Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace produktu týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2023/C 49/11)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Grignan-les-Adhémar“

PDO-FR-A0929-AM02

Datum oznámení: 11.11.2022

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Oblast v bezprostřední blízkosti

Kapitola I specifikace označení „Grignan-les-Adhémar“ se mění v bodě IV odst. 3 – Oblast v bezprostřední blízkosti.

Oblast v bezprostřední blízkosti byla upravena s cílem odstranit obce, které se nenacházejí v bezprostřední blízkosti vinařské činnosti, a obce, které již nevyvíjejí žádnou vinařskou činnost, přičemž byla upřednostněna zeměpisná kontinuita a vazba mezi produkcí a zpracováním hroznů.

—	vypuštění tří obcí, které se nenacházejí v bezprostřední blízkosti vinařské činnosti (horské obce): Comps, Orcinas, Chaudebonne,

—	vypuštění obce Morières-les-Avignon,

—	doplnění obce Travaillan, v níž probíhá významná vinařská činnost a která sousedí se stávající oblastí v bezprostřední blízkosti.

Tyto změny jsou zaneseny do jednotného dokumentu do bodu Dodatečné podmínky.

2.   Odrůdová skladba

Kapitola I specifikace označení „Grignan-les-Adhémar“ se mění v bodě V – Odrůdová skladba a v bodě IX – Zpracování, výroba, zrání, balení, skladování.

—	U růžových vín se Cinsaut N stává hlavní odrůdou vedle Syrah N a Grenache N. U červených vín nedochází ke změně.

—	U bílých vín se odrůdy dělí na hlavní odrůdy (Viognier B, Grenache B, Marsanne B) a vedlejší odrůdy (Bourboulenc B, Clairette B).

Tyto změny v rozdělení odrůd podle barvy vína nemají vliv na jednotný dokument a seznam odrůd, z nichž lze vyrábět vína s označením.

—	Zavedení maximálního podílu 10 % bílých odrůd pro výrobu červených vín a 20 % pro výrobu růžových vín.

—	Podíl hlavních odrůd ve směsích je definován minimálním podílem 70 %.

—	Zavedení ustanovení umožňujícího, aby se na malé podniky o rozloze menší než 1,5 ha, které nevyrábějí víno, nevztahovala pravidla týkající se podílu odrůd v zemědělském podniku.

—	Zavedení pětileté výjimky, která umožní zemědělským podnikům sladit produkci s pravidly týkajícími se podílu odrůd v případě nedobrovolných změn struktury (vyvlastnění, dědictví).

Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

3.   Minimální hustota výsadby

Kapitola I specifikace označení „Grignan-les-Adhémar“ se mění v bodě VI. – Vedení vinic za účelem odstranění výjimky umožňující, aby některé staré vinice, na které odkazuje INAO, měly minimální hustotu výsadby 3 300 vinic/ha namísto 4 000.

Tyto vinice byly restrukturalizovány a nyní se řídí obecnými pravidly.

Tato výjimka je rovněž zrušena v jednotném dokumentu v části týkající se vinařských postupů.

4.   Pravidla řezu

Kapitola I specifikace označení „Grignan-les-Adhémar“ se mění v bodě VI. – Vedení vinic, pokud jde o změnu pravidel řezu.

Povolená metoda řezu je krátký řez (kordonovým řezem Royat nebo řezem typu Gobelet) s nejvýše 12 očky na kmínek.

Pro zohlednění období vytváření kordonů se zavádí ustanovení, které povoluje při jejich vytváření Guyotův řez. Tento Guyotův řez je rozšířen na všechny vinice s odrůdami Syrah a Viognier bez omezení stáří, s omezením na jednoduchý Guyotův řez se stejným počtem oček na keř jako u krátkého řezu (maximálně 12 oček). Cílem tohoto řezu je bojovat proti odumírání dřeva a zmírnit křehkost dřeva při průjezdu sklízecího stroje.

Tyto změny jsou zaneseny do jednotného dokumentu do bodu, který se týká enologických postupů.

5.   Pravidla vyvazování révy

Kapitola I specifikace označení „Grignan-les-Adhémar“ se mění v bodě VI. – Vedení vinic, pokud jde o pravidla vyvazování révy, s cílem upřesnit, že vyvazování je povinné u odrůd Marsanne B, Marselan N, Roussanne B, Syrah N a Viognier B, a to alespoň s jedním vodicím drátem a jednou úrovní zvedacích drátů (způsob vedení „na vyzdvižených drátech“).

Toto ustanovení je zaneseno do bodu jednotného dokumentu týkajícího se pěstování vína.

V bodě XI specifikací je stanoveno přechodné opatření, které upřesňuje, že povinnost vyvazování révy se nevztahuje na staré vinice vysazené před rokem 2011. Na vína vyrobená na těchto vinicích se vztahuje restriktivnější povinnost z hlediska výnosu.

Ve stejném odstavci se vypouští zvláštní ustanovení o výšce olistění vztahující se na staré vinice, na něž odkazuje INAO. Tyto vinice byly restrukturalizovány a splňují obecné pravidlo (viz bod „Hustota výsadby“).

Tato ustanovení nemají vliv na jednotný dokument.

6.   Obsah cukru v hroznech a minimální přirozený obsah alkoholu v % objemových

Kapitola I specifikace označení „Grignan-les-Adhémar“ se mění v bodě VII – Sklizeň, přeprava a zralost hroznů

S ohledem na stupně zralosti zjištěné v této jižní oblasti se navrhuje zvýšit obsah cukru v hroznech, aby minimální přirozený obsah alkoholu dosáhl 12 % u červených vín a 11,5 % u růžových a bílých vín (namísto 11 %). Tyto změny byly zaneseny do jednotného dokumentu do části týkající se popisu vína.

Minimální obsah cukru v hroznech byl odpovídajícím způsobem zvýšen ve specifikacích. Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

7.   Výnos

Kapitola I specifikace označení „Grignan-les-Adhémar“ se mění v bodě VIII – Výnosy –

Maximální konečný výnos pro vína se snižuje z 60 na 58 hl/ha. Tato změny je zanesena do jednotného dokumentu do bodu, který se týká maximálních výnosů.

Základní roční výnos vína se zvyšuje ze 45 na 48 hl/ha u červených vín a ze 45 na 52 hl/ha u růžových vín, aby bylo možné zvýšit produkci červených a růžových vín za současného zachování vlastností CHOP. Výnos bílých vín zůstává na 52 hl/ha. Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.

8.   Oznamovací povinnost a hlavní body, jež je třeba kontrolovat

Kapitoly II a III specifikace označení „Grignan-Les-Adhémar“ se mění s cílem zjednodušit plán kontroly označení a zajistit, aby způsoby prohlášení o nároku, o balení a o kontrole hlavních bodů, jež je třeba kontrolovat při výrobě vína, s ním byly v souladu.

Tato aktualizace specifikace nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název (názvy)

Grignan-les-Adhémar

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

4.   Popis vína (vín)

1.   Analytický popis

STRUČNÝ POPIS

Vína s označením původu „Grignan-les-Adhémar“ jsou tichá vína, která se vyrábějí v červené, růžové nebo bílé variantě. Vína mají minimální přirozený obsah alkoholu 12 % objemových v případě červených vín a 11,5 % objemových v případě bílých a růžových vín.

Po fermentaci mají vína obsah fermentovatelných cukrů (glukóza + fruktóza) nejvýše:

—	bílá a růžová vína: 4 g/l,

—	červená vína s přirozeným obsahem alkoholu nejvýše 14 % objemových: 3 g/l,

—	červená vína s přirozeným obsahem alkoholu vyšším než 14 % objemových): 4 g/l.

Při balení je u těchto vín obsah těkavých kyselin nejvýše:

—	18,37 miliekvivalentů na litr u červeného vína, – 14,28 miliekvivalentů na litr u bílého a růžového vína.

—	Při balení vykazují červená vína tyto vlastnosti:

Index celkových polyfenolů (DO 280 nm) nejméně 40.

Změněná intenzita barvy (DO 420 nm + DO 520 nm + DO 620 nm) vyšší než 5.

Maximální obsah kyseliny jablečné 0,4 gramu na litr.

Po obohacení netvoří celkový obsah alkoholu v těchto vínech více než 13 % objemových.

Ostatní analytická kritéria odpovídají hodnotám stanoveným v evropských právních předpisech.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

2.   Organoleptický popis

STRUČNÝ POPIS

Senzorické vlastnosti všech těchto produktů je spojují s velkou rodinou vín z údolí Rhôny, neboť zde existují podobnosti v půdách a odrůdové skladbě.

Červená vína jsou nicméně jedinečná, zejména díky přítomnosti odrůdy Grenache N, která se přidává na pokraji zralosti a nabízí jemnost, eleganci ovocné chuti a vůně a plnost. Směs doplňuje odrůda Syrah N, která zajišťuje tříslovinnou strukturu, intenzitu barvy a jemnost rostlinných a květinových vůní. Tato červená vína lze pít mladá a díky vysokému podílu odrůdy Syrah N v těchto vínech s chráněným označením původu z jižní části údolí Rhôny mají potenciál k archivaci.

Růžová vína získaná lisováním nebo tzv. krvácením (metoda „saignée“) jsou ovocná a elegantní, se světle růžovou až světle červenou barvou. V ústech jsou svěží a jemná, převládá v nich aroma červeného ovoce.

Bílá vína se vyrábějí ze směsi jižních odrůd, jako jsou Bourboulenc B, Grenache B a Clairette B, a severnějších odrůd, jako jsou Marsanne B, Roussanne B a Viognier B. Tato škála odrůd nabízí mnoho kombinací a dává suchá bílá vína, která se vyznačují velkou aromatickou komplexností (květinovou, ovocnou, minerální, ...) a kyselostí v chuti, která je vždy vyvážena jejich plností.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

5.   Enologické postupy

5.1.    Zvláštní enologické postupy

1.   

 

Pěstební postupy

Hustota výsadby

—	Vinice mají minimální hustotu výsadby 4 000 rostlin na hektar. Vzdálenost mezi řádky nesmí být větší než 2,50 metru.

Spon výsadby mezi kmínky v téže řadě musí být přinejmenším 1 metr a nejvýše 1,50 metru.

Pravidla řezu

Obecná ustanovení:

—	Réva je prořezávána krátkým řezem (typu Gobelet nebo kordonovým řezem Royat) s nejvýše 12 očky na kmínek.

—	Během období pro zavedení kordonového řezu Royat, které je omezeno na dva roky, je povoleno provádět Guyotův řez.

—	U vinic vysazených od 1. srpna 2022 nesmí výška kordonu překročit 70 cm.

Zvláštní ustanovení:

—	Odrůdy Viognier B a Syrah N je možné prořezávat jednoduchým Guyotovým řezem s nejvíce deseti očky na tažeň a nejvíce dvěma očky na čípek.

Pravidla vyvazování révy

Odrůdy Marsanne B, Marselan N, Roussanne B, Syrah N a Viognier B se povinně vyvazují, a to alespoň s jedním vodicím drátem a jednou úrovní zvedacích drátů (způsob vedení „na vyzdvižených drátech“).

Zavlažování může být povoleno.

2.   

 

Zvláštní enologické postupy

—	U červených vín jsou povoleny omezené metody obohacování, a to do výše limitní hodnoty koncentrace 10 %.

—

Při výrobě růžových vín je vinařům povoleno používání enologického aktivního uhlí, a to jak samostatně, tak ve směsi v přípravcích, a výhradně u moštů získaných z vylisovaných hroznů a v poměru, který nesmí pro danou sklizeň překročit 20 % celkového objemu vína vyprodukovaného dotčeným hospodářským subjektem.

Kromě uvedených ustanovení musí vína z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené na evropské úrovni a v zákoníku pro zemědělství a mořský rybolov.

5.2.    Maximální výnosy

1.

58 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace a produkce vín jsou prováděny na území těchto obcí departementu Drôme: Allan, La Baume-de-Transit, Chamaret, Chantemerle-lès-Grignan, Châteauneuf-du-Rhône, Clansayes, Colonselle, Donzère, Grignan, La Garde-Adhémar, Les Granges-Gontardes, Malataverne, Montségur-sur-Lauzon, Réauville, La Roche-Saint-Secret-Béconne, Roussas, Salles-sous-Bois, Saint-Paul-Trois-Châteaux, Saint-Restitut, Solérieux, Valaurie.

7.   Moštová odrůda (moštové odrůdy)

Bourboulenc B – Doucillon blanc

Carignan N

Cinsaut N – Cinsault

Clairette B

Grenache N

Grenache blanc B

Marsanne B

Marselan N

Mourvèdre N – Monastrell

Roussanne B

Syrah N – Shiraz

Viognier B

8.   Popis souvislostí

8.1.    Přírodní a lidské faktory vztahující se k souvislosti

Popis přírodních faktorů, jež přispívají k souvislosti s vymezenou oblastí

Zeměpisná oblast označení „Grignan-les-Adhémar“ se nachází v samém středu oblasti Drôme Provençale, což je přechodové území a křižovatka mezi dnešními regiony Dauphiné a Comtat, Francouzským středohořím (Massif Central) a předhořím Alp. Nachází se na levém břehu Rhôny, jižně od Montélimaru a severně od Bollène v departementu Drôme a zahrnuje území 21 obcí mezi Rhônou na západě a územím Enclave des Papes na východě. Rovinatý terén se zde střídá s kopcovitým, ale s mírnou nadmořskou výškou v průměru 200 metrů.

Podloží celé zeměpisné oblasti tvoří převážně útvary středního miocénu. Na východě (obce Grignan a Colonzelle) se jedná o slínité písky a molasové pánve zvané „Molasses de Grignan“. Uprostřed na tyto helvétské usazeniny navazují žlutavé písky a pískovce („Saffres“) z Valréas. Vytvářejí lehké písčité půdy různé hloubky nepříliš bohaté na nerosty.

Na jihu leží obec La Baume-de-Transit, pro kterou jsou typické terasy z období würmu s hlinitovápenatými a kamenitými půdami, které sem přinesla řeka Aygues, zatímco na západě se nacházejí fluviální terasy řeky Rhôny.

Na severu se starší fluviální terasy opírají o vápencové kopce uzavírající údolí Rhôny a jsou zčásti pokryty vápencovými sutěmi z těchto svahů. Vegetačním typem těchto oblastí s chudou a neúrodnou půdou byl garrigue (Bois des Mattes). Vinařská kolonizace proběhla poměrně nedávno, v 60. letech 20. století.

Celkové klima tohoto území představuje klimatické rozhraní. Je středomořského typu, směrem na sever této oblasti více či méně zeslabeného, což se shoduje se severní hranicí pěstování oliv a odrůdy Grenache N.

Srážky jsou nepravidelné a jejich roční průměr se pohybuje mezi 700 a 1 000 milimetry.

Teploty jsou mírné, roční průměr činí 13 °C a slunečního svitu je s více než 2 500 hodinami ročně více než dostatek. Vyprahlost svahů, které jsou často osázeny vinicemi, posiluje častý výskyt větru (zejména mistralu).

Toto podnebí je dále ovlivněno kontinentálními vlivy v důsledku řady kopců lemujících údolí Rhôny, což má za následek studenější zimy.

Tato poloha vinic na klimatickém rozhraní přináší různorodé místní podmínky v závislosti na nadmořské výšce a topografických podmínkách.

Popis lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Mezi celou řadou římských pozůstatků, které dokládají přítomnost vinné révy a vína v tomto regionu, je významným prvkem v prestižní historii zdejšího vinařství nepopiratelně objev významného vinařského hospodářství v obci Donzère v samém středu tohoto území v roce 1983.

Tato vinice nepřestala od svého dávného vzniku nikdy vzkvétat. V roce 1850 dosáhla její celková rozloha 2 500 hektarů. Stejně jako ostatní francouzské vinice však byla v roce 1885 naplno zasažena krizí způsobenou mšičkou révokazem. Navzdory následnému relativnímu odklonu zájmu od vinné révy se jádro dynamických vinařů, věrných vinařským tradicím regionu, soustředilo na kvalitní vinařství.

V roce 1962 byla Národnímu institutu pro kontrolu původu a jakosti podána žádost, aby bylo vínům regionu přiznáno označení původu vína vyšší jakosti „Coteaux du Tricastin“.

Tato žádost byla oficiálně schválena vyhláškou ze dne 13. března 1964, která stanovila podmínky výroby.

O deset let později producenti upravili svou odrůdovou skladbu v souladu s vinařskými podmínkami, přizpůsobili a zdokonalili výrobní postupy a 27. července 1973 získali uznání chráněného označení původu.

V sedmdesátých letech došlo k obnově vinic a rychlému nárůstu produkce z 53 000 hektolitrů v roce 1976 na 78 000 hektolitrů v roce 1983.

Změna názvu chráněného označení původu z „Coteaux du Tricastin“ na „Grignan-les-Adhémar“, kterou producenti dlouho požadovali, byla oficiálně schválena 16. listopadu 2010.

V roce 2010 se vinice rozkládaly na 2 600 hektarech a průměrná produkce činila 55 000 hektolitrů. Podílelo se na ní přibližně 40 soukromých vinařství a 12 vinařských družstev. Vína s chráněným označením původu „Grignan-les-Adhémar“ jsou k dispozici ve třech barvách, přičemž většinu vyrobeného objemu tvoří červená vína, která v roce 2008 představovala přibližně 75 % objemu.

Díky nedávným výsadbám se postupně rozvíjí produkce suchých bílých vín, která v roce 2008 představovala 7 % vyrobených objemů.

8.2.    Příčinné souvislosti

Mezi Dauphiné a Provence, na levém břehu Rhôny, byla založena vinice, která se těší středomořským vlivům oblasti Drôme Provençale. Tuto vinici tvoří odrůdy révy, které jsou často jižní, pěstované na hranici zralosti, a vykazují zvláštní originalitu spojenou s výsadbou, kterou pěstitelé tradičně provádějí ve středních nadmořských výškách a na nejslunnějších stanovištích.

Velmi starý původ této vinice a zejména know-how spojené s výrobou vína jsou doloženy již z doby předřímské Galie díky nálezu jedné z nejstarších „vinařských dvorů“ antického světa.

Toto know-how se na území kmene Tricastinů předávalo z generace na generaci pěstitelů, kteří dokázali udržet vinice navzdory vážným hrozbám. Patřila k nim mšička révokaz, která vedla ke vzniku svazů výrobců, jež se naučili vzájemně si stanovovat společná pravidla umožňující rozvoj kvalitní produkce.

Během této spolupráce bylo vínům z této vinařské oblasti postupně přiznáno označení původu vína vyšší jakosti, poté chráněné označení původu „Coteaux du Tricastin“, v době, kdy požadavky poptávky mohly vést spíše k intenzifikaci výroby než k tomu, že se výrobci rozhodli pro kvalitu spojenou s původem.

Všechna vína jsou vyrobena z hroznů sklizených na pečlivě vybraných pozemcích a ze směsi několika odrůd vysazených na pozemcích s chudou půdou, která je teplá a dobře propouští vodu. Tyto vlastnosti dodávají originalitu červeným vínům, která jsou jemná, ovocná a přitom plná, a bílým suchým vínům, která jsou jedinečná svým jižním charakterem a širokou škálou vůní; růžová vína jsou podobně jako červená jemná a ovocná.

Kvalita a pověst těchto vín je známá již dlouho, i když se jejich identita v průběhu času měnila v závislosti na částech názvů, které zdůrazňovaly buď jméno konkrétní obce, nebo regionu.

V roce 2010 byl tak název chráněného označení původu změněn na „Grignan-les-Adhémar“, jak si výrobci přáli již několik let, čímž se znovu zdůraznilo spojení mezi zeměpisným středem tohoto území a víny z obce Grignan, jejíž historie je spojena s rodinou „Adhémar de Grignan“. François de Castellane Adhémar, hrabě z Grignanu, guvernér Provence v 17. století a od roku 1669 manžel dcery Marie de Sévigné, se zasloužil o to, že jméno jeho rodu a jméno obce Grignan jsou neodlučitelně spjatá.

V knize Histoire naturelle de la province de Dauphiné, kterou napsal Faujas de Saint-Fonds v roce 1781, se píše o proslulých vínech známých jako „vína z Donzère“, která se vyrábějí ve stejnojmenné obci: „Nejznámějšími oblastmi jsou Roussettes, Suel, Figerasse a Javalin, které tvoří různé svahy o rozloze asi půl míle, na půdě, která oplývá kameny a oblázky“. A dále: „Nížina Plaine des Grès... také dává dobrá vína, stejně jako oblasti Opplilias, Borillon a Lerminas, jejichž víno se musí míchat s vínem z Grès.“ Dále se dozvídáme, že tato vína jsou již uznávána a oceňována i mimo zeměpisnou oblast a někdy i daleko za jejími hranicemi: „Vína z Donzère se vyvážejí do Paříže, Lyonu, Grenoblu, Velay a Vivarais; nebojí se ani cesty po moři, některá z nich byla zaslána do Konstantinopole, kde se setkala s úspěchem.“ V témže díle autor oceňuje, že odrůdy vinné révy vysazené v té době (Clairette, Picardan, Rosani) „vytváří lahodné bílé víno“.

V roce 1896 se ve zprávě o vinici Château-Bizard, která se nachází v obci Allan, uvádí, že vína z obcí Allan, Roussas a La Garde-Adhémar jsou na stejné úrovni jako ostatní vína známá jako „la côte du Rhône“. Vína z obce Allan jsou zmíněna také v Jullienově topografii francouzských vinic (1822). Autor je řadí hned za „Ermitage“ a „Côte-Rôtie“. V pojednání G. Foexe o vinařství (1895) se autor na straně 811 zmiňuje o vinici Allan a uvádí analogie mezi vínem, které odtud pochází, a vínem „Châteauneuf-du-Pape“.

Obec Grignan, centrum chráněného označení původu velmi často zmiňované v historii této vinařské oblasti, získala zpět svou vinařskou pověst díky úsilí o zlepšení kvality, které vynaložili výrobci. To se odráží v četných akcích, které se zde konají, a v založení vinotéky „Grignan-les-Adhémar.“

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci a výrobu vín, tvoří území těchto obcí:

—	Departement Ardèche: Alba-la-Romaine, Aubignas, Bidon, Bourg-Saint-Andéol, Gras, Larnas, Ruoms, Saint-Just, Saint-Marcel-d’Ardèche, Saint-Martin-d’Ardèche, Saint-Montan, Saint-Remèze, Saint-Thomé, Le Teil, Valvignières, Viviers;

—

Departement Drôme: Aleyrac, Arpavon, Aubres, La Bégude-de-Mazenc, Bouchet, Châteauneuf-de-Bordette, Condorcet, Curnier, Dieulefit, Espeluche, Eyrolles, Eyzahut, Mirabel-aux-Baronnies, Montaulieu, Montboucher-sur-Jabron, Montbrison, Montélimar, Montjoux, Montjoyer, Nyons, Le Pègue, Piégon, Pierrelatte, Les Pilles, Le Poët-Laval, Pont-de-Barret, Portes-en-Valdaine, Puygiron, Rochebaudin, Rochefort-en-Valdaine, Rochegude, Rousset-les-Vignes, Salettes, Saint-Ferréol-Trente-Pas, Saint-Gervais-sur-Roubion, Saint-Maurice-sur-Eygues, Saint-Pantaléon-les-Vignes, Sainte-Jalle, Souspierre, Suze-la-Rousse, Taulignan, Teyssières, La Touche, Tulette, Valouse, Venterol, Vesc, Vinsobres;

—	Departement Gard: Pont-Saint-Esprit, Saint-Paulet-de-Caisson;

—

Departement Vaucluse: Bollène, Buisson, Cairanne, Entrechaux, Faucon, Gigondas, Grillon, Lagarde-Paréol, Lamotte-du-Rhône, Lapalud, Montdragon, Mornas, Puyméras, Rasteau, Richerenche, Roaix, Sablet, Séguret, Saint-Marcellin-lès-Vaison, Saint-Romain-en-Viennois, Saint-Roman-de-Malegarde, Sainte-Cécile-les-Vignes, Travaillan, Vacqueyras, Vaison-la-Romaine, Valréas, Villedieu, Violès, Visan.

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Doplňující ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Vína s chráněným označením původu mohou nést název větší zeměpisné jednotky „Vignobles de la Vallée du Rhône“ za podmínek stanovených v dohodě podepsané mezi příslušnými organizacemi producentů.

Odkaz na specifikaci výrobku

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-f57bb70c-e0a8-44c0-bc75-3aeca81c658d

---

(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.