5)

Aby bylo zajištěno úplné dosažení cílů právního rámce Unie pro udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin, je třeba jej upravit stanovením jasnějších a přímo použitelných pravidel pro hospodářské subjekty. Kromě toho by měla být vyjasněna řada pravidel, včetně pravidel pro uplatňování integrované ochrany rostlin, omezení používání přípravků na ochranu rostlin a kontroly zařízení používaného k aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Je proto vhodné zrušit směrnici 2009/128/ES a nahradit ji nařízením.

5)

Aby bylo zajištěno úplné dosažení cílů právního rámce Unie pro udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin, je třeba jej upravit stanovením jasnějších a přímo použitelných pravidel pro hospodářské subjekty a rovněž posílit kontroly na hranicích s cílem zajistit, aby dovážené zboží splňovalo stejná kritéria, jako ta požadovaná na území EU, a potažmo tedy aby se na území EU nedostal žádný potravinářský výrobek, rostlina či květina, které by byly ošetřeny přípravkem na ochranu rostlin (pesticidem, fungicidem atd.), jenž je v EU zakázán . Kromě toho by měla být vyjasněna řada pravidel, včetně pravidel pro uplatňování integrované ochrany rostlin, omezení používání přípravků na ochranu rostlin a kontroly zařízení používaného k aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Je proto vhodné zrušit směrnici 2009/128/ES a nahradit ji nařízením.

9)

V závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy, která byla zveřejněna 9. května 2022, občané v případě návrhů týkajících se zemědělství, produkce potravin, biologické rozmanitosti a ekosystémů a znečištění žádají Unii, aby především výrazně snížila používání chemických pesticidů a hnojiv v souladu se stávajícími cíli a zároveň nadále zajistila potravinové zabezpečení a podporu výzkumu za účelem rozvoje udržitelnějších a na přírodě založených iniciativ. Občané žádají další výzkum a inovace, mimo jiné i v oblasti technologických řešení pro udržitelnou produkci, odolnost rostlin a přesné zemědělství, jakož i intenzivnější komunikaci, více poradenských systémů a školení pro zemědělce i ze strany zemědělců a žádají Unii, aby chránila hmyz, zejména původní a opylující hmyz.

9)

V závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy, která byla zveřejněna 9. května 2022, občané v případě návrhů týkajících se zemědělství, produkce potravin, biologické rozmanitosti a ekosystémů a znečištění žádají Unii, aby především výrazně snížila používání chemických pesticidů a hnojiv v souladu se stávajícími cíli a zároveň nadále zajistila potravinové zabezpečení a podporu výzkumu za účelem rozvoje udržitelnějších a na přírodě založených iniciativ. Občané žádají další výzkum a inovace, mimo jiné i v oblasti technologických řešení pro udržitelnou produkci, odolnost rostlin a přesné zemědělství, jakož i intenzivnější komunikaci, více poradenských systémů a školení pro zemědělce i ze strany zemědělců a žádají Unii, aby chránila hmyz, zejména původní a opylující hmyz. Občané kromě toho doporučují, aby byla uplatňována zásada „znečišťovatel platí“, která by měla být zakotvena i v daňových opatřeních.

12)

Cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je dosáhnout podstatného pokroku v omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin ekonomicky životaschopným způsobem. K dosažení tohoto cíle je nezbytné stanovit na úrovni Unie a na úrovni členských států kvantifikované cíle pro omezení používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snížení rizika s nimi spojeného a omezení používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin s cílem sledovat pokrok. Vnitrostátní cíle by měly být stanoveny vnitrostátními právními předpisy, aby byl zajištěn odpovídající pokrok a odpovědnost ve vztahu k těmto cílům. Těchto závazných vnitrostátních cílů by měly členské státy rovněž dosáhnout do roku 2030. Očekává se, že omezením používání chemických přípravků na ochranu rostlin se významně sníží rizika profesionálních uživatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

12)

Cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je dosáhnout podstatného pokroku v omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin ekonomicky životaschopným způsobem. K dosažení tohoto cíle je nezbytné stanovit na úrovni Unie a na úrovni členských států kvantifikované cíle pro omezení používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snížení rizika s nimi spojeného a omezení používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin s cílem sledovat pokrok. Vnitrostátní cíle by měly být stanoveny vnitrostátními právními předpisy, aby byl zajištěn odpovídající pokrok a odpovědnost ve vztahu k těmto cílům. Těchto závazných vnitrostátních cílů by měly členské státy rovněž dosáhnout do roku 2030. Očekává se, že omezením používání chemických přípravků na ochranu rostlin se významně sníží rizika profesionálních uživatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci , ale také rizika, jimž jsou vystavováni občané a spotřebitelé, a zejména pak zranitelné skupiny .

13a)

Evropská komise ve svém pracovním dokumentu o faktorech potravinového zabezpečení uznala, že půda, voda, biologická rozmanitost a ovzduší jsou základními předpoklady pro produkci potravin. Došla rovněž k závěru, že současný model intenzivního zemědělství s velkým množstvím vstupů, založený na chemických pesticidech, zřejmě ve střednědobém horizontu ohrozí potravinové zabezpečení v důsledku ztráty biologické rozmanitosti, pravděpodobného rozsáhlejšího výskytu škůdců, zhoršení stavu půdy a úbytku opylovačů, kteří jsou pro zemědělskou produkci nezbytní. Dále pak zdůraznila, že v zájmu dlouhodobého zajištění potravinového zabezpečení v EU je nutné zavést cíle k omezení používání pesticidů.

14)

Členské státy by měly vypracovat a zveřejnit národní akční plány. Aby byly národní akční plány členských států účinné, měly by obsahovat kvantitativní cíle, odkazy na závazné vnitrostátní cíle omezení do roku 2030, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, spolu se souvisejícími orientačními cíli stanovenými v národních akčních plánech, opatřeními, harmonogramy a ukazateli pro snížení rizik a dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. To umožní strukturovaný přístup ke stanovení kvantitativních cílů a cílových hodnot s jasnou vazbou na vnitrostátní cíle omezení do roku 2030. Za účelem sledování souladu s ustanoveními tohoto nařízení by členské státy měly mít rovněž povinnost předkládat každoročně zprávy o cílech a přesné kvantitativní údaje týkající se dodržování ustanovení o používání, odborné přípravě, aplikačním zařízení a integrované ochraně rostlin.

14)

Členské státy by měly vypracovat a zveřejnit národní akční plány. Aby byly národní akční plány členských států účinné, měly by obsahovat kvantitativní cíle, odkazy na závazné vnitrostátní cíle omezení do roku 2030, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, spolu se souvisejícími orientačními cíli stanovenými v národních akčních plánech, opatřeními, harmonogramy a ukazateli pro snížení rizik a dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. To umožní strukturovaný přístup ke stanovení kvantitativních cílů a cílových hodnot s jasnou vazbou na vnitrostátní cíle omezení do roku 2030. Za účelem sledování souladu s ustanoveními tohoto nařízení by členské státy měly mít rovněž povinnost předkládat každoročně zprávy o cílech a přesné kvantitativní údaje týkající se dodržování ustanovení o používání, odborné přípravě, aplikačním zařízení a integrované ochraně rostlin. Evropská komise bude moci provádět následnou kontrolu těchto národních akčních plánů s pomocí expertní skupiny tvořené odborníky na ochranu životního prostředí a zástupci občanské společnosti, aby byla zaručena transparentnost stanovisek.

14)

Provádění politik a opatření v oblastech udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin má dopad na životní prostředí, veřejné zdraví a pracovní podmínky. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost a sociální partneři měli dostatek příležitostí zapojit se do přípravy národních akčních plánů členských států a do konzultací ohledně přípravy těchto plánů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (24).

16)

Provádění politik a opatření v oblastech udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin má dopad na životní prostředí, veřejné zdraví a pracovní podmínky. Členské státy by proto měly zajistit, aby místní a regionální orgány (v rámci svých pravomocí), veřejnost a sociální partneři měli dostatek příležitostí zapojit se do přípravy národních akčních plánů členských států a do konzultací ohledně přípravy těchto plánů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (24).

22)

Aby bylo zajištěno, že přípravky na ochranu rostlin a související aplikační zařízení budou používány způsobem, který chrání lidské zdraví a životní prostředí, je nutné stanovit obecné požadavky na profesionální uživatele, pokud jde o odbornou přípravu vyžadovanou pro používání určitých přípravků na ochranu rostlin nebo aplikační zařízení, používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin a nutnost splnit požadavky na kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení.

24)

Aby bylo zajištěno, že přípravky na ochranu rostlin a související aplikační zařízení budou používány způsobem, který chrání lidské zdraví a životní prostředí, je nutné stanovit obecné požadavky na profesionální uživatele, pokud jde o odbornou přípravu vyžadovanou pro používání určitých přípravků na ochranu rostlin nebo aplikační zařízení, používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin a nutnost splnit požadavky na kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení. Současně by mělo být zakázáno používání chemických přípravků na ochranu rostlin neprofesionálními uživateli, kteří nemají potřebnou odbornou přípravu, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti lidí nebo životního prostředí.

24a)

Je nezbytné monitorovat životní prostředí s cílem zkoumat veškeré účinky používání přípravků na ochranu rostlin z hlediska lidského zdraví a životního prostředí. Požadavky EU v oblasti monitorování se v současné době zaměřují pouze na vodu. Aby bylo možné přesně posoudit, zda se podařilo dosáhnout cílů tohoto nařízení, pokud jde o snížení rizika spojeného s přípravky na ochranu rostlin, zavedou členské státy komplexní programy monitorování výskytu reziduí účinných látek a jejich metabolitů v životním prostředí, ve vodě a u zvířat a lidí.

24b)

V prováděcím plánu Evropské komise s názvem „Dohoda o půdě pro Evropu“ se uvádí, že 83 % zemědělské půdy v EU je kontaminováno zbytkovými pesticidy, přičemž intenzifikace zemědělství a nadměrné používání pesticidů tuto situaci v budoucnu pravděpodobně ještě zhorší. Za faktor ohrožující zdraví půdy je konkrétně označována vysoká perzistence pesticidů v půdě a jejich toxicita pro necílové druhy. Při provádění ustanovení tohoto nařízení by proto měl být náležitě zohledněn význam ochrany půdy.

23)

Používání přípravků na ochranu rostlin může mít zvláště negativní dopady v určitých oblastech, jež jsou často využívány širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami, komunitami, ve kterých lidé žijí a pracují, a v ekologicky citlivých oblastech, jako jsou lokality sítě Natura 2000 chráněné v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (33) a směrnicí Rady 92/43/EHS (34). Pokud jsou přípravky na ochranu rostlin používány v oblastech používaných širokou veřejností, je možnost expozice lidí těmto přípravkům na ochranu rostlin vysoká. V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí by proto mělo být používání přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech a v třímetrovém pásmu okolo těchto oblastí zakázáno. Výjimky ze zákazu by měly být povolovány pouze za určitých podmínek a v jednotlivých konkrétních případech.

25)

Používání přípravků na ochranu rostlin může mít zvláště negativní dopady v určitých oblastech, jež jsou často využívány širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami, komunitami, ve kterých lidé žijí a pracují, a v ekologicky citlivých oblastech, jako jsou lokality sítě Natura 2000 chráněné v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (33) a směrnicí Rady 92/43/EHS (34). Pokud jsou přípravky na ochranu rostlin používány v oblastech používaných širokou veřejností, je možnost expozice lidí těmto přípravkům na ochranu rostlin vysoká. V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí by proto mělo být používání přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech a v třímetrovém pásmu okolo těchto oblastí zakázáno. Výjimky ze zákazu by měly být povolovány pouze za určitých podmínek a v jednotlivých konkrétních případech. V oblastech, v nichž se pohybuje především zranitelné obyvatelstvo, a v případě použití vysoce nebezpečných přípravků na ochranu rostlin by mělo být vymezeno rozsáhlejší ochranné pásmo o šířce 50 metrů. Výjimky ze zákazu by měly být udělovány pouze pro přípravky na ochranu rostlin povolené v souladu s nařízením (EU) 2018/848 v zájmu zachování stávajících zemědělských činností nebo za určitých přísně stanovených podmínek a v jednotlivých konkrétních případech.

24)

Vodní prostředí a zásoby pitné vody jsou vůči přípravkům na ochranu rostlin zvláště citlivé. V zájmu ochrany vodního prostředí by proto mělo být používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech povrchových vod a okolo těchto oblastí zakázáno. Členské státy by měly mít zavedena vhodná opatření, aby zabránily zhoršování povrchových a podzemních vod, jakož i pobřežních a mořských vod, a umožnily dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod a chránily vodní prostředí a zásoby pitné vody před vlivem přípravků na ochranu rostlin. Kromě toho je důležité, aby profesionální uživatelé v rámci odborné přípravy získali povědomí o způsobech, jak minimalizovat nebo vyloučit aplikace určitých přípravků na ochranu rostlin klasifikovaných jako „škodlivé pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“, „vysoce toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ nebo „toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“. Je také důležité, aby byli profesionální uživatelé odborně připraveni, pokud jde o důležitost upřednostňování přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem nebo nechemických alternativ a používání technologie pro omezení úletu postřikové kapaliny a opatření na zmírnění rizika.

26)

Vodní prostředí a zásoby pitné vody jsou vůči přípravkům na ochranu rostlin zvláště citlivé. V zájmu ochrany vodního prostředí by proto mělo být používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech povrchových vod a okolo těchto oblastí zakázáno. Členské státy by měly mít zavedena vhodná opatření, aby v budoucnu zamezily systematickému výskytu nepřijatelně vysokých koncentrací pesticidů v životním prostředí, zabránily dalšímu zhoršování povrchových a podzemních vod, jakož i pobřežních a mořských vod, a umožnily dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod a chránily vodní prostředí a zásoby pitné vody před vlivem přípravků na ochranu rostlin. V této souvislosti je nezbytné, aby byl dodavatelům pitné vody zaručen systematický a neomezený přístup k informacím o aplikaci pesticidů v okruhu ochranných pásem vodních zdrojů, která spadají do oblasti jejich odpovědnosti, přičemž tyto informace musí být časově a místně dostatečně diferencované a musí zahrnovat údaje o jednotlivých účinných látkách. Kromě toho je důležité, aby profesionální uživatelé v rámci odborné přípravy získali povědomí o způsobech, jak minimalizovat nebo vyloučit aplikace určitých přípravků na ochranu rostlin klasifikovaných jako „škodlivé pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“, „vysoce toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ nebo „toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“. Je také důležité, aby byli profesionální uživatelé odborně připraveni, pokud jde o důležitost upřednostňování přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem nebo nechemických alternativ a používání technologie pro omezení úletu postřikové kapaliny a opatření na zmírnění rizika.

25)

Přesné zemědělství označuje systémy zemědělského hospodaření, které pečlivě přizpůsobují produkci plodin tak, aby vyhovovala místním podmínkám, například podmínkám, které panují na jednotlivých zemědělských pozemcích. Využívání existující technologie, včetně unijních kosmických dat a služeb (Galileo a Copernicus), může používání pesticidů značně snížit. Je proto nezbytné stanovit legislativní rámec, který bude podněcovat rozvoj přesného zemědělství. Letecká aplikace přípravků na ochranu rostlin, včetně aplikace letadly, vrtulníky a drony, je obvykle méně přesná než jiné způsoby aplikace, a proto může mít potenciálně nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Letecká aplikace by proto měla být zakázána, a to s omezenými individuálními výjimkami v případech, kdy má méně negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí než jakákoli alternativní metoda aplikace nebo kdy neexistuje žádná jiná použitelná alternativní metoda aplikace. Je také nutné evidovat počty leteckých aplikací, které byly provedeny na základě vydaných povolení k letecké aplikaci, aby existovaly jasné údaje o tom, kolik leteckých aplikací, pro které byla povolení udělena, skutečně proběhlo.

27)

Přesné zemědělství označuje systémy zemědělského hospodaření, které pečlivě přizpůsobují produkci plodin tak, aby vyhovovala místním podmínkám, například podmínkám, které panují na jednotlivých zemědělských pozemcích. Využívání existující technologie, včetně unijních kosmických dat a služeb (Galileo a Copernicus), může značně snížit používání pesticidů a rizika, která jsou s nimi spojena . Je proto nezbytné stanovit legislativní rámec, který bude podněcovat rozvoj přesného zemědělství. Letecká aplikace přípravků na ochranu rostlin, včetně aplikace letadly, vrtulníky a drony, je obvykle méně přesná než jiné způsoby aplikace, a proto může mít potenciálně nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Nové technologie představené v posledních letech však vykazují velkou přesnost a skýtají značný potenciál pro inovace a aplikace v budoucnu. Letecká aplikace by proto měla být zakázána, a to s omezenými individuálními výjimkami v případech, kdy má méně negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí než jakákoli alternativní metoda aplikace nebo kdy neexistuje žádná jiná použitelná alternativní metoda aplikace. Současně je však třeba neustále tuto otázku přezkoumávat a přehodnocovat na základě technologických inovací uskutečňovaných v rámci přesného zemědělství. Je také nutné evidovat počty leteckých aplikací, které byly provedeny na základě vydaných povolení k letecké aplikaci, aby existovaly jasné údaje o tom, kolik leteckých aplikací, pro které byla povolení udělena, skutečně proběhlo.

28)

Vzhledem k důležitosti poradenství v oblasti používání přípravků na ochranu rostlin jako prostředku na podporu používání těchto přípravků způsobem, který chrání lidské zdraví a životní prostředí v souladu s integrovanou ochranou rostlin, je důležité, aby poradci absolvovali náležitou odbornou přípravu.

30)

Vzhledem k důležitosti poradenství v oblasti používání přípravků na ochranu rostlin jako prostředku na podporu používání těchto přípravků způsobem, který chrání lidské zdraví a životní prostředí v souladu s integrovanou ochranou rostlin, je důležité, aby poradci absolvovali náležitou odbornou přípravu a aby byli nezávislí na podnicích, které přípravky na ochranu rostlin vyrábějí (nebo s nimi obchodují) .

29)

Prodej přípravku na ochranu rostlin je důležitým prvkem v distribučním řetězci, neboť umožňuje distributorům poskytovat nezbytné informace na podporu jeho správného použití. Kupující nebo konečný uživatel by měl mít v době prodeje k dispozici zvláštní poradenství v oblasti bezpečnostních pokynů týkajících se lidského zdraví a životního prostředí, aby bylo možné zodpovědět otázky, které usnadní správné použití příslušného přípravku na ochranu rostlin. Pro neprofesionální uživatele by v místě prodeje měly být k dispozici obecné informace o bezpečném používání a skladování přípravků na ochranu rostlin, o nakládání s těmito přípravky a o likvidaci obalů takových přípravků, protože tito uživatelé obecně nemají stejné praktické znalosti jako profesionální uživatelé.

31)

Prodej přípravku na ochranu rostlin je důležitým prvkem v distribučním řetězci, neboť umožňuje distributorům poskytovat nezbytné informace na podporu jeho správného použití. Kupující nebo konečný uživatel by měl mít v době prodeje k dispozici zvláštní poradenství v oblasti bezpečnostních pokynů týkajících se lidského zdraví a životního prostředí, aby bylo možné zodpovědět otázky, které usnadní správné použití příslušného přípravku na ochranu rostlin. Pro neprofesionální uživatele by v místě prodeje měly být k dispozici obecné informace o bezpečném používání a skladování přípravků na ochranu rostlin, o nakládání s těmito přípravky a o likvidaci obalů takových přípravků, protože tito uživatelé obecně nemají stejné praktické znalosti jako profesionální uživatelé. V zájmu zajištění soudržnosti by mělo být v rámci nařízení (ES) č. 1107/2009 zakázáno vyvážet z Evropské unie pesticidy a jejich účinné látky, které se v Evropské unii nesmějí používat.

33a)

Orgány, které mají na starosti posuzování a schvalování přípravků na ochranu rostlin, by měly pravidelně vyhodnocovat jejich účinnost. V zájmu omezení používání pesticidů a pokud se ukáže, že si populace škodlivých organismů, na něž je daný výrobek zaměřen, vytvořily rezistenci, bude třeba výrazně omezit nebo zrušit povolení k jeho používání, aby tak na trhu nesetrvávaly výrobky, které ztratily účinek.

32)

Vzhledem k možným rizikům pro lidské zdraví a životní prostředí plynoucím z používání přípravků na ochranu rostlin by měla mít veřejnost přístup k lepším informacím o celkových dopadech používání takových přípravků prostřednictvím osvětových programů, informací podávaných distributory a jiných vhodných opatření.

34)

Vzhledem k možným rizikům pro lidské zdraví a životní prostředí plynoucím z používání přípravků na ochranu rostlin by měla mít veřejnost přístup k lepším informacím , např. o evropském povolovacím postupu, o zásadě, podle níž jsou povolené přípravky na ochranu rostlin při správném používání považovány za bezpečné z hlediska životního prostředí a zdraví, a  o celkových dopadech používání takových přípravků , a to prostřednictvím osvětových programů, informací podávaných nezávislými orgány nebo státními orgány, které mají na starosti otázky životního prostředí a zdraví, a jiných vhodných opatření.

33)

Aby bylo možné lépe porozumět trendům v oblasti akutních otrav a chronických otrav v důsledku expozice osob přípravkům na ochranu rostlin, měl by každý členský stát shromažďovat informace o těchto trendech. Komise by rovněž měla sledovat celkové trendy na úrovni Unie.

35)

Aby bylo možné lépe porozumět trendům v oblasti akutních otrav a chronických otrav v důsledku expozice osob přípravkům na ochranu rostlin, měl by každý členský stát shromažďovat informace o těchto trendech. Komise by rovněž měla sledovat celkové trendy na úrovni Unie. V této souvislosti je třeba provádět především průběžné studie zaměřené na skupiny, které s těmito přípravky přicházejí ve zvlášť velké míře do styku (uživatele), a na zranitelné skupiny (např. těhotné ženy a děti), a to po vzoru studií, jaké jsou již realizovány v některých členských státech.

35a)

V zájmu omezení používání pesticidů je třeba prozkoumat kombinovaný účinek pesticidů, které jsou obsaženy ve směsích, na životní prostředí a lidské zdraví a výrazněji než doposud k němu přihlížet v procesu jejich schvalování, aby měli občané k dispozici relevantní a transparentní informace o celkovém dopadu používání těchto výrobků.

41)

Za účelem vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení by členské státy měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit, aby byla tato pravidla prosazována. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Je rovněž důležité zajistit, aby členské státy vymáhaly zpět náklady související s plněním povinností podle tohoto nařízení prostřednictvím poplatků nebo plateb, aby bylo zajištěno, že příslušné orgány budou mít k dispozici přiměřené finanční zdroje.

43)

Za účelem vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení by členské státy měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit, aby byla tato pravidla prosazována. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Je rovněž důležité zajistit, aby členské státy vymáhaly zpět náklady související s plněním povinností podle tohoto nařízení prostřednictvím poplatků nebo plateb nebo prostřednictvím zdanění přípravků na ochranu rostlin na základě souvisejícího rizika , aby bylo zajištěno, že příslušné orgány budou mít k dispozici přiměřené finanční zdroje.

43a)

Je třeba zajistit dostatek finančních prostředků na integrovanou ochranu rostlin. Bylo by například možné zřídit státní fond, což by umožnilo podpořit zavádění a uplatňování integrované ochrany rostlin a zatraktivnit související opatření pro zemědělce, např. poskytnutím kompenzací v případě prokázané ztráty příjmů. Tento fond by mohl být mimo jiné financován z příjmů ze zdanění přípravků na ochranu rostlin na základě souvisejícího rizika, z příspěvků maloobchodníků nebo z vybraných pokut.

a)

plocha využívaná širokou veřejností, jako je veřejný park nebo zahrada, rekreační plocha nebo sportovní hřiště nebo veřejná cesta;

a)

plocha využívaná širokou veřejností, jako je veřejný park nebo zahrada, rekreační plocha nebo sportovní hřiště, veřejná cesta a všechny obytné oblasti ;

i)

chráněná oblast podle směrnice 2000/60/ES včetně případných ochranných pásem i úprav těchto oblastí na základě výsledků posouzení rizik pro místa odběru pitné vody podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 (47);

i)

chráněná oblast podle směrnice 2000/60/ES včetně případných ochranných pásem i úprav těchto oblastí na základě výsledků posouzení rizik pro místa odběru pitné vody podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 (47) , s výjimkou oblastí ohrožených dusičnany, živinami a městskými odpadními vodami, na něž se nevztahují definice citlivé oblasti ani stanovená omezení ;

ii)

lokality významné pro Společenství podle čl. 4 odst. 2 směrnice 92/43/EHS a zvláštní oblasti ochrany podle čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice a zvláště chráněné oblasti klasifikované podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a jakákoli jiná vnitrostátní, regionální nebo místní chráněná oblast, kterou členské státy oznámí do soupisu vnitrostátně stanovených chráněných oblastí (CDDA);

ii)

lokality významné pro Společenství podle čl. 4 odst. 2 směrnice 92/43/EHS a zvláštní oblasti ochrany podle čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice a zvláště chráněné oblasti klasifikované podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a jakákoli jiná vnitrostátní, regionální nebo místní chráněná oblast, kterou členské státy oznámí do soupisu vnitrostátně stanovených chráněných oblastí (CDDA) , neboť si ji sami přejí zahrnout mezi oblasti s tímto stupněm ochrany ;

a)

vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 přijaté v souladu s kapitolou II;

a)

fytosanitární situace, pokud jde o organismy působící škody na plodinách, a související vývojové tendence, zejména co se týče vzniku rezistence, s upozorněním na výskyt nových organismů;

b)

informace o vnitrostátních cílech omezení do roku 2030 podle článku 9;

b )

vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 přijaté v souladu s kapitolou II;

c)

podrobnosti o plánovaném pokroku, pokud jde o prvky významné z hlediska provádění tohoto nařízení, které jsou uvedeny v části 2 přílohy II;

c )

informace o vnitrostátních cílech omezení do roku 2030 podle článku 9;

d)

odkaz na příslušné části strategických plánů SZP vypracovaných v souladu s nařízením (EU) 2021/2115, které stanoví plány na navýšení obhospodařované zemědělské půdy pro ekologické zemědělství a způsob, jak tyto plány přispějí k dosažení cíle stanoveného ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (1), podle kterého má být 25 % obhospodařované zemědělské půdy do roku 2030 vyhrazeno ekologickému zemědělství;

d )

podrobnosti o plánovaném pokroku, pokud jde o prvky významné z hlediska provádění tohoto nařízení, které jsou uvedeny v části 2 přílohy II;

e)

seznam profesionálně používaného aplikačního zařízení, v případě kterého členský stát uplatňuje odlišné požadavky na kontroly v souladu s čl. 32 odst. 1;

e )

odkaz na příslušné části strategických plánů SZP vypracovaných v souladu s nařízením (EU) 2021/2115, které stanoví plány na navýšení obhospodařované zemědělské půdy pro ekologické zemědělství a způsob, jak tyto plány přispějí k dosažení cíle stanoveného ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (1), podle kterého má být 25 % obhospodařované zemědělské půdy do roku 2030 vyhrazeno ekologickému zemědělství;

f)

informace o odhadovaných ročních množstvích přípravků na ochranu rostlin nezákonně použitých nebo zabavených prostřednictvím operací zaměřených na boj proti podvodům během předchozích tří let a o všech plánovaných souvisejících opatřeních;

f )

seznam profesionálně používaného aplikačního zařízení, v případě kterého členský stát uplatňuje odlišné požadavky na kontroly v souladu s čl. 32 odst. 1;

g)

vnitrostátní opatření na podporu používání nechemických metod profesionálními uživateli prostřednictvím finančních pobídek v souladu s právními předpisy Unie o státní podpoře;

g )

informace o odhadovaných ročních množstvích přípravků na ochranu rostlin nezákonně použitých nebo zabavených prostřednictvím operací zaměřených na boj proti podvodům během předchozích tří let a o všech plánovaných souvisejících opatřeních;

h)

plánovaná a přijatá opatření na podporu inovací a rozvoje a používání metod nechemické ochrany proti škodlivým organismům nebo jejich zajištění prostřednictvím závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy;

h )

vnitrostátní opatření na podporu používání nechemických metod profesionálními uživateli prostřednictvím finančních pobídek v souladu s právními předpisy Unie o státní podpoře;

i)

jiná plánovaná a přijatá opatření na podporu udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin nebo jeho zajištění prostřednictvím závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy, včetně opatření obsažených v pravidlech pro konkrétní plodiny podle čl. 15 odst. 1.

i )

plánovaná a přijatá opatření na podporu inovací a rozvoje a používání metod nechemické ochrany proti škodlivým organismům nebo jejich zajištění prostřednictvím závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy;

j )

jiná plánovaná a přijatá opatření na podporu udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin nebo jeho zajištění prostřednictvím závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy, včetně opatření obsažených v pravidlech pro konkrétní plodiny podle čl. 15 odst. 1.

a)

seznam alespoň pěti účinných látek, které nejsilněji ovlivňují trend omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snižování rizika s nimi spojeného a trend používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin, jak je stanoveno za použití metodiky podle přílohy I, během tří let předcházejících přijetí národního akčního plánu;

a)

seznam alespoň pěti účinných látek, které v největší míře negativně ovlivňují trend omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snižování rizika s nimi spojeného a trend používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin, jak je stanoveno za použití metodiky podle přílohy I, během tří let předcházejících přijetí národního akčního plánu;

—

střídání plodin,

—

rozsáhlé střídání plodin po dobu nejméně čtyř let ,

—

používání moderních pěstitelských postupů, včetně postupu využívajícího úhorované půdy připravené k setí, doby a hustoty výsevu, podsevu, souběžného pěstování více plodin, šetrných postupů obdělávání půdy, jednocení a přímého výsevu,

—

větší rozmanitost plodin, včetně kombinování různých odrůd, pěstování meziplodin nebo polykultur,

—

používání odolných nebo tolerantních kultivarů a vysoce kvalitního nebo certifikovaného osiva a sadby,

—

používání moderních pěstitelských postupů, včetně postupu využívajícího úhorované půdy připravené k setí, doby a hustoty výsevu, podsevu, souběžného pěstování více plodin, šetrných nechemických postupů obdělávání půdy, jednocení a přímého výsevu,

—

vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování nebo odvodňování,

—

používání odolných nebo tolerantních kultivarů a vysoce kvalitního nebo certifikovaného osiva a sadby,

—

zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření, včetně pravidelného čištění strojů a zařízení,

—

regenerační obhospodařování půdy, včetně používání zeleného hnojení, hnojení organickým materiálem nebo mulčování,

—

ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, včetně prospěšných opatření na ochranu rostlin nebo využívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně,

—

zamezení nadměrnému hnojení a  vápnění a  omezení zavlažování nebo odvodňování,

—

zamezení zavlečení škodlivých organismů použitím chráněných konstrukcí, sítí a jiných fyzických překážek.

—

zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření, včetně pravidelného čištění strojů a zařízení,

—

ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, včetně prospěšných opatření na ochranu rostlin nebo využívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně,

—

zamezení zavlečení škodlivých organismů použitím chráněných konstrukcí, sítí a jiných fyzických překážek.

c)

využívání poradenství odborně kvalifikovaných poradců.

c)

využívání poradenství nezávislých odborně kvalifikovaných poradců.

a)

preventivní opatření nebo zásah a důvod tohoto preventivního opatření nebo zásahu, včetně určení a posouzení množství škodlivých organismů , pokud členský stát, v němž profesionální uživatel působí, nepřijal pro příslušnou plodinu a oblast žádná konkrétní pravidla;

a)

preventivní opatření nebo soubor různých preventivních opatření (preventivních či léčebných) , pokud členský stát, v němž profesionální uživatel působí, nepřijal pro příslušnou plodinu a oblast žádná konkrétní pravidla

b)

preventivní opatření nebo zásah a důvod tohoto preventivního opatření nebo zásahu, včetně určení a posouzení množství škodlivých organismů , s odkazem na měřitelná kritéria stanovená v použitelných pravidlech pro konkrétní plodiny, pokud členský stát, v němž profesionální uživatel působí, přijal pro příslušnou plodinu a oblast konkrétní pravidla.

b)

preventivní opatření nebo soubor různých preventivních opatření (preventivních či léčebných) , s odkazem na měřitelná kritéria stanovená v použitelných pravidlech pro konkrétní plodiny, pokud členský stát, v němž profesionální uživatel působí, přijal pro příslušnou plodinu a oblast konkrétní pravidla.

a)

existuje prokázané vážné a výjimečné riziko šíření karanténních škodlivých organismů nebo invazních nepůvodních druhů;

a)

existuje prokázané vážné a výjimečné riziko šíření škodlivých organismů nebo invazních nepůvodních druhů;

b)

neexistuje žádná technicky proveditelná alternativní technika regulace spojená s nižším rizikem, která by zamezila šíření karanténních škodlivých organismů nebo invazních nepůvodních druhů.

b)

neexistuje žádná technicky proveditelná alternativní technika regulace spojená s nižším rizikem, která by zamezila šíření škodlivých organismů nebo invazních nepůvodních druhů.

a)

investiční a provozní náklady dodavatelů pitné vody na zajištění souladu s hodnotami ukazatelů pro pesticidy a jejich metabolity stanovenými v části B přílohy 1 směrnice (EU) 2020/2184;

b)

náklady na shromažďování a ověřování údajů o výrobcích uváděných na trh.

a)

potenciální rizika pro lidské zdraví a životní prostředí v důsledku akutních nebo chronických účinků souvisejících s používáním přípravků na ochranu rostlin;

a)

potenciální rizika pro lidské zdraví a životní prostředí v důsledku akutních nebo chronických účinků souvisejících s používáním přípravků na ochranu rostlin;

aa)

potenciální rizika kombinovaného použití přípravků na ochranu rostlin pro lidské zdraví a životní prostředí a absence údajů o dopadech kombinovaného použití přípravků na ochranu rostlin, které nejsou posuzovány v souvislosti s používáním přípravků na ochranu rostlin;

a)

počet případů akutních a chronických otrav následkem expozice osob přípravkům na ochranu rostlin za předchozí kalendářní rok;

a)

počet případů akutních a chronických otrav následkem expozice osob přípravkům na ochranu rostlin za předchozí kalendářní rok;

b)

informace uvedené v odstavci 1 pro každý jednotlivý případ otravy.

b)

informace uvedené v odstavci 1 pro každý jednotlivý případ otravy;

c)

počet případů nemocí z povolání vzniklých následkem použití přípravků na ochranu rostlin a/nebo expozice těmto přípravkům za předchozí rok.

a)

každý členský stát určí příslušný orgán, který zřídí systém pro ohlašování nemocí z povolání vzniklých následkem použití přípravků na ochranu rostlin a/nebo expozice těmto přípravkům, uznávání těchto nemocí a poskytování spravedlivé kompenzace;

b)

členské státy zajistí, aby tyto příslušné orgány měly k dispozici dostatek pracovníků a zdrojů, a mohly tak řádně plnit své úkoly, včetně účinného provádění kontrol;

c)

členské státy zajistí, aby byly sledovány, dodržovány a uplatňovány závazné vnitrostátní limitní hodnoty expozice na pracovišti (BOELV) týkající se používání účinných látek obsažených v přípravcích na ochranu rostlin a/nebo expozice těmto látkám;

d)

členské státy zajistí, aby měli všichni profesionální uživatelé, včetně těch v zaměstnaneckém poměru, přístup k oficiálním dokumentům obsahujícím informace o tom, jakého typu jsou přípravky na ochranu rostlin, které při své práci používají, a jaká je doba expozice;

e)

zaměstnavatelé zpřístupní všem zaměstnancům, kteří v jejich podniku pracují, oficiální dokumenty uvedené v odstavci 4;

f)

členské státy zajistí, aby byla dodržována povinnost uvedená v odstavci 5, a v případě porušení této povinnosti uplatní účinné, odrazující a přiměřené sankce;

g)

členské státy usnadní ohlašování nemocí z povolání vzniklých následkem použití přípravků na ochranu rostlin a/nebo expozice těmto přípravkům, a to tím, že pro tento účel zřídí přístupné a účinné mechanismy;

h)

členské státy jsou povinny zajistit, aby byly tyto nemoci uznávány a aby byla v této souvislosti poskytována náležitá kompenzace.

a)

určí pět účinných látek, které nejvýznamněji ovlivňují výsledek;

a)

určí pět účinných látek, které v největší míře negativně ovlivňují výsledek;