13.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/1

(1)

V roce 2006 Rada nařízením (ES) č. 130/2006 (2) uložila konečné antidumpingové cla na dovoz kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky (dále též „ČLR“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní antidumpingová opatření“). Uvedené nařízení bylo změněno nařízením Rady (ES) č. 150/2008 (3). V roce 2012 Rada tato opatření změnila prováděcím nařízením (EU) č. 332/2012 (4) a prodloužila jejich platnost o dalších pět let prováděcím nařízením (EU) č. 349/2012 (5).

(2)

Žádost o přezkum podali tito výrobci v Unii: Distillerie Bonollo SpA, Industria Chimica Valenzana SpA, Distillerie Mazzari SpA, Caviro Distillerie Srl a Comercial Quimica Sarasa s.l. (dále jen „žadatelé“).

(3)

Žádost o přezkum byla omezena na posouzení dumpingu, pokud jde o dva vyvážející výrobce z ČLR, totiž Changmao Biochemical Engineering Co., Ltd, Čchang-cou, a Ninghai Organic Chemical Factory, Ning-chaj. V žádosti je uvedeno, že uplatňování opatření na stávající úrovni, která byla založena na dříve stanovené úrovni dumpingu, již zjevně není dostačující k vyrovnávání dumpingu vzhledem k tomu, že by oběma společnostem mělo být odmítnuto zacházení jako v tržním hospodářství (dále jen „tržní zacházení“).

(4)

Po zjištění, že Komise disponuje dostatečnými důkazy prima facie pro zahájení prozatímního přezkumu, a po konzultaci s poradním výborem Komise dne 29. července 2011 Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) informovala o zahájení prozatímního přezkumu omezeného na posouzení dumpingu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(5)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. července 2010 do 30. června 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(6)

Komise o zahájení prozatímního přezkumu oficiálně informovala oba zmíněné vyvážející výrobce v dotčené zemi a orgány dotčené země.

(7)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení.

(8)

Komise zaslala dotazníky oběma vyvážejících výrobcům uvedeným v žádosti o přezkum a výrobcům ve srovnatelné zemi, Argentině.

(9)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od obou těchto vyvážejících výrobců z ČLR a rovněž od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi.

(10)

Aby bylo oběma vyvážejícím výrobcům v ČLR, pokud o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, zaslala jim Komise za tímto účelem příslušné formuláře. Oba vyvážející výrobci podali žádost o tržní zacházení a popřípadě individuální zacházení, pokud by šetření došlo k závěru, že nesplňují podmínky pro přiznání tržního zacházení.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nutné pro stanovení toho, zda se jedná o dumping, a provedla kontrolu v prostorách těchto společností:

(12)

Výrobek, jenž je předmětem tohoto přezkumu, je shodný jako v případě původního šetření, totiž kyselina vinná, s výjimkou D-(-)-vinné kyseliny se zápornou optickou rotací nejméně 12,0 stupňů, měřenou ve vodném roztoku metodou popsanou v Evropském lékopisu, pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN ex 2918 12 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(13)

Dotčený výrobek se používá ve víně, přídatných látkách do potravin a nápojů, jako zpomalovač do sádry a v řadě dalších výrobků. Získává se buď jako vedlejší produkt při výrobě vína, jak je tomu u výrobců v Unii, nebo chemickou syntézou petrochemických složek, jak je tomu v případě výroby v ČLR. Z vedlejších produktů při výrobě vína se vyrábí pouze L-(+)-vinná kyselina. Syntetická výroba umožňuje vyprodukovat obě kyseliny vinné, tj. L+ a DL. Oba typy jsou dotčeným výrobkem a jejich použití se překrývá.

(14)

Shodně s předchozím šetřením také v tomto šetření byly kyselina vinná vyráběná v ČLR a vyvážená do Unie, kyselina vinná vyráběná a prodávaná na domácím trhu srovnatelné země a kyselina vinná vyráběná a prodávaná v Unii výrobci z Unie považovány za látky, které mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a tytéž základní způsoby použití. Proto byly považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

Obě společnosti uvedené v žádosti o přezkum požadovaly přiznání tržního zacházení. Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(16)

Kritéria pro přiznání tržního zacházení ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(17)

O tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení požádali oba výrobci v ČLR. Jednotlivé žádosti o tržní zacházení byly podrobeny analýze a u těchto spolupracujících společností bylo uskutečněno šetření na místě.

(18)

Oběma společnostem bylo odepřeno tržní zacházení na základě prvního z kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) na základě důkazů, že cena suroviny, benzenu, byla zkreslena. Srovnání domácích cen v ČLR na základě nákupních cen jednoho spolupracujícího výrobce s cenami v dalších zemích s tržní ekonomikou ukázalo rozdíly v cenách mezi 19 % a 51 % během období šetření. ČLR ukládá dovozní clo na benzen ve výši 40 % (ačkoliv nebylo ve skutečnosti v platnosti během období přezkumného šetření) a rovněž nevrací žádný podíl ze 17 % DPH vybírané z vývozu. Zkreslení cen bylo rovněž zjištěno u ceny meziproduktu, maleinanhydridu, nakupovaného druhým ze spolupracujících výrobců, a to na základě údajů o těchto nákupech.

(19)

Tržní zacházení bylo rovněž zamítnuto jedné společnosti na základě druhého a třetího kritéria v důsledku důkazů o snížených cenách za práva k využívání pozemků a nadhodnocení aktiv společnosti za účelem ručení za úvěr od státem vlastněné banky.

(20)

Obě společnosti zpochybnily zjištění Komise poté, co jim byla zpřístupněna. Ani jedna z obou společností však nedokázala vysvětlit nízkou cenu benzenu na trhu ČLR. Společnost zmíněná v 19. bodě odůvodnění předložila některé dokumenty zpochybňující zjištění Komise ohledně cen za práva k využívání pozemků a ocenění jejích aktiv. Jelikož však tyto dokumenty byly požadovány během inspekce a nebyly poskytnuty, bylo rozhodnuto, že tyto informace nebylo možné ověřit a považovat za spolehlivé.

(21)

Tržní zacházení se tudíž zamítá oběma společnostem.

(22)

Obě společnosti však splňují požadavky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a mají proto nárok na přiznání individuálního antidumpingového cla na základě jejich vlastních vývozních cen.

(23)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota určena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále též „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě opraví o přiměřené ziskové rozpětí.

(24)

Stejně jako při původním šetření byla v oznámení o zahájení přezkumu navržena Argentina jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 7 písm. a). Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu byla jako možný alternativní výrobce ve třetí zemi s tržním hospodářstvím určena jedna společnost v Indii a jedna v Austrálii. Žádná z těchto dvou společností však neodpověděla na dotazník, který jim byl zaslán.

(25)

Jeden výrobce kyseliny vinné v Argentině při šetření spolupracoval a odpověděl na dotazník. Šetření ukázalo, že Argentina má konkurenční trh s kyselinou vinnou představovaný dvěma vzájemně si konkurujícími místními výrobci a dovozem ze třetích zemí. Objem výroby v Argentině odpovídá více než 20 % objemu vývozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie. Argentinský trh byl proto vyhodnocen jako dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty v případě ČLR.

(26)

Byl tudíž stejně jako při předchozím šetření učiněn závěr, že Argentina představuje vhodnou srovnatelnou zemi podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(27)

Běžná hodnota byla stanovena na základě informací získaných od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Přestože výrobce ze srovnatelné země uskutečňoval prodej dotčeného výrobku na domácím trhu, vzhledem k rozdílu v metodě výroby mezi Argentinou a ČLR, který má významný dopad na ceny a náklady, bylo rozhodnuto určit běžnou hodnotu na základě výpočtu, a nikoli na základě těchto prodejních cen na domácím trhu. Náklady na suroviny v Argentině byly nahrazeny průměrnou tržní cenou za benzen upravenou o prodejní, správní a režijní náklady v Argentině, aby byla lépe zohledněna situace na domácím trhu v Číně.

(28)

Běžná hodnota pro L-(+)-vinnou kyselinu (kterou zmíněný argentinský výrobce vyrábí) byla proto vypočítána z nákladů na výrobu kyseliny L-(+)-vinné kyseliny v Argentině, přičemž byl vzat v úvahu rozdíl mezi Argentinou a ČLR ve výrobních metodách.

(29)

Vzhledem k tomu, že argentinský výrobce nevyráběl DL-vinnou kyselinu, byla běžná hodnota rovněž vypočtena na základě rozdílu v cenách obou typů výrobku.

(30)

Vývozní ceny byly pro oba vyvážející výrobce z ČLR stanoveny na základě skutečné zaplacené ceny nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, prvním nezávislým odběratelem v Unii.

(31)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se formou úprav přihlédlo k některým rozdílům v nákladech na dopravu, pojistné a rozdílům v nepřímém zdanění, které se prokazatelně promítly do cen a jejich srovnatelnosti.

(32)

Pro obě společnosti byla podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení vážená průměrná běžná hodnota pro každý výrobek srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou stejného výrobku.

(33)

Na tomto základě jsou vážené průměry dumpingového rozpětí vyjádřené jako procentní podíly z ceny CIF na hranici Unie před proclením následující:

(34)

V žádosti o přezkum bylo uvedeno, že by oběma vyvážejícím výrobcům z ČLR již nemělo být přiznáno tržní zacházení a že je tato změna trvalé povahy. Na základě uvedených důvodů pro odepření tržního zacházení lze mít za to, že závěry tohoto přezkumu jsou trvalé povahy. Důkazy ukazují, že ke zkreslení ceny benzenu v Číně docházelo již před začátkem období přezkumného šetření a že neexistují žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že vláda ČLR odstranila nebo má v úmyslu odstranit dané zkreslení cen.

(35)

Důvody uvedené v 19. bodě odůvodnění týkající se konkrétních společností jsou rovněž trvalé povahy, neboť ovlivňují náklady a rozhodování společnosti po značně dlouhou dobu. Nejedná se o skutečnosti, které by ovlivnily původní šetření, v němž bylo dané společnosti přiznáno tržní zacházení.

(36)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že současný přezkum antidumpingových opatření by měl vést ke změně úrovně stávajících platných opatření na dovoz kyseliny vinné z ČLR.

(37)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby byla stávající opatření změněna. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky.

(38)

Jedna společnost z ČLRreagovala na poskytnuté informace a znovu zpochybnila zjištění ohledně odepření tržního zacházení na základě zkreslených cen hlavní suroviny. Společnost však nepředložila žádné nové důkazy na podporu svých tvrzení, a její argumenty byly proto odmítnuty. Společnost rovněž požadovala další informace o úpravách uvedených v 27. bodě odůvodnění, což však muselo být odmítnuto z důvodu nemožnosti poskytovat tyto informace, aniž by byly prozrazeny informace o výrobních metodách a nákladech jediného výrobce v Argentině.

(39)

Výrobní odvětví Unie reagovalo na poskytnuté informace zpochybněním postupu upřednostňujícího početně zjištěnou běžnou hodnotu před prodejními cenami na domácím trhu ve srovnatelné zemi a rovněž zpochybněním uvedených úprav početně zjištěné běžné hodnoty, beroucích v úvahu rozdíly mezi Argentinou a Čínou, pokud jde o suroviny a výrobní postupy.

(40)

Použití početně zjištěné běžné hodnoty, a nikoli cen v Argentině, nelze považovat za změnu metodiky podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení. V původním šetření bylo oběma společnostem z ČLR přiznáno tržní zacházení, a proto byla běžná hodnota zjištěna z jejich vlastních domácích cen. Poté, co bylo nyní oběma společnostem tržní zacházení odepřeno, již nebylo možné použít stejnou metodiku.

(41)

Výrobní odvětví Unie dále uvedlo, že Komise měla pro výpočet individuálního rozpětí pro oba vývozce, jichž se týká tento přezkum, použít stejnou metodu, která byla v původním šetření použita pro výpočet zbytkového cla pro Čínu. Toto tvrzení bylo odmítnuto, neboť zbytkové clo bylo vypočítáno pro společnosti, které v rámci původního šetření nespolupracovaly. Nebylo tudíž srovnatelné s výpočtem individuálního cla pro spolupracujího vývozce, kterému bylo odepřeno tržní zacházení.

(42)

Pokud jde o úpravy výše uvedené běžné hodnoty, tyto úpravy byly nezbytné k zajištění spravedlivého srovnání vývozní ceny synteticky vyrobené kyseliny vinné s běžnou hodnotou založenou na přírodním výrobním procesu. Stejný výpočet s využitím domácích prodejních cen v Argentině a následnou úpravou běžné hodnoty nebo vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení by nepřinesl spravedlivé srovnání. Tyto argumenty byly proto zamítnuty.

(43)

Jeden vyvážející výrobce z ČLR nabídl cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Dotčený výrobek není vhodný pro pevný cenový závazek vzhledem k nestálosti vývozní ceny. Pro odstranění této překážky navrhl vyvážející výrobce ustanovení o indexaci, avšak bez upřesnění, jak by tato indexace byla vypočítána. Nabízená indexace navíc vycházela ze zkreslených cen benzenu na domácím trhu v Číně, což nemohlo být přijato.

(44)

Tento vyvážející výrobce kromě toho vyrábí různé typy dalších chemických produktů a je možné, že je prodává stejným zákazníkům v Unii prostřednictvím obchodních společností ve spojení. Tím by vznikalo vážné riziko křížové kompenzace a účinné sledování by bylo mimořádně ztíženo.

(45)

Kromě toho existují různé druhy dotčeného výrobku, které nejsou snadno rozlišitelné a jejich ceny vykazují významné rozdíly. Různé minimální dovozní ceny navržené vyvážejícím výrobcem by z těchto důvodů sledování znemožnily. Na základě výše uvedeného bylo konstatováno, že nabídnuté závazky nelze přijmout,