STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 6. června 2023

k návrhu směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti

(CON/2023/15)

(2023/C 249/03)

Úvod a právní základ

Evropská komise zveřejnila dne 23. února 2022 návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (1) (dále jen „navrhovaná směrnice“).

Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla vydat k navrhované směrnici stanovisko z vlastního podnětu. Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhovaná směrnice obsahuje ustanovení, která mají vliv na úkoly ECB týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi podle čl. 127 odst. 6 Smlouvy, a na to, jak Evropský systém centrálních bank přispívá k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti stability finančního systému, ve smyslu v čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

1.1.

Navrhovaná směrnice ukládá některým velkým společnostem povinnost uplatňovat náležitou péči v oblasti lidských práv a životního prostředí (2), včetně identifikace skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů (3), začlenění náležité péče do politik společností (4), předcházení nepříznivým dopadům nebo jejich zmírňování (5), zavedení postupu pro podávání stížností (6), monitorování opatření a politik (7) a podávání zpráv (8). Za tímto účelem navrhovaná směrnice definuje „společnost“, na kterou se vztahuje, tak, že zahrnuje „regulovaný finanční podnik“ (9), který zahrnuje mimo jiné úvěrovou instituci ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (10) (dále jen „úvěrové instituce“).

1.2.

Navrhovaná směrnice dále vyžaduje, aby společnosti, na něž se vztahuje, přijaly vhodná opatření k identifikaci skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí, které vyplývají z jejich vlastních činností nebo činností jejich dceřiných společností a – pokud souvisejí s jejich hodnotovými řetězci – z jejich zavedených obchodních vztahů (11). V případě regulovaných finančních podniků, včetně úvěrových institucí, je pojem „hodnotový řetězec“ definován v navrhované směrnici tak, že zahrnuje činnosti klientů, kteří jsou příjemci půjček, úvěrů a jiných finančních služeb (12). Přestože náležitá péče v oblasti lidských práv a životního prostředí nespadá do působnosti ECB, navrhovaná směrnice by mohla mít významný praktický dopad na úvěrové instituce. V této souvislosti se doporučuje, aby navrhovaná směrnice stanovila mechanismy spolupráce a výměny informací mezi orgány odpovědnými za dohled nad dodržováním navrhované směrnice ze strany úvěrových institucí a orgány odpovědnými za obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi, včetně ECB. V tomto ohledu ECB konstatuje, že spolunormotvůrci Unie zavedli mechanismy spolupráce a výměny informací mezi orgány obezřetnostního dohledu na jedné straně a příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad tím, jak úvěrové instituce dodržují právní předpisy Unie upravující jiné oblasti činnosti, které nespadají do pravomoci ECB v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, na straně druhé. Tyto mechanismy byly zavedeny například v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (13), trhů s finančními nástroji (14)a tržních infrastruktur (15).

1.3.

Navrhovaná směrnice zavádí občanskoprávní odpovědnost pro společnosti, které neplní své povinnosti předcházet potenciálním nepříznivým dopadům a odstranit skutečné dopady, pokud takové neplnění vede ke vzniku škody (16). I když je třeba vymezit další podrobnosti režimu občanskoprávní odpovědnosti (například definici zahrnuté škody a důkazní břemeno), očekává se, že riziko soudních sporů pro banky se může v důsledku tohoto režimu odpovědnosti podstatně zvýšit. ECB očekává, že dohlížené úvěrové instituce budou tato rizika řídit v souladu s oznámenými očekáváními ECB v oblasti obezřetnostního dohledu. V této souvislosti je třeba poznamenat, že ECB dosud při posuzování expozice banky vůči environmentálním, sociálním a správním rizikům uplatňovala přístup založený na posouzení rizik. ECB například oznámila, že banky musí pochopit důsledky, které má přechod k udržitelnějšímu hospodářství na jejich transakce a expozice, a zohlednit tato rizika ve své celkové strategii řízení rizik (17). Z tohoto hlediska lze pokračující poskytování úvěrů na financování činností, které jsou vystaveny vysokým rizikům přechodu, považovat za slučitelné s řádným řízením rizik pouze tehdy, má-li dlužník důvěryhodný a vědecky podložený plán přechodu, který je v souladu s Pařížskou dohodou a jehož (18) cílem je řídit a snižovat riziko přechodu v průběhu času. Řádné řízení rizika přechodu zahrnuje zejména řádné řízení rizika soudních sporů. V této souvislosti ECB zdůrazňuje, že zavedení občanskoprávní odpovědnosti související s nepříznivým dopadem těchto úvěrů by muselo zohlednit a uznat úlohu plánování přechodu ve společnostech. V souladu s výše uvedeným přístupem v oblasti dohledu lze nicméně poskytování úvěrů na financování činností, které jsou vystaveny vysokým rizikům přechodu, považovat za slučitelné s řádným přístupem k řízení rizik, pokud je marginální příspěvek zamýšlených nebo vykonávaných činností v souladu s důvěryhodnými plány přechodu. To má zásadní význam pro zajištění toho, aby banky byly schopny financovat úsilí o přechod u klientů, kteří dosud nedosáhli souladu s klimatickými cíli EU a Pařížskou dohodou, ale mají v plánu takového souladu dosáhnout.

1.4.

Navrhovaná směrnice ukládá společnostem, na které se vztahuje, povinnost přijmout plán přechodu zajišťující, že obchodní model a strategie dané společnosti budou slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou (19). Konkrétně musí společnost do svého plánu zahrnout cíle snížení emisí, pokud identifikuje změnu klimatu jako hlavní riziko. Ačkoli je povinnost přijmout plán přechodu stanovena navrhovanou směrnicí, obsah a praktické požadavky na zveřejnění plánu přechodu jsou stanoveny samostatně ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (20) (dále jen „směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti“). Proto je nanejvýš důležitá úzká koordinace a soudržnost mezi definicemi a požadavky navrhované směrnice a směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. ECB zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost a interoperabilitu plánů přechodu podle těchto dvou právních předpisů. Je důležité poznamenat, že plány přechodu požadované navrhovanou směrnicí a směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti by se mohly z hlediska cílů i účelu lišit od plánů přechodu požadovaných pro obezřetnostní účely podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (21) (dále jen „směrnice o kapitálových požadavcích“), která v současné době předmětem revize. Cílem směrnice o kapitálových požadavcích je zajistit, aby úvěrové instituce komplexně posuzovaly environmentální, sociální a správní rizika a začlenily výhledové faktory těchto rizik do svých strategií, oceňování, průběžného sledování rizik a řízení s cílem zajistit svou odolnost.

1.5.

Navrhovaná směrnice ukládá členským státům, aby určily jeden nebo více orgánů dohledu pro dohled nad dodržováním povinností stanovených v uvedené směrnici (22). V této souvislosti by orgány, které jsou v současnosti určeny jako příslušné orgány pro dohled nad regulovanými finančními podniky, mohly být rovněž určeny jako orgány dohledu pro účely navrhované směrnice ve vztahu k finančním podnikům, které spadají do oblasti působnosti navrhované směrnice (23). ECB zdůrazňuje, že dohled nad dodržováním povinností stanovených v navrhované směrnici představuje úkol odlišný od obezřetnostních úkolů vnitrostátních příslušných orgánů v rámci jednotného mechanismu dohledu (24). Mají-li být vnitrostátní příslušné orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu určeny členskými státy jako orgán dohledu podle navrhované směrnice, měly by jim být poskytnuty prostředky a zdroje k plnění těchto nových úkolů, aniž by tím byly dotčeny jejich stávající povinnosti v oblasti obezřetnostního dohledu. ECB znovu zdůrazňuje potřebu existence vhodných mechanismů koordinace, spolupráce a výměny informací mezi orgány odpovědnými za dohled nad dodržováním povinností úvěrových institucí podle navrhované směrnice na jedné straně a orgány odpovědnými za obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi, včetně ECB, na straně druhé. Tyto mechanismy by měly v nejvyšší možné míře zabránit zbytečným dvojím požadavkům na podávání zpráv a nekonzistentnímu rozhodování ve vztahu k dohlíženým úvěrovým institucím.

1.6.

Komise má zřídit evropskou síť orgánů dohledu složenou ze zástupců orgánů dohledu určených členskými státy, a může vyzvat agentury Unie, aby se k této síti připojily za účelem výměny informací, poskytování vzájemné pomoci a stanovení opatření pro účinnou spolupráci (25). Navrhovaná směrnice správně vylučuje, aby ECB byl svěřen úkol dohlížet nad dodržováním navrhované směrnice významnými úvěrovými institucemi, nad nimiž vykonává přímý dohled. To je v souladu s názorem ECB, že tento úkol nespadá do působnosti úkolů obezřetnostního dohledu, které mohou být ECB svěřeny podle čl. 127 odst. 6 Smlouvy. ECB však považuje za klíčové, aby byla navrhovaná evropská síť orgánů dohledu rozšířena tak, aby zahrnovala ECB jako orgán obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi. To by zajistilo koordinaci a poskytlo řádný právní základ pro zavedení mechanismů spolupráce a výměny informací mezi ECB a orgány dohledu určenými podle navrhované směrnice, zejména pokud jde o regulované finanční podniky, které podléhají přímému obezřetnostnímu dohledu ECB (tj. významné úvěrové instituce), ale které by zároveň podléhaly dohledu vnitrostátních orgánů dohledu určených členskými státy pro účely navrhované směrnice.

1.7.

Navrhovaná směrnice obsahuje definici hodnotového řetězce regulovaných finančních podniků. To by mohlo mít dopad na budoucí regulační rámce, například na evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, které vypracovala Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (26) a které má přijmout Komise v rámci směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Uvedená definice by měla být pečlivě posouzena v kontextu obezřetnostních regulačních rámců, neboť pro použití v těchto rámcích nemusí být vhodná. Je tomu tak proto, že z hlediska obezřetnostního dohledu je důležité, aby regulované finanční podniky měly komplexní přehled o rizicích přechodu spojených s jejich hodnotovým řetězcem. Proto může být zapotřebí podrobnější analýza a další posouzení definice hodnotového řetězce, pokud se týká regulovaných finančních podniků.

1.8.

V neposlední řadě ECB zdůrazňuje význam postupného a uspořádaného vstupu navrhované směrnice v platnost, aby společnosti mohly přizpůsobit své vnitřní postupy a obchodní vztahy novým požadavkům. To je obzvláště důležité pro to, aby regulované finanční podniky byly schopny zajistit řádné přehodnocení rizik a vyhnout se lavinovému efektu, který by mohl vést k náhlému ukončení poskytování finančních služeb s potenciálně negativními dopady na finanční stabilitu. Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhované směrnice, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách EUR-Lex.

---

(1)  COM (2022) 71 final.

(2)  Viz článek 4 navrhované směrnice.

(3)  Viz článek 6 navrhované směrnice.

(4)  Viz článek 5 navrhované směrnice.

(5)  Viz články 7 a 8 navrhované směrnice.

(6)  Viz článek 9 navrhované směrnice.

(7)  Viz článek 10 navrhované směrnice.

(8)  Viz článek 11 navrhované směrnice.

(9)  Viz čl. 3 písm. a) bod iv) navrhované směrnice.

(10)  Viz čl. 4 odst. 1 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(11)  Viz čl. 6 odst. 1 navrhované směrnice.

(12)  Viz čl. 3 písm. g) navrhované směrnice.

(13)  Viz článek 49 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73); odstavce 3.1 až 3.8 stanoviska ECB CON/2022/4. Všechna stanoviska ECB jsou k dispozici na internetových stránkách EUR-Lex.

(14)  Viz článek 79 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(15)  Viz článek 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(16)  Viz článek 22 navrhované směrnice.

(17)  Viz všeobecné zásady ECB „Guide on climate-related and environmental risks“, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu na adrese www.bankingsupervision.europa.eu. Viz též tisková zpráva „ECB sets deadlines for banks to deal with climate risks“, která je k dispozici na internetových stránkách ECB věnovaných bankovnímu dohledu na adrese www.bankingsupervision.europa.eu.www.bankingsupervision.europa.eu

(18)  Viz projev Franka Eldersona „‚Running up that hill‘ – how climate-related and environmental risks turned mainstream in banking supervision and next steps for banks’ risk management practices“, k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu

(19)  Viz článek 15 navrhované směrnice.

(20)  Viz směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).

(21)  Viz článek 76 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(22)  Čl. 17 odst. 1 navrhované směrnice.

(23)  Čl. 17 odst. 5 navrhované směrnice.

(24)  Viz čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(25)  Článek 21 navrhované směrnice.

(26)  Viz Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví, „First Set of draft ESRS“, listopad 2022, k dispozici na internetových stránkách Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictvíwww.efrag.org