8.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 361/15

(1)

V zájmu řádného průběhu řízení o přímých žalobách a opravných prostředcích je namístě vydat pro zmocněnce a advokáty zastupující účastníky řízení před Soudním dvorem praktické pokyny týkající se předkládání písemných projevů, jakož i přípravy a průběhu jednání.

(2)

Tyto pokyny odrážejí, vysvětlují a doplňují některá ustanovení jednacího řádu a mají zmocněncům a advokátům zastupujícím účastníky řízení umožnit, aby přihlédli k omezením vyplývajícím pro Soudní dvůr zejména z elektronického zpracování dokumentů a z požadavků na překlad a tlumočení.

(3)

Podle jednacího řádu a instrukcí pro vedoucího soudní kanceláře odpovídá vedoucí soudní kanceláře za převzetí procesních písemností, za zajištění jejich souladu s ustanoveními jednacího řádu, dále je nápomocen Soudnímu dvoru a senátům zejména při organizaci jednání. Při plnění těchto úkolů vedoucí soudní kanceláře zajistí, aby zmocněnci a advokáti dodržovali tyto praktické pokyny, a případně požaduje, aby byly odstraněny vady v písemnostech, které nejsou v souladu s těmito pokyny, nebo vyzve dotyčného zmocněnce nebo advokáta, aby tyto pokyny dodržoval.

(4)

Zástupci zmocněnců členských států a orgánů účastnících se řízení u Soudního dvora, jakož i Rada advokátních komor Evropské unie (CCBE) byli konzultováni při sestavování těchto praktických pokynů,

1.

Stejnopis podepsaného originálu podání se doručuje soudní kanceláři v souladu s čl. 37 odst. 6 jednacího řádu buď:

2.

V případě podání elektronickou poštou se přijímá pouze naskenovaný stejnopis podepsaného originálu. Pouhá elektronická příloha nebo příloha s elektronickým podpisem nebo počítačové faksimile podpisu nesplňují podmínky čl. 37 odst. 6 jednacího řádu.

Dokumenty by se měly naskenovat s rozlišením 300 bodů na palec a pokud možno ve formátu PDF (obraz a text) při použití programů Acrobat nebo Readiris 7 Pro.

3.

Podání telefaxem nebo elektronickou poštou se bere v úvahu pro účely zachování lhůt řízení pouze za podmínky, že podepsaný originál podání je doručen soudní kanceláři nejpozději deset dní po elektronickém doručení, jak se uvádí v čl. 37 odst. 6 jednacího řádu. Podepsaný originál musí být zaslán neprodleně, okamžitě po odeslání stejnopisu, bez jakýchkoliv oprav nebo změn, a to i těch nejmenších. V případě jakýchkoli rozdílů mezi podepsaným originálem a předem zaslaným stejnopisem se bere v úvahu pouze den doručení podepsaného originálu.

4.

Prohlášení účastníka řízení, kterým souhlasí, v souladu s čl. 38 odst. 2 jednacího řádu, s doručováním telefaxem nebo jakýmkoliv jiným technickým prostředkem, musí uvést číslo telefaxu nebo elektronickou adresu, na kterou může soudní kancelář zasílat písemnosti. Počítač příjemce musí být vybaven odpovídajícím programem (například Acrobat nebo Readiris 7 Pro) pro zobrazení doručovaných písemností soudní kanceláře zasílaných ve formátu PDF.

5.

Písemné projevy a písemnosti podávané (1) účastníky řízení musí být předloženy tak, aby je Soudní dvůr mohl zpracovat elektronicky, zejména skenováním a rozpoznáváním textu.

Tyto technické prostředky je možné použít v případě, že jsou splněny následující požadavky:

6.

Na první straně písemného projevu je třeba uvést tyto údaje:

7.

Každý odstavec písemného projevu je třeba očíslovat.

8.

Podpis zmocněnce nebo advokáta dotyčného účastníka řízení se uvádí na konci písemného projevu.

9.

Žaloba musí obsahovat údaje stanovené v čl. 38 odst. 1 a 2 jednacího řádu.

10.

Na počátku žaloby se uvádí:

11.

K žalobě na neplatnost musí být připojen stejnopis napadeného aktu, který je tak označen.

12.

Doporučuje se připojit k žalobě shrnutí žalobních důvodů a hlavních uplatňovaných argumentů, aby se usnadnilo sepsání oznámení do Úředního věstníku upraveného v čl. 16 odst. 6 jednacího řádu, které je připravováno soudní kanceláří. Toto shrnutí nesmí být delší než dvě strany.

13.

Na počátku nebo na konci žaloby musí být přesně uveden žalobní návrh.

14.

Po úvodní části žaloby musí následovat krátký popis skutkových okolností sporu.

15.

Právní argumentace musí být členěna podle uplatňovaných žalobních důvodů. Doporučuje se, aby po popisu skutkových okolností sporu byl uveden souhrnný přehled dovolávaných žalobních důvodů.

16.

Žalobní odpověď musí obsahovat údaje stanovené v čl. 40 odst. 1 jednacího řádu.

17.

Na počátku žalobní odpovědi se kromě čísla věci a označení žalobce uvádí:

18.

Na počátku nebo na konci žalobní odpovědi musí být přesně uvedeno to, čeho se žalovaný domáhá.

19.

Argumentace by měla být v co možná největším rozsahu členěna podle žalobních důvodů uvedených v žalobě.

20.

V žalobní odpovědi se skutkový nebo právní rámec uvádí pouze v případě, že jeho vylíčení v žalobě je zpochybňováno nebo vyžaduje upřesnění. Jakékoli zpochybnění skutečností tvrzených žalobcem musí být výslovné a dotčená skutečnost musí být přesně uvedena.

21.

V replice a duplice se skutkový nebo právní rámec uvádí pouze v případě, že jeho vylíčení v předcházejících písemných projevech je zpochybňováno nebo výjimečně vyžaduje upřesnění. Jakékoli zpochybnění musí být výslovné a musí přesně uvádět dotčené právní a skutkové poznatky.

22.

Vyjádření vedlejšího účastníka smí obsahovat pouze argumenty nové ve vztahu k argumentům, které uplatnil hlavní účastník řízení, kterého vedlejší účastník podporuje. Může se omezit na pouhý odkaz na jiné argumenty.

Ve vyjádření vedlejšího účastníka se skutkový nebo právní rámec uvádí pouze v případě, že jeho vylíčení v písemných projevech hlavních účastníků řízení je zpochybňováno nebo vyžaduje upřesnění. Jakékoli zpochybnění musí být výslovné a musí přesně uvádět dotčené právní a skutkové poznatky.

23.

Opravný prostředek musí obsahovat údaje stanovené v čl. 112 odst. 1 jednacího řádu.

24.

Na počátku opravného prostředku se uvádí:

25.

Stejnopis napadeného rozhodnutí Soudu, proti kterému je podán opravný prostředek, musí být připojen k opravnému prostředku.

26.

Doporučuje se uvést souhrnný přehled důvodů opravného prostředku a hlavních uplatňovaných argumentů, aby se usnadnilo sepsání oznámení do Úředního věstníku upraveného v čl. 16 odst. 6 jednacího řádu. Toto shrnutí nesmí být delší než dvě strany.

27.

Na počátku nebo na konci opravného prostředku musí být přesně uvedeny návrhy navrhovatele (čl. 113 odst. 1 jednacího řádu).

28.

Zpravidla není nutné uvádět skutečnosti předcházející sporu a jeho předmět; stačí odkaz na rozhodnutí Soudu.

29.

Právní argumentace by měla být členěna podle uplatňovaných důvodů opravného prostředku, zejména podle uplatňovaných nesprávných právních posouzení. Doporučuje se, aby byl na počátku opravného prostředku uveden souhrnný přehled těchto důvodů.

30.

Vyjádření k opravnému prostředku musí obsahovat údaje stanovené v čl. 115 odst. 2 jednacího řádu.

31.

Na počátku vyjádření k opravnému prostředku se kromě čísla věci a označení navrhovatele uvádí:

32.

Na počátku nebo na konci vyjádření k opravnému prostředku musí být přesně uvedeny návrhy předkladatele.

33.

Navrhuje-li se ve vyjádření k opravnému prostředku úplné nebo částečné zrušení rozhodnutí Soudu z důvodu, který nebyl vznesen v opravném prostředku, je vhodné tuto skutečnost v označení písemného projevu uvést („vyjádření k opravnému prostředku se vzájemným opravným prostředkem“).

34.

Právní argumentace by měla být v co možná největším rozsahu členěna podle důvodů opravného prostředku uplatňovaných navrhovatelem nebo případně podle důvodů uplatňovaných ve vzájemném opravném prostředku.

35.

Vzhledem k tomu, že skutkový nebo právní rámec je již předmětem napadeného rozsudku, uvádí se ve vyjádření k opravnému prostředku jen zcela výjimečně v případě, že jeho vylíčení v opravném prostředku je zpochybňováno nebo vyžaduje upřesnění. Jakékoli zpochybnění musí být výslovné a musí přesně uvádět dotčené právní a skutkové poznatky.

36.

V replice a duplice se již zpravidla neuvádí skutkový nebo právní rámec. Jakékoli zpochybnění musí být výslovné a musí přesně uvádět dotčené právní a skutkové poznatky.

37.

Vyjádření vedlejšího účastníka smí obsahovat pouze argumenty nové ve vztahu k argumentům, které uplatnil hlavní účastník řízení, kterého vedlejší účastník podporuje. Může se omezit na pouhý odkaz na jiné argumenty.

Ve vyjádření vedlejšího účastníka se skutkový nebo právní rámec uvádí pouze v případě, že jeho vylíčení v písemných projevech hlavních účastníků řízení je zpochybňováno nebo vyžaduje upřesnění. Jakékoli zpochybnění musí být výslovné a musí přesně uvádět dotčené právní a skutkové poznatky.

38.

Právní argumentace předkládaná Soudnímu dvoru musí být uvedena v písemných projevech, a nikoli v přílohách.

39.

K písemnému projevu mohou být jako přílohy připojeny pouze písemnosti, které jsou zmíněny v textu tohoto písemného projevu a které jsou nezbytné k prokázání nebo k objasnění jeho obsahu.

40.

Přílohy se přijímají pouze, pokud je k nim připojen seznam příloh (čl. 37 odst. 4 jednacího řádu). Tento seznam musí u každé přílohy uvádět:

41.

Jestliže jsou pro případnou potřebu Soudního dvora v příloze k písemnému projevu připojeny stejnopisy soudních rozhodnutí, odkazy na právní nauku nebo právní předpisy, musí být odděleny od ostatních přiložených písemností.

42.

Každý odkaz na předložený dokument musí obsahovat číslo přílohy, jak je uvedeno v seznamu příloh, a označení písemného projevu, k němuž je připojen. U opravného prostředku je třeba, pokud již byl dokument předložen Soudu, uvést také označení použité pro tento dokument před Soudem.

43.

V zájmu urychlení řízení je třeba při přípravě písemných projevů zejména brát v úvahu:

44.

Ze zkušeností Soudního dvora vyplývá, že je možné písemný projev, kromě mimořádných okolností, omezit na deset až patnáct stran a repliky, dupliky nebo vyjádření k opravnému prostředku mohou být omezeny na pět až deset stran.

45.

Účastník řízení žádající samostatným podáním v souladu s článkem 62a jednacího řádu, aby Soudní dvůr rozhodoval v urychleném řízení, musí krátce odůvodnit zvláštní naléhavost věci. Kromě mimořádných okolností nesmí být tato žádost delší než pět stran.

46.

Vzhledem k tomu, že je urychlené řízení převážně ústní, musí být písemný projev účastníka řízení, který o ně žádá, omezen na stručný popis uplatňovaných důvodů. Kromě mimořádných okolností nesmí být takový písemný projev delší než deset stran.

47.

Předseda může na žádost povolit předložení repliky, pokud je to nezbytné k tomu, aby navrhovatel mohl hájit svůj názor nebo za účelem přípravy rozhodnutí o opravném prostředku.

Kromě mimořádných okolností nesmí být tato žádost delší než dvě až tři strany a musí se omezit na stručné shrnutí zvláštních důvodů, kvůli nimž je podle názoru navrhovatele replika nezbytná. Žádost musí být srozumitelná sama o sobě, aniž by bylo nutno přihlédnout k opravnému prostředku nebo vyjádření k opravnému prostředku.

48.

Soudní dvůr může rozhodnout, že neprovede ústní část řízení, pokud žádný z účastníků řízení nepředloží žádost, aby byl vyslechnut (články 44a a 120 jednacího řádu). V praxi bývá ústní část řízení zřídka prováděna bez takové žádosti.

Žádost musí uvádět důvody, pro které si účastník řízení přeje být vyslechnut. Toto odůvodnění se musí zakládat na konkrétním posouzení užitečnosti ústní části řízení pro dotyčného účastníka řízení a musí uvádět, které části spisu nebo které argumenty je dle názoru účastníka řízení zapotřebí v ústní části řízení podrobněji rozvést nebo vyvrátit. Nestačí obecné odůvodnění odkazující na význam věci nebo projednávaných otázek.

49.

Před začátkem jednání jsou zmocněnci nebo advokáti pozváni ke krátkému rozhovoru s příslušným soudním kolegiem o organizaci jednání. Soudce zpravodaj a generální advokát mohou při této příležitosti upřesnit body, které by dle jejich názoru měly být rozvedeny při přednesu řečí.

50.

Přednes řeči je omezen na nejvýše 30 minut před plénem, velkým senátem a senátem složeným z pěti soudců a na nejvýše 15 minut před senátem složeným ze tří soudců. Ve všech případech je přednes řeči vedlejšího účastníka omezen na nejvýše 15 minut.

Přednes řeči je možné výjimečně prodloužit na žádost podanou předsedovi příslušného soudního kolegia s podrobným odůvodněním. Tuto žádost je třeba Soudnímu dvoru předložit co možná nejdříve; může být zohledněna pouze tehdy, byla-li podána nejpozději dva týdny před jednáním.

V předvolání k jednání jsou zmocněnci a advokáti vyzváni, aby informovali soudní kancelář o předpokládané délce přednesu svých řečí. Poskytnuté informace se použijí při plánování činnosti Soudního dvora a senátů; oznámenou délku přednesu řečí není možno překročit.

51.

Soudci a generální advokát jsou již na základě písemností dobře seznámeni s věcí, jejím předmětem a důvody a argumenty předloženými účastníky řízení. Účelem přednesu řeči není předkládat znovu stanovisko účastníka řízení, nýbrž osvětlit body, které zmocněnec nebo advokát považuje za zvláště významné, zejména ty, které jsou uvedeny v žádosti o provedení ústní části řízení (viz bod 48 výše). Je třeba vyhnout se opakování toho, co již bylo uvedeno v písemných projevech; v případě potřeby postačí na ně během přednesu řeči odkázat.

Doporučuje se uvést na počátku přednesu řeči její osnovu.

52.

Velmi často sledují členové soudního kolegia a generální advokát přednes řeči simultánně tlumočený. Pro umožnění tlumočení je nezbytné hovořit přirozeně a používat krátké věty s jednoduchou stavbou.

Nedoporučuje se číst předem připravený text. Vhodnější je mluvit podle dobře členěných poznámek. Je-li však přednes řeči připraven písemně, doporučuje se při koncipování textu zohlednit skutečnost, že bude přednesen, a měl by se tedy co nejvíce blížit ústnímu projevu. Aby se tlumočení usnadnilo, zmocněnci a advokáti jsou vyzváni, aby předem zaslali telefaxem případný text nebo písemné podklady svého přednesu řeči do tlumočnického odboru (telefax: (+352) 43 03 36 97).

Soudní dvůr Evropských společenství

L-2925 Lucemburk