a)

Úvodní část se nahrazuje tímto:

„Operace na volném trhu hrají v měnové politice Eurosystému důležitou roli pro řízení úrokových sazeb, řízení likvidity na trhu a signalizaci orientace měnové politiky. Eurosystém má pro provádění operací na volném trhu k dispozici pět druhů nástrojů. Nejdůležitějším z nich je reverzní transakce (na základě dohod o zpětném odkupu nebo zajištěných úvěrů). Eurosystém může rovněž využívat přímých transakcí, vydávání dluhových cenných papírů ECB, měnových swapů a příjmu termínovaných vkladů. Operace na volném trhu zahajuje ECB, která rovněž rozhodne o nástroji, který bude použit, a podmínkách jeho použití. Operace mohou být prováděny na základě standardních nabídkových řízení, rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů (5). Z hlediska cílů, pravidelnosti a postupů lze operace Eurosystému na volném trhu rozdělit do těchto čtyř kategorií (viz také tabulka 1):

b)

Třetí odrážka se nahrazuje tímto:

„Operace jemného doladění jsou prováděny ad hoc za účelem řízení likvidity na trhu a úrokových sazeb, a zejména zjemnění dopadů neočekávaných výkyvů likvidity na trhu na úrokové sazby. Operace jemného doladění mohou být prováděny v poslední den udržovacího období s cílem kompenzovat případnou nerovnováhu likvidity nahromaděnou od přidělení poslední hlavní refinanční operace. Operace jemného doladění se provádějí především jako reverzní transakce, ale mohou mít rovněž podobu měnových swapů, nebo příjmu termínovaných vkladů. Nástroje a postupy používané při provádění operací jemného doladění jsou přizpůsobeny typům transakcí a specifickým cílům, které tyto operace sledují. Operace jemného doladění běžně provádějí národní centrální banky na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů. Rada guvernérů ECB může rozhodnout, že za výjimečných okolností může dvoustranné operace jemného doladění provádět sama ECB.“

c)

Čtvrtá odrážka se nahrazuje tímto:

„Kromě toho může Eurosystém vykonávat strukturální operace, a to prostřednictvím vydávání dluhových cenných papírů ECB a provádění reverzních a přímých transakcí. Tyto operace se provádějí, pokud si ECB přeje upravit strukturální pozici Eurosystému vůči finančnímu sektoru (na pravidelném nebo nepravidelném základě). Strukturální operace ve formě reverzních transakcí a vydávání dluhových cenných papírů vykonávají národní centrální banky na základě standardních nabídkových řízení. Strukturální operace ve formě přímých transakcí obvykle vykonávají národní centrální banky prostřednictvím dvoustranných postupů. Rada guvernérů ECB může rozhodnout, že za výjimečných okolností může strukturální operace provádět sama ECB.“

a)

V prvním odstavci se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„protistrany musí být finančně zdravé. Měly by podléhat přinejmenším jedné formě harmonizovaného dohledu EU/EHP prováděného vnitrostátními orgány (6). S ohledem na svou zvláštní institucionální povahu podle práva EU mohou být jako protistrany přijaty finančně zdravé instituce ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy, které podléhají dohledu, jenž je srovnatelný s dohledem ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. Jako protistrany mohou být rovněž přijaty finančně zdravé instituce podléhající neharmonizovanému dohledu ze strany příslušných vnitrostátních orgánů, jenž je srovnatelný s harmonizovaným dohledem EU/EHP, například pobočky zřízené v eurozóně institucemi zaregistrovanými mimo EHP.

b)

Třetí odstavec se nahrazuje tímto:

„Instituce může ke stálým facilitám Eurosystému a operacím Eurosystému na volném trhu, které jsou založeny na standardních nabídkových řízeních, přistupovat pouze prostřednictvím národní centrální banky členského státu, ve kterém je zaregistrována. Pokud má instituce organizační složky (ústředí nebo pobočky) ve více než jednom členském státě, má každá organizační složka k těmto operacím přístup prostřednictvím centrální banky členského státu, ve kterém je usazena, přičemž nabídky instituce do nabídkového řízení mohou být podávány v každém členském státě pouze jednou organizační složkou (buď ústředím anebo vybranou pobočkou).“

a)

Druhý odstavec se nahrazuje tímto:

„Pokud jde o měnové swapy prováděné pro účely měnové politiky, musí být protistrany schopny účinně provádět velkoobjemové devizové operace za všech tržních podmínek. Okruh protistran měnových swapů odpovídá těm protistranám usazeným v eurozóně, které jsou vybrány pro devizové intervenční operace Eurosystému. Kritéria a postupy uplatňované při výběru protistran devizových intervenčních operací jsou uvedeny v dodatku 3.“

b)

Pátý odstavec se nahrazuje tímto:

„Rada guvernérů ECB může rozhodnout, že za výjimečných okolností může dvoustranné operace jemného doladění provádět sama ECB. Pokud by dvoustranné operace měla vykonávat ECB, bude v takovémto případě výběr protistran proveden ECB na základě rotačního systému z těch protistran v eurozóně, které jsou způsobilé pro rychlá nabídková řízení a dvoustranné operace, aby byl zajištěn rovný přístup.“

a)

Třetí odstavec se nahrazuje tímto:

„To se vztahuje na případy porušení a) pravidel nabídkových řízení, pokud protistrana nepřevede dostatečné množství podkladových aktiv nebo hotovosti (7) k vypořádání (v den vypořádání) objemu likvidity, který jí byl přidělen v rámci operace na poskytnutí likvidity, nebo jeho zajištění až do splatnosti operace prostřednictvím odpovídajících výzev k dodatkové úhradě, či pokud nepřevede dostatečnou výši hotovosti k vypořádání částky, která jí byla přidělena v rámci operace na absorpci likvidity, a b) pravidel dvoustranných transakcí, pokud protistrana nepřevede dostatečné množství způsobilých podkladových aktiv nebo pokud nepřevede dostatečnou výši hotovosti k vypořádání částky, která byla sjednána při dvoustranné transakci, nebo pokud nezajistí nevypořádanou dvoustrannou transakci kdykoli až do její splatnosti prostřednictvím odpovídajících výzev k dodatkové úhradě.

b)

Pátý odstavec se nahrazuje tímto:

„Kromě toho se opatření o vyloučení přijaté vůči protistraně nedodržující pravidla může vztahovat i na pobočky téže instituce, které jsou usazeny v jiných členských státech. Pokud je toho vzhledem k závažnosti případu nedodržování pravidel (doložené například četností či délkou takového porušování) výjimečně třeba, může být protistrana na určité období vyloučena ze všech budoucích operací měnové politiky.“

a)

Druhý odstavec se nahrazuje tímto:

„Dluhové cenné papíry ECB představují závazek ECB ve vztahu k držiteli dluhového cenného papíru. Dluhové cenné papíry ECB jsou vydávány a drženy v zaknihované podobě u depozitářů cenných papírů v eurozóně. Na převoditelnost těchto dluhových cenných papírů neuvaluje ECB žádná omezení. Další ustanovení týkající se dluhových cenných papírů ECB budou obsažena v podmínkách těchto dluhových cenných papírů.“

b)

Třetí odstavec se nahrazuje tímto:

„Dluhové cenné papíry ECB jsou vydávány s diskontem, tj. pod svojí jmenovitou hodnotou, a v okamžiku splatnosti jsou spláceny ve jmenovité hodnotě. Rozdíl mezi hodnotou při emisi a při splacení se rovná úroku z hodnoty při emisi přirostlému do dne splatnosti dluhového cenného papíru při dohodnuté úrokové sazbě. Použitou úrokovou sazbou je jednoduchá úroková sazba a při výpočtu úroku se používá metoda počítání dní ‚skutečný počet/360‘. Výpočet hodnoty při emisi je uveden v rámečku 1.“

c)

Rámeček 1 se nahrazuje tímto:

a)

Na konci třetího odstavce (první odstavec pod nadpisem „Podmínky přístupu“) se doplňuje tato poznámka pod čarou (*):

b)

V sedmém odstavci (druhý odstavec pod nadpisem „Splatnost a úrokové podmínky“ se poznámka pod čarou 12 nahrazuje tímto:

a)

V prvním odstavci se úvodní část nahrazuje tímto:

„Standardní nabídková řízení Eurosystému se vyhlašují veřejně prostřednictvím komunikačních služeb a internetových stránek ECB. Národní centrální banky mohou navíc operaci nabídkového řízení protistranám, které nemají přístup ke komunikačním službám, oznámit přímo. Oznámení o vyhlášení nabídkového řízení obvykle obsahuje tyto informace:“.

b)

V prvním odstavci se desátá odrážka nahrazuje tímto:

„případně den zahájení a den splatnosti operace, nebo den valuty a den splatnosti nástroje (v případě vydávání dluhových cenných papírů ECB),“.

c)

V prvním odstavci se sedmnáctá odrážka nahrazuje tímto:

„jmenovitou hodnotu dluhových cenných papírů (v případě vydávání dluhových cenných papírů ECB), a“.

d)

V prvním odstavci se osmnáctá odrážka nahrazuje tímto:

„kód ISIN emise (v případě vydávání dluhových cenných papírů ECB).“

a)

Třetí odstavec se nahrazuje tímto:

„V případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou mohou protistrany podat nabídky až na deset různých úrovní úrokové sazby/ceny/swapového bodu. Ve výjimečných případech může Eurosystém stanovit limit, pokud jde o počet nabídek, které lze v případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou podat. V každé nabídce musí protistrany uvést částku peněz, se kterou jsou s národními centrálními bankami připraveny obchodovat, a odpovídající úrokovou sazbu (9)  (10). Nabídka úrokové sazby musí být vyjádřena jako násobky 0,01 procentního bodu. V případě nabídky pro měnový swap na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou musí být swapové body kotovány v souladu se všeobecnými tržními zvyklostmi a nabídky musí být vyjádřeny jako násobky 0,01 swapového bodu.

b)

Sedmý odstavec se nahrazuje tímto:

„Očekává se, že protistrany jsou vždy schopny pokrýt částku, která jim bude přidělena, dostačujícím objemem způsobilých podkladových aktiv (11). Smluvní nebo veřejnoprávní úprava uplatňovaná danou národní centrální bankou umožní uvalení sankce v případě, kdy protistrana nepřevede dostatečný objem podkladových aktiv nebo hotovosti, aby vypořádala částku, která jí byla v rámci operace nabídkového řízení přidělena.

a)

V prvním odstavci se úvodní část nahrazuje tímto:

„Výsledky standardních a rychlých nabídkových řízení se vyhlašují veřejně prostřednictvím komunikačních služeb a internetových stránek ECB. Národní centrální banky mohou navíc protistranám, které nemají přístup ke komunikačním službám, oznámit výsledky přidělení přímo. Oznámení o výsledcích nabídkového řízení obvykle obsahuje tyto informace:“.

b)

Třináctá odrážka se nahrazuje tímto:

„případně den zahájení a den splatnosti operace, nebo den valuty a den splatnosti nástroje (v případě vydávání dluhových cenných papírů ECB),“.

c)

Šestnáctá odrážka se nahrazuje tímto:

„jmenovitou hodnotu dluhových cenných papírů (v případě vydávání dluhových cenných papírů ECB), a“.

d)

Sedmnáctá odrážka se nahrazuje tímto:

„kód ISIN emise (v případě vydávání dluhových cenných papírů ECB).“

a)

Pátý odstavec se nahrazuje tímto:

„Aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, musí splňovat následující požadavky:

b)

Šestý odstavec se nahrazuje se tímto:

„Má-li být aktivum způsobilé, nesmí být v rámci strukturované emise tranše (nebo dílčí tranše) podřízena ostatním tranším stejné emise. Tranše (nebo dílčí tranše) se nepovažuje za podřízenou jiným tranším (nebo dílčím tranším) téže emise, pokud žádná jiná tranše (nebo dílčí tranše) – podle příslušného pořadí přednosti pro splácení ve smyslu prospektu, jež se uplatňuje po doručení výzvy k předčasnému splacení (‚enforcement notice‘) – není splacena (a to co do jistiny i úroku) dříve než tato tranše (nebo dílčí tranše), a tudíž tato tranše (nebo dílčí tranše) ponese ztráty v souvislosti s podkladovými aktivy jako poslední z tranší nebo dílčích tranší strukturované emise. Pokud jde o strukturované emise, kde prospekt umožňuje doručení výzvy k urychlenému splacení (‚acceleration notice‘) a výzvy k předčasnému splacení, nepodřízenost tranše (nebo dílčí tranše) musí být zajištěna z hlediska přednosti plateb jak v případě výzvy k urychlenému splacení, tak v případě výzvy k předčasnému splacení.“

c)

V devátém odstavci (pod nadpisem „Místo vydání“) se poznámka pod čarou č. 7 (první poznámka pod čarou v tomto odstavci) nahrazuje tímto:

d)

Desátý odstavec (první odstavec pod nadpisem „Postupy vypořádávání“) se nahrazuje tímto:

„Dluhový nástroj musí být převoditelný v zaknihované formě. Musí být držen a vypořádán v eurozóně prostřednictvím účtu u Eurosystému nebo v systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který splňuje standardy stanovené ECB, aby bezvadnost zajištění a jeho realizace podléhaly právu země členského státu.“

e)

Ve dvanáctém odstavci (jediný odstavec pod nadpisem „Způsobilé trhy“) se poznámka pod čarou č. 13 (poslední poznámka pod čarou) nahrazuje tímto:

f)

Patnáctý odstavec (druhý odstavec pod nadpisem „Místo usazení emitenta/ručitele“) se nahrazuje tímto:

„Ručitel musí být usazen v EHP, ledaže by záruka nebyla nutná k dosažení vysokých úvěrových standardů pro obchodovatelná aktiva uvedených v oddíle 6.3.2.“

a)

V druhém odstavci (první odstavec pod nadpisem „Úvěrové pohledávky“) se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„Druh dlužníka/ručitele: Způsobilými dlužníky a ručiteli jsou nefinanční podniky (18), subjekty veřejného sektoru a mezinárodní či nadnárodní instituce. Každý dlužník je individuálně odpovědný za plné splacení příslušné úvěrové pohledávky (spoludlužníci společně odpovědní za individuální úvěrové pohledávky jsou vyloučeni).

b)

V druhém odstavci se třetí odrážka nahrazuje tímto:

„Místo usazení dlužníka a ručitele: Dlužník musí být usazen v eurozóně. Rovněž ručitel musí být usazen v eurozóně, ledaže by záruka nebyla nutná k dosažení vysokých úvěrových standardů pro neobchodovatelná aktiva uvedených v oddíle 6.3.3. Tento požadavek se netýká mezinárodních či nadnárodních institucí.“

c)

V druhém odstavci se čtvrtá odrážka nahrazuje tímto:

„Úvěrové standardy: Kvalita úvěrových pohledávek se posuzuje podle úvěruschopnosti dlužníka nebo ručitele. Úvěrové pohledávky musí splňovat vysoké úvěrové standardy specifikované v pravidlech rámce hodnocení úvěrového rizika pro neobchodovatelná aktiva, která jsou uvedena v oddíle 6.3.3.“

d)

V druhém odstavci se sedmá odrážka nahrazuje tímto:

„Rozhodné právo: Smlouva o úvěrové pohledávce a smlouva mezi protistranou a národní centrální bankou, kterou se úvěrová pohledávka mobilizuje jako zajištění (‚mobilizační smlouva‘), se musí řídit právem členského státu. Celkový počet právních řádů, jimiž se řídí a) protistrana, b) věřitel, c) dlužník, d) ručitel (existuje-li), e) smlouva o úvěrové pohledávce a f) mobilizační smlouva, nesmí být vyšší než dva.“

e)

V druhém odstavci osmé odrážce se poznámka pod čarou 20 nahrazuje tímto:

f)

(Netýká se českého znění.)

g)

Ve třetím odstavci šesté odrážce se poznámka pod čarou 22 nahrazuje tímto:

a)

Za pátý odstavec (třetí odstavec pod nadpisem „Pravidla pro využití způsobilých aktiv“) se vkládá nový odstavec, který zní:

„Pro účely provádění měnové politiky, zejména ke sledování dodržování pravidel pro používání způsobilých aktiv, pokud jde o úzké propojení, si Eurosystém vyměňuje informace o kapitálových podílech poskytnuté k těmto účelům orgány dohledu. Tyto informace podléhají stejným standardům utajení, jaké uplatňují orgány dohledu.“

b)

Šestý odstavec (čtvrtý odstavec pod nadpisem „Pravidla pro využití způsobilých aktiv“) se nahrazuje tímto:

„Tato ustanovení o úzkém propojení se nevztahují na: a) úzké propojení mezi protistranou a subjektem veřejného sektoru v EHP, který je oprávněn vybírat daně, nebo v případě, kdy za dluhový nástroj ručí subjekt veřejného sektoru v EHP, který je oprávněn vybírat daně, b) zajištěné bankovní dluhopisy, emitované v souladu s kritérii stanovenými v čl. 22 odst. 4 směrnice o SKIPCP, nebo c) případy, ve kterých jsou dluhové nástroje chráněny zvláštními právními zárukami srovnatelnými s nástroji uvedenými v písmenu b) jako například v případě i) neobchodovatelných klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou, které nejsou cennými papíry, nebo ii) strukturovaných krytých dluhopisů zajištěných hypotečními úvěry na bydlení (tj. určité kryté dluhopisy, které Evropská komise neuznala za kryté dluhopisy vydané v souladu se SKIPCP), které splňují všechna kritéria, jež se vztahují na cenné papíry kryté aktivy podle oddílů 6.2 a 6.3, jakož i následující dodatečná kritéria (19):

c)

Tabulka 4 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 4

Způsobilá aktiva pro operace měnové politiky Eurosystému

a)

Čtvrtý odstavec se nahrazuje tímto:

„Pokud jde o zdroj využitý externí ratingovou institucí, hodnocení musí vycházet z veřejného ratingu. Eurosystém si vyhrazuje právo vyžádat si jakékoli vysvětlení, které bude považovat za nezbytné. V případě cenných papírů krytých aktivy musí být ratingy vysvětleny ve veřejně dostupné ratingové zprávě, která má podobu podrobné zprávy před prodejem či novou emisí a obsahuje mimo jiné komplexní analýzu strukturálních a právních aspektů, podrobné hodnocení souboru zajištění, analýzu účastníků transakce a analýzu veškerých dalších relevantních podrobností transakce. Externí ratingové instituce také musí zveřejňovat pravidelné monitorovací zprávy o cenných papírech krytých aktivy. Zveřejnění těchto zpráv by mělo odpovídat periodicitě a časovému rozvržení kupónových plateb. Tyto zprávy by měly obsahovat přinejmenším aktualizaci základních údajů o transakci (např. složení souboru zajištění, účastníci transakce, kapitálová struktura) a údaje o výsledcích cenného papíru.“

b)

Pátý odstavec se nahrazuje tímto:

„Referenční hodnota Eurosystému pro stanovení minimálního požadavku na vysoké úvěrové standardy (‚práh úvěrové kvality‘) odpovídá ratingu ‚single A‘ (23). Eurosystém považuje pravděpodobnost selhání v horizontu jednoho roku ve výši 0,10 % za odpovídající ratingu ‚single A‘, přičemž tato hodnota podléhá pravidelnému přezkoumání. Rámec hodnocení úvěrového rizika vychází z definice selhání podle směrnice o kapitálové přiměřenosti (24). Eurosystém zveřejňuje a pravidelně přehodnocuje nejnižší stupeň ratingu, který splňuje práh úvěrové kvality pro každou z akceptovaných externích ratingových institucí, aniž by přebíral jakoukoli odpovědnost za hodnocení externí ratingové instituce. Pokud jde o cenné papíry kryté aktivy, je referenční hodnota Eurosystému pro stanovení minimálních požadavků na vysoké úvěrové standardy definována ratingem ‚triple A‘ (25) při emisi. Po dobu životnosti cenného papíru krytého aktivy musí být zachován Eurosystémem stanovený minimální rating ‚single A‘.

c)

Sedmý odstavec se nahrazuje tímto:

„Aktiva, jejichž emitentem či ručitelem je subjekt, na který se vztahuje opatření na zmrazení finančních prostředků nebo jiná opatření uložená Evropskou unií podle článku 75 Smlouvy či členským státem EU, která omezují používání jeho prostředků, nebo jemuž byl na základě rozhodnutí Rady guvernérů ECB pozastaven nebo znemožněn přístup k operacím na volném trhu či stálým facilitám Eurosystému, mohou být vyřazena ze seznamu způsobilých aktiv.“

a)

V prvním odstavci se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„Hodnocení cenných papírů krytých aktivy ze strany externí ratingové instituce: Pro cenné papíry kryté aktivy vydané 1. března 2010 nebo po tomto datu vyžaduje Eurosystém nejméně dvě hodnocení dané emise ze strany akceptovaných externích ratingových institucí. K určení způsobilosti těchto cenných papírů se uplatňuje pravidlo ‚druhého nejlepšího hodnocení‘, což znamená, že nejen nejlepší, ale i druhé nejlepší dostupné hodnocení ze strany externí ratingové instituce musí splňovat práh úvěrové kvality pro cenné papíry kryté aktivy. Na základě tohoto pravidla Eurosystém vyžaduje, aby obě hodnocení úvěrového rizika byla na úrovni ‚AAA‘/‚Aaa‘ při emisi a na úrovni ‚single A‘ po dobu životnosti cenného papíru, aby byly tyto cenné papíry způsobilé.

Od 1. března 2011 musí mít všechny cenné papíry kryté aktivy bez ohledu na datum jejich emise alespoň dvě hodnocení dané emise ze strany akceptovaných externích ratingových institucí, přičemž musí být splněno pravidlo druhého nejlepšího hodnocení, aby byly tyto cenné papíry i nadále způsobilé.

Mají-li cenné papíry kryté aktivy vydané před 1. březnem 2010 pouze jedno hodnocení úvěrového rizika, musí do 1. března 2011 získat druhé hodnocení úvěrového rizika. V případě cenných papírů krytých aktivy vydaných před 1. březnem 2009 musí být obě hodnocení úvěrového rizika na úrovni ‚single A‘ po dobu životnosti cenného papíru. V případě cenných papírů krytých aktivy vydaných mezi 1. březnem 2009 a 28. únorem 2010 musí být první hodnocení úvěrového rizika na úrovni ‚AAA‘/‚Aaa‘ při emisi a na úrovni ‚single A‘ po dobu životnosti cenného papíru, zatímco druhé hodnocení úvěrového rizika musí být na úrovni ‚single A‘ jak při emisi (26), tak po dobu životnosti cenného papíru.

Zastupitelné navyšované emise (tap issuances) cenných papírů krytých aktivy se považují za nové emise cenných papírů krytých aktivy. Veškeré cenné papíry kryté aktivy vydané pod stejným kódem ISIN musí splňovat kritéria způsobilosti, která se uplatňují ke dni poslední zastupitelné navyšované emise. V případě zastupitelných navyšovaných emisí cenných papírů krytých aktivy, které nejsou v souladu s kritérii způsobilosti uplatňovanými ke dni poslední zastupitelné navyšované emise, se všechny cenné papíry kryté aktivy vydané pod stejným kódem ISIN považují za nezpůsobilé. Toto pravidlo neplatí v případě zastupitelných navyšovaných emisí cenných papírů krytých aktivy, které byly na seznamu způsobilých aktiv Eurosystému k 10. října 2010, pokud se poslední navyšovaná emise uskutečnila před tímto datem. Nezastupitelné navyšované emise se považují za jiné cenné papíry kryté aktivy.

b)

V prvním odstavci třetí odrážce se třetí pododrážka nahrazuje tímto:

„záruka se musí řídit právními předpisy některého členského státu EU a musí být platná a ve vztahu k ručiteli závazná a vymahatelná.“

c)

(Netýká se českého znění.)

d)

V druhém odstavci se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„Emitenti či ručitelé ze sektoru nefinančních podniků v eurozóně: Jestliže vysoké úvěrové standardy pro obchodovatelná aktiva, která jsou emitována či zaručena nefinančními podniky (27) usazenými v eurozóně, nemohou být určeny na základě hodnocení emise, emitenta nebo ručitele externí ratingovou institucí, použijí se pravidla rámce hodnocení úvěrového rizika pro úvěrové pohledávky a protistranám bude umožněno využití vlastního interního ratingového systému, interních systémů hodnocení úvěrového rizika národních centrálních bank nebo ratingových nástrojů třetích stran. Obchodovatelné dluhové nástroje, které nemají rating a jsou emitované nefinančními podniky, nejsou součástí veřejného seznamu způsobilých obchodovatelných aktiv.

a)

V pátém odstavci první odrážce (Dlužníci či věřitelé z veřejného sektoru) se v bodě ii) nahrazuje poznámka pod čarou 35 tímto:

b)

V pátém odstavci první odrážce se v bodě iii) nahrazuje poznámka pod čarou 36 tímto:

c)

V pátém odstavci druhé odrážce (Dlužníci či ručitelé ze sektoru nefinančních podniků) se poznámka pod čarou č. 37 (první poznámka pod čarou v této odrážce) nahrazuje tímto:

d)

V šestém odstavci se třetí odrážka nahrazuje tímto:

„záruka se musí řídit právními předpisy některého členského státu EU a musí být platná a ve vztahu k ručiteli závazná a vymahatelná.“

a)

Třetí odrážka se nahrazuje tímto:

„Eurosystém omezuje používání nezajištěných dluhových nástrojů vydaných úvěrovou institucí nebo jakýmkoli jiným subjektem, s nímž je úvěrová instituce v úzkém propojení ve smyslu oddílu 6.2.3. Tato aktiva může protistrana použít jako zajištění jen v rozsahu, ve kterém hodnota přiřazená Eurosystémem takovému zajištění po uplatnění srážek nepřesahuje 10 % celkové hodnoty zajištění poskytnutého touto protistranou po uplatnění srážek. Toto omezení neplatí v případě aktiv, za které ručí subjekt veřejného sektoru, který je oprávněn vybírat daně, nebo nepřesahuje-li hodnota aktiv po uplatnění srážek 50 milionů EUR. V případě fúze dvou či více emitentů takových aktiv nebo v případě vzniku úzkého propojení mezi nimi se tito emitenti považují v souvislosti s uvedeným omezením za jednu skupinu emitentů jen po dobu jednoho roku od uskutečnění fúze či vzniku úzkého propojení.“

b)

V tabulce 6 se poznámka pod čarou č. 4 nahrazuje tímto:

a)

V druhém odstavci se poznámka pod čarou 52 nahrazuje tímto:

b)

Ve třetím odstavci se poznámka pod čarou 53 nahrazuje tímto:

—

instituce má oprávnění vykonávat výhradně zvláštní funkce,

—

instituce nesmí vykonávat aktivní bankovní funkce v hospodářské soutěži s ostatními úvěrovými institucemi, nebo

—

instituce má zákonnou povinnost mít všechny své vklady účelově vázány pro regionální nebo mezinárodní rozvojovou pomoc.

a)

V sedmém odstavci (druhý odstavec pod nadpisem „Výpočet povinnosti minimálních rezerv“) se poznámka pod čarou č. 7 nahrazuje tímto:

b)

V rámečku 9 se poznámka (*) nahrazuje tímto:

a)

Definice „úzkého propojení“ se nahrazuje tímto:

„Úzké propojení (Close links): situace, kdy je protistrana spojena s emitentem/dlužníkem/ručitelem způsobilých aktiv z následujících důvodů: a) protistrana vlastní přímo, případně nepřímo prostřednictvím jednoho či více podniků, 20 % či více kapitálu emitenta/dlužníka/ručitele, nebo b) emitent/dlužník/ručitel vlastní přímo, případně nepřímo prostřednictvím jednoho či více podniků, 20 % či více kapitálu protistrany, nebo c) třetí strana vlastní více než 20 % kapitálu protistrany a více než 20 % kapitálu emitenta/dlužníka/ručitele, ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho či více podniků.“

b)

Definice „úvěrové instituce“ se nahrazuje tímto:

„Úvěrová instituce (Credit institution): úvěrová instituce ve smyslu článku 2 a čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (31), jak byly provedeny ve vnitrostátním právu, která podléhá dohledu ze strany příslušného orgánu, nebo jiná úvěrová instituce ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy, která podléhá dohledu, který je srovnatelný s dohledem ze strany příslušného orgánu.

c)

Definice „elektronických peněz“ se zrušuje.

d)

Vkládá se definice „podpory“ likvidity při transakci s cennými papíry krytými aktivy:

„Podpora likvidity při transakci s cennými papíry krytými aktivy: strukturální nastavení, kterého lze využít ke krytí případného dočasného výpadku peněžních toků, k němuž může po dobu životnosti transakce dojít.“

e)

Definice „ratingových nástrojů“ se nahrazuje tímto:

„Ratingové nástroje (Rating tools, RT): zdroj hodnocení úvěrové kvality, který je součástí rámce hodnocení úvěrového rizika a který je poskytován subjekty, jež hodnotí úvěrovou kvalitu dlužníků zejména prostřednictvím kvantitativních modelů systematickým a mechanickým způsobem, přičemž se opírají mimo jiné o audit účetnictví, a jejichž hodnocení úvěrového rizika není určeno ke zveřejnění. Tyto subjekty musí být jednotlivě schváleny Eurosystémem, aby se mohly stát součástí rámce hodnocení úvěrového rizika.“

f)

Definice „smlouvy“ se nahrazuje tímto:

„Smlouva: Smlouva o fungování Evropské unie.“

a)

V oddíle 1 se za název nařízení (ES) č. 2533/98 doplňuje tato poznámka po čarou (*):

b)

V oddíle 2 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Účelem nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2008/32) (32) je umožnit ECB, a v souladu s článkem 5.2 statutu ESCB i národním centrálním bankám v rámci jejich možností, shromažďovat nezbytné statistické informace ke splnění úkolů ESCB, zejména pak jeho úkolu vymezovat a provádět měnovou politiku Unie podle čl. 127 odst. 2 první odrážky Smlouvy o fungování Evropské Unie. Statistické informace shromážděné v souladu s nařízením ECB/2008/32 slouží k sestavování konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí, jejímž hlavním účelem je poskytnout ECB ucelený statistický obraz měnového vývoje, obsahující agregovaná finanční aktiva a pasiva měnových finančních institucí zúčastněných členských států, na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor.

c)

V oddíle 2 se čtvrtý odstavec nahrazuje tímto:

„Za druhé, zpravodajská povinnost stanovená v nařízení ECB/2008/32 musí dodržovat zásady průhlednosti a právní jistoty. Důvodem je skutečnost, že uvedené nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v celé eurozóně. Ukládá povinností přímo fyzickým a právnickým osobám, na které může ECB v případě neplnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB uvalovat sankce (viz článek 7 nařízení Rady (ES) č. 2533/98). Zpravodajská povinnost je tudíž jasně definována a možnosti uplatnění pravomoci ze strany ECB při ověřování nebo nuceném shromažďování statistických informací se řídí identifikovatelnými zásadami. Za třetí, ECB musí v souladu se statistickými zásadami, kterými se řídí vývoj, vypracovávání a šíření statistiky ze strany ESCB, minimalizovat související zpravodajskou zátěž (viz článek 3a nařízení Rady (ES) č. 2533/98). Tyto zásady jsou podrobněji vymezeny ve veřejném závazku ESCB v oblasti evropské statistiky zveřejněném na internetových stránkách ECB.“

d)

V oddíle 2 se pátý odstavec nahrazuje tímto:

„Statistické informace shromážděné národními centrálními bankami podle nařízení ECB/2008/32 slouží rovněž k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv podle nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (33).

e)

V oddíle 2 se šestý odstavec nahrazuje tímto:

„Nařízení ECB/2008/32 se omezuje na obecné vymezení skutečného souboru zpravodajských jednotek, jeho statistických zpravodajských povinností a zásad, na jejichž základě ECB a národní centrální banky obvykle vykonávají svou pravomoc ověřovat nebo nuceně shromažďovat statistické informace. Podrobnosti o statistických informacích vykazovaných za účelem splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a o minimálních standardech, které musí být dodržovány, jsou uvedeny v přílohách I až IV nařízení ECB/2008/32.“

f)

Oddíl 3 se nahrazuje tímto:

„Měnové finanční instituce zahrnují rezidentské úvěrové instituce, jak jsou definovány v právních předpisech Unie, a všechny ostatní rezidentské finanční instituce, předmětem jejichž činnosti je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od jiných subjektů než měnových finančních institucí a na vlastní účet (alespoň v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů. V souladu se zásadami třídění uvedenými v příloze I nařízení ECB/2008/32 ECB vytváří a vede seznam institucí podle této definice. Pravomoc vytvářet a udržovat tento seznam měnových finančních institucí pro statistické účely má Výkonná rada ECB. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří měnové finanční instituce, které jsou rezidenty na území eurozóny. Národní centrální banky mohou udělit výjimky malým měnovým finančním institucím podle článku 8 nařízení ECB/2008/32. Ty umožňují národním centrálním bankám uplatňovat metodu ‚zbytkové části‘ (‚cutting off the tail‘).“

g)

Oddíl 4 se nahrazuje tímto:

„Pro sestavení konsolidované rozvahy musí skutečný soubor zpravodajských jednotek vykazovat statistické informace vztahující se k jejich rozvaze měsíčně. Další informace jsou vyžadovány čtvrtletně. Vykazované statistické informace jsou podrobněji uvedeny v příloze I nařízení ECB/2008/32. Příslušné statistické údaje shromažďují národní centrální banky, jež musí stanovit postupy pro vykazování, které mají být dodržovány.

Nařízení ECB/2008/32 nebrání národním centrálním bankám, aby od skutečného souboru zpravodajských jednotek shromažďovaly statistické informace nutné ke splnění statistických požadavků ECB jako součást širšího zpravodajského systému, který jednotlivé národní centrální banky vytvářejí v rámci vlastních pravomocí v souladu s právními předpisy Unie, vnitrostátními právními předpisy nebo se zavedenou praxí, a který slouží též jiným statistickým účelům. Tím však nesmí být dotčeno plnění statistické povinnosti stanovené v nařízení ECB/2008/32. V určitých případech se ECB může ke splnění svých požadavků spolehnout na statistické informace shromážděné pro jiné účely.

V důsledku udělení shora vymezených výjimek ze strany národních centrálních bank se na dotčené malé měnové finanční instituce vztahuje snížená statistická zpravodajská povinnost (jež znamená mimo jiné pouze čtvrtletní výkaznictví), která je povinná v kontextu minimálních rezerv a vymezená v příloze III nařízení ECB/2008/32. Požadavky na ty malé měnové finanční instituce, které nejsou úvěrovými institucemi, jsou stanoveny v článku 8 uvedeného nařízení. Měnové finanční instituce, kterým byla udělena výjimka, však mají možnost plnit úplnou zpravodajskou povinnost.“

h)

V oddíle 5 se první až osmý odstavec nahrazují tímto:

„Za účelem minimalizace zpravodajské zátěže a zamezení zdvojení při shromažďování statistických informací jsou statistické informace týkající se rozvahy, jež vykazují měnové finanční instituce podle nařízení ECB/2008/32, využívány také k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv podle nařízení ECB/2003/9.

Pro statistické účely musí zpravodajská jednotka vykazovat údaje své příslušné národní centrální bance podle rámce uvedeného v tabulce 1 níže, která je součástí přílohy III nařízení ECB/2008/32. Pole označená v tabulce 1 symbolem ‚(*)‘ jsou využívána vykazujícími institucemi k výpočtu jejich základu pro stanovení minimálních rezerv (viz rámeček 9 v kapitole 7).

Ke správnému vypočtení základu pro stanovení minimálních rezerv, na nějž se uplatňuje kladná sazba, je nutné podrobné členění vkladů s dohodnutou splatností nad dva roky, vkladů s výpovědní lhůtou nad dva roky a závazků z repo operací úvěrových institucí vůči sektoru ‚měnových finančních institucí‘ (‚tuzemských‘ a těch z ‚ostatních zúčastněných členských států‘), ‚úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, ECB a národním centrálním bankám‘ a ‚vládním institucím‘ a vůči ‚zbytku světa‘.

V závislosti na vnitrostátních systémech shromažďování informací a aniž je dotčena plná shoda s definicemi a zásadami klasifikace pro rozvahu měnových finančních institucí stanovenými v nařízení ECB/2008/32, mohou úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv vykazovat místo toho údaje nutné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv, s výjimkou údajů o obchodovatelných nástrojích, v souladu s tabulkou 1a za předpokladu, že to neovlivní položky vyznačené v tabulce 1 tučným písmem.

Příloha III nařízení ECB/2008/32 obsahuje zvláštní a přechodná ustanovení a ustanovení o fúzích zahrnujících úvěrové instituce ve vztahu k uplatňování systému minimálních rezerv.

Příloha III nařízení ECB/2008/32 obsahuje zejména statistické výkaznictví pro úvěrové instituce ve ‚zbytkové části‘. Úvěrové instituce ve ‚zbytkové části‘ vykazují přinejmenším čtvrtletní údaje nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv v souladu s tabulkou 1a. Tyto instituce zajistí, aby výkazy podle tabulky 1a plně odpovídaly definicím a klasifikacím použitým v tabulce 1. Údaje pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv v institucích ve ‚zbytkové části‘ pro tři udržovací období rezerv vycházejí z údajů ke konci čtvrtletí, které shromažďují národní centrální banky.

Příloha III uvedeného nařízení obsahuje rovněž ustanovení o vykazování skupiny úvěrových institucí na agregovaném základě. Po obdržení povolení od ECB mohou úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv v rámci území jednoho státu vykazovat statistické údaje týkající se jejich konsolidovaného základu pro stanovení minimálních rezerv jako skupina, pokud se všechny dotčené instituce vzdají výhod odpočtu jakýchkoli paušálních odpočitatelných položek od povinnosti minimálních rezerv. Výhoda odpočtu paušální položky však zůstává v platnosti pro skupinu jako celek. Pokud bylo skupině úvěrových institucí povoleno držet minimální rezervy přes zprostředkovatele, avšak tyto úvěrové instituce výhody takového skupinového vykazování nevyužívají, mohou národní centrální banky oprávnit zprostředkovatele k provádění agregovaného statistického vykazování (jiného než ve vztahu k základu pro stanovení minimálních rezerv) jménem úvěrových institucí. Výhoda odpočtu paušální položky v tomto případě zůstává v platnosti pro každého člena skupiny. Všechny dotčené instituce se v seznamu měnových finančních institucí vedeném ECB uvádějí jednotlivě.

Příloha uvedeného nařízení dále obsahuje ustanovení, která se mají uplatnit v případě fúzí, na nichž se podílejí úvěrové instituce. Výrazy ‚fúze‘, ‚fúzující instituce‘ a ‚nabývající instituce‘ mají význam uvedený v článku 1 nařízení ECB/2003/9. Pro udržovací období, během kterého se fúze uskutečňuje, se povinnost minimálních rezerv nabývající instituce vypočte a musí být splněna v souladu s článkem 13 uvedeného nařízení. Pro následující udržovací období se povinnost minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv a případně podle statistických údajů vykázaných podle zvláštních pravidel (viz tabulka v příloze III nařízení ECB/2008/32). Jinak se použijí běžná pravidla pro vykazování statistických informací a pro výpočet povinných minimálních rezerv, jak je stanoví článek 3 nařízení ECB/2003/9. Příslušná národní centrální banka může navíc nabývající instituci povolit, aby plnila svou statistickou zpravodajskou povinnost prostřednictvím dočasných postupů. Tato odchylka od běžného postupu vykazování musí být omezena na co nejkratší dobu a neměla by překročit šest měsíců od uskutečnění fúze. Touto odchylkou není dotčena povinnost nabývající instituce splnit svou zpravodajskou povinnost podle nařízení ECB/2008/32 a případně její povinnost převzít zpravodajskou povinnost fúzujících institucí.“

i)

Oddíl 6 se nahrazuje tímto:

„ECB a národní centrální banky vykonávají pravomoc ověřovat a nuceně shromažďovat statistické informace, kdykoliv nejsou splněny minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy. Tyto minimální standardy jsou stanoveny v příloze IV nařízení ECB/2008/32.“

j)

Oddíl 7 se nahrazuje tímto:

„Vzhledem k tomu, že článek 34.1 statutu ESCB nezakládá práva ani neukládá povinnosti pro členské státy, na které se vztahuje výjimka (článek 42.1 statutu ESCB), a pro Dánsko (článek 2 Protokolu o některých ustanoveních týkajících se Dánska) a není použitelný na Velkou Británii (článek 8 Protokolu o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska), je nařízení ECB/2008/32 použitelné pouze v zúčastněných členských státech.

Článek 5 statutu ESCB, který se týká pravomocí ECB a národních centrálních bank v oblasti statistiky, a nařízení Rady (ES) č. 2533/98 jsou však použitelné ve všech členských státech. To rovněž znamená, společně s čl. 4 odst. 3 druhou a třetí odrážkou Smlouvy o Evropské unii, že nezúčastněné členské státy mají povinnost přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky k tomu, aby se mohly stát zúčastněnými členskými státy. Tato povinnost je výslovně stanovena v článku 4 a 17. bodu odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 2533/98. Z důvodů průhlednosti je tato zvláštní povinnost znovu uvedena i v bodech odůvodnění nařízení ECB/2008/32.“

k)

Tabulka se nahrazuje tímto:

„Tabulka 1

Měsíční stavy (34)

a)

V úvodní části oddílu 1 se poznámky pod čarou č. 1 a 2 nahrazují tímto:

b)

V oddíle 1 písmenu a) se třetí odstavec nahrazuje tímto:

„V případě porušení pravidel týkajících se využití podkladových aktiv (39) se finanční postihy vypočítají na základě částky nezpůsobilých aktiv (nebo aktiv, které protistrana nesmí využít), která: i) protistrana poskytla národní centrální bance nebo ECB, anebo která ii) protistrana neodstranila do dvaceti pracovních dní, které uplynou od okamžiku, ke kterému se způsobilá aktiva stala nezpůsobilými nebo nesmí být protistranou nadále používána, vynásobené koeficientem 1/360.

c)

V oddíle 2.1 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„Tyto finanční postihy a dočasná vyloučení se rovněž uplatní, aniž je tím dotčen oddíl 2.3, při jakémkoli dalším následném porušení, ke kterému dojde v průběhu každého dvanáctiměsíčního období.“

d)

V oddíle 2.2 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„Tyto finanční postihy a dočasná vyloučení se rovněž uplatní, aniž je tím dotčen oddíl 2.3, při jakémkoli dalším následném porušení, ke kterému dojde v průběhu každého dvanáctiměsíčního období.“

a)

Čtvrtá odrážka se nahrazuje tímto:

„Na jednotlivé dluhové nástroje kategorie V se uplatňuje srážka ve výši 16 % bez ohledu na jejich splatnost či kupónovou strukturu.“

b)

Pátá odrážka se nahrazuje tímto:

„Na jednotlivé cenné papíry kryté aktivy, zajištěné bankovní dluhopisy (zajištěné bankovní dluhopisy typu Jumbo, tradiční zajištěné bankovní dluhopisy a ostatní zajištěné bankovní dluhopisy) a nezajištěné dluhové nástroje úvěrových institucí, které jsou teoreticky oceněny podle oddílu 6.5, se vztahuje dodatečná srážka při ocenění. Tato srážka je aplikována přímo na teoretické ocenění dluhového nástroje v podobě snížení ceny o 5 %.“

c)

Tabulka 6 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 6

Kategorie obchodovatelných aktiv podle likvidity (7)

d)

Sedmá odrážka se nahrazuje tímto:

„U obchodovatelných dluhových nástrojů kategorie likvidity I až IV s kupóny s proměnlivou sazbou (12) se uplatňují srážky uplatňované na nástroje s pevným kupónem se zbytkovou splatností do jednoho roku v té kategorii likvidity a úvěrové kvality, do níž byl nástroj zařazen.

e)

Tabulka 7 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 7

Úrovně srážek při ocenění uplatňované u způsobilých obchodovatelných aktiv