3.4.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 93/1

---

KODIFIKOVANÉ ZNĚNÍ JEDNACÍHO ŘÁDU EHSV

(v platnosti od 24. října 2006)

POZNÁMKY

A.

Toto znění obsahuje: Jednací řád Evropského hospodářského a sociálního výboru přijatý na plenárním zasedání dne 17. července 2002 (Úř. věst. L 268, 4.10.2002), který vstoupil v platnost dne 1. srpna 2002 na základě ustanovení článku 78, a změny vyplývající z následujících aktů: 1. změny Jednacího řádu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. února 2003 (Úř. věst. L 258, 10.10.2003), 2. změny Jednacího řádu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. března 2004 (Úř. věst. L 310, 7.10.2004), 3. změny Jednacího řádu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 5. července 2006.

B.	Tento Jednací řád vydává generální sekretariát Evropského hospodářského a sociálního výboru, jsou do něj zahrnuty změny schválené shromážděním EHSV.

C.	Prováděcí předpisy k Jednacímu řádu, které byly přijaty předsednictvem Výboru na základě ustanovení čl. 77, odst. 2a, se předkládají samostatně.

PREAMBULE

1.	Evropský hospodářský a sociální výbor zajišťuje zastoupení různých hospodářských a sociálních složek organizované občanské společnosti. Tato instituce byla zřízena v roce 1957 Římskou smlouvou jakožto poradní shromáždění.

2.

Poradní úloha Evropského hospodářského a sociálního výboru umožňuje jeho členům, a tím i organizacím, které zastupuje, účastnit se rozhodovacího procesu Společenství. Konfrontace často zcela protikladných názorů a dialog, který vedou členové, zahrnuje nejen tradiční sociální partnery, totiž zaměstnavatele (Skupina I) a zaměstnance (Skupina II), ale i zástupce ostatních hospodářských a sociálních zájmů (Skupina III). Odbornost, dialog a hledání shody mohou zvýšit kvalitu a důvěryhodnost politického rozhodování Společenství do té míry, do jaké zvýší jeho srozumitelnost a přijatelnost pro evropské občany, a transparentnost, která je v demokratické společnosti nutností.

3.	V rámci struktury evropských institucí plní Výbor specifickou úlohu: je v pravém slova smyslu místem pro zastoupení a diskusi organizované občanské společnosti a privilegovaným prostředníkem dialogu mezi ní a institucemi Unie.

4.

Tím, že je zároveň fórem názorů a místem, kde vznikají návrhy řešení, přispívá Evropský hospodářský a sociální výbor k naplnění požadavku na zlepšení podmínek pro demokratickou výměnu názorů při budování Evropské unie, včetně jejích vztahů s hospodářskými a sociálními kruhy třetích zemí. Svým působením se Výbor podílí na rozvoji opravdové evropské identity.

5.	V zájmu úspěšného plnění svých úkolů přijal Výbor dne 17. července 2002 v souladu s čl. 260 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství následující Jednací řád (1).

 

HLAVA I

ORGANIZACE VÝBORU

KAPITOLA I

Ustavení výboru

Článek 1

1.   Funkční období Výboru je čtyřleté.

2.   Výbor je svoláván po každé pravidelné čtyřleté obměně věkově nejstarším členem, pokud možno nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy Rada oznámí členům Výboru jejich jmenování.

Článek 2

1.   Výbor se skládá z následujících orgánů: shromáždění, předsednictvo, předseda a specializované sekce.

2.   Výbor je rozčleněn do tří skupin, jejichž složení a úlohu stanoví článek 27.

KAPITOLA II

Předsednictvo

Článek 3

1.   Předsednictvo tvoří:

a)	předseda a dva místopředsedové,

b)	jeden člen za každý členský stát; tito členové jsou přímo voleni shromážděním,

c)	tři předsedové skupin volení podle ustanovení článku 27,

d)	předsedové specializovaných sekcí.

2.   Předseda je volen střídavě z členů výše jmenovaných tří skupin.

3.   Předseda ani místopředsedové nemohou být do svých funkcí znovu voleni. V období dvou let bezprostředně následujících po vypršení jeho funkčního období předseda nemůže být členem předsednictva z titulu funkce místopředsedy, předsedy skupiny či specializované sekce.

4.   Místopředsedové jsou voleni z řad členů dvou skupin, z nichž nepochází předseda.

5.   Volba členů předsednictva musí proběhnout za respektování rovnováhy mezi skupinami vytvořenými podle článku 27.

Článek 4

1.   Během první schůze konané podle článku 1 zvolí Výbor ze svých členů za předsednictví věkově nejstaršího člena předsedu Výboru, dva místopředsedy Výboru, předsedy specializovaných sekcí a ostatní členy předsednictva na období dvou let ode dne ustavení Výboru, nevolí se předsedové skupin.

2.   Za předsednictví věkově nejstaršího člena nesmí proběhnout rozprava o jiném předmětu než o těchto volbách.

Článek 5

Schůzi, na které se koná volba předsednictva Výboru na dva poslední roky čtyřletého období, svolává předseda, jehož funkční období končí. Tato volební schůze se koná na začátku zasedání v měsíci, ve kterém končí funkční období prvního předsednictva, a vede ji předseda, jehož funkční období končí.

Článek 6

1.   S ohledem na ustanovení článku 3 může Výbor ze svých členů vytvořit volební komisi, v níž má každý z členských států jednoho zástupce a která přijímá kandidatury a předkládá shromáždění seznam kandidátů.

2.   Výbor se vysloví k seznamu nebo seznamům kandidátů na členy předsednictva a užšího předsednictva podle ustanovení tohoto článku.

3.   Výbor poté přistoupí k volbě členů předsednictva (nevolí se předsedové skupin) hlasováním o jednom nebo více seznamech kandidátů, popřípadě k několika po sobě následujícím hlasováním.

4.   Hlasovat lze pouze o úplných seznamech kandidátů, které jsou v souladu s ustanoveními článku 3 a k nimž jsou připojena vyjádření souhlasu všech kandidátů.

5.   Do předsednictva jsou zvoleni ti kandidáti ze seznamu, kteří získají největší počet platných hlasů, nejméně však jednu čtvrtinu.

6.   Předseda a dva místopředsedové Výboru jsou následně voleni shromážděním prostou většinou hlasů.

7.   Výbor pak prostou většinou hlasů volí předsedy specializovaných sekcí.

8.   Nakonec Výbor hlasováním schválí předsednictvo jako celek. Při tomto hlasování musí předsednictvo získat nejméně dvě třetiny platných hlasů.

Článek 7

Nahrazení člena předsednictva v případě, že by nemohl vykonávat svůj mandát nebo v případech uvedených v čl. 70 odst. 2, se provádí za podmínek stanovených v článku 6 a vztahuje se na dobu, která zbývá do konce daného funkčního období. O náhradě člena hlasuje shromáždění na základě návrhu dotčené skupiny.

Článek 8

1.   Předsednictvo je svoláváno předsedou buď z moci úřední, nebo na žádost deseti členů.

2.   Při každé schůzi předsednictva se pořizuje zápis z jednání. Tento zápis se předkládá předsednictvu ke schválení.

3.   Předsednictvo si stanoví svá vlastní jednací pravidla.

4.   Předsednictvo stanoví organizaci a vnitřní postupy Výboru. Po konzultaci se skupinami dále stanoví prováděcí předpisy k Jednacímu řádu.

5.   Předsednictvo a předseda vykonávají rozpočtové a finanční pravomoci stanovené Finančním řádem a Jednacím řádem Výboru.

6.   S ohledem na ustanovení rozpočtových a finančních postupů stanoví předsednictvo prováděcí předpisy týkající se výdajů za cestu a pobyt členů a jejich náhradníků jmenovaných podle článku 18, delegátů a jejich náhradníků jmenovaných podle článku 24 a expertů jmenovaných podle článku 23.

7.   Předsednictvo nese politickou odpovědnost za celkové řízení Výboru. Při výkonu této odpovědnosti dbá zejména na to, aby činnost Výboru a jeho orgánů a pracovníků byla v souladu s institucionální úlohou, která byla Výboru svěřena.

8.   Předsednictvo je odpovědné za řádné využívání lidských zdrojů a rozpočtových a technických prostředků při plnění úkolů, které mu ukládá Smlouva. Podílí se zejména na vytváření rozpočtu a na organizaci práce sekretariátu.

9.   Předsednictvo může ze svých členů vytvářet skupiny ad hoc k prozkoumání jakékoli otázky spadající do jeho působnosti. S výjimkou otázek souvisejících se jmenováním zaměstnanců se mohou do práce těchto skupin zapojit další členové.

10.   Předsednictvo vždy po šesti měsících přezkoumá, jaké činnosti následovaly po přijetí stanovisek Výboru, a to na základě zprávy vypracované pro tento účel.

11.   Na žádost člena nebo generálního tajemníka podá předsednictvo přesný výklad Jednacího řádu a jeho prováděcích předpisů. Závěry předsednictva jsou závazné, s výhradou práva odvolat se ke shromáždění, které rozhoduje jako konečná instance.

12.   Při pravidelné čtyřleté obměně členů vyřizuje předsednictvo, kterému končí funkční období, běžné záležitosti až do prvního zasedání nového Výboru. Ve výjimečných případech může pověřit některého člena Výboru, jemuž končí funkční období, výkonem přesně vytyčených či časově omezených úkolů, které vyžadují odborné posouzení.

Článek 9

V rámci interinstitucionální spolupráce může předsednictvo pověřit předsedu uzavřením dohod o spolupráci s ostatními institucemi nebo orgány Evropské unie.

Článek 10

1.   Zřizuje se „rozpočtová skupina“, která je předsednictvu nápomocna při výkonu jeho pravomocí ve věcech finančních a rozpočtových.

2.   Rozpočtové skupině předsedá jeden ze dvou místopředsedů, je podřízený předsedovi. Skupina se skládá z devíti členů, které jmenuje předsednictvo na návrh skupin.

3.   V určitých otázkách může předsednictvo delegovat svou rozhodovací pravomoc na rozpočtovou skupinu.

4.   Návrhy přijaté rozpočtovou skupinou jednomyslně jsou bez rozpravy předloženy předsednictvu ke schválení.

5.   Rozpočtová skupina se podílí na vypracování rozpočtu a zajišťuje jeho správné plnění.

6.   Předseda rozpočtové skupiny předsedá delegaci pověřené jednáním s rozpočtovými orgány a podává o tom zprávu předsednictvu.

7.   V rámci plnění svých úkolů rozpočtová skupina poskytuje poradenství předsedovi, předsednictvu a Výboru a vykonává kontrolní úlohu vůči oddělením.

Článek 10a

1.   Zřizuje se „komunikační skupina“, jejímž úkolem je dávat nezbytné podněty k vytváření komunikační strategie Výboru a zajišťovat monitorování této strategie. Každoročně pro Výbor vypracovává zprávu o plnění cílů této strategie a program na následující rok.

2.   Komunikační skupině předsedá jeden ze dvou místopředsedů a je podřízený předsedovi. Komunikační skupina se skládá z devíti členů, kteří jsou jmenováni předsednictvem na návrh skupin.

3.   Komunikační skupina koordinuje činnost oddělení odpovídajících za komunikaci, vztahy s tiskem a médii a zabezpečuje, aby tato činnost byla v souladu se strategií a schválenými programy.

KAPITOLA III

Užší předsednictvo a předseda

Článek 11

1.   Užší předsednictvo Výboru se skládá z předsedy a dvou místopředsedů.

2.   Užší předsednictvo Výboru se za účelem přípravy prací předsednictva a shromáždění schází s předsedy skupin. Na tyto schůze mohou být přizváni předsedové specializovaných sekcí.

3.   Užší předsednictvo se schází s předsedy skupin a s předsedy specializovaných sekcí nejméně dvakrát za rok za účelem vypracování programu prací Výboru a vyhodnocení jejich průběhu.

Článek 12

1.   Předseda řídí práce Výboru v souladu se Smlouvami a za podmínek stanovených tímto řádem.

2.   Předseda při své činnosti neustále využívá pomoci místopředsedů; může je pověřit určitými úkoly nebo na ně přenést některé odpovědnosti vyplývající z jeho pravomoci.

3.   Předseda může na omezenou dobu pověřit některými úkoly generálního tajemníka.

4.   Předseda zastupuje Výbor navenek. Při některých příležitostech může tuto pravomoc přenést na jednoho z místopředsedů nebo na některého člena Výboru.

5.   Předseda podává Výboru zprávy o krocích a opatřeních provedených jménem Výboru v období mezi zasedáními. Tato sdělení nejsou předmětem rozpravy.

6.   Po svém zvolení přednese předseda na plenárním zasedání svůj pracovní program na dobu svého funkčního období. Stejným způsobem přednese na konci svého funkčního období souhrnnou zprávu o výsledcích své činnosti.

Tyto dvě zprávy mohou být ve shromáždění předmětem rozpravy.

Článek 13

Jeden ze dvou místopředsedů plní funkci předsedy rozpočtové skupiny a druhý funkci předsedy komunikační skupiny; při plnění svých úkolů jsou podřízeni předsedovi.

KAPITOLA IV

Specializované sekce

Článek 14

1.   Výbor má šest specializovaný sekcí. Plenární shromáždění však může na návrh předsednictva vytvořit další specializované sekce pro oblasti stanovené ve Smlouvách.

2.   Výbor sestavuje specializované sekce po každé pravidelné čtyřleté obměně členů na svém ustavujícím zasedání.

3.   Každá pravidelná čtyřletá obměna členů Výboru je příležitostí k přezkoumání seznamu a působnosti specializovaných sekcí.

Článek 15

1.   Počet členů specializované sekce stanoví Výbor na návrh předsednictva.

2.   S výjimkou předsedy musí být každý člen Výboru členem alespoň jedné specializované sekce.

3.   Nikdo nemůže být členem více než dvou specializovaných sekcí, ledaže by pocházel z členského státu, který je zastoupen méně než devíti členy. Avšak nikdo nemůže být členem více než tří specializovaných sekcí.

4.   Členové specializovaných sekcí jsou jmenováni Výborem na dobu dvou let; mohou být jmenováni opakovaně.

5.   Nahrazení člena specializované sekce se provádí za stejných podmínek jako jeho jmenování.

Článek 16

1.   Předsednictvo každé specializované sekce je voleno na dobu dvou let a skládá se z dvanácti členů, mezi nimiž je předseda a tři místopředsedové, po jednom z každé skupiny.

2.   Předsedy specializovaných sekcí a další členy předsednictva sekcí volí Výbor.

3.   Předseda a další členové předsednictva mohou být zvoleni opakovaně.

4.   Předsednictví tří specializovaných sekcí vykonává střídavě jedna ze skupin, mění se každé dva roky. Stejná skupina nemůže vykonávat předsednictví jedné specializované sekce po dobu delší než čtyři po sobě následující roky.

Článek 17

1.   Úkolem specializovaných sekcí je přijímat stanoviska nebo informační zprávy k tématům, která jsou předmětem žádosti o stanovisko, v souladu s ustanoveními článku 32 tohoto řádu.

2.   Pro zpracování témat, která jsou předmětem žádosti o stanovisko, mohou specializované sekce ze svých členů vytvořit studijní nebo přípravnou skupinu nebo jmenovat samostatného zpravodaje.

3.   Jmenování zpravodajů a v případě potřeby i spoluzpravodajů a sestavování studijních a přípravných skupin vychází z návrhů skupin.

4.   Zpravodaj, popřípadě ve spolupráci s expertem, monitoruje činnosti, které následovaly po přijetí stanoviska na plenárním zasedání. V tom je mu nápomocen sekretariát dotyčné specializované sekce. Sekce je o průběhu monitorování informována.

5.   Studijní skupiny se nemohou stát trvalými uskupeními, kromě výjimek předem povolených předsednictvem na dané období dvou let.

Článek 18

1.   Pokud se člen Výboru nemůže dostavit, může se při přípravných pracích sekce včetně rozpravy nechat zastoupit svým náhradníkem. Náhradníci nemají při hlasování ve specializované sekci hlasovací právo.

2.   Jméno a příslušnost vybraného náhradníka musí být oznámeny předsednictvu, které volbu schválí.

3.   Náhradník plní během přípravných prací stejné úkoly jako člen, kterého zastupuje, a vztahují se na něj stejná ustanovení ohledně výdajů za cestu a pobyt jako na člena, kterého zastupuje.

KAPITOLA V

Podvýbory, hlavní zpravodaj a samostatný zpravodaj

Článek 19

1.   Výbor může výjimečně a z iniciativy svého předsednictva zřizovat podvýbory, jejichž úkolem je vypracovat návrh stanoviska nebo informační zprávy, které se nejdříve předloží předsednictvu a následně k projednání Výboru, a to výhradně k horizontálním otázkám obecného rázu.

2.   V době mezi zasedáními může předsednictvo vytvářet podvýbory pod podmínkou následné ratifikace Výborem. Podvýbor může být vytvořen pouze k jednomu tématu. Jeho existence je ukončena, jakmile Výbor hlasuje o návrhu stanoviska nebo informační zprávy, které podvýbor připravil.

3.   Pokud některé téma, ke kterému se vytváří podvýbor, spadá do působnosti více specializovaných sekcí, skládá se podvýbor z členů těchto specializovaných sekcí.

4.   Pravidla, která se vztahují na specializované sekce, se analogicky vztahují také na podvýbory.

Článek 20

Výbor může jmenovat hlavního nebo samostatného zpravodaje, zejména ve věci povinné konzultace ve smyslu Smlouvy, která však vyžaduje pouze formální stanovisko.

KAPITOLA VI

Střediska pro sledování, slyšení, experti

Článek 21

1.   Výbor může zřídit střediska pro sledování, jestliže povaha, šíře a složitost tématu, kterým se má zabývat, vyžadují obzvláštní pružnost používaných pracovních metod, postupů a nástrojů.

2.   O vytvoření střediska pro sledování rozhodne plenární shromáždění na základě předchozího rozhodnutí předsednictva s příslušným návrhem některé skupiny nebo specializované sekce.

3.   V rozhodnutí o vytvoření střediska pro sledování musí být vymezen jeho účel, struktura, složení a období, pro něž je vytvořeno.

Článek 22

Jednotlivé orgány a pracovní struktury Výboru mohou v případech, kdy to vyžaduje důležitost nějaké otázky pro určité téma, přikročit ke slyšení externích odborníků. Jestliže účastí těchto odborníků na slyšení vzniknou dodatečné výdaje, musí daný útvar předem předložit předsednictvu Výboru žádost o schválení a program slyšení s odůvodněním, proč pokládá externí spolupráci za nezbytnou.

Článek 23

Pokud je to pro přípravu určitých prací nezbytné, předseda může buď z vlastního podnětu, nebo na návrh skupin, specializovaných sekcí, zpravodajů a spoluzpravodajů jmenovat experty v souladu s prováděcími předpisy stanovenými předsednictvem podle čl. 8 odst. 6. Pokud jde o výdaje za cestu a pobyt, experti se podílejí na přípravných pracích za stejných podmínek jako členové.

KAPITOLA VII

Poradní komise

Článek 24

1.   Výbor může vytvářet poradní komise. Skládají se z členů Výboru a ze zástupců organizované občanské společnosti, které chce Výbor do činnosti zapojit.

2.   Tyto komise se ustanovují rozhodnutím plenárního shromáždění po předchozím rozhodnutí předsednictva. Rozhodnutí, kterým jsou komise ustaveny, musí určit předmět jejich činnosti, strukturu, složení, období, pro něž jsou ustaveny, a pravidla, jimiž se jejich činnost bude řídit.

3.   V souladu s ustanoveními odstavců 1 a 2 tohoto článku může být ustavena „Poradní komise pro průmyslové změny“ (CCMI), která se skládá z členů Výboru a představitelů organizací zastupujících různá hospodářská odvětví, sociální sektory a různé sektory občanské společnosti, jichž se průmyslové změny týkají. Předseda této komise je členem předsednictva Výboru, pro něž každé dva roky vypracovává zprávu o činnosti CCMI. Je vybrán z členů předsednictva, na které se vztahuje čl. 3 odst. 1 písm. b) tohoto Jednacího řádu. Pro delegáty a jejich náhradníky, kteří se účastní přípravných prací, platí stejná pravidla týkající se náhrady výdajů na cestu a pobyt jako pro členy.

KAPITOLA VIII

Dialog s hospodářskými a sociálními organizacemi členských států unie a třetích zemí

Článek 25

1.   Výbor může z podnětu předsednictva udržovat strukturované vztahy s hospodářskými a sociálními radami, s obdobnými institucemi a hospodářskými a sociálními organizacemi občanské společnosti členských států Unie a třetích zemí.

2.   Rovněž jedná tak, aby podpořil vytváření hospodářských a sociálních rad nebo obdobných institucí v zemích, v nichž dosud neexistují.

Článek 26

1.   Výbor může na návrh předsednictva jmenovat delegace pro udržování vztahů s různými hospodářskými a sociálními složkami organizované občanské společnosti ve státech nebo společenstvích států mimo Evropskou unii.

2.   Spolupráce mezi Výborem a partnery z organizované občanské společnosti kandidátských zemí probíhá prostřednictvím smíšených poradních výborů, pokud je rady přidružení vytvořily. Pokud vytvořeny nejsou, probíhá spolupráce v rámci kontaktních skupin.

3.   Smíšené poradní výbory a kontaktní skupiny vypracovávají zprávy a prohlášení, které mohou být Výborem postoupeny příslušným institucím a zúčastněným stranám.

KAPITOLA IX

Skupiny a zájmové skupiny

Článek 27

1.   Výbor se skládá ze členů tří skupin, z nichž jedna zastupuje zaměstnavatele, druhá zaměstnance a třetí ostatní hospodářské a sociální složky organizované občanské společnosti.

2.   Skupiny volí své předsedy a místopředsedy. Skupiny se podílejí na přípravě, organizaci a koordinaci prací Výboru a jeho orgánů. Přispívají k jejich informovanosti. Každá skupina má svůj sekretariát.

2a.   Skupiny navrhují shromáždění kandidáty pro volbu předsedy a místopředsedů ve smyslu ustanovení čl. 6 odst. 6 a ve shodě se zásadou rovnosti žen a mužů, jak ji definují instituce Evropské unie.

3.   Předsedové skupin jsou členy předsednictva podle ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b).

4.   Předsedové skupin jsou předsednictvu Výboru nápomocni při vytváření koncepce činnosti a v případě potřeby při sledování výdajů.

5.   Předsedové skupin se scházejí s užším předsednictvem Výboru za účelem přípravy prací předsednictva a shromáždění.

6.   Skupiny navrhují shromáždění volební kandidáty pro volbu předsedů specializovaných sekcí podle čl. 6 odst. 7 a do předsednictev specializovaných sekcí podle článku 16.

7.   Skupiny předkládají návrhy na složení rozpočtové skupiny, kterou vytváří předsednictvo podle čl. 10 odst. 1.

8.   Skupiny předkládají návrhy na složení středisek pro sledování a poradních komisí vytvářených shromážděním podle článků 21 a 24.

9.   Skupiny předkládají návrhy na složení delegací a smíšených poradních výborů vytvářených podle čl. 26 odst. 1 a 2.

10.   Skupiny předkládají návrhy na jmenování zpravodajů a návrhy na složení studijních a přípravných skupin jmenovaných nebo vytvářených specializovanými sekcemi podle čl. 17 odst. 3.

11.   Při uplatňování odstavců 6 až 10 tohoto článku mají skupiny na zřeteli zastoupení členských států ve Výboru, různé hospodářské a sociální složky společnosti, odborné znalosti a kritéria řádné správy.

12.   Členové Výboru se mohou dobrovolně stát členy některé ze skupin za podmínky, že jejich způsobilost schválí členové příslušné skupiny. Člen Výboru nesmí být členem několika skupin zároveň.

13.   Generální sekretariát poskytuje členům Výboru, kteří nejsou členy žádné skupiny, materiální a technickou pomoc potřebnou k výkonu jejich mandátu. Jejich účast ve studijních skupinách a jiných vnitřních strukturách Výboru podléhá rozhodnutí předsedy Výboru, jemuž předchází konzultace se skupinami.

Článek 28

1.   Členové Výboru se na základě dobrovolné volby mohou seskupovat do zájmových skupin, které zastupují různé hospodářské a sociální zájmy organizované občanské společnosti Unie.

2.   Zájmová skupina se může skládat ze členů tří skupin Výboru. Člen Výboru nesmí být členem více zájmových skupin zároveň.

3.   Vytvoření zájmové skupiny podléhá schválení předsednictvem, které o tom informuje shromáždění.

HLAVA II

ZPŮSOB PRÁCE VÝBORU

KAPITOLA I

Konzultace výboru

Článek 29

1.   Výbor svolává jeho předseda za účelem přijetí stanoviska na žádost Rady, Komise nebo Evropského parlamentu.

2.   Výbor svolává jeho předseda na návrh předsednictva a se souhlasem většiny jeho členů, aby ze své vlastní iniciativy vydal stanovisko k jakékoli otázce týkající se Evropské unie, jejích politik a jejich dalšího utváření.

Článek 30

Žádosti o vypracování stanoviska zmíněné v čl. 29 odst. 1 se zasílají předsedovi Výboru. Předseda v součinnosti s předsednictvem organizuje práce Výboru tak, aby byly v nejvyšší možné míře dodrženy lhůty stanovené v dané žádosti o vypracování stanoviska.

Článek 31

Na návrh předsednictva může Výbor rozhodnout o vypracování informační zprávy, která se může zabývat jakoukoli otázkou týkající se politik Evropské unie a jejich dalšího utváření.

Článek 31a

Výbor může na návrh specializované sekce, jedné ze skupin či na návrh třetiny svých členů vydávat usnesení k aktuálním otázkám, která shromáždění přijímá podle čl. 56 odst. 2. Návrhy usnesení mají v programu jednání shromáždění přednost.

KAPITOLA II

Organizace prací

A.   Práce specializovaných sekcí

Článek 32

1.   Za účelem vypracování stanoviska nebo informační zprávy pověří předsednictvo příslušnou specializovanou sekci přípravou prací v souladu s čl. 8 odst. 4. Pokud téma jednoznačně spadá do působnosti určité specializované sekce, přísluší toto pověření předsedovi, který o něm informuje předsednictvo.

2.   Pokud chce některá specializovaná sekce pověřená vypracováním stanoviska vyslechnout stanovisko Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI), anebo se chce vyjádřit ke stanovisku přidělenému některé specializované sekci, může předsednictvo povolit, aby CCMI vypracovala doplňující stanovisko k jednomu nebo více bodům, jichž se žádost o vypracování stanoviska týká. Předsednictvo o tom může rozhodnout i z vlastní iniciativy. Předsednictvo organizuje práce Výboru tak, aby umožnilo CCMI připravit stanovisko včas a specializovaná sekce jej mohla vzít do úvahy.

Zprávu Výboru může podat pouze specializovaná sekce. Musí však ke svému stanovisku připojit stanovisko, které pro doplnění vypracovala CCMI.

3.   Předseda oznámí rozhodnutí a lhůtu, ve které musí sekce dokončit svou práci, předsedovi dané specializované sekce.

4.   Předseda informuje členy Výboru o zaslané žádosti a o datu, kdy bude toto téma zařazeno do programu jednání plenárního zasedání.

Článek 33

(zrušen)

Článek 34

Předseda může se souhlasem předsednictva povolit některé specializované sekci, aby vedla společnou schůzi s některým výborem Evropského parlamentu nebo Výboru regionů.

Článek 35

Specializované sekce pověřené přípravou prací za podmínek stanovených tímto Jednacím řádem svolává jejich předseda.

Článek 36

1.   Schůze specializovaných sekcí připravují jejich předsedové v součinnosti s předsednictvem specializovaných sekcí.

2.   Schůze řídí předseda specializované sekce, v případě jeho nepřítomnosti jeden z místopředsedů.

Článek 37

1.   Schůze specializované sekce je usnášeníschopná, pokud je přítomna nebo zastoupena více než polovina řádných členů sekce.

2.   Jestliže není dosaženo kvora, předseda schůzi ukončí a na jiné datum a způsobem, jež sám určí, stanoví ještě téhož dne konání nové schůze, která bude usnášeníschopná, ať je počet přítomných nebo zastoupených členů jakýkoli.

Článek 38

Specializovaná sekce přijme stanovisko s přihlédnutím k návrhu stanoviska předloženého zpravodajem, popřípadě spoluzpravodajem.

Článek 39

1.   Stanovisko specializované sekce obsahuje pouze to znění, které sekce přijala postupem podle článku 56 tohoto Jednacího řádu.

2.   Znění zamítnutých pozměňovacích návrhů se uvede v příloze spolu s výsledky příslušného hlasování, jestliže tyto návrhy získaly alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů pro.

Článek 40

Stanovisko specializované sekce spolu s dokumenty uvedenými v příloze podle článku 39 předá předseda specializované sekce předsedovi Výboru a poté je předsednictvo v co nejkratší lhůtě předloží Výboru. Tyto dokumenty musí být členům Výboru zpřístupněny včas.

Článek 41

Z každé schůze specializované sekce se pořizuje stručný zápis z jednání. Tento zápis se předkládá dané specializované sekci ke schválení.

Článek 42

Předseda může se souhlasem předsednictva Výboru, popřípadě se souhlasem shromáždění, požádat specializovanou sekci o přepracování stanoviska, jestliže má za to, že nebyly dodrženy předpisy tohoto Jednacího řádu týkající se postupu pro vypracování stanoviska, nebo pokud je nutné nějaké další doplnění.

Článek 43

1.   Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 17 odst. 2, přípravné práce specializovaných sekcí probíhají v zásadě v rámci studijní skupiny.

2.   Zpravodaj, kterému je nápomocen expert a v případě potřeby jeden nebo více spoluzpravodajů, se seznámí s daným tématem, vezme do úvahy vyjádřené názory a na tomto základě vypracuje návrh stanoviska, který je předán předsedovi specializované sekce.

3.   Studijní skupiny nerozhodují hlasováním.

B.   Práce plenárních zasedání

Článek 44

Shromáždění, které tvoří všichni členové Výboru, se schází na plenárním zasedání.

Článek 45

1.   Zasedání připravuje předseda v součinnosti s předsednictvem. Předsednictvo se schází před každým zasedáním, popřípadě v průběhu zasedání, za účelem organizace prací.

2.   Předsednictvo může stanovit pro jednotlivá stanoviska dobu trvání všeobecné rozpravy na plenárním zasedání.

Článek 46

1.   Návrh programu jednání vypracovaný předsednictvem na základě návrhu užšího předsednictva a místopředsedů připraveného ve spolupráci s předsedy skupin zasílá předseda nejméně dva týdny před zahájením zasedání každému členovi Výboru a rovněž Radě, Komisi a Evropskému parlamentu.

2.   Návrh programu jednání se na úvod každého zasedání předkládá shromáždění ke schválení. Jakmile je program jednání schválen, musí být jeho jednotlivé body projednány v průběhu té schůze, na jejíž pořad byly zařazeny. Podklady potřebné pro jednání Výboru jsou členům zpřístupněny v souladu s článkem 40.

Článek 47

1.   Zasedání Výboru je usnášeníschopné, pokud je přítomna nebo zastoupena více než polovina členů Výboru.

2.   Jestliže není dosaženo kvora, předseda jednání ukončí a na jiné datum, jež sám určí, stanoví ještě téhož dne nové jednání, kdy bude shromáždění usnášeníschopné nezávisle na počtu přítomných nebo zastoupených členů.

Článek 48

Při schvalování programu jednání oznámí předseda v případě potřeby zařazení rozpravy na aktuální téma.

Článek 49

Výbor může návrh programu jednání změnit a přistoupit k projednání návrhů usnesení předložených v souladu s postupem uvedeným v článku 31a.

Článek 50

1.   Předseda zahajuje zasedání, vede rozpravu a dbá na dodržování Jednacího řádu. V tom mu jsou nápomocni místopředsedové.

2.   V případě nepřítomnosti předsedy jej zastupují místopředsedové. V případě nepřítomnosti místopředsedů je zastupování předáno nejstaršímu členovi předsednictva.

3.   Výbor se rozhoduje na základě prací specializované sekce pověřené informovat plenární shromáždění.

4.   Pokud při přijímání znění v rámci specializované sekce nebyl žádný hlas proti, může předsednictvo navrhnout plenárnímu shromáždění, aby zvolilo postup hlasování bez rozpravy. Tento postup se může použít jen tehdy, pokud nejméně 25 členů nevznese námitky.

5.   Pokud stanovisko není shromážděním přijato většinou hlasů, může předseda Výboru se souhlasem shromáždění vrátit stanovisko příslušné specializované sekci k přepracování nebo přistoupit ke jmenování hlavního zpravodaje, který předloží na stejném nebo jiném zasedání nový návrh stanoviska.

Článek 51

1.   Pozměňovací návrhy musí být předloženy písemně, podepsány navrhovateli a předány sekretariátu před zahájením zasedání.

2.   Předsednictvo stanoví způsob předkládání pozměňovacích návrhů, aby se zajistila dobrá organizace prací shromáždění.

3.   Výbor přijme pozměňovací návrh předložený před zahájením zasedání, pokud je podepsán alespoň pětadvaceti členy.

4.   V pozměňovacích návrzích musí být uvedeno, k jaké části textu se vztahují, a musí být opatřeny stručným odůvodněním. Pozměňovací návrhy, které jsou po obsahové a formální stránce shodné, se projednávají společně.

5.   Plenární shromáždění obvykle vyslechne ke každému pozměňovacímu návrhu pouze jeho navrhovatele, řečníka-oponenta a zpravodaje.

6.   Při projednávání pozměňovacího návrhu může zpravodaj se souhlasem navrhovatele daného pozměňovacího návrhu ústně předložit kompromisní návrhy. V takovém případě shromáždění hlasuje pouze o kompromisním návrhu.

7.   Pokud se jedná o jeden či více pozměňovacích návrhů, které vyjadřují celkově odlišný názor než stanovisko specializované sekce, je na předsednictvu, aby rozhodlo, zda se budou posuzovat jako protistanovisko, nebo aby spolu s předsedou specializované sekce a zpravodajem posoudilo, zda není vhodné vrátit stanovisko specializované sekci k přepracování.

8.   V určitých případech může předseda Výboru spolu s předsedou a zpravodajem příslušné specializované sekce navrhnout Výboru úpravu pozměňovacích návrhů tak, aby se zachovala konzistentnost konečného znění.

Článek 52

1.   Předseda může z vlastní iniciativy nebo na žádost člena vyzvat Výbor, aby se vyjádřil, zda je vhodné časově omezit počet řečníků a délku jejich vystoupení, zda je vhodné zasedání přerušit nebo rozpravu uzavřít. Po uzavření rozpravy může být uděleno slovo pouze k vysvětlení výsledku hlasování, a to po jeho ukončení a v časovém rozmezí stanoveném předsedou.

2.   Každý člen může kdykoliv požádat o přednostní udělení slova a slovo dostat, pokud chce podat faktickou poznámku.

Článek 53

1.   Z každého plenárního zasedání se pořizuje zápis, který se předkládá Výboru ke schválení.

2.   Konečnou podobu zápisu podepisuje předseda a generální tajemník Výboru.

Článek 54

1.   Stanoviska Výboru obsahují kromě výčtu právních základů i odůvodnění a názor Výboru k danému problému jako celku.

2.   Výsledek hlasování o konečném znění stanoviska je uveden v úvodu stanoviska. Jestliže hlasování proběhlo jmenovitě, uvádějí se jména hlasujících.

3.   Znění a odůvodnění pozměňovacích návrhů, které byly na plenárním zasedání zamítnuty, se uvádějí spolu s výsledky hlasování v příloze stanoviska, pokud tyto návrhy získaly alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů pro. Tato podmínka se vztahuje rovněž na protistanoviska.

4.   Znění stanoviska specializované sekce, které bylo přijetím pozměňovacích návrhů shromážděním zamítnuto, se ve stanovisku Výboru uvádí rovněž spolu s výsledky hlasování jako jeho příloha, za podmínky, že navržené znění stanoviska specializované sekce získalo alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů pro.

5.   Jestliže některá ze skupin vytvořených v rámci Výboru podle článku 27 nebo některá ze zájmových skupin vytvořených podle článku 28 zastává jednotně odlišný postoj k některému tématu předloženému shromáždění k projednání, může být tento postoj po jmenovitém hlasování, které ukončí rozpravu k tomuto tématu, shrnut v krátkém prohlášení připojeném ke stanovisku jako příloha.

Článek 55

1.   Stanoviska přijatá Výborem a zápisy ze zasedání Výboru se předávají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

2.   Stanoviska přijatá Výborem mohou být předána jakékoli další instituci či organizaci, jíž se týkají.

HLAVA III

OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Způsoby hlasování

Článek 56

1.   Platné jsou hlasy, které se vyjadřují „pro“, „proti“, „zdržuji se hlasování“.

2.   Texty nebo rozhodnutí Výboru a jeho orgánů se přijímají většinou odevzdaných hlasů podle poměru hlasů „pro“ a „proti“, pokud tento Jednací řád nestanoví jinak.

3.   Hlasování je veřejné, jmenovité nebo tajné.

4.   Jmenovité hlasování o pozměňovacím návrhu nebo o celém znění stanoviska je povinné, jestliže o ně požádá čtvrtina přítomných nebo zastoupených členů.

5.   Tajné hlasování se uskuteční, pokud o ně požádá většina přítomných nebo zastoupených členů.

6.   Nastane-li v průběhu hlasování rovnost hlasů „pro“ a „proti“, rozhodne hlas předsedajícího člena.

7.   Přijetí pozměňovacího návrhu zpravodajem není důvodem pro to, aby se o tomto pozměňovacím návrhu nehlasovalo.

KAPITOLA II

Zrychlený postup

Článek 57

1.   Vyplývá-li neodkladnost ze lhůty pro předložení stanoviska uložené Radou, Evropským parlamentem nebo Komisí, může být rozhodnuto o použití zrychleného postupu, pokud předseda soudí, že je nutný k včasnému přijetí stanoviska Výborem.

2.   V případě nutnosti urychlení na úrovni Výboru může předseda bez předchozí konzultace s předsednictvem učinit okamžitě veškerá opatření nutná pro zajištění postupu prací Výboru. Informuje o tom členy předsednictva.

3.   Opatření, která předseda učinil, se předkládají Výboru k potvrzení na následujícím zasedání.

Článek 58

(zrušen)

Článek 59

1.   Vyplývá-li neodkladnost ze lhůty uložené specializované sekci, může předseda této sekce se souhlasem předsedy Výboru a po konzultaci s předsednictvem specializované sekce organizovat práce této sekce odlišně od ustanovení tohoto řádu týkajících se organizace prací specializovaných sekcí.

2.   Opatření, která učinil předseda specializované sekce, se předkládají specializované sekci k potvrzení na následujícím zasedání.

KAPITOLA III

Nepřítomnost a zastoupení

Článek 60

1.   Každý člen Výboru, který se nemůže zúčastnit zasedání, na něž byl řádně pozván, o tom musí předem informovat příslušného předsedu.

2.   Byl-li člen Výboru nepřítomen na více než třech po sobě následujících plenárních zasedáních, aniž se nechal zastoupit a bez důvodu uznaného za platný, může předseda po konzultaci s předsednictvem a po výzvě určené dotyčnému členovi, aby vysvětlil důvody své nepřítomnosti, požádat Radu o ukončení mandátu dotyčného člena.

3.   Byl-li člen specializované sekce nepřítomen na více než třech po sobě následujících zasedáních, aniž se nechal zastoupit a uvedl důvod uznaný za platný, může ho předseda specializované sekce po výzvě, aby vysvětlil důvody své nepřítomnosti, požádat, aby se dal ve specializované sekci nahradit, a oznámí to předsednictvu.

Článek 61

1.   Každý člen Výboru, který se nemůže zúčastnit plenárního zasedání Výboru nebo schůze specializované sekce, může poté, co to oznámí příslušnému předsedovi, písemně delegovat své hlasovací právo na jiného člena Výboru nebo specializované sekce.

2.   Jeden člen nemůže mít na plenárním zasedání nebo na schůzi specializované sekce více než jedno takové zmocnění.

Článek 62

1.   Každý člen, který se nemůže zúčastnit schůze, na kterou byl řádně pozván, se poté, co to písemně oznámí příslušnému předsedovi přímo nebo prostřednictvím sekretariátu své skupiny, může nechat zastoupit jiným členem Výboru. Tato možnost se nevztahuje na schůze předsednictva ani na schůze rozpočtové skupiny.

2.   Mandát k zastoupení platí výhradně pro schůzi, pro kterou byl udělen.

3.   Kromě toho může každý člen studijní skupiny v okamžiku jejího vytvoření požádat o nahrazení jiným členem Výboru. Toto nahrazení, které platí pro určité vymezené téma a pro celou dobu trvání prací specializované sekce na tomto tématu, je neodvolatelné.

KAPITOLA IV

Přístup veřejnosti k dokumentům a na jednání výboru

Článek 63

1.   Výbor zveřejňuje svá stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie způsobem stanoveným Radou a Komisí po konzultaci s předsednictvem Výboru.

2.   Složení Výboru, jeho předsednictva a specializovaných sekcí a veškeré související změny se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Výboru.

Článek 64

1.   Výbor dbá na transparentnost svých rozhodnutí v souladu s ustanoveními článku 1 Smlouvy o EU.

2.   Generální tajemník musí učinit opatření nezbytná k zajištění práva veřejnosti na přístup k příslušným dokumentům.

3.   Každý občan Evropské unie se může v souladu s čl. 21 odst. 3 Smlouvy o ES písemně obrátit na Výbor v některém z úředních jazyků a musí obdržet odpověď v tomtéž jazyce.

Článek 65

1.   Plenární zasedání Výboru a schůze specializovaných sekcí jsou veřejné.

2.   Některé rozpravy, které se netýkají konzultačních prací, mohou být rozhodnutím Výboru na žádost některé instituce nebo orgánu, kterých se věc týká, nebo na návrh předsednictva prohlášeny za důvěrné.

3.   Ostatní schůze jsou neveřejné. V odůvodněných případech, které posoudí předsedající schůze, se však schůze mohou jako pozorovatelé zúčastnit i jiné osoby.

Článek 66

1.   Členové evropských institucí se mohou účastnit schůzí Výboru a schůzí jeho orgánů a mají právo ujmout se slova.

2.   Členové jiných orgánů a oprávnění úředníci institucí a orgánů mohou být přizváni k účasti na schůzích a předsedající jim může udělit slovo nebo je vyzvat k zodpovězení otázek.

KAPITOLA V

Oficiální oslovení, výsady, imunity a statut členů, kvestoři

Článek 67

1.   Pro členy Výboru existuje oficiální oslovení „člen Evropského hospodářského a sociálního výboru“.

2.   Na členy Evropského hospodářského a sociálního výboru se vztahují ustanovení kap. IV čl. 11 protokolu ze dne 8. dubna 1965, který je přílohou Smlouvy a týká se výsad a imunit Evropských společenství.

Článek 68

1.   Statut členů pokrývá práva a povinnosti členů, jakož i soubor pravidel, kterými se řídí jejich činnost a jejich vztahy s institucí a s jejími útvary.

2.   Statut rovněž stanoví opatření, která mohou být učiněna v případě porušení Jednacího řádu a statutu členů.

Článek 69

Shromáždění volí na návrh předsednictva vždy na dobu dvou let trojici členů, kteří nemají jiné stálé funkce ve struktuře Výboru a tvoří skupinu kvestorů, jíž jsou přiděleny následující úkoly:

a)	sledovat uplatňování statutu členů a dbát na jeho řádné plnění,

b)	vypracovávat návrhy na zdokonalování a zlepšování statutu členů,

c)	poskytovat podporu a vyvíjet vhodnou iniciativu při řešení případných sporných nebo konfliktních situací v rámci uplatňování statutu členů,

d)	zajišťovat styky mezi členy Výboru a generálním sekretariátem, pokud jde o uplatňování statutu členů.

KAPITOLA VI

Skončení mandátu členů, neslučitelnost funkcí

Článek 70

1.   Mandát člena Výboru končí po uplynutí čtyřletého období stanoveného Radou v okamžiku pravidelné obměny Výboru.

2.   Mandát člena Výboru končí jeho odstoupením, odvoláním, úmrtím, zásahem vyšší moci nebo vznikem situace neslučitelné s mandátem.

3.   Funkce člena Výboru jsou neslučitelné s funkcí člena vlády nebo parlamentu, některé z institucí Společenství, Výboru regionů a Výkonné rady Evropské investiční banky a s funkcemi úředníka nebo jiného pracovníka Společenství.

4.   Odstoupení se oznamuje písemně předsedovi Výboru.

5.   K odvolání dochází za podmínek stanovených v čl. 60 odst. 2 tohoto řádu. Pokud se Rada rozhodne daný mandát ukončit, zahájí v takovém případě postup nahrazení.

6.   V případě odstoupení, úmrtí, zásahu vyšší moci nebo neslučitelnosti funkcí předseda Výboru informuje Radu, která potvrdí uvolnění mandátu člena Výboru a zahájí postup nahrazení. V případě odstoupení však odstupující člen zůstává ve funkci až do dne, kdy nabude účinnosti jmenování jeho náhradníka, pokud odstupující člen neoznámí, že má v úmyslu odstoupit ze své funkce dříve.

7.   Ve všech případech uvedených ve druhém odstavci tohoto článku je náhradník jmenován na zbývající dobu funkčního období.

KAPITOLA VII

Správa výboru

Článek 71

1.   Výboru je nápomocen sekretariát řízený generálním tajemníkem, který je při výkonu svých funkcí podřízen předsedovi jako zástupci předsednictva.

2.   Generální tajemník se účastní schůze předsednictva, na němž má poradní hlas, a pořizuje zápis z jednání.

3.   Generální tajemník se slavnostně zavazuje předsednictvu vykonávat své funkce zcela nestranně a s náležitou svědomitostí.

4.   Generální tajemník zajišťuje uskutečňování rozhodnutí přijatých shromážděním, předsednictvem a předsedou v souladu s tímto řádem a každé tři měsíce předkládá předsedovi písemnou zprávu o přijatých nebo zamýšlených kritériích a ustanoveních prováděcích předpisů v souvislosti se správními, organizačními a personálními otázkami.

5.   Generální tajemník může delegovat své pravomoci v mezích stanovených předsedou.

6.   Předsednictvo stanoví na návrh generálního tajemníka organizační strukturu generálního sekretariátu tak, aby generální sekretariát mohl zajišťovat chod Výboru a jeho orgánů a pomáhat členům při výkonu jejich mandátu, zejména při organizaci zasedání a vypracovávání stanovisek.

Článek 72

1.   Pravomoci, které Služební řád úředníků ES propůjčuje orgánu oprávněnému ke jmenování, vykonává:

—	předsednictvo, pokud jde o generálního tajemníka;

—

předsednictvo na návrh generálního tajemníka s ohledem na čl. 13, 29, 30, 31, 32, 40, 41, 49, 50, 51, 78 a 90 odst. 1 Služebního řádu úředníků ES, pokud jde o úředníky platových tříd AD 16, AD 15 a AD 14; předseda na návrh generálního tajemníka s ohledem na ostatní ustanovení Služebního řádu úředníků ES včetně čl. 90 odst. 2.;

—	předseda na návrh generálního tajemníka, pokud jde o úředníky platových tříd AD 13, AD 12 a AD 11;

—	generální tajemník, pokud jde o úředníky platových tříd AD s jinou služební hodností a pro platovou třídu AST.

2.   Pravomoci, které Pracovní řád ostatních zaměstnanců ES propůjčuje orgánu oprávněnému uzavírat zaměstnanecké smlouvy, vykonává:

—

předsednictvo na návrh generálního tajemníka, pokud jde o zaměstnance na dobu určitou platových tříd AD 16, AD 15 a AD 14 s ohledem na články 11, 17, 33 a 48 Pracovního řádu ostatních zaměstnanců ES; předseda na návrh generálního tajemníka s ohledem na ostatní ustanovení Pracovního řádu ostatních zaměstnanců ES;

—	předseda na návrh generálního tajemníka, pokud jde o zaměstnance na dobu určitou platových tříd AD 13, AD 12 a AD 11;

—	generální tajemník, pokud jde o zaměstnance na dobu určitou jiných platových tříd administrátorů a asistentů;

—	generální tajemník, pokud jde o zvláštní poradce, pomocné zaměstnance, smluvní zaměstnance a místní zaměstnance.

3.   Pravomoci, které článek 110 Služebního řádu úředníků ES propůjčuje instituci za účelem provádění obecných prováděcích předpisů k Služebnímu řádu úředníků ES a předpisům stanovených vzájemnou dohodou, vykonává předseda.

4.   Předsednictvo, předseda a generální tajemník mohou své pravomoci, které jsou jim podle tohoto článku svěřeny, delegovat.

5.   Protokoly o delegování stanoveném v odstavci 4 tohoto článku určují rozsah svěřených pravomocí, jejich omezení a lhůty a údaj o tom, zda delegované osoby mohou dále předávat pravomoci, které na ně byly delegované.

Článek 73

1.   Předseda má k dispozici svůj vlastní sekretariát.

2.   Pracovníci tohoto sekretariátu jsou přijímáni v rámci rozpočtu jako pracovníci se smlouvou na dobu určitou, přičemž pravomoci příslušející orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy o pracovním poměru vykonává předseda.

Článek 74

1.   Do 1. června každého roku předloží generální tajemník předsednictvu předběžný odhad příjmů a výdajů Výboru pro následující rozpočtové období. Rozpočtová skupina se předběžným odhadem zabývá před rozpravou v předsednictvu, a v případě potřeby jej opatří poznámkami nebo návrhy změn. Předsednictvo sestaví odhad příjmů a výdajů Výboru a odevzdá jej za podmínek a ve lhůtách stanovených ve finančním nařízení Evropských společenství.

2.   Předseda Výboru plní rozpočet příjmů a výdajů nebo dává svolení k jeho plnění v rámci ustanovení Finančního řádu.

Článek 75

Korespondence určená Výboru se zasílá předsedovi nebo generálnímu tajemníkovi.

KAPITOLA VIII

Obecná ustanovení

Článek 76

Funkce a úřední postavení uvedené v tomto řádu zahrnují jak mužský, tak ženský rod.

Článek 77

1.   O novelizaci Jednacího řádu Výbor rozhoduje absolutní většinou svých členů.

2.   Pro účely novelizace Jednacího řádu zřizuje Výbor takzvanou „komisi pro Jednací řád“. Výbor jmenuje hlavního zpravodaje pověřeného vypracováním návrhu nového řádu.

2a.   Po přijetí Jednacího řádu absolutní většinou prodlouží shromáždění mandát komise pro Jednací řád nanejvýše o šedesát dnů, aby mohla v případě potřeby navrhnout změny prováděcích předpisů, které předloží předsednictvu, jež rozhodne po vyjádření skupin jako konečná instance.

3.   Datum, kdy vstoupí v platnost nový řád a pozměněné prováděcí předpisy, se stanoví v okamžiku přijetí nového řádu Výborem.

Článek 78

Tento Jednací řád vstupuje v platnost dnem 24. října 2006.

---

(1)  Jednací řád byl později pozměněn 27. února 2003, 31. března 2004 a 5. července 2006.

---

---