(1)

V zájmu odstranění faktorů, jež odrazují ženy od účasti na trhu práce, stanovila Evropská rada v roce 2002 na zasedání v Barceloně cíle v oblasti péče o děti, jichž má být do roku 2010 dosaženo: totiž poskytovat předškolní vzdělávání a péči nejméně 33 % dětí mladších tří let a nejméně 90 % dětí ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky (1). Ačkoli v průměru bylo v Evropské unii těchto cílů dosaženo, mezi členskými státy i v jednotlivých státech přetrvávají značné rozdíly, zejména u dětí z domácností s nižšími příjmy a u nejmladší skupiny dětí.

(2)

Cílem tohoto doporučení je vybídnout členské státy, aby zvýšily účast na přístupném, cenově dostupném a vysoce kvalitním předškolním vzdělávání a péči s přihlédnutím k poptávce po službách předškolního vzdělávání a péče a v souladu s vnitrostátními modely jejich poskytování s cílem usnadnit účast žen na trhu práce a posílit sociální a kognitivní rozvoj všech dětí, zejména dětí ve zranitelném postavení nebo dětí ze znevýhodněného prostředí.

(3)

Povinnosti péče o děti, zvláště o velmi malé děti, představují pro účast žen na trhu práce výrazné omezení. V roce 2021 v rámci šetření pracovních sil uvedlo 27,9 % žen, které nebyly součástí pracovní síly, že hlavním důvodem, proč si nehledají zaměstnání, je péče o děti nebo dospělé osoby vyžadující péči, ve srovnání s pouhými 8,0 % mužů; v roce 2019, tedy v době před pandemií, tyto hodnoty činily 32,6 % žen a 7,6 % mužů (2). Zároveň míra zaměstnanosti osob s dětmi do šesti let věku dosahovala u mužů hodnoty 90,1 %, ve srovnání s 67,2 % u žen. Neplacené pečovatelské povinnosti brání v účasti na evropském trhu práce přibližně 7,7 milionu žen oproti pouze 450 000 mužů. Neúměrně vysoký podíl pečovatelské práce, kterou zastávají ženy, je rovněž jednou z hlavních příčin rozdílů v odměňování žen a mužů (3).

(4)

U žen je také pravděpodobnější, že pečovatelským povinnostem častěji přizpůsobují své rozvržení práce. To má trvalý dopad na jejich kariéru a přispívá k rozdílům v odměňování žen a mužů a k rozdílům v jejich výši důchodů. Zaměstnané ženy stráví domácími pracemi a přímou pečovatelskou činností denně v průměru o 90 minut více než zaměstnaní muži. Řešení genderových rozdílů v oblasti zaměstnanosti má jednoznačné ekonomické odůvodnění, neboť přispívá k růstu a je pravděpodobné, že bude mít pozitivní vliv na produktivitu. Řešení genderových rozdílů má navíc prokázané pozitivní dopady na snižování chudoby a sociální začlenění a představuje jednu z možností, jak reagovat na problém úbytku pracovní síly.

(5)

Dostupnost cenově dosažitelných a vysoce kvalitních pečovatelských služeb má značný pozitivní vliv na zaměstnanost pečujících osob, zvláště žen. Vzhledem k tomu, že se v celé Unii zvýšilo poskytování předškolního vzdělávání a péče, se rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů snížil ze 17,7 procentního bodu v roce 2002 na 10,8 procentního bodu v roce 2021. V posledních letech se však pokrok zastavil.

(6)

Evropský pilíř sociálních práv zdůrazňuje význam rovnosti žen a mužů, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a předškolního vzdělávání a péče jako klíčových cílů Unie. Evropský pilíř sociálních práv stanoví, že rovnost zacházení a příležitostí pro ženy a muže musí být zajištěna a podporována ve všech oblastech, včetně účasti na trhu práce, podmínek zaměstnání a kariérního postupu. Uznává také právo dětí na cenově dostupné a kvalitní předškolní vzdělávání a péči, právo dětí na ochranu před chudobou a právo dětí ze znevýhodněného prostředí na zvláštní opatření ke zvýšení rovných příležitostí.

(7)

Akční plán pro Evropský pilíř sociálních práv navrhuje, aby do roku 2030 bylo zaměstnáno nejméně 78 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let. K dosažení uvedeného cíle akční plán stanoví záměr snížit rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů ve srovnání s rokem 2019 alespoň na polovinu, a to i prostřednictvím zvýšeného poskytování formálního předškolního vzdělávání a péče. Akční plán uznává, že zvýšené poskytování formálního předškolního vzdělávání a péče by podpořilo větší účast žen na trhu práce a lepší sladění pracovního, rodinného a soukromého života.

(8)

Mezi členskými státy existují značné rozdíly ve způsobu, jakým poskytují podporu rodičům. V některých členských státech je kladen větší důraz na poskytování možností přiměřeně placené nebo kompenzované rodičovské dovolené po dobu nejméně prvních 12 měsíců života dítěte, což vede k velmi vysoké míře čerpání rodičovské dovolené. Jiné členské státy se více zaměřují na poskytování služeb předškolního vzdělávání a péče dětem od nejútlejšího věku. V druhé jmenované skupině členských států se děti obvykle účastní předškolního vzdělávání a péče již v prvním roce a placená nebo kompenzovaná rodičovská dovolená nepřekračuje minimum požadované právními předpisy Unie. Novým cílem týkajícím se dětí do tří let stanoveným v tomto doporučení je dosáhnout rovnováhy mezi těmito rozdílnými přístupy. S ohledem na uvedené okolnosti je v případě dětí mladších tří let celkovým cílem míra účasti ve výši 45 %, o kterou by měly usilovat všechny členské státy.

(9)

Od členských států, které nedosahují předchozího cíle ve výši 33 %, se však nutně neočekává, že do roku 2030 dosáhnou předchozího nebo nového cíle. Místo toho se doporučuje, aby zvýšily míru účasti alespoň o určitý procentní podíl, který odráží výchozí situaci každého dotčeného členského státu a tamní způsob čerpání rodičovské dovolené. To by mělo těmto členským státům reálně umožnit přiblížit se cíli ve výši 45 %. Očekává se, že členské státy, které mají k dosažení tohoto cíle dále, vyvinou větší úsilí, aby zpoždění dohnaly.

(10)

Vzhledem k významnému kolísání míry účasti na předškolním vzdělávání a péči z jednoho roku na druhý a ke skutečnosti, že údaje za rok 2021 stále odrážejí dopad pandemie COVID-19 v některých členských státech, byla jako základ pro stanovení minimálního zvýšení účasti na předškolním vzdělávání a péči pro členské státy, které dosud nedosáhly předchozího cíle, zvolena průměrná míra účasti na předškolním vzdělávání a péči za posledních pět let před přijetím tohoto doporučení (podle údajů statistiky EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC)).

(11)

Na úrovni Unie se některými otázkami relevantními pro barcelonské cíle zabývá několik doporučení a směrnic v oblasti genderové rovnosti a pracovních podmínek. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 (4) vytváří například rámec pro genderově vyvážené využívání rodičovské dovolené a pružného uspořádání práce, jakož i pečovatelské dovolené.

(12)

Význam předškolního vzdělávání a péče pro děti zdůraznilo několik iniciativ Unie. Toto doporučení vychází z následujících politických iniciativ, totiž z usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (5), které obsahuje cíl na úrovni Unie, podle nějž by se předškolního vzdělávání a péče mělo účastnit alespoň 96 % dětí ve věku od tří let do věku zahájení povinné školní docházky; doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (6), které pomáhá členským státům zlepšit služby předškolního vzdělávání a péče a poukazuje na to, že tyto služby musí být inkluzivní, přístupné, cenově dostupné a vysoce kvalitní; sdělení Komise o Strategii EU pro práva dítěte Strategie EU pro práva dítěte (7), jež obsahuje řadu klíčových opatření, která má Komise přijmout s cílem lépe prosazovat a chránit práva dětí, a uznává úlohu předškolního vzdělávání a péče za přínosnou pro kognitivní a sociální vývoj dětí a doporučení Rady ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (8), které si klade za cíl zajistit, aby děti ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením měly bezplatný a účinný přístup ke klíčovým službám, včetně předškolního vzdělávání a péče, a to ve všech regionech, tedy i v odlehlých a venkovských oblastech.

(13)

Při investování do služeb předškolního vzdělávání a péče by členské státy měly kromě pouhé dostupnosti zařízení zohlednit řadu dalších rozměrů, jako je časová intenzita účasti, podíl účastnících se dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, jakož i přístupnost, cenová dostupnost a kvalita poskytovaných služeb. Toto doporučení tudíž stanoví opatření k řešení uvedených aspektů.

(14)

Aby se primárním pečujícím osobám, tedy převážně ženám, usnadnila účast na trhu práce, měl by být počet hodin strávených v zařízení předškolního vzdělávání a péče dostatečný k tomu, aby rodičům umožňoval smysluplně se zapojit do placené práce. Účast by měla být podporována s přihlédnutím k nejlepšímu zájmu dítěte a zároveň by měla být umožněna rodičům genderově vyvážená volba při využívání služeb předškolního vzdělávání a péče, pokud jde o rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Pokud děti zařízení předškolního vzdělávání a péče dosud nenavštěvují v plném rozsahu, měli by oba rodiče využívat práva na rodičovskou dovolenou a pružné uspořádání práce, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2019/1158, jako například částečných pracovních úvazků, pružné pracovní doby a práce na dálku, tak aby se zajistilo, že pečovatelské povinnosti budou rozděleny rovnoměrně, a současně by se účast měla s věkem dítěte postupně zvyšovat. Vzhledem k významu tohoto rozměru je důležité sledovat časovou intenzitu účasti dětí na předškolním vzdělávání a péči společně s účastí na předškolním vzdělávání a péči obecně.

(15)

Ženy s nízkými profesními dovednostmi, migrantky a ženy z nízkopříjmových domácností, které mají děti, a ženy samoživitelky navíc čelí více překážkám při odborné přípravě a hledání zaměstnání a více faktorům, jež je odrazují od vstupu nebo opětovného vstupu do zaměstnání, a to kvůli finančním i nefinančním omezením účasti jejich dětí na předškolním vzdělávání a péči. Podpora vyšší účasti dětí ve zranitelném postavení a ze znevýhodněného prostředí na inkluzivním předškolním vzdělávání a péči by měla příznivý dopad na možnosti návratu jejich matek do práce. Rovněž by to ženám pomohlo lépe sladit pracovní, rodinný a soukromý život.

(16)

Rodiče se zdravotním postižením a rodiče dětí se zdravotním postižením čelí z hlediska přístupu na trh práce zvláštním překážkám a problémům. Usnadnění případné účasti dětí se zdravotním postižením na běžném předškolním vzdělávání a péči, se zřetelem k typu a stupni zdravotního postižení, k odbornému posouzení a nejlepšímu zájmu dítěte, může jejich rodičům pomoci lépe sladit jejich pracovní, rodinný a soukromý život.

(17)

Účast na předškolním vzdělávání a péči má pro děti řadu výhod. Údaje ukazují, že poskytování kvalitního předškolního vzdělávání a péče hraje zásadní roli při zlepšování kognitivního, sociálního a vzdělávacího vývoje dětí od raného věku. Podle doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče může být účast na předškolním vzdělávání a péči účinným nástrojem k dosažení spravedlivosti při vzdělávání dětí ve znevýhodněném postavení, v jakém jsou například děti se zdravotním postižením nebo se speciálními vzdělávacími potřebami, děti v domácnostech, které jsou vystaveny riziku chudoby a sociálního vyloučení, včetně domácností samoživitelů, děti z přistěhovaleckého prostředí, děti uprchlíků, romské děti a děti z jiných menšinových skupin, děti žijící ve venkovských a odlehlých oblastech s nedostatečnou infrastrukturou péče a děti v náhradní péči.

(18)

Doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti, a doporučení Rady o rovnosti, začlenění a účasti Romů (9) zdůrazňují, že rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu předškolnímu vzdělávání a péči má zásadní význam pro přerušení přenosu sociálního vyloučení a pro zajištění rovných příležitostí pro děti ve znevýhodněném postavení. Evropská záruka pro děti doporučuje, aby členské státy do devíti měsíců od přijetí doporučení předložily národní plány pro jeho provádění. Míra účasti dětí ve znevýhodněném postavení je však i nadále výrazně nižší, a to zejména u nejmladších dětí, což může později vést k horším výsledkům vzdělávání a vysoké míře předčasného ukončení školní docházky, zvláště u romských dětí nebo dětí z přistěhovaleckého prostředí a dětí bez rodičovské péče. Proto je důležité překlenout rozdíl mezi účastí těchto dětí na předškolním vzdělávání a péči a účastí celé dětské populace. Pozornost je rovněž třeba věnovat snížení rozdílu v účasti dětí osob s nejvyššími příjmy (horní kvintil) a nejnižšími příjmy (dolní kvintil). Účast na předškolním vzdělávání a péči je důležitá také pro děti prchající před válkou na Ukrajině, stejně jako pro ostatní děti, které hledají ochranu v Unii nebo jí požívají. Pro všechny tyto potenciálně zranitelné děti by měl být zajištěn rovný přístup k běžným inkluzivním a nesegregovaným službám předškolního vzdělávání a péče.

(19)

Obdobně mají děti se zdravotním postižením právo účastnit se běžného předškolního vzdělávání a péče na rovnoprávném základě s ostatními. O polovinu dětí se zdravotním postižením se starají pouze jejich rodiče. Je proto důležité zajistit, aby předškolní vzdělávání a péče byly přístupné, inkluzivní a kombinované s cílenými opatřeními, která pomáhají řešit specifické potřeby, a to i pomocí opatření zaměřených na odstraňování překážek a segregace, vybavení pracovníků potřebnými kompetencemi nebo najímání specializovaných pracovníků, aby se v případě potřeby bylo možné zabývat individuálními potřebami a individuálními vzdělávacími programy.

(20)

Zvláštní pozornost je třeba věnovat odstranění rozdílů v účasti dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, jakož i účasti dětí se zdravotním postižením nebo se speciálními vzdělávacími potřebami v systémech předškolního vzdělávání a péče, kde za různé části předškolního vzdělávání a péče odpovídají vnitrostátní správní orgány v oblasti sociálních věcí, zdravotnictví a vzdělávání.

(21)

Pro zajištění toho, aby děti měly z účasti na předškolním vzdělávání a péči prospěch, má zásadní význam vysoká kvalita tohoto předškolního vzdělávání a péče. Ačkoli neexistuje jediný způsob, jak v prostředí předškolního vzdělávání a péče definovat a měřit pojem kvality, její podstata spočívá v kvalitě interakce mezi dospělými a dětmi, a to bez ohledu na zavedený systém předškolního vzdělávání a péče. Členské státy by měly zajistit poskytování vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče a vzít při tom v úvahu různé rozměry stanovené v doporučení o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče, včetně přístupu ke službám předškolního vzdělávání a péče, kvalifikací a pracovních podmínek pracovníků, pedagogického vzdělávacího programu, monitorování a hodnocení a také řízení a financování služeb předškolního vzdělávání a péče. Mimořádně důležité jsou zejména prvky, jako je poměr počtu pracovníků k počtu dětí, kvalifikace pracovníků a další odborné vzdělávání.

(22)

Kvalita poskytování předškolního vzdělávání a péče je také důležitým faktorem pro budování důvěry mezi rodiči a institucemi, které vzdělávání a péči poskytují, a tedy důležitým faktorem při usnadňování vyšší účasti na předškolním vzdělávání a péči.

(23)

Dalším důležitým rozměrem poskytování předškolního vzdělávání a péče je přístupnost. Zahrnuje odpovídající infrastrukturu a vhodné přijímací kapacity a provozní dobu, jakož i přizpůsobení se zvláštním potřebám rodičů a pomoc při překonávání složitých administrativních postupů. Podpora při orientaci v administrativních postupech by měla být poskytována v různých formách, včetně jazykové a digitální podpory, a to zejména pro skupiny ve zranitelném postavení nebo ze znevýhodněného prostředí, které například nemohou používat digitální nástroje nebo k nim nemají přístup. Zahrnuje rovněž přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, včetně dětí, rodičů a odborníků, v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a s požadavky na přístupnost stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (10).

(24)

Přístupnost dále zahrnuje zjednodušení postupů a profesionalizaci pracovníků a odborníků, aby bylo možné náležitě podporovat děti se zdravotním postižením nebo se speciálními vzdělávacími potřebami a další zranitelné skupiny v běžných nesegregovaných zařízeních. Členské státy by měly zajistit, aby byly odstraněny překážky bránící využívání služeb předškolního vzdělávání a péče a předcházelo se jim, včetně překážek pro osoby se zdravotním postižením, a zajistit, aby služby předškolního vzdělávání a péče byly skutečně inkluzivní.

(25)

Řeší-li se přístupnost, je třeba zohlednit územní nerovnováhu. Překážkou účasti může být dlouhá doba dojíždění spojená s velkou vzdáleností, chybějícím nebo omezeným dopravním spojením a dopravními zácpami, a to zejména pro děti se zdravotním postižením nebo se speciálními vzdělávacími potřebami. Kvůli chybějícím dostatečným službám předškolního vzdělávání a péče v daném místě jsou obzvláště znevýhodněny odlehlé a venkovské oblasti. Taková územní nerovnováha může zhoršit problémy cenové dostupnosti. Proto je důležité v plánech mobility zohlednit různé profily uživatelů služeb předškolního vzdělávání a péče a do sběru údajů pro účely hodnocení a monitorování zahrnout územní pokrytí.

(26)

Vysoké náklady na předškolní vzdělávání a péči v mnoha členských státech stále představují značnou překážku účasti. Údaje úřadu Eurostat ukazují, že v mnoha zemích hraje faktor nákladů významnou roli v rozhodnutí nevyužívat formálních služeb péče o děti, zvláště v domácnostech ohrožených chudobou. Podle statistik Unie o příjmech a životních podmínkách za rok 2016 péči o děti kvůli nákladům na ni nevyužívá 13 % rodičů a pro 11 % je středně nebo velmi obtížné si ji finančně dovolit. U domácností ohrožených chudobou jsou tyto procentní hodnoty více než dvojnásobné, tedy 28 % v prvním případě a 27 % ve druhém. Vědecké výzkumy ukazují, že vysoce kvalitní předškolní vzdělávání a péče mají značný ekonomický, sociální, vzdělávací a rozvojový přínos. Zajištění cenově dostupného předškolního vzdělávání a péče je přínosné pro uspokojení potřeb žen v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace a pro usnadnění jejich účasti na trhu práce, což má rovněž pozitivní dlouhodobý dopad na vzdělávání již od útlého věku, připravuje půdu pro pozitivní celoživotní přístup k učení, což se netýká pouze zúčastněných dětí, ale rozšiřuje se dále i na celou společnost. Členské státy by proto měly zajistit, aby náklady na předškolní vzdělávání a péči byly úměrné příjmům domácností a nepředstavovaly překážku pro využívání předškolního vzdělávání a péče. Kromě toho by členské státy měly zohlednit i další náklady spojené s účastí na předškolním vzdělávání a péči, jako jsou náklady na dopravu, oblečení a vybavení potřebné v případě účasti dítěte na péči.

(27)

Jednou z možností, jak zajistit dostatečné poskytování přístupného a cenově dostupného vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče, je zavedení právního nároku na předškolní vzdělávání a péči, na jehož základě by orgány veřejné správy zaručily místo pro všechny děti, jejichž rodiče o to požádají, bez ohledu na jejich zaměstnání, socioekonomické postavení nebo rodinný stav. Ve většině členských států již takový právní nárok existuje, nicméně věk, od nějž se nárok uplatňuje, se značně liší. V ideálním případě by neměla existovat pauza mezi koncem přiměřeně placené nebo kompenzované mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a právním nárokem na předškolní vzdělávání a péči.

(28)

Očekává se, že zvýšení dostupnosti vysoce kvalitního, přístupného a cenově dostupného předškolního vzdělávání a péče pro rodiny a zlepšení pracovních a mzdových podmínek v tomto odvětví bude mít ekonomické přínosy. Fiskální udržitelnost investic do předškolního vzdělávání a péče lze zároveň optimalizovat vyhodnocováním dopadu na veřejné finance a pravidelným sledováním a neustálým zlepšováním nákladové efektivnosti na základě osvědčených postupů, včetně efektivně navržených mechanismů financování, které jsou v souladu s celkovou udržitelností veřejných financí.

(29)

Snadný a rovný přístup k odpovídajícím online i off-line informacím o předškolním vzdělávání a péči bez jakékoli diskriminace má klíčový význam pro všechny rodiče bez ohledu na složení rodiny a rodinný stav, včetně registrovaného partnerství, jak je uznává vnitrostátní právo. To se týká informací o nárocích na vhodné služby a jejich dostupnosti, možnostech přístupu k nim a případně o nároku na finanční podporu.

(30)

Nedostatečné povědomí o právech rodičů a dětí v oblasti předškolního vzdělávání a péče a o významu tohoto vzdělávání a péče pro budoucí výsledky v oblasti vzdělávání představuje další překážku pro využívání služeb, která ovlivňuje účast žen na trhu práce. Správné a důkladné informování rodičů by mělo vést k promyšleným a informovaným rozhodnutím o možnostech péče.

(31)

Odvětví předškolního vzdělávání a péče trpí v mnoha zemích nedostatkem pracovních sil. Tento problém lze řešit pomocí strategií v řadě oblastí, jako je zlepšování pracovních podmínek, kariérní vyhlídky a odměňování, poskytování možností pravidelného prohlubování dovedností a změn kvalifikace, příprava kreativních náborových strategií a výzvy k připojení se k pracovním silám v oblasti předškolního vzdělávání a péče směřované na různé nedostatečně zastoupené skupiny, jako jsou muži nebo lidé s různorodým kulturním zázemím, např. migranti a uprchlíci. Nedostatek pracovníků by mohl pomoci řešit jednoduchý a rychlý mechanismus uznávání kvalifikací. Například doporučení Komise (EU) 2022/554 (11) se zabývá přístupem osob prchajících před válkou na Ukrajině k regulovaným povoláním.

(32)

Podpora spravedlivých pracovních podmínek pracovníků v předškolním vzdělávání a péči by měla přispět k tomu, že toto odvětví přiláká nové pracovníky, a zároveň pomoci zajistit, aby ti, kdo v tomto odvětví pracují, byli ochotni a schopni ve své práci setrvat až do důchodového věku. Stejně tak může přispět k řešení genderové segregace v tomto odvětví. V této souvislosti poskytují politické pokyny Mezinárodní organizace práce ohledně podpory důstojné práce pracovníků v předškolním vzdělávání (12) návod k možnému provádění doporučení, co se týče profesního a kariérního rozvoje, odpovídajícího odměňování včetně stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci, udržitelného zaměstnávání a pracovních podmínek, jakož i podpory sociálního dialogu v tomto odvětví.

(33)

Péče o děti nekončí s jejich nástupem do základní školy. Potřeby v oblasti péče o děti ve věku základní školní docházky mohou rovněž omezovat účast matek na trhu práce a jejich pracovní dobu, neexistují-li v rámci vnitrostátních školských systémů odpovídající, kvalitní a cenově dostupná řešení péče o děti po vyučování a během prázdnin. Pokud nejsou k dispozici možnosti péče o starší děti, dostupnost předškolního vzdělávání a péče pro mladší sourozence rodičům účast na trhu práce neumožní, což může následně ovlivnit využívání předškolního vzdělávání a péče u mladších sourozenců. Členské státy by proto měly zajistit odpovídající, kvalitní a cenově dostupnou mimoškolní péči. Doporučuje se, aby opatření přijatá členskými státy v příslušných případech zahrnovala nabídku dohledu a podpory při plnění domácích úkolů pro všechny děti, včetně dětí ze znevýhodněného prostředí.

(34)

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem zůstává velkou výzvou pro mnoho rodičů, zvláště žen. Obtížné sladění pracovních a pečovatelských povinností je hlavní překážkou, která přispívá k nedostatečnému zastoupení žen na trhu práce. V této souvislosti jsou role žen a mužů v oblasti péče často ovlivňovány genderovými stereotypy. Nerovnováha mezi poskytováním péče ze strany žen ve srovnání s muži následně posiluje genderové stereotypy v povoláních a rolích mužů i žen.

(35)

Tyto přetrvávající genderové rozdíly v poskytování péče je třeba řešit, zejména prostřednictvím podpory čerpání otcovské dovolené, rodičovské dovolené ze strany otců a pružných uspořádání pracovní doby otců, v relevantních případech spolu s rovnoměrnějším sdílením pečovatelských povinností v párech z hlediska placené a neplacené práce (13). Provedení směrnice (EU) 2019/1158 by mělo posílit právo pracovníků s pečovatelskými povinnostmi na otcovskou a rodičovskou dovolenou a právo žádat o pružné uspořádání pracovní doby. Další opatření by se měla zaměřit na zvyšování povědomí o těchto nových právech a na sledování, zda pracovníci mohou tato práva plně využívat, aniž by v práci zažívali nepříznivé zacházení.

(36)

Kromě dalších opatření ke sladění pracovního, rodinného a soukromého života by měla být podle potřeby podporována flexibilní řešení pro využívání předškolního vzdělávání a péče. Například pro pracovníky s pečovatelskými povinnostmi by byl přínosný přístup k doplňkovým službám péče o děti, jako je provoz těchto služeb v časných ranních hodinách, poskytování stravování a provoz v pozdních odpoledních hodinách.

(37)

Aby bylo možné lépe porozumět potřebám a omezením v oblasti péče, členské státy by měly zajistit dostupnost odpovídajících údajů s dostatečnou mírou podrobnosti, spolehlivosti a srovnatelnosti. Vzhledem k tomu, že směrnice (EU) 2019/1158 neobsahuje zvláštní ustanovení o sběru údajů, měly by tyto údaje zahrnovat čerpání otcovské a rodičovské dovolené, s přihlédnutím k metodické příručce pro rámec ukazatelů rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterou na podporu řádného monitorování a hodnocení směrnice vypracovaly Výbor pro zaměstnanost (EMCO) a Výbor pro sociální ochranu (SPC).

(38)

Pokrok v provádění tohoto doporučení by měl být pravidelně sledován v rámci evropského semestru, výroční zprávy o genderové rovnosti v Unii a portálu pro monitorování strategie pro rovnost žen a mužů. Za tímto účelem by členské státy měly zejména podpořit Komisi při možném vypracování a výpočtu ukazatele pro měření genderových rozdílů v poskytování péče, tedy rozdílů v čase, který na péči vynakládají ženy a muži, rozdílů v odměňování žen a mužů a využívání času v placené a neplacené práci, aby bylo možné lépe porozumět vzájemným vztahům mezi těmito prvky a na základě toho podpořit vypracování politiky v oblasti rovnosti žen a mužů a sociální politiky založené na důkazech. Členské státy by rovněž měly pokračovat ve svém úsilí o vypracování a provádění reforem v oblasti předškolního vzdělávání a péče a při tom co nejlépe využívat podpory Komise, mimo jiné prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu, pomocí výměny osvědčených postupů, využívání vhodných postupů a metodik, a sběrem údajů, zapojením zúčastněných stran a účinnější a efektivnější interinstitucionální koordinací a plánováním, přidělováním a profesním rozvojem lidských zdrojů v odvětví předškolního vzdělávání a péče.

(39)

Pojem „předškolní vzdělávání a péče“ by měl být chápán tak, jak je vymezen v doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče, tedy jako jakýkoliv regulovaný mechanismus, jehož prostřednictvím je zajišťováno vzdělávání a péče pro děti od jejich narození až do věku povinné školní docházky, a to bez ohledu na místo, financování, provozní dobu nebo obsah programů, a který zahrnuje zařízení denní péče o děti i denní péči rodinného typu, nabídky služeb financované ze soukromých nebo veřejných zdrojů a předškolní zařízení.

(40)

Aby bylo možné posuzovat dopad tohoto doporučení, Komise by měla ve spolupráci s členskými státy sledovat dosažený pokrok a pravidelně o něm podávat zprávy Radě,

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.