Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii (akt o Interoperabilní Evropě)

(COM(2022) 720 final – 2022/0379 (COD))

a ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílené politice v oblasti interoperability veřejného sektoru – Propojení veřejných služeb, podpora veřejných politik a poskytování veřejných výhod – Směrem k „Interoperabilní Evropě“

(COM(2022) 710 final)

(2023/C 184/05)

Zpravodaj:

Vasco DE MELLO

Žádosti o vypracování stanoviska	a) Evropský parlament, 21. 11. 2022 b) Rada Evropské unie, 25. 11. 2022
Právní základ	a) článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie b) článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	10. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	200/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

Stejně jako Komise se i Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) domnívá, že interoperabilita veřejných služeb je základním předpokladem pro vytvoření jednotného digitálního trhu.

1.2

Dosažení tohoto cíle však – s ohledem na nejzranitelnější skupiny občanů – nesmí vést k tomu, že členské státy zavedou politiku úplné digitalizace veřejných služeb na úkor služeb poskytovaných osobně. Školení v oblasti digitálních dovedností by mělo být dostupné pro všechny, ale zejména pro tyto skupiny obyvatelstva.

1.3

Namísto snížení počtu zaměstnanců přinese rozvoj a provoz digitálních služeb zpočátku větší potřebu pracovníků. Předpokladem úspěšné digitální transformace je odpovídající personální zajištění.

1.4

EHSV s potěšením uznává, že digitalizace veřejných služeb během pandemie značně pokročila.

1.5

EHSV podporuje vytvoření modelu správy v rámci této politiky sestávajícího ze dvou hlavních orgánů, a to Sboru pro Interoperabilní Evropu a Sdružení pro Interoperabilní Evropu.

1.6

EHSV vítá skutečnost, že ve sdělení se počítá s vývojem experimentálních řešení umožňujících partnerství mezi veřejným sektorem a inovativními technologickými společnostmi a rovněž začínajícími podniky, a to za účelem vytváření inovativních experimentálních řešení, která bude možné využívat v rámci veřejných služeb a která tyto služby budou moci sdílet.

1.7

EHSV považuje za důležité, aby v budoucích programech financování projektů v oblasti interoperability veřejných služeb bylo čerpání finančních prostředků podmíněno akceptací zásad a struktur, které prosazuje Evropský rámec interoperability.

1.8

EHSV sice vítá skutečnost, že tento proces probíhá v kontextu tzv. souběžné transformace, avšak varuje, že některá technologická řešení v oblasti digitalizace mohou být vysoce energeticky náročná.

1.8.1

EHSV se domnívá, že ochrana údajů – které je třeba věnovat náležitou pozornost – nesmí být pro veřejné služby ani soukromé osoby překážkou pro vytváření nových řešení v oblasti interoperability.

1.8.2

Zároveň má EHSV za to, že přístup k údajům, ať už ze strany občanů, podniků, či jiných subjektů poskytujících veřejné služby, by měl podléhat různým stupňům oprávnění, aby byla zachována jejich důvěrnost a aby byly poskytovány pouze ty údaje, které jsou nezbytně nutné.

2.   Souvislosti

2.1

Vytvoření vnitřního trhu, tj. prostoru volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, vyžaduje odstranění všech stávajících vnitrostátních překážek.

2.2

Evropská unie se již od svého vzniku – a s ještě větší naléhavostí od vytvoření jednotného trhu – snaží odstraňovat všechny druhy překážek, které mohou bránit vytvoření skutečného vnitřního trhu.

2.3

Aby mohl existovat skutečný vnitřní trh, je nezbytné, aby měli občané a podniky snadný a rychlý přístup k veřejným službám v členských státech a možnost snadné a rychlé interakce se subjekty, které je poskytují, a to na místní, regionální i vnitrostátní úrovni.

2.4

Otevřený prostor, jako je ten evropský, navíc vyžaduje sdílení údajů a spolupráci mezi orgány veřejné správy na všech úrovních.

2.5

Od devadesátých let minulého století podniká Komise kroky, které mají vybudovat a umožnit interoperabilitu (1) nebo ještě lépe vzájemnou propojenost různých veřejných služeb členských států (2).

2.6

Tato potřeba se postupem času prohlubovala s tím, jak se vnitřní trh přesunul do nové, digitální reality (3).

2.7

Digitalizace představuje skutečnou revoluci, a to jak pokud jde o zvyklosti občanů, tak co se týče způsobu fungování podniků a veřejné správy.

2.8

V posledních letech začala být řada veřejných služeb v členských státech, které byly dříve poskytovány pouze osobně, poskytována i digitálně, což je velmi přínosné jak pro občany a podniky, tak i pro samotné správní orgány. Ty tím ušetřily mnoho hodin práce i značné finanční prostředky.

2.9

Krize COVID-19 tento trend urychlila, neboť ukázala, že interoperabilita mezi různými evropskými subjekty poskytujícími veřejné služby se může stát užitečným nástrojem zajištění volného pohybu osob, o čemž svědčí například používání certifikátu EU COVID.

2.10

Evropská unie uznává, že digitalizace veřejného sektoru by vzhledem k jeho podílu na HDP (4) mohla být klíčovým faktorem evropského procesu digitalizace, a to nejen z důvodu jeho vlivu ve vztahu k jiným odvětvím, ale také proto, že má v celém procesu v kontextu evropského hospodářství vedoucí úlohu.

2.11

Právě proto zahrnují všechny plány pro oživení a odolnost veřejné investice do digitalizace veřejné správy v celkové výši 47 miliard EUR.

2.12

Evropská unie – prostřednictvím Komise – i vlády členských států postupem času uznaly, že je třeba posílit interoperabilitu a vzájemnou propojenost vnitrostátních veřejných služeb a jejich propojenost se službami Evropské unie (5), aby občané a podniky v celé Unii měli k těmto službám přístup bez ohledu na to, kde se nacházejí.

2.13

Interoperabilita veřejných služeb není novým tématem (6), avšak cílem sdělení, jež je předmětem tohoto stanoviska, je vytvořit formálnější, stabilnější a bezpečnější rámec pro spolupráci, díky němuž bude možné dále posílit stávající vzájemnou propojenost digitálních systémů různých vnitrostátních veřejných služeb a jejich propojenost s vlastními službami Evropské unie (7). Mělo by to urychlit dosažení tohoto cíle, tak aby do roku 2030 míra digitalizace veřejných služeb v Evropské unii činila 100 %, jak je navrženo ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády (COM(2021) 118).

2.14

Za tímto účelem stanoví sdělení následující klíčové pilíře, jež mají zaručit soudržný přístup: — vytvoření nové správní struktury v oblasti interoperability složené ze dvou orgánů (Sbor pro Interoperabilní Evropu a Sdružení pro Interoperabilní Evropu), která má umožnit spolupráci orgánů veřejné správy – a to jak na obecné úrovni (evropské, vnitrostátní, regionální a místní), tak na úrovni odvětvové (spravedlnost, doprava, vnitřní věci, zdravotnictví, ekologie atd.) –, jakož i spolupráci soukromých zúčastněných stran, s mandátem dohodnout se na společných řešeních interoperability (např. rámcích, otevřených specifikacích, otevřených standardech, aplikacích nebo pokynech), — zavedení povinného posouzení dopadů na přeshraniční interoperabilitu v případě zavedení nebo pozměnění informačního systému určité veřejné služby, — spoluvytvoření ekosystému řešení interoperability pro veřejný sektor EU (zavedení aktivních katalogů interoperability, jež budou uznány a budou moci být využívány veřejnou správou a při přípravě politik – například pokud jde o nástroje, specifikace nebo digitální řešení), aby orgány veřejné správy na všech úrovních v EU a další zúčastněné strany mohly přispívat k vytváření a zdokonalování těchto řešení a k jejich opakovanému využívání a tím umožnit společné inovování a vytváření veřejné hodnoty, — podmínit poskytování určitých unijních finančních prostředků na vytvoření nebo posílení vnitrostátních informačních systémů používáním řešení a respektováním zásad předem stanovených Evropskou unií (8).

3.   Obecné připomínky

3.1

Stejně jako Komise se i EHSV domnívá, že interoperabilita veřejných služeb je základním předpokladem pro vytvoření jednotného digitálního trhu a pro odstranění překážek, jež přetrvávají na trhu fyzickém (9).

3.2

Pokud má být dosaženo cíle 100 % poskytování veřejných služeb online v celé Evropské unii, jenž byl stanoven pro rok 2030, bude nutné urychlit a zdokonalit transevropskou síť, která tyto služby propojí a která bude využívat společné prvky, a to jak na technické, sémantické, právní, organizační a dalších úrovních.

3.3

Realizace tohoto cíle by však neměla vyústit ve vnitrostátní politiku úplné digitalizace veřejných služeb na úkor služeb poskytovaných osobně, neboť je třeba brát ohled na nejzranitelnější skupiny občanů – k veřejným službám poskytovaným osobně musí mít všichni přístup. Školení v oblasti digitálních dovedností by mělo být dostupné pro všechny, ale zejména pro tyto skupiny obyvatelstva.

3.4

Namísto snížení počtu zaměstnanců přinese rozvoj a provoz digitálních služeb zpočátku větší potřebu pracovníků. Předpokladem úspěšné digitální transformace je odpovídající personální zajištění.

3.5

Výsledkem digitalizace by mělo být zajištění lepší veřejné služby.

3.6

Jak EHSV uvedl v jednom ze svých předchozích stanovisek, „nesmí […] jít o to, aby byly lidské bytosti nahrazeny informačními nástroji, ale o uvolnění lidských kapacit, aby lidé získali více času na řešení úkolu větší přidané hodnoty […]“ (10).

3.7

Digitalizace a využívání umělé inteligence nesmí být prostředkem legitimizace plošného snižování počtu pracovních míst. To, že díky digitalizaci odpadnou rutinní úkoly, by mělo vést k tomu, že zaměstnanci budou mít více času na náročnou práci a poradenství.

3.8

Kromě toho bude v roce 2030 určitě stále existovat menšina občanů, kteří trpí digitálním vyloučením a jsou nuceni přistupovat k veřejným službám pouze osobně (11). Během digitalizace nesmí dojít k tomu, že analogový přístup k veřejným službám bude znesnadněn nebo uzavřen.

3.9

EHSV proto vítá skutečnost, že cílem tohoto sdělení je posílit a zlepšit úroveň interoperability veřejného sektoru vytvořením právního rámce vymezeného na úrovni EU (12).

3.10.

EHSV uznává, že toto posílení interoperability bude velmi přínosné jak pro občany – zejména pro přeshraniční pracovníky –, tak pro podniky a samotnou veřejnou správu členských států.

3.11

Aby však byl tento přínos reálný, nestačí – jak uznává Komise – stanovit technické normy, jež umožní propojení služeb. Je třeba realizovat odpovídající veřejné investice, a to na všech úrovních.

3.12

Je nutná koordinace, a to jak na legislativní úrovni, tak na úrovni sítí odvětvových služeb, jednak aby přínosy interoperability nemařila zbytečná byrokracie, a jednak aby občané a podniky nebyli nuceni opakovaně sdělovat veřejným službám stejné údaje, což by znamenalo zdvojování úkonů a zbytečné náklady.

3.13

Zároveň nesmí na vnitrostátní úrovni existovat žádné překážky pro digitální veřejné služby, které by znemožňovaly jejich přeshraniční využívání, a to ani z hlediska propojení či interoperability, ať už ve vztahu k občanům a podnikům z jiných členských států, nebo k orgánům poskytujícím veřejné služby v jiných členských státech (13).

3.14

EHSV s potěšením konstatuje, že digitalizace veřejných služeb se značně rozvinula v době pandemie a omezení volného pohybu osob.

3.15

V této souvislosti vítáme, že sdělení, jež je předmětem tohoto stanoviska, si dalo za cíl dosáhnout souladu mezi všemi politikami zaměřenými na dosažení interoperability, a to jak na úrovni vnitrostátních politik, tak na úrovni evropských odvětvových politik. Toho by mělo být dosaženo motivováním k používání společných vzorů, sdílením technických specifikací a využitím dalších sdílených řešení.

3.16

Ze stejných důvodů EHSV podporuje zásadu opakovaného používání a převodu prvků a údajů mezi různými subjekty poskytujícími veřejné služby, a to jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni.

3.17

V souvislosti s interoperabilitou veřejných služeb je EHSV znepokojen také otázkou používání různých jazyků. Jazykový režim by neměl představovat byrokratickou překážku. Je nezbytné zajistit, aby sdílení údajů a informací probíhalo v jazyce, kterému všichni rozumějí.

3.18

EHSV podporuje vytvoření a institucionalizaci modelu správy v rámci této politiky, který by se skládal ze dvou klíčových orgánů, a to Sboru pro Interoperabilní Evropu, kterému bude předsedat Komise a který se bude skládat ze zástupců všech členských států, zástupce Výboru regionů a zástupce Evropského hospodářského a sociálního výboru, a ze Sdružení pro Interoperabilní Evropu, jež bude sestávat ze zástupců občanské společnosti a soukromého sektoru (14) (15).

3.19

EHSV považuje za důležité zapojit do nastavování politik v oblasti interoperability občanskou společnost, zejména sociální partnery, a to nejen proto, že občané a podniky jsou konečnými adresáty této politiky, ale také z toho důvodu, že občanská společnost může přispět k této politice novými technologickými řešeními, která veřejný sektor zajistit nedokáže.

3.20

EHSV se domnívá, že občanská společnost musí být zapojena na několika různých úrovních a že Komise by měla motivovat a stimulovat členské státy, aby její zapojení podporovaly, a to na celostátní, regionální i místní úrovni.

3.21

EHSV vítá, že Komise vytvořila jednotné přístupové místo s cílem koncentrovat a centralizovat veškeré poznatky a řešení týkající se interoperability, jež budou moci poskytovat veřejné i soukromé subjekty.

3.22

EHSV souhlasí s Komisí, že veřejné služby EU by neměly být tolik závislé na digitální infrastruktuře poskytované třetími zeměmi – to ohrožuje evropskou digitální suverenitu.

3.23

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Komise se domnívá, že by přednostně měly být používány otevřené systémy s otevřeným zdrojovým kódem, což umožňuje sdílení řešení mezi vývojáři.

3.24

EHSV vítá skutečnost, sdělení počítá s vytvářením a podporou experimentálních řešení umožňujících partnerství mezi veřejným sektorem a inovativními technologickými společnostmi a rovněž začínajícími podniky, a to za účelem vytváření inovativních experimentálních řešení, která bude možné – v případě, že jejich zkušební fáze bude úspěšná – využívat v rámci subjektů poskytujících veřejné služby a která tyto subjekty budou moci sdílet.

3.25

EHSV považuje za důležité, aby v budoucích programech financování projektů v oblasti interoperability veřejných služeb bylo čerpání finančních prostředků podmíněno akceptací zásad a struktur, které prosazuje Evropský rámec interoperability.

3.26

To je dobrý způsob, jak přimět subjekty poskytující veřejné služby, aby dobrovolně přijaly společné normy v oblasti interoperability.

3.27

EHSV je překvapen tím, že na rozdíl od předchozích sdělení (16) se toto sdělení vůbec nezmiňuje o tom, jaké výhody může interoperabilita evropských veřejných systémů poskytnout v rámci boje proti podvodům, a to v podobě zvýšení efektivity i příjmů členských států.

3.28

V tomto ohledu EHSV zdůrazňuje, že interoperabilita systémů by měla jít ruku v ruce s využitím umělé inteligence. To by mohlo pomoci subjektům poskytujícím veřejné služby analyzovat údaje a zároveň umožnit vytváření výstrah a varování a jejich zasílání různým subjektům, jež v členských státech poskytují veřejné služby.

3.29.

A dvě závěrečné poznámky v souvislosti s ekologickou transformací a ochranou údajů:

3.29.1

Jedním z cílů sdělení je začlenit strategii pro interoperabilitu veřejných systémů nejen do strategie pro digitální transformaci, ale také do strategie pro ekologickou transformaci.

3.29.2

EHSV poukazuje na to, že některá řešení v oblasti informačních technologií mohou být vysoce energeticky náročná, i když jsou vysoce účinná.

3.29.3

Tak je tomu v případě technologie blockchain, která je sice velmi účinná z hlediska bezpečnosti, například pokud jde o citlivé údaje, avšak je také velmi náročná z hlediska spotřeby energie.

3.29.4.

EHSV vítá způsob, jakým je v rámci tohoto sdělení pojata úprava regulačních pískovišť.

3.29.5

EHSV se domnívá, že ochrana údajů – které je třeba věnovat náležitou pozornost – nesmí být pro veřejné služby ani soukromé osoby překážkou pro vytváření nových řešení v oblasti interoperability.

3.29.6

Zároveň má EHSV za to, že přístup k údajům, ať už ze strany občanů, podniků, či jiných subjektů poskytujících veřejné služby, by měl podléhat různým stupňům oprávnění, aby byla zachována jejich důvěrnost a aby byly poskytovány pouze ty údaje, které jsou nezbytně nutné.

3.29.7

Tímto způsobem bude možné se vyhnout otázkám, jako jsou ty, které vyvstaly nedávno v souvislosti s přístupem k údajům z registru informací o skutečných majitelích a ke kterým již vydal rozhodnutí Soudní dvůr Evropské unie.

---

(1)  Interoperabilita veřejného sektoru „je tím, co umožňuje správním orgánům spolupracovat a zajistit fungování veřejných služeb přes hranice, napříč odvětvími a přes hranice organizací“. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílené politice v oblasti interoperability veřejného sektoru – Propojení veřejných služeb, podpora veřejných politik a poskytování veřejných výhod – Směrem k „Interoperabilní Evropě“

(2)  Prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1719/1999/ES zahájila Komise iniciativu zaměřenou na dosažení interoperability veřejných služeb. Ta sestávala z řady hlavních směrů týkajících se mimo jiné určení projektů společného zájmu v oblasti transevropských sítí pro elektronickou výměnu dat mezi správními orgány.

(3)  Při budování digitálního vnitřního trhu je naléhavě nutné nejen odstraňovat překážky bránící jeho existenci, ale také vytvářet mechanismy, které brání vzniku překážek nových.

(4)  V roce 2022 představoval veřejný sektor podle údajů Eurostatu 53,1 % evropského HDP – Government finance statistics – Statistics Explained (europa.eu).

(5)  Viz například závěrečná komuniké ze setkání ministrů v Tallinnu v roce 2017, Berlíně v roce 2020 a ve Štrasburku v roce 2022.

(6)  V roce 2010 předložila Komise sdělení Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb (COM(2010) 744 final), které bylo předmětem stanoviska EHSV TEN/448-449 a jež bylo provedeno prostřednictvím programu týkajícího se řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) – rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES – a následně programu ISA2 – rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 – a programu Digitální Evropa – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694.

(7)  Komise v návrhu, jenž je předmětem analýzy, uznává, že dosud uplatňovaný dobrovolný přístup k dosažení navrhovaných cílů v oblasti interoperability nestačí.

(8)  Viz odůvodnění návrhu nařízení a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílené politice v oblasti interoperability veřejného sektoru – Propojení veřejných služeb, podpora veřejných politik a poskytování veřejných výhod – Směrem k „Interoperabilní Evropě“.

(9)  Již ve svém stanovisku TEN/635 Evropský rámec interoperability – Strategie provádění EHSV zdůraznil význam interoperability pro dokončení jednotného digitálního trhu (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s 176).

(10)  Viz stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015 – Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb (Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 92).

(11)  Tato obava se ve stanoviscích EHSV vyskytuje opakovaně – viz stanovisko TEN/176 (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 176).

(12)  EHSV ve svých předchozích stanoviscích vyjádřil podporu všem projektům Evropské unie zaměřeným na dosažení cílů v oblasti digitální transformace Evropské unie – viz stanovisko TEN/13 (Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s.13).

(13)  Jedním z témat, která by se mohla stát překážkou přeshraniční interoperability veřejných služeb, jsou osobní údaje.

(14)  Sbor pro Interoperabilní Evropu je pověřen úkolem navrhovat opatření, poskytovat podporu a poradenství a monitorovat evropské politiky v oblasti interoperability. Součástí Sdružení pro Interoperabilní Evropu budou zástupci občanské společnosti, kteří budou Sboru nápomocni při hledání a definování nových řešení, které bude tento orgán navrhovat.

(15)  Možnost, kterou Komise zvolila, je v souladu s doporučeními EHSV předloženými v předchozích stanoviscích – viz stanovisko TEN/176 (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s 176).

(16)  Viz přílohu ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropský rámec interoperability – Strategie provádění.