Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Zpráva o strategickém výhledu z roku 2022 – Souběžná zelená a digitální transformace v novém geopolitickém kontextu

(COM(2022) 289 final)

(2023/C 184/08)

Zpravodaj:

Angelo PAGLIARA

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 27. 10. 2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	10. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	204/0/3

Preambule

Zpráva Evropské komise a toto stanovisko byly vypracovány v období poznamenaném sociálními, geopolitickými a hospodářskými důsledky pokračující vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Strategická rozhodnutí, která Evropská unie činí v těchto měsících, zásadně ovlivní nejen dosažení cílů spojených se souběžnou ekologickou a digitální transformací, ale také odolnost a strategickou autonomii Unie.

EHSV si je vědom klíčové úlohy organizované občanské společnosti při identifikaci a interpretaci megatrendů a potažmo toho, jak důležité je zapojit ji již do raných fází procesu přípravy strategického výhledu EU. Tímto stanoviskem proto hodlá přispět i k vypracování zprávy o strategickém výhledu z roku 2023, která se zaměří na strategické směry, které mohou posílit globální úlohu EU.

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vybízí Komisi, aby i nadále rozvíjela agendu pro strategický výhled, a žádá větší zapojení do celého procesu, a to od samého jeho počátku. Intenzivnější zapojení EHSV jakožto hlasu sociálních partnerů a organizované občanské společnosti by pomohlo posílit analytické a prognostické kapacity a identifikovat trendy a možná řešení.

1.2

EHSV by si přál, aby se agenda pro strategický výhled i činnost Evropské komise zaměřily na vytvoření nového modelu rozvoje, jenž by dbal na hospodářskou, environmentální a sociální udržitelnost.

1.3

Vzhledem k tomu, že dosažení souběžné transformace závisí také na vůli a chování lidí, doporučuje EHSV, aby Komise věnovala pozornost také obavám existujícím ve společnosti a možnému odmítavému postoji lidí k navrhovaným změnám.

1.4

Zpráva popisuje, jak by měla ideálně vypadat budoucnost a jaké zdroje jsou k uskutečnění této vize zapotřebí, nevěnuje se však v dostatečné míře rizikům ani hrozbám. EHSV vyzývá Komisi, aby lépe popsala také rizika a aby zanalyzovala možnosti a scénáře pro případ, že se nepodaří dosáhnout kýžených cílů, a to zejména pokud jde o dostupnost surovin, vzácných zemin a vodních zdrojů a případná související témata.

1.5

Aktuální geopolitické problémy budou mít dopad na systémy dodávek a na odolnost evropského zemědělsko-potravinářského odvětví. Situace, která nastala v nedávné době v souvislosti s pandemií COVID-19 a s vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině, narušila náš distribuční systém. To by se mohlo brzy opakovat. EHSV vítá doporučení snížit závislost EU na dovozu krmiv, hnojiv a jiných vstupů a navrhuje, aby byla vymezena definice otevřené strategické autonomie v kontextu potravinových systémů zahrnující aspekty produkce potravin, pracovní síly a spravedlivého obchodu v rámci obecného cíle v podobě potravinového zabezpečení všech občanů EU, jenž má být uskutečněn prostřednictvím odolného a spravedlivého systému dodávek zdravých a udržitelných potravin.

1.6

Zpráva o strategickém výhledu nezohledňuje strategický význam silného, soudržného a inovativního evropského průmyslového systému schopného vytvářet kvalitní pracovní místa. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala konkrétní prognózy týkající se budoucnosti evropské průmyslové politiky, a doporučuje, aby byly přijaty vhodné hospodářské politiky s cílem posílit její dlouhodobou konkurenceschopnost a produktivitu a stimulovat v tomto směru veřejné i soukromé investice.

1.7

Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině, energetická krize a nová hospodářská a geopolitická realita budou mít dopad na způsob, jakým bude provedena souběžná transformace. EHSV vítá odhodlání EU dosáhnout svých cílů, zároveň však vyzývá Komisi a Radu, aby vyvinuly veškeré nástroje nezbytné k posílení strategické energetické autonomie a podpoře evropského průmyslového systému a podniků a pracovníků, a to po vzoru kroků, které podnikly v průběhu pandemie zavedením nástroje na základě modelu programu SURE.

1.8

EHSV vítá zvýšený důraz na sociální rozměr a – stejně jako ve stanovisku z roku 2021 – vyzývá Komisi, aby v rámci strategické analýzy vypracovala konkrétní prognostické nástroje týkající se dopadu transformací na systémy sociálního zabezpečení a následně navrhla specifická opatření ke zmírnění sociálních důsledků souběžné transformace.

1.9

EHSV se domnívá, že aby mohla EU upevnit svou úlohu globálního hráče, musí hájit své hodnoty a pokračovat ve spolupráci se třetími zeměmi, posilovat společnou vnější politiku, hledat společná řešení a zajistit, že naše spolupráce a obchod budou pro obyvatele těchto zemí přínosem z pohledu hospodářských a sociálních práv, a to zejména s ohledem na dlouhodobou udržitelnost.

2.   Obecné připomínky

2.1

Ruská vojenská agrese na ukrajinském území a její dopady na hospodářský, sociální a průmyslový systém – co se týče technologie, obchodu, norem v oblasti investic a změn v průmyslové struktuře – zvyšují potřebu investovat do ekologické a digitální transformace, a to i s ohledem na snahu dosáhnout evropské strategické autonomie. Z těchto důvodů EHSV vítá strategickou reflexi ohledně interakce mezi ekologickou a digitální transformací a jejich schopnosti vzájemně se posilovat.

2.2

Sled krizí v podobě pandemie následované válkou vedl k tomu, že lidé pociťují větší potřebu bezpečnosti, a to v různých aspektech života, a požadují větší ochranu. V tomto ohledu je nezbytné věnovat při naplňování cílů souběžné transformace značnou pozornost potenciálním negativním hospodářským a sociálním dopadům, jakož i dopadům na veškeré další oblasti, a to mimo jiné formou zavedení vhodných politických nástrojů. EHSV v této souvislosti poukazuje na to, že evropští občané, zejména pak ti nejslabší, by vůči změnám, jež nastanou v důsledku této transformace, mohli zaujmout více odmítavý postoj, budou-li mít dojem, že je tyto změny spíše poškozují.

2.3

Stále intenzivnější zapojení EHSV jakožto hlasu sociálních partnerů a organizované občanské společnosti do činností prováděných v rámci cyklu agendy pro strategický výhled by posílilo analytické a prognostické kapacity a umožnilo lépe identifikovat trendy.

2.4

EHSV rozvíjí kapacity organizované občanské společnosti pro strategické prognózování, a to činností zaměřenou jednak na jeho členy a jejich prostřednictvím také na vnitrostátní organizace, které zastupují, a jednak na občanskou společnost na úrovni EU prostřednictvím své styčné skupiny, v níž jsou zastoupeny největší sítě a organizace občanské společnosti na úrovni EU. Věnuje se zejména zajišťování dialogu a pořádání konzultací s organizovanou občanskou společností a zvyšování povědomí o významu strategického výhledu a poskytuje také konkrétní nástroje k jeho provádění. Díky strukturovanému zapojení organizované občanské společnosti, kterou bude EHSV v tomto procesu reprezentovat, bude rovněž možné do strategické agendy uceleným způsobem zahrnout veškeré různé rozměry (rozměr průmyslový, sociální, hospodářský, environmentální atd.).

2.5

S ohledem na výše uvedené by EHSV velmi rád spolupracoval s Evropskou komisí v rámci cyklu agendy pro strategický výhled, a to od samého jeho počátku, s cílem zajistit participativnější charakter tohoto procesu. Příkladem takové praxe je slyšení, v jehož rámci EHSV shromáždil názory organizací občanské společnosti i expertů, které se týkaly výzev a příležitostí, jakým bude EU čelit při naplňování vize sociálně a ekonomicky udržitelné Evropy. EHSV v tomto stanovisku předkládá podněty a návrhy týkající se těchto klíčových aspektů, na něž by se Evropská komise měla zaměřit ve své příští zprávě.

2.6

S ohledem na výzvy a příležitosti, kterým bude Evropa čelit v nadcházejících desetiletích, nabude strategický výhled na významu. EHSV proto vyzývá Komisi, aby pokračovala v rozvoji agendy pro strategický výhled a posílila jeho zapojení do fáze analýzy a přípravy zprávy.

2.7

Zpráva dostatečně nezohledňuje skutečnost, že digitální propast existující mezi různými evropskými regiony ohrožuje dosažení cílů souběžné transformace. Příští zpráva o strategickém výhledu musí vzít v potaz tyto nerovnosti a jejich možné sociální dopady i to, jaké dopady budou mít z hlediska dostupných příležitostí.

2.8

EHSV si je vědom toho, že digitální technologie mohou pozitivně ovlivnit dosažení cílů v oblasti klimatu a také zvýšit energetickou bezpečnost, zatímco ekologická transformace může současně přispět k transformaci digitálního odvětví a celého hospodářství. Vítá proto četné zmínky o nezbytnosti investic do technologií a vhodných politik, jež napomohou dosažení těchto cílů, a rovněž zmínky o potřebě opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti zaměřených na ochranu strategických technologií.

2.9

Na několika málo místech je ve zprávě o strategickém výhledu z roku 2022 zdůrazněna otázka energetických potřeb daných digitalizací a spotřeby, jež vzniká v důsledku provozu sítí, systémů a zařízení a která je kompenzována zvýšenou účinností a udržitelností souvisejících procesů (v zemědělství, logistice, cloud computingu atd.). Zdá se zcela správné upozornit na to, že je potřeba zajistit, aby se zlepšila energetická účinnost a Evropa opět začala plnit významnější úlohu v oběhovém hospodářství v rámci tohoto odvětví (od přístupu ke kritickým surovinám až po nakládání s elektronickým odpadem či rozvoj pokročilých digitálních technologií).

2.10

Je však třeba výslovněji zdůraznit přínosy digitální transformace z hlediska udržitelnosti a úspor energie (elektronizace a „nahrazování“) a přispět tak k posílení vědomí hodnoty a dopadu těchto procesů hluboké transformace v řadách občanů a tvůrců politik.

2.11

Pokud jde o změny spojené s digitalizací, nezmiňuje se zpráva o kryptoměnách a digitálních měnách. To, že jsou kryptoměny stále rozšířenější, přitom souvisí právě s všudypřítomností digitalizace a s rozvojem technologie blockchain. Toky v rámci této technologie jsou mimo dosah veřejné regulace, což poskytuje značný prostor nelegální ekonomice. EHSV proto poukazuje na to, že je třeba, aby se zpráva o strategickém výhledu věnovala interpretaci a analýze používání kryptoměn a digitálních měn, a vyzývá Komisi, aby přijala a zavedla jednotný regulační rámec, jenž bude v souladu se závěry G20.

2.12

EHSV vítá úvahy, jež jsou ve zprávě věnovány zemědělství, neboť na rozdíl od mnoha jiných oblastí staví v tomto směru do popředí samotné prognózy úlohu evropské politiky a ústřední význam její činnosti zaměřené na určování budoucího vývoje. Zpráva v tomto případě vyjmenovává opatření, která by EU měla přijmout, aby zabránila nebezpečné regresi, což u ostatních analyzovaných oblastí většinou nečiní.

2.13

Mělo by dojít k větší diverzifikaci potravinových systémů v EU, měly by být posíleny pracovní síly v zemědělství, především přilákáním mladých lidí a zajištěním důstojných pracovních podmínek a platů, a obchodní politiky by měly být sladěny s normami EU v oblasti udržitelnosti potravin a s konkurenceschopností. Je také třeba řešit otázku koncentrace v potravinových řetězcích a finančního vlastnictví a rovněž transparentnosti trhu, aby bylo možné zajistit, že budoucí krize se nebudou prohlubovat v důsledku nepřiměřené spekulace s komoditami.

2.14

EHSV by rád zdůraznil, že v současném geopolitickém kontextu má zásadní význam přístup ke kritickým surovinám, a to nejen pro dosažení cílů souběžné transformace, ale především pro zachování a posílení evropského průmyslového systému a pro sociální a hospodářskou odolnost a odolnost v oblasti zaměstnanosti. V tomto ohledu EHSV navrhuje, aby Komise provedla hlubší analýzu pomocí vhodných analytických a prognostických nástrojů (a to i z geopolitického pohledu).

2.15

EHSV poukazuje na to, že pokud jde o vodu a vodní zdroje, o nichž se ve zprávě několikrát hovoří, představuje tato oblast nejen problém, ale nabízí také potenciál, zejména co se týče zlepšení efektivity využívání vody, hospodaření s vodními zdroji a osvětových kampaní zaměřených na odpovědnou spotřebu. Zejména modrá ekonomika hraje významnou úlohu a má stále větší potenciál v unijní i globální ekonomice, a to pro tvorbu pracovních míst i z hlediska dobrých životních podmínek a zdraví lidí. EHSV má za to, že tyto příležitosti – zahrnující širokou škálu tradičních i nově vznikajících odvětví a činností – je třeba maximálně využít a zároveň je nutné minimalizovat nepříznivý dopad na klima, biologickou rozmanitost a životní prostředí.

2.16

EHSV vyzývá Komisi, aby v rámci souběžné transformace více zohlednila možné změny scénáře v důsledku války na Ukrajině, zejména pokud jde o dodávky energie a kritických surovin.

2.17

EHSV souhlasí s tím, že je třeba přizpůsobit evropské politiky novému hospodářskému modelu, navýšit investice do zvýšení blahobytu a posílit produktivitu a konkurenceschopnost evropského průmyslového a hospodářského systému. V této souvislosti vyzývá k vypracování konkrétních prognóz týkajících se budoucnosti evropské průmyslové politiky, která má zásadní význam pro dosažení plné strategické autonomie.

2.18

EHSV souhlasí s doporučením zvýšit veřejné a soukromé investice za účelem dosažení cílů transformace. Poukazuje však na to, že evropská ekonomická rozhodnutí, a zejména výhled na další zvýšení úrokových sazeb, mohou mít na investice negativní dopad.

2.19

EHSV vítá, že zpráva vyzývá k zajištění spravedlivé transformace a že ve srovnání s předchozí zprávou je v ní věnována větší pozornost sociální soudržnosti a úloze sociálního dialogu. EHSV rovněž věří, že pozornost věnovaná sociálnímu rozměru a kvalitě pracovních míst se stane jednou z priorit evropské agendy a že se tak změní pořadí priorit, v jehož rámci měla dosud tato otázka doplňkovou povahu.

2.20

EHSV oceňuje, že je ve zprávě o strategickém výhledu z roku 2022 věnována pozornost změnám, ke kterým došlo v důsledku souběžné transformace a které se týkají trhu práce, hospodářské situace a nejzranitelnějších složek společnosti (rodin, komunit), i to, že se v ní klade důraz na potřebu zajistit odpovídající zdroje pro opatření v sociální oblasti. EHSV apeluje rovněž na to, aby byla věnována větší pozornost otázkám chudoby a sociálního vyloučení.

2.21

EHSV vyzývá EU, aby vzala v potaz stárnutí obyvatelstva a demografické změny, v jejichž důsledku se jednak zvýší předpokládaná poptávka po péči, a jednak prohloubí nedostatek zdravotnických pracovníků. EU musí zajistit, aby byla péče i nadále dostupná, a to za přijatelné ceny, a nestala se luxusním zbožím.

2.22

EHSV poukazuje na to, že otázka zrychlování hybridizace pracoviště v důsledku digitalizace je ve zprávě pojímána poněkud obecně (přičemž je jí ve zprávě věnována pouhá zmínka v rámci odstavce o digitalizaci a poptávce po dopravě) a navíc je prezentována jen jako důsledek procesu technologické transformace, zatímco její dopady na pracovní podmínky a pracovněprávní vztahy a související regulační potřeby zůstávají bez povšimnutí.

2.23

EHSV poukazuje na to, že zpráva o strategickém výhledu může mít v konečném důsledku příliš ekonomické zaměření, s přehnaným důrazem na téma hospodářské soutěže a trhu coby skutečného pojítka mezi opatřeními, zájmy a strategií na evropské úrovni. Společnost a pracovníci mají v tomto pojetí doplňkovou úlohu, aniž by se bralo dostatečně v potaz, že souběžná transformace může vytvářet nové a větší bohatství a napomoci budování nových modelů schopných snížit zranitelnost a socializovat související přínosy.

2.24

EHSV vyzývá Komisi, aby v zájmu lepšího pochopení očekávání a názorů občanů provedla zvláštní průzkum Eurobarometr věnovaný tématům, jimiž se bude zabývat budoucí zpráva o strategickém výhledu. To má zásadní význam i z hlediska anticipace toho, jakého přijetí se dostane opatřením, jež budou v prognostické zprávě navržena.