30.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 112/67

(1)

Dopisem ze dne 8. října 2004 oznámilo Polsko Komisi opatření na podporu restrukturalizace pro společnost Huta Stalowa Wola S.A. (dále jen „HSW S.A.“ nebo „příjemce“), aby získalo právní jistotu, že podpora byla poskytnuta před přistoupením Polska k Evropské unii a nebyla použitelná po přistoupení, a že proto nepředstavovala novou podporu, kterou by mohla Komise posoudit podle článku 88 Smlouvy o ES. Pokud by Komise rozhodla, že tato opatření představují novou podporu, Polsko žádá o schválení této podpory jako podpory na restrukturalizaci.

(2)

Komise si od Polska vyžádala další informace dopisy ze dne 11. listopadu 2004, 1. března 2005, 27. dubna 2005 a 26. července 2005, na něž Polsko odpovědělo dopisem ze dne 31. ledna 2005, který byl zaevidován dne 2. února 2005, dopisem ze dne 4. dubna 2005, který byl zaevidován dne 8. dubna 2005, dopisem ze dne 7. června 2005, který byl zaevidován dne 9. června 2005, a dopisem ze dne 2. září 2005, který byl zaevidován dne 6. září 2005.

(3)

V průběhu výměny informací se ukázalo, že část oznámených opatření byla zavedena v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Podpora byla proto klasifikována jako protiprávní a případu bylo přiděleno nové číslo NN 79/2005.

(4)

Dopisem ze dne 23. listopadu 2005 Komise Polsku oznámila své rozhodnutí zahájit ohledně dotčených opatření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(5)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise zúčastněné strany vyzvala, aby k opatření podaly připomínky.

(6)

Polské orgány zaslaly své připomínky v dopise ze dne 7. března 2006, který byl zaevidován dne 9. března 2006. Nedošly žádné připomínky třetích stran.

(7)

Společnost HSW S.A., příjemce podpory a mateřská společnost kapitálové skupiny HSW, má sídlo ve Stalowé Woli, která se nachází v podkarpatském vojvodství. Tento region je způsobilý pro podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. V únoru 2006 skupina zahrnovala 8 společností, ve kterých společnost HSW S.A. vlastnila alespoň 51 % akcií a které ovládala, a 10 společností, ve kterých vlastnila méně než 51 % akcií. Společnosti, které patří do kapitálové skupiny HSW, plní úlohu vzájemných dodavatelů materiálu a poskytovatelů služeb. Kromě mateřské společnosti jsou společnostmi s nejvyšším základním kapitálem v rámci skupiny společnosti HSW-Zakład Zespołów Napędowych Sp. z o.o. a HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych Sp. z o.o. Podíl prodeje realizovaného společností HSW S.A. pro společnosti patřící do kapitálové skupiny na celkovém objemu prodeje HSW S.A. činí 20-30 %.

(8)

Společnost HSW S.A. byla založena v roce 1937 a zpočátku vyráběla děla a ušlechtilou ocel. Na rozdíl od své dceřiné společnosti HSW-Zakład Metalurgiczny není výrobcem oceli. V roce 1991 se přeměnila na akciovou společnost. 76 % akcí vlastní nadále stát, 9 % patří zaměstnancům a zbytek akcionářům, a to jak soukromým, tak i veřejným, přičemž žádný z nich nevlastní více než 5 % akcí. Společnost vyrábí stavební zařízení a stroje a vojenskou výzbroj (děla, houfnice atd.).

(9)

V roce 2005 společnost HSW S.A. zaměstnávala přibližně 2 400 pracovníků, přičemž v roce 2002 to bylo ještě 3 173 osob.

(10)

Jednou z dceřiných společností HSW S.A. je distribuční společnost Dressta Sp. z o.o. (dále jen „Dressta“). Od září 2006 ji plně ovládá společnost HSW S.A., přičemž v minulosti patřilo 51 % akcií společnosti Komatsu American International Company USA (dále jen „KAIC“), podniku konkurujícímu společnosti HSW S.A. V roce 1995 společnost HSW S.A. převedla na společnost Dressta na dobu 12 let licence a aktiva spojená s prodejem výrobků společnosti na zahraničních trzích.

(11)

Obtíže příjemce začaly v roce 2002, kdy se jeho obrat snížil z 494,9 milionu PLN (130,2 milionu EUR (3) v roce 2000 na 352,6 milionu PLN (92,7 milionu EUR), tj. o 29 %. Vývoz poklesl z 505 milionů PLN (132,8 milionu EUR) na 279 milionů PLN (73,4 milionu EUR). Snížení obratu na zahraničních trzích bylo zapříčiněno především recesí a také skutečností, že společnost Dressta pod vlivem svého největšího akcionáře a významného konkurenta společnosti HSW S.A. významně snížila prodej výrobků společnosti HSW S.A. na severoamerickém trhu.

(12)

V roce 2002 příjemce zaznamenal ztrátu z provozní činnosti ve výši 44,2 milionu PLN (11,6 milionu EUR), což vyplývalo zejména z nízkého využití výrobní kapacity. Jelikož se většina prodeje na zahraničních trzích uskutečňovala v amerických dolarech a většina nákladů společnosti je vyjádřena v polských zlotých, mělo na prodej a ziskovost příjemce nepříznivý účinek zhodnocení zlotého.

(13)

Společnost HSW S.A. byla značně zadlužena. Průměrná výše dluhu v období 2000-2002 činila 169,1 milionu PLN (44,5 milionu EUR).

(14)

Zisková nebyla ani provozní činnost podniku; ztráta z prodeje vzrostla z 6,4 milionu PLN (1,68 milionu EUR) v roce 2000 na 33,9 milionu PLN (8,60 milionu EUR) v roce 2002.

(15)

Kapitálová skupina HSW vykázala v roce 2002 čistou ztrátu ve výši 137,7 milionu PLN (36,2 milionu EUR) a v roce 2003 čistou ztrátu ve výši 123,9 milionu PLN (32,5 milionu EUR).

(16)

K odstranění těchto obtíží vypracoval příjemce v roce 2002 plán restrukturalizace na období 2003-2007. V únoru 2006 byl tento plán restrukturalizace pozměněn.

(17)

Jedním z nejdůležitějších opatření zahrnutých v plánu restrukturalizace je změna organizační struktury příjemce. Hlavní myšlenkou procesu restrukturalizace společnosti HSW S.A. bylo oddělení části podniku přímo spojené s výrobou od aktiv, na něž se vztahovala restrukturalizace. V souvislosti s tím založila státní pokladna, většinový akcionář společnosti HSW S.A., nezávislou společnost HSW-Trading Sp. z o.o. (dále jen „HSW-Trading“). Společnost HSW-Trading obdržela od státní pokladny kapitálový příspěvek ve výši 40 milionů PLN (10,5 milionu EUR), což polské orgány oznámily spolu s opatřeními podpory pro společnost HSW S.A. (viz tabulka 1 níže).

(18)

Zatímco společnost HSW-Trading odpovídala za výrobu a prodej průmyslových strojů, logistiku, řízení jakosti a dodávku materiálů pro výrobu strojů, společnost HSW S.A. si ponechala činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, financování výrobních aktiv, strategického marketingu, prodeje náhradních dílů, oprav a výroby a prodeje vojenské výzbroje a byla odpovědná za organizační restrukturalizaci. K výkonu svých činností si společnost HSW-Trading od společnosti HSW S.A. pronajala aktiva přímo spojená s výrobou. Do společnosti HSW-Trading byly dočasně převedeny rovněž potřebné pracovní síly.

(19)

Toto rozdělení mělo platit v letech 2004-2005, tj. po celou dobu restrukturalizace společnosti HSW S.A. Koncem roku 2006 se společnost HSW-Trading měla opět spojit se společností HSW S.A.

(20)

V souladu s plánem má být provedena významná restrukturalizace zaměstnanosti. Na konci období restrukturalizace v roce 2007 má společnost HSW S.A. podle předpokladů zaměstnávat 2 100 pracovníků, což znamená snížení jejich počtu z 3 173 osob zaměstnaných koncem roku 2002.

(21)

Další oblastí, na niž se restrukturalizace vztahovala, byla organizace distribuční sítě pro stavební stroje a náhradní díly na světovém trhu, která měla příjemci umožnit získat nové trhy.

(22)

Restrukturalizace společnosti HSW S.A. mimoto zahrnovala prodej dceřiných společností a privatizaci těch útvarů příjemce, které působily v oblasti poskytování služeb. Do roku 2006 společnost HSW S.A. prodala společnost HSW-Zakład Kuźnia Matrycowa Sp. z o.o. za částku […] (4) milionů PLN ([…] milionů EUR). Našel se soukromý investor pro dvě dceřiné společnosti HSW-Zakład Metalurgiczny (HSW-Walcownia Blach Sp. z o.o. a HSW-Huta Stali Jakościowych). Celkem společnost HSW S.A. dosáhla z privatizace výnosu ve výši 112,2 milionu PLN (29,5 milionu EUR). V roce 2006 se plánovalo dokončení prodeje dvou dceřiných společností: HSW-Zakład Sprężynownia a HSW-Tlenownia.

(23)

Restrukturalizace aktiv předpokládá omezení výrobní kapacity z 1 500 na 1 200 stavebních strojů ročně. Mělo se za to, že aktiva společnosti HSW S.A. převyšují její potřeby. Jelikož společnost HSW S.A. se chce zaměřit především na výrobu stavebních strojů, bylo nutno prodat velkou část jejích aktiv. Skutečný prodej aktiv v období od ledna 2003 do prosince 2005 přinesl výnos ve výši 52,1 milionu PLN (13,7 milionu EUR), což rozhodně překročilo plánovaný prodej, který se odhadoval na 10,3 milionu PLN (2,7 milionu EUR). Prodána byla tato aktiva: pozemky o rozloze přibližně 248,4 ha (včetně zalesněných ploch o rozloze přibližně 153 ha); nemovitosti s užitnou plochou přibližně 76 000 m2 a 94 kusů strojů a zařízení.

(24)

Celkové náklady restrukturalizace, včetně nákladů uhrazených před přistoupením, činí 450,3 milionu PLN (118,5 milionu EUR) a skládají se z položek uvedených v tabulce 1.

Tabulka 1

Přehled nákladů restrukturalizace (v tis. PLN)

(25)

Orgány poskytujícími státní podporu je ministerstvo financí, ministerstvo vědy a informatizace, finanční úřady, místní orgány, Správa sociálního zabezpečení, Státní fond pro rehabilitaci osob s omezenou pracovní schopností (dále jen „PERON“), městské úřady a Agentura pro rozvoj průmyslu.

(26)

V souvislosti s částí opatření pro společnost HSW S.A. Polsko uvedlo, že byla spojena s ochranou základních zájmů jeho národní bezpečnosti. Tato podpora činila přibližně 19 milionů PLN (5 milionů EUR) a byla poskytnuta před přistoupením Polska k Evropské unii i po něm. S odvoláním na článek 296 Smlouvy o ES polské orgány tvrdí, že ustanovení Smlouvy o ES nevylučují, aby členské státy poskytly podporu, kterou považují za nezbytnou pro ochranu svých základních zájmů v oblasti národní bezpečnosti.

(27)

Nejvýznamnějšími opatřeními podpory, která byla před přistoupením provedena ve prospěch části společnosti HSW S.A., jež se nezabývala vojenskou produkcí, byly dva úvěry Agentury pro rozvoj průmyslu ve výši 75 milionů PLN (19,7 milionu EUR). Dalším významným opatřením je kapitálový příspěvek ministerstva financí pro dceřinou společnost HSW-Trading Sp. z o.o. ve výši 40 milionů PLN (10,5 milionu EUR).

(28)

Částka ve výši 27,9 milionu PLN (7,3 milionu EUR) byla poskytnuta ve formě odepsání dluhu na základě novelizovaného zákona ze dne 30. října 2002 o státní podpoře pro podniky se zvláštním významem pro trh práce (viz tabulka 4 níže). Podle tohoto zákona na restrukturalizaci dohlížel předseda Agentury pro rozvoj průmyslu a restrukturalizace byla založena na tzv. rozhodnutí o restrukturalizaci ve smyslu čl. 10 odst. 1 bodu 4 a 19 tohoto zákona (dále jen „rozhodnutí o restrukturalizaci“). Rozhodnutí o restrukturalizaci schvalující plán restrukturalizace a umožňující restrukturalizaci veřejnoprávních závazků bylo vydáno dne 29. dubna 2005 a dne 17. června 2005 bylo pozměněno.

(29)

V níže uvedené tabulce jsou uvedena různá opatření, která byla Komisi oznámena původně.

Tabulka 2

Poskytnuté a plánované prostředky (v tis. PLN) podle oznámení

(30)

Komise se rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení ze dvou důvodů.

(31)

Komise měla za prvé pochybnosti, zda podpora na restrukturalizaci byla slučitelná se společným trhem.

(32)

V tomto ohledu Komise pochybovala, zda jsou opatření, jež se předpokládala v plánu restrukturalizace, dostatečná k obnovení dlouhodobé životaschopnosti příjemce, jelikož se zdálo, že jsou zaměřena na dluhovou službu a pokrytí provozních nákladů.

(33)

Komise mimoto zpochybnila skutečnost, zda byla provedena dostatečná vyrovnávací opatření. Zatímco podle polských orgánů společnost HSW S.A. plánovala snížení výrobní kapacity o 20 %, plán předpokládal zvýšení využití výrobní kapacity z 27,7 % v roce 2002 na 66 % v roce 2007. Komise měla pochybnosti ohledně čistého účinku těchto kroků.

(34)

Pochybnosti se týkaly rovněž toho, zda byla podpora omezena na nezbytné minimum a zda byl vlastní příspěvek příjemce významný, jelikož Polsko nerozlišovalo jednoznačně mezi tím, co se považuje za vlastní příspěvek na restrukturalizaci a co je financováno ze státní podpory.

(35)

Komise pochybovala rovněž o tom, zda byla dodržena zásada „jediné platby podpory“. Ve skutečnosti obdržela dceřiná společnost HSW S.A., HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych, před přistoupením Polska k Evropské unii podporu na restrukturalizaci na období 2003-2007, s ohledem na niž bylo nutno prokázat, že nepřinesla prospěch mateřské společnosti HSW S.A. Na druhou stranu bylo Polsko požádáno, aby Komisi ujistilo o tom, že podpora na restrukturalizaci pro HSW S.A., pokud by byla povolena, nepřinese prospěch společnosti HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych.

(36)

Druhým důvodem pro zahájení formálního vyšetřovacího řízení byly pochybnosti Komise, zda existuje dostatečné oddělení dotované speciální vojenské produkce (děla) a civilní výroby stavebních strojů. V dopisech ze dne 7. června 2005 a 2. září 2005 Polsko Komisi ujistilo, že vzájemné subvencování je vyloučeno, a Komise vzala na vědomí, že podíl podpory určené pro vojenskou produkci na celkové podpoře je v porovnání s podílem vojenské produkce na celkové výrobě nízký. Komise si nicméně vyžádala podrobnější objasnění odděleného účetnictví.

(37)

Polské orgány za prvé zpochybnily tvrzení Komise obsažené v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, že podpora poskytnutá na základě novelizovaného zákona ze dne 30. října 2002 o státní podpoře pro podniky se zvláštním významem pro trh práce (viz tabulka 2 řádek II) nebyla poskytnuta před přistoupením k Evropské unii. Polské orgány zopakovaly již dříve uvedené tvrzení, že rozhodujícím okamžikem pro poskytnutí státní podpory na základě zmíněného zákona je souhlas veřejných věřitelů příjemce (tzv. správní přísliby), a ne rozhodnutí o restrukturalizaci vydané předsedou Agentury pro rozvoj průmyslu. Vzhledem k tomu, že veřejní věřitelé společnosti HSW S.A., jejichž pohledávky byly restrukturalizovány na základě zmíněného zákona, dali svůj souhlas s ohledem na společnost HSW S.A. ještě před přistoupením, polské orgány tvrdí, že tato podpora byla poskytnuta před přistoupením, a že proto nepodléhá posouzení Komise, co se týká její slučitelnosti se společným trhem.

(38)

Za druhé, polské orgány oznámily dvě změny v původně oznámené podpoře. První a nejdůležitější změnou bylo částečné zrušení plánované státní podpory, která je uvedena v tabulce 2 v řádku II, a její nahrazení dvěma opatřeními, s ohledem na něž bylo uvedeno, že nepředstavují státní podporu. Druhá změna měla věcný charakter a spočívala v upřesnění výše podpory u tří opatření, která jsou uvedena v tabulce 3. V níže uvedených tabulkách jsou uvedena všechna opatření podpory, jež byla provedena nebo mají být provedena ve prospěch společnosti HSW S.A. v průběhu celého období restrukturalizace v souladu se změnami provedenými po rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

Tabulka 3

Podpora poskytnutá přede dnem 30. dubna 2004 (v tis. PLN)

Tabulka 4

Podpora poskytnutá na základě novelizovaného zákona ze dne 30. října 2002 o státní podpoře pro podniky se zvláštním významem pro trh práce (v tis. PLN)

Tabulka 5

Podpora poskytnutá po dni 30. dubna 2004 (v tis. PLN)

Tabulka 6

Poskytnuté a plánované prostředky (v tis. PLN) v aktualizované verzi na základě připomínek polských orgánů po zahájení formálního vyšetřovacího řízení (aktualizace tabulky 2)

(39)

Co se týká opatření uvedených v tabulce 6 řádku III, polské orgány tvrdily, že odklad splatnosti a placení ve splátkách týkající se veřejnoprávních závazků ve výši 22,1 milionu PLN (5,8 milionu EUR) (tabulka 2 řádek II) je nutno považovat za podporu de minimis. Z této částky již bylo poskytnuto 19 milionů PLN (5,0 milionů EUR). Metodika výpočtu výše podpory, kterou použily polské orgány, porovnává úrokovou míru uplatňovanou v případě odkladu splatnosti s referenční sazbou Komise. Pokud je použitá úroková míra vyšší než referenční sazba, polské orgány měly za to, že toto opatření nezahrnuje podporu. Podle polských orgánů tak tomu je v případě opatření podpory uvedeného v tabulce 6 řádku IV.

(40)

Za třetí, co se týká životaschopnosti podniku, polské orgány uvedly, že organizační restrukturalizace byla úspěšná a společnost HSW S.A. znovu získala kontrolu nad společností HSW-Dressta, bude tedy moci rozvíjet svou činnost na ziskovém severoamerickém trhu.

(41)

Ohledně požadavku na omezení narušení hospodářské soutěže polské orgány hájily své stanovisko, že významným vyrovnávacím opatřením je snížení výrobní kapacity z 1 500 na 1 200 strojů. Za vyrovnávací opatření považovaly kromě toho rovněž prodej dceřiných společností HSW S.A.

(42)

Co se týká omezení podpory na nejnižší nezbytnou míru, polské orgány poskytly řadu podrobných informací týkajících se částek považovaných za vlastní příspěvek.

(43)

Polské orgány ve svých připomínkách tvrdí, že po přistoupení nebyla poskytnuta ani není naplánována žádná státní podpora. Pokud Komise dospěje k jinému závěru, poskytnou další důkazy na podporu tvrzení, že státní podpora je slučitelná se společným trhem.

(44)

Vzhledem k tomu, že se část událostí, které mají pro daný případ význam, odehrála před přistoupením Polska k Evropské unii dne 1. května 2004, Komise musí v prvé řadě určit, zda je oprávněna jednat s ohledem na dotčená opatření podpory.

(45)

Opatření podpory, která byla provedena před přistoupením a která nejsou použitelná po přistoupení, nepodléhají přezkumu Komisí ani na základě tzv. řízení o přechodném mechanismu stanoveného v příloze IV bodu 3 Smlouvy o přistoupení, ani řízení podle článku 88 Smlouvy o ES. Smlouva o přistoupení ani Smlouva o ES od Komise nevyžadují posouzení těchto opatření, ani ji k tomu nezmocňují.

(46)

Naproti tomu opatření provedená po přistoupení by představovala novou podporu a spadala by do pravomoci Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 88 Smlouvy o ES. Kritériem příslušným pro posouzení okamžiku, kdy bylo opatření podpory provedeno, je právně závazný akt, v němž se příslušné vnitrostátní orgány zavázaly k poskytnutí podpory (8).

(47)

Individuální podpora není použitelná po přistoupení, pokud byly v době poskytnutí podpory známy přesné finanční závazky státu.

(48)

Na základě informací, které Polsko poskytlo, mohla Komise dospět k závěru, že podpory uvedené v tabulce 3 byly poskytnuty před přistoupením a nejsou po přistoupení použitelné. Nespadají proto do pravomoci Komise, pokud jde o posouzení jejich slučitelnosti se společným trhem, je však nutno k nim přihlédnout při zjišťování slučitelnosti podpor, které byly nebo budou poskytnuty po přistoupení. Tyto podpory dosahují výše 147 milionů PLN (38 milionů EUR).

(49)

Co se týká podpor poskytnutých na základě novelizovaného zákona ze dne 30. října 2002 o státní podpoře pro podniky se zvláštním významem pro trh práce, které jsou uvedeny v tabulce 4, pochybnosti Komise s ohledem na okamžik jejich poskytnutí nebyly dosud rozptýleny. Polské orgány ve svých připomínkách k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení neuvedly v tomto ohledu žádné nové údaje. Souhlas jednotlivých orgánů poskytujících podporu s restrukturalizací jejich pohledávek na základě tohoto zákona je nezbytný, nepostačuje však k tomu, aby se tato restrukturalizace uskutečnila. Rozhodujícím prvkem postupu podle tohoto zákona je rozhodnutí o restrukturalizaci, které předseda Agentury pro rozvoj průmyslu vydal dne 29. dubna 2005, tj. po přistoupení. Komise se proto domnívá, že podpora byla poskytnuta po přistoupení. Komise je proto oprávněna posoudit její slučitelnost se společným trhem. Je nutno podotknout, že podpory byly poskytnuty v rozporu s ustanovením o pozastavení, které je obsaženo v čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, a proto představují protiprávní podporu, jejíž výše dosahuje 27,897 milionu PLN (7,34 milionu EUR).

(50)

Co se týká opatření uvedených v tabulce 5, pokud bude potvrzeno, že představují státní podporu, Komise je oprávněná posoudit jejich slučitelnost se společným trhem, jelikož byla jednoznačně prodloužena na dobu po přistoupení.

(51)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(52)

Polské orgány nezpochybnily skutečnost, že opatření uvedená v tabulkách 3 a 4 představují státní podporu.

(53)

Co se týká podpory v podobě odkladu splatnosti příslušných závazků společnosti HSW S.A. v souvislosti s daní a příspěvky na sociální zabezpečení (tabulka 5), polské orgány předložily informace, že toto nepředstavuje státní podporu, jelikož se jedná o podporu de minimis nebo se hodnota daného prvku podpory rovná nule. Polské orgány toto tvrzení zakládají na výpočtu prvku podpory u jednotlivých opatření.

(54)

Komise nemůže souhlasit se způsobem výpočtu, který polské orgány použily. Tato opatření se vztahují na podnik v obtížích. Riziko spojené s odkladem plateb je vyšší než v případě podniků s dobrou finanční situací, což by se mělo projevit v účtovaných úrocích. Proto nelze použít jako srovnávací měřítko referenční sazbu. Způsob výpočtu porovnávající skutečně účtovanou úrokovou sazbu s referenční sazbou není v daném případě vhodný. Komise proto nemůže tvrzení polských orgánů uznat.

(55)

Podle stálé praxe Komise a judikatury Soudu (9) se prvek podpory pro podniky v obtížích může rovnat jmenovité částce. Výše podpory uvedené v tabulce 5 činí 38,480 milionu PLN (10 milionů EUR).

(56)

Komise vyvozuje závěr, že opatření podpory uvedená v tabulkách 4 a 5 jsou financována ze státních prostředků. Zvýhodňují jednotlivý podnik tím, že mu poskytují výhodu, která není na trhu dostupná, jsou proto výběrová. Společnost HSW S.A. se zabývá výrobou stavebních strojů, které jsou v EU předmětem rozsáhlého obchodu. Opatření proto představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES a činí 66,377 milionu PLN (17,467 milionu EUR).

(57)

Na daný případ se nevztahují výjimky uvedené v čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES. Co se týká výjimek podle čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES, vzhledem k tomu, že základním cílem podpory je obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku v obtížích, lze použít pouze výjimku podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, který povoluje státní podporu určenou na podporu rozvoje některých hospodářských činností, pokud neovlivňuje podmínky obchodu v míře odporující společnému zájmu.

(58)

Komise posoudí opatření, která představují novou podporu, a úplný plán restrukturalizace na základě platných pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. Stávající pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (10) (dále jen „pokyny z roku 2004“) vstoupily v platnost dne 10. října 2004. Na opatření, jejichž oznámení bylo zaevidováno před tímto dnem, se vztahují předchozí pokyny o podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (11) (dále jen „pokyny z roku 1999“). V souladu s bodem 104 pokynů z roku 2004 „Komise prověří, zda se podpory na záchranu či restrukturalizaci poskytnuté bez schválení Komise, a tedy v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy slučují se společným trhem na základě těchto pokynů, pokud je část nebo celá podpora poskytnuta po jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie“.

(59)

V daném případě byla opatření, která jsou uvedena v tabulce 2, oznámena dne 8. října 2004 (dva dny před vstupem pokynů z roku 2004 v platnost.). Polské orgány Komisi informovaly o dodatečných podporách poskytnutých protiprávně ve prospěch společnosti HSW S.A. rovněž dopisem ze dne 7. března 2006. Všechny podpory uvedené v tabulce 6 řádku III a IV byly poskytnuty po prosinci 2004, tj. po 1. říjnu 2004, kdy byly zveřejněny pokyny z roku 2004. Komise proto vyvozuje závěr, že v daném případě je nutno s ohledem na oznámené i neoznámené podpory použít pokyny z roku 2004, jelikož všechny podpory se týkají stejného plánu restrukturalizace.

(60)

Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, za účelem posouzení slučitelnosti nové podpory na restrukturalizaci se společným trhem je nutno pohlížet na restrukturalizaci jako celek. Ke zjištění, zda realizace plánu povede k obnovení životaschopnosti, zda je podpora omezena na nejnižší nezbytnou míru, a k určení vhodných vyrovnávacích opatření je nutno vzít v úvahu všechna opatření podpory, nejen novou podporu.

(61)

Vzhledem ke všem důvodům, které již byly vysvětleny v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (viz zejména bod 85 a násl.), dotčeným podnikem je podnik v obtížích ve smyslu bodu 9 a násl. pokynů z roku 2004, a proto je způsobilý pro poskytnutí podpory na restrukturalizaci.

(62)

V pokynech se uvádí, že „plán restrukturalizace, jehož doba trvání musí být co nejkratší, musí v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. […] Zlepšení životaschopnosti musí být především výsledkem interních opatření […]“.

(63)

Prvním zásadním problémem společnosti HSW S.A. bylo její vysoké zadlužení. Komise podotýká, že finanční restrukturalizace byla téměř dokončena.

(64)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyjádřila pochybnosti ohledně toho, že restrukturalizace má především finanční charakter, a ne průmyslový, jehož aspekty nebyly dostatečně vzaty v úvahu. V připomínkách k rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení polské orgány poskytly dostatečné důkazy, že jedním z hlavních problémů společnosti byla skutečně zastaralá organizační struktura. Tento problém byl odstraněn oddělením části společnosti, která byla přímo spojena s výrobou (HSW-Trading), od částí určených k prodeji. To bylo důvodem, proč společnost HSW S.A. dočasně založila nezávislou společnost HSW-Trading.

(65)

Jako jeden z hlavních prvků restrukturalizace byl naplánován prodej akcií dceřiných společností a vyčlenění a prodej vybraných útvarů zabývajících se poskytováním služeb. V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyjádřila pochybnosti, zda byly plány prodeje reálné. Ve skutečnosti však společnost HSW S.A. obdržela čtyřnásobek plánovaných výnosů z prodeje.

(66)

Dalším rozhodujícím činitelem úspěchu restrukturalizace byla situace s ohledem na vlastnictví obchodní společnosti Dressta. Překážkou úplného vstupu na důležitý severoamerický trh bylo vlastnictví kontrolního balíku akcií společnosti Dressta jedním z konkurentů společnosti HSW S.A. – KAIC. Tento problém byl vyřešen, když společnost HSW S.A. získala kontrolu nad touto společností a konkurent nyní již nebrání jejímu rozvoji na rostoucím severoamerickém trhu. Komise poznamenává, že největším prodejním trhem, co do poptávky i velikosti, je severoamerický trh, a zejména USA. Růst prodeje na tomto trhu představuje pro společnost HSW S.A velkou příležitost, a sice o to větší, že společnost HSW S.A. začne používat značku Dressta, která je na trhu dobře známá.

(67)

Restrukturalizace zaměstnanosti, jejímž cílem bylo snížení počtu pracovníků o více než 1 000 osob, představuje skutečné a věrohodné opatření ke snížení nákladů.

(68)

Společnost HSW S.A. dosáhla zisku poprvé v roce 2005. Na konci období restrukturalizace (rok 2007) se očekává jeho snížení vzhledem k vysokým nákladům na restrukturalizaci a mimořádně vysokému zisku za rok 2005, který byl spojen s jednorázovým prodejem aktiv v tomto roce. Nicméně od roku 2007 se očekává zlepšování čistého výsledku a v roce 2012 pak jeho zdvojnásobení. Zdá se, že na konci období restrukturalizace bude problém likvidity vyřešen.

(69)

Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrzuje, že její pochybnosti, zda plán povede k obnovení životaschopnosti podniku, byly rozptýleny.

(70)

Podle polských orgánů společnost HSW S.A. plánuje omezení výrobní kapacity z 1 500 stavebních strojů ročně na 1 200 strojů, tj. o 20 %. Takovéto snížení výrobní kapacity Komise nepovažuje za dostatečné, jelikož společnost stejně plánuje, že na konci období restrukturalizace, tj. v roce 2007, bude využívat pouze 66 % výrobních kapacit. Komise neobdržela od Polska žádné informace, že před zahájením restrukturalizace podnik skutečně prodával více než 1 200 strojů.

(71)

Polské orgány rovněž tvrdí, že příjemce prodal řadu ziskových společností, čímž omezil svou činnost a výrobní kapacitu. Nejméně dvě velké prodané dceřiné společnosti (HSW-Walcownia Blach Sp. z o.o. a HSW-Huta Stali Jakościowych) byly ziskové a byly prodány se ziskem. V roce 2005 činil společný obrat těchto dvou prodaných dceřiných společností 460 milionů PLN (121 milionů EUR) a počet jejich zaměstnanců 1 000 osob, zatímco obrat u hlavní činnosti skupiny HSW (HSW S.A. a HSW-Trading) činil 430 milionů PLN (113,1 milionu EUR) a počet zaměstnanců 2 400 osob. Obě prodané dceřiné společnosti se zabývaly výrobou hotových ocelových výrobků. V době prodeje byly obě dceřiné společnosti podle hodnocení poskytnutého Komisi ziskové s výhledem na výnosnost prodeje ve výši 6 %. Obě společnosti představovaly velmi důležitou část skupiny HSW, jelikož vykonávaly ziskovou činnost a měly dobré vyhlídky na trhu.

(72)

Komise proto zastává názor, že prodej těchto dceřiných společností lze považovat za vyrovnávací opatření, a ne pouze za opatření, které je nezbytné pro obnovení životaschopnosti společnosti HSW S.A.

(73)

Polské orgány poskytly řadu podrobných informací o částkách považovaných za vlastní příspěvek příjemce na náklady restrukturalizace.

(74)

Podnik za prvé plánuje získat bankovní úvěry ve výši 46,9 milionu PLN (12 milionů EUR). Polské vlády poskytly důkazy, že společnost HSW S.A. bude schopna získat toto financování na trhu, jelikož již v letech 2003-2005 v omezené míře využívala soukromého financování ve výši 31,9 milionu PLN (8,4 milionu EUR). Polské orgány rovněž uvádějí, že příjemce bude schopen najít tržní financování do konce období restrukturalizace.

(75)

Za druhé, prodejem dceřiných společnosti získala společnost HSW S.A. příjem ve výši 112,2 milionu PLN (29,5 milionu EUR).

(76)

Příjemce dále prodal aktiva ve výši 52,1 milionu PLN (13,7 milionu EUR).

(77)

Co se tedy týká zdrojů financování restrukturalizace, lze částku 243,1 milionu PLN (64 miliony EUR) považovat za příspěvek na restrukturalizaci z vlastních zdrojů příjemce nebo z vnějších zdrojů, které nezahrnují státní podporu. Celkové náklady restrukturalizace, včetně nákladů uhrazených před přistoupením, činí 450,3 milionu PLN (118,5 milionu EUR). Vlastní příspěvek společnosti HSW S.A. na celkové náklady restrukturalizace proto odpovídá 54 %.

(78)

Pokyny z roku 2004 stanoví jako minimální výši vlastního příspěvku na náklady restrukturalizace 50 %. Komise proto uznává, že úroveň vlastního příspěvku je významná a na základě poskytnutých informací se pomoc omezuje na nejnižší nezbytnou míru.

(79)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise uvedla, že společnost HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych obdržela podporu na restrukturalizaci na období 2003-2007, která byla poskytnutá před přistoupením. Na straně jedné bylo nutno prokázat, že tato podpora nepřinesla prospěch mateřské společnosti. Na straně druhé bylo Polsko požádáno, aby Komisi ujistilo, že v případě, že Komise podporu na restrukturalizaci společnosti HSW S.A. schválí, nepřinese tato podpora prospěch společnosti HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych.

(80)

Polské orgány Komisi ujistily, že vzájemné vztahy mezi společnostmi HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych a HSW S.A. jsou založeny na tržních zásadách (včetně platebních a dodacích podmínek) a že společnosti mají jako samostatné právní subjekty oddělené účetnictví. Jediným důvodem, proč si společnost HSW S.A. vybrala HSW-Zakład Zespołów Mechanicznych jako dodavatele materiálu, byla zeměpisná blízkost této společnosti.

(81)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyjádřila pochybnosti ohledně dostatečného oddělení dotované speciální vojenské produkce (děla) od civilní výroby stavebních strojů, které má zamezit vzájemnému subvencování těchto dvou oblastí činnosti. Polské orgány Komisi ujistily, že stávající systém účtování nákladů umožňuje jednoznačné oddělení nákladů obou výše uvedených druhů činnosti.

(82)

Komise vyvozuje závěr, že částečně protiprávní a částečně oznámená státní podpora je slučitelná se společným trhem,