Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022AE5875

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení se ženami a muži a rovných příležitostí pro ženy a muže v otázkách zaměstnání a povolání (COM(2022) 688 final – 2022/0400 (COD)) a k návrhu směrnice Rady o normách pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, rovného zacházení s osobami v oblasti zaměstnání a povolání bez ohledu na jejich náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, rovného zacházení se ženami a muži v otázkách sociálního zabezpečení a v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování a o zrušení článku 13 směrnice 2000/43/ES a článku 12 směrnice 2004/113/ES (COM(2022) 689 final – 2022/0401 (APP))

    EESC 2022/05875

    Úř. věst. C 184, 25.5.2023, p. 71–77 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    25.5.2023   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 184/71


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení se ženami a muži a rovných příležitostí pro ženy a muže v otázkách zaměstnání a povolání

    (COM(2022) 688 final – 2022/0400 (COD))

    a k návrhu směrnice Rady o normách pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, rovného zacházení s osobami v oblasti zaměstnání a povolání bez ohledu na jejich náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, rovného zacházení se ženami a muži v otázkách sociálního zabezpečení a v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování a o zrušení článku 13 směrnice 2000/43/ES a článku 12 směrnice 2004/113/ES

    (COM(2022) 689 final – 2022/0401 (APP))

    (2023/C 184/13)

    Zpravodajky:

    Sif HOLSTNicoletta MERLO

    Žádosti o vypracování stanoviska

    Evropský parlament, 15. 12. 2022 (COM(2022) 688 final)

    Rada Evropské unie, 21. 12. 2022 (COM(2022) 688 final)

    Evropská komise, 8. 2. 2023 (COM(2022) 689 final)

    Právní základ

    čl. 19 odst. 1 a čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie

    Odpovědná sekce

    Zaměstnanost, sociální věci, občanství

    Přijato v sekci

    8. 3. 2023

    Datum přijetí na plenárním zasedání

    22. 3. 2023

    Plenární zasedání č.

    577

    Výsledek hlasování

    (pro/proti/zdrželi se hlasování)

    164/01/02

    1.   Závěry a doporučení

    1.1

    EHSV vítá tuto iniciativu, jejímž cílem je svěřit orgánům pro rovné zacházení úlohu obhájců práv obětí diskriminace, a zejména vítá výslovné zaměření na podporu a prevenci a na poskytování odpovídajících zdrojů, díky nimž budou orgány pro rovné zacházení moci vykonávat svou úlohu nezávisle a účinně.

    1.2

    EHSV podtrhuje význam nalezení správné rovnováhy mezi stanovením norem pro orgány pro rovné zacházení a subsidiaritou v navrhovaných směrnicích, přičemž je třeba zajistit, aby celkový cíl těchto směrnic – posílit orgány pro rovné zacházení a zvýšit jejich účinnost – zůstal prioritou.

    1.3

    EHSV se domnívá, že nebude-li náležitě zohledněna diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a nebudou-li náležitě zohledněny různé formy diskriminace, půjde o promarněnou příležitost, a požaduje, aby byly v politikách jak na úrovni jednotlivých států, tak na úrovni EU zohledněny aspekty intersekcionality, a zaručilo se tak, že každé oběti bude poskytnuta ochrana.

    1.4

    EHSV vítá zavedení navrhované zákonné povinnosti, aby orgány pro rovné zacházení byly osvobozeny od vnějších vlivů a byl jim zajištěn dostatek udržitelných lidských, odborných, technických a finančních zdrojů.

    1.5

    EHSV podporuje, aby veřejné instituce měly povinnost příslušné záležitosti včas konzultovat s orgány pro rovné zacházení a zohledňovat jejich doporučení, doporučuje však, aby se od členských států vyžadovalo podávání zpráv o opatřeních přijatých v souvislosti s interakcí s orgány pro rovné zacházení a o výsledcích těchto opatření.

    1.6

    EHSV se domnívá, že svěření mechanismu dohledu Evropské komisi zajišťuje, že bude monitorování věnována velká pozornost. V zájmu jeho účinnosti však vyzývá k tomu, aby bylo zváženo případné zkrácení časového rámce pro podávání zpráv na tři roky namísto pěti let, jak je navrženo ve směrnicích.

    1.7

    EHSV vítá vyjasnění v tom smyslu, že přístupnost pro všechny vyžaduje také pozornost věnovanou požadavkům na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, a zdůrazňuje, že přístupnost může být rovněž otázkou přístupu k poradenství.

    1.8

    EHSV považuje za velmi důležité respektovat rozmanitost vnitrostátních právních rámců a postupů v oblasti nediskriminace – včetně skutečnosti, že mnoho členských států svěřilo orgánům pro rovné zacházení pravomoci, které převyšují minimální požadavky stávajících směrnic o rovnosti – a zohlednit rozdíly ve způsobu, jakým jsou do tohoto procesu zapojeni sociální partneři a organizace občanské společnosti. Návrhy by měly respektovat zásady subsidiarity a proporcionality a zároveň chránit před snižováním stávajících standardů ochrany obětí diskriminace. EHSV dále trvá na tom, že návrhy musí prosazovat vedoucí úlohu sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění vnitrostátních rámců pro nediskriminaci a posilovat stávající praxi podpory sociálních partnerů a organizací občanské společnosti ze strany orgánů pro rovné zacházení.

    1.9

    EHSV uznává, že výkonem vyšetřovacích pravomocí v rámci řízení jménem obětí diskriminace nebo na jejich podporu nesmí být dotčeny pravomoci a nezávislost vyšetřování ze strany soudů, tribunálů a jiných veřejných monitorovacích orgánů, jako jsou inspektoráty práce.

    1.10

    EHSV požaduje, aby byla stěžovatelům poskytnuta odpovídající ochrana, aby bylo zaručeno přiměřené odškodnění za trestný čin, který byl na oběti spáchán, a aby byly zaručeny postihy pro pachatele, přičemž je třeba se zaměřit na individuální přístup k obětem násilí nebo diskriminace. Tyto sankce, které mohou zahrnovat náhradu škody oběti, musí být účinné, přiměřené a odrazující a musí být stanoveny na úrovni členských států v souladu s jejich vnitrostátními právními rámci a postupy (1).

    1.11

    EHSV navrhuje, aby Evropská komise vypracovala a financovala kampaně za účelem zvyšování informovanosti o právech EU a respektování rozmanitosti, které by byly na místní úrovni prováděny vnitrostátními orgány pro rovné zacházení spolu s organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery a byly by přizpůsobeny potřebám jednotlivých území. Zvláštní pozornost by měla být věnována nejzranitelnějším skupinám a měly by být plánovány zvláštní kampaně zaměřené na děti a mladé lidi ve škole, a to již od útlého věku.

    1.12

    EHSV vyzývá k pravidelnému shromažďování a analýze rozčleněných údajů za účelem sledování nerovností a diskriminace, včetně vícenásobné diskriminace, a zdůrazňuje, že je důležité provádět systematický výzkum nerovností a diskriminace, a to i ve spolupráci s organizovanou občanskou společností a sociálními partnery v záležitostech souvisejících s pracovním prostředím.

    2.   Souvislosti stanoviska

    2.1

    Orgány pro rovné zacházení jsou vnitrostátní veřejné instituce zřízené v celé Evropě s cílem prosazovat rovnost pro všechny a bojovat proti diskriminaci. Jedná se o nezávislé organizace, které chrání oběti diskriminace a pomáhají jim, monitorují otázky diskriminace a podávají o nich zprávy. Tyto orgány hrají v systému boje EU proti diskriminaci zásadní úlohu (2).

    2.2

    Orgány pro rovné zacházení byly poprvé zřízeny směrnicí o rasové rovnosti (2000/43/ES) (3). Následující tři směrnice o rovném zacházení pověřily orgány pro rovné zacházení ve svých příslušných oblastech stejným posláním: směrnice o rovnosti žen a mužů v oblasti zboží a služeb (2004/113/ES) (4), směrnice o rovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnání (2006/54/ES) (5) a směrnice o rovnosti žen a mužů v oblasti samostatné výdělečné činnosti (2010/41/EU) (6).

    2.3

    Tyto směrnice neobsahují odkazy na strukturu a fungování orgánů pro rovné zacházení, ale pouze stanoví určité minimální pravomoci, a proto nebrání tomu, aby mezi členskými státy existovaly v tomto směru třeba i podstatné rozdíly. Ve snaze řešit problémy vyplývající z rozsáhlých a neúplných ustanovení o orgánech pro rovné zacházení ve směrnicích EU, přijala Komise v roce 2018 doporučení o normách pro orgány pro rovné zacházení (7). Ani toto doporučení však nedokázalo tuto mezeru odstranit (8).

    2.4

    Dne 7. prosince 2022 přijala Evropská komise dva návrhy (9) na posílení orgánů pro rovné zacházení, zejména jejich nezávislosti, zdrojů a pravomocí, aby mohly účinněji bojovat proti diskriminaci podle všech již přijatých směrnic EU v oblasti rovného zacházení.

    3.   Obecné připomínky

    3.1

    Rovnost jako jedna ze základních hodnot EU je rovněž jednou z priorit EHSV. EHSV ve svých předchozích stanoviscích (10) ocenil úsilí, které EU vynakládá v oblasti rovnosti žen a mužů, ochrany před diskriminací na základě etnického původu, rasy nebo věku, náboženství, přesvědčení nebo víry, ochrany práv LGBTQIA+ osob, ochrany práv osob se zdravotním postižením i integrace Romů a ochrany práv migrantů. EHSV rovněž zdůraznil potřebu silných politik, skutečných zdrojů, dlouhodobého zapojení a významnější podpory vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení a lidská práva, zejména pokud jde o zlepšení jejich nezávislosti a účinnosti a zvýšení počtu zaměstnanců a finančních zdrojů (11).

    3.2

    EHSV vítá tuto iniciativu zaměřenou na posílení postavení orgánů pro rovné zacházení jakožto obránců práv obětí diskriminace a považuje ji za nezbytný příspěvek k širší práci Evropské komise na cestě k Unii rovnosti, která se zaměřuje na podporu rovného zacházení a nediskriminace jako na obecnou zásadu práva EU.

    3.3

    EHSV zejména vítá výslovné zaměření obou návrhů na podporu a prevenci jakožto včasné uznání potřeby politik, opatření a minimálních norem, které se vypořádávají se strukturální diskriminací a stereotypy, jež se v naší společnosti ještě stále často vyskytují, a podporují větší jednotnost mezi členskými státy při současném respektování stávajících funkčních struktur a přístupů na vnitrostátní úrovni.

    3.4

    EHSV podtrhuje význam nalezení náležité rovnováhy mezi stanovením norem pro orgány pro rovné zacházení a subsidiaritou v rámci navrhovaných směrnic, přičemž je třeba zajistit, aby jejich zastřešující cíl – posílit orgány pro rovné zacházení a zvýšit jejich nezávislost a účinnost – zůstal prioritou.

    3.5

    EHSV souhlasí s Evropskou komisí v tom, že v zájmu vytvoření podmínek, které všem lidem umožní žít, prosperovat a mít vůdčí úlohu bez ohledu na rozdíly, je třeba posílit postavení stávajících orgánů pro rovné zacházení, aby mohly plně využít svého potenciálu a být lépe připraveny na předcházení diskriminaci a pomáhání obětem diskriminace.

    3.6

    EHSV se domnívá, že podpora orgánů pro rovné zacházení má zásadní význam pro zaručení základních práv všech občanů EU. Aktivní podporou orgánů pro rovné zacházení napomáhá EU všem svým občanům, kteří jsou diskriminováni, a zaručuje jejich právo na podporu a zastoupení.

    3.7

    EHSV připomíná odstavec 2.10 svého stanoviska Posílení rovnosti v EU (12): „EHSV se domnívá, že podpora rovnosti a ochrana základních práv musí být začleněny do širší sociální vize, která znásobí a posílí nástroje, jejichž prostřednictvím členské státy a evropské orgány poskytují podporu jednotlivcům a veřejným i soukromým subjektům.“

    3.8

    V této oblasti jsou nezbytná opatření na úrovni EU, která budou v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality i v souladu s ostatními politikami Unie. Evropská komise prohlásila, že tato iniciativa reviduje již existující právní předpisy s cílem zvýšit jejich účinnost, stanovit minimální normy a zapojit sociální partnery a občanskou společnost.

    4.   Konkrétní připomínky

    4.1    Posílení pravomocí orgánů pro rovné zacházení

    4.1.1

    Vzhledem k dlouhodobé patové situaci, pokud jde o přijetí tzv. horizontální směrnice, a na základě přístupu zaměřeného na oběti, kdy zajistit spravedlnost pozdě znamená spravedlnost odepřít, se EHSV domnívá, že nebude-li náležitě zohledněna diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a nebudou-li náležitě zohledněny různé formy diskriminace, půjde o promarněnou příležitost. Některé formy diskriminace totiž nelze řešit zkoumáním diskriminačních důvodů jednotlivě a je třeba uplatnit intersekcionální přístup.

    4.1.2

    Ačkoli řada stávajících směrnic vyžaduje, aby členské státy zřídily vnitrostátní orgány pro rovné zacházení, současná pravidla EU ponechávají široký prostor pro uvážení, pokud jde o jejich uspořádání a fungování, a mezi orgány pro rovné zacházení tak existují značné rozdíly, co se týče pravomocí, nezávislosti, zdrojů, dostupnosti a účinnosti. Nová iniciativa, která zavádí minimální normy pro orgány pro rovné zacházení, má přispět k úsilí Evropské komise o vytvoření Unie rovnosti a posiluje účinnost právních předpisů EU v oblasti nediskriminace.

    4.1.3

    Návrhem Evropské komise na rozšíření mandátu orgánů pro rovné zacházení na směrnici Rady 79/7/EHS tak, aby tyto orgány mohly poskytovat ochranu proti diskriminaci na základě pohlaví v oblasti státního sociálního zabezpečení, nesmí být dotčena úloha a pravomoci sociálních partnerů, naopak by tento návrh měl jejich práci podpořit.

    4.1.4

    EHSV uznává ústřední význam a podporuje zavedení navrhovaného právního požadavku, aby orgány pro rovné zacházení byly osvobozeny od vnějších vlivů a aby měly k dispozici dostatek udržitelných lidských, odborných, technických a finančních zdrojů.

    4.1.5

    EHSV vítá navrhované silné záruky nezávislosti orgánů pro rovné zacházení, které mají zásadní význam pro jejich schopnost poskytovat občanům dostatečnou podporu.

    4.1.6

    EHSV zdůrazňuje zvláštní význam záruk dostupnosti a přiměřenosti lidských, technických a finančních zdrojů poskytovaných orgánům pro rovné zacházení. Zdroje jsou nezbytným předpokladem jak pro nezávislost orgánů pro rovné zacházení, tak pro jejich schopnost účinně chránit oběti a předcházet diskriminaci.

    4.1.7

    Součástí návrhu Evropské komise je požadavek, aby veřejné instituce prováděly včasné konzultace s orgány pro rovné zacházení a zohledňovaly jejich doporučení. EHSV doporučuje, aby členské státy byly povinny podávat zprávy o opatřeních, která přijaly v souvislosti s doporučeními orgánů pro rovné zacházení, a o výsledcích těchto opatření.

    4.1.8

    Návrh rovněž ukládá Evropské komisi stanovit společné ukazatele pro měření a zajištění srovnatelnosti údajů shromážděných na vnitrostátní úrovni a každých pět let vydávat zprávu o orgánech pro rovné zacházení v celé EU. EHSV by zde uvítal kratší časový rámec, a proto navrhuje, aby Evropská komise zkrátila období pro podávání zpráv na tři roky.

    4.1.9

    Význam monitorování je nezměrný. Je to jediný způsob, jak zajistit, aby orgány pro rovné zacházení mohly být skutečně účinné a schopné poskytovat nezbytnou podporu obětem diskriminace. EHSV se domnívá, že svěření mechanismu dohledu Evropské komisi zajišťuje vysokou míru zaměření na monitorování.

    4.1.10

    EHSV se rovněž domnívá, že Evropská komise musí aktivně podporovat všeobecný přístup všech obětí ke zdrojům a pomoci orgánů pro rovné zacházení. Toho lze dosáhnout prostřednictvím účinného dohledu, odpovídající podpory orgánů pro rovné zacházení působících na místní úrovni a dialogu s členskými státy. Zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů do dialogu může přinést významnou přidanou hodnotu a posílit účinný dohled.

    4.1.11

    EHSV i nadále vyzývá k intenzivnější spolupráci s organizacemi občanské společnosti a obránci lidských práv, kteří působí v první linii, zejména v marginalizovaných a zranitelných komunitách, a k jejich podpoře, jak již uvedl ve svých dřívějších dokumentech (13).

    4.1.12

    EHSV připomíná, že „spojení rasy, etnického původu, sociální příslušnosti, věku, sexuální orientace, státní příslušnosti, náboženského vyznání, pohlaví, zdravotního postižení, postavení uprchlíka nebo migranta atd. má multiplikační účinek, který zvyšuje diskriminaci,“ (14) přičemž se domnívá, že je důležité pokračovat v programech výměny poznatků a podpory učení na všech úrovních, včetně zajištění intersekcionálního přístupu k činnosti.

    4.1.13

    EHSV vítá skutečnost, že směrnice obsahují ustanovení o orgánech s více mandáty s cílem zajistit nezbytné zdroje a viditelnost fungování orgánů pro rovné zacházení. Význam pojmu „autonomní výkon mandátu v oblasti rovnosti“ však bude muset být dále vymezen a vyložen – i proto, aby se zajistilo, že nebude vyžadováno hermetické oddělení různých mandátů v případech, kdy je lze použít k vzájemnému posílení a doplnění. Zavedení strukturálního „firewallu“ u orgánů pro rovné zacházení s různými specializovanými odděleními by mohlo být kontraproduktivní, pokud chceme dosáhnout vytvoření silných orgánů pro rovné zacházení.

    4.2    Účinný přístup obětí diskriminace ke spravedlnosti

    4.2.1

    Součástí návrhů je zajistit, aby byla posílena úloha orgánů pro rovné zacházení při řešení případů diskriminace a aby služby orgánů pro rovné zacházení byly bezplatné a přístupné všem obětem na rovnoprávném základě.

    4.2.2

    EHSV se domnívá, že pomoc, kterou orgány pro rovné zacházení poskytují, má zásadní význam pro zajištění toho, aby možnosti obětí diskriminace nebyly omezeny jen na individuální využívání opravných prostředků a zákonů, ale že těmito kompetencemi nesmí být dotčeno – a naopak musí být doplněno – kolektivní zastupování a pravomoci sociálních partnerů v soudních sporech. EHSV rovněž oceňuje vyjasnění skutečnosti, že přístupnost pro všechny vyžaduje také zaměření na požadavky na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, a zdůrazňuje, že přístupnost může být rovněž otázkou přístupu k poradenství, například u osob, jež žijí na odlehlém místě nebo mají potíže s přístupem ke zdrojům online. Pomoc orgánů pro rovné zacházení je nezbytnou podmínkou pro to, aby bylo možné se zabývat strukturálními, průřezovými a systémovými rozměry nerovností.

    4.2.3

    EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány pro rovné zacházení mohly jednat jak na základě stížností obětí, tak na obecnější úrovni, z vlastní iniciativy nebo po dialogu s příslušnými organizacemi občanské společnosti nebo sociálními partnery. Pro oběti může být těžké se ozvat, protož se obávají důsledků, včetně ztráty obživy. Překážkou může být také nedostatečná informovanost o právech a o tom, jak je vymáhat.

    4.2.4

    Je velmi důležité zohlednit značnou rozmanitost členských států, pokud jde o počet, strukturu a způsob fungování orgánů pro rovné zacházení, a respektovat vnitrostátní právní rámce a postupy a zároveň nedopustit snižování stávajících standardů protidiskriminační ochrany, k němuž může docházet mj. oslabováním současných pravomocí orgánů pro rovné zacházení podle různých vnitrostátních právních předpisů. Kromě toho existují také rozdíly, pokud jde o zapojení organizací sociálních partnerů a občanské společnosti do tohoto procesu, což je třeba zohlednit (15).

    4.2.5

    EHSV se domnívá, že právo orgánů pro rovné zacházení účastnit se soudních řízení, které je již v několika členských státech stanoveno, má zásadní význam pro zajištění lepší ochrany zásad rovného zacházení, zejména v situacích, kdy oběti nemají přístup ke spravedlnosti, ať už z důvodu procesních nebo finančních překážek, a neosloví je sociální partneři. EHSV dále zdůrazňuje, že v souladu se stávajícími směrnicemi o rovnosti by pravomocemi orgánů pro rovné zacházení v soudních sporech neměly být dotčeny – a naopak by měly být doplněny – příslušné kompetence a právní postavení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a to dle kritérií stanovených v jejich vnitrostátních právních předpisech (16). V tomto ohledu je velmi důležité, aby orgány pro rovné zacházení spolupracovaly na vnitrostátní úrovni se soudy, specializovanými správními soudy, jako jsou pracovní soudy, a sociálními partnery.

    4.2.6

    EHSV uznává, že splnění povinností týkajících se důkazního břemene podle stávajících směrnic o rovném zacházení vyžaduje přístup k důkazům pro všechny strany, které mají oprávněný právní zájem na zahájení řízení jménem obětí diskriminace nebo na jejich podporu a kterými jsou např. sociální partneři, orgány pro rovné zacházení a organizace občanské společnosti. Výkonem vyšetřovacích pravomocí v tomto kontextu nesmí být dotčeny pravomoci a nezávislost vyšetřování ze strany soudů, tribunálů a jiných veřejných monitorovacích orgánů, jako jsou inspektoráty práce.

    4.2.7

    EHSV se domnívá, že tyto dva návrhy by se měly více zaměřit na individuální přístup k obětem násilí nebo diskriminace. V tomto ohledu by měla být stěžovatelům poskytnuta odpovídající ochrana, aby se zabránilo mlčení pro strach z následků. Mělo by být zaručeno přiměřené a náležité odškodnění za trestný čin, který byl na oběti spáchán, a měly by být zaručeny postihy pro pachatele. Tyto sankce, které mohou zahrnovat náhradu škody oběti, musí být účinné, přiměřené a odrazující, v souladu s článkem 17 směrnice 2000/78/ES (17).

    4.3    Zvyšování informovanosti

    4.3.1

    EHSV vítá zaměření na zvyšování informovanosti a zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy a orgány pro rovné zacházení zintenzivnily úsilí v tomto směru, mimo jiné podporou organizované občanské společnosti s cílem předcházet diskriminaci a zajišťovat rovnost. EHSV navrhuje, aby informační kampaně o právech EU a respektování rozmanitosti vypracované a financované Evropskou komisí byly prováděny vnitrostátními orgány pro rovné zacházení společně s organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery a přizpůsobeny místním potřebám. Zvláštní pozornost by měla být věnována nejzranitelnějším skupinám a je třeba plánovat zvláštní kampaně zaměřené na děti a mladé lidi ve škole, a to již od útlého věku.

    4.3.2

    EHSV požaduje, aby byli do přípravy, realizace a šíření těchto informačních kampaní zapojeni sociální partneři a organizace občanské společnosti. Poznatky příslušných organizací zvýší dosah a posílí účinnost těchto kampaní a mohou umožnit, aby nejzranitelnější skupiny mohly vyjádřit své názory.

    4.4    Shromažďování údajů

    4.4.1

    Orgány pro rovné zacházení hrají důležitou úlohu při shromažďování údajů, a to nejen údajů o jejich vlastní činnosti, ale i dalších. Směrnice to uznávají a mimo jiné udělují orgánům pro rovné zacházení pravomoci, pokud jde o přístup ke statistickým údajům shromážděným veřejnými a soukromými subjekty, včetně veřejných orgánů, odborů, podniků a organizací občanské společnosti. Tyto statistické informace by neměly obsahovat žádné osobní údaje a při jejich shromažďování musí být co nejvíce omezena dodatečná administrativní nebo finanční zátěž pro předkládající subjekty. Orgány pro rovné zacházení budou rovněž muset vypracovávat výroční zprávy o činnosti a pravidelné zprávy o stavu rovného zacházení a diskriminace v jejich zemi. Ačkoli se jedná o důležité a rozsáhlé pravomoci, které lze využít za velmi dobrým účelem, jsou náročné na zdroje. EHSV proto zdůrazňuje, že je důležité poskytnout orgánům pro rovné zacházení odpovídající dodatečné zdroje, aby tyto pravomoci mohly vykonávat.

    4.4.2

    V zájmu zajištění pravidelného zaměření na stávající nerovnosti a diskriminaci vyzývá EHSV k pravidelnému shromažďování a analýze rozčleněných dat za účelem sledování diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace.

    4.4.3

    EHSV zdůrazňuje význam pravidelného výzkumu nerovností a diskriminace a potřebu intenzivní spolupráce mezi Evropskou komisí, členskými státy, orgány pro lidská práva, organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery v záležitostech souvisejících s pracovním prostředím, pokud jde o monitorování a hodnocení a o rozvoj politického programu.

    V Bruselu dne 22. března 2023.

    Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Christa SCHWENG


    (1)  Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (článek 17 – Sankce) (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).

    (2)  Equinet.

    (3)  Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22).

    (4)  Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37).

    (5)  Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

    (6)  Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.

    (7)  Doporučení Komise (EU) 2018/951 ze dne 22. června 2018 o normách pro orgány pro rovné zacházení (Úř. věst. L 167, 4.7.2018, s. 28).

    (8)  Doporučení Komise (EU) 2018/951 ze dne 22. června 2018 o normách pro orgány pro rovné zacházení (Úř. věst. L 167, 4.7.2018, s. 28).

    (9)  COM(2022) 688 final a COM(2022) 689 final.

    (10)  Viz stanoviska Situace žen se zdravotním postižením (SOC/579) (Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 20), Situace romských žen (SOC/585) (Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 20), Utváření agendy EU v oblasti práv osob se zdravotním postižením na období 2020–2030 (SOC/616) (Úř. věst. C 97, 24.3.2020, s. 41), Řízení rozmanitosti v členských státech EU (SOC/642) (Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 7) Strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 (SOC/667) (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 128) Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027 (SOC/668) (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 134), Strategie práv osob se zdravotním postižením (SOC/680) (Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 50) a Nový strategický rámec EU pro romskou menšinu – rovnost, začlenění a účast po roce 2020.

    (11)  Viz stanovisko EHSV Posílení rovnosti v EU (Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 56).

    (12)  Viz stanovisko EHSV Posílení rovnosti v EU (Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 56).

    (13)  Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 50.

    (14)  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 20.

    (15)  Otázky ohledně právního postavení všech stran, které mají oprávněný zájem účastnit se řízení týkajících se nediskriminace podle směrnic EU o rovnosti a kterými jsou např. odbory, sdružení zaměstnavatelů, orgány pro rovné zacházení a organizace občanské společnosti, jsou upraveny stávajícími směrnicemi EU o rovnosti, konkrétně čl. 9 odst. 2 rámcové směrnice týkající se zaměstnání a povolání (směrnice 2000/78/ES) a čl. 17 odst. 2 přepracovaného znění směrnice týkající se genderu (směrnice 2006/54/ES).

    (16)  Viz 34. bod odůvodnění návrhu směrnice COM(2022) 688 final a 35. bod odůvodnění návrhu směrnice COM(2022) 689 final, v nichž se uvádí, že navrhovanými ustanoveními o právním postavení nejsou dotčeny úloha, pravomoci a úkoly sociálních partnerů a občanské společnosti, pokud jde o účast v řízeních, v nichž jsou prosazovány povinnosti podle antidiskriminačního práva.

    (17)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.


    Top