Sdělení Komise o pokynech pro členské státy k aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030

(2022/C 495/02)

Rekordně vysoké ceny energií od druhé poloviny roku 2021, zhoršené neodůvodněnou a protiprávní vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině, jsou silným impulsem k urychlení provádění Zelené dohody pro Evropu a k posílení odolnosti energetické unie urychlením přechodu na čistou energii a ukončením veškeré závislosti na ruských fosilních palivech. Nedávné extrémní povětrnostní podmínky zároveň dále zvýšily tlak na dodávky energie, ovlivnily výnosy plodin a vnitrozemskou plavbu a měly dopad na životní podmínky občanů, což je důrazné varování, že je třeba se přizpůsobit dopadům změny klimatu.

Tento nedávný vývoj zdůrazňuje význam integrovaného plánování pro politiky v oblasti energetiky a klimatu. Silná energetická unie a koordinovaná opatření v oblasti klimatu jsou dnes více než kdy jindy předpokladem solidarity, prosperity a udržitelnosti v Evropské unii. Aby členské státy a Evropská unie mohly rychle posílit energetickou bezpečnost a urychlit transformaci na klimatickou neutralitu spravedlivým způsobem, musí stavět na síle systému správy zřízeného na evropské úrovni.

Nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (nařízení o správě) (1) zavádí pružný a zároveň spolehlivý systém správy pro transparentní a vzájemně se posilující spolupráci mezi členskými státy EU a Evropskou komisí. To pomůže zajistit ve všech členských státech konzistentní přístup mezi politikami v oblasti energetiky a klimatu a koordinovanou činnost.

Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu (dále jen „vnitrostátní plány“) jsou ústředním nástrojem strategického plánování podle nařízení o správě. Vnitrostátní plány zajišťují krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou předvídatelnost investic, zejména v nejistých dobách, a mají zásadní význam pro mobilizaci masivních investic potřebných k dosažení kolektivní ambice v podobě klimatické neutrality a pro spravedlivou a řádnou transformaci při zachování energetické bezpečnosti a cenové dostupnosti. Pomáhají členským státům společně plnit cíle v oblasti energetiky a klimatu v rámci Zelené dohody pro Evropu, evropského právního rámce pro klima (2) a balíčku návrhů „Fit for 55“ (3), včetně vyšších ambicí v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, jakož i mezinárodních závazků EU v rámci Pařížské dohody.

Vnitrostátní plány hrají klíčovou roli také při plnění plánu REPowerEU (4) , a to s ohledem na zvýšené nároky na odolnější energetickou unii. Od počátku růstu cen energií v polovině roku 2021 přijala EU komplexní a na míru přizpůsobenou nouzovou reakci na energetickou krizi vyvolanou nejnovějším geopolitickým vývojem. Tato reakce změní podobu energetické unie v období do roku 2030 i po něm. Vnitrostátní plány musí zohlednit zásadní výzvy v oblasti energetické bezpečnosti a cenové dostupnosti. Patří k nim potřeba rychle diverzifikovat dodávky energie, vypracovat konzistentní harmonogram pro uskladňování zemního plynu (5), zohlednit snížení poptávky v mimořádné situaci (6) a intervenci k řešení vysokých cen energie a posílení solidarity v mimořádné situaci (7).

Členské státy aktualizují své vnitrostátní plány na období 2021–2030 do června 2023 (návrhy plánů) a června 2024 (konečné plány) (8). Vzhledem k tomu, že se od přípravy původních vnitrostátních plánů v letech 2019–2020 výrazně změnily politiky a geopolitické okolnosti týkající se energetiky a klimatu, měly by se jejich aktualizace zaměřit na potřebu ambicióznějších opatření v oblasti klimatu, rychlejšího přechodu na čistou energii a zvýšení energetické bezpečnosti. Aktualizované vnitrostátní plány by měly EU umožnit, aby se přiblížila k odolnější a udržitelnější energetické unii, mimo jiné rychlým snížením závislosti na ruských fosilních palivech, a přitom nikoho neopomíjela.

Tento dokument poskytuje členským státům pokyny týkající se procesu a rozsahu přípravy návrhu a konečné verze aktualizovaných vnitrostátních plánů, zejména určením osvědčených postupů a nastíněním důsledků nedávného politického a geopolitického vývoje, v právním rámci stanoveném v nařízení o správě, a zejména jeho příloze I (9).

Při přípravě těchto pokynů Komise plně spolupracovala s členskými státy na technické úrovni a vedla konzultace se zúčastněnými stranami prostřednictvím specializovaného semináře pro zúčastněné strany dne 8. září 2022 (10), externích akcí a dvoustranných kontaktů. Tyto pokyny by měly být považovány za jeden z prvků průběžné výměny poznatků a spolupráce během celého procesu.

Rámeček 1: Zásady a osvědčené postupy pro aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu — Stanovit vyšší ambice pro urychlení ekologické transformace na klimatickou neutralitu a posílení odolnosti energetického systému v souladu s právním rámcem pro klima, balíčkem „Fit for 55“ a plánem REPowerEU. Zvláštní pozornost by měla být věnována obnovitelným zdrojům energie, energetické účinnosti, energetické bezpečnosti a omezování emisí skleníkových plynů. — Posílit plánování v rámci vnitrostátních plánů s cílem zajistit spravedlivou a řádnou transformaci, zmírnit sociální dopady a dopady na zaměstnanost, řešit nedostatek pracovních sil a nedostatečnou kvalifikaci, snížit energetickou chudobu a zajistit cenově dostupný přístup k základním službám pro všechny. — Určit vnitrostátní cíle a úkoly, a to i v oblasti financování, které ukazují konkrétní cesty do roku 2030 a 2050 v souladu s dlouhodobými vnitrostátními strategiemi. — Začlenit cíle přizpůsobení se změně klimatu a zohlednit je tam, kde je to relevantní, v pěti rozměrech aktualizovaných vnitrostátních plánů. — Stanovit cíle a úkoly pro snížení emisí metanu a začlenit zvýšené cíle, jakož i opatření pro zmírnění a přizpůsobení se v odvětvích využívání půdy, lesnictví a zemědělství s ohledem na emise CO2 a jiné emise než CO2 a pohlcování uhlíku. — Využít součinností mezi energetickou a digitální agendou k nastartování digitalizace energetického systému. — Zlepšit rozměr výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti, zejména v souvislosti s konkrétními cíli a úkoly, a zároveň začlenit diverzifikaci výrobních kapacit a rozvoj kvalifikace s cílem urychlit přechod na čistou energii. — Již na počátku tohoto procesu se zapojit do rozsáhlých a inkluzivních konzultací s občanskou společností, místními orgány, sociálními partnery a odvětvovými zúčastněnými stranami. — Posílit regionální spolupráci jako nedílnou součást vnitrostátních plánů: zejména pokud jde o rozměr energetické bezpečnosti, s cílem určit důsledné politiky a hlubokou solidaritu. — Prozkoumat součinnost mezi cíli, úkoly a příspěvky a politikami a opatřeními pěti rozměrů energetické unie (11). — Vyvodit závěry z původních vnitrostátních plánů, jejich posouzení ze strany Komise a stavu jejich provádění, aby bylo možné určit nedostatky a oblasti ke zlepšení za účelem zvýšení ambicí a jejich plnění. — Zajistit soulad s ostatními plánovacími nástroji a zohlednit příslušné politiky, opatření a investice v aktualizovaných vnitrostátních plánech (12). — Formulovat komplexní, aktualizovaný a podrobný analytický základ, který bude zahrnovat ekonomické dopady, dopady na zaměstnanost a konkurenceschopnost i sociální, výzkumné, inovační a environmentální dopady, jakož i přínos oběhového hospodářství. — Poskytnout podrobný plán financování, který se bude zabývat investičními potřebami pro každý z pěti rozměrů, a to prostřednictvím nákladově efektivního využití podpory z veřejných rozpočtů a mobilizace soukromých investic, včetně finančních nástrojů a inovativních systémů financování. — Zohlednit doporučení pro jednotlivé země vydaná v souvislosti s evropským semestrem a zajistit soulad s nimi.

1   Zohlednění nového právního, socioekonomického, politického a geopolitického kontextu

Tento oddíl se zabývá tím, jak významné změny, k nimž došlo od roku 2019 v legislativním, socioekonomickém a geopolitickém rámci u politik v oblasti energetiky a klimatu, ovlivňují aktualizace vnitrostátních plánů z hlediska ambicí a rozsahu. Uvedené je doplněno seznamem odkazů v tabulce 1, která shrnuje hlavní cíle, úkoly a příspěvky, jakož i politiky a opatření potřebná k jejich dosažení, uvedená v právních předpisech, strategiích a návrzích. Komise vyzývá členské státy, aby tyto odkazy zohlednily ve svých návrzích aktualizovaných vnitrostátních plánů. Konečné aktualizované plány by měly zohlednit veškeré nové významné změny v neustále se měnícím legislativním, socioekonomickém a geopolitickém kontextu a musí náležitě vzít v potaz doporučení Komise vydaná k návrhům aktualizovaných plánů (13).

1.1    Zvyšování ambicí pro rok 2030 směrem ke klimatické neutralitě

Zelená dohoda pro Evropu dala silný impuls ke zvýšení ambicí v oblasti energetiky a klimatu a zároveň k tomu, aby nikdo nebyl opomenut. Evropský právní rámec pro klima stanovil jako právní závazek dosažení klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050 a snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Tyto cíle jsou podstatně přísnější ve srovnání s cíli, na nichž členské státy založily své původní vnitrostátní plány (14).

V zájmu splnění ambice evropského právního rámce pro klima modernizuje balíček „Fit for 55“ rámec pro energetiku a klima do roku 2030. To nutně přiměje členské státy, aby aktualizovaly cíle a úkoly stanovené v jejich původních vnitrostátních plánech a v politikách i opatřeních k jejich dosažení, zejména v oblasti dekarbonizace (včetně obnovitelných zdrojů energie), energetické účinnosti a vnitřního trhu s energií.

Souběžně s tím a za účelem realizace zvýšených ambicí byly přijaty také klíčové evropské strategie v oblasti energetiky a klimatu, zejména strategie týkající se integrace energetického systému (15), vodíku (16), energie na moři (17), solární energie (18), přizpůsobení se změně klimatu (19) a udržitelných uhlíkových cyklů (20) a akční plán EU pro digitalizaci energetického systému (21). Komise předložila i další příslušné strategie, konkrétně strategii týkající se nulového znečištění (22), biologické rozmanitosti (23), lesů (24) a udržitelné a inteligentní mobility (25), které mají pomoci dosáhnout cílů v oblasti klimatu a energetiky.

Začátkem tohoto roku byla v plánu REPowerEU navržena konkrétní opatření ke snížení energetické závislosti EU na ruských fosilních palivech a k urychlení provádění Zelené dohody pro Evropu pomocí nových opatření, a to v návaznosti na balíček „Fit for 55“. Cílem plánu je cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energie, vytvoření odolnějšího energetického systému a skutečné energetické unie. V rámci tohoto plánu vyzvala Komise spolunormotvůrce, aby zvýšili cíle stanovené ve směrnici o energetické účinnosti a ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie. Realizace plánu REPowerEU urychlí zavádění alternativ k zemnímu plynu a obnovitelných zdrojů, zejména udržitelného biometanu, obnovitelného vodíku, solární fotovoltaiky a větrné energie na moři, a zahájí strukturální střednědobá až dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti.

Návrhy aktualizovaných vnitrostátních plánů by měly toto zvýšení ambicí zohlednit. Členské státy by měly plně začlenit nové a revidované cíle v oblasti energetiky a klimatu obsažené v návrzích balíčku „Fit for 55“ a plánu REPowerEU (26), i když legislativní proces za účelem jejich přijetí ještě nebyl ukončen. Členské státy by již měly zohlednit navrhované zvýšení vnitrostátních cílů v rámci nařízení o „sdílení úsilí“ a nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), kde v obou aktech spolunormotvůrci schválili úroveň ambicí navrženou Komisí. Členské státy by také měly zvážit nové cíle podle přepracované směrnice o energetické účinnosti a revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Od doby, kdy byly připravovány původní vnitrostátní plány, pracovaly členské státy také na svých vlastních vnitrostátních dlouhodobých strategiích podle nařízení o správě. V souladu s nařízením o správě by aktualizované vnitrostátní plány měly být v souladu s těmito dlouhodobými strategiemi, jakož i s cílem klimatické neutrality stanoveným v evropském právním rámci pro klima.

Aktualizované plány by měly rovněž zohlednit mezinárodní vývoj související s Pařížskou dohodou, zejména proces stanovený Klimatickým paktem z Glasgow pro zvyšování ambicí v oblasti zmírňování změny klimatu (27). Ten obsahuje několik rozhodnutí týkajících se plánování v oblasti energetiky a klimatu, včetně postupného omezování uhelné energetiky, postupného ukončování dotací na fosilní paliva a zvážení dalších opatření ke snížení emisí jiných než CO2, včetně metanu, do roku 2030.

1.2    Zvýšení energetické bezpečnosti a cenové dostupnosti a směřování k odolnější energetické unii

Aktualizované vnitrostátní plány musí zvýšit připravenost a posílit opatření v EU, která směřují ke kolektivní energetické bezpečnosti. Geopolitická situace v nedávné době způsobila bezprecedentní nárůst velkoobchodních a maloobchodních cen energií, přičemž meziroční změny dosáhly 360 %, resp. 55 % (srpen 2022). Tato extrémní volatilita na trhu s energií se týká všech členských států, přičemž ovlivňuje kupní sílu domácností a konkurenceschopnost hospodářství. Současně tato situace zvyšuje tlak na evropskou energetickou bezpečnost.

Aktualizované vnitrostátní plány by měly zohlednit opatření vyplývající z plánu REPowerEU, která v dlouhodobém horizontu zásadně změní energetický systém.

Nové nařízení o uskladňování zemního plynu (28) vyžaduje, aby členské státy posílily plánování své energetické bezpečnosti. Zásadní význam má diverzifikace dodávek energie zkoumáním nových možností dovozu energie, včetně jaderných paliv a náhradních fosilních paliv. Členské státy by měly při úvahách o skladbě zdrojů energie ve svých aktualizovaných vnitrostátních plánech zohlednit hledisko bezpečnosti dodávek.

Komise rovněž vybízí členské státy, aby zohlednily pokrok a plánování infrastrukturních projektů, které jsou pro splnění cílů Zelené dohody pro Evropu a plánu REPowerEU určeny jako významné. Díky síti TEN-E (29) a projektům společného zájmu se naše energetické trhy staly bezpečnějšími, lépe integrovanými a konkurenceschopnějšími. Pátý seznam projektů společného zájmu (30) a omezená dodatečná infrastruktura uvedená v příloze 3 plánu REPowerEU pomohou vyřešit zbývající úzká místa v sítích a dále diverzifikovat trasy a zdroje plynu, posílit elektrizační soustavy na pevnině a přispět k dosažení ambiciózních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů na moři ve všech evropských přímořských oblastech. Infrastrukturní projekty by zároveň neměly vést k závislosti na fosilních palivech a k „uvíznutí“ aktiv, což by bránilo dlouhodobému přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku.

Kromě toho by členské státy měly plně využít potenciál okamžité reakce na energetickou krizi k tomu, aby ve vnitrostátních plánech upevnily rozměr energetické bezpečnosti.

Aktualizované vnitrostátní plány by měly zohledňovat sdělení „Bezpečná zima díky úsporám plynu“ (31) a nařízení Rady o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu (32) , které stanoví opatření pro přípravu na případné přerušení dodávek plynu. Cílem těchto krátkodobých opatření je posílit společnou připravenost EU v duchu solidarity. Opatření přijatá v tomto rámci jsou propojena s plánem REPowerEU, a zejména se sdělením o úsporách energie v EU.

Komise rovněž předložila okamžitá opatření k řešení prudkého nárůstu cen energií. Dne 6. října 2022 přijala Rada mimořádná opatření k řešení vysokých cen energií (33). Snížení poptávky po elektřině ve špičce spolu s přiměřenou podporou konečných spotřebitelů, která vyplývá z omezení příjmů z inframarginálních technologií a ze solidárních příspěvků, přispěje v nadcházejících měsících k bezpečné a cenově dostupnější energii. Dne 18. října 2022 předložila Komise další mimořádné návrhy na omezení cen energií a zajištění větší solidarity v oblasti připravenosti (34).

Solidarita a kolektivní opatření jsou pro vnitrostátní plány klíčové, protože ovlivňují energetickou bezpečnost každého členského státu, cenovou dostupnost energie a v konečném důsledku i kolektivní odolnost EU.

Aktualizované vnitrostátní plány by měly zohlednit, jak jsou mimořádná opatření za účelem omezení dopadu vysokých cen energií: i) začleněna do střednědobého plánování do roku 2030 a ii) v souladu se všemi pěti rozměry energetické unie. Cílem těchto opatření je ulevit konečným spotřebitelům, ale zároveň by neměla narušovat dlouhodobější zastřešující cíle Zelené dohody pro Evropu, včetně cílů dekarbonizace, nulového znečištění, biologické rozmanitosti, účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti. Musí být také fiskálně udržitelná a neměla by ohrozit bezpečnost dodávek a rovné podmínky na vnitřním trhu s energií.

Členské státy by měly ve svých aktualizovaných vnitrostátních plánech popsat, jakým způsobem hodlají spotřebitelům poskytnout výhody levnějších obnovitelných zdrojů energie a nízkouhlíkových technologií. Za účelem plné dekarbonizace odvětví elektrické energie by členské státy měly prozkoumat investiční pobídky v oblasti flexibility, (inteligentních) sítí, digitálních podpůrných řešení pro elektrické sítě a pevné kapacity. Zdá se, že je rovněž důležité zajistit likvidnější termínové trhy a lépe chránit spotřebitele před nadměrnou volatilitou cen, vysokými cenami a nadměrným riskováním ze strany dodavatelů. Vnitrostátní plány by měly rovněž prozkoumat, jak zlepšit účinnost přeshraničního obchodu a zároveň zajistit, aby bylo mezi členskými státy možné volně obchodovat se všemi druhy elektřiny. Současně se Komise neprodleně zapojí do hluboké a komplexní reformy uspořádání trhu s elektřinou.

Komise vyzývá členské státy, aby co nejlépe využily integrovaný přístup vnitrostátních plánů a plně prozkoumaly součinnost mezi příslušnými rozměry v plánech. Například rychlý pokrok v oblasti uskladňování, diverzifikace dodávek energie a odezvy na straně poptávky zvýší energetickou bezpečnost a pomůže urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie, zvýšit energetickou účinnost celého energetického systému a zlepšit integraci vnitřního trhu s energií.

V případě potřeby je třeba plně mobilizovat regionální spolupráci a příslušné fórum za účelem rozvoje mechanismů kolektivních opatření a solidarity, které zajistí alternativní dodávky, zabrání narušování a zvýší připravenost a odolnost.

V neposlední řadě by aktualizované vnitrostátní plány měly v souladu s plánem REPowerEU zohlednit vnější energetickou angažovanost EU (35). Členské státy by měly odkazovat na příslušné iniciativy nebo projekty, které byly podniknuty nebo provedeny v souladu se strategií Global Gateway (36).

Rámeček 2: Využití odrazového můstku v podobě evropského semestru Nařízení o správě vyžaduje, aby členské státy zohlednily nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru (37). Zprávy o jednotlivých zemích v rámci evropského semestru pro rok 202221 určují klíčové nevyřešené nebo nově vznikající makroekonomické výzvy, kterými se dostatečně nezabývají závazky přijaté v plánech pro oživení a odolnost. Doporučení pro jednotlivé členské státy pro rok 2022 se na tyto strukturální výzvy (včetně provádění plánu REPowerEU) zaměřují, a to s náležitým ohledem na sociální spravedlnost přechodu na čistou energii (38). V oblasti energetické a klimatické politiky se tato doporučení zaměřují především na snížení závislosti na ruských fosilních palivech a na další dekarbonizaci hospodářství. Vyzývají k urychlenému zavádění obnovitelných zdrojů energie a potřebné infrastruktury, k podpoře nezbytných změn kvalifikace a prohlubování dovedností u pracovní síly, k řešení nedostatku pracovních sil a nedostatečné kvalifikace, ke zvýšení energetické účinnosti a ke zvýšení kapacity propojení v celé EU. U značného počtu členských států se doporučení týkají také udržitelné mobility, zatímco u několika členských států se doporučení týkají environmentálních aspektů, například oběhového hospodářství. Členské státy při aktualizaci svých vnitrostátních plánů plně zohlední doporučení pro jednotlivé země na roky 2022 a 2023 vydaná v rámci evropského semestru. Měly by rovněž zahrnout informace o tom, jak příslušné politiky a opatření v jednotlivých rozměrech aktualizovaných vnitrostátních plánů přispívají k plnění doporučení pro jednotlivé země v oblasti energetiky a klimatu.

1.3    Zajištění spravedlivé a řádné transformace

1.3.1   Zmírnění sociálních dopadů a dopadů na zaměstnanost a dosažení spravedlivé a řádné transformace v oblasti energetiky a klimatu

Aktualizované vnitrostátní plány by měly socioekonomické dopady zohlednit lépe než původní vnitrostátní plány. Spravedlnost a solidarita jsou klíčovými cíli a nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu, která uznává, že žádný jednotlivec ani region by neměl být opomenut. Nezbytným předpokladem pro řešení současné energetické krize a přípravu půdy pro spravedlivou transformaci je řešit již od počátku socioekonomické dopady transformace v oblasti energetiky a klimatu a v průběhu celého procesu chránit domácnosti, ohrožená průmyslová odvětví a pracovníky.

Doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu nastiňuje balíčky politik na podporu spravedlivé ekologické transformace a vyzývá členské státy, aby je plně zohlednily v procesu aktualizace svých vnitrostátních plánů (39). Zejména by členské státy měly vypracovat jasné strategie, které by určily a změřily důsledky transformace v oblasti energetiky a klimatu pro sociální oblast, zaměstnanost a kvalifikaci (nebo jakékoli jiné distribuční dopady), a měly by řádně zvážit, jak tyto výzvy účinně řešit. Aktualizované vnitrostátní plány by měly jasně upřednostnit financování spravedlivé transformace, změny kvalifikace a prohlubování dovedností a podpory při přizpůsobení se trhu práce.

Při vytváření a provádění politik a opatření by se měl uplatňovat jak přístup z hlediska celé společnosti, tak i podrobný přístup, který se zaměří na nejvíce postižené regiony, odvětví a skupiny obyvatel, zejména na ty, které se již nacházejí ve zranitelné situaci.

Rámeček 3: Klíčové politiky a opatření spravedlivé transformace pro aktualizované vnitrostátní plány — Podporovat zvyšování energetické účinnosti, a to i v sektoru dostupného sociálního bydlení; poskytovat jednotlivcům finanční pobídky a poradenství a věnovat náležitou pozornost rozdělení pobídek mezi vlastníky a nájemníky i vývoji nákladů na bydlení, — poskytovat všem spotřebitelům, a zejména zranitelným domácnostem, na míru přizpůsobené informace a poradenství (a to i s využitím digitálních nástrojů) o tom, jak snížit poptávku po energii a účty za energii. Zaměřit se na úspory energie při spotřebě a výrobních činnostech s vysokou energetickou náročností, — posílit postavení spotřebitelů energie usnadněním přístupu k energii z obnovitelných zdrojů, zjednodušením postupů povolování a dalším rozvojem vlastního zásobování energií prostřednictvím občanů a společenství pro obnovitelné zdroje, což bude doplněno doprovodnými kampaněmi se zvláštním zaměřením na zranitelné skupiny a spotřebitele žijící ve venkovských a odlehlých oblastech (např. nejvzdálenější regiony EU (40)), — předcházet problémům v oblasti udržitelné dopravy, včetně cenové dostupnosti pro zranitelné domácnosti, a to prostřednictvím přímých podpůrných opatření a rozvoje potřebné infrastruktury, — podporovat přístup ke kvalitnímu zaměstnání, zejména prostřednictvím veřejných služeb zaměstnanosti, uzpůsobené pomoci při hledání zaměstnání a dalších opatření aktivní politiky na trhu práce (např. vzdělávacích kurzů, pobídek k zaměstnávání a k přechodům, cílených a časově omezených programů zaměstnanosti, systémů podpory učňovské přípravy a kvalitních stáží), — podporovat vytváření pracovních míst a podnikání v oblasti ekologických činností, například prostřednictvím finančních a nefinančních opatření, zajištěním dostupné podpory pro nedostatečně zastoupené a zranitelné skupiny a podporou prosazování ekologických kritérií pro zadávání veřejných zakázek podnikatelům, — vybavit lidi správnými dovednostmi pro přístup ke kvalitním pracovním místům a řešit nedostatek pracovních sil pro ekologickou a digitální transformaci podporou 1) inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy v souladu s prognózami v oblasti dovedností a prostřednictvím partnerství zúčastněných stran, například Paktu pro dovednosti (41); 2) systémů pro učňovskou přípravu, placených stáží a praktických stáží; 3) vzdělávání dospělých za účelem prohlubování dovedností a změny kvalifikace, například prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů (42), všeobecně uznávaných kurzů nebo zapojením do Paktu EU pro dovednosti (43), — zajistit vyvážený a rovný přístup ke vzdělání a pracovním příležitostem na všech úrovních a ve všech odvětvích, například snížením současné nerovnováhy mezi ženami a muži, která je dosud charakteristická pro studenty přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky a odvětví energetiky, — zajistit spravedlivé systémy daní a dávek a sociální ochrany za účelem podpory nejvíce postižených osob a domácností, zejména těch, které jsou ve zranitelných situacích, a to i prostřednictvím 1) cílené a dočasné přímé podpory příjmů, která doplní investiční opatření, 2) přesunu daňového zatížení z pracovních příjmů na ekologické cíle a 3) poskytování inovativních programů při přechodu mezi zaměstnáními s cílem poskytnout během přechodů na trhu práce jistotu příjmů.

1.3.2   Řešení naléhavých problémů energetické chudoby

Cenová dostupnost je prioritou energetické unie a měla by být zohledněna v aktualizovaných vnitrostátních plánech. Komise vybízí všechny členské státy, aby si stanovily jasný, konkrétní, dosažitelný, měřitelný a časově omezený cíl, jak snížit energetickou chudobu. Členské státy posoudí počet domácností, které se nacházejí v energetické chudobě (44). Doporučení Komise o energetické chudobě (45) obsahuje pokyny k vhodným ukazatelům pro její měření. Doporučuje se vysvětlit, jak se tato definice a tyto ukazatele používají a jak se shromažďují údaje o energetické chudobě, a to i na vnitrostátní a místní úrovni.

Aktualizované vnitrostátní plány by měly zohlednit nejnovější legislativní vývoj, zejména navrhovanou definici energetické chudoby ve směrnici o energetické účinnosti a navrhovaný Sociální fond pro klimatická opatření, a výše uvedené doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu.

Pokud členský stát na základě tohoto posouzení zjistí, že se značný počet domácností nachází v energetické chudobě, musí do svého aktualizovaného vnitrostátního plánu zahrnout vnitrostátní orientační cíl pro snížení energetické chudoby, včetně časového rámce, dokdy má být tento cíl splněn (46). Vzhledem k současnému prudkému nárůstu cen energie se však stanovení cíle pro snížení energetické chudoby doporučuje všem členským státům. Pokud se určitý cíl nepovažuje za nezbytný, měly by členské státy toto rozhodnutí zdůvodnit a určit minimální počet domácností, který by se v této souvislosti považoval za „značný“. Kromě toho by vnitrostátní plány měly obsahovat politiky a opatření zaměřená na řešení energetické chudoby, včetně opatření sociální politiky a dalších příslušných vnitrostátních programů. Členské státy by měly uvést, jak byl cíl stanoven, a pro zohlednění současného prudkého nárůstu cen energie by měly použít nejnovější dostupné údaje.

2   Tematické otázky

2.1    Stimulace přechodu na čistou energii

Zavedený správní rámec v oblasti energetiky se ukázal jako pozitivní, neboť cíle EU v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie pro rok 2020 byly překročeny. Rychlé a bezpodmínečné nahrazení ruských fosilních paliv bude vyžadovat rozsáhlé posílení přechodu na čistou energii, přičemž prioritou budou strukturální opatření pro energetickou účinnost a vycházet se bude z výrazné stimulace zavádění obnovitelných zdrojů energie. Zavádění digitálních řešení pro energetiku bude navíc hrát důležitou roli při podpoře transformace energetického odvětví; podpora spolupráce mezi aktéry v odvětví energetiky a v digitální oblasti a vytváření součinnosti mezi energetickou a digitální agendou je pro dosažení cíle v oblasti klimatu zásadní. Při aktualizaci vnitrostátních plánů v tomto směru je třeba plně využít potenciál mechanismu správy.

2.1.1   Urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie a vodíku

Aktualizované vnitrostátní plány by měly být v souladu se zvýšenými ambicemi navrženými v revidované směrnici o obnovitelných zdrojích energie tím, že poskytnou vnitrostátní příspěvek k celkovému závaznému cíli EU. Vnitrostátní plány by měly rovněž obsahovat příspěvky jednotlivých odvětví odpovídající tomuto celkovému cíli a plnění dílčích cílů pro odvětví dopravy, dálkového vytápění a chlazení i pro průmysl a odvětví budov. Urychlené a masivní zavádění obnovitelných zdrojů energie v celé EU je nezbytné, aby mohlo rozhodujícím způsobem přispět k ambici EU postupně se zbavit fosilních paliv z Ruska a dosáhnout cíle klimatické neutrality.

V souladu s plánem REPowerEU by se měla věnovat zvláštní pozornost náhradě zemního plynu zvýšením udržitelné výroby biometanu (tj. především na bázi organického odpadu a zbytků z lesnictví a zemědělství) a urychlením zavádění obnovitelného vodíku v odvětví dopravy a v průmyslu, kde je dekarbonizace obtížná.

Aktualizované vnitrostátní plány by měly zohlednit zavádění potřebné infrastruktury a pobídek v souladu s cílem plánu REPowerEU, který do roku 2030 počítá s 10 miliony tun domácího vodíku z obnovitelných zdrojů a 35 miliardami m3 udržitelné výroby biometanu. Dále by měl být popsán způsob nahrazení paliv na bázi ropy v dopravě prostřednictvím elektrifikace a používáním obnovitelného vodíku v pozemní dopravě. V souladu s cílem 10 milionů tun dováženého vodíku do roku 2030 by aktualizované vnitrostátní plány měly rovněž zohlednit iniciativy nebo opatření, která byla provedena či jsou plánována, nebo mezinárodní partnerství, která budou či byla navázána s cílem usnadnit dovoz vodíku z obnovitelných zdrojů.

Komise rovněž vybízí členské státy, aby do svých aktualizovaných vnitrostátních plánů začlenily složku týkající se udržitelné výroby a využívání bioplynu a biometanu, která posuzuje vnitrostátní potenciál a stanoví trajektorie pro jeho dosažení do roku 2030 a 2050 (47).

Je zapotřebí komplexní rámec politik a opatření na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie ve všech relevantních odvětvích hospodářství. Rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie je důležité zejména v odvětvích, kde byl pokrok dosud pomalejší (např. v dopravě, stavebnictví a průmyslu, zejména v průmyslových odvětvích, kde je snižování emisí obtížné). Je třeba se zaměřit na podporu využívání elektrifikace, technologií pro obnovitelné zdroje energie (včetně obnovitelného vodíku v průmyslových odvětvích), skladování energie a odezvy na straně poptávky, jež zvyšují pružnost energetického systému a usnadňují systémovou integraci obnovitelných zdrojů.

Zvláštní problém při rozvoji a zavádění většiny projektů v oblasti obnovitelné energie, který je třeba řešit v rámci vnitrostátních plánů, se týká vydávání povolení. V tomto ohledu by členské státy měly sladit své vnitrostátní politiky a opatření s návrhem na změnu směrnice o obnovitelných zdrojích energie (48) z května 2022, se solární strategií EU a souvisejícím doporučením o urychlení postupů udělování povolení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (49).

Při aktualizaci svých vnitrostátních plánů by členské státy měly rovněž vypracovat opatření pro usnadnění smluv o nákupu elektřiny a záruk původu. Politiky by se také měly zabývat zaváděním obnovitelných řešení v budovách v návaznosti na návrh přepracované směrnice o energetické náročnosti budov, zejména pokud jde o vytápění (např. tepelná čerpadla) a solární systémy na střechách, a to v souladu s ambicí plánu REPowerEU.

2.1.2   Využití strukturálních opatření v oblasti energetické účinnosti

Opatření v oblasti energetické účinnosti mohou být často nejlevnějším, nejbezpečnějším a nejčistším způsobem, jak snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv z Ruska a zajistit spravedlivou cestu k přechodu na čistou energii. Spotřeba menšího množství energie navíc podporuje bezpečnost dodávek a skladování energie, pomáhá snižovat energetickou chudobu a zvyšuje konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku.

Aktualizované vnitrostátní plány by měly být v souladu se zvýšenými ambicemi navrženými v přepracovaném znění směrnice o energetické účinnosti, a to tím, že stanoví vnitrostátní příspěvek k celkovému závaznému cíli EU a podíly spotřeby energie v odvětvích konečné spotřeby. Aktualizované vnitrostátní plány by měly rovněž obsahovat podrobnosti o výpočtu a metodice závazku k úsporám energie a požadované informace o celkové podlahové ploše, která má být renovována, nebo o ekvivalentní roční úspoře energie v případě veřejných budov.

Politiky, opatření a programy v aktualizovaných vnitrostátních plánech týkající se energetické účinnosti by měly zahrnovat všechna odvětví poptávky po energii, včetně budov (obytných i terciárních), průmyslu a dopravy. Zásada energetické účinnosti v první řadě (50) by měla být použita jako zastřešující a její použití by mělo být vysvětleno. Dále by měla být uvedena metodika výpočtu a podpůrné údaje pro výpočet faktoru primární energie.

Pokud jde o budovy, aktualizované vnitrostátní plány by měly být v souladu s aktualizovanými a zvýšenými ambicemi a požadavky návrhu směrnice o energetické náročnosti budov a se zvýšeným úsilím v oblasti energetické renovace budov s cílem zdvojnásobit míru renovací (renovační vlna (51)). Aktualizované vnitrostátní plány by v návaznosti na závazky ve vnitrostátních dlouhodobých strategiích renovace měly obsahovat opatření přijatá k postupné dekarbonizaci fondu budov, včetně podpůrných opatření finanční a technické pomoci, která souvisejí také s dostupností kvalifikované pracovní síly.

V souladu s plánem REPowerEU a sdělením o úsporách energie v EU (52) by členské státy měly zahrnout informace o svých příspěvcích a o tom, jak provádějí plán REPowerEU, a to uvedením opatření týkajících se změny chování, komunikačních kampaní a fiskálních opatření prováděných nebo plánovaných s cílem podpořit úspory energie.

2.1.3 Zkoumání plného potenciálu souběžné ekologické a digitální transformace

Hluboká digitální transformace energetického systému EU je také jedním z klíčových prvků pro dosažení cílů plánu REPowerEU a Zelené dohody pro Evropu. Účinné využívání energie a zdrojů, dekarbonizace, elektrifikace, integrace odvětví a decentralizace energetického systému – to vše vyžaduje obrovské úsilí v oblasti digitalizace.

Komise vyzývá členské státy, aby zjistily součinnost mezi vnitrostátními činnostmi, cíli a záměry v oblasti energetiky a digitalizace a aby se zamyslely nad tím, jak je dále využívat prostřednictvím politik a opatření v souladu se sdělením „Digitalizace energetického systému – akční plán EU“ (53). Digitalizace bude mít klíčový význam pro zvýšení zapojení spotřebitelů a rozvoj elektrizační infrastruktury, která bude vhodná pro budoucí energetický systém. Investice do digitalizace elektrické sítě rovněž umožní nákladově efektivní transformaci energetického systému.

Na základě zkušeností z plánů pro oživení a odolnost Komise rovněž vybízí členské státy, aby hledaly součinnost mezi vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a vnitrostátními strategickými plány pro digitální dekádu předloženými v rámci politického programu 2030 „Cesta k digitální dekádě“ (54) s cílem zajistit, že digitální infrastruktura a technologie přispějí k udržitelnému oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství a společnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. Komise vyzývá členské státy, aby se zamyslely nad tím, jak využijí proces a nástroje digitální dekády, a zejména projekty více zemí, k urychlení ekologické transformace.

2.2    Začlenění požadavků na přizpůsobení se změně klimatu

Četnost a závažnost povětrnostních extrémů se zvyšuje. Od doby přípravy původních vnitrostátních plánů je význam přizpůsobení se změně klimatu celosvětově stále více uznáván (55). V roce 2021 Komise zveřejnila novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, v níž zdůraznila význam začlenění odolnosti vůči změně klimatu do vnitrostátních fiskálních rámců a význam řešení i vycházejících z přírody. Evropský právní rámec pro klima zdůrazňuje, že je důležité, aby odvětvová opatření byla odolná vůči možným nepříznivým dopadům měnícího se klimatu (56).

Komise vyzývá členské státy, aby ve svých aktualizovaných vnitrostátních plánech stanovily cíle přizpůsobení se změně klimatu s cílem podpořit dosažení vnitrostátních cílů, úkolů a příspěvků v rámci energetické unie (57) v souladu se strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Rizika spojená se změnou klimatu je třeba začlenit do investičních a plánovacích rozhodnutí a zvýšit adaptační kapacitu členských států, posílit odolnost a snížit zranitelnost vůči změně klimatu. Důležité je, že správně navržená opatření v oblasti přizpůsobení mohou mít i vedlejší přínosy v oblasti zmírňování změny klimatu a spravedlivým způsobem zlepšit sociální a ekonomickou odolnost s ohledem na nerovnoměrné regionální a společenské dopady změny klimatu a povětrnostních extrémů. Investice do zmírňování dopadů musí být odolné vůči změně klimatu.

Cíle přizpůsobení se změně klimatu by měly být pokud možno kvantifikovány a jasně propojeny s konkrétními cíli a politikami energetické unie, které podporují. Odkazy na vnitrostátní strategii nebo plán pro přizpůsobení se změně klimatu by mohly být zahrnuty do příslušných oddílů kapitoly o politikách a opatřeních v aktualizovaných vnitrostátních plánech. Aktualizované vnitrostátní plány by například mohly stanovit, jaká opatření zabezpečí potenciál využití půdy pro ukládání uhlíku (rozměr snižování emisí uhlíku), kapacitu výroby elektřiny (rozměr energetické bezpečnosti) nebo úspory energie v domácnostech (rozměr energetické účinnosti) v případě nedostatku vody, sucha, záplav, lesních požárů nebo vln veder. Plánovaná a realizovaná řešení vycházející z přírody mohou být popsána spolu s jejich skutečnými nebo očekávanými dopady z hlediska přizpůsobení se změně klimatu (např. ochrana před dezertifikací, horkem ve městech, povodněmi atd.). Zvláštní důraz by měl být kladen na vodu, zejména na odolnost energetických systémů vůči strukturálnímu nebo sezónnímu nedostatku vody. Lze rovněž zvážit inovativní přístupy, například pojistné smlouvy a fiskální opatření řešící nedostatky v oblasti ochrany klimatu, jakož i investice zaměřené na zachování biologické rozmanitosti, které by přispěly k přizpůsobení se změně klimatu.

2.3    Zlepšení plánování v oblasti využívání půdy, lesnictví a zemědělství

Odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství budou hrát klíčovou roli při dosahování cílů EU v oblasti klimatické neutrality a přizpůsobení se změně klimatu, a to prostřednictvím významného snížení emisí skleníkových plynů, zvýšeného pohlcování uhlíku a ekosystémových služeb pro zlepšení odolnosti. Propad uhlíku v EU se neustále snižuje. Mezi faktory, které k tomu přispívají, patří zvýšení poptávky po dřevě, lesy s dřevem zralým pro těžbu a zvýšený výskyt narušení lesů. Současně pokrok ve snižování emisí v odvětví zemědělství EU stagnuje, a to i přes zvýšenou podporu opatření v oblasti klimatu. Hlavními zdroji emisí skleníkových plynů v zemědělství jsou emise metanu z chovu hospodářských zvířat – jak z enterické fermentace, tak z hospodaření se statkovými hnojivy – a emise oxidu dusného v důsledku používání chemických hnojiv a hospodaření se statkovými hnojivy.

Jak je uvedeno v oddíle 1.1, aktualizované vnitrostátní plány by měly zohlednit zvýšené ambice navrhované v rámci revize nařízení o LULUCF tím, že stanoví cestu k dosažení vnitrostátních cílů. Ve vnitrostátních plánech by mělo být uvedeno, jak státy hodlají zvýšit příspěvek svých odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství ke zvýšenému cíli EU v oblasti klimatu, a to prostřednictvím politik, opatření a zvýšených ambicí. Členské státy by měly lépe integrovat opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu, přizpůsobení se této změně a obnově přírody do svých odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství v kontextu se souvisejícími iniciativami v oblasti biologické rozmanitosti a bioenergie. Nejnověji se návrh právního rámce pro obnovu přírody (58) zabývá také aspekty hospodaření s půdou, které jsou relevantní pro přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování.

Politiky a opatření by měly zohlednit zvýšené ambice, pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění, a měly by zahrnovat emise CO2 a 2 i emise jiné než COpohlcování uhlíku v souvislosti s energetickou účinností, výrobou a využíváním energie z obnovitelných zdrojů a zachováním, ochranou a obnovou ekosystémů.

Rámeček 4: Obsah aktualizovaných vnitrostátních plánů v souvislosti s LULUCF. Plánování a kvantifikace následujících činností: — určení možností, jak zlepšit systém shromažďování a monitorování informací potřebných pro účinnou volbu, tvorbu a provádění politik v oblasti využívání půdy, lesnictví a zemědělství (např. prostřednictvím satelitních snímků). Tento systém by měl zahrnovat potřebu zajistit účinné provádění s ohledem na cíle ochrany a obnovy ekosystémů, — snížení emisí skleníkových plynů v odvětví zemědělství s jinými emisemi než CO2, mimo jiné pokud jde o enterickou fermentaci, hospodaření se statkovými hnojivy a s hnojivy, — zvýšení čistého pohlcování v odvětvích využívání půdy, lesnictví a zemědělství, mimo jiné prostřednictvím uhlíkového zemědělství a materiálů s dlouhou životností, které ukládají uhlík (např. stavební výrobky na bázi dřeva), se zaměřením na integrované přístupy, například řešení vycházející z přírody, s cílem zároveň přispět k cílům ochrany a obnovy ekosystémů, jakož i k dalším cílům v oblasti životního prostředí (např. biologické rozmanitosti, nulovému znečištění a zastavení vyčerpávání přírodních zdrojů), — podpora a provádění opatření v oblasti energetické účinnosti souvisejících s biomasou, včetně dodávek izolačních materiálů na biologické bázi.

2.4    Snižování emisí metanu

Komise vybízí členské státy, aby ve svých aktualizovaných vnitrostátních plánech stanovily odvětvové cíle a úkoly pro snižování emisí metanu a odpovídající politiky a opatření s ohledem na cíle strategie EU pro metan (59).

Snížení emisí metanu přímo přispívá ke zpomalení tempa oteplování. Vzhledem k tomu, že metan je prekurzorem ozonu, snižuje se také znečištění ovzduší. Metan má potenciál globálního oteplování, který je 28krát vyšší než u CO2 v horizontu 100 let. V EU pochází více než polovina antropogenních emisí metanu ze zemědělství, přičemž hospodářská zvířata jsou zodpovědná za 54 % celkových emisí metanu v EU (více než 6 % celkových emisí skleníkových plynů v EU) (60). Naproti tomu přibližně čtvrtina emisí metanu pochází z pevného odpadu a odpadních vod a téměř pětina z energetiky.

Na metan se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“ (61) , které poskytuje členským státům flexibilitu při výběru vhodných politik ke zmírnění emisí metanu. Kromě toho má EU několik odvětvových politik, které pomáhají snižovat emise metanu (62), například společnou zemědělskou politiku, směrnici o skládkách odpadů a navrhované i plánované revize směrnice o průmyslových emisích, směrnice o čištění městských odpadních vod a směrnice o obnovitelných zdrojích energie a nový návrh nařízení o snižování emisí metanu v odvětví energetiky.

Rámeček 5: Příklady politik a opatření ke snížení emisí metanu: — Zemědělství – zavést pobídky pro chov, které zlepší zdraví a plodnost, hospodaření s krmivy a doplňkovými látkami v krmivech ke zmírnění uvolňování metanu z enterické fermentace a zároveň zabránit kompromisům u dalších environmentálních problémů, například emisí amoniaku; podporovat techniky skladování statkových hnojiv (např. chlazení kejdy, zvýšení kyselosti kejdy, zakrývání úložišť statkových hnojiv a kejdy, zavedení mezních hodnot emisí a požadavků na monitorování) a anaerobní biologický rozklad s využitím bioplynu ke zmírnění emisí metanu z hospodaření se statkovými hnojivy, což má další přínos v podobě snížení závislosti na dovozu zemního plynu a zabránění emisím amoniaku; podporovat udržitelnější stravu s menším množstvím červeného a zpracovaného masa a větším množstvím rostlinných zdrojů bílkovin. — Pevný odpad a odpadní vody – omezit skládkování organického odpadu prostřednictvím úplného a rychlého provedení právních předpisů o odpadech a skládkách odpadů; oddělování zdrojů a anaerobní biologický rozklad s využitím bioplynu s cílem snížit emise metanu z pevného odpadu; anaerobní biologický rozklad kalů s využitím bioplynu s cílem zmírnit emise metanu z odpadních vod. — Energetika – v souladu s návrhem nařízení o snižování emisí metanu (63) je třeba zlepšit měření, vykazování a ověřování emisí metanu v odvětví energetiky a omezit emise povinným zjišťováním a opravami netěsností a zákazem odvětrávání a spalování.

2.5    Integrace dlouhodobého geologického ukládání CO2

Komise vybízí členské státy, aby do svých aktualizovaných vnitrostátních plánů zahrnuly plánované úsilí umožňující jejich průmyslovým odvětvím zachycovat a trvale ukládat emise z procesů v geologických úložištích v souladu se směrnicí 2009/31/ES. Dosažení cíle klimatické neutrality vyžaduje, aby byly v rámci EU zbývající emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětvích, kde je snižování emisí obtížné, vyrovnány nejpozději do roku 2050 a aby poté EU dosáhla záporných emisí.

Některé činnosti, včetně energeticky náročných průmyslových odvětví, jako je například výroba cementu, železa a oceli, hliníku, celulózy a papíru a rafinérie, jakož i zemědělství, mají emise z procesů, které jsou výsledkem samotných výrobních postupů. Zachycování a ukládání uhlíku nebo zachycování a využívání uhlíku může v těchto odvětvích zásadním způsobem přispět k řešení emisí.

Kromě toho může pomoci odstraňovat CO2 z atmosféry prostřednictvím pohlcování uhlíku, například bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku, a prostřednictvím zachycování a ukládání uhlíku přímo ze vzduchu. K zavádění bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku by se mělo v aktualizovaných vnitrostátních plánech přistupovat s plným zohledněním limitů a dostupnosti udržitelné biomasy.

Rámeček 6: Stanovení cílů, úkolů a příspěvků pro zachycování a ukládání uhlíku. Komise vybízí členské státy, aby poskytly následující informace: — roční souhrnný odhad vlastních emisí z procesů, které bude třeba omezit pomocí zachycování CO2, — roční množství biogenního CO2 a CO2 přímo ze vzduchu, které bude k dispozici pro geologické ukládání CO2, — kapacitu pro geologické ukládání CO2, kterou lze ročně dát operativně k dispozici, — roční kapacitu pro ukládání CO2, která může být dána k dispozici po ukončení využívání ložisek uhlovodíků, — plánovanou dopravní infrastrukturu pro CO2, — veřejnou finanční podporu, která je k dispozici pro investice do zachycování, přepravy a ukládání CO2, — veškerá další opatření na podporu využití možností dlouhodobého geologického ukládání CO2.

2.6    Podpora rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti

Na základě hodnocení původních vnitrostátních plánů z roku 2020 (64) a s ohledem na současné geopolitické okolnosti a nedávný vývoj politik Komise vyzývá členské státy, aby ve svých aktualizovaných plánech posílily rozměr výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti.

Úspěšná cesta výzkumu a inovací v oblasti čisté energie a nízkouhlíkových technologií vyžaduje dostatek odborníků a podnikatelů, kteří budou podporováni synergickým využitím programů EU a vnitrostátních a regionálních programů. Jasné vnitrostátní cíle a záměry v oblasti výzkumu a inovací do roku 2030 (a případně do roku 2050), intenzivnější spolupráce mezi členskými státy a průběžné monitorování vnitrostátních činností v oblasti výzkumu a inovací mají zásadní význam pro posílení konkurenceschopnosti EU a dosažení cílů Zelené dohody. Tyto prvky jsou rovněž zásadní pro překlenutí mezery mezi výzkumem a inovacemi a uváděním jejich výsledků na trh a pro posílení konkurenceschopnosti EU a v konečném důsledku vedou k urychlenému zavádění technologií, u nichž se očekává, že budou mít dopad na cíle Zelené dohody. Strategie v oblasti výzkumu a inovací by měly zahrnovat a podporovat i netechnologické a mezioborové aspekty, které mají pro urychlení ekologické a energetické transformace zásadní význam; zároveň by měly motivovat ke změně chování, volbám v oblasti životního stylu zohledňujícím klima, podpořit institucionální, správní a politické inovace s cílem vytvořit příznivé podmínky pro klimaticky neutrální transformaci.

V aktualizovaných vnitrostátních plánech by měly být popsány cíle a politiky členských států za účelem usnadnění rozšiřování výroby komerčně dostupných nízkouhlíkových technologií, zařízení a součástí (například zohledněním současné situace a trendů v oblasti investic a přidané hodnoty) v rámci jejich území – a také jejich cíle a politiky pro dosažení tohoto záměru prostřednictvím diverzifikace ve třetích zemích. Plán REPowerEU upřesňuje, že dosažení jeho cílů vyžaduje diverzifikaci dodávek zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a kritických surovin, snížení závislosti jednotlivých odvětví, překonání překážek v dodavatelském řetězci a rozšíření výrobní kapacity EU v oblasti čistých technologií. Aktualizované vnitrostátní plány by měly lépe zohledňovat potřeby související s výrobními kapacitami a průmyslovými hodnotovými řetězci v oblasti klíčových nízkouhlíkových energetických technologií.

Rámeček 7: Osvědčené postupy pro zlepšení rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti — Určit a popsat potřeby výzkumu a inovací v oblasti čisté energie pro dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu, včetně dopadů na životní prostředí a aspektů spravedlivé transformace (65) a posouzení socioekonomických dopadů ekologické transformace. — Popsat vnitrostátní cíle výzkumu a inovací a cíle financování, které ukazují konkrétní a kvantitativní cesty k dosažení cílů pro roky 2030 a 2050 u konkrétních klíčových čistých technologií a zachycování a ukládání uhlíku. — Integrovat průmyslové články hodnotových řetězců čisté energie, například tím, že se budou řešit výrobní kapacity pro technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, čímž se zároveň podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu. — Prozkoumat součinnost mezi příslušnými vnitrostátními fondy a činnostmi, s inovačními platformami a s pracovními skupinami pro provádění strategického plánu pro energetické technologie (SET) a případně se čtyřmi misemi EU v rámci Zelené dohody (66). — Zlepšit spolupráci mezi zeměmi zapojenými do strategického plánu pro energetické technologie, mimo jiné zejména prostřednictvím partnerství v rámci programu Horizont Evropa pro přechod na čistou energii. — Popsat, jak posílit spolupráci s globálními partnery v rámci výzkumu a inovací v oblasti čisté energie. — Zlepšit podporu a přístup k financím pro inovace v podnicích, včetně začínajících podniků, rozvíjejících se podniků a malých a středních podniků. — Začlenit rozšiřování výroby a diverzifikovanou výrobní kapacitu hodnotových řetězců v oblasti čisté energie a nízkouhlíkových technologií do vnitrostátních cílů, politik a opatření, pokud jde o konkurenceschopnost. — Začlenit rozvoj dovedností potřebných pro přechod na čistou energii, například propojením s Paktem pro dovednosti v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. — Začlenit pojmy recyklovatelnosti a oběhovosti a potřebu snížit závislost na zdrojích dovážených surovin a komponentů potřebných k výrobě čistých technologií a účinně je diverzifikovat. — Určit a popsat, jak zlepšit konkurenceschopnost čistých technologií na celosvětovém trhu, včetně hlavních faktorů a výzev na vnitřním i celosvětovém trhu.

2.7    Začlenění cíle klimatické neutrality

Členské státy jsou povinny zahrnout do svých aktualizovaných vnitrostátních plánů prvky, které zvyšují soudržnost a soulad s cílem klimatické neutrality EU, a to na základě svých dlouhodobých vnitrostátních strategií. V zájmu zajištění souladu a soudržnosti s cílem klimatické neutrality EU změnil evropský právní rámec pro klima nařízení o správě tak, aby byl cíl klimatické neutrality zahrnut do příslušných ustanovení uvedeného nařízení (67). Mezi prvky, kde mohou členské státy zlepšit soudržnost a soulad, patří:

—	při posuzování dopadů plánovaných politik a opatření, a to analýzou soudržnosti s cílem klimatické neutrality EU stanoveným v čl. 2 odst. 1 právního rámce pro klima (čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení o správě),

—

v analytickém základu plánu, a to popsáním způsobu, jakým stávající politiky a opatření a plánované politiky a opatření přispívají k dosažení cíle klimatické neutrality EU stanoveného v čl. 2 odst. 1 právního rámce pro klima (čl. 8 odst. 2 písm. e) nařízení o správě a příloha 1 část 1 oddíl B bod 5.5 nařízení o správě),

—	při stanovení politik a opatření týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování, a to poskytnutím výhledu směrem k dosažení cíle klimatické neutrality EU (příloha I část 1 oddíl A bod 3.1.1.i nařízení o správě).

3   Průřezové body, kterým je třeba věnovat pozornost při aktualizaci vnitrostátních plánů

3.1    Na základě zkušeností získaných z původních vnitrostátních plánů

Původní vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu předložené členskými státy jsou základem pro zvýšení ambicí a dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a plánu REPowerEU. Jejich příprava probíhala v souladu s iterativním procesem stanoveným v nařízení o správě a vycházela z rozsáhlých konzultací mezi Komisí a členskými státy, jakož i z konzultací se zúčastněnými stranami a občanskou společností. Komise posoudila první návrhy plánů jednotlivě i na úrovni EU (68) a vydala doporučení členským státům (69) pro dokončení plánů. Konečné plány byly předloženy, i když některé se zpožděním, do 31. prosince 2019, a Komise tyto konečné plány posoudila jednotlivě i souhrnně (70).

3.1.1   Zlepšení vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030

„Přístup na bázi mezirezortní spolupráce“ je ústřední součástí přípravy původních plánů a jednou z hlavních zásad nařízení o správě. Pomáhá zlepšit soudržnost mezi pěti rozměry energetické unie a vytvářet součinnost mezi různými oblastmi politiky.

Komise vyzývá členské státy, aby při přípravě aktualizace svých návrhů a konečných verzí integrovaných vnitrostátních plánů oslovily všechny příslušné orgány a zúčastněné strany. Tyto příslušné orgány by měly spolupracovat napříč svými různými portfolii s cílem aktualizovat vnitrostátní plány a dosáhnout společných cílů energetické unie, Zelené dohody pro Evropu, evropského semestru, Nástroje pro oživení a odolnost, plánu REPowerEU a dalšího vývoje politik EU v oblasti energetiky a klimatu. Tento proces by měl zajistit, aby orgány převzaly odpovědnost za provádění integrovaných vnitrostátních plánů.

Komise vyzývá členské státy, aby vycházely ze svých původních vnitrostátních plánů a zároveň plně zohlednily související posouzení provedené Komisí.

3.1.2   Součinnost s integrovanými zprávami o pokroku

Komise vybízí členské státy, aby při přípravě svých aktualizovaných vnitrostátních plánů vycházely z prvních integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu. S pomocí těchto zpráv lze: i) popsat současnou situaci, včetně přizpůsobení se změně klimatu; ii) odhadnout zbývající nedostatky bránící dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v prvních vnitrostátních plánech a iii) vyvodit závěry o přiměřenosti politik a opatření a investic, které vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu obsahují v jednotlivých rozměrech a odvětvích, včetně jejich dopadu na kvalitu ovzduší a emise látek znečišťujících ovzduší.

Do 15. března 2023 budou členské státy poprvé předkládat Komisi vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu (71). Podávání zpráv o pokroku a jeho monitorování jsou dva hlavní prvky nařízení o správě. Vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu přispějí k hodnocení pokroku v provádění původních vnitrostátních plánů založenému na faktických poznatcích, a jsou tak cenným způsobem, jak určit možné oblasti pro zlepšení. Formát podávání zpráv o pokroku a jeho monitorování byl vytvořen s cílem analyzovat provádění politik v oblasti energetiky a klimatu ve vnitrostátních plánech, a to s ohledem na omezení administrativní zátěže pro členské státy a Komisi.

Analytická část aktualizovaných vnitrostátních plánů, stejně jako plánované politiky a opatření, mohou těžit ze shromážděných informací pro podávání zpráv o pokroku. Pokud se však jedná o trhy s elektřinou a plynem, ceny energie a rozdělení současných cen podle jednotlivých prvků (ve složkách energie, sítě, daní/poplatků), měly by členské státy poskytnout aktualizovanou analýzu ve srovnání s dobou předložení vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu.

3.2    Včasné a inkluzivní zapojení veřejnosti v souladu s Aarhuskou úmluvou

Stejně jako v případě původních plánů musí členské státy vypracovat aktualizaci vnitrostátních plánů v dialogu s místními orgány, organizacemi občanské společnosti, sociálními partnery, odvětvovou podnikatelskou komunitou, investory a dalšími zúčastněnými stranami. Článek 10 nařízení o správě vyžaduje, aby členské státy poskytly veřejnosti včasnou a účinnou příležitost podílet se na vypracovávání vnitrostátních plánů. Členské státy jsou smluvními stranami Aarhuské úmluvy (72), a proto jsou povinny zajistit, aby veřejnost měla včasnou a účinnou příležitost podílet se na přípravě návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v transparentním a spravedlivém rámci (73). Veřejnost musí zejména dostat přiměřený čas k účasti v jednotlivých fázích a musí být konzultována v době, kdy jsou všechny možnosti dosud otevřené (74). Řádná konzultace předpokládá, že veřejnost by měla mít na začátku konzultačního období přístup ke všem relevantním dokumentům, zprávám a předpokladům. Komise vyzývá členské státy, aby se zamyslely nad osvědčenými postupy, jako je například zavedení konzultací prostřednictvím specializovaných internetových stránek týkajících se vnitrostátních plánů, které obsahují veškeré informace.

Podle článku 11 nařízení o správě musí členské státy zřídit víceúrovňový dialog o energetice a klimatu. Musí poskytnout platformu pro diskusi se zúčastněnými stranami o různých scénářích zvažovaných pro energetickou a klimatickou politiku a dosažení cíle klimatické neutrality EU stanoveného v právním rámci pro klima (75). Členské státy budou o pokroku při zřizování tohoto dialogu informovat ve vnitrostátních zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu. V případě veřejných konzultací vybízí Komise členské státy, aby posílily víceúrovňový dialog a spolupracovaly s regionálními a místními jednotlivci a skupinami, kteří mohou navrhnout konkrétní opatření. Měly by také prozkoumat součinnost se stávajícími fóry, jako je Pakt starostů a primátorů. Členské státy musí rovněž zajistit úplné a včasné konzultace se sociálními partnery a jejich zapojení v souladu s příslušnými vnitrostátními pravidly a postupy. Sociální dialog a celospolečenský přístup jsou klíčové pro rozvoj a provádění účinné energetické a klimatické politiky v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv.

Členské státy jsou povinny v aktualizovaných vnitrostátních plánech uvést shrnutí konzultací a názorů nebo předběžných názorů veřejnosti. Členské státy by měly vysvětlit, jakým způsobem byly zohledněny názory veřejnosti, a to ještě před předložením návrhů a konečných verzí vnitrostátních plánů. Od členských států se rovněž očekává, že popíší, jakým způsobem umožnil tento proces transparentní a spravedlivou účast veřejnosti.

3.3    Posílení regionální spolupráce v zájmu lepší koordinace reakce a podpory solidarity

Komise vybízí členské státy, aby při přípravě aktualizovaných vnitrostátních plánů posílily regionální spolupráci. V co největší míře se doporučuje koordinovat tuto spolupráci prostřednictvím fóra zřízeného pro regionální spolupráci. Podporu mohou v případě potřeby poskytovat také regionální skupiny zřízené v rámci energetické platformy EU (76), jakož i regionální rizikové skupiny spojené s bezpečností dodávek plynu na trhu EU. Přestože byl mechanismus správy navržen tak, aby stimuloval spolupráci mezi členskými státy na přeshraniční a regionální úrovni (77), členské státy při přípravě původních vnitrostátních plánů nevyužily plného potenciálu regionální spolupráce.

Komise rovněž vybízí členské státy, aby se dobrovolně zapojily do společné přípravy částí svých vnitrostátních plánů, a to jak na územní, tak na odvětvové úrovni. Jde o příležitost, jak snížit administrativní zátěž členských států a zlepšit obsah vnitrostátních plánů. Komise je připravena tuto spolupráci zprostředkovat, pokud o ni členské státy požádají během přípravy návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů. Regionální spolupráce v rámci politik v oblasti energetiky a klimatu umožňuje prozkoumat součinnost pro účinné dosažení vnitrostátních cílů v oblasti energetiky a klimatu a zajistit větší soudržnost plánů. Mezi oblasti pro koordinaci mohou například patřit společné projekty nebo systémy podpory pro obnovitelné zdroje energie (např. jednotné časové rámce a opatření pro zavedení společného systému) a jednotné přístupy k rozvoji obnovitelné energie v rámci regionu nebo spolupráci v rámci strategického plánu pro energetické technologie.

Komise vyzývá členské státy, aby ve svých návrzích aktualizovaných vnitrostátních plánů shrnuly výsledky regionálních konzultací, včetně připomínek ostatních členských států, a vysvětlily, jak byly tyto připomínky zohledněny.

Rovněž členské státy vyzývá k zapojení regionálních partnerů s cílem zajistit jednotné plánování a řešit rizika spojená s bezpečností dodávek. Je to důležité i pro zajištění zavádění dostatečné elektrizační infrastruktury a infrastruktury pro přenos energie (fyzický rozměr) a pro podporu integrace trhu. Nedávný vývoj v oblasti energetické politiky ukázal, že je zapotřebí regionální spolupráce, aby se zvýšila odolnost a připravenost energetického systému a urychlil přechod na čistou energii. V současné době jsou regionální spolupráce a evropská solidarita více než kdy jindy nejsilnějším přínosem EU pro dosažení diverzifikace dodávek energie, posílení rozměru energetické bezpečnosti v rámci vnitrostátních plánů a v konečném důsledku pro dosažení odolnější energetické unie. S cílem usnadnit regionální spolupráci zveřejňuje Komise zvláštní pokyny pro sdílení nákladů a přínosů v projektech spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Komise vyzývá členské státy, aby ve svých návrzích aktualizovaných vnitrostátních plánů shrnuly svou účast v energetické platformě EU a případná opatření, která z této práce vyplynou. Energetická platforma EU byla vytvořena za účelem koordinace práce na diverzifikaci dodávek plynu do EU bez využití ruských zdrojů. Tento postup bude částečně zahrnovat vytvoření dobrovolného mechanismu pro nákup plynu a vodíku z obnovitelných zdrojů pro EU, který optimálně využije kolektivní politickou a tržní váhu EU. Kromě toho bylo vytvořeno pět regionálních skupin (jihovýchodní Evropa, střední a východní Evropa, severozápadní Evropa, jihozápadní Evropa a Pobaltí), které mají vypracovat akční plány pro realizaci snah energetické platformy EU.

3.4    Zkoumání plného potenciálu součinnosti a propojení s dalšími nástroji plánování za účelem ekologické a spravedlivé transformace

Aktualizované vnitrostátní plány by měly zohlednit nové nástroje financování a plánování, které byly zřízeny od předložení prvních konečných vnitrostátních plánů v roce 2019. Přístup k některým prostředkům je podmíněn schválením specializovaných plánů členských států. Vnitrostátní plány by měly důsledně a integrovaně zohlednit všechny příslušné politiky a opatření, které přispívají k dosažení vnitrostátních cílů, úkolů a příspěvků v oblasti energetiky a klimatu, včetně opatření a možností financování vyplývajících z jiných nástrojů financování a plánování (78).

3.4.1   Nástroj pro oživení a odolnost

Je důležité, aby členské státy v aktualizovaných vnitrostátních plánech plně zohlednily investice a reformy v oblasti energetiky a klimatu v rámci národních plánů pro oživení a odolnost (79) a vycházely z nich při plnění svých aktualizovaných cílů, úkolů a závazků do roku 2030. V kvantitativním vyjádření představuje Nástroj pro oživení a odolnost největší nový zdroj financování politiky v oblasti energetiky a klimatu. Až do srpna 2026 (80) budou plány pro oživení a odolnost v různé míře nadále hnací silou energetických a klimatických reforem a investičních programů členských států. Plány pro oživení a odolnost byly připraveny tak, aby přispěly k cílům, úkolům a příspěvkům vnitrostátních plánů s ohledem na zvýšené ambice pro roky 2030 a 2050. Podle plánu REPowerEU by členské státy měly ve svých plánech pro oživení a odolnost zohlednit dodatečné politiky a opatření, a to zahrnutím zvláštní kapitoly týkající se plánu REPowerEU.

V zájmu zajištění transparentnosti a souladu vyzývá Komise členské státy, aby při provádění aktualizovaných vnitrostátních plánů jasně popsaly úlohu plánů pro oživení a odolnost, včetně kapitol týkajících se plánu REPowerEU. Za tímto účelem by aktualizované vnitrostátní plány měly poskytovat kvantitativní informace o přínosu opatření plánu pro oživení a odolnost k aktualizovaným cílům a úkolům v oblasti klimatu a energetiky, a to i z hlediska financování. Kromě toho Komise vyzývá členské státy, aby ve svých aktualizovaných vnitrostátních plánech uvedly u každé příslušné politiky a opatření křížový odkaz na plán pro oživení a odolnost a kapitolu týkající se plánu REPowerEU. Členské státy by měly uvést, zda je politika nebo opatření plně nebo částečně součástí plánu pro oživení a odolnost a kapitoly týkající se plánu REPowerEU, a úlohu vnitrostátního plánu při doplňování plánů pro oživení a odolnost a kapitol týkajících se plánu REPowerEU.

Případně by měly uvést odkaz na prováděcí rozhodnutí Rady o schválení posouzení jejich plánu pro oživení a odolnost. Členské státy by se měly zamyslet nad případným rozšířením investic a reforem, které mohou dále přispět k plnění cílů, úkolů a příspěvků jejich aktualizovaných vnitrostátních plánů do roku 2030.

Komise rovněž vybízí členské státy, aby využily svých zkušeností s procesem tvorby plánu pro oživení a odolnost. Lze tak dále zlepšit míru podrobností týkajících se investic a reforem v aktualizovaných vnitrostátních plánech, pokud jde o odhady nákladů, financování, popis rozsahu a zahrnutí konkrétních milníků a cílů. Bude třeba zachovat soulad mezi oběma nástroji.

Ačkoli to současné nařízení o správě nevyžaduje, Komise vybízí členské státy, aby při vymezení politik a opatření pro aktualizované vnitrostátní plány uplatňovaly kritéria zásady „významně nepoškozovat“. Úplné splnění kritérií zásady „významně nepoškozovat“ je klíčovým prvkem návrhu Nástroje pro oživení a odolnost. Tím je zajištěno, aby plány přispívaly k ekologické transformaci a k udržitelnému oživení a zároveň omezovaly škody na biologické rozmanitosti, vodních a mořských zdrojích, stimulovaly oběhové hospodářství a předcházely znečištění, a zamezily tak závislosti na neudržitelných aktivech a činnostech. Komise poskytla technické pokyny k uplatňování kritérií zásady „významně nepoškozovat“ v souvislosti s plány pro oživení a odolnost (81).

3.4.2   Fond pro spravedlivou transformaci

Mechanismus pro spravedlivou transformaci (82), zejména Fond pro spravedlivou transformaci (FST), byl vytvořen za účelem mobilizace investic v letech 2021–2027. Tento investiční nástroj pomůže evropským regionům, které jsou nejvíce postiženy transformací na klimatickou neutralitu vzhledem k jejich vysoké závislosti na těžbě fosilních paliv – včetně uhlí, rašeliny a ropných břidlic – a na uhlíkově náročných průmyslových procesech. Fond FST, který je součástí politiky soudržnosti, rovněž uplatňuje zásadu „významně nepoškozovat“ a vylučuje investice do fosilních paliv. Stanoví pevný rámec správy zaměřený na plány spravedlivé územní transformace, které se dokončují. Plány spravedlivé územní transformace jsou strategické dokumenty vysvětlující proces spravedlivé transformace v každém členském státě a činnosti ke zmírnění očekávaných socioekonomických důsledků na nejvíce postižených územích. Plány spravedlivé územní transformace budou představovat rámec pro opatření a investice v regionech závislých na uhlí a/nebo v regionech s průmyslovými odvětvími s vysokými emisemi skleníkových plynů (např. chemický, ocelářský a cementářský průmysl), které budou transformací nejvíce negativně ovlivněny.

Členské státy v aktualizovaných vnitrostátních plánech zohlední proces transformace popsaný v plánech spravedlivé územní transformace. Členské státy by měly vysvětlit součinnost mezi cíli v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a přechodem od fosilních paliv. Měly by také popsat, jak dosažení vnitrostátních cílů zmírní cíleným způsobem socioekonomické dopady na regionální úrovni.

3.4.3   Sociální fond pro klimatická opatření

Komise vybízí členské státy, aby do aktualizovaných vnitrostátních plánů v co největší míře zahrnuly podpůrnou analýzu nutnou k přípravě sociálních plánů pro klimatická opatření. Měly by vysvětlit, jak plánují využít příjmy ze Sociálního fondu pro klimatická opatření k dosažení příslušných cílů, úkolů a příspěvků. Sociální fond pro klimatická opatření (83) je navržen v rámci balíčku „Fit for 55“, aby řešil sociální dopady na zranitelné domácnosti, uživatele dopravy a mikropodniky, které mohou vzniknout v důsledku začlenění budov a silniční dopravy do systému obchodování s emisemi (ETS). Cílem Sociálního fondu pro klimatická opatření je podpořit zranitelné skupiny při snižování jejich závislosti na nákladných fosilních palivech zefektivňováním budov, dekarbonizací vytápění a chlazení budov (včetně začlenění energie z obnovitelných zdrojů) a zvýšením dostupnosti udržitelné dopravy. Cílem Sociálního fondu pro klimatická opatření je také podpořit zranitelné skupiny prostřednictvím vnitrostátních opatření, která poskytují cílenou dočasnou přímou podporu příjmů při zavádění investičních opatření.

Po dokončení jednání o balíčku „Fit for 55“ bude existovat úzká vazba mezi vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a plány Sociálního fondu pro klimatická opatření, protože vnitrostátní plány vymezují politický rámec, v němž bude Sociální fond pro klimatická opatření fungovat. Plány Sociálního fondu pro klimatická opatření budou vycházet z plánovaných reforem a závazků členských států obsažených ve vnitrostátních plánech. Samotné plány Sociálního fondu pro klimatická opatření se zaměří na konkrétní opatření a investice financované ze Sociálního fondu pro klimatická opatření. Zajistí také soudržnost a rozvoj součinnosti s vnitrostátními plány a dalšími příslušnými programy a nástroji EU.

3.4.4   Společná zemědělská politika

Komise vybízí členské státy, aby usilovaly o součinnost mezi strategickými plány společné zemědělské politiky (SZP) a vnitrostátními plány. Členské státy prostřednictvím svých vnitrostátních strategických plánů SZP navrhly systémy podpory, které zahrnují řešení cílů v oblasti klimatu, energetiky, zdraví a biologické rozmanitosti. Komise poskytla ke strategickým plánům SZP jednotlivých členských států doporučení a připomínky. Členské státy dále určily nebo naplánovaly vnitrostátní opatření mimo rámec strategických plánů SZP, která by mohla k těmto ambicím přispět. S ohledem na tyto cíle jsou členské státy povinny přehodnotit a v případě potřeby upravit své strategické plány SZP, jakmile vstoupí v platnost ambicióznější cíle zavedené nařízením o LULUCF a pozměněným nařízením o „sdílení úsilí“ (které má být teprve přijato) (84). Členské státy by měly aktualizovat vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a strategické plány SZP a prozkoumat jejich vzájemnou součinnost, kdykoli to bude možné.

Propojení mezi oběma procesy lze dále zlepšit: i) posílením úsilí o posouzení dopadů zemědělských politik a opatření na snižování emisí skleníkových plynů; ii) zvýšením pohlcování uhlíku a iii) určením příslušných obnovitelných zdrojů energie, například biometanu. Komise a Evropská agentura pro životní prostředí organizují budování kapacit jako součást činností za účelem zlepšení podávání zpráv o politikách a opatřeních v oblasti klimatu (85).

3.4.5   Politika soudržnosti

Komise vyzývá členské státy, aby ve svých aktualizovaných vnitrostátních plánech zohlednily součinnost se stávajícími plánovacími dokumenty vypracovanými v rámci politiky soudržnosti EU na období 2021–2027. Politika soudržnosti EU (realizovaná prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus a Fondu pro spravedlivou transformaci) přispívá k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti (86).

V letech 2021–2027 se politika soudržnosti (mobilizující investice EU ve výši 392 miliard EUR) zaměřuje na pět politických cílů (včetně cíle týkajícího se ekologické a nízkouhlíkové transformace na klimaticky neutrální hospodářství) a na Zelenou dohodu pro Evropu. Aby členské státy mohly využívat prostředky z politiky soudržnosti, musí připravit dohody o partnerství, po nichž následují operační programy. Tyto programy musí brát v úvahu vnitrostátní plány a řešit všechny problémy, které jsou v nich zjištěny. Členské státy jsou rovněž povinny splnit základní podmínky, včetně těch, které se týkají úplného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, energetické účinnosti, renovace bytových a nebytových budov a energie z obnovitelných zdrojů.

3.5    Silný analytický základ

Spolehlivé aktualizované vnitrostátní plány musí zohledňovat strategickou vizi a musí být podloženy solidní a důkladnou kvantitativní analýzou současné a očekávané situace. Silný analytický základ také zajistí, že jednotlivé části plánu budou komplexní a srovnatelné. Analytický oddíl vnitrostátního plánu začíná současnou situací, včetně odhadů na základě stávajících politik a opatření (87),, která se od vypracování původních vnitrostátních plánů výrazně vyvinula. Oddíl „současná situace“ aktualizovaného plánu pro každý z pěti rozměrů energetické unie musí zohlednit všechny relevantní změny na základě nejnovějších dostupných informací. Zejména je třeba zohlednit sociální a ekonomický dopad pandemie COVID-19 a také současnou geopolitickou situaci, která ovlivňuje ceny energií, a obecněji vnitřní trh s energií a trendy v oblasti energetické bezpečnosti a emisí.

Komise vyzývá členské státy, aby využívaly nejmodernější modelovací nástroje a přístupy. Aby byl zajištěn jednotný přístup, měly by členské státy používat stejné klíčové parametry pro dovozní ceny ropy, plynu a uhlí a ceny uhlíku v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, jako jsou parametry používané pro podávání zpráv podle článku 18 nařízení o správě. Členské státy by měly jasně uvést zdroje, z nichž vychází jejich analýza, aby byla zajištěna transparentnost použitých údajů. Komise vyzývá členské státy, aby pokud možno používaly oficiální evropské statistiky.

3.5.1   Scénáře a časový rámec

Aktualizované vnitrostátní plány popíší současnou situaci (88) uvedením odhadů vývoje skleníkových plynů v jednotlivých odvětvích a odhadů pro další rozměry energetické unie při stávajících opatřeních (tj. scénář „se stávajícími opatřeními“) nejméně do roku 2040, včetně roku 2030 (89). Kromě toho by aktualizované vnitrostátní plány měly obsahovat odhady při dodatečných plánovaných politikách a opatřeních (tj. scénář „s dodatečnými opatřeními“) (90). Tyto odhady umožní posoudit dopad těchto plánovaných politik a opatření a porovnat jej s dopady stávajících politik a opatření, a to nejméně do roku 2040 (91) , (92). Členské státy musí rovněž popsat, jak stávající a plánované politiky a opatření přispívají k dosažení cíle klimatické neutrality EU stanoveného v čl. 2 odst. 1 evropského právního rámce pro klima (93).

Evropský právní rámec pro klima mění požadavky na odhady antropogenních emisí skleníkových plynů (94) z období čtyř let na období šesti po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následují po roce, za který se podává zpráva. Vzhledem k tomu, že členské státy připraví do 15. března 2023 k předložení odhady emisí skleníkových plynů do roku 2050 podle článku 18 nařízení o správě, Komise je vyzývá, aby ve svých aktualizovaných vnitrostátních plánech uvedly odhady do roku 2050 pro scénář „se stávajícími opatřeními“ i „s dodatečnými opatřeními“ s cílem ukázat trendy směřující ke klimatické neutralitě v EU.

Členské státy musí veřejnosti zpřístupnit podrobný popis předpokladů, parametrů a metodik použitých k vytváření konečných scénářů a odhadů, s přihlédnutím ke statistickým omezením, licenčním omezením komerčních datových souborů a souladu s pravidly pro ochranu údajů (95). K podpoře transparentnosti, validace a srovnatelnosti výsledků by měly být co nejvíce využívány nástroje a údaje s otevřeným přístupem.

3.5.2   Posuzování hospodářských a sociálních dopadů a dopadů na životní prostředí

V aktualizovaných vnitrostátních plánech posoudí členské státy makroekonomický dopad plánovaných politik a opatření nebo skupin politik a opatření na vnitrostátní a případně regionální úrovni. Pokud je to možné, posoudí se také jejich dopady na zdraví, životní prostředí, konkurenceschopnost, zaměstnanost, dovednosti a společnost. To by mělo zahrnovat srovnání s odhady, které jsou založeny na stávajících politikách a opatřeních nebo skupinách opatření (96), a to se zvláštním zřetelem na posouzení distribučních dopadů (97) a energetické chudoby (98). Komise pravidelně zpřístupňuje výsledky výzkumných projektů v této oblasti, včetně makro- a mikromodelování za účelem posouzení dopadů na zaměstnanost a sociálních a distribučních dopadů přechodu na čistou energii nebo geopolitického vývoje (např. scénáře vývoje cen energií) (99). Tyto prvky mohou podpořit aktualizaci vnitrostátních plánů.

Komise vyzývá členské státy, aby zvážily určité otázky, například možné překážky v rámci celého hospodářství nebo jednotlivých odvětví, zejména pokud jde o dodávky energie, vodu a suroviny a dostupnost pracovní síly a dovedností. Kromě toho by měly být popsány očekávané změny v odvětvové skladbě hospodářství členských států, protože některá odvětví budou vykazovat pokles, jiná budou vznikat a/nebo růst a další se budou transformovat. Z tohoto hlediska by se měly zohlednit úvahy týkající se výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti odvětví čisté energie. Rovněž by měl být plně vyhodnocen pozitivní dopad transformace energetiky.

Dopady na životní prostředí uvedené v aktualizovaných plánech by měly zohlednit zjištění z vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu (100). Plány by měly rovněž zohlednit současné a budoucí vzájemné vztahy mezi dekarbonizací a snižováním emisí znečišťujících látek (odstraněním znečištění). Propojení mezi vodou, energií a klimatem hraje zásadní roli při dosahování cílů energetické unie. Extrémní jevy, například sucha a vysoké teploty, způsobují zátěž energetických systémů a ovlivňují provoz elektráren. Nízká hladina vody zhoršuje v Evropě energetickou krizi a ovlivňuje výrobu vodní a jaderné energie a vnitrozemskou plavbu. Komise vyzývá členské státy, aby v aktualizovaných vnitrostátních plánech popsaly dopad plánovaných politik a opatření na hospodaření s vodou (včetně sucha, povodní a poptávky po vodě) a vodní ekosystémy, zejména pokud jde o rozměr energetické bezpečnosti. Komise vybízí členské státy, aby aktualizované vnitrostátní plány vypracovaly v souladu s příslušnými plánovacími dokumenty pro hospodaření s vodou, například plány povodí, plány pro zvládání povodňových rizik a plány pro zvládání sucha.

Komise vybízí členské státy, aby aktualizované vnitrostátní plány vypracovávaly v těsné návaznosti na aktualizaci národních programů omezování znečištění ovzduší (101). V porovnání s původními vnitrostátními plány existuje při aktualizaci stále prostor pro zlepšení a posílení posouzení dopadu plánovaných politik a opatření na emise látek znečišťujících ovzduší. V rámci integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu budou členské státy rovněž podávat informace o kvantifikaci dopadu politik a opatření (nebo skupin politik a opatření) na kvalitu ovzduší a na emise látek znečišťujících ovzduší. Posouzení v rámci vnitrostátních plánů nicméně umožňuje členským státům upřednostnit ta opatření, která maximalizují celkové přínosy. Politiky a opatření by navíc měly být v souladu se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti (102), akčním plánem pro oběhové hospodářství (103), akčním plánem pro nulové znečištění (104) a evropským plánem boje proti rakovině (105).

Dopady na životní prostředí uvedené v aktualizovaných plánech by měly zohlednit také dopady klimatické a energetické politiky na biologickou rozmanitost. Změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti spolu souvisejí. Energetické a klimatické politiky mohou vést k součinnosti, ale také ke kompromisům v souvislosti s biologickou rozmanitostí (např. obnova přírody nebo řešení vycházející z přírody s cílem zvýšit propady oproti odlesňování nebo znehodnocování lesů za účelem výroby biomasy pro energetické účely). Tyto dopady by měly být zohledněny a kvantifikovány v aktualizovaných vnitrostátních plánech.

3.5.3   Integrace a modelování přínosu oběhového hospodářství k transformaci v oblasti klimatu

Komise vyzývá členské státy, aby ve svém aktualizovaném vnitrostátním plánu stanovily své klíčové politiky a opatření v oblasti oběhového hospodářství, které ovlivňují emise skleníkových plynů, spotřebu energie a využívání kritických surovin. Oběhové hospodářství snižuje množství odpadu (včetně organického odpadu, který je zdrojem emisí metanu) a využívání primárních zdrojů (včetně energie a kritických surovin), a tím snižuje emise skleníkových plynů. Vytváří pracovní místa v blízkosti produktů, které je třeba opravovat, renovovat nebo sdílet (106). Oběhovost navíc zlepšuje dostupnost surovin a snižuje závislost evropského hospodářství na dovozu. Oběhové hospodářství rovněž vytváří nová pracovní místa a příležitosti na různých úrovních kvalifikace, a to i pro často nedostatečně zastoupené skupiny na trhu práce, například ženy, osoby se zdravotním postižením a zranitelné skupiny. Aktualizované vnitrostátní plány by měly obsahovat křížové odkazy na strategie, akční plány a právní předpisy týkající se oběhového hospodářství s dopady na energii a emise skleníkových plynů. Vnitrostátní plány by také měly s využitím dostupných modelovacích nástrojů odhadnout skutečné a očekávané snížení emisí skleníkových plynů dosažené díky opatřením v oblasti oběhového hospodářství.

Členské státy by měly podávat zprávy o klíčových politikách a opatřeních v oblasti odpadů a odpadních vod, jejichž cílem je snížit emise metanu. Měly by obsahovat kvantifikaci skutečného nebo odhadovaného dopadu těchto politik a opatření na emise skleníkových plynů. Komise rovněž vybízí členské státy, aby poskytly informace o modelech použitých k odhadu dopadu.

3.6    Financování transformace v oblasti energetiky a klimatu: sladění investičních potřeb s dostupným veřejným a soukromým financováním

Komise vyzývá členské státy, aby do svých aktualizovaných vnitrostátních plánů zahrnuly komplexní a ucelený přehled veřejných a soukromých investic potřebných k dosažení cílů, úkolů a příspěvků v oblasti energetiky a klimatu. Při předkládání vnitrostátních plánů v roce 2020 stanovily všechny členské státy investiční potřeby v oblasti energetiky, včetně rozdělení podle odvětví. Ne všechny členské státy se však zabývaly investičními potřebami pro všech pět rozměrů energetické unie, případně ne všechny poskytly komplexní přehled investičních potřeb pro transformaci v oblasti klimatu, včetně opatření pro přizpůsobení se změně klimatu. Kromě toho byly metodiky a šablony použité k předložení různých údajů často nejednotné. Rozdíly v přístupech a hloubce analýzy ztěžují porovnání odhadů investic napříč všemi vnitrostátními plány. Znamenalo to nedostatečnou předvídatelnost pro investory a snížení celkové spolehlivosti vnitrostátních plánů.

Pro zajištění uceleného přehledu investičních potřeb a financování vyzývá Komise členské státy, aby tento přehled konsolidovaly na úrovni jednotlivých politik a opatření nebo jejich skupin. U každé z nich budou uvedeny informace o očekávaných investicích a jejich financování z veřejných zdrojů (na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU) a ze soukromých zdrojů. Jako struktura pro podávání zpráv by mohla být použita šablona v příloze XIII o pokroku při financování v rámci vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu.

3.6.1   Odhad investičních potřeb

Členské státy poskytnou ve svých aktualizovaných vnitrostátních plánech informace o očekávaných objemech investic, které budou potřeba v souvislosti s plánovanými politikami a opatřeními (107) . Komise vyzývá členské státy, aby uvedly zdroje financování pro provádění plánovaných klíčových politik a opatření nebo skupin politik a opatření (viz oddíl 3.6.2 níže). U politik a opatření, které již byly přijaty a provedeny, by členské státy měly poskytnout přehled odhadovaných počátečních investic, a pokud je to možné, i skutečných investic, přičemž by měly použít informace shromážděné prostřednictvím vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu. Pokud je to možné, měl by být tento přehled rozdělen podle klíčových politik a opatření nebo skupin politik a opatření. Dobrý analytický základ pomáhá zjistit investiční potřeby. Tyto potřeby lze odhadnout různými způsoby, a to pomocí doplňujících se přístupů shora dolů nebo zdola nahoru. Zatímco přístupy shora dolů jsou nejvhodnější pro porovnání alternativních scénářů politiky, přístupy zdola nahoru pomáhají sledovat potřeby jednotlivých investic a reforem.

Rámeček 8: Osvědčené postupy pro popis odhadovaných investičních potřeb V zájmu zvýšení transparentnosti Komise vybízí členské státy zejména k tomu, aby do svých aktualizovaných vnitrostátních plánů zahrnuly následující prvky: — popis metodiky použité pro výpočet odhadů, — popis základního scénáře (tj. scénáře bez dodatečných investic), — jasné uvedení toho, k čemu se čísla vztahují (např. kumulativní vs. roční dodatečné investice, nominální vs. diskontované hodnoty), a případně typy zahrnutých investic (např. kapitál, zboží dlouhodobé spotřeby, provozní náklady), — rozdělení investic podle přesně vymezených skupin klíčových politik a opatření, případně pěti rozměrů energetické unie a/nebo odvětví v souladu s podáváním integrovaných zpráv o pokroku, — informace o očekávaném objemu investic, které se tím vyvolají a které budou nutné k dosažení každé politiky a opatření, a o zdroji financování (veřejném (vnitrostátní, EU – včetně Nástroje pro oživení a odolnost) a soukromém – pokud je k dispozici), — základní rok hodnoty investice a relativní diskontní sazbu.

3.6.2   Veřejné a soukromé financování

Komise vybízí členské státy, aby kvantitativně i kvalitativně popsaly financování každé politiky a opatření, které jsou součástí aktualizovaných vnitrostátních plánů. Patří sem informace o tom, jak budou využívány finanční nástroje EU a vnitrostátní finanční nástroje (108). Například jak využít programy v rámci rozpočtu EU, například Nástroj pro oživení a odolnost, příjmy ze systému EU ETS (včetně Modernizačního fondu, Inovačního fondu a výnosů z dražeb na vnitrostátní úrovni) a další zdroje dostupné na vnitrostátní úrovni. Jelikož se různé nástroje EU a vnitrostátní nástroje mohou vzájemně doplňovat, vybízí Komise členské státy, aby popsaly, jak vytvořily nákladově efektivní součinnost a kombinovaná řešení pro veřejnou finanční podporu, jak je zamezeno dvojímu financování a jak se od veřejných nástrojů očekává, že budou dále mobilizovat soukromé investice.

Komise vyzývá členské státy, aby popsaly úlohu, kterou rozvojové banky hrají při financování investic v oblasti energetiky a klimatu a při získávání soukromého kapitálu. Například Evropská investiční banka si stanovila řadu cílů (jak v rámci EU, tak v rámci svých celosvětových operací) jako „klimatická banka“ EU: do roku 2025 bude 50 % jejích činností podporovat opatření v oblasti klimatu a udržitelnosti životního prostředí; veškeré její financování od konce roku 2020 bylo v souladu s Pařížskou dohodou a stanovila si celkový cíl mobilizovat v tomto desetiletí nejméně 1 bilion EUR na projekty v oblasti klimatu a životního prostředí.

Aktualizované vnitrostátní plány by měly rovněž poskytnout přehled o tom, v jaké výši se očekává financování plánovaných politik a opatření ze strany soukromého sektoru. Například v oblasti energetické účinnosti by členské státy měly poskytnout podrobné informace o očekávaném objemu soukromých investic a o využívání úvěrových produktů v oblasti energetické účinnosti (zelené úvěry, hypotéky spojené s energetickou účinností) ze strany spotřebitelů.

4   Iterativní proces s Komisí a další postup

Komise očekává, že všechny členské státy budou dodržovat lhůty stanovené v článku 14 nařízení o správě. Vzhledem k vyšším ambicím a omezenému času, který zbývá do roku 2030, by členské státy měly upřednostnit přípravu návrhů konečných aktualizovaných plánů.

Komise se plně zapojila do podpory členských států při aktualizaci vnitrostátních plánů. Komise bude zejména pokračovat ve spolupráci s členskými státy na technické úrovni, aby zajistila další důkladné výměny informací a poskytla další podrobnosti o konkrétních aspektech těchto pokynů. Komise bude organizovat příslušné pracovní skupiny a dvoustranné výměny informací a zapojí se do odvětvového a regionálního prostředí s cílem podpořit řádnou spolupráci v průběhu celého procesu.

Kromě pravidelných výměn informací využívá Komise několik nástrojů, včetně evropského semestru a Nástroje pro technickou podporu, a také několik podpůrných opatření a studií, například smlouvy o podpoře pro přípravu a posouzení aktualizací vnitrostátních plánů. Poté, co členské státy předloží návrhy aktualizovaných vnitrostátních plánů (109), je Komise posoudí a může členským státům vydat doporučení určená pro jednotlivé země, jak je stanoveno v nařízení o správě.

V rámci iterativního procesu mezi členskými státy a Komisí bude Komise posuzovat vnitrostátní plány podle požadavků nařízení o správě a plně zohlední pokyny uvedené v tomto dokumentu. Komise bude věnovat zvláštní pozornost tomu, zda jsou cíle, úkoly a příspěvky stanovené členskými státy dostatečné pro společné dosažení energetické unie, včetně těch, které jsou uvedeny v příslušných právních předpisech, o nichž se v současné době jedná, a také při posuzování jednotlivých plánů.

Tabulka 1

Klíčové cíle, úkoly a příspěvky, politiky a opatření předložené v právních předpisech, strategiích a návrzích

Pozn.:

Tato tabulka není vyčerpávající, ale spíše shrnuje klíčové prvky, které je třeba vzít v úvahu při aktualizaci vnitrostátních plánů.

Iniciativa	Odkaz	Druh	Cíle a úkoly	Politiky a opatření
Zelená dohoda pro Evropu Evropský právní rámec pro klima	COM(2019) 640 final Nařízení (EU) 2021/1119	Sdělení Přijaté právní předpisy	— Klimatická neutralita na úrovni EU do roku 2050. — Zvýšit cíl EU týkající se snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň na 50 % a směřovat k 55 %.	Není relevantní
Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému	COM(2020) 299 final	Sdělení	— Žádné další cíle	Opatření s cílem: — využít integraci energetického systému k dosažení rovnováhy elektrické sítě a zajistit integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů, — propojit teplárenství a elektroenergetiku za účelem zajištění vyššího začlenění obnovitelných zdrojů v obou odvětvích, — propojit různá odvětví konečného využití a energetiku za účelem zajištění využití odpadního tepla, — zajistit přístup uživatelů elektrických vozidel k datům.
Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu	COM(2020) 301 final	Sdělení	— Elektrolyzéry pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů v EU o výkonu 6 GW do roku 2024 a o výkonu 40 GW do roku 2030.	Není relevantní
Doporučení Komise týkající se energetické chudoby	COM(2020) 9600	Sdělení	— Žádné další cíle	Opatření s cílem: — snížit a/nebo zmírnit energetickou chudobu prostřednictvím energetické účinnosti, — zajistit přístup k energii všem skupinám spotřebitelů, zejména těm nejzranitelnějším.
Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost	COM(2020) 741 final	Sdělení	— Instalovaná kapacita alespoň 60 GW větrné energie na moři a alespoň 1 GW energie z oceánů do roku 2030 s cílem dosáhnout 300 GW a 40 GW do roku 2050. — Členské státy začlení cíle rozvoje obnovitelných zdrojů energie na moři do svého vnitrostátního územního plánování námořních prostor.	Není relevantní
Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu	COM(2021) 82 final	Sdělení	— Společnost odolná vůči změně klimatu, plně přizpůsobená nevyhnutelným dopadům změny klimatu.	— Strategie obsahuje 48 veřejných politických závazků. — Zavedení řešení vycházejících z přírody, která pomohou snížit klimatická rizika, zdravotní hrozby, zvýšit ochranu klimatu a zajistit přístup ke sladké vodě. — Plány pro zvládání sucha, opatření ke zvýšení schopnosti půdy zadržovat vodu a bezpečné opětovné využívání vody.
„Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě	COM(2021) 550 final	Sdělení	Není relevantní (cíle jsou uvedeny v doprovodných návrzích)	Není relevantní (opatření jsou uvedena v doprovodných návrzích)
Přepracované znění směrnice o energetické účinnosti  (110)	COM(2021) 558 final	Legislativní návrh	— Cíl na úrovni EU ve výši 9 % v oblasti energetické účinnosti v roce 2030 a revidované příspěvky členských států k tomuto cíli. — Povinnost úspor energie – dílčí cíl pro úspory energie vyplývající z energetické chudoby a cenově dostupného sociálního bydlení. — Cíl snížit celkovou konečnou spotřebu energie všech veřejných subjektů. — Požadavek na renovaci všech veřejných budov na úroveň budov s téměř nulovými emisemi.	— Opatření zohledňující zásadu „energetická účinnost v první řadě“. — Opatření k odstranění překážek pro energeticky účinné zadávání veřejných zakázek. — Seznam veřejných subjektů, které musí přispět k dosažení cíle snížení celkové konečné spotřeby energie veřejných subjektů. — Opatření ke splnění požadavku na úspory energie. — Opatření v oblasti přeměny, distribuce a přenosu energie, včetně účinné infrastruktury pro dálkové vytápění a chlazení. — Opatření na podporu energetických auditů a systémů hospodaření s energií. — Komplexní posouzení vytápění a chlazení (použitelné pro konečnou verzi vnitrostátního plánu pro rok 2024). — Opatření na podporu a usnadnění účinného využívání energie konečnými zákazníky a konečnými uživateli. — Opatření na podporu veřejných subjektů při využívání smluv o energetických službách pro renovaci velkých budov. — Opatření na podporu energetických služeb ve veřejném sektoru. — Systémy certifikace a/nebo rovnocenné systémy kvalifikací pro profese v oblasti energetické účinnosti. — Financování programů a systémů energetické účinnosti.
Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (hlavní) [1]	COM(2021) 557 final	Legislativní návrh	— Zvýšený cíl pro obnovitelné zdroje energie (OZE) na úrovni EU ve výši 40 % v roce 2030 a revidované příspěvky členských států k tomuto cíli. — Revidovaný cíl v oblasti intenzity emisí skleníkových plynů a jejich snižování v odvětví dopravy směrem k vyšším hodnotám. — Revidovaný dílčí cíl pro pokročilá biopaliva pro roky 2025 a 2030 směrem k vyšším hodnotám. — Nové dílčí cíle pro obnovitelná paliva nebiologického původu v dopravě. — Nový roční nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie na vytápění a chlazení, včetně závazné části nárůstu a dobrovolné dodatečné míry navýšení členskými státy. — Revidovaný orientační roční nárůst v oblasti dálkového vytápění a chlazení směrem k vyšším hodnotám. — Nové orientační referenční hodnoty pro podíl obnovitelných zdrojů energie ve vnitrostátním odvětví stavebnictví v roce 2030. — Nový orientační roční nárůst podílu OZE v průmyslu pro období 2021–2030. — Nový cíl pro paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu v průmyslu pro roky 2030 a 2035.	— Společné projekty pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (článek 9). — Systémy certifikace pro projektanty a osoby zajišťující instalaci OZE (článek 18). — Opatření týkající se integrace do systému (články 20 a 20a). — Opatření k dosažení průměrného ročního zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na vytápění a chlazení v souladu s čl. 24 odst. 1 a 2 a uplatňovaná opatření ze seznamu podle čl. 23 odst. 4. — Posouzení vnitrostátního potenciálu energie z obnovitelných zdrojů (čl. 23 odst. 1a). — Opatření k dosažení průměrného ročního nárůstu podílu obnovitelných zdrojů v oblasti dálkového vytápění a chlazení. — Opatření ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v oblasti chlazení a dálkového chlazení. — Rámec umožňující odvětvovou integraci mezi energetickými sítěmi. — Mechanismus kreditů v rámci povinnosti pro odvětví dopravy (článek 25). — Opatření související s kritérii udržitelnosti, včetně opatření týkajících se oblastí, v nichž je získávání lesní biomasy zakázáno. — Opatření zajišťující zásadu kaskádového využívání biomasy.
Snižování emisí metanu v odvětví energetiky	COM(2021) 805 final	Legislativní návrh	Není relevantní	— Plány na zmírnění emisí metanu a měření metanu z opuštěných dolů a neaktivních vrtů.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích	COM(2021) 564 final	Legislativní návrh	— Řešení emisí skleníkových plynů obsažených v určitém zboží při jeho dovozu na celní území EU s cílem zabránit riziku úniku uhlíku.	Není relevantní
Revize směrnice o zdanění energie	COM(2021) 563 final	Legislativní návrh	— Zajistit, aby jasná pravidla zdanění energetických produktů a elektřiny nadále přispívala k bezproblémovému fungování vnitřního trhu, a zároveň zajistit, aby zdanění lépe odráželo jejich dopad na životní prostředí a zdraví.	— Opatření k zavedení zdanění energetických produktů a elektřiny v souladu se směrnicí.
Zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU) (111)	COM(2021) 561 final	Legislativní návrh	— Udržitelná paliva pro letectví mají tvořit 2 % leteckých paliv v roce 2025, 5 % v roce 2030 a 63 % v roce 2050.	Není relevantní
Využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě (Iniciativa pro námořní paliva FuelEU) (111)	COM(2021) 562 final	Legislativní návrh	— Omezení intenzity skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodi. — Povinnost používat v přístavech dodávky elektřiny z pevniny nebo technologie s nulovými emisemi.	Není relevantní
Zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (111)  (112)	COM(2021) 559 final	Legislativní návrh	— Vnitrostátní cíle pro zavedení dostatečné infrastruktury pro alternativní paliva v Unii pro silniční vozidla, plavidla a letadla stojící na letišti.	Není relevantní
Systém obchodování s emisemi (ETS) (hlavní) – včetně námořní dopravy, budov a dopravy	COM(2021) 551 final	Legislativní návrh	— Příspěvek odvětví, na něž se vztahuje systém EU ETS, v podobě snížení o 61 % v roce 2030 ve srovnání s rokem 2005. — Snížení emisí o 43 % v roce 2030 ve srovnání s rokem 2005 v odvětvích budov a silniční dopravy.	— Stanovování cen uhlíku a poskytování finančních prostředků na ochranu klimatu prostřednictvím výnosů z dražeb, Modernizačního fondu a Inovačního fondu spolu s rezervou tržní stability jako nástrojem k zajištění stability trhu s uhlíkem.
ETS – rezerva tržní stability	COM(2021) 571 final	Legislativní návrh	— Zachování stávajících parametrů rezervy tržní stability po roce 2023 s cílem zajistit předvídatelnost trhu: míra příjmu povolenek ve výši 24 % a minimální množství 200 milionů povolenek, jež se umístí do rezervy.	Není relevantní
ETS – letecká doprava	COM(2021) 552 final	Legislativní návrh	— Ukončit bezplatné emisní povolenky pro letectví ve 100 % míře v roce 2027 a konsolidovat celkové množství povolenek pro letectví na současné úrovni s použitím lineárního redukčního koeficientu ETS.	Není relevantní
ETS, pokud jde o oznámení týkající se programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví	COM(2021) 567 final	Legislativní návrh	Není relevantní	Není relevantní
Sociální fond pro klimatická opatření	COM(2021) 568 final	Legislativní návrh	Není relevantní	— Vnitrostátní sociální plán pro klimatická opatření. — Opatření ke zvýšení energetické účinnosti budov. — Opatření ke zvýšení dekarbonizace vytápění a chlazení budov. — Opatření, která umožní lepší přístup k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi.
Fond pro spravedlivou transformaci	Nařízení (EU) 2021/1056	Přijaté právní předpisy	Není relevantní	— Činnosti podporované podle článku 8
Revize nařízení o „sdílení úsilí“	COM(2021) 555 final	Legislativní návrh	— Zvýšení cíle EU pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v odvětvích spadajících do oblasti působnosti nařízení o „sdílení úsilí“ na 40 % ve srovnání s úrovní v roce 2005 a rozdělení cílů EU do závazných vnitrostátních přídělů.	Není relevantní
Revize nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví	COM(2021) 554 final	Legislativní návrh	— Zvýšení cíle EU v oblasti pohlcování uhlíku do roku 2030 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví na 310 Mt a závazné vnitrostátní cíle pro období 2026–2030. — Úsilí o klimatickou neutralitu v odvětví půdy do roku 2035.	— Integrované plány na zmírňování změny klimatu pro odvětví půdy. — Propojení s biologickou rozmanitostí a obnovou přírody.
CO2 u osobních automobilů a dodávek	COM(2021) 556 final	Legislativní návrh	— Osobní automobily: cíl pro celý vozový park EU do roku 2030 se rovná snížení o 37,5 % oproti cíli pro rok 2021. Cílem pro rok 2035 je snížení o 100 %. — Užitková vozidla: cíl pro celý vozový park EU do roku 2030 se rovná snížení o 31 % oproti cíli pro rok 2021. Cílem pro rok 2035 je snížení o 100 %.	Není relevantní
Přepracovaná směrnice o energetické náročnosti budov	COM(2021) 802 final	Legislativní návrh	— Vnitrostátně stanovené cíle pro zajištění vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného vnitrostátního fondu budov a přeměnu stávajících budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050. — Nové minimální normy energetické náročnosti. — Aktualizace definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie pro nové a stávající budovy.	— Vnitrostátní plán renovace budov. — Opatření na podporu dodržování minimálních norem energetické náročnosti (čl. 9 odst. 3).
Vodík/plyn Revize nařízení	COM(2021) 804 final	Legislativní návrh	Není relevantní	— Preventivní a mimořádná opatření pro zabezpečení dodávek plynu. — Opatření týkající se kybernetické bezpečnosti.
Vodík/plyn Revize směrnice	COM(2021) 803 final	Legislativní návrh	Není relevantní	— Opatření umožňující vytvoření trhu s vodíkem, zejména infrastruktury. — Opatření týkající se práva spotřebitelů na vodík.
Doporučení ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu	2022/C 243/04	Doporučení Rady	— Zajistit, aby přechod EU na klimaticky neutrální a environmentálně udržitelné hospodářství do roku 2050 byl spravedlivý a nikoho neopomíjel.	— Komplexní a soudržné balíčky politik týkající se: a) aktivní podpory kvalitního zaměstnávání; b) vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení; c) spravedlivých systémů daní a dávek a sociální ochrany; d) přístupu k základním službám / bydlení.
Bezpečnost dodávek a dostupné ceny energie: varianty okamžitých opatření a příprava na příští zimu	COM(2022) 138 final	Sdělení	Není relevantní	— Finanční kompenzace na maloobchodním a velkoobchodním trhu, například podpora příjmů, snížené zdanění, model agregátora. — Pevná cena pro výrobce.
Povinnosti týkající se naplnění zásobníků plynu	Nařízení (EU) 2022/1032	Nařízení	— Minimální míra naplnění zásobníků plynu k 1. listopadu 2022 je 80 %, v následujících letech 90 %. — Vnitrostátní cíle pro zvýšení flexibility energetických systémů, včetně skladování energie.	— Opatření, která zajistí, aby byly v následujících letech splněny trajektorie naplňování a cíle naplnění, a zajistí naplnění podzemních zásobníků. — Zavedená opatření pro koordinaci s členskými státy.
Plán REPowerEU	COM(2022) 230 final	Sdělení	— Vnitrostátní cíle ohledně postupného odklonu od ruského plynu. — Vnitrostátní cíle v oblasti diverzifikace zdrojů energie a dodávek ze zemí mimo EU. — Vnitrostátní cíle ohledně nahrazení ruských fosilních paliv zaváděním domácích zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů energie a nízkouhlíkových plynů. — Cíle v oblasti výroby plynů z obnovitelných zdrojů, zejména přispěním ke zvýšení produkce metanu na 35 miliard m3 do roku 2030. — Cíle pro výrobu vodíku.	— Revize plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze. — Diverzifikace tras dodávek plynu a ropy. — Diverzifikace zdrojů vytápění. — Mechanismy solidarity mezi členskými státy. — Opatření na podporu regionální spolupráce a vztahů s mezinárodními partnery. — Politiky a opatření vytvářející podmínky pro přechod od fosilních paliv k plynům z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovým plynům, zejména k udržitelnému biometanu, a vodíku z obnovitelných zdrojů.
Úspory energie v EU	COM(2022) 240 final	Sdělení	Není relevantní	— Opatření ke krátkodobému snížení poptávky. — Opatření k posílení energetické účinnosti uvedená v oddíle 3.2 sdělení. — Opatření ke zvýšení energetické účinnosti v dopravě a podpora přechodu na účinné iniciativy v oblasti obnovitelných zdrojů. — Doprovodná finanční opatření k těmto investicím.
Strategie EU pro solární energii	COM(2022) 221 final	Sdělení	— Solární fotovoltaická kapacita EU dosáhne do roku 2030 téměř 600 GW. — Vnitrostátní cíle zřídit energetické společenství založené na obnovitelných zdrojích v každé obci s více než 10 000 obyvateli.	— Opatření umožňující efektivní vlastní spotřebu v budovách s více byty (provedení směrnice o obnovitelných zdrojích energie II). — Opatření k zajištění přístupu domácností trpících energetickou chudobou a zranitelných spotřebitelů k solární energii. — Investiční rámec a opatření k urychlení investic do solární energie ve spojení s renovacemi, skladováním a tepelnými čerpadly. — Opatření k odstraňování administrativních překážek pro nákladově efektivní rozšíření již instalovaných systémů. — Opatření na podporu fotovoltaiky integrované do budov jak u nových budov, tak u renovací. — Opatření s cílem posoudit a odstranit neodůvodněné překážky rozvoje společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství. — Opatření k odstranění překážek bránících zavádění inovativních forem solární energie.
Vnější energetická angažovanost EU v měnícím se světě	JOIN(2022) 23 final	Sdělení	Není relevantní	— Opatření s cílem připravit EU na obchod s vodíkem z obnovitelných zdrojů s upřednostněním potřeb energie a vody místních obyvatel. — Opatření s cílem usnadnit dostupnost financí na investice do energetické účinnosti a úspor energie a přístup k těmto financím.
Změny směrnic o obnovitelných zdrojích energie, energetické náročnosti budov a energetické účinnosti	COM(2022) 222 final	Legislativní návrh	— Zvýšený cíl pro OZE na úrovni EU ve výši 45 % v roce 2030. — Cíl 13 % pro energetickou účinnost na úrovni EU v roce 2030 a revidované příspěvky členských států k tomuto cíli. — Vnitrostátní cíle týkající se určování „vhodných oblastí“.	— Mapování oblastí nezbytných pro splnění vnitrostátních příspěvků k cíli EU v oblasti obnovitelné energie do roku 2030. — Opatření týkající se vhodných oblastí pro obnovitelné zdroje energie. — Opatření k dodržení lhůt pro udělení povolení. — Opatření ke zkrácení doby pro získání povolení pro střešní solární zařízení (revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie II). — Opatření, která zajistí, aby všechny nové budovy byly připraveny na výrobu solární energie, a zavedou povinnost solární energie pro určité kategorie budov (revize směrnice o energetické náročnosti budov).
Doporučení týkající se povolovacích postupů a smluv o nákupu elektřiny	C(2022) 3219 final	Doporučení	— Vnitrostátní cíle a úkoly pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace zaměstnanců s cílem překlenout nedostatek dovedností u zaměstnanců pracujících na postupech udělování povolení a na posuzování vlivů na životní prostředí. — Dlouhodobé trajektorie plánovaného rozšíření obnovitelných zdrojů energie.	Opatření s cílem: — urychlit a zjednodušit postupy udělování povolení, — zjednodušit režimy pro společenství pro obnovitelné zdroje energie, — zefektivnit povolovací postup a navrhnout jednotné kontaktní místo, — zavádět digitalizované postupy, — zefektivnit postupy týkající se životního prostředí, — zjednodušit modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, — podporovat inovativní projekty, — usnadnit podnikové smlouvy o nákupu elektřiny.
Pokyny týkající se povolovacích postupů a smluv o nákupu elektřiny	SWD(2022) 149	Pokyny	— Stejně jako v případě doporučení týkajícího se povolovacích postupů.	— Stejně jako v případě doporučení týkajícího se povolovacích postupů.
Změna Nástroje pro oživení a odolnost (kapitoly týkající se plánu REPowerEU)	COM(2022) 231 final	Legislativní návrh	Není relevantní	— Do plánu pro oživení a odolnost má být zahrnuta kapitola týkající se plánu REPowerEU.
Pokyny k plánům pro oživení a odolnost v souvislosti s plánem REPowerEU	C(2022) 3300 final	Sdělení Komise	Není relevantní	— Nová opatření přispívající k dosažení cílů plánu REPowerEU (ve sdělení je uveden seznam možných investic a reforem).
Bezpečná zima díky úsporám plynu	COM(2022) 360 final	Sdělení	— Vnitrostátní cíle pro dosažení plánu 15 % snížení poptávky po plynu.	— Opatření ke snížení vytápění a chlazení v budovách. — Opatření pro úsporu plynu při výrobě elektřiny a tepla. — Opatření na podporu změny paliva v průmyslu.
Koordinovaná opatření ke snížení poptávky po plynu	Nařízení (EU) 2022/1369	Nařízení	— Snížení vnitrostátní spotřeby plynu v období od 1. srpna 2022 do 31. března 2023 nejméně o 15 % ve srovnání s průměrnou spotřebou plynu v období od 1. srpna do 31. března v pěti po sobě jdoucích letech.	Není relevantní
Intervence v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie	COM(2022) 473 final	Legislativní návrh	— Snížení spotřeby elektřiny o 10 % ve srovnání s referenčním obdobím. — Snížení spotřeby elektřiny ve špičce o 5 %.	— Opatření k urychlení využívání smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména malými a středními podniky.
Digitalizace energetického systému – akční plán EU	COM(2022) 552 final	Sdělení	Není relevantní	Opatření s cílem: — zvýšit investice do výzkumu a inovací v oblasti digitálních řešení pro energetiku, včetně rozvíjejících se podniků, — zvýšit investice do vývoje, zavádění, testování a pilotního provozu digitálních řešení pro energetiku a jejich zavádění na trh, — zvýšit investice do inteligentní elektrické sítě, — podporovat integraci energetického systému a plánování digitální infrastruktury, například opětovným využitím odpadního tepla z datových center, — prozkoumat všechny možnosti veřejných sítí (zejména základen 5G) a pásem spektra pro řešení energetických sítí vyžadujících celoevropskou konektivitu, — posílit postavení spotřebitelů, zvýšit jejich digitální dovednosti a nabídnout jim inteligentní energetické služby, — zabývat se uhlíkovou stopou informačních a komunikačních technologií, — podporovat spolupráci mezi energetickými a digitálními aktéry a vytvářet součinnost mezi energetickou a digitální agendou.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (nařízení o správě) (Úř. věst. L 328,21.12.2018, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243,9.7.2021, s. 1).

(3)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě, COM(2021) 550 final; balíček opatření pro trhy s vodíkem a dekarbonizovaným plynem, COM(2021) 803 a COM(2021) 804.

(4)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Plán REPowerEU, 18. května 2022, COM(2022) 230 final.

(5)  Po přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu (Úř. věst. L 173,30.6.2022, s. 17).

(6)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Bezpečná zima díky úsporám plynu“, COM(2022) 360 final, a nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie(Úř. věst. L 261I, 7.10.2022, s. 1).

(7)  Návrh nařízení Rady o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen, COM(2022) 549 final.

(8)  Viz článek 14 a požadavky kapitoly 2 a přílohy I nařízení o správě.

(9)  K závaznému výkladu práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie.

(10)  Seminář zúčastněných stran o aktualizaci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu | Evropská komise (europa.eu).

(11)  Pět rozměrů energetické unie, které jsou uvedeny v čl. 1 odst. 2 nařízení o správě, spolu úzce souvisí a vzájemně se posiluje: energetická bezpečnost, vnitřní trh s energií, energetická účinnost, snižování emisí uhlíku a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

(12)  . Viz oddíl 3.4.

(13)  Podle čl. 9 odst. 2 nařízení o správě posoudí Komise návrhy aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nejpozději šest měsíců před lhůtou pro odeslání konečných plánů.

(14)  Ustanovení čl. 2 bodu 11 nařízení o správě.

(15)  Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému, COM(2020) 299 final.

(16)  Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu, COM(2020) 301.

(17)  Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost, COM(2020) 741.

(18)  Strategie EU pro solární energii, COM(2022) 221.

(19)  Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM(2021) 82 final.

(20)  Udržitelné uhlíkové cykly, COM(2021) 800.

(21)  Digitalizace energetického systému – akční plán EU, COM(2022) 552.

(22)  Cesta ke zdravé planetě pro všechny – akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400.

(23)  Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života, COM(2020) 380.

(24)  Nová Lesní strategie EU do roku 2030, COM(2021) 572.

(25)  Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, COM(2020) 789 final.

(26)  Nařízení (EU) 2022/1032.

(27)  Rozhodnutí 1/CMA.3.

(28)  Nařízení (EU) 2022/1032.

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45).

(30)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/564 ze dne 19. listopadu 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu (Úř. věst. L 109, 8.4.2022, s. 14).

(31)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Bezpečná zima díky úsporám plynu“, COM(2022) 360 final (Úř. věst. L 206, 8.8.2022, s. 1).

(32)  Nařízení Rady (EU) 2022/1369 ze dne 5. srpna 2022 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu (Úř. věst. L 261I, 7.10.2022, s. 1).

(33)  Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie.(Úř. věst. L 261 I , 7.10.2022, s. 1)

(34)  Návrh nařízení Rady o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen, COM(2022) 549 final.

(35)  Vnější energetická angažovanost EU v měnícím se světě, JOIN(2022) 23 final.

(36)  Global Gateway, JOIN(2021) 30 final.

(37)  Ustanovení čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999.

(38)  Viz příloha 8 zpráv o jednotlivých zemích v rámci semestru 2022.

(39)  Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu, (Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 35).

(40)  EU čítá devět nejvzdálenějších regionů, které se nacházejí v západní části Atlantského oceánu, karibské oblasti, amazonském pralese a Indickém oceánu. Žije v nich celkem 4,8 milionu obyvatel. Nejvzdálenější regiony jsou ostrovy, souostroví a jedno pevninské území (Francouzská Guyana) a nejsou součástí evropské kontinentální sítě. Podle čl. 5 odst. 1 písm. e) bodu iv) nařízení o správě by členské státy měly při stanovování cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů zohlednit zeměpisná, environmentální a přírodní omezení, včetně omezení v nepropojených oblastech a regionech.

(41)  https://pact-for-skills.ec.europa.eu/index_en.

(42)  Doporučení Rady o individuálních vzdělávacích účtech.

(43)  Viz také zpráva JRC, Czako V., Skills for the clean energy transition (Dovednosti pro přechod na čistou energii), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2022, JRC129676.

(44)  Ustanovení čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení o správě.

(45)  Doporučení Komise (EU) 2020/1563 ze dne 14. října 2020 týkající se energetické chudoby (Úř. věst. L 357, 27.10.2020, s. 35).

(46)  Ustanovení čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení o správě.

(47)  Provádění akčního plánu REPower EU: investiční potřeby, vodíkový akcelerátor a dosažení cílů v oblasti biometanu, SWD(2022) 230 final, s. 35.

(48)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, COM(2022) 222 final.

(49)  Strategie EU pro solární energii, COM(2022) 221 final, Pokyny pro členské státy týkající se osvědčených postupů sloužících k urychlení postupů udělování povolení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a usnadnění smluv o nákupu elektřiny, SWD(2022) 149 final.

(50)  Ustanovení čl. 2 bodu 18 nařízení o správě.

(51)  Sdělení o renovační vlně, COM(2020) 662 final.

(52)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Úspory energie v EU, COM(2022) 240 final.

(53)  Digitalizace energetického systému – akční plán EU, COM(2022) 552.

(54)  Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí politický program 2030 „Cesta k digitální dekádě“, COM(2021) 574 final.

(55)  Například na klimatickém summitu OSN, na celosvětovém summitu o přizpůsobení se změně klimatu a na různých konferencích smluvních stran úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody.

(56)  Podle článku 5 evropského právního rámce pro klima musí členské státy zajistit, aby politiky v oblasti přizpůsobení se změně klimatu byly provázané, vzájemně se podporovaly a měly vedlejší přínos pro odvětvové politiky, a usilovat o lepší a jednotným způsobem prováděné začlenění problematiky přizpůsobení se změně klimatu do všech oblastí politiky.

(57)  Ustanovení čl. 4 písm. a) bodu 1 podbodu iii) a příloha I nařízení o správě.

(58)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody, COM(2022) 304 final.

(59)  Strategie EU pro metan, COM(2020) 663 final.

(60)  Evropská agentura pro životní prostředí.

(61)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(62)  Například společná zemědělská politika, směrnice o skládkách odpadů a navrhované i plánované revize směrnice o průmyslových emisích, směrnice o čištění městských odpadních vod a směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

(63)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942, COM(2021) 805 final.

(64)  Celounijní posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu – Prosazování zelené transformace a podpora hospodářského oživení prostřednictvím integrovaného plánování v oblasti energetiky a klimatu.

(65)  Viz doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 35).

(66)  „Přizpůsobení se změně klimatu“, „Obnova našich oceánů a vod“, „Klimaticky neutrální a inteligentní města“, „Dohoda o půdě pro Evropu“.

(67)  Článek 13 evropského právního rámce pro klima.

(68)  COM(2019) 285, Společně při dosahování cílů energetické unie a opatření v oblasti klimatu – vytvoření základů pro úspěšný přechod na čistou energii. Viz také Economidou, M., Ringel, M., Valentova, M., Zancanella, P., Tsemekidi Tzeiranak, S., Zangheri, P., Paci, D., Ribeiro Serrenho, T., Palermo, V. a Bertoldi, P., National Energy and Climate Plans for 2021-2030 under the EU Energy Union (Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 v rámci energetické unie EU), EUR 30487 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020, ISBN 978-92-76-27013-3, doi:10.2760/678371, JRC122862.

(69)  Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu | Evropská komise (europa.eu).

(70)  COM(2020) 564, Celounijní posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu – Prosazování zelené transformace a podpora hospodářského oživení prostřednictvím integrovaného plánování v oblasti energetiky a klimatu.

(71)  Podle článků 17 až 25 nařízení o správě.

(72)  Aarhuská úmluva (europa.eu).

(73)  Článek 6 Aarhuské úmluvy.

(74)  Článek 7 Aarhuské úmluvy.

(75)  Cílem projektu NECPlatform financovaného z programu LIFE je podpořit šest členských států EU (Bulharsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Portugalsko a Rumunsko) při zavádění a řízení stálých platforem pro víceúrovňový dialog v oblasti klimatu a energetiky a pomoci jim splnit požadavky článku 11 nařízení o správě tím, že podpoří vertikální a horizontální integraci politik v oblasti energetiky a klimatu. Více informací: Financování a nabídková řízení (europa.eu).

(76)  Energetická platforma EU (europa.eu).

(77)  Článek 12 nařízení o správě.

(78)  Přehled nástrojů financování EU pro spravedlivou ekologickou transformaci viz příloha 3 pracovního dokumentu útvarů Komise přiloženého k návrhu Komise na doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu, SWD(2021) 452 final.

(79)  Zřízeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(80)  Přibližně 40 % prostředků přidělených v plánech pro oživení a odolnost se týká opatření na podporu cílů v oblasti klimatu, přičemž několik plánů pro oživení a odolnost výrazně překračuje prahovou hodnotu 37 % pro financování opatření v oblasti klimatu stanovenou v nařízení. Celkové výdaje v oblasti klimatu ve 26 plánech přijatých do 5. října 2022 činí 199,9 miliardy EUR. Kromě toho tyto plány zahrnují dodatečné výdaje na ochranu životního prostředí ve výši 18,4 miliardy EUR, proto celková částka výdajů označených jako výdaje přispívající k dosažení cílů v oblasti klimatu nebo životního prostředí činí 218,2 miliardy EUR, tj. 44,1 % celkových přidělených prostředků.

(81)  COM(2021) 1054 final.

(82)  Vyhlášen v rámci sdělení o investičním plánu Zelené dohody pro Evropu dne 14. ledna 2020.

(83)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření, COM(2021) 568.

(84)  Nařízení o strategických plánech (EU) 2021/2115, článek 120.

(85)  Webinář o hodnocení politik a opatření v oblasti skleníkových plynů ze zemědělství, červenec 2022, viz https://www.eionet.europa.eu/etcs/etc-cm/products/webinars-and-workshops/2021-webinar-on-the-evsaluation-of-agricultural-greenhouse-gas-policies-and-measures.

(86)  V období 2014–2020 byla hlavním zdrojem EU pro financování investic v oblasti klimatu a energetiky, kam bylo investováno téměř 70 milionů EUR. Politika soudržnosti podporující energetickou unii, evropské strukturální a investiční fondy (europa.eu).

(87)  Článek 8 nařízení o správě.

(88)  V souladu s oddílem B přílohy I nařízení o správě.

(89)  Příloha I oddíl B.4.2.1.ii. nařízení o správě.

(90)  Příloha I oddíl B.5 nařízení o správě.

(91)  Nejméně do deseti let po období, na které se vztahuje plán.

(92)  Příloha I oddíl B bod 5.1.i. nařízení o správě.

(93)  Ustanovení čl. 8 odst. 2 písm. e) nařízení o správě.

(94)  Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu | Evropská komise (europa.eu).

(95)  Ustanovení čl. 8 odst. 3 nařízení o správě.

(96)  Ustanovení čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení o správě.

(97)  Viz sdělení o posouzení distribučního dopadu, COM(2022) 494 final.

(98)  Ustanovení čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení o správě.

(99)  Viz například projekty GD-AMEDI a AMEDI+, které společně řídí GŘ EMPL a GŘ JRC. Hlavní výstupy obou projektů budou představeny a zpřístupněny na společných internetových stránkách projektu.

(100)  Ustanovení čl. 14 odst. 4 nařízení o správě.

(101)  V souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší se tato aktualizace pro většinu členských států očekává v roce 2023, tj. čtyři roky po přijetí prvního národního programu omezování znečištění ovzduší.

(102)  COM(2020) 380 final.

(103)  COM(2020) 98 final.

(104)  COM(2021) 400 final.

(105)  https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/non_communicable_diseases/docs/eu_cancer-plan_cs.pdf

(106)  Akční plán pro oběhové hospodářství, COM(2020) 98.

(107)  Příloha I oddíl 5.3 písm. i) nařízení o správě.

(108)  Stav energetické unie 2022, COM(2022) 547, obsahuje seznam dostupných finančních nástrojů EU.

(109)  Článek 31 nařízení o správě.

(110)  Dokument COM(2022) 222 final (viz jiná část tabulky) navrhl další zvýšení některých cílů v tomto návrhu.

(111)  Návrh s jiným právním základem než nařízení o správě. Členské státy by měly zajistit soulad mezi vnitrostátními plány a cíli/úkoly a politikami a opatřeními k jejich dosažení, jak je požadováno v tomto návrhu. Komise vybízí členské státy, aby do vnitrostátních plánů zahrnuly politiky a opatření související s tímto návrhem, pokud mají důležité klimatické a energetické prvky.

(112)  Členské státy by měly v tomto navrhovaném nařízení zajistit soulad mezi vnitrostátními plány a vnitrostátním politickým rámcem.