté, kdy byly točivý moment, otáčky a teploty v podstatě konstantní po dobu nejméně jedné minuty.

3.7   Otáčky motoru se během jízdy nebo odečítání údajů nesmí odchýlit od zvolených otáček o více než ± 1 % nebo ± 10 min– 1, přičemž platí vyšší z těchto hodnot.

3.8   Hodnoty zatížení brzdy, spotřeby paliva a teploty nasávaného vzduchu se musí odečítat současně, za výsledek měření se pak považuje hodnota, která je průměrem dvou stabilizovaných po sobě následujících hodnot, které se u zatížení brzdy neliší o více než 2 %.

3.9   Teplota chladicího média na výstupu z motoru musí být udržována na hodnotě stanovené výrobcem.

Neurčí-li výrobce žádnou teplotu, použije se teplota 353 K ± 5 K. U vzduchem chlazených motorů se teplota v bodě určeném výrobcem musí udržovat v rozmezí + 0/– 20 K vzhledem k maximální hodnotě stanovené výrobcem v referenčních podmínkách.

3.10   U vznětových motorů se teplota paliva měří u vstupu vstřikovacího čerpadla a musí být udržována v rozmezí 306–316 K (33–43 °C), u zážehových motorů se teplota paliva měří co nejblíže vstupu karburátoru nebo souboru vstřikovačů paliva a musí být udržována v rozmezí 293–303 K (20–30 °C).

3.11   Teplota mazacího oleje měřená v olejovém čerpadle nebo na výstupu z výměníku tepla oleje, je-li namontován, musí být udržována v mezích stanovených výrobcem motoru.

3.12   V případě potřeby je možné použít k udržení teploty v mezích uvedených v bodech 3.9, 3.10 a 3.11 této přílohy pomocný regulační systém.

4.   PŘESNOST MĚŘENÍ

4.1   Točivý moment: ± 1 % naměřeného točivého momentu. Zařízení k měření točivého momentu musí být kalibrováno tak, aby zohledňovalo ztráty způsobené třením. Přesnost v dolní polovině měřicího rozsahu dynamometru může být ± 2 % naměřeného točivého momentu.

4.2   Otáčky motoru: 0,5 % naměřených otáček.

4.3   Spotřeba paliva: ± 1 % naměřené spotřeby.

4.4   Teplota paliva: ± 2 K.

4.5   Teplota vzduchu nasávaného do motoru: ± 2 K.

4.6   Barometrický tlak: ± 100 Pa.

4.7   Podtlak v systému sání: ± 50 Pa.

4.8   Protitlak ve výfukovém systému: ± 200 Pa.

5.   OPRAVNÉ FAKTORY VÝKONU

5.1   Definice

Opravný faktor výkonu je koeficient pro stanovení výkonu motoru při referenčních atmosférických podmínkách podle bodu 5.2.

Po = α P

kde:

5.2   Referenční atmosférické podmínky

5.2.1   Teplota (To) 298 K (25 °C)

5.2.2   Tlak suchého vzduchu (Pso): 99 kPa

Tlak suchého vzduchu vychází z celkového tlaku 100 kPa a tlaku vodních par 1 kPa.

5.3   Atmosférické podmínky při zkoušce

Během zkoušky musí být dodrženy tyto atmosférické podmínky:

5.4   Stanovení opravných faktorů αa a αd  (12)

5.4.1   U zážehových motorů s atmosférickým sáním nebo s přeplňováním

Opravný faktor αa se vypočte podle vzorce:

kde:

Podmínky, které musí být splněny ve zkušebně

Aby byla zkouška platná, musí být opravný faktor takový, aby platilo:

0,93 < αa < 1,07

V případě překročení těchto mezních hodnot se v protokolu o zkoušce uvede získaná korigovaná hodnota a přesné údaje o podmínkách při zkoušce (teplota a tlak).

5.4.2   U vznětových motorů – faktor αd

Opravný faktor výkonu (αd) se u vznětových motorů při konstantním poměru paliva vypočte podle vzorce:

αd = (fa)fm

kde:

5.4.2.1   Atmosférický faktor fa

Tento faktor udává účinek podmínek okolního prostředí (tlaku, teploty a vlhkosti) na vzduch nasávaný motorem. Vzorec pro stanovení atmosférického faktoru se liší podle druhu motoru.

5.4.2.1.1   Motory s atmosférickým sáním a mechanicky přeplňované motory

5.4.2.1.2   Motory přeplňované turbodmychadlem, s chlazením plnicího vzduchu nebo bez něj

5.4.2.2   Faktor motoru fm

fm je funkcí qc (korigovaný průtok paliva) s následujícím vzorcem:

kde:

Uvedený vzorec platí pro interval hodnot qc od 37,2 mg/(l.cyklus) do 65 mg/(l.cyklus).

Pro hodnoty qc nižší než 37,2 mg/(l.cyklus) se použije konstantní hodnota fm rovná 0,2 (fm = 0,2).

Pro hodnoty qc vyšší než 65 mg/(l.cyklus) se použije konstantní hodnota fm rovná 1,2 (fm = 1,2), viz obrázek:

5.4.2.3   Podmínky, které musí být splněny ve zkušebně

Aby byla zkouška platná, musí být opravný faktor αa takový, aby platilo:

0,93 ≤ αa ≤ 1,07

V případě překročení těchto mezních hodnot se v protokolu o zkoušce uvede získaná korigovaná hodnota a přesné údaje o podmínkách při zkoušce (teplota a tlak).

(1)  Kompletní systém sání se namontuje tak, aby odpovídal zamýšlenému použití:

V ostatních případech lze použít rovnocenný systém, přičemž se zkontroluje, zda se tlak v sání neliší o více než 100 Pa od horní mezní hodnoty uvedené výrobcem pro čistý vzduchový filtr.

(2)  Celý výfukový systém se namontuje tak, aby odpovídal zamýšlenému použití:

V ostatních případech lze namontovat rovnocenný systém pod podmínkou, že se měřený tlak neliší od mezní hodnoty určené výrobcem o více než 1 000 Pa.

(3)  Je-li motor vybaven výfukovou brzdou, musí být její škrticí klapka upevněna v plně otevřené poloze.

(4)  V případě potřeby může být tlak přívodu paliva seřízen tak, aby odpovídal tlaku při konkrétním použití motoru (zejména je-li použit systém s vracením paliva).

(5)  Oběh chladicí kapaliny je zajišťován pouze vodním čerpadlem motoru. Kapalina může být chlazena vnějším okruhem za předpokladu, že ztráta tlaku v tomto okruhu a tlak na vstupu do čerpadla zůstávají v podstatě stejné jako v systému chlazení motoru.

(6)  Termostat může být upevněn v plně otevřené poloze.

(7)  Jestliže je pro zkoušku namontován chladicí ventilátor nebo dmychadlo, přičte se absorbovaný výkon k výsledkům, s výjimkou motorů, u nichž jsou taková pomocná zařízení integrální součástí motoru (např. chladicí ventilátory u vzduchem chlazených motorů připevněné přímo na klikovém hřídeli). Výkon ventilátoru nebo dmychadla se stanoví při otáčkách použitých u zkoušky, a to buď výpočtem ze standardních parametrů, nebo praktickými zkouškami.

(8)  Minimální výkon generátoru: elektrický výkon generátoru musí být omezen na hodnotu potřebnou pro napájení pomocných zařízení nezbytných pro provoz motoru. Je-li nutno připojit baterii, musí být použita plně nabitá baterie v dobrém stavu.

(9)  Motory chlazené plnicím vzduchem se zkoušejí s chlazením plnicího vzduchu buď kapalinou, nebo vzduchem, avšak na přání výrobce může být zařízení pro chlazení vzduchem nahrazeno zařízením zkušebního stavu. V obou případech se měření výkonu při každém nastavení otáček musí provádět při maximálním poklesu tlaku a minimálním poklesu teploty vzduchu nasávaného do motoru přes chladič plnicího vzduchu na zkušebním stavu, podle hodnot stanovených výrobcem.

(10)  Tímto příslušenstvím může být například systém recirkulace výfukových plynů (systém EGR), katalyzátor, tepelný reaktor, sekundární systém přívodu vzduchu a systém zabraňující odpařování paliva.

(11)  Energie pro elektrický nebo jiný systém startování je dodávána ze zkušební lavice.

(12)  Zkoušku je možno provádět v klimatizovaných zkušebních místnostech, kde lze atmosférické podmínky řídit.

U motorů vybavených zařízením pro automatickou regulaci teploty nasávaného vzduchu, které je konstruováno tak, že při plném zatížení při 25 °C není přiváděn ohřátý vzduch, se musí zkoušet s tímto zařízením zcela uzavřeným. Pokud zařízení pracuje i při 25 °C, provede se zkouška s normálně fungujícím zařízením a za exponent teplotního členu opravného faktoru se dosadí nula (tj. neprovádí se úprava o teplotu).

PŘÍLOHA 5

ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI RODINY MOTORŮ

1.   OBECNĚ

Rodina motorů je určena konstrukčními parametry. Ty musí být pro všechny motory jedné rodiny společné. O tom, zda motory patří do stejné rodiny motorů, může rozhodnout výrobce motoru, pokud jsou dodržena kritéria vyjmenovaná v bodě 3.1. Rodina motorů musí být schválena schvalovacím orgánem. Protože volba rodiny motorů má významné důsledky pro emise z výfuku motoru, jsou v bodě 2.1 uvedeny dodatečné informace (série změn 03 předpisu č. 96), které jsou užitečné pro výrobce a schvalovací orgán při vyhodnocování rodiny motorů a volbě základního motoru.

2.   ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY

2.1   Vzájemné ovlivňování parametrů

V některých případech se mohou parametry navzájem ovlivňovat, v důsledku čehož se emise mohou měnit. Tyto vlivy je třeba vzít v úvahu, aby bylo zajištěno, že do stejné rodiny motorů budou zahrnuty pouze motory, které mají z hlediska výfukových emisí podobné vlastnosti. Tyto případy musí výrobce identifikovat a oznámit schvalovacímu orgánu. Budou poté vzaty v úvahu jako kritérium pro vytvoření nové rodiny motorů.

2.2   Zařízení nebo prvky silně ovlivňující emise

Zařízení nebo prvky, které nejsou uvedeny v bodě 3.1 a které silně ovlivňují hodnotu emisí, musí výrobce na základě osvědčeného odborného úsudku identifikovat a oznámit schvalovacímu orgánu. Budou poté vzaty v úvahu jako kritérium pro vytvoření nové rodiny motorů.

2.3   Dodatečná kritéria

Kromě parametrů v bodě 3.1 může výrobce zavést dodatečná kritéria, která umožní definovat rodiny motorů menší velikosti. Takové parametry nemusí nutně ovlivňovat hodnotu emisí.

3.   PARAMETRY DEFINUJÍCÍ RODINU MOTORŮ

3.1   Spalovací cyklus:

3.2   Druh paliva:

3.3   Uspořádání válců

3.3.1   Řazení válců v bloku:

3.3.2   Relativní řazení válců

Motory se stejným blokem mohou patřit do stejné rodiny, pokud jsou rozteče vrtání jejich válců totožné.

3.4   Hlavní chladicí médium:

3.5   Zdvihový objem jednotlivých válců

Mezi 85 % a 100 % největšího zdvihového objemu v rodině motorů v případě motorů se zdvihovým objemem jednotlivého válce ≥ 0,75 dm3.

Mezi 70 % a 100 % největšího zdvihového objemu v rodině motorů v případě motorů se zdvihovým objemem jednotlivého válce < 0,75 dm3.

3.6   Způsob nasávání vzduchu:

3.7   Druh/konstrukce spalovací komory:

3.8   Ventily a kanály

3.9   Způsob dodávky paliva

3.9.1   U vznětových motorů:

3.9.2   U zážehových motorů:

3.10   Další zařízení:

3.11   Strategie elektronického řízení

Vybavení nebo nevybavení motoru elektronickou řídicí jednotkou (ECU) se považuje za základní parametr rodiny motorů.

V případě elektronicky řízených motorů musí výrobce předložit technické materiály, které zdůvodní seskupení těchto motorů do jedné rodiny, tj. důvody, proč se předpokládá, že tyto motory budou splňovat stejné požadavky na hodnoty emisí.

Elektronická regulace otáček nemusí patřit do jiné rodiny motorů, než jsou motory s mechanickou regulací. Potřeba oddělovat motory s elektronickou regulací od motorů s mechanickou regulací se uplatní pouze pro charakteristiky vstřikování paliva, jako je časování, tlak, podoba dávky atd.

3.12   Systémy následného zpracování výfukových plynů

Činnost a kombinace následujících zařízení jsou považovány za kritéria členství v rodině motorů:

Byl-li motor schválen bez systému následného zpracování výfukových plynů, ať už jako základní motor, nebo jako motor z rodiny motorů, pak tento motor může být zařazen do stejné rodiny motorů, jestliže je vybaven oxidačním katalyzátorem (nikoli s filtrem částic) a nevyžaduje jiné palivové vlastnosti.

Vyžaduje-li zvláštní palivové vlastnosti (např. filtry částic vyžadující zvláštní palivové přísady pro proces regenerace), rozhodnutí o zařazení do stejné rodiny musí být založeno na technických materiálech poskytnutých výrobcem. Tyto materiály doloží, že očekávané hodnoty emisí takto vybaveného motoru jsou v souladu se stejnými mezními hodnotami jako motory, které tak vybavené nejsou.

Byl-li motor schválen se systémem následného zpracování výfukových plynů, ať už jako základní motor, nebo jako motor z rodiny motorů, jejíž základní motor je vybaven stejným systémem následného zpracování výfukových plynů, pak tento motor nesmí být zařazen do stejné rodiny motorů, jestliže není vybaven systémem následného zpracování výfukových plynů.

PŘÍLOHA 6

KONTROLY SHODNOSTI VÝROBY

1.   OBECNĚ

Tyto požadavky odpovídají zkouškám, jimiž se kontroluje shodnost výroby podle bodu 6.2 tohoto předpisu.

2.   ZKUŠEBNÍ POSTUPY

Zkušebními metodami a zkušebními nástroji jsou metody a nástroje popsané v příloze 4 tohoto předpisu.

3.   ODBĚR VZORKŮ

3.1   V případě typu motoru

Vybere se jeden motor. Není-li tento motor po zkoušce podle bodu 5.1 uznán jako vyhovující požadavkům tohoto předpisu, musí se zkoušet další dva motory.

3.2   V případě rodiny motorů

V případě schválení uděleného rodině motorů se zkouška shodnosti výroby provede na jednom motoru rodiny, který není základním motorem. Pokud tento motor nevyhoví požadavkům zkoušky shodnosti výroby, dva další zkoušené motory musí být stejného typu.

4.   KRITÉRIA MĚŘENÍ

4.1   Netto výkon a měrná spotřeba paliva spalovacího motoru

Měření se provádí při dostatečném počtu různých otáček motoru, umožňujícím přesně definovat křivku výkonu, točivého momentu a měrné spotřeby paliva od nejnižších po nejvyšší otáčky doporučené výrobcem, jak je uvedeno v bodech 2.9 a 2.11 tohoto předpisu.

Korigované hodnoty naměřené u motoru, u nějž jsou odebírány vzorky, se nesmí odchýlit více než o hodnoty uvedené níže v tabulce a o ± 10 % u měrné spotřeby paliva.

5.   VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

Pokud hodnoty netto výkonu a měrné spotřeby paliva u druhého a/nebo třetího motoru podle bodu 3 nevyhovují požadavkům bodu 4 výše, má se za to, že výroba nesplňuje požadavky tohoto předpisu a uplatní se ustanovení bodu 7 tohoto předpisu.

PŘÍLOHA 7

TECHNICKÉ ÚDAJE REFERENČNÍCH PALIV

1.   Technické údaje referenčních paliv LPG

2.   Technické údaje referenčních paliv NG

Tato paliva jsou na evropském trhu k dispozici ve dvou pásmech:

Vlastnosti referenčních paliv GR, G23 a G25 jsou shrnuty níže:

3.   Referenční palivo pro zážehové motory

4.   Referenční palivo pro vznětové motory (1)

Tabulka 1  (12)  (22)

Referenční palivo pro zemědělské a lesnické traktory a nesilniční mobilní stroje s typem vznětového motoru schváleným pro mezní hodnoty výkonových pásem D až G

Tabulka 2

Referenční palivo pro zemědělské a lesnické traktory a nesilniční mobilní stroje s typem vznětového motoru schváleným pro mezní hodnoty výkonových pásem H až K

Tabulka 3

Referenční palivo pro zemědělské a lesnické traktory a nesilniční mobilní stroje s typem vznětového motoru schváleným pro mezní hodnoty výkonových pásem L až R

(1)  Hodnota při standardních podmínkách 293,2 K (20 °C) a 101,3 kPa.

(2)  Tato metoda nemusí přesně určit přítomnost korodujících materiálů, jestliže vzorek obsahuje inhibitory koroze nebo jiné chemikálie, které zmenšují korozní účinky vzorku na proužek mědi. Proto je zakázáno přidávat takové složky jen za účelem ovlivnění zkušební metody.

(3)  Nespálené podíly + C2+.

(4)  Hodnota při standardních podmínkách (293,2 K (20 °C) a 101,3 kPa).

(5)  Nespálené podíly (jiné než N2) + C2/C2+.

(6)  Hodnota při standardních podmínkách (293,2 K (20 °C) a 101,3 kPa).

(7)  Nespálené podíly (jiné než N2) + C2/C2+.

(8)  Hodnota při standardních podmínkách (293,2 K (20 °C) a 101,3 kPa).

(9)  Hodnoty uvedené ve specifikacích jsou „skutečné hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byla použita norma ISO 4259 „Ropné výrobky – stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám“ a při určení minimální hodnoty byl vzat v úvahu nejmenší rozdíl 2R nad nulou; při určování maximální a minimální hodnoty je minimální rozdíl 4R (R = reprodukovatelnost). Nehledě na tento přístup, který si žádají technické důvody, by měl výrobce paliva usilovat o nulovou hodnotu tam, kde je stanovena maximální hodnota 2R, a o střední hodnotu tam, kde jsou uvedeny maximální a minimální mezní hodnoty. Je-li třeba stanovit, zda palivo splňuje požadavky specifikace, použije se norma ISO 4259.

(10)  Palivo smí obsahovat inhibitory oxidace a dezaktivátory kovů běžně používané ke stabilizování toků benzinu v rafineriích, avšak nesmí se přidávat detergentní/disperzní přísady a rozpouštěcí oleje.

(11)  Skutečný obsah síry v palivu použitém ke zkoušce musí být uveden v protokolu.

(12)  Pokud se požaduje výpočet tepelné účinnosti motoru nebo vozidla, lze výhřevnost paliva vypočítat takto:

Měrná energie (výhřevnost) (čistá) MJ/kg = (46,423 – 8,792 × d2 + 3,17 × d) × (1 – (x + y + s)) + 9,42 × s – 2,499 × x

kde:

(13)  Hodnoty uvedené ve specifikacích jsou „skutečné hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byly uplatněny podmínky ISO 4259 „Základní ustanovení pro spory týkající se kvality ropných produktů“ a při určování minimální hodnoty byl uvažován minimální rozdíl 2R nad nulou; při určování maximální a minimální hodnoty je minimální rozdíl 4R (R = reprodukovatelnost).

Nehledě na tento přístup, který si žádají statistické důvody, by měl výrobce paliva usilovat o nulovou hodnotu tam, kde je stanovena maximální hodnota 2R, a o střední hodnotu tam, kde jsou uvedeny maximální a minimální mezní hodnoty. Je-li třeba vyjasnit, zda palivo splňuje požadavky specifikace, použije se norma ISO 4259.

(14)  Uvedená čísla udávají vypařená množství (znovuzískaný podíl v procentech + ztrátový podíl v procentech).

(15)  Rozsah cetanového čísla není ve shodě s požadavkem minimálního rozsahu 4R. Avšak v případě rozporu mezi dodavatelem paliva a jeho spotřebitelem lze k vyřešení tohoto rozporu použít ustanovení ISO 4259 za předpokladu, že místo jednotlivého měření se provedou opakovaná měření v dostatečném počtu nutném k dosažení potřebné přesnosti.

(16)  Přestože se stálost vůči oxidaci kontroluje, je pravděpodobné, že skladovatelnost je omezená. Pokud jde o podmínky skladování a o životnost, je třeba konzultovat dodavatele.

(17)  Pro toto palivo by se měly výlučně používat přímé a krakované destilační produkty uhlovodíků; odsíření je přípustné. Palivo nesmí obsahovat žádné kovové přísady nebo přísady zlepšující cetanové číslo.

(18)  Jsou přípustné i nižší hodnoty, v takovém případě je ale třeba uvést cetanové číslo použitého referenčního paliva.

(19)  Jsou přípustné i vyšší hodnoty, v takovém případě je ale třeba uvést obsah síry použitého referenčního paliva.

(20)  Je nutné průběžně sledovat z hlediska tržních trendů. K prvnímu schválení motoru bez zařízení k následnému zpracování výfukového plynu je na žádost žadatele přípustný minimální obsah síry 0,050 % hmotnostních. V takovém případě musí být naměřená úroveň částic upravena nahoru k průměrné hodnotě stanovené jako jmenovitá hodnota pro obsah síry v palivu (0,150 % hmotnostních) podle této rovnice:

PTadj = PT + [SFC × 0,0917 × (NSLF – FSF)]

kde:

Rovnice pro výpočet vážené měrné spotřeby paliva:

kde:

Pi = Pm,i + PAE,i

Pro účely posuzování shodnosti výroby podle bodu 6 tohoto předpisu musí být požadavky splněny při použití referenčního paliva s obsahem síry, který odpovídá minimální/maximální hodnotě 0,1/0,2 % hmotnostních.

(21)  Jsou přípustné vyšší hodnoty, a to do 855 kg/m3; v tomto případě je nutno udat hustotu použitého referenčního paliva. K posouzení shodnosti výroby podle bodu 6 tohoto předpisu musí být požadavky splněny při použití referenčního paliva, které odpovídá minimální/maximální hodnotě 835/845 kg/m3.

(22)  Všechny vlastnosti paliva a mezní hodnoty je nutné průběžně sledovat z hlediska tržních trendů.

(23)  Bude nahrazeno normou EN/ISO 6245 s účinností ode dne jejího vstupu v platnost.

(24)  Hodnoty uvedené ve specifikacích jsou „skutečné hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byla použita norma ISO 4259 „Ropné výrobky – stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám“ a při určení minimální hodnoty byl vzat v úvahu nejmenší rozdíl 2R nad nulou; při určování maximální a minimální hodnoty je minimální rozdíl 4R (R = reprodukovatelnost).

Nehledě na tento přístup, který si žádají technické důvody, by měl výrobce paliva usilovat o nulovou hodnotu tam, kde je stanovena maximální hodnota 2R, a o střední hodnotu tam, kde jsou uvedeny maximální a minimální mezní hodnoty. Je-li třeba vyjasnit, zda palivo splňuje požadavky specifikace, použije se norma ISO 4259.

(25)  Rozsah cetanového čísla není ve shodě s požadavkem minimálního rozsahu 4R. Avšak v případě rozporu mezi dodavatelem paliva a jeho spotřebitelem lze k vyřešení tohoto rozporu použít ustanovení ISO 4259 za předpokladu, že místo jednotlivého měření se provedou opakovaná měření v dostatečném počtu nutném k dosažení potřebné přesnosti.

(26)  Skutečný obsah síry v palivu použitém ke zkoušce musí být uveden v protokolu.

(27)  Přestože se stálost vůči oxidaci kontroluje, je pravděpodobné, že skladovatelnost je omezená. Pokud jde o podmínky skladování a o životnost, je třeba konzultovat dodavatele.

(28)  Hodnoty uvedené ve specifikacích jsou „skutečné hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byla použita norma ISO 4259 „Ropné výrobky – stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám“ a při určení minimální hodnoty byl vzat v úvahu nejmenší rozdíl 2R nad nulou; při určování maximální a minimální hodnoty je minimální rozdíl 4R (R = reprodukovatelnost).

Nehledě na tento přístup, který si žádají technické důvody, by měl výrobce paliva usilovat o nulovou hodnotu tam, kde je stanovena maximální hodnota 2R, a o střední hodnotu tam, kde jsou uvedeny maximální a minimální mezní hodnoty. Je-li třeba vyjasnit, zda palivo splňuje požadavky specifikace, použije se norma ISO 4259.

(29)  Rozsah cetanového čísla není ve shodě s požadavkem minimálního rozsahu 4R. Avšak v případě rozporu mezi dodavatelem paliva a jeho spotřebitelem lze k vyřešení tohoto rozporu použít ustanovení ISO 4259 za předpokladu, že místo jednotlivého měření se provedou opakovaná měření v dostatečném počtu nutném k dosažení potřebné přesnosti.

(30)  Skutečný obsah síry v palivu použitém ke zkoušce typu I musí být uveden v protokolu.

(31)  Přestože se stálost vůči oxidaci kontroluje, je pravděpodobné, že skladovatelnost je omezená. Pokud jde o podmínky skladování a o životnost, je třeba konzultovat dodavatele.