52022AE6006

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52022AE6006 - EN

Document 52022AE6006

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Používání dřeva k výstavbě za účelem snížení emisí CO2 ve stavebnictví“ (průzkumné stanovisko na žádost švédského předsednictví)

EESC 2022/06006

Úř. věst. C 184, 25.5.2023, p. 18–27 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

25.5.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 184/18

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Používání dřeva k výstavbě za účelem snížení emisí CO2 ve stavebnictví“

(průzkumné stanovisko na žádost švédského předsednictví)

(2023/C 184/04)

Zpravodaj:	Rudolf KOLBE
Spoluzpravodaj:	Sam HÄGGLUND

Žádost o vypracování stanoviska	švédské předsednictví Rady, 14. 11. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí plenárního shromáždění	14. 12. 2022
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	7. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	153/2/4

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) považuje stavebniny z biologického materiálu za důležitý aspekt ekologické transformace. Zvyšování podílu dřeva ve stavebnictví za účelem snížení emisí uhlíku je třeba podporovat aktivním a udržitelným obhospodařováním lesů v EU, nikoliv mu bránit prostřednictvím politických omezení.

1.2

Vzhledem k tomu, že veřejný sektor má jít příkladem, vyzývá EHSV členské státy, aby u stavby veřejných budov zvýšily míru využívání dřeva, která leží pod celkovým průměrem.

1.3

Za důležitý prostředek k využití potenciálu, který skýtá používání dřeva k výstavbě, považuje EHSV také opatření na podporu výzkumu, vývoje a inovací v oblasti alternativních stavebních materiálů, která jsou snadno přístupná malým a středním podnikům.

1.4

EHSV navrhuje prověřit, zda překážky, které brání výstavbě dřevěných konstrukcí a které jsou důsledkem formálních, právních a technických požadavků, jsou nezbytné z hlediska kvality plánování, a konstatuje, že je třeba poskytnout prostor pro inovace, které budou odpovídat současnému stavu techniky nejen tím, že budou splňovat platné normy, ale také tím, že budou uplatňovat „rovnocenná alternativní řešení“.

1.5

Vzhledem k tomu, že používání obnovitelných stavebních materiálů brání i různé stavební předpisy, navrhuje EHSV přijmout opatření k jejich sjednocení a za důležitou hnací sílu považuje Nový evropský Bauhaus (NEB).

1.6

EHSV doporučuje, aby za účelem kvalifikovaného hodnocení udržitelnosti budov v průběhu celého jejich životního cyklu budov a porovnání jejich dopadů na životní prostředí bylo důsledně prováděno posuzování životního cyklu.

1.7

EHSV vyzdvihuje význam minimálních norem emisí uhlíku z budov po celou dobu jejich životnosti a nutnost povinného řádného vykazování emisí uhlíku v celém stavebním odvětví.

1.8

EHSV považuje směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD) za hlavní politický nástroj ke stanovení požadavků na snižování emisí uhlíku po celou dobu životnosti budov. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala systém uhlíkové certifikace, který by plně zohledňoval význam výrobků ze dřeva pro kompenzaci emisí.

1.9

Za nezbytné považuje EHSV předávání technologických znalostí, které je plánováno v rámci Akademie Nového evropského Bauhausu, a zajištění odpovídající nabídky školení a dalšího odborného vzdělávání na vnitrostátní úrovni. Školení a další vzdělávání v oblasti používání nových udržitelných stavebních metod a materiálů je nutné pro všechny, kdo se podílejí na procesu stavby: projektanty, architekty, inženýry, techniky, IT specialisty a stavební dělníky.

1.10

Nezbytným předpokladem dosažení cílů v oblasti klimatu a podpory využívání dřeva k výstavbě je podle EHSV udělování zakázek prostřednictvím kvalitních zadávacích řízení na základě kritérií udržitelnosti a životního cyklu a volba vhodných postupů zadávání veřejných zakázek, které umožňují inovativní řešení. EHSV proto žádá, aby byla posílena jak právní povinnost zajištění kvalitní hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek šetrných k životnímu prostředí, tak opatření, jež veřejným zadavatelům poskytnou odpovídající školení.

1.11

EHSV vyzývá členské státy, aby se zapojily do iniciativy rakouské a finské vlády Wood POP, jejímž cílem je mobilizovat veřejné a soukromé subjekty v dřevařském průmyslu na celostátní a regionální úrovni a podpořit přeorientování investic do udržitelných biomateriálových řešení a hodnotové řetězce v dřevozpracujícím průmyslu.

2. Obecné připomínky

2.1

Tradice využívání dřeva k výstavbě se opírá o staletou historii inovací. Na používání udržitelných materiálů byla mimo jiné založena koncepce Nového evropského Bauhausu (1).

2.2

EHSV souhlasí s názorem Komise, že z hlediska ekologické transformace mají mimořádný význam inovativní (stavební) materiály, které jsou biologického původu a jsou vyrobené udržitelným postupem s nízkými emisemi CO2. Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) o budovách (2) jsou budovy v současnosti (2021) zdrojem 33 % celosvětových emisí CO2. Většina těchto emisí souvisí přímo i nepřímo s provozem budov, ale 6,4 % (2021) je způsobeno výstavbou a výrobou stavebních materiálů. Nezohledňuje se při tom doprava, demolice a inženýrské stavby. Emise způsobené dopravou jsou připočítány na vrub odvětví dopravy. Lze předpokládat, že skutečné emise způsobené výstavbou jsou vyšší. Podle Komise jsou budovy v EU zdrojem přibližně 40 % spotřeby energie a přibližně třetiny emisí skleníkových plynů v EU. Ke snižování emisí skleníkových plynů dochází především díky opatřením v oblasti zlepšování tepelné izolace budov, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a modernizaci topných systémů. Na druhé straně však roste počet trvale obývaných bytů a zvětšuje se užitná plocha bytových jednotek.

2.3

EHSV vyzdvihuje nedocenitelný význam lesů pro život lidí na celém světě. Například 400 miliard stromů v Evropě pohlcuje téměř 9 % evropských emisí skleníkových plynů. EHSV si je vědom toho, že odlesňování představuje v celosvětovém měřítku velmi vážný problém, v EU se však lesní zdroje zvyšují. Mezi lety 1990 a 2020 se lesní plochy rozšířily o 9 % a objem dřeva v evropských lesích vzrostl o 50 % (3). EHSV plně podporuje veškeré úsilí Evropské komise o řešení celosvětového problému s odlesňováním a zdůrazňuje, že v podpoře zdravých a přibývajících lesů v Unii je třeba nadále pokračovat. Zvyšování podílu dřeva ve stavebnictví za účelem snížení emisí uhlíku by mělo být podporováno aktivním a udržitelným obhospodařováním lesů v celé EU, nikoliv mu bránit prostřednictvím politických omezení.

2.4

EHSV proto konstatuje, že využití potenciálu, který skýtá stavba dřevěných konstrukcí (ať už masivních či nikoliv) z hlediska ochrany klimatu, musí být neoddělitelně spjato s udržitelným obhospodařováním lesů. V rámci rakouského projektu CareforParis (4), na němž spolupracovaly Spolkové středisko pro výzkum lesů (BFW), Univerzita přírodních zdrojů a aplikovaných věd o životě (BOKU), Wood K plus a Spolková agentura pro životní prostředí, byly vypracovány a zkoumány různé modely lesního hospodářství. Tyto modely předpokládají různé klimatické změny a adaptační strategie pro rakouské lesy a ukazují možný vývoj až do roku 2150. Podrobněji byla analyzována bilance emisí CO2 v lesích a u výrobků ze dřeva a také možnost omezit tyto emise díky používání výrobků ze dřeva. Přibývání lesů, využívání dřeva a omezování emisí skleníkových plynů díky výrobkům ze dřeva vytváří souhru činitelů, která vede ke kladné bilanci skleníkových plynů. Evropské lesy jsou významným úložištěm uhlíku. V letech 2010–2020 dosáhla průměrná roční sekvestrace uhlíku v lesní biomase v Evropě 155 milionů tun. V EU-28 odpovídá tato hodnota 10 % hrubého objemu emisí skleníkových plynů (5). Z hlediska ochrany klimatu je důležitější nahradit fosilní suroviny a zdroje energie dřevem (jakožto materiálu i zdroje energie) a omezit tak emise. Zajištění dřeva jako náhrady za materiály, které během svého životního cyklu produkují větší množství emisí, je proto důležitým opatřením k ochraně klimatu.

2.5

Šedá energie je energie používaná k výrobě, skladování, přepravě a recyklaci materiálů, resp. stavebních dílů a budov. Ve srovnání s ostatními tradičními stavebními materiály váže dřevo uhlík ještě předtím, než je použito jako stavební materiál (strom obsahuje přibližně 50 % čistého uhlíku). Při posuzování emisní bilance dřeva jsou rozhodující faktory původu, přepravní vzdálenosti, způsobu zpracování a opětovné využitelnosti. Z porovnání ekvivalentních budov zohledňujícího celý jejich životní cyklus vyplývá, že dřevo vykazuje oproti jiným stavebním materiálům lepší hodnoty z hlediska šedé energie, emisí skleníkových plynů, znečištění ovzduší a vody a dalších ukazatelů dopadu. Při svém současném ročním objemu zabrání výrobky ze dřeva (= dřevo používané jako materiál) už jen díky substitučnímu efektu vzniku přibližně 10 % celkových ročních emisí skleníkových plynů.

2.6

Využíváním dřeva k výstavbě lze konkrétně ušetřit až 40 % emisí CO2 v porovnání s výstavbou z betonu. Pokud se použije přepočet z objemu na hmotnost, který doporučují Hagauer a kol. (2009) (6), činí 1 plnometr (PLM) suchého dřeva (směs dřeva z jehličnatých a listnatých stromů) 417 kg. Za předpokladu, že podíl uhlíku je 50 %, pak ekvivalent CO2 vychází na 0,765 tun na PLM. To znamená, že z 1 milionu PLM okamžitě použitelného dřeva, které bylo vytěženo navíc, je 0,765 milionu t CO2 vázáno v trvalých výrobcích.

2.7

Podíl dřevostaveb se v posledních letech zvýšil. Například v Rakousku se podíl dřevostaveb (7) během 20 let zvýšil o více než 70 % a v roce 2018 činil z hlediska užitné plochy 24 %. Z toho 53 % připadalo na bytovou výstavbu, 11 % na komerční a průmyslovou výstavbu a 29 % na zemědělské stavby. V porovnání k tomu činil tento podíl v sektoru veřejných budov pouze 7 %. Ve Švédsku a Finsku se ze dřeva staví 90 % všech nových rodinných domů a dřevěnou konstrukci má i přibližně 20 % nově stavěných bytových domů.

2.8

Zahušťování městské zástavby je důležitým nástrojem boje proti změně klimatu a je nevyhnutelně a neoddělitelně spojeno s rostoucí výškou budov. Současné projekty ukazují, že i dřevostavby mohou být velmi vysoké. Jako příklad lze uvést kulturní centrum Sara ve Švédsku, které má 20 pater a je 75 m vysoké (8), nebo výškovou budovu Ascent v Milwaukee, která má 18 dřevěných podlaží (9).

2.9

Současné systémy stavby dřevěných konstrukcí lze snadno přizpůsobit tak, aby nabízely komplexní řešení v oblasti renovace budov, a bylo tak možné stavět kvalitní byty a dosahovat značných úspor energie. U projektů v oblasti renovací se nejenom využívá snadno dostupná městská infrastruktura, ale odpadá zároveň spotřeba šedé energie, která je již obsažena ve stávajícím fondu budov.

2.10

V zásadě se vždy musí upřednostnit využití existujících rezerv před stavbou nových budov, neboť to znamená účinnější využívání zdrojů, jež má město k dispozici. Výhodou je rychlá montáže a rychlé sestavení dílů, lepší poměr mezi nosností a hmotností oproti jiným materiálům a z toho plynoucí relativně nízké vlastní zatížení působící na stávající konstrukci.

2.11

Dřevo je navíc vhodné i pro kaskádové využití. Díky vícestupňovému využití je možné zvýšit přidanou hodnotu, snížit spotřebu zdrojů a vázat CO2 po delší dobu.

2.12

Formální, právní a technické požadavky na kvalitu projektování dřevostaveb jsou v porovnání s jinými typy staveb vyšší a rozsáhlejší. Tato složitost brání zvyšování podílu dřevostaveb na trhu. Normalizace dílů, spojů a stavebních sestav může realizaci staveb usnadnit a zabezpečit ekonomickou efektivitu a kvalitu. Jednou z již existujících iniciativ je databáze dataholz.eu, která na internetu nabízí prefabrikované sestavy a stavební spoje schválené pro použití v Německu a Rakousku. EHSV je v zásadě přesvědčen, že je třeba zajistit, aby i inovace ve všech oblastech dřevařského průmyslu mohly dosáhnout současného stavu techniky nejen prostřednictvím platných norem, ale také díky uplatňování „rovnocenných alternativních řešení“.

3. Konkrétní připomínky

3.1

EHSV konstatuje, že díky normalizaci, přesnosti a kvalitě jsou systémy stavby dřevěných konstrukcí vhodné jak pro stavbu nových budov, tak pro renovaci již existujících budov a pro zahušťování městské zástavby. Mezi jejich četné výhody patří přizpůsobivost, vysoká míra prefabrikace, kratší doba stavby a nižší hmotnost oproti jiným stavebním materiálům.

3.2

Zásadním kritériem posuzování budov je dopad na životní prostředí během celého jejich životního cyklu. K dopadům na životní prostředí dochází během výstavby (výroba a doprava používaných stavebních výrobků), užívání a demontáže staveb (včetně recyklace nebo likvidace stavebních výrobků). Dopady na životní prostředí se zaznamenávají v rámci posuzování životního cyklu (EN 15804:15.02.2022).

3.3

Posuzování životního cyklu je vhodným nástrojem k posouzení udržitelnosti stavebních výrobků. EHSV doporučuje, aby bylo posuzování životního cyklu důsledně používáno jako nástroj ke kvalifikovanému hodnocení udržitelnosti budov v průběhu celého jejich životního cyklu pro účely prezentace a porovnání dopadů na životní prostředí.

3.4

Požadavky stanovené ve stavebních předpisech byly v posledních letech změněny tak, že umožňují používání obnovitelných stavebních materiálů. Možnosti výstavby ze dřeva se rozšířily zejména z hlediska protipožární ochrany. Tomuto tématu se věnují i současné projekty.

3.5

V rámci výzkumného projektu TIMpuls (10), uskutečňovaný pod vedením Technické univerzity v Mnichově (TUM), se v současné době zkoumají požáry ve vícepodlažních dřevostavbách s cílem získat relevantní podklady pro jednotný soubor pravidel výstavby dřevěných výškových budov.

3.6

Z výsledků nedávných výzkumů a uskutečněných projektů vyplývá, že z hlediska protipožární ochrany dřevěné konstrukce nijak nezaostávají za jinými typy konstrukcí a mají navíc přednosti z hlediska seismické bezpečnosti (11).

3.7

Rozdílné právní předpisy, dokonce i v rámci jednoho členského státu, vytvářejí často zbytečné překážky. EHSV proto požaduje další harmonizaci stavebních předpisů s cílem zrovnoprávnit využívání všech stavebních materiálů.

3.8

EHSV vyzývá členské státy, aby u stavby veřejných budov zvýšily míru využívání dřeva, která leží pod celkovým průměrem. Veřejný sektor má jít při využívání potenciálu, který skýtá stavba dřevěných konstrukcí z hlediska dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu, příkladem. Zejména výjimečné inovativní budovy postavené ze dřeva mohou být základem pro určitý trend a poskytnout impuls k širšímu využívání dřeva.

3.9

Při zadávání veřejných zakázek se při rozhodování o nejlepší nabídce často nepřihlíží ke kritériím, jako je biohospodářství, udržitelnost, náklady životního cyklu, dopad na klima atd., nebo se tato kritéria zohledňují příliš málo, což staví projekty dřevostaveb do nevýhodné pozice. EHSV proto požaduje, aby se při zadávání veřejných zakázek důsledněji dbalo na zohledňování kritérií, která slouží k dosažení cílů v oblasti klimatu.

3.10

V případě stavby prefabrikovaných dřevěných konstrukcí musí mít projekt téměř podobu hotové stavby, aby se vyloučilo riziko různého výkladu a byla zaručena jednoznačná porovnatelnost. V zájmu využití výhod, které nabízí technicko-ekonomická optimalizace a časového rozpětí realizace (12), je třeba dříve než u staveb s nízkým stupněm prefabrikace zohlednit rozsáhlou škálu sortimentu a vliv výrobních, logistických a montážních procesů. Toho lze dosáhnout včasným získáním informací o uchazečích, ať už volbou vhodného postupu zadání zakázky, jako je architektonická soutěž nebo soutěžní dialog, nebo tím, že zadavatel do projektu zapojí specializované projektanty.

3.11

EHSV zdůrazňuje význam Nového evropského Bauhausu pro podporu kvalitních stavebních materiálů šetrných ke klimatu, a tedy i pro využívání dřeva ve stavebnictví. V současné době činí podíl dřeva jako stavebního materiálu v EU pouze 3 %, takže potenciál, který skýtá využívání dřeva k výstavbě z hlediska ochrany klimatu, není zdaleka vyčerpán. EHSV proto považuje opatření k podpoře výzkumu, vývoje a inovací v oblasti alternativních stavebních materiálů v rámci Nového evropského Bauhausu za důležitý krok vedoucí k využívání tohoto potenciálu.

3.12

V mnoha případech nejsou uživatelé působící v oboru stavebnictví s možnostmi využití dřeva dosud dostatečně obeznámeni. A častým důsledkem chybějících znalostí je pak to, že se dřevo používá jen v omezené míře. Za velmi důležité proto EHSV považuje předávání technologických znalostí v rámci Evropy, které je plánováno v rámci Akademie Nového evropského Bauhausu, a zároveň konstatuje, že je nutné zajistit i na vnitrostátní úrovni odpovídající nabídku školení a dalšího odborného vzdělávání. Školení a další vzdělávání v oblasti používání nových udržitelných stavebních metod a materiálů bude nutné pro všechny kategorie pracovníků, kteří se podílejí na procesu stavby: projektanty, architekty, inženýry, techniky, IT specialisty a stavební dělníky. Ekologickou transformaci lze provést jen s náležitě vyškolenými pracovníky.

3.13

EHSV vítá společný evropský sociální projekt RESILIENTWOOD, který vedou Evropská konfederace dřevozpracujícího průmyslu (CEI-Bois) a Evropská federace stavebních a dřevozpracujících podniků (EFBWW) a který si klade za cíl vypracovat doporučení a pokyny pro podniky, odborné vzdělávání a veřejné orgány s cílem přilákat mladé lidi do dřevozpracujícího průmyslu EU, přizpůsobit se technologickým změnám a zvyšovat kvalifikaci pracovníků.

3.14

EHSV se domnívá, že je důležité zveřejňovat odborné informace, aby se všechny zainteresované subjekty mohly seznámit se současnými technickými možnostmi v oblasti využívání dřeva k výstavbě a aby byly stanoveny stavební a stavebně-fyzikální normy, které usnadní stavbu dřevěných konstrukcí.

3.15

Nejdůležitějším právním předpisem EU pro oblast budov je směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Tato směrnice ukládá členským státům EU povinnost určit úroveň energetické náročnosti svých budov, vypracovat strategické plány dekarbonizace fondu budov v podobě dlouhodobých strategií renovace a přijmout i další opatření. Směrnice EPBD je proto jednoznačně tím správným politickým nástrojem k určení požadavků a jasných spouštěcích mechanismů pro snižování emisí uhlíku po celou dobu životnosti budov.

3.16

Ustanovení směrnice EPBD musí být v souladu s cíli klimatické neutrality a musí v nich být stanovena nejdůležitější a nejnaléhavější opatření, jež mají být přijata do roku 2050. Snižování energetické náročnosti budov je sice důležité, ale bez jasného pochopení jejich celkové uhlíkové stopy hrozí, že opatření nebudou mít optimální efekt.

3.17

EHSV vítá návrh nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků z jara 2022, neboť je důležitým krokem k ekologičtějším a oběhovým výrobkům. Minimální kritéria, jako je například snížení environmentální a klimatické stopy výrobků, lze snadno stanovit i pro stavbu dřevěných konstrukcí, což by vytvořilo příležitosti pro hospodářské inovace, hospodářské příležitosti pro inovace, přestože se toto nařízení v současné době na využívání dřeva k výstavbě nevztahuje.

3.18

Povinné podávání zpráv o emisích CO2 ve stavebnictví po celou dobu životnosti staveb usnadní shromažďování údajů a referenční srovnávání a umožní odvětví stavebnictví rozvíjet potřebné dovednosti a kapacity. Je třeba zavést závazné minimální normy pro emise uhlíku po celou dobu životnosti staveb a tyto normy postupně zpřísňovat. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala systém uhlíkové certifikace, který by plně zohledňoval význam výrobků ze dřeva pro kompenzaci emisí.

3.19

EHSV vyzývá členské státy, aby se plně zapojily do nové iniciativy rakouské a finské vlády Wood POP, která slouží jako platforma pro podporu politického dialogu o využívání dřeva, jejímž cílem je mobilizovat významné veřejné a soukromé subjekty v dřevařském průmyslu na celostátní a regionální úrovni a podpořit přeorientování investic do udržitelných biomateriálových řešení a hodnotové řetězce v dřevozpracujícím průmyslu.

3.20

EHSV ve svém doplňujícím stanovisku CCMI/205 Používání dřeva k výstavbě a průmysl 5.0 zdůrazňuje, že využívání dřeva jako stavebního materiálu je velkou příležitostí, neboť představuje udržitelnou a nákladově efektivní alternativu k tradičním stavebním materiálům, jako je beton a ocel. Další výhodou je vysoká produktivita práce, která umožňuje rychlejší a účinnější průběh stavebních prací. Stavba dřevěných konstrukcí navíc vytváří ve venkovských oblastech pracovní příležitosti a má přínos i pro životní prostředí. Dřevo je totiž obnovitelný zdroj a na rozdíl od jiných materiálů produkuje při zpracování i během celého svého životního cyklu méně emisí uhlíku. Využívání dřeva ve stavebnictví navíc podporuje ochranu a údržbu lesů, a přispívá tak ke snížení emisí skleníkových plynů.

V Bruselu dne 22. března 2023.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 73, Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 73.

(2) IEA (2022), zpráva o budovách, in: https://www.iea.org/reports/buildings.

(3) https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/08/SoEF_2020.pdf.

(4) Weiss P., Braun M., Fritz D., Gschwantner T., Hesser F., Jandl R., Kindermann G., Koller T., Ledermann T., Ludvig A., Pölz W., Schadauer K., Schmid B.F., Schmid C., Schwarzbauer P., Weiss G.: Závěrečná zpráva k projektu CareforParis, Klima- und Energiefonds, Vídeň, 2020.

(5) https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/08/SoEF_2020.pdf.

(6) Hagauer, D., B. Lang, C. Pasteiner a K. Nemesthoty, Recommended conversion factors for energy wood assortments in wood or energy balance calculations (Doporučené přepočtové koeficienty pro klasifikaci druhů energetického dřeva v rámci výpočtu materiálové a energetické bilance), Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství, odbor V/10 – Energetika a ekologické hospodářství, Vídeň (vlastním nákladem), 2009.

(7) Stingl, R., Praxmarer, G. O., Teischinger, A., Holzbauanteil in Österreich. Eine statistische Erhebung aller Hochbauvorhaben in den Jahren 1998 – 2008 – 2018 (Podíl dřevostaveb v Rakousku, Statistický přehled všech projektů dřevostaveb v letech 1998-2008-2018), Univerzita přírodních zdrojů a aplikovaných věd o životě, Vídeň, na objednávku sdružení proHolz Austria.

(8) Viz kulturní centrum Sara, Skelleftea, Švédsko, White Arkitekter, 2021.

(9) Viz výšková budova Ascent, Milwaukee, WIEHAG, Rakousko, 2021.

(10) www.cee.ed.tum.de/hbb/forschung/laufende-forschungsprojekte/timpuls (náhled dne 23. ledna 2023).

(11) Viz výzkumný projekt Erdbebensicherheit von Holzgebäuden (Seismická bezpečnost dřevostaveb), Vysoká odborná škola Bern, 2020, www.bfh.ch/de/forschung/referenzprojekte/erdbebensicherheit-holzgebaeude (náhled dne 23. ledna 2023).

(12) Viz výzkumný projekt leanWOOD – Neue Kooperations- und Prozessmodelle für das vorgefertigte Bauen mit Holz (leanWOOD – Nové modely spolupráce a postupů v oblasti stavby prefabrikovaných dřevěných konstrukcí), Vysoká odborná škola Luzern, 2017.

PŘÍLOHA

Doplňující stanovisko Poradní komise pro průmyslové změny – „Používání dřeva k výstavbě a průmysl 5.0“ můžete nalézt na následujících stránkách:

Stanovisko Poradní komise pro průmyslové změny k tématu „Používání dřeva k výstavbě a průmysl 5.0“

(doplňující stanovisko ke stanovisku TEN/794)

Zpravodaj:	Martin BÖHME
Spoluzpravodaj:	Rolf GEHRING

Rozhodnutí plenárního shromáždění	15. 11. 2022
Právní základ	čl. 56 odst. 1 jednacího řádu
	doplňující stanovisko
Odpovědný orgán	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v CCMI	27. 2. 2023
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	29/0/3

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že využívání dřeva jako stavebního materiálu je velkou příležitostí, neboť představuje udržitelnou a nákladově efektivní alternativu a doplněk k tradičním stavebním materiálům, jako je beton a ocel. Další výhodou je vysoká produktivita práce při stavbě dřevěných konstrukcí, která umožňuje rychlejší a účinnější stavbu budov. Možnost tovární prefabrikace stavebních dílů rovněž snižuje náklady a zvyšuje bezpečnost na stavbách.

1.2

V současnosti je víc než kdy jindy důležité se zaměřit na vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení pracovníků v odvětví stavby dřevěných konstrukcí. Vzdělávání a odborná příprava musí vycházet ze sociálního dialogu se zapojením všech sociálních partnerů.

1.3

EHSV spatřuje v rozvoji používání dřeva k výstavbě zdroj významných pracovních příležitostí, zejména ve venkovských oblastech. Důstojná pracovní místa v dřevařském průmyslu a při stavbách dřevěných konstrukcí mohou přispět ke zlepšení hospodářské situace ve venkovských oblastech, v nichž hraje dřevozpracující průmysl důležitou úlohu.

1.4

EHSV vyzdvihuje četné přínosy dřevostaveb pro životní prostředí. Jedním z hlavních přínosů je skutečnost, že dřevo je obnovitelná surovina, která při výrobě stavebních dílů a výstavbě budov během celého jejich životního cyklu produkuje ve srovnání s jinými stavebními materiály nižší emise CO2. Využívání dřeva ve stavebnictví navíc podporuje ochranu a údržbu lesů, protože vytváří pobídky pro udržitelné lesní hospodářství. Dřevo ve své růstové fázi pohlcuje CO2 z ovzduší a ukládá ho v sobě. Je-li tedy využíváno jako stavební materiál, stává se zeleným stavebním materiálem a přispívá k celkovému snížení emisí skleníkových plynů.

1.5

EHSV upozorňuje na svá nedávno přijatá stanoviska k tématu stavebnictví a stavební výrobky, zejména na stanovisko Harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (1) a Používání dřeva k výstavbě za účelem snížení emisí CO2 ve stavebnictví (2).

1.6

Z využívání dřeva ve stavebnictví je patrné jeho vnímání jakožto materiálu schopného odolávat zemětřesením, což se prokázalo v některých případech, například při zemětřesení, k němuž došlo v roce 1964 na Aljašce. EHSV se domnívá, že je třeba pobízet obyvatele oblastí s možným výskytem zemětřesení k tomu, aby používali dřevo k výstavbě.

2. Obecné připomínky

2.1

Toto stanovisko navazuje na obecné připomínky obsažené ve stanovisku TEN/794 – Používání dřeva k výstavbě za účelem snížení emisí CO2 ve stavebnictví.

2.2

Stavebnictví se do značné míry podílí na emisích skleníkových plynů, a je tedy důležitým faktorem způsobujícím změnu klimatu. Emise vznikají zejména v souvislosti s využíváním fosilních paliv k výrobě tepla a elektřiny v budovách a s výrobou stavebních materiálů. Je naléhavě zapotřebí přijmout opatření, která povedou ke snížení emisí skleníkových plynů ve stavebnictví, např. využíváním energie z obnovitelných zdrojů, snižováním energetické náročnosti budov a používáním udržitelných stavebních materiálů (3).

2.3

EHSV zdůrazňuje, že má-li stoupnout význam udržitelné produkce stavebního dřeva využitelného ve stavebnictví, je třeba zdůraznit nezbytnost udržitelného lesního hospodářství pro těžbu surového dřeva. Udržitelným lesním hospodářstvím se rozumí obhospodařovat a využívat lesy tak, aby byly environmentálně, ekonomicky i sociálně udržitelné, tedy aby byly zachovány jak pro stávající, tak pro budoucí generace a aby se přírodní zdroje využívaly odpovědným způsobem. Důležitým aspektem udržitelného lesního hospodářství je zachování biologické rozmanitosti lesů a jejich ekosystémových funkcí. Je rovněž důležité posílit odolnost lesů vůči přírodním škodám, ať už jsou jejich příčinou lesní požáry či hmyz. Z technického hlediska lze konstatovat, že stavba dřevěných konstrukcí vyžaduje oproti využívání jiných stavebních materiálů, jako je beton, výrazně méně tzv. šedé energie.

2.4

Šedou energií je energie používaná k výrobě, přepravě, skladování a recyklaci výrobků. Omezení šedé energie znamená, že se při těchto procesech bude spotřebovávat méně energie, což vede k poklesu emisí CO2 a udržitelnější spotřebě energie. Omezení šedé energie může rovněž přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků.

2.5.

EHSV konstatuje, že většímu využívání dřeva k výstavbě někdy brání právní předpisy, které omezují použití dřeva jako stavebního materiálu nebo stanovují určitá pravidla a normy, jejich dodržování je při stavbě dřevěných konstrukcí velmi obtížné nebo drahé. Příkladem je maximální přípustná výška dřevostaveb, která je v některých zemích pevně dána. To může omezovat možnosti v oblasti využívání dřeva k výstavbě a bránit rozvoji inovativních dřevěných konstrukcí. V souvislosti s požární ochranou budov je nepřijatelné, že se na dřevo vztahují jiné předpisy o výkonnosti než pro jiné materiály. EHSV požaduje, aby byly na evropské úrovni stanoveny jednotné předpisy, bez ohledu na materiály.

2.6

Využívání dřeva k výstavbě může mít významný přínos pro oběhové hospodářství a zejména pro plnění cíle rozvoje biohospodářství v souladu s příslušnými politikami EU. Proto je třeba v tomto ohledu dále rozvíjet oblasti využití dřeva a dřevěných výrobků a jejich materiálové vlastnosti. Důležitou roli při tom hraje především recyklovatenost výrobků ze dřeva. Na významu však bude nabývat i kombinace dřeva s jinými materiály. Podpora spolupráce v oblasti výzkumu materiálových vlastností a kompozitních materiálů, která bude koordinována a prosazována na úrovni EU, může být v tomto směru velmi důležitá a mohla by podpořit inovace.

2.7

Transformace našich průmyslových odvětví tak, aby byla založena na koncepci průmyslu 5.0 zohledňující i sociální aspekty, má velmi technickou povahu. Digitalizace (informační modelování budov), robotizace a využívání programů vycházejících ze získaných zkušeností (umělá inteligence) budou ovlivňovat celý hodnotový řetězec od lesního hospodářství až po dokončení stavby, její údržbu a recyklaci. To vyžaduje právní rámec upravující obecné požadavky na výrobky, požadavky na stavební výrobky a normalizaci. Je nutné je koordinovat specificky pro stavbu dřevěných konstrukcí. V souladu se sociálními cíli navrženými pro průmysl 5.0 by se měl technologický rozvoj a koncepce organizace práce řídit takovým způsobem vývoje technologií, který bude zaměřený na člověka. Při tom bude rovněž nutné systematicky zohledňovat potenciální pozitivní i negativní dopady na zdravé pracovní a obytné prostředí, a to již od fáze vývoje technologií.

2.8

EHSV konstatuje, že změny technologií a materiálů při stavbě dřevěných konstrukcí povedou i ke změnám v organizaci práce a požadavcích na kvalifikaci. V tomto ohledu dochází k překrývání mezi stavebnictvím a dřevařským průmyslem, resp. mezi tradičními povoláními v obou těchto hospodářských odvětvích. Je třeba přizpůsobit stávající učební plány pro jednotlivá povolání nebo tato povolání nově koncipovat, což bude představovat výzvu, která by měla být koordinována na evropské úrovni. Zaměření na atraktivní povolání s širokým spektrem úkolů a odpovídající organizace práce pomohou zvýšit atraktivitu stavebnictví a dřevařského průmyslu.

2.9

EHSV se domnívá, že vzhledem k rychlému sledu změn v oblasti pracovních metod (digitalizace, robotika, umělá inteligence, nová strojní zařízení) je nyní víc než kdy jindy důležité se zaměřit na vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení pracovníků v odvětví stavby dřevěných konstrukcí. Vzdělávání a odborná příprava musí vycházet ze sociálního dialogu se zapojením všech sociálních partnerů.

3. Konkrétní připomínky

3.1

Očekává se, že zvýšení produkce dřeva určeného k výstavbě by mohlo významně přispět k posílení regionálních hodnotových řetězců a snížení environmentální stopy. Využívání dřeva k výstavbě je z hlediska materiálu velmi efektivním příspěvkem k biohospodářství, zejména pokud se během celého životního cyklu dřevostaveb, včetně jejich projektování, klade větší důraz na údržbu a zachování. Má-li se zabránit přesunům negativních dopadů na životní prostředí, je navíc nutné, aby se dřevo těžilo pouze v lokalitách, kde se vyskytují certifikované zalesněné plochy (systémy FSC a PEFC pro certifikaci lesů) a kde potenciál produkce surového dřeva převyšuje vlastní potřebu.

3.2

EHSV se domnívá, že zásadní význam pro udržitelnost celého dřevostavitelského odvětví má stanovení plochy potřebné k produkci dřeva a způsob jejího obhospodařování (intenzivní, extenzivní, monokulturní, ekologické) a získávání zdrojů (konvenční nebo udržitelné). Právě s ohledem na potřebu zvýšit míru využívání dřeva k výstavbě ve stavebnictví je rozhodující to, aby byly při zvyšování podílu ploch využívaných či uzpůsobovaných pro účely produkce dřeva zároveň důsledně zohledňovány cíle udržitelnosti a biologické rozmanitosti.

3.3

Výsledky testů v praxi dokládají, že z hlediska posouzení životního cyklu je využívaní dřeva k výstavbě vhodnější než jiné stavební metody, například stavba železobetonových konstrukcí. Zejména ukazatel účinnosti používaný ke zjištění potenciálu globálního oteplování vychází výrazně lépe a odpovídá pouze 57 % potenciálu železobetonu (4).

3.4

EHSV poukazuje na studie o rozdílech mezi stavbou dřevěných konstrukcí a masivních konstrukcí, z jejichž vyhodnocení vyplývá, že dřevěné konstrukce mají podle ukazatelů posuzování životního cyklu z hlediska a) spotřeby primární energie (celkové i z neobnovitelných zdrojů) a b) potenciálu globálního oteplování téměř ve všech případech menší dopad na životní prostředí. Tento výsledek je nezávislý na zvoleném stavebním materiálu pro masivní konstrukce a na typu konstrukce dřevostaveb (5).

3.5

Míra využívání prefabrikátů je u dřevěných konstrukcí podstatně vyšší než v případě konstrukcí masivních. Stavební práce jsou díky tomu méně závislé na povětrnostních podmínkách a větší část výroby probíhá za optimálních pracovních podmínek ve výrobní hale. Vyšší míra prefabrikace však zároveň vyžaduje větší plánování, a tudíž delší předchozí přípravu.

3.6

EHSV konstatuje, že díky kratší době trvání stavebních prací při stavbě dřevěných konstrukcí klesají režijní náklady a zkracuje se doba práce na staveništi. Prefabrikace také umožňuje snížit počet jízd v rámci přepravy materiálu na staveniště. Zejména na perspektivních plochách ve městech by využívání dřeva k výstavbě umožnilo rychle vybudovat nové bytové prostory, např. díky nástavbám nebo přístavbám.

3.7.

Stavba dřevěných konstrukcí umožňuje vytvářet při stejných vnějších rozměrech stavby větší obytné plochy, neboť zatímco v případě dřevostaveb je izolační vrstva často součástí nosné konstrukce, v případě masivních konstrukcí tvoří samostatnou stavební vrstvu. Dřevostavby tak mohou mít při stejné síle izolační vrstvy slabší vnější stěnu.

3.8

EHSV očekává, že využívání dřeva k výstavbě ukáže svůj další potenciál kromě bytové výstavy i u jiných typů staveb určených k nebytovým účelům (např. kancelářské, skladovací a laboratorní prostory).

3.9

EHSV konstatuje, že stejně jako u všech ostatních typů výstavby má i pro životní cyklus dřevostaveb velký význam kvalitní projektování a realizace. K tomu jsou zapotřebí v prvé řadě architekti a inženýři s řádným vzděláním a také evropská směrnice o plánování, která díky svému náležitému regulačnímu rámci podpoří příslušná povolání. Zejména v oblasti plánování je nutné prostřednictvím změn v právních předpisech a odpovídajících školení pro objednatele zajistit, aby byly zakázky udělovány povinně prostřednictvím kvalitních zadávacích řízení (6).

3.10

S ohledem na dopad nedávných zemětřesení v Turecku, ale i na zkušenosti z předešlých zemětřesení a na předpovědi odborníků ohledně budoucího vývoje se EHSV domnívá, že je třeba pobízet obyvatele oblastí s možným výskytem zemětřesení k tomu, aby stavěli dřevěné domy a budovy.

3.11

Ve výrobních podnicích lze díky uplatňování technologií průmyslu 5.0 optimalizovat a zjednodušit výrobní postupy, a snížit tak spotřebu energie a emise CO2 ve výrobě. Tovární prefabrikace stavebních dílů navíc umožňuje efektivnější organizaci práce a snížení množství odpadu na staveništích, jelikož se stavební díly na místě již jen sestavují dohromady. To vede k poklesu spotřeby energie nutné pro účely přepravy a ke snížení množství odpadů (7).

V Bruselu dne 27. února 2023.

předseda Poradní komise pro průmyslové změny

Pietro Francesco DE LOTTO

(1) Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 159.

(2) Používání dřeva k výstavbě za účelem snížení emisí CO2 ve stavebnictví (viz Úř. věst, s. 18).

(3) Viz Kreislaufwirtschaft für die Dekarbonisierung des EU-Bausektors – Modellierung ausgewählter Stoffströme und Treibhausgasemissionen (Oběhové hospodářství pro dekarbonizaci odvětví stavebnictví EU – modelování vybraných zdrojových toků a emisí skleníkových plynů), Meta Thurid Lotz, Andrea Herbst, Matthias Rehfeldt.

(4) https://www.berlin.de/nachhaltige-beschaffung/studien/holz-versus-stahlbetonbauweise/.

(5) Německá spolková agentura pro životní prostředí, Potentiale von Bauen mit Holz (Potenciál využití dřeva ve stavebnictví), s. 25.

(6) Viz Müller, D., Holzbau vs. Massivbau – ein umfassender Vergleich zweier Bauweisen im Zusammenhang mit dem SNBS Standard (Dřevostavby versus masivní stavby – komplexní srovnání dvou typů staveb z hlediska normy SNBS).

(7) Viz Koppelhuber, J. a Bok, M., Paradigmenwechsel im Hochbau, in: Hofstadler, C. (eds) Aktuelle Entwicklungen in Baubetrieb, Bauwirtschaft und Bauvertragsrecht (Změna paradigmat v pozemním stavitelství, in: Hofstadler, C. (eds) Stávající trendy ve stavebnictví, na staveništích a ve stavebním právu), Springer Vieweg, Wiesbaden, 2019. https://doi.org/10.1007/978-3-658-27431-3_19.

Top