Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv ve světě

(COM(2022) 590 final)

(2023/C 184/21)

Zpravodaj:

Arnold PUECH d'ALISSAC

Žádosti o vypracování stanoviska	Evropská komise, 9. 12. 2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	9. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	170/3/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá sdělení Komise o zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv, neboť celosvětová krize v oblasti hnojiv, která začala počátkem roku 2021 a zhoršila se v návaznosti na válku na Ukrajině, je obzvláště akutní v Evropě, kde se zemědělci potýkají s rekordními cenami i nedostatkem dodávek. Současná situace ohrožuje evropské zemědělství a celosvětové potravinové zabezpečení.

1.2

EHSV zdůrazňuje, že k omezení dopadu krize v oblasti hnojiv je nutné přijmout mimořádná vnitrostátní opatření. EHSV se domnívá, že kromě možnosti poskytnout výrobcům dusíku a zemědělcům, na které tato situace doléhá nejvíce, přímou podporu prostřednictvím státní podpory (která podléhá rozpočtovým omezením, nese s sebou riziko narušení hospodářské soutěže a měla by podléhat podmíněnosti) jsou nezbytná nápravná opatření ke zlepšení fungování trhu s hnojivy v EU, protože budou mít pravděpodobně větší vliv na zemědělce a budou pro daňové poplatníky nákladově efektivnější.

1.3

EHSV doporučuje, aby se v zájmu řešení problémů týkajících se dodávek a cen hnojiv prostřednictvím podpory dovozu a vnitrostátní hospodářské soutěže přijala opatření, která budou zahrnovat pozastavení dovozních cel EU na všechna hnojiva, usnadnění logistiky hnojiv a regulační flexibilitu.

1.4

EHSV se rovněž domnívá, že jsou zapotřebí střednědobá opatření, která umožní omezit závislost EU na dovážených minerálních hnojivech a zmenšit environmentální stopu hnojení plodin. Tato opatření by se měla zaměřit na omezení používání hnojiv prostřednictvím zvýšení účinnosti rostlinných živin, částečného nahrazení syntetických hnojiv recyklovaným statkovým hnojivem a jiným odpadem a zlepšení soběstačnosti Evropy při výrobě hnojiv, to vše v zájmu agroekologické transformace zemědělství.

1.5

EHSV vítá oznámení o vytvoření střediska pro sledování trhu s hnojivy, které má být zřízeno v roce 2023, neboť je třeba zvýšit míru transparentnosti na evropském trhu s hnojivy pravidelným zveřejňováním reprezentativních cen hnojiv na vnitřním trhu a také sestavováním veřejných statistik o výrobě a spotřebě hnojiv.

1.6

EHSV dále vyzývá k tomu, aby byly při přijímání nových opatření zohledněny sociální aspekty týkající se zemědělců (na něž mají ceny hnojiv značný dopad), spotřebitelů potravin (kteří čelí inflaci cen potravin) a pracovníků působících v tomto odvětví.

1.7

Na mezinárodním poli EHSV naléhavě vyzývá EU, aby zintenzivnila opatření zaměřená na boj proti celosvětovému nedostatku potravin, včetně podpory transparentnosti, dostupnosti a účinného používání hnojiv. Celosvětový obchod s hnojivy by měl být usnadněn tím, že trhy zůstanou otevřené, zamezí se omezením a zákazům vývozu, zvýší se výroba hnojiv v Evropě a rozšíří se logistické trasy.

2.   Úvod a souvislosti

2.1

Hnojiva obsahují tři živiny, které jsou nepostradatelné pro růst rostlin: dusík (N), fosfor (P) a draslík (K).

2.2

Pro většinu současné zemědělské produkce představují hnojiva klíčový vstup. Jejich fyzická i cenová dostupnost má zásadní význam pro potravinové zabezpečení. Od začátku roku 2021 probíhá celosvětová krize v oblasti minerálních hnojiv, která byla původně způsobena prudkým nárůstem poptávky v důsledku oživení po pandemii COVID-19 a od ruské invaze na Ukrajinu se dále zhoršila kvůli omezení dodávek z Ruska, Běloruska a Ukrajiny, což jsou tři hlavní celosvětoví dodavatelé hnojiv.

2.3

Krize v oblasti hnojiv je v Evropě obzvláště akutní, neboť i) EU je významným čistým dovozcem hnojiv, ii) trh EU s hnojivy obsahujícími dusík a fosfor je chráněn dovozními cly, kvůli nimž jsou ceny na domácím trhu vyšší než ceny světové, a iii) dovoz hnojiv do EU z Ruska, Běloruska a Ukrajiny, který dříve představoval 43 % dovozu do EU, se od března 2022 výrazně snížil, přestože EU oficiálně nevydala žádný zákaz dovozu potravin a hnojiv z Ruska.

2.4

Ceny hnojiv na domácím trhu vzrostly na rekordní úroveň (při porovnání cen z ledna 2021 a listopadu 2022 bylo navýšení ceny u minerálního dusíku trojnásobné). To spolu s nedostatečnými dodávkami a zpožděnými nákupy vedlo k výraznému poklesu používání hnojiv v EU pro sklizeň v roce 2022 (1) a k možnému nedostatku hnojiv v několika členských státech na jaře 2023, což ovlivní sklizeň v roce 2023.

2.5

Dochází k tomu v kontextu Zelené dohody pro Evropu a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (2), kterou zveřejnila Evropská komise v květnu 2020, včetně navrhovaných celounijních cílů, jež mají zajistit, aby „se snížil únik živin alespoň o 50 % a aby zároveň nedošlo ke zhoršení úrodnosti půdy. Díky tomu se do roku 2030 omezí používání hnojiv alespoň o 20 %“.

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV zdůrazňuje, že snadno a cenově dostupná hnojiva mají zásadní význam pro zemědělskou produkci a potravinové zabezpečení v Evropě i na celém světě. Nedostatek hnojiv a jejich nadměrné ceny vedou ke snížení výnosů plodin, ohrožují produkci potravin a přispívají k inflaci cen potravin na úkor evropských občanů a lidstva.

3.2

Současná krize na trzích s hnojivy představuje zvláštní hrozbu pro země s nízkými příjmy, které jsou vážně postiženy nedostatkem potravin. Ohrožuje však také Evropu, kde se zranitelné skupiny již potýkají s problémy v oblasti cenové dostupnosti potravin. Krize v oblasti hnojiv může vést k menší úrodě, což bude mít dopad na potravinové zabezpečení po celém světě, neboť EU je významným producentem a vývozcem obilovin.

3.3

EHSV se domnívá, že celosvětový nedostatek hnojiv je způsoben nejen vysokými cenami zemního plynu, ale také nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou a logistickými omezeními. V EU to dále zhoršuje vysoká míra závislosti kontinentu na dovozu minerálních hnojiv, dovozní cla EU a válka na Ukrajině.

Mimořádná vnitrostátní opatření

3.4

Nehledě na vysoké ceny hnojiv je nákladová konkurenceschopnost některých výrobců dusíkatých hnojiv v EU evidentně ovlivněna extrémně vysokou cenou zemního plynu v Evropě, která je nyní sedmkrát vyšší než v USA, přičemž v roce 2021 byla vyšší trojnásobně. Kromě upřednostnění přístupu k zemnímu plynu v případě přídělového systému pro plyn by k co nejlepšímu využití stávajících výrobních kapacit mohla přispět zvláštní individuálně stanovená podpora odvětví dusíku v EU, kterou umožňuje pozměněný dočasný krizový rámec EU pro státní podporu. V tomto ohledu je nutné zavést hospodářskou a sociální podmíněnost, aby se předešlo neočekávaným účinkům, kdy někteří výrobci hnojiv zaznamenali v důsledku krize v jejich odvětí vyšší zisky.

3.5

Současná krize doléhá obzvláště těžce na uživatele hnojiv, a zejména na zemědělce, kteří obdělávají ornou půdu a specializují se na smíšené plodiny a živočišnou výrobu, neboť na ně připadá 62 % výdajů na hnojiva v EU a 69 % spotřeby dusíku v EU (3). Potýkají se s nedostatkem hotovosti na nákup hnojiv před sklizní a s poklesem marží, neboť vyšší ceny zemědělských produktů nemusí kompenzovat dopad zvýšení cen hnojiv a jiných zemědělských vstupů (4). K řešení této krize by proto mohla přispět cílená podpora pro uživatele hnojiv, jak ji umožňuje pozměněný dočasný krizový rámec EU pro státní podporu.

3.6

Financování této podpory s využitím zemědělské rezervy EU, která pro rozpočtový rok 2023 činí 450 milionů EUR, však naráží na značná rozpočtová omezení a konkurenci mezi žadateli. Ani financování těchto opatření prostřednictvím vnitrostátních strategických plánů společné zemědělské politiky (SZP) nepředstavuje vhodnou možnost, neboť tyto plány byly právě schváleny a jejich změna by trvala dlouho. Eventuální využití státní podpory by naráželo nejen na vnitrostátní rozpočtová omezení, ale vedlo by také k riziku výrazného narušení hospodářské soutěže mezi zemědělci z různých členských států. To dokládá skutečnost, že zatím pouze tři členské státy zavedly režimy podpory určené na nákup hnojiv zemědělci, a to v celkové výši 855 milionů EUR.

3.7

EHSV se domnívá, že pro daňové poplatníky jsou proto vhodnější a nákladově efektivnější nápravná opatření ke zlepšení fungování trhu EU s hnojivy. Tato mimořádná dočasná opatření by se měla zaměřit jak na dodávky hnojiv, tak na ceny v Evropě tím, že usnadní dovoz a hospodářskou soutěž. Některé podniky vyrábějící hnojiva zaznamenaly obrovský nárůst svých zisků. Chceme-li, aby tyto prostředky využily na investice do evropských továren a na zvýšení míry naší autonomie, což je cena, kterou musíme zaplatit za naši nezávislost, je nutné dát tomuto odvětví pozitivní a strategický signál.

3.8

V návaznosti na návrh Evropské komise ze dne 17. července 2022 se v nařízení Rady (EU) 2022/2465 ze dne 12. prosince 2022 (5) stanoví dočasné pozastavení dovozních cel na močovinu a amoniak (s výjimkou dovozu z Ruska a Běloruska). EHSV toto rozhodnutí vítá vzhledem k tomu, že kromě partnerů, kteří již využívají dohody o volném obchodu s EU (jako jsou země severní Afriky), by takové pozastavení mělo mít pozitivní dopad na další významné zdroje dodávek (např. USA a země Střední Asie a Perského zálivu). Zmíněné nařízení však vstoupilo v platnost příliš pozdě na to, aby mohlo být účinné pro sezónu 2022/2023, neboť většina dovozu močoviny již byla dodána nebo objednána za prudce rostoucí ceny. Rada přitom omezila platnost tohoto dočasného opatření na období šesti měsíců namísto původních dvou let. EHSV doporučuje Komisi a Radě, aby platnost nařízení rozšířily i na příští sezónu a na všechna dusíkatá a fosforečná hnojiva, neboť by to podpořilo dostupnost za pomoci diverzifikace dodávek a snížilo ceny hnojiv na domácím trhu EU.

3.9

Měla by být rovněž urychleně zavedena další opatření, která by řešila fungování trhu EU s minerálními hnojivy v oblasti logistiky a regulace, včetně i) motivování zemědělců a distributorů hnojiv k včasnému nákupu a řízení cenových rizik, ii) usnadnění logistiky dovozu v přístavech pro plavidla přepravující hnojiva a usnadnění vnitrozemské přepravy nákladními vozidly, iii) sjednocení vnitrostátních výkladů týkajících se dodavatelů hnojiv, pokud jde o sankce vůči Rusku a iv) umožnění dočasné flexibility v nařízeních EU, včetně nařízení REACH, právních předpisů v oblasti dopravy a nařízení o hnojivých výrobcích.

3.10

Evropská komise by měla na základě technických návrhů svého Společného výzkumného střediska (6) urychleně navrhnout legislativní opatření, která by umožnila bezpečné používání zpracovaného hnoje v míře překračující prahovou hodnotu stanovenou ve směrnici o dusičnanech pro oblasti ohrožené dusičnany (RENURE), díky čemuž by mohla být syntetická hnojiva ve větší míře nahrazena. Než bude tato nová prahová hodnota zavedena, EHSV doporučuje, aby pro všechny zemědělce v EU platila stávající maximální prahová hodnota 170 jednotek organického dusíku/ha/rok.

Střednědobá vnitrostátní opatření

3.11

Jak je uvedeno ve Zprávě o strategickém výhledu z roku 2022 (7), EHSV doporučuje snížit závislost EU na dovozu krmiv, hnojiv a jiných vstupů a navrhuje, aby byla definice otevřené strategické autonomie, jež je uplatňovaná na potravinové systémy, založena na produkci potravin, pracovní síle a spravedlivém obchodu, přičemž hlavním cílem je zajistit pro všechny občany EU potravinové zabezpečení prostřednictvím zdravých, udržitelných, odolných a spravedlivých dodávek potravin.

3.12

Pokud jde o hnojiva, EHSV je toho názoru, že ačkoli by měla být okamžitě přijata mimořádná opatření, měla by být zavedena rovněž dlouhodobější opatření, aby se optimalizovala závislost evropského zemědělství na dovážených minerálních hnojivech a zároveň se snížila environmentální stopa hnojení plodin v Evropě. Tato opatření by měla být zaměřena na i) optimalizaci celkového používání hnojiv zvýšením účinnosti rostlinných živin, což povede k menším ztrátám těchto živin, ii) částečné nahrazení syntetických hnojiv větším využíváním recyklovaného statkového hnojiva a jiného odpadu z potravinového řetězce a iii) zlepšení soběstačnosti Evropy z hlediska výroby hnojiv. EHSV zdůrazňuje, že zemědělství prochází transformací a díky agroekologii a konzervativnímu zemědělství se bude neustále zlepšovat.

3.13

V zájmu snížení spotřeby hnojiv a ztrát živin do vody a ovzduší je nezbytné zvýšit účinnost rostlinných živin. To by mělo umožnit snížit využívání hnojiv, aniž by byl ovlivněn objem produkce. Toho lze dosáhnout prostřednictvím vylepšených postupů hnojení, včetně používání krycích plodin, výběru hnojiv (upřednostňováním dusíkatých druhů, jako jsou hnojiva na bázi dusičnanů, a používání inhibitorů ureázy/nitrifikace), používání biostimulantů a také přesného zemědělství umožňujícího optimalizovanou aplikaci (dělená aplikace, výpočet bilance, analýza půdy a rostlin, rostlinné senzory, nástroje na podporu rozhodování).

3.14

Také šlechtění rostlin má zásadní vliv na účinnost využití živin, neboť vylepšené odrůdy jsou schopny přijímat méně živin, zejména dusíku, i když množství úrody zůstane stejné. V tomto ohledu se EHSV domnívá, že by měly být vyvíjeny inovativní technologie a osiva, aby bylo možné vždy poskytnout řešení zemědělcům, kteří čelí omezením v oblasti existujících nástrojů (8).

3.15

Nahrazování plodin náročných na živiny (jako jsou obiloviny, řepka olejka a řepa cukrovka) rostlinami s nižšími požadavky na živiny (jako jsou slunečnice (9) a luskoviny) je trend, který si zemědělci od sezóny 2021/2022 přirozeně osvojili (10). V rámci veřejné politiky by však mělo být zvažováno obezřetně, neboť vzhledem k příslušným výnosům sušiny a podílu proteinů na hektar by takový krok mohl narušit zemědělské trhy a ohrozit potravinové zabezpečení.

3.16

Důležitým střednědobým cílem EU je rovněž částečné nahrazení minerálních hnojiv organickými hnojivy recyklovanými ze statkových hnojiv a jiného organického odpadu (11). To bude mít příznivý dopad na půdu (vyšší obsah organických látek) a klima (nižší emise z výroby syntetických dusíkatých hnojiv) a sníží se tím závislost na dovozu. Potenciál statkových hnojiv by však neměl být přeceňován, neboť většina z nich je již recyklována, dostupné zdroje jsou geograficky omezené (regiony se strukturálním přebytkem statkových hnojiv) a vyžadují značné náklady na shromáždění, zpracování a přepravu. Živiny z lidského odpadu se k hojení zemědělské půdy většinou nepoužívají, ačkoli se potenciálně jedná o 2 miliardy kilogramů dusíku (12). Evropská komise by měla rovněž podporovat rozvoj technik pro získávání živin z řas a z kalu z čistíren odpadních vod a jejich bezpečné používání v zemědělství.

3.17

Pokud jde o dusíkatá hnojiva, velmi důležitým dlouhodobým cílem je podpora alternativních způsobů výroby amoniaku z nefosilních zdrojů, jelikož by se tím snížila závislost EU na plynu i její uhlíková stopa. Obnovitelný vodík vyráběný elektrolýzou vody (která také probíhá s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů) je v pilotní průmyslové fázi, zatímco metanizace vedlejších zemědělských produktů a organického odpadu může produkovat biometan pro výrobu amoniaku i digestát použitelný jako organické hnojivo. I přes současnou vysokou tržní cenu amoniaku získávaného z fosilních paliv však obnovitelné alternativy nejsou ani zdaleka konkurenceschopné a před tím, než dosáhnou průmyslové fáze, budou vyžadovat čas, zdokonalení technologií a případně významné veřejné dotace.

3.18

EHSV vítá oznámení o vytvoření nového střediska pro sledování trhu s hnojivy, které má být zřízeno v roce 2023, a uspořádání konzultací se zúčastněnými stranami z odvětví hnojiv v rámci odborné skupiny evropského mechanismu připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení (EFSCM). EHSV se rovněž domnívá, že významnou míru transparentnosti na trhu EU s hnojivy lze zaručit pouze pravidelným zveřejňováním reprezentativních cen hnojiv obsahujících prvky N, P a K, které platí na domácím trhu, a také sestavováním veřejných statistik o spotřebě hnojiv.

Sociální aspekty

3.19

EHSV se domnívá, že sdělení dostatečně nezohledňuje sociální aspekty související s dostupností a cenovou dostupností hnojiv. Zemědělci (zejména ti drobní) totiž musí za hnojiva zaplatit vyšší cenu, která se jim při sklizni nemusí vrátit, neboť nákup hnojiv a prodej produktů probíhají odděleně. Nákladnější hnojiva navíc částečně způsobují inflaci cen potravin, která postihuje obzvláště nejchudší domácnosti. Pracovní podmínky zaměstnanců v evropském odvětví hnojiv jsou rovněž ovlivněny snížením konkurenceschopnosti, případy zastavení výroby a dále vysokou mírou nejistoty, s níž se toto odvětví v EU potýká.

Zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv ve světě

3.20

EHSV podporuje úsilí Evropské komise, členských států, evropských finančních institucí, zemí skupiny G20, agentur OSN a mezinárodních finančních institucí v oblasti boje proti celosvětovému nedostatku potravin, včetně podpory trhů s hnojivy, v rámci nichž funguje zdravá hospodářská soutěž a transparentnost a kde jsou hnojiva dostupná a účinně využívaná.

3.21

Obzvláště důležitá je transparentnost na světovém trhu s hnojivy. EHSV doporučuje zvýšit reprezentativnost databáze cen hnojiv v rámci informačního systémy pro trh se zemědělskými produkty (AMIS) skupiny G20, neboť tato databáze je v současné době omezena na čtyři produkty a lokality.

3.22

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světová obchodní organizace (WTO) nedávno varovaly (13), že celosvětový nedostatek hnojiv bude pravděpodobně přetrvávat i v roce 2023, což ohrozí zemědělskou produkci a potravinové zabezpečení zejména v Africe. Je naléhavé, aby byl celosvětový obchod s hnojivy usnadněn tím, že trhy zůstanou otevřené, zamezí se omezením a zákazům vývozu, zvýší se výroba hnojiv, rozšíří se logistické trasy a bude maximalizována účinnost hnojiv. EHSV v tomto ohledu vítá mezinárodní iniciativy, včetně Skupiny pro globální reakci na krizi v oblasti potravin, energetiky a financí (OSN), Globální aliance pro potravinové zabezpečení (G7), iniciativy FARM (EU, G7, Africká unie) a globální výzvy v oblasti hnojiv (USA, EU).

3.23

Vysoké dovozní ceny potravin a hnojiv a narušení dodavatelských řetězců vedou v některých zemích s nízkými příjmy k naléhavým potřebám v oblasti platební bilance EU by měla v tomto ohledu zvýšit své úsilí jak na dvoustranné úrovni (Nástroj pro potravinové zabezpečení a odolnost), tak prostřednictvím mnohostranných iniciativ, jako je fond MMF pro snížení chudoby a podporu růstu a nástroj „Food Shock Window“.

---

(1)  Podle Evropské komise „kombinace sucha a vysokých cen hnojiv, která vedla k nižší míře používání zejména P a K, […] přispěla k nižším výnosům“ a 8 % poklesu sklizně obilovin v EU v roce 2022 oproti roku 2021. Zdroj: Short-term outlook for agricultural markets (Krátkodobý výhled pro zemědělské trhy), Evropská komise, 5.10.2022.

(2)  COM(2020) 381 final, 20.5.2020.

(3)  Zdroj: FADN, 2017.

(4)  Pro představu: cena dusičnanu amonného byla ve Francii v listopadu 2022 o 203 % vyšší než v lednu 2021. Naproti tomu cena pšenice k mletí vzrostla ve stejném období o 45 %. Zdroj: La Dépêche Le Petit Meunier.

(5)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 81).

(6)  https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.

(7)  https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (viz Úř. věst., s. 45).

(8)  Úř. věst. C 194, 12.5. 2022, s. 72.

(9)  Plocha osetá slunečnicí se v EU v roce 2022 zvětšila o 750 000 ha, zatímco plocha osetá obilovinami se o stejnou výměru zmenšila.

(10)  Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 88.

(11)  https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farming-and-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report.

(12)  Odhaduje se, že jeden člověk vyloučí v moči ročně přes 4 kg dusíku (Viskari a kol., 2018, https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).

(13)  Global fertilizer markets and policies: a joint FAO/WTO mapping exercise (Globální trhy a politiky v oblasti hnojiv: společné mapování FAO/WTO), 14. listopadu 2022, https://www.wto.org/english/news_e/news22_e/igo_14nov22_e.htm.