Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Digitalizace energetického systému – akční plán EU

(COM(2022) 552 final)

(2023/C 184/17)

Zpravodaj:	Thomas KATTNIG
Spoluzpravodaj:	Zsolt KÜKEDI

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 25.11.2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	7.3.2023
Přijato na plenárním zasedání	22.3.2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	198/1/7

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV podporuje cíle akčního plánu a vítá většinu opatření, která jsou v něm navržena. EHSV již zejména objasnil souvislost mezi transformací energetiky a digitální transformací a poukázal na přínosy digitalizace, pokud jde o úspory energie, snížení energetické náročnosti a lepší řízení energetické infrastruktury. Ačkoli je však optimistický postoj akčního plánu inspirativní, Komise má tendenci opomíjet skutečnost, že fyzická realita se velmi liší od případů využití digitalizace, které jsou uvedeny v akčním plánu.

1.2

Ačkoli jak strategický přístup, tak konkrétní opatření akčního plánu ukazují správným směrem, Komise nezačlenila akční plán do obecné energetické politiky. Izolovaný přístup zaměřený pouze na digitalizaci a opomíjející obecný rámec nepřinese výhody, které jsou v akčním plánu správně vysvětleny. Digitalizace energetického systému musí vytvořit kooperativní řešení, v jejichž rámci budou uživatelům poskytovány pobídky k účasti na digitalizovaném energetickém systému – například k používání inteligentních měřičů a elektromobilů s duálním nabíjením, které podporují stabilitu elektrizační soustavy. Vzájemné obchodování, virtuální vlastní spotřeba a sdílení energie, to vše vyžaduje digitální nástroje. Kvůli administrativním překážkám však tyto postupy nejsou atraktivní, nebo chybí účinné pobídky.

1.3

EHSV potvrzuje, že je rozhodně nezbytné učinit energetický systém inteligentnějším a flexibilnějším – v současné době je však napjatý kvůli nedostatkům, jako je nepružnost přenosové a distribuční soustavy v důsledku nedostatečných investic do energetické infrastruktury. Přestože dodavatelé energií dosáhli značných zisků, do inteligentních sítí se neinvestovalo dost na to, aby bylo možno dosáhnout cílů transformace energetiky. Rozšiřování a transformace sítí zaostává, neboť regulační rámec mezi jiným nepobízí k investicím do digitalizace a flexibilizace, a stávající sítě přestaly vyhovovat přenosům a distribuci nestálé energie. Abychom se vyhnuli výpadkům sítí v digitalizovaném energetickém systému, musíme náš energetický systém urychleně začít transformovat rozvojem a rozšiřováním sítě (přenosové a distribuční).

1.4

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby do pozměňovacího návrhu k článku 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (1) začlenila myšlenky „podpory investic do digitální elektrické infrastruktury“ a zajistila tak regulační rámec, který bude účinně motivovat k investicím do digitalizace elektrizačních soustav. Souběžně je třeba rozvíjet flexibilní trhy, díky nimž bude atraktivní flexibilní spotřeba, výroba a samovýroba s použitím digitálních technologií.

1.5

Více než šest let po předložení balíčku opatření týkajících se čisté energie hrají energetické komunity i kolektivní vlastní spotřeba v evropských energetických systémech stále málo významnou úlohu. Evropská komise dosud opomíjela existenci překážek, které těmto formám výroby a spotřeby energie brání. Evropané musí dostat pobídky, které je nakonec přesvědčí a přilákají k digitalizaci všech jejich činností souvisejících s energetikou. V řadě případů je zapotřebí též jasný právní a administrativní nárok. EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly odpovídající iniciativy, včetně přímé podpory, jež umožní energetickým komunitám a kolektivním prozumentům, aby plně rozvinuli svůj potenciál. Tím se tyto formy výroby a spotřeby musí stát, zejména z hlediska bezpečnosti dodávek, zásadní součástí systému. V opačném případě digitální nástroje nepřinesou žádné změny.

1.6

EHSV opakuje, že díky správnému přístupu může mít klimaticky neutrální, decentralizovaná a digitalizovaná struktura dodávek energie významný pozitivní dopad na zaměstnanost a hospodářství, zejména regionální hospodářství (2). V současné krizi potřebuje Evropská unie obecný přístup k energetické politice, který bude kombinovat konkrétní otázky týkající se energetiky a klimatu s cíli sociální politiky a regionální politiky soudržnosti.

1.7

EHSV však konstatuje, že politika změny může být úspěšná pouze tehdy, pokud zohlední různou sociální dynamiku při práci během transformace a bude se jí zabývat ve svých strategiích a opatřeních. Měli bychom posílit úlohu aktivních spotřebitelů při digitalizaci a vybízet a oprávnit je k tomu, aby využívali co nejvíce inteligentních řešení, neboť mohou zlepšit účinnost a výkonnost vnitřního trhu s energií. Současně je nutno s ohledem na bezpečnost dodávek zohlednit provozovatele distribuční soustavy. Tyto nástroje musí být uživatelsky přívětivé a zvláštní pozornost je třeba věnovat zranitelným skupinám a osobám se zdravotním postižením. Je tedy nezbytná politika pro spravedlivou transformaci a aktivní politické řízení změn. Pokud je při provádění opomenut sociální rozměr, hrozí, že se transformace nepovede v důsledku odporu veřejnosti.

1.8

Pokud jde o budoucí koncepci energetických systémů a infrastruktury, EHSV opakovaně zdůraznil, že všichni spotřebitelé musí být aktivně zapojeni do rozvoje inteligentních energetických systémů a že musí být zavedeny pobídky, aby se občanská společnost mohla podílet na transformaci energetiky. „Propojení místních a regionálních inovátorů“, jak uvádí Komise v oddílu 7.3, je velmi důležité. Společná opatření, jako je spolupráce mezi inteligentními městy a komunitami, mohou vytvořit nejlepší a nejdostupnější řešení, která může určitý region potřebovat.

1.9

Digitalizace energetiky se již řídí politikami EU v oblasti digitalizace a energetiky, neboť otázky, jako je interoperabilita dat, bezpečnost dodávek a kybernetická bezpečnost nebo soukromí a ochrana spotřebitele, nemohou být ponechány pouze na trhu a jejich řádné provádění je klíčové. V této souvislosti EHSV poukazuje na to, že je třeba všemi prostředky bránit narušení soukromí a zneužívání údajů. To zahrnuje nejen technická preventivní opatření, ale také odpovědnost za tento datový prostor a jeho monitorování ze strany státních orgánů podléhajících politické a demokratické kontrole. Zvláštní pozornost je současně třeba věnovat ochraně kriticky důležitých dat týkajících se infrastruktury.

1.10

Komise ve svém sdělení uvádí, že je nezbytné zajistit, aby digitalizace nepodkopala již zavedený rámec ochrany spotřebitele na vnitřním trhu s elektřinou. EHSV to bere na vědomí a dodává, že je třeba přizpůsobit a zlepšit práva spotřebitelů na trhu s energií. Spotřebitelé nesmí být znevýhodněni ani jim nesmí být účtovány příliš vysoké ceny. Měli by těžit z výhod digitálních nástrojů, které mohou při správném nastavení zvýšit ochranu spotřebitele.

1.11

U všech iniciativ je důležité, aby měli spotřebitelé ve své domácnosti inteligentní měřič. V mnoha členských státech tomu tak stále není, a proto je naléhavě nutné zvýšit úsilí o širší zavádění inteligentního měření jako základního předpokladu většiny digitálních řešení v odvětví energetiky. Platí to zvláště pro dodávky elektřiny a menší měrou též pro plyn. Členské státy, které dosud plně nezavedly inteligentní měřiče, musí tento proces urychlit a zvýšit své vnitrostátní cíle s ohledem na toto zavádění. Z mezinárodních zkušeností vyplývá, že zavádění inteligentních měřičů je nejefektivnější, pokud za ně odpovídají provozovatelé sítí. Inteligentní měřiče by měly být považovány za nedílnou součást elektrické sítě.

1.12

Existuje riziko, že nové služby založené na datech a inovativní technologická řešení nebudou dostatečně rychle zavedeny do praxe, pokud nebude k dispozici dostatek kvalifikovaných pracovníků a vyškolených odborníků, kteří by je pomohli zavést. Nezbytná opatření v oblasti trhu práce a vzdělávací politiky vyžadují dostatečné finanční zdroje, jakož i vypracování akčního plánu pro zajištění koordinovaného přístupu. EHSV se domnívá, že v tomto ohledu je nezbytná úzká spolupráce se sociálními partnery.

1.13

Kybernetická bezpečnost je zásadním předpokladem pro zajištění spolehlivosti stále více digitalizovaného energetického systému. Vývoj v uplynulých desetiletích, a zejména nedávné události, ukazují nebezpečí kybernetických útoků a sabotáží v oblasti kritické infrastruktury. Problémy však mohou vzniknout nejen v důsledku kybernetických útoků nebo sabotáže, ale také v důsledku selhání hardwaru a softwaru, a tudíž musí Komise věnovat zvláštní pozornost navrhování hardwaru a softwaru během digitalizace, aby byla zajištěna spolehlivost. Selhání nebo poškození kritické infrastruktury může způsobit zničující omezení dodávek a ohrozit veřejnou bezpečnost. Decentralizovanější výroba a využívání energie ve spojení s internetem zvyšují rizika spojená s „prostorem k útoku“ a s kybernetickými útoky. Digitalizovaný energetický systém (z hlediska hardwaru i softwaru) musí být spolehlivý a musí zajišťovat nepřetržitou dostupnost.

1.14

EHSV se domnívá, že kombinované strategii energetické transformace a digitalizace se ve venkovských oblastech nedostalo očekávané míry pozornosti a podpory. Vyzývá k urychlenému provedení Dlouhodobé vize pro venkovské oblasti EU předložené Komisí a k mobilizaci zúčastněných stran podle Paktu EU pro venkov.

2.   Úvod

2.1

Komise zveřejnila sdělení s cílem urychlit digitalizaci energetického systému. Cílem akčního plánu EU pro digitalizaci energetického systému je dosáhnout cílů stanovených ve zprávě o strategickém výhledu pro zelenou a digitální transformaci, přičemž digitální technologie přispívají k vytvoření klimaticky neutrální společnosti účinně využívající zdroje a zároveň zajišťují, aby z této transformace mohli mít prospěch všichni.

2.2

Ve svém akčním plánu EU Komise navrhuje soubor opatření v pěti oblastech: podpora konektivity, interoperability a plynulá výměna energetických dat vytvořením společného datového prostoru, podpora a koordinace investic do elektrizační soustavy, poskytování lepších služeb založených na digitálních inovacích s cílem zapojit spotřebitele do energetické transformace, zajištění kybernetické bezpečnosti energetického systému a zajištění toho, aby zvyšující se energetické potřeby odvětví IKT byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Komise se domnívá, že digitalizace může zlepšit cenovou dostupnost, udržitelnost a odolnost energetického systému EU.

2.3

Inteligentní řešení jsou navrhována tak, aby spotřebitelům poskytla větší kontrolu nad jejich spotřebou energie a jejich účty, a tím zlepšila řízení spotřeby energie, přestože řadě koncových spotřebitelů může být tento potenciál zřejmý i bez nutnosti inteligentního řešení. Inovativní energetické služby by měly snížit spotřebu energie a energie by měla být využívána, když je levná. Inteligentní měřiče poskytují důležité informace pro snížení nákladů na spotřebu energie, např. inteligentní nabíjení elektromobilů, inteligentní tepelná čerpadla spolu s fotovoltaickými panely. Díky inteligentním měřičům mohou mít zákazníci pod kontrolou údaje na svých fakturách a rozpoznat chyby v běžném i zpětném vyúčtování, jež dnes patří k hlavním potížím, které spotřebitelé řeší. Akční plán stanoví podporu pro digitální nástroje, které slouží zájmům spotřebitelů a které jsou v některých případech vyvíjeny ve spolupráci s nimi, zlepšení digitálních dovedností, financování inteligentních digitálních řešení prostřednictvím programů, které mohou pomoci splnit cíl digitalizace energetického systému, podporu vnitrostátních regulačních orgánů při definování a monitorování společných ukazatelů inteligentních sítí, vytvoření společného evropského datového prostoru pro energetiku a úzké zapojení všech příslušných zúčastněných stran, zvláště pak provozovatelů sítí a dodavatelů energie.

2.4

Podle Komise nabízejí technologie IKT velký potenciál v oblasti ekologizace. Digitální řešení by měla pomoci vyvážit nabídku energie, její ukládání a poptávku po energii a zvýšit flexibilitu energetického systému, přičemž by měla usnadnit integraci decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie. Je třeba rozvíjet flexibilní trhy, díky nimž bude atraktivní investovat do flexibilních řešení bez ohledu na to, zda tyto investice činí výrobci, spotřebitelé nebo prozumenti využívající digitální nástroje.

2.5

Akční plán zároveň zdůrazňuje nezbytnost omezit rostoucí spotřebu energie v odvětví IKT. Akční plán rovněž stanoví vytvoření digitálního dvojčete evropské elektrické sítě, podporu energetických komunit prostřednictvím digitálních nástrojů, vytvoření energetických štítků pro počítače, datová centra a blockchainy a vypracování kodexu chování EU pro udržitelnost telekomunikačních sítí.

2.6

Ve stále digitalizovanějším energetickém systému s decentralizovanou výrobou, přenosem a distribucí energie a digitálně propojenějšími zařízeními v domácnostech roste riziko špionáže, kyberkriminality a selhání hardwaru v souvislosti se spotřebou energie. Komise proto navrhuje dobře koordinovaná opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem posílit celkovou odolnost systému.

2.7

Akční plán uvádí, že to vyžaduje jak střednědobá, tak dlouhodobá opatření, jakož i rámec pro řízení. Komise vysvětluje, že do procesu se zapojí vícero komunit zúčastněných stran, podniků a mezinárodních partnerů, a konstatuje, že omezené veřejné finanční prostředky musí být využity uvážlivě a že je zapotřebí více soukromých investic.

3.   Obecné připomínky

3.1

Komise se ve svém akčním plánu správně zabývá obrovským potenciálem digitálních technologií pro zvýšení flexibility elektrizační soustavy. EHSV tyto cíle podporuje a vítá většinu opatření, která jsou v akčním plánu navržena. EHSV již zejména objasnil souvislost mezi transformací energetiky a digitální transformací a poukázal na přínosy digitalizace, pokud jde o úspory energie, snížení energetické náročnosti a lepší řízení energetické infrastruktury. Ačkoli je však optimistický postoj akčního plánu inspirativní, Komise má tendenci opomíjet skutečnost, že fyzická realita se velmi liší od případů využití digitalizace, které jsou uvedeny v akčním plánu.

3.2

EHSV je toho názoru, že hlavními výzvami, jimž čelí odvětví energetiky, jsou: diverzifikace evropských zdrojů energie, snížení závislosti na dovozu energie, zabezpečení integrovaného vnitřního trhu, zlepšení energetické účinnosti, rychlé rozšíření energetické sítě, zajištění bezpečnosti dodávek, dekarbonizace hospodářství, snížení emisí, přechod na nízkouhlíkové hospodářství s nízkouhlíkovými technologiemi využívajícími čistou energii, zvýšení a hromadné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů za účelem splnění cílů v oblasti klimatu, podpora souvisejícího výzkumu a vzdělávání, zajištění spravedlivé transformace a podpora sociálního rozměru energetiky, jako je snížení energetické chudoby. Základem pro to je digitalizace energetického systému, která může pomoci vyřešit všechny tyto hlavní výzvy.

3.3

Ačkoli jak strategický přístup, tak konkrétní opatření akčního plánu ukazují správným směrem, Komise nezačlenila akční plán do obecné energetické politiky. Izolovaný přístup zaměřený pouze na digitalizaci a opomíjející obecný rámec nepřinese výhody, které jsou v akčním plánu správně vysvětleny.

3.4

Návrh Komise vykresluje představu ideálního stavu, který vychází z dobře rozvinutého energetického systému (např. přenosových a distribučních sítí) a digitalizuje jej. V Evropě však musí být nejprve rozvinuty přenosové a distribuční sítě, než bude možné vyvinout komplexní digitální technologie. Pokud prostřednictvím energetických přenosových sítí nelze přenášet inteligentně řízenou energii, digitalizujeme marně. Kromě toho dochází v přenosových a distribučních sítích k plýtvání obrovským množstvím energie. I v dnešní době dosáhly náklady na zelenou elektřinu, kterou nelze využít nebo přenést a je třeba ji omezit, ve velkých zemích, jako je Německo, více než 2 miliard eur před energetickou krizí a během energetické krize přesáhly 12 miliard eur. Tyto hospodářské ztráty se mnohonásobně zvýší, pokud nebudou rychle rozšířeny elektrizační soustavy a kompatibilní skladovací kapacity a zároveň nebudou nalezeny lepší způsoby využití elektřiny přímo na místě. Digitalizace v této oblasti může hrát roli při identifikaci těchto ztrát a využívání takto získaných dat při rozvoji sítě.

3.5

Je pravda, že jsou zapotřebí značné investice do energetické infrastruktury, aby byly sítě inteligentní. Je rovněž pravda, že mnoho členských států takové investice nepodněcuje, neboť jejich regulace jasně upřednostňuje kapitálové výdaje (CapEx) a investice do digitalizace jsou převážně operačními výdaji (OpEx). Koordinace a monitorování těchto investic a souvisejícího pokroku nebude stačit. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby do pozměňovacího návrhu k článku 58 směrnice (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou začlenila myšlenky „podpory investic do digitální elektrické infrastruktury“ a zajistila tak regulační rámec, který bude účinně motivovat k investicím do digitalizace elektrizačních soustav.

3.6

Evropská komise správně poukazuje na to, že digitální nástroje hrají důležitou úlohu v rozvoji kolektivních systémů vlastní spotřeby a energetických komunit. Jak pokyny, tak plánovaná experimentální platforma mohou pomoci, nejsou však nejdůležitějšími aspekty. Více než pět let po předložení balíčku opatření týkajících se čisté energie hrají energetické komunity i kolektivní vlastní spotřeba v evropských energetických systémech stále málo významnou úlohu. V mnoha případech jsou hlavními důvody značné byrokratické překážky a nedostatek informací na straně spotřebitelů a výrobců. Evropská komise dosud existenci těchto překážek opomíjela. Evropané musí dostat pobídky, které je nakonec přesvědčí a přilákají k digitalizaci všech jejich činností souvisejících s energetikou. Digitalizovaný energetický systém jako celek musí být pro zúčastněné subjekty natolik atraktivní, aby díky finančním pobídkám nejen pomáhaly tento systém vybudovat, ale aby je celé prostředí motivovalo k vytvoření kontrolovaného, řízeného a bezpečného systému. EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly odpovídající iniciativy, včetně přímé podpory, jež umožní energetickým komunitám a kolektivním prozumentům, aby plně rozvinuli svůj potenciál. Současně je nutno s ohledem na bezpečnost dodávek zohlednit provozovatele distribuční soustavy. V opačném případě digitální nástroje nepřinesou žádné změny.

3.7

Obousměrné nabíjení elektromobilů je dalším velmi slibným případem, který ukazuje, že aktivnější spotřebitelé mohou přímo přispět ke stabilitě systému pomocí digitálních technologií, včetně IKT, a to jak na úrovni sítě, tak na straně spotřebitelů. V celé Evropě však téměř neexistují obchodní případy obousměrného nabíjení elektromobilů, protože trh nebyl navržen tak, aby poskytoval tržní pobídky pro dodávky a odběr flexibilní elektřiny. Ve svém úsilí přepracovat trh by se Komise měla zaměřit zejména na navržení trhu, který zajistí atraktivitu případů, jaké jsou uvedeny v kapitole 4.2 akčního plánu, a pomůže je začlenit. Díky tomu by provozovatelé sítí do budoucna mohli využívat obousměrné nabíjení též jako faktor při řízení zátěže, na což by v zájmu bezpečnosti dodávek měla pamatovat také legislativa.

3.8

EHSV opakuje, že díky správnému přístupu může mít klimaticky neutrální, decentralizovaná a digitalizovaná struktura dodávek energie významný pozitivní dopad na zaměstnanost a hospodářství, zejména regionální hospodářství (3). V současné krizi potřebuje Evropská unie obecný přístup k energetické politice, který bude kombinovat konkrétní otázky týkající se energetiky a klimatu s cíli sociální politiky a regionální politiky soudržnosti.

3.9

EHSV zdůrazňuje, že důležitou úlohu při transformaci energetiky hrají technokratická koncepce rámcových hospodářských podmínek a finanční podpora pro nové technologie, zejména digitalizace energetického systému. EHSV současně konstatuje, že politika změny může být úspěšná pouze tehdy, pokud zohlední různou sociální dynamiku při práci během transformace a bude se jí zabývat ve svých strategiích a opatřeních. Měli bychom posílit úlohu spotřebitelů při digitalizaci a vybízet je k tomu, aby využívali co nejvíce inteligentních řešení, neboť mohou pomoci zlepšit účinnost a výkonnost vnitřního trhu s energií, budou-li všechny součásti energetického hodnotového řetězce úzce zapojeny do zajištění bezpečnosti dodávek. Je tedy nezbytná politika pro spravedlivou transformaci a aktivní politické řízení změn. Pokud je při provádění opomenut sociální rozměr, hrozí, že se transformace nepovede v důsledku odporu veřejnosti.

3.10

Transformace energetického systému může vést k neočekávaným ziskům pro poskytovatele služeb, kteří mohou za svá nová řešení požadovat vyšší poplatky. Inovativní služby, aplikace a systémy hospodaření s energií však mohou uvolnit obrovský nevyužitý potenciál pro uživatele energie a poskytnout úlevu spotřebitelům, které sužují vysoké ceny energie. Digitalizace může pomoci dosáhnout srovnatelnosti cen na trhu, zajistit, aby ceny za flexibilní možnosti, jako je přesouvání zatížení, byly spravedlivé, a v rané fázi tržního procesu odhalit, že spotřebitelé energie, jako jsou zranitelné domácnosti, by za poskytovanou službu mohli platit méně. Například inteligentní řešení v oblasti energetického účetnictví mohou poskytnout sociálně znevýhodněným osobám příležitost využít tolik energie, kolik mohou uhradit, a nedovolí jim se zadlužit.

3.11

EHSV dále vyzývá Komisi, aby reagovala na trh s inteligentními měřiči a dle potřeby zasáhla. Plánovaná instalace inteligentních měřičů může způsobit vysoké náklady nájemcům. V praxi přitom téměř neexistuje hospodářská soutěž mezi různými poskytovateli měřicích služeb. Z šetření v tomto odvětví v Německu a Rakousku vyplynulo, že pododvětví měření vykazuje výrazné znaky nekonkurenčního oligopolu (4). K zajištění hospodářské soutěže je třeba umožnit také použití měřidel spotřeby dodávaných třetími stranami. V opačném případě bude změna účtujícího subjektu vždy spojena s náklady na výměnu měřidla spotřeby.

3.12

V této souvislosti EHSV připomíná svůj postoj, že je bezpodmínečně nutné předejít vzniku dvoutřídní energetické společnosti. Nesmí dojít k tomu, že energetická transformace bude prospěšná pouze finančně a technicky dobře zajištěným domácnostem, a že všechny ostatní domácnosti budou muset nést náklady. EHSV tedy podporuje pobídky a nástroje pro provádění směrnice o energetické účinnosti s cílem pomoci zranitelným zákazníkům a domácnostem a poukazuje na to, že ambiciózní cíle v oblasti dálkového vytápění a chlazení mohou zhoršit podmínky sociálního bydlení.

3.13

Pokud jde o budoucí podobu energetických systémů a infrastruktury, EHSV opakovaně zdůraznil, že všichni spotřebitelé – domácnosti, podniky a energetické komunity – musí být aktivně zapojeni do rozvoje inteligentních energetických systémů a že musí být zavedeny pobídky, aby se občanská společnost mohla podílet na transformaci energetiky, ale také aby jí pomohla financovat. „Propojení místních a regionálních inovátorů“, jak uvádí Komise v oddílu 7.3, je velmi důležité. Společná opatření, jako je spolupráce mezi inteligentními městy a komunitami, mohou vytvořit nejlepší a nejdostupnější řešení, která může určitý region potřebovat.

3.14

Akční plán předpokládá vytvoření společného evropského datového prostoru pro energetiku a řádné správy s cílem zajistit koordinovanou výměnu a využívání energetických dat v rámci celé EU. Digitalizace energetiky se již řídí politikami EU v oblasti digitalizace a energetiky, neboť otázky, jako je interoperabilita dat, bezpečnost dodávek a kybernetická bezpečnost nebo soukromí a ochrana spotřebitele, nemohou být ponechány pouze na trhu a jejich řádné provádění je klíčové. V této souvislosti EHSV poukazuje na to, že je třeba všemi prostředky bránit narušení soukromí a zneužívání údajů. To zahrnuje nejen technická preventivní opatření, ale také odpovědnost za tento datový prostor a jeho monitorování ze strany státních orgánů podléhajících politické a demokratické kontrole. Je třeba prosazovat veřejnou povahu dat, neboť data jsou v propojené a digitalizované společnosti významným hospodářským faktorem. Na druhé straně je třeba zabránit vzniku soukromých datových monopolů GAFA (5). Zvláštní pozornost je současně třeba věnovat ochraně kriticky důležitých dat týkajících se infrastruktury.

3.15

Navrhovaný datový prostor je slibným přístupem, vyžaduje však jasná pravidla upravující přístup k anonymizovaným údajům pro všechny účastníky trhu, kteří mají zájem o jejich využití, například za účelem lepšího plánování obchodování s energií a jejího sdílení. Je důležité rychle rozpracovat „kvalitní správu“ uvedenou v akčním plánu tím, že budou formulována základní práva pro všechny účastníky trhu, včetně spotřebitelů, prozumentů, obchodníků s energií atd.

3.16

Pokud jde o strategickou koordinaci na úrovni EU, akční plán stanoví zřízení expertní skupiny pro inteligentní energii (dříve pracovní skupina pro inteligentní sítě). Jejím účelem je přispět k vytvoření evropského rámce pro sdílení údajů týkajících se energetiky, posílit koordinaci výměny údajů pro odvětví energetiky na úrovni EU, určit hlavní zásady a zajistit soudržnost mezi různými prioritami a iniciativami v oblasti sdílení údajů a podporovat Komisi při vytváření a zavádění společného evropského datového prostoru pro energetiku. EHSV poukazuje na to, že v této souvislosti je třeba vypracovat jasné pokyny a cíle a že je nezbytné zapojit sociální partnery a organizovanou občanskou společnost.

3.17

Myšlenka podporovat provozovatele přenosových a distribučních soustav při vytváření digitálního dvojčete elektrické sítě je zajímavý přístup, který může pomoci zlepšit modelování sítě. Je však třeba správně upřesnit, jakou úlohu bude hrát digitální dvojče při plánování rozšíření sítě, při zajišťování, aby síť byla inteligentnější, při integraci možností flexibility, včetně virtuálních elektráren, prozumenství v oblasti energie a sdílení energie, a při optimalizaci odolnosti. V tomto ohledu se jeví jako nezbytné změnit i směrnici 2017/944.

3.18

Komise ve svém sdělení uvádí, že je nezbytné zajistit, aby digitalizace nepodkopala již zavedený rámec ochrany spotřebitele na vnitřním trhu s elektřinou. EHSV to bere na vědomí a dodává, že je třeba přizpůsobit a zlepšit práva spotřebitelů na trhu s energií. Spotřebitelé nesmí být znevýhodněni ani jim nesmí být účtovány příliš vysoké ceny. Zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným skupinám, osobám se zdravotním postižením a osobám s nízkou úrovní digitálních dovedností. V této oblasti jsou zapotřebí odpovídající ochranné předpisy, protože je již zřejmé, že mnoho spotřebitelů ztrácí přehled o digitálních informacích a fakturách.

3.19

Sdělení stanoví, že digitalizace by neměla mít negativní vliv na potenciál členských států stanovit regulované ceny, zejména pro zranitelné zákazníky a osoby trpící energetickou chudobou. Digitální nástroje také umožňují veřejným orgánům lépe mapovat, monitorovat a řešit energetickou chudobu. Odvětví energetiky pak díky nim může dále optimalizovat své činnosti v zájmu bezpečnosti dodávek a upřednostňovat využívání obnovitelných zdrojů energie.

3.20

EHSV vítá oznámení Komise, že zajistí, aby klíčové výzkumné a inovační projekty pracovaly společně s cílem identifikovat do poloviny roku 2023 strategie pro zapojení spotřebitelů do navrhování a používání přístupných a cenově dostupných digitálních nástrojů. EHSV znovu poukazuje na to, že je stále zapotřebí značných investic do výzkumu a inovací.

Na tomto pozadí mají veřejné investice do inteligentních a obnovitelných energetických systémů velký význam, pokud jde o zajištění bezpečnosti dodávek, boj proti energetické chudobě, zajištění dostupných cen a vytváření pracovních míst. EHSV stejně jako ve stanovisku ECO/569 znovu doporučuje uplatnit na veřejné investice zlaté pravidlo. U všech iniciativ je důležité, aby měli spotřebitelé ve své domácnosti inteligentní měřič. V mnoha členských státech tomu tak stále není, a proto je naléhavě nutné zvýšit úsilí o širší zavádění inteligentního měření jako základního předpokladu většiny digitálních řešení v odvětví energetiky. Členské státy, které dosud plně nezavedly inteligentní měřiče, musí tento proces urychlit a zvýšit své vnitrostátní cíle s ohledem na toto zavádění.

3.21

Existuje riziko, že nové služby založené na datech a inovativní technologická řešení nebudou dostatečně rychle zavedeny do praxe, pokud nebude k dispozici dostatek kvalifikovaných pracovníků a vyškolených odborníků, kteří by je pomohli zavést (6). EHSV se domnívá, že k dosažení těchto cílů musí být neprodleně přijata vhodná opatření, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery.

3.22

Jsou však rovněž zapotřebí dostatečné finanční zdroje a programy na odbornou přípravu dlouhodobě nezaměstnaných, žen a mladých lidí, zejména prostřednictvím zvláštních programů, a na vytvoření atraktivních rámcových podmínek pro ně. To zahrnuje záruky pracovního místa, iniciativu v oblasti odborné přípravy a kvalifikace a širokou škálu příležitostí ke změně kvalifikace a dalšímu vzdělávání. Nezbytná opatření v oblasti trhu práce a vzdělávací politiky vyžadují dostatečné finanční zdroje, jakož i vypracování akčního plánu pro zajištění koordinovaného přístupu.

3.23

EHSV vyzývá k úzké spolupráci mezi poskytovateli odborné přípravy a podniky při koncipování kurzů odborné přípravy, které poskytují dovednosti a kompetence potřebné v rámci digitální a udržitelné transformace hospodářství, a to i prostřednictvím dalšího vzdělávání a změny kvalifikace pracovníků a podnikatelů. Evropský rok dovedností 2023 bude využit k posílení a účinnému provádění těchto opatření.

3.24

Kybernetická bezpečnost je zásadním předpokladem pro zajištění spolehlivosti stále více digitalizovaného energetického systému. Vývoj v uplynulých desetiletích, a zejména nedávné události, ukazují nebezpečí kybernetických útoků a sabotáží v oblasti kritické infrastruktury. Problémy však mohou vzniknout nejen v důsledku kybernetických útoků nebo sabotáže, ale také v důsledku selhání hardwaru a softwaru, a tudíž musí Komise věnovat zvláštní pozornost navrhování hardwaru a softwaru během digitalizace, aby byla zajištěna spolehlivost. Selhání nebo poškození kritické infrastruktury může způsobit zničující omezení dodávek a ohrozit veřejnou bezpečnost. Decentralizovanější výroba a využívání energie ve spojení s internetem zvyšují rizika spojená s „prostorem k útoku“ a s kybernetickými útoky.

3.25

Cílem kybernetických útoků a fyzických útoků může být celý hodnotový řetězec energetického systému, od výroby a přenosu po distribuci a spotřebitele, včetně všech digitálních rozhraní na jeho cestě. Je v zájmu všech v Evropě, aby tato kritická infrastruktura byla lépe chráněna. EU musí být na možné útoky tohoto druhu lépe připravena. EHSV proto vyzývá k okamžitému kritickému posouzení dosud přijatých opatření a k vypracování komplexní strategie na ochranu EU před hrozbami, jako jsou přírodní katastrofy, fyzické útoky a kybernetické útoky. V této souvislosti EHSV upozorňuje na svá další stanoviska k této otázce (7) a doporučuje, aby veškeré zahraniční investice do strategických odvětví v EU byly v souladu s bezpečnostní politikou EU.

3.26

Na odvětví IKT připadá přibližně 7 % celosvětové spotřeby elektřiny. V rámci zelené a digitální transformace je proto nezbytné zajistit, aby rostoucí energetické potřeby odvětví IKT byly sníženy v souladu s cílem klimatické neutrality. EHSV souhlasí s tím, že je nezbytné zabývat se spotřebou energie a zdrojů v celém hodnotovém řetězci IKT a klíčovými nově vznikajícími dodatečnými zdroji spotřeby energie související s IKT. Již existují řešení, jak využít odpadní teplo z datových center k vytápění domácností a podniků. Proto je důležité v rámci revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED III) a další energetické legislativy týkající se balíčku „Fit for 55“ postavit odpadní teplo na roveň obnovitelným zdrojům. K dosažení optimálních výsledků jsou však zapotřebí konkrétní a proveditelná řešení, která mohou sloužit jako osvědčené postupy.

3.27

Vzájemně kompatibilní technické normy, kybernetická bezpečnost, ochrana dat a další klíčové prvky digitalizovaného energetického systému musí být zajišťovány globálně, na mezinárodních fórech a ve spolupráci s partnerskými zeměmi. S cílem podpořit zelenou a digitální transformaci s partnerskými zeměmi prostřednictvím dvoustranných kontaktů vyzývá EHSV Komisi, aby začleňovala digitální a ekologické aspekty do projektů, partnerství a dohod o spolupráci v oblasti energetiky.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV se domnívá, že kombinované strategii energetické transformace a digitalizace se ve venkovských oblastech nedostalo očekávané míry pozornosti a podpory. Vyzývá k urychlenému provedení Dlouhodobé vize pro venkovské oblasti EU předložené Komisí a k mobilizaci zúčastněných stran podle Paktu EU pro venkov.

4.2

EHSV doporučuje zajistit rovnost na trhu práce v odvětví energetiky tím, že budou prozkoumány příležitosti pro ženy, a současně zabránit tomu, aby se energetická transformace a digitální transformace staly pastí pro kariéry a mzdy žen, a rozšířit sociální dialog a kolektivní smlouvy o rovnosti v energetických společnostech v celé Evropě.

---

(1)  Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125.

(2)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 1.

(4)  Bylo například zjištěno, že největší poskytovatel měřičů v Rakousku se pokusil vyloučit poskytovatele v postavení třetích stran z použití jeho inteligentních měřicích zařízení za pomoci hardwarové ochrany (Spolkový orgán pro hospodářskou soutěž (BWB), 2022).

(5)  Čtyři internetoví giganti Google, Apple, Facebook a Amazon.

(6)  Na základě výsledků veřejné konzultace Komise označila za nejvýznamnější překážku zavádění digitálních technologií nedostatky v rozvoji dovedností a nedostatek vhodných kvalifikovaných pracovníků (souhrnná zpráva je k dispozici v sekci Podělte se o svůj názor).

(7)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 170.