17.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 301/26

(1)

Elektronickým oznámením ze dne 27. prosince 2006, zaevidovaným Komisí téhož dne (2), oznámily polské orgány v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES a Víceodvětvovým rámcem regionální podpory pro velké investiční projekty (3) (dále jen „MSF“) záměr poskytnout regionální podporu pro velký investiční projekt podniku BVG Medien Beteiligungs GmbH.

(2)

Dopisy ze dne 2. března 2007 (D/50921), 15. června 2007 (D/52553) a 21. prosince 2007 (D/55146) Komise požádala o poskytnutí doplňujících informací. Polské orgány odpověděly dopisy ze dne 13. dubna 2007 (A/33156), 23. října 2007 (A/38722) a 23. ledna 2008 (A/1392).

(3)

Dopisem ze dne 11. března 2008 oznámila Komise Polsku své rozhodnutí zahájit ohledně uvedené podpory řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (4). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(5)

Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky. Polské orgány odpověděly dopisy ze dne 9. května 2008 (A/8753) a 13. května 2008 (A/8829), které Komise zaevidovala dne 13. května 2008.

(6)

Opatření představuje podporu na zřízení nové hlubotiskové tiskárny v rámci podpory na regionální rozvoj a zaměstnanost v oblasti Dolního Slezska v jihozápadním Polsku, na kterou se vztahuje podpora podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES a pro kterou limit regionální podpory činí 50 % čistého grantového ekvivalentu v souladu s mapou regionální podpory pro období od 1. května 2004 do 31. prosince 2006 (5).

(7)

Polské orgány oznámily, že dotyčný investiční projekt má provést a řídit komanditní společnost BDN Sp. z o.o. Sp. k. (dále jen „Společnost“).

(8)

Společnost tvoří: komplementář – společnost BDN Sp. z o.o. (dále jen „BDN“), zapsaná v Polsku, a komanditista – společnost s ručením omezeným BVG Medien Beteiligungs GmbH (dále jen „BVG“), zapsaná v Německu.

(9)

Polské orgány rovněž uvedly, že v souladu se zákoníkem o obchodních společnostech nemá komanditní společnost právní subjektivitu. Proto daň z příjmů právnických osob z hospodářské činnosti Společnosti platí její společníci. Jelikož podpora byla poskytnuta formou osvobození od daně z příjmů právnických osob, skutečnými příjemci podpory jsou společníci, tj. BDN a BVG.

(10)

Podle informací předložených polskými orgány si společníci rozdělují všechny zisky (včetně veškerých slev na daně z těchto zisků) úměrně podle svého podílu ve Společnosti, tj. více než 99 % připadá na společnost BVG a méně než 1 % na společnost BDN.

(11)

Jelikož je navíc společnost BDN v plném vlastnictví společnosti BVG, Komise má ve shodě s názorem polských orgánů za to, že příjemcem opatření podpory je společnost BVG. Avšak po zohlednění celkové výše podpory (tj. části připadající na společnost BVG a části připadající na společnost BDN) Komise považuje skupinu BVG za konečného příjemce podpory.

(12)

Při výpočtu tržního podílu příjemce (6) přihlédla Komise rovněž ke skutečnosti, že společnost BVG je velký podnik, jenž je v plném vlastnictví komanditní společnosti BVG Medien KG patřící skupině soukromých investorů. Konkrétně majitelem […] (7) % podílu je Heinz H. Bauer a jeho rodina. Heinz Bauer je rovněž majitelem 96 % podílu v jiné kapitálové skupině, vydavatelství Heinrich Bauer Verlag, které má mnoho dceřiných společností po celém světě.

(13)

Společnost zřizuje novou hlubotiskovou tiskárnu umístěnou v Nowogrodźci ve zvláštní hospodářské zóně v Kamenné Hoře (Kamienna Góra).

(14)

Při hlubotisku je tiskařská barva nanášena na povrch (např. papír) ocelovým, elektromechanicky gravírovaným tiskovým válcem nebo pomocí laserové techniky.

(15)

Nová tiskárna bude mít […] hlubotiskové linky pro tři hlavní fáze výroby. Výroba bude začínat přípravou tiskových forem (válců) na základě digitálních údajů poskytnutých zákazníkem. Následovat bude tisk technikou hlubotisku – papír se potiskne čtyřmi základními barvami, rozřeže se, složí a sešije se v konečný produkt. Během poslední fáze je konečný výrobek zabalen a odeslán na určené místo.

(16)

V nové tiskárně se budou tisknout hlavně časopisy, obchodní katalogy a reklamní letáky (reklamní materiály vkládané do časopisů a novin).

(17)

Investiční projekt byl zahájen v roce 2004. Zahrnuje otevření […] výrobních linek. Otevřeny byly již […] hlubotiskové linky spolu s doprovodným příslušenstvím. Byla rovněž podána objednávka na […] linku, jejíž zprovoznění je plánováno na […]. čtvrtletí 2008. Předpokládá se, že poté bude instalována […] linka. Podle odhadů polských orgánů bude celý projekt ukončen v roce 2009.

(18)

Tiskárna zahájila výrobu v červenci roku 2006. Plné výrobní kapacity všech […] linek činící 152 tisíc tun ročně má být dosaženo v roce 2010.

(19)

Způsobilé náklady na investici se vypočítají na základě nákladů spojených s počáteční investicí. Způsobilé náklady činí 857,998 milionu PLN v nominální hodnotě (přibližně 184,6 milionu EUR (8) a 734,031 milionu PLN (přibližně 157,95 milionu EUR) v diskontované hodnotě. V tabulce 1 jsou uvedeny způsobilé náklady spojené s realizací investice a vyjádřené v nominálních hodnotách.

Tabulka 1

Rozdělení nákladů na projekt týkajících se počáteční investice

(20)

Polské orgány potvrdily, že vlastní příspěvek příjemce převyšující 25 % způsobilých nákladů neobsahuje žádnou veřejnou podporu.

(21)

Byl uveden následující právní základ:

(22)

Podpora je poskytována v rámci schváleného programu č. PL 39/2004 (9). Podpora spočívá v úplném osvobození od daně z příjmů právnických osob (v současnosti je její sazba v Polsku 19 %) do konce období, na které byla zřízena zvláštní hospodářská zóna (tj. do 1. prosince 2017), nebo do okamžiku dosažení limitu pro regionální podporu.

(23)

I když skutečná částka slevy na dani záleží na výši příjmu plátce daně před zdaněním a může být ve výsledku nižší než maximálně přípustná částka, je při výpočtu intenzity podpory nutné vzít v úvahu limit pro způsobilost příjemce.

(24)

Tento limit odpovídá částce vyplývající ze sníženého limitu pro regionální podporu a činí 220,057 milionu PLN (47,35 milionu EUR) v diskontované hodnotě. Polské orgány potvrdily, že pokud budou způsobilé náklady nižší, než se předpokládalo, bude tento limit úměrně snížen.

(25)

Pro možnost využití daňového osvobození musel příjemce zažádat o povolení činnosti v uvedené zvláštní hospodářské zóně. Povolení bylo uděleno dne 21. června 2004 a podle polských orgánů lze tento den považovat za datum poskytnutí podpory.

(26)

K oznámení došlo až v roce 2006, kdy v návaznosti na realizaci různých fází investice a na nárůst souvisejících způsobilých nákladů polské orgány dospěly k závěru, že dotyčné opatření podpory vyžaduje individuální oznámení v souladu s bodem 24 MSF.

(27)

Polské orgány v této otázce podaly vysvětlení, že dotyčný program podpory (PL 39/2004) vyžaduje pouze minimální výši investičních výdajů a představuje základ pro oprávnění k osvobození od daně z příjmů právnických osob do výše přípustného limitu regionální podpory. V okamžiku udělení povolení, tj. poskytnutí podpory, ještě orgány neznaly ani přesnou výši způsobilých nákladů, ani výši podpory.

(28)

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi a s cílem zajistit soulad s ustanovením o pozastavení se polské orgány zavázaly omezit výši podpory, jež byla příjemci aktuálně dostupná, na maximální částku, která v souladu s bodem 24 MSF nevyžaduje individuální oznámení (tj. na 37,5 milionu EUR v diskontované hodnotě). Veškerá podpora přesahující tuto částku nenabude účinnosti, dokud ji neschválí Komise.

(29)

Odpovědným orgánem poskytujícím podporu je ministerstvo hospodářství.

(30)

Na daňové osvobození udělené v rámci programu PL 39/2004 se může vztahovat kumulace s podporou získanou z jiných zdrojů za účelem pokrytí stejných způsobilých nákladů. Nicméně polské orgány potvrdily, že v této věci celková výše regionální podpory v žádném případě nepřekročí částku vyplývající ze sníženého limitu regionální podpory.

(31)

Polské orgány potvrdily, že dotyčný investiční projekt musí být zachován po dobu pěti let ode dne svého dokončení.

(32)

Pokud jde o motivační účinek dotyčné podpory, bylo potvrzeno, že příjemce zažádal o povolení opravňující k získání podpory a že toto povolení bylo vydáno před zahájením prací v rámci projektu. Jak již bylo uvedeno výše, povolení opravňovalo k získání podpory formou daňového osvobození do výše příslušného limitu regionální podpory vypočteného s přihlédnutím k celkovým způsobilým nákladům projektu.

(33)

Dolní Slezsko je region s vážnými sociálně-ekonomickými problémy, v němž HDP na obyvatele činil v roce 2004 pouze 51,7 % průměru EU-27 (10) a míra nezaměstnanosti dosahovala 24,9 %, což představuje 268 % průměru EU-27 či 131 % průměrné míry nezaměstnanosti v Polsku.

(34)

Očekává se, že díky investici do zmíněných […] výrobních linek bude vytvořeno přibližně 500 přímých pracovních míst; další pracovní místa vzniknou u dodavatelů papíru a tiskařské barvy a jiných poskytovatelů podpůrných služeb. Vzhledem k využívání nejmodernějších technologií (laserové gravírování tiskových forem či počítačem podporovaná výroba) mimoto v rámci projektu vznikne poptávka po zaměstnancích s vyšším vzděláním a zajistí se přísun odborného know-how.

(35)

Polské orgány se zavázaly, že Komisi předloží

(36)

Pro účely analýzy trhu, jež bude provedena v souladu s bodem 24 MSF, Polsko považuje za zeměpisný trh celý Evropský hospodářský prostor (dále jen „EHP“) a zdůvodňuje to tím, že provozovna v Nowogrodźci i jiné polské tiskárny zásobují i tak vzdálené trhy, jako je Spojené království (podporovaná tiskárna již tiskne britský časopis „Take a Break“ (11). To by znamenalo, že náklady na dopravu a logistiku po území EHP nepředstavují pro tisk technikou hlubotisku skutečnou překážku.

(37)

Polské orgány rovněž uvedly, že pouze [0–10] % prodejů podporované tiskárny bude určeno na polský trh a že zbylých [90–100] % bude směřovat do jiných členských států EHP. V roce 2007 vypadala struktura prodejů příjemce na zahraniční trhy v hodnotovém vyjádření následovně: Německo – [75–85] %, Spojené království – [10–15] %, Rakousko – méně než [0–3] %. Mimoto probíhala jednání s obchodními partnery ve Francii, Dánsku a Švédsku.

(38)

Kromě toho polské orgány obecně upozornily na trend rychle postupující globalizace na tiskařském trhu, při níž dochází k expanzi tiskařské činnosti do třetích zemí a vydavatelství si objednávají tiskařské služby u dodavatelů ve vzdálených lokalitách.

(39)

V současné fázi posouzení má Komise pochybnosti, zda lze opravdu pominout náklady na dopravu a logistiku jako skutečnou překážku v poskytování služeb souvisejících s hlubotiskem i pro vzdálenější trhy v EHP. Z internetových průzkumů vyplývá, že časopis „Take a Break“ skutečně vydává vydavatelství H. Bauer Publishing Ltd, jež je dceřinou společností skupiny Bauer Verlag. Vydávání a tisk časopisů v rámci jedné skupiny může přinášet výhody z hlediska integrace, určování priorit a pružnosti celého procesu, což vyvažuje související dopravní a logistické komplikace.

(40)

Kromě toho se zdá, že rozsah zahraničních trhů, na které směřují výrobky podporované tiskárny, je omezený. Jednoznačně nejdůležitějším cílovým trhem je Německo.

(41)

Během analýzy tržního podílu a růstu výrobní kapacity na úrovni EHP podle údajů polských orgánů proto Komise vyzvala zúčastněné strany o vyjádření, zda EHP skutečně představuje relevantní trh.

(42)

Polské orgány uvedly, že ačkoliv tisk časopisů a katalogů/reklamních letáků probíhá na stejných výrobních linkách, je obtížné jednoznačně rozdělit strukturu výrobní kapacity, jež vznikne díky projektu, na výrobní kapacitu týkající se tisku časopisů a tisku katalogů/reklamních letáků. Výrobní kapacita příjemce v oblasti reklamních letáků a katalogů bude do značné míry záležet na nákladu tištěných časopisů (nepravidelně vycházející položky se tisknou podle dostupnosti strojů). Podle polských orgánů však lze záležitost řešit odhadováním struktury výrobní kapacity na základě očekávaného podílu časopisů a katalogů/reklamních letáků na prodejích podporované provozovny.

(43)

Polské orgány uvedly, že plánovaná struktura vypadá takto: [90–100] % podílu tvoří časopisy a [0–10] % tvoří jiné produkty. Polské orgány vysvětlily, že tato situace vyplývá ze skutečnosti, že tiskárna má již stabilní portfolio objednávek na časopisy, mj. od vydavatelů patřících do stejné skupiny jako příjemce. Předpokládá se však, že provozovna bude postupně zvyšovat svůj podíl na trhu s katalogy.

(44)

Z výše uvedené struktury vyplývá, že nárůst výrobní kapacity v EHP, pokud jde o trh tisku časopisů technikou hlubotisku, činil [5–10] %, což překračuje 5 % limit stanovený v bodě 24 písm. b) MSF.

(45)

Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky. Shrnutí připomínek Polska následuje níže.

(46)

Podle polských orgánů nejnovější technologické poznatky v oblasti ofsetového tisku ukazují, že obě techniky je možné používat paralelně bez jakýchkoliv významných rozdílů pro odběratele a za srovnatelných cenových podmínek, a to i v případě vysokonákladového tisku časopisů a katalogů.

(47)

Konkrétně se polské orgány odvolávaly na následující inovace v oblasti ofsetového tisku:

(48)

Jako potvrzení skutečnosti, že odběratelé již nerozlišují produkty z hlediska použité technologie, polské orgány předložily příklady zákazníků, kteří v rámci tisku katalogů přešli od ofsetového tisku k hlubotiskové technologii.

(49)

Sblížení obou technik vytvořilo na tomto základě podle Polska jednotný „tiskový trh“, na kterém mají rozdíly uvedené Komisí nevýznamnou roli nebo vůbec neexistují. Podle názoru polské strany to bylo potvrzeno nedávným rozhodnutím o spojení podniků (12).

(50)

Polské orgány předložily údaje pro sloučený trh ofsetu a hlubotisku s cílem prokázat, že v referenčním období 2001–2006 vyrovnaná meziroční míra růstu CAGR (dále jen „míra růstu CAGR“) činila co do objemu 2,54 %, což převyšuje míru růstu CAGR pro HDP na území EHP (13) (2 %). Údaje poskytnuté polskými orgány pocházejí od společnosti CEPIPRINT A.S.B.L., nezávislého sdružení výrobců papíru, a týkají se zjevné spotřeby dvou hlavních druhů papíru používaného k tisku časopisů a katalogů v Evropě (západní i východní Evropa) bez ohledu na techniku, jakou používají tiskárny. Tyto údaje neumožňují provést diferenciaci mezi trhem časopisů a trhem katalogů.

(51)

Kromě toho polská strana poskytla údaje týkající se výrobní kapacity vytvořené v rámci projektu s ohledem na velikost sloučeného trhu tisku publikací ofsetovou a hlubotiskovou technikou (opět bez rozdělení na trh časopisů a trh katalogů), jež činí co do objemu [0–5] %. Podíl příjemce na sloučeném trhu zdaleka nedosahuje hranice 25 % (14).

(52)

Polské orgány rovněž uvedly, že i kdyby se mělo za to, že relevantní trh by zahrnoval výhradně tisk technikou hlubotisku, míra růstu CAGR pro tento trh by v letech 2001–2006 překročila CAGR pro HDP na území EHP.

(53)

Polsko poskytlo v tomto ohledu nový soubor údajů představený Evropskou asociací hlubotisku na konferenci „Premedia Conference“ ve dnech 14.–16. ledna 2008 v Neapoli. Tyto údaje zahrnují období 2002–2006 a týkají se spotřeby papíru používaného pro tisk technikou hlubotisku. Údaje za rok 2001 nebyly z tohoto zdroje dostupné. Polské orgány vycházely při jejich odhadu z výše zmíněných údajů sdružení CEPIPRINT.

(54)

Údaje sdružení CEPIPRINT zahrnují spotřebu papíru při tisku časopisů a katalogů, a to jak hlubotiskovou, tak i ofsetovou technikou. Tyto statistiky uvádějí 1 % růst v roce 2002 oproti roku 2001. Polsko při doplňování údajů za období 2002–2006 o chybějící údaje za rok 2001 odhadlo pro hlubotisk stejný růst o 1 %.

(55)

V období od roku 2001 do roku 2006 míra růstu CAGR pro tisk časopisů technikou hlubotisku, vypočtená na základě těchto odhadů, činí 2,03 % a mírně převyšuje míru růstu CAGR pro HDP na území EHP (15) ve stejném období (2 %).

(56)

Polsko mimoto poskytlo opravené údaje, podle kterých výrobní kapacita, jež vznikne v rámci projektu, nepřesahuje 5 % velikosti trhů hlubotisku, jež byly označeny za relevantní v rozhodnutí o zahájení řízení.

(57)

Jak je uvedeno výše, ačkoliv tisk časopisů a katalogů/reklamních letáků probíhá na stejných výrobních linkách, je obtížné uspořádat jednoznačnou strukturu výrobní kapacity, jež vznikne v rámci projektu, na výrobní kapacitu týkající se časopisů a katalogů/reklamních letáků. Proto byla v rozhodnutí o zahájení řízení přijata struktura výrobní kapacity, jež vycházela z očekávaného podílu časopisů ([90–100] %) a katalogů/reklamních letáků ([0–10] %) v produkci nových tiskáren. Na tomto základě nárůst výrobní kapacity mírně překročil hranici 5 % v případě tisku časopisů.

(58)

Ve svých připomínkách polské orgány opětovně uvedly tuto strukturu, přičemž se opíraly o nejnovější dostupné informace ohledně současných a předpokládaných výsledků prodejů dosažených tiskárnami.

(59)

Podle polské strany byl podíl [90–100] % – [0–10] % míněn pouze jako krátkodobá prognóza a byl založen na počátečních odhadech v době podání oznámení. V této době byly objednávky na tisk katalogů stále ve fázi vyjednávání. Polské orgány se rovněž odvolávaly na informace předložené během počátečního posouzení, podle kterých je získávání podílů na trhu katalogů postupný proces, zatímco portfolio příjemce ohledně objednávek na tisk časopisů je již stabilní. Jelikož tiskárna BVG je na trhu nová, očekává se, že objednávky na tisk katalogů budou postupně a nepřetržitě přibývat.

(60)

Mimoto polská strana zdůraznila, že na území EHS neexistuje tiskárna, jež by se specializovala výhradně na tisk časopisů či pouze na tisk katalogů. Tiskárny se nemohou specializovat pouze na tisk časopisů, jelikož by to znemožnilo účinné využití všech dostupných produkčních možností. Aby se předešlo omezení výkonnosti z důvodu přestávek/prostojů mezi tiskem různých časopisů, jsou nutné i objednávky na katalogy.

(61)

Polsko se při odůvodnění svého stanoviska odvolalo na dřívější rozhodnutí o spojení podniků (16), z něhož vyplývá, že za účelem co největšího využití instalované výrobní kapacity budou tiskárny obvykle usilovat o zajištění různorodosti tištěných produktů (z hlediska jejich periodicity, doby tisku a nákladu). S ohledem na nutnost zachování určité flexibility bylo cílem tří hlubotiskových tiskáren, jež jsou uvedeny v rozhodnutí o spojení podniků, dosáhnout v portfoliu produktů maximálního podílu tisku časopisů ve výši 70–85 %.

(62)

Polsko potvrdilo, že cílem společnosti BVG je časem dosáhnout vyváženějšího produktového portfolia. Tento cíl bude naplňován postupně spolu se zprovozňováním nových výrobních linek a růstem důvěry zákazníků.

(63)

Novější údaje předložené Polskem potvrzují postupný nárůst podílu tiskáren patřící do společnosti BVG na trhu katalogů. V „tiskovém roce“ mezi červencem 2007 a červnem 2008 (17) (údaje vycházejí z historických hodnot do března 2008 a z potvrzených objednávek zákazníků v období květen–červen 2008) činil podíl tisku časopisů [90–95] % a tisku katalogů/reklamních letáků [5–10] %.

(64)

Podle opatrných odhadů pro období 2008–2009, jež berou v potaz pouze objednávky již potvrzené zákazníky a dvě objednávky (18) v pokročilé fázi vyjednávání, činí podíl tisku časopisů [85–90] % a [10–15] % tisku katalogů/reklamních letáků. V rámci druhé varianty pro léta 2008–2009 se předpokládalo, že objednávky na druhou polovinu tohoto období dosáhnou stejné úrovně jako objednávky na první polovinu (cílený přístup). Podíl časopisů by se v tomto období zmenšil na [80–85] % oproti [15–20] % podílu katalogů/reklamních letáků.

(65)

Tabulka 2 uvádí, jak mají různé možnosti podílů tisku časopisů a katalogů/reklamních letáků vliv na nárůst výrobní kapacity na relevantních trzích (19).

Tabulka 2

Zvýšení výrobní kapacity s ohledem na velikost trhu hlubotisku

(66)

Jelikož i z opatrných prognóz na období 2008/2009 vyplývá natolik významný podíl na trhu tisku katalogů, že úroveň plánované výrobní kapacity v případě tisku časopisů by klesla pod 5 %, budou podle názoru polských orgánů splněny požadavky bodu 24 písm. b) MSF, a to i pokud by relevantní trh zahrnoval výhradně tisk technikou hlubotisku.

(67)

Polské orgány upozornily především na skutečnost, že náklady na dopravu nepředstavují významnou část celkových nákladů. Jak vyplývá z analýz provedených příjemcem, náklady na dopravu činí pouze [4 až 15] % celkových nákladů spojených s poskytováním služby. Konkrétně dosahují náklady na dopravu do jednotlivých zemí této výše:

(68)

Podle názoru polské strany realizace takových objednávek potvrzuje, že jsou proveditelné a že náklady na dopravu nepředstavují významnou překážku. V tomto ohledu náklady na dopravu neopodstatňují užší vymezení zeměpisného trhu než území EHP.

(69)

Mimoto polské orgány podotkly, že většina tiskáren tisknoucích časopisy a katalogy spolupracuje se zákazníky z celé Evropy (jak ze zemí EU, tak i ze zemí mimo EU). V těchto tiskárnách (20) existují oddělení prodeje, jež se specializují na obsluhu zahraničních zákazníků a na aktualizované poradenství a podporu při realizaci specifických smluv a objednávek.

(70)

Jedna z největších tiskáren v Polsku, „Winkowski“ (nezávislá tiskárna se třemi provozovnami v Radzymině, Pile a Wyszkowě), využívá ústředního odboru zahraničního obchodu, kde je zaměstnáno 15 osob zabývajících se získáváním objednávek ze zahraničí a obsluhou příslušných zahraničních trhů. Obsluhování domácího trhu se věnují jiní zaměstnanci. Kromě toho má tato tiskárna pobočky prodeje v Německu, Švédsku, Rakousku a Velké Británii a vlastní odbor mezinárodní dopravy. Tiskárna „Winkowski“ realizuje objednávky na území celé Evropy a k nejdůležitějším trhům patří: Francie, skandinávské země, Německo a Spojené království. Společnost dodává produkty také na Ukrajinu, do Ruska, Slovinska, Rumunska a jiných zemí.

(71)

Podobnou strategii a způsob prodeje uplatňuje i jiná velká tiskárna - RR Donnelley, jež vlastní v Polsku čtyři tiskárny (dvě v Krakově, a po jedné v Starachowicích a v Kielcích. Koncern obsluhuje z Polska hlavní evropské trhy. RR Donnelley má rovněž pobočky prodeje v zemích Beneluxu, v Německu, Švýcarsku, Velké Británii, Maďarsku, skandinávských zemích a v Rusku. Tiskárny RR Donnelley produkují v Polsku časopisy i katalogy na vývoz do všech výše uvedených zemí. V rámci RR Donnelley také působí specializovaný odbor logistiky a mezinárodní přepravy.

(72)

Příkladem západoevropské tiskárny, na kterém lze doložit, že přeprava na dlouhé vzdálenosti nemusí díky existenci příslušných distribučních systémů představovat obchodní překážky na tiskařském trhu, je Prinovis z Německa. Podle volně dostupných informací (21) se několik francouzských časopisů tiskne pro vydavatelskou společnost Prisma Presse již v Německu; do Paříže jsou tyto časopisy dodávány za účelem jejich další úpravy nebo distribuce. Jedná se o

(73)

Přestože francouzský zákazník společnosti Prinovis není externím subjektem, z výše uvedeného příkladu podle názoru polské strany vyplývá, že patřičná distribuční síť zaručuje dodávky včas i v případě časopisů, pro které je časově přesné dodání obzvlášť důležité. Tohoto dobrého výsledku lze dosáhnout především díky vytvoření vhodných patřičných distribučních kanálů a systémů monitorování dodávek na velké vzdálenosti. Zavádějí je všechna vydavatelství a tiskárny, jež spolupracují na dlouhé vzdálenosti.

(74)

Vzhledem k výše uvedeným příkladům, jež se týkají subjektů poskytujících služby zákazníkům v různých zemí na území celého EHP a východní Evropy, jsou polské orgány přesvědčeny, že čas, náklady a záležitosti související s dodávkou nepředstavují zásadní překážku pro spolupráci s vydavateli na dlouhé vzdálenosti. Častá praxe tisku časopisů a katalogů tištěných na území EHP a určených pro ruský trh by dokonce byla důvodem pro širší vymezení trhu, jenž by zahrnoval EHP a Rusko.

(75)

Polské orgány rovněž zdůraznily, že vydavatelství se sídly v jiných zemích, než ve kterých se nachází většina jejich výrobní kapacity v oblasti tisku a ve kterých funguje zásobování trhu lépe než v jiných částech Evropy, si obvykle vybírají tiskárnu mezi mnoha firmami, přičemž případná přináležitost ke stejné skupině pro ně není rozhodujícím faktorem. Jelikož zeměpisná poloha nepředstavuje omezení, vydavatelé se při výběru tiskárny vesměs rozhodují podle konkurenceschopnosti jejich nabídek a na základě výhod plynoucích ze stálé spolupráce. V současné době se v souvislosti s technickým rozvojem ofsetového tisku a zaměnitelného používání tiskařských technik bez ohledu na rozsah objednávky značně zvýšil počet potenciálních konkurentů, kteří by se mohli zúčastnit stejného výběrového řízení.

(76)

Podpora se uděluje v podobě osvobození od daně z příjmů právnických osob, což představuje pro polské orgány ušlé příjmy. Ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES se jedná o státní prostředky. Jelikož je podpora poskytována jedné společnosti, má toto opatření selektivní charakter. Podpora zbavuje příjemce nákladů, které by musel nést v normálních tržních podmínkách. V tomto ohledu má společnost oproti svým konkurentům ekonomickou výhodu, což může vést k narušení hospodářské soutěže. Po dobu obchodování s výrobky zahrnutými do projetu existuje riziko, že by podpora mohla ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(77)

Komise se proto domnívá, že oznámené opatření představuje státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(78)

Oznámením opatření polské orgány splnily individuální oznamovací povinnost stanovenou v bodě 24 MSF. Veškerá podpora přesahující limit stanovený v individuálním oznámení nenabude účinnosti, dokud ji neschválí Komise.

(79)

V souladu s bodem 63 a poznámkou pod čarou 58 „Pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013“ (22) Komise posoudila dotyčné opatření podpory podle „Pokynů k vnitrostátní regionální podpoře“ z roku 1998 (23) (dále jen „pokyny z roku 1998“) a MSF.

(80)

Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, podpora je poskytována v souladu se schváleným programem PL 39/2004, byla tedy splněna běžná kritéria slučitelnosti stanovená v pokynech z roku 1998 (jakými jsou kritéria slučitelnosti týkající se počáteční investice v oblasti způsobilé pro regionální podporu, způsobilých nákladů, vlastního příspěvku, motivačního účinku, zachování investice a kumulace).

(81)

Při plánovaných způsobilých výdajích činících 734,031 milionu PLN (přibližně 157,95 milionu EUR) v diskontované hodnotě a za použití standardního limitu pro regionální podporu ve výši 50 % čistého grantového ekvivalentu činí upravená maximální povolená intenzita podpory v souladu s bodem 21 MSF 29,98 % čistého grantového ekvivalentu.

(82)

Při předpokládané výši podpory 220,057 milionu PLN (47,35 milionu EUR) v diskontované hodnotě a intenzitě podpory 29,98 % čistého grantového ekvivalentu (24) je tento limit dodržen. Z toho důvodu je navrhovaná snížená intenzita podpory v souladu s mechanismem snižování intenzity podpory stanoveným v bodě 21 MSF.

(83)

Jelikož navrhovaná celková částka podpory ve výši přibližně 47,35 milionu EUR překračuje limit oznamovací povinnosti, jenž činí 37,5 milionu EUR, je nezbytné posoudit soulad navrhované podpory s bodem 24 písm. a) a b) MSF.

(84)

Rozhodnutí Komise schvalující regionální podporu pro velké investiční projekty, na něž se vztahuje bod 24 MSF, záleží na tržním podílu příjemce před investicí a po jejím provedení a na výrobní kapacitě vytvořené prostřednictvím investice. Za účelem provedení náležitého posouzení na základě bodu 24 písm. a) a b) MSF musí Komise v první řadě vymezit produkty, jichž se daná investice týká, a také stanovit relevantní trh produktu a zeměpisný trh.

(85)

Podle bodu 52 MSF se „dotčeným výrobkem“ rozumí výrobek, na který se vztahuje investiční projekt, a případně jeho rovnocenné náhrady, za které je považuje buď spotřebitel (z důvodu vlastností výrobku, cen a určeného použití), nebo výrobce (z důvodu flexibility výrobních zařízení). Týká-li se projekt meziproduktu a významná část produkce se na trhu neprodává, lze mít za to, že dotčený výrobek zahrnuje navazující výrobky.

(86)

Daný investiční projekt se týká tisku časopisů, obchodních katalogů a reklamních letáků technikou hlubotisku. Příjemce podpory je prostřednictvím své vlastnické struktury propojený s vydavatelstvím Heinrich Bauer Verlag. Skupina Heinrich Bauer Verlag bude navíc nejdůležitějším zákazníkem nové tiskárny – bude stát za […] % prodejů nové provozovny. Z toho důvodu je nejdříve nutné určit, zda prodej tiskových výrobků, jichž se týká daná investice, vydavatelství Heinrich Bauer Verlag probíhá v souladu s tržními podmínkami.

(87)

Ve výše uvedené otázce polské orgány potvrdily, že transakce mezi Společností provozující novou tiskárnu a vydavatelstvím Heinrich Bauer Verlag budou probíhat na tržních zásadách (vydavatelství Bauer Verlag přijímá nejméně tři nabídky od předních evropských hlubotiskových tiskáren, přičemž cena účtovaná Společností je stanovena jako průměr těchto nabídek). Daňové úřady mohou tyto výpočty prověřit a případně si vyžádat dodatečné podklady.

(88)

Kromě toho se předpokládá, že s tím, jak bude narůstat výrobní kapacita, bude podíl prodejů skupině Heinrich Bauer Verlag klesat. Je to dáno tím, že při větším počtu instalovaných výrobních linek jsou následky poruch mírnější, což pak umožňuje získávat další externí zákazníky na trhu, na kterém klíčovou roli hrají včasné dodávky a spolehlivost.

(89)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má Komise za to, že produkty BVG budou prodávány za tržních podmínek. Relevantní trh produktů by měl být tedy v tomto případě vymezen jako trh tiskařské činnosti a nikoliv trh navazujících výrobků (tj. vydavatelské činnosti).

(90)

Daný investiční projekt se týká techniky hlubotisku, jež se vyznačuje tím, že tisková barva je nanášena na povrch (např. papír) ocelovým gravírovaným válcem tisknoucím pomocí laserové techniky. V ofsetové technice se oproti technice hlubotisku nacházejí tisknoucí a netisknoucí místa ve stejné výškové úrovni jako nosič obrazu. Netisknoucí místa jsou bez tiskové barvy, jelikož ji odpuzují, zatímco tisknoucí místa barvu přijímají. Je to dáno tím, že ofsetová barva je na olejové bázi, naopak netisknoucí místa barvu nepřijímají, jelikož jsou navlhčena vodou nebo vodním roztokem a olej s vodou se vzájemně odpuzují.

(91)

Mezi uvedenými dvěma tiskovými technikami existují výrazné rozdíly. Za prvé, investiční náklady spojené s hlubotiskovým tiskem jsou dvakrát vyšší než u srovnatelných ofsetových tisků. Na druhou stranu lze hlubotiskem zajistit jednotnou kvalitu tisku i v případě velkého nákladu, zatímco kvalita ofsetového tisku je dost proměnlivá, jelikož během tisku je obtížné udržet vyváženost mezi vodou a barvou. Hlubotiskové tiskárny jsou rovněž výkonnější (velké množství výtisků je možné vytisknout za použití hlubotiskové tiskárny za kratší dobu než za použití ofsetové tiskárny) a vyznačují se rovněž delší životností.

(92)

Proto jsou od určitého nákladu výrobní náklady u hlubotiskové techniky nižší. Čím větší náklad, tím v porovnání s jinými technikami nižší výrobní náklady. Při menším nákladu však hlubotisková technika již není tak výhodná, a to vzhledem k poměrně vysokým nákladům na přípravu válců oproti nákladům na přípravu tiskových forem v případě ofsetové techniky.

(93)

Proto se technika hlubotisku hodí zejména pro tisk velkých nákladů (25) a ofsetová technika je vhodná pro tisk malých nákladů. S ohledem na vyšší a stálejší kvalitu techniky hlubotisku existuje také rozdíl z hlediska poptávky.

(94)

Pokud jde o argumenty Polska ohledně sblížení hlubotiskové a ofsetové techniky, je třeba poznamenat, že průzkum trhu provedený v rámci dřívějšího případu týkajícího se spojení podniků (26) skutečně potvrdil rostoucí produktivitu ofsetových strojů. V současné době však mohou tyto stroje představovat rovnocennou náhradu pro tisk časopisů pouze v případě těch časopisů, které jsou nyní tištěny technikou hlubotisku s nejnižším počtem výtisků a stran.

(95)

Výše uvedené rozhodnutí o spojení podniků nevymezuje co do velikosti, ani co do počtu stran žádné konkrétní limity, na jejichž základě by měla být upřednostňována ofsetová či hlubotisková technika. K přesnému vymezení trhu proto nedošlo a byla provedena analýza trhu v jeho co nejužším pojetí (tj. za předpokladu, že zahrnuje pouze hlubotisk).

(96)

Tento opatrný přístup má své opodstatnění rovněž v nynějším případě. Je třeba rovněž poznamenat, že v souladu s informacemi dostupnými na internetové stránce Evropské asociace hlubotisku (27) si hlubotisk nadále udržuje svou kvalitativní převahu: „Jelikož hlubotisk oproti všem jiným tiskovým postupům zaručuje stálou a vysokou kvalitou při dlouhotrvajícím tisku, představuje i nadále na stále více internacionalizovaném trhu hlavní tiskový postup při výrobě časopisů, katalogů a značkových materiálů.“

(97)

Podle názoru Komise by proto analýza trhu měla být – navzdory zjevné konkurenci mezi technikou ofsetu a technikou hlubotisku v některých segmentech trhu tisku publikací – omezena na hlubotisk, a to v souladu s koncepcí pesimistického scénáře (worst case).

(98)

Technika hlubotisku se používá pro tisk dvou hlavních grafických produktů: publikací a elastických obalů. Jelikož tiskárny určené pro tisk časopisů a katalogů nelze použít k tisku obalových materiálů a podporovaná tiskárna bude tisknout pouze publikace, relevantní trh je v tomto případě omezen na tisk publikací technikou hlubotisku.

(99)

Hlubotisk publikací zajišťuje tisk publikací pro trh časopisů a katalogů. V rozhodnutí o spojení podniků (28) se dospělo k závěru, že existuje samostatný trh produktů pro tisk časopisů hlubotiskovou technikou, a to jednak vzhledem k časovému omezení, jež s tiskem těchto produktů souvisí, jednak z důvodu zvláštních požadavků v oblasti dokončovacích prací a distribuce. Opodstatněný je rovněž oddělené pojímání tisku časopisů, jelikož rozhodující část prodeje tiskařských služeb prováděných v tiskárně v Nowogrodźci se má týkat časopisů, z čehož vyplývá, že projekt se zaměřuje primárně na tento segment trhu.

(100)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám budou v nynějším případě analýzy trhu provedeny na třech možných relevantních trzích:

(101)

I když analýza trhu provedená v rámci dřívějšího rozhodnutí o spojení podniků (29) neumožnila vymezení přesného limitu, pod nímž by všechny hlubotiskové tiskárny byly konkurenceschopné, potvrdilo se, že daný trh je vzhledem k přeshraničnímu toku zboží a konkurenci větší než vnitrostátní trh. Tato skutečnost je o to zjevnější, že v některých zemích hlubotiskové tiskárny nejsou (např. ve Švédsku, kde řada zákazníků uznala, že polské tiskárny by rovněž mohly být konkurenceschopné).

(102)

V souvislosti s tím byl v rozhodnutí o spojení přijat závěr, že v případě Belgie a Švédska (tj. v zemích, kde dané spojení vede ke značnému překrývání trhů) by definice zeměpisného trhu pro tisk časopisů technikou hlubotisku měla zahrnovat všechny hlubotiskové tiskárny nacházející se v sousedních zemích (30). Ohledně tisku katalogů technikou hlubotisku bylo poznamenáno, že rozsah trhu může být ještě větší, jelikož doba realizace objednávky nehraje tak důležitou roli, stejně jako se nevyskytují podstatné komplikace související s distribucí.

(103)

V nynějším případě polské orgány předložily příklady, z nichž vyplývá, že poskytování služeb tisku časopisů na dlouhé vzdálenosti je proveditelné za předpokladu vytvoření patřičných systémů distribuce. Zdá se, že takové sítě distribuce na dlouhé vzdálenosti spolu se systémy monitorování dodávek přispívají k včasnému dodání časopisů více než výhody vyplývající z integrované organizační struktury příslušných podniků.

(104)

Polsko mimoto představilo příklady nákladů na dopravu při dodávkách časopisů příjemcem. Tyto náklady lze považovat za poměrně nízké, a to i v případě dlouhých vzdáleností. Stávající zákazníci příjemce se navíc nacházejí i dále než v sousedních státech (v Rakousku, Švýcarsku, Spojeném království a ve Francii). Také tato skutečnost svědčí o tom, že příjemce je konkurenceschopný ve velké části EHP.

(105)

O možnosti poskytování služeb tisku časopisů pro vzdálené trhy při přijatelných distribučních nákladech dále svědčí příklady polských tiskáren (jiných než tiskárny příjemce) poskytujících služby vzdáleným zákazníkům. Polské tiskárny jsou rovněž konkurenceschopné na trzích mimo EHP (např. na Ukrajině nebo v Rusku).

(106)

Navíc z údajů zjištěných společností MillwardBrown SMG/KRC (31) a předložených polskými orgány vyplývá, že tiskárny publikací používající hlubotisk se nacházejí pouze ve 14 zemích EHP. Graf 1 znázorňuje výrobní kapacitu v jednotlivých zemích.

Graf 1

Výrobní kapacita v oblasti tisku publikací technikou hlubotisku v Evropě, 1 000 tun/rok (odhad za rok 2006)

(107)

Jak znázorňuje graf 1, Německo dosahuje 43 % celkové výrobní kapacity EHP v oblasti tisku publikací technikou hlubotisku, zatímco procentní podíl Německa na celkovém počtu obyvatel EHP (z čehož vychází odhad podílu Německa na spotřebě časopisů/katalogů) činí pouze 17 %. Sečtená výrobní kapacita čtyř největších producentů (Německa, Itálie, Francie a Spojeného království) činí 78 % kapacity EHP, přičemž počet obyvatel v těchto zemích představuje 53 % obyvatelstva EHP. Rovněž tento faktor je ukázkou soustředění produkce a rozsáhlého přeshraničního obchodu v rámci EHP v oblasti služeb hlubotisku.

(108)

Proto na základě informací, jež má Komise v současné době k dispozici, dále vzhledem k tomu, že neexistuje jiné uznávané alternativní zeměpisné rozdělení, a rovněž k tomu, že třetí strany nepředložily žádné připomínky, má Komise za to, že relevantním zeměpisným trhem je v tomto případě EHP. Rovněž je třeba poznamenat, že v souladu s MSF a pro účely použití bodu 24 písm. b) MSF je zjevná spotřeba vymezena na úrovni EHP.

(109)

S cílem posoudit, zda je projekt v souladu s bodem 24 písm. a) MSF, musí Komise určit tržní podíl příjemce na úrovni skupiny před investicí a po ní. Jelikož investice byla zahájena v roce 2004 a její ukončení se plánuje na rok 2009, Komise posoudí tržní podíl společnosti BVG v roce 2003 a v roce 2010.

(110)

Pro určení tržního podílu společnosti BVG na úrovni skupiny Komise porovnala její prodej v objemovém vyjádření na úrovni EHP s celkovou spotřebou hlubotiskového papíru v EHP.

(111)

Údaje v hodnotovém vyjádření nejsou k dispozici, polské orgány však potvrdily, že ceny příjemce jsou stanovovány na úrovni průměrných tržních cen nebo cen, jež se této úrovni velmi blíží. To znamená, že tržní podíly (a zvýšení výrobní kapacity) v hodnotovém vyjádření se velmi blíží podílům v objemovém vyjádření, čímž je zdůvodněna skutečnost, že analýza vychází výhradně z údajů týkajících se objemu.

(112)

Údaje týkající se velikosti spotřeby v hodnotovém vyjádření (tj. množství papíru potištěného technikou hlubotisku) v celém EHP vycházejí z údajů Evropské asociace hlubotisku (32) předložených polskými orgány. Evropská asociace hlubotisku rovněž potvrdila výrobní kapacitu […] výrobních linek, jež budou příjemcem instalovány. Celkovou strukturu prodejů/spotřeby s rozdělením na podsegmenty časopisů a katalogů/reklamních letáků poskytla společnost MillwardBrown SMG/KRC. Představený procentní podíl (60,2 % pro časopisy a 39,8 % pro jiné publikace) se týkal roku 2006 a předpokládá se, že zůstane na stejné úrovni.

(113)

Polské orgány předložily údaje Evropské asociace hlubotisku za období 2002–2006. Podrobné celkové odhady prodejů na rok 2010 nejsou k dispozici, ale asociace předpokládá, že v nejbližších letech se udrží tendence mírného nárůstu na úrovni 1 %. V souladu s koncepcí pesimistického scénáře (worst case), jež předpokládá, že trh zůstane stabilní, však byly pro odhad celkové spotřeby v roce 2010 použity údaje za rok 2006.

(114)

Tržní podíl společnosti BVG v rámci EHP byl určen s ohledem na tři možné relevantní trhy produktů uvedené v bodě 100. Tržní podíly na úrovni skupiny (tj. se zohledněním tiskárny Heinrich Bauer Verlag) v roce před zahájením investice a v roce po její realizaci jsou znázorněny v tabulce 3.

Tabulka 3

Tržní podíly v EHP v objemovém vyjádření

(115)

Z údajů shromážděných společností MillwardBrown SMG/KRC týkající se výrobní kapacity v oblasti hlubotisku vyplývá jak nevelký podíl skupiny Bauer na trhu EHP, tak i existence silné konkurence.

Graf 2

Výrobní kapacita evropských vydavatelství v oblasti hlubotisku – % celkové výrobní kapacity v oblasti hlubotisku (odhad za rok 2006)

(116)

Jak vyplývá z tabulky 3, tržní podíl společnosti BVG na úrovni skupiny zůstává při všech vymezeních trhu značně nižší, než je 25 % práh stanovený v bodě 24 písm. a) MSF. Komise se proto domnívá, že i při zohlednění chybového rozpětí výše uvedených odhadů je dotyčné opatření podpory v souladu s bodem 24 písm. a) MSF.

(117)

V souladu s bodem 24 písm. b) MSF projekt není způsobilý pro získání investiční podpory, pokud vytvořená výrobní aktivita překračuje 5 % velikosti nevýkonného trhu (tj. pokud růst odvětví je nižší než růst EHP). Plné výrobní kapacity, jež vznikne v rámci projektu, bude dosaženo v roce 2010.

(118)

Jelikož míra růstu CAGR dotyčného trhu v letech 2001–2006 (2,03 %), vypočtená na základě údajů předložených polskými orgány, překračuje hodnotu míry růstu CAGR pro HDP EHP (2,00 %), není třeba zjišťovat, zda vytvořená výrobní kapacita představuje více než 5 % trhu.

(119)

Údaje za rok 2001, tj. nejdůležitější rok při výpočtu míry růstu CAGR v letech 2001–2006, však nebyly k dispozici přímo, nýbrž byly polskými orgány odhadnuty na základě růstu celého trhu časopisů v letech 2001–2002. Pokud jde o růst tisku časopisů technikou hlubotisku, uvedené údaje nemohou být reprezentativní, proto je třeba zachovat určitou obezřetnost. Z tohoto důvodu Komise rovněž posoudila, zda výrobní kapacita vytvořená v rámci projektu nepřekračuje 5 % trhu.

(120)

Celková výrobní kapacita, jež vznikne prostřednictvím projektu (se zohlednění všech […] nových výrobních linek), činí 152 tisíc tun ročně za předpokladu, že kapacita jedné výrobní linky činí […] tisíc tun ročně.

(121)

Tento odhad se týká skutečné výrobní kapacity a zohledňuje faktory, jako je čas určený na opravy a údržbu (maximální doba provozu výrobních strojů se odhaduje na 61 % teoretické doby), a faktory relevantní pro techniku hlubotisku.

(122)

Konkrétně mají tiskařské stroje, jež používají tuto technologii, stanovenou maximální délku válce (tj. šířku používaného pásu papíru, což odpovídá danému množství standardních stran tisku (v případě strojů používaných příjemcem umožňuje nejširší použitelný válec tisk nejvýše […] standardních stran. Válec dané délky umožňuje tisk několika přesně stanovených velikostí časopisů/katalogů (v případě válce používaného v podporované provozovně, jehož obvod je […] je to […] stran.

(123)

Teoretická výrobní kapacita vychází z maximální možné produkce za použití válce s největším obvodem – v případě příjemce by to odpovídalo možnosti tisku časopisů, které by měly přesně […] stran. Ve skutečnosti se tisknou časopisy s různým rozměrem a výrobní kapacita strojů se mění podle toho. Proto odhad přihlíží rovněž ke skutečnosti, že produkce probíhá při různých šířkách tisku a různých obvodech válců, tj. ne vždy s maximální výrobní kapacitou. Odhad byl vypracován s ohledem na plánovaný rozsah tisku na základě objednávek a uzavřených smluv.

(124)

Polské orgány uvedly, že ačkoliv tisk časopisů a katalogů/reklamních letáků probíhá na stejných výrobních linkách, je obtížné jednoznačně určit strukturu výrobní kapacity, jež vznikne v rámci projektu, na výrobní kapacitu týkající se tisku časopisů a tisku katalogů/reklamních letáků. Podle polských orgánů však lze záležitost řešit odhadováním struktury výrobní kapacity na základě očekávaného podílu časopisů a katalogů/reklamních letáků na prodejích podporované provozovny.

(125)

V tomto ohledu Polsko poskytlo nejnovější údaje týkající se produkce, které potvrzují, že příjemce opravdu směřuje k dosažení vyváženějšího portfolia produktů, než bylo uvedeno během počátečního posouzení. Zpočátku uváděný [90–100] % podíl tisku časopisů v rámci produkce nových tiskáren vycházel z objednávek podaných v onom období. Od té doby však byli získáni noví zákazníci, což vedlo k postupnému zvětšování podílu tisku katalogů/reklamních letáků.

(126)

Jak vyplývá z tabulky 2, na základě očekávané struktury produkce na období 2008–2009 pro tisk časopisů a katalogů se zvětšení výrobní kapacity již drží pod 5 % pro všechny možné relevantní trhy. Kromě toho je třeba připomenout, že analýza byla provedena na základě pesimistického scénáře, podle něhož relevantní trh zahrnuje pouze tisk technikou hlubotisku.

(127)

Jelikož byly splněny obě podmínky stanovené v bodě 24 písm. b) MSF (míra růstu trhu není příliš nízká a zvětšení výrobní kapacity je menší než 5 %), Komise má za to, že dotyčné opatření podpory je v souladu s bodem 24 písm. b) MSF.

(128)

Na základě výše uvedených úvah má Komise za to, že její pochybnosti ohledně překročení limitů uvedených v bodě 24 písm. a) a b) MSF v rámci projektu byly rozptýleny, a dospěla tudíž k závěru, že podpora je slučitelná se společným trhem,