31.1.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 27/21

(1)

Prováděcím rozhodnutím Komise 2011/272/EU (2) byly pro rozpočtový rok 2010 schváleny účetní závěrky všech platebních agentur kromě německé platební agentury „Rheinland-Pfalz“, řecké platební agentury „OPEKEPE“, italské platební agentury „ARBEA“ a nizozemské platební agentury „Dienst Regelingen“.

(2)

Po předání nových informací a po dodatečných kontrolách může nyní Komise rozhodnout o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek předložených německou platební agenturou „Rheinland-Pfalz“ a nizozemskou platební agenturou „Dienst Regelingen“.

(3)

Ustanovení čl. 10 odst. 2 prvního pododstavce nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (3), stanoví, že částky, které mají být v souladu s rozhodnutím o schválení účetní závěrky uvedeným v čl. 10 odst. 1 prvním pododstavci uvedeného nařízení od každého členského státu získány zpět či mu mají být uhrazeny, se stanoví pomocí odečtení měsíčních plateb za daný finanční rok, tj. rok 2010, od výdajů uznaných v uvedeném roce v souladu s odstavcem 1. Komise tuto částku odečte od měsíční platby týkající se výdajů uskutečněných za druhý měsíc následující po měsíci, v němž bylo přijato rozhodnutí o schválení účetní závěrky, nebo ji k ní přičte.

(4)

Podle čl. 32 odst. 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek v důsledku nesrovnalostí, z 50 % dotyčný členský stát a z 50 % rozpočet EU, pokud nebyly částky v důsledku nesrovnalostí získány zpět během čtyř následujících let po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení. Ustanovení čl. 32 odst. 3 uvedeného nařízení zavazuje členské státy, aby předložily Komisi roční účetní závěrku a souhrnný seznam řízení o zpětném získání částek zahájených v důsledku nesrovnalostí. Prováděcí pravidla týkající se povinnosti členských států oznamovat částky, které mají být získány zpět, jsou stanovena v nařízení (ES) č. 885/2006. Příloha III uvedeného nařízení stanoví vzor tabulky, kterou měly členské státy předložit v roce 2011. Na základě tabulek vyplněných členskými státy by měla Komise rozhodnout o finančních důsledcích skutečnosti, že částky v důsledku nesrovnalostí nebyly ve lhůtě čtyř, popřípadě osmi let získány zpět. Tímto rozhodnutím nejsou dotčena budoucí rozhodnutí o shodě podle čl. 32 odst. 8 nařízení (ES) č. 1290/2005.

(5)

Podle čl. 32 odst. 6 nařízení (ES) č. 1290/2005 mohou členské státy rozhodnout, že nebudou ve zpětném získávání pokračovat. Takové rozhodnutí lze přijmout pouze tehdy, pokud je souhrn vynaložených a odhadovaných nákladů vyšší než částka, která má být získána, nebo pokud se ukáže, že zpětné získání není možné z toho důvodu, že dlužník nebo osoba právně odpovědná za nesrovnalost vykazují platební neschopnost zjištěnou a uznanou v souladu s vnitrostátním právem. Pokud k takovému rozhodnutí dojde během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nese 100 % finančních důsledků rozpočet EU. V souhrnném seznamu uvedeném v čl. 32 odst. 3 nařízení (ES) č. 1290/2005 jsou uvedeny částky, které se členský stát rozhodl nezískávat zpět, a důvody tohoto rozhodnutí. Tyto částky nejsou účtovány k tíži dotyčných členských států, a nese je proto rozpočet EU. Tímto rozhodnutím nejsou dotčena budoucí rozhodnutí o shodě podle čl. 32 odst. 8 uvedeného nařízení.

(6)

Při schvalování účetních závěrek dotyčných platebních agentur musí Komise zohlednit částky, které již byly dotyčným členským státům sraženy na základě prováděcího rozhodnutí 2011/272/EU.

(7)

V souladu s čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 nejsou tímto rozhodnutím dotčena rozhodnutí následně přijatá Komisí, která vylučují z financování z prostředků EU výdaje, jež nebyly uskutečněny v souladu s pravidly EU,