52022XG0630(01)

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52022XG0630(01) - EN

Document 52022XG0630(01)

Help

DZávěry Rady o řešení vnějšího rozměru neustále se vyvíjející teroristické a násilné extremistické hrozby 2022/C 248/04

ST/10179/2022/INIT

Úř. věst. C 248, 30.6.2022, p. 97–103 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

30.6.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 248/97

DZávěry Rady o řešení vnějšího rozměru neustále se vyvíjející teroristické a násilné extremistické hrozby

(2022/C 248/04)

Úvod

V souladu se Strategickým kompasem pro bezpečnost a obranu, který potvrdila Evropská rada dne 25. března, Rada uznává, že terorismus a násilný extremismus ve všech jejich formách a bez ohledu na jejich původ i nadále představují velkou výzvu ve strategickém prostředí, již zasaženém četnými geopolitickými změnami a rostoucí nestabilitou. Znovu proto potvrzuje své neochvějné odhodlání chránit občany EU před těmito hrozbami a dát EU možnost stát se silnějším a schopnějším zajišťovatelem bezpečnosti a zároveň znovu potvrdit své základní hodnoty a zásady v souladu s mezinárodním právem, zejména mezinárodním právem v oblasti lidských práv a humanitárním právem. Za tímto účelem Rada uznává potřebu posílené mnohostranné angažovanosti a posílené spolupráce se strategickými mezinárodními partnery v případech, kdy to slouží zájmům EU.

V této souvislosti Rada připomíná, že co nejdůrazněji odsuzuje nevyprovokovanou, neodůvodněnou a protiprávní vojenskou agresi vůči Ukrajině ze strany Ruské federace, která hrubě porušuje mezinárodní právo a zásady Charty OSN a ohrožuje evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu. Vyjadřuje vážné znepokojení nad možnými dlouhodobými důsledky, které by tato agrese mohla mít na teroristickou hrozbu jak v rámci EU, tak v celosvětovém měřítku.

Rada zdůrazňuje trvalý význam posouzení a závazků vyplývajících z jejích závěrů o vnější činnosti EU v oblasti předcházení a boje proti terorismu a násilnému extremismu ze dne 15. června 2020. Společně s dřívějšími závěry z 9. února 2015, 19. června 2017 a v souladu se strategií EU pro boj proti terorismu z roku 2005, Evropským programem pro bezpečnost a s globální strategií EU z roku 2016, jakož i se strategií bezpečnostní unie EU z 24. července 2020 a s Protiteroristickou agendou EU ze dne 9. prosince 2020 představují solidní a soudržný politický rámec pro ambiciózní evropské zapojení na celosvětové úrovni.

Cílem nových závěrů, které dnes Rada přijala, je proto zajistit, aby politické pokyny, jimiž se řídí naše společná činnost, byly i nadále odpovídaly skutečné expozici EU vůči bezpečnostnímu riziku. Za tímto účelem se zaměřují na nedávný významný vývoj v povaze samotné hrozby, ale také v globálním kontextu, v němž EU působí s cílem předcházet terorismu a násilnému extremismu a bojovat proti nim.

Neustále se vyvíjející mezinárodní teroristická hrozba

Rada zdůrazňuje, že Dá’iš, al-Káida a jejich spojenci nadále představují nejvážnější teroristickou hrozbu na světě. Navzdory ztrátě územní kontroly nad částmi Iráku a Sýrie, jakož i pokračujícím a významným útokům na své vedení se Dá’iš záměrně vrátil zpět k podzemnímu povstání a snaží se dále destabilizovat obě země, osvobodit své zadržované bojovníky, udržet si vliv a opírat se o místní stoupence, zachovat své zdroje financování a případně obnovit svou schopnost představovat hrozbu. V této souvislosti Rada vyzývá EU a její členské státy, aby se společně s celosvětovou koalicí proti Dá’iš a s dalšími klíčovými partnery zaměřily na posílení svého komplexního přístupu a zachovaly pevné odhodlání bojovat proti terorismu v Iráku a Sýrii a zároveň rozhodně řešily hrozbu, kterou představuje rozšíření globálních sítí obou těchto teroristických organizací. Rada rovněž znovu opakuje, že je třeba nalézt politické řešení konfliktu v Sýrii v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2254.

Rada bere na vědomí, že několik afrických regionů zažívá velmi znepokojivý nárůst teroristické a násilné extremistické hrozby, a to i v oblasti Sahelu, kde hrozí riziko, že se rozšíří do západní Afriky a Guinejského zálivu. V této souvislosti znovu potvrzuje svou podporu iniciativám vedeným africkými zeměmi, jejichž cílem je učinit prevenci a ochranu civilního obyvatelstva ústředním bodem jejich úsilí v boji proti terorismu, jak bylo uvedeno na 6. summitu EU–AU, který se konal v Bruselu ve dnech 17. a 18. února 2022. Dá’iš a al-Káidě se podařilo využít bezpečnostního, hospodářského, sociálního a správního vakua k podpoře územní expanze svých místních odnoží. Rada bere s velkým znepokojením na vědomí, že ve stále větším počtu zemí dochází ke změnám, pokud jde o demokratické zásady a právní stát, a ve zranitelných regionech roste militarizace a zvyšuje se počet násilných aktérů. Z tohoto hlediska vyjadřuje své přesvědčení, že nasazení údajně soukromých vojenských společností, jako je Ruskem sponzorovaná Wagnerova skupina, které se pod záminkou boje proti terorismu zapojují do plenění místních přírodních zdrojů, hrubě porušuje lidská práva a zvyšuje etnické napětí, přičemž to vše z dlouhodobého hlediska slouží zájmům Dá’iš, al-Káidy a jejich odnoží a organizací.

V oblasti boje proti terorismu vzbuzuje vážné obavy EU skutečnost, že Tálibán se chopil moci v Afghánistánu, což může mít vliv na okolní region a vést k obnovení provincie Dá’iš Chorásán, která nyní představuje nejnaléhavější teroristickou hrozbu v zemi. Rada rovněž znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad vazbami Tálibánu na jádro al-Káidy i na její regionální pobočku (al-Káida na Indickém subkontinentu – AQIS), přičemž považuje za pravděpodobné, že v dlouhodobém horizontu budou tyto skupiny současné situace využívat, aby získaly a zajistily si finanční prostředky, mimo jiné zapojením se do různých druhů nedovoleného obchodu, a přilákaly nové členy, což by mohlo vést k obnovení jejich schopnosti představovat přímou hrozbu pro evropské zájmy. Rada připomíná jednoznačný požadavek, aby Tálibán ukončil veškeré přímé i nepřímé vazby na mezinárodní terorismus, a bude situaci nadále pozorně sledovat v souladu se svými závěry přijatými dne 15. září 2021 a v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2593. Rada bere na vědomí opatření doporučená v akčním plánu EU pro boj proti terorismu pro Afghánistán a je připravena mobilizovat všechny příslušné nástroje, které má k dispozici, aby zajistila, že se Afghánistán znovu nestane bezpečným útočištěm pro teroristické organizace.

Rada zdůrazňuje, že je třeba řešit kritickou výzvu, kterou představuje schopnost Dá’iš a al-Káidy přilákat bezprecedentní počet stoupenců v celosvětovém měřítku. Navzdory vojenským neúspěchům, které obě organizace zasáhly v nedávné minulosti, představuje pokračující přítomnost řady převážně místních, ale i zahraničních teroristických bojovníků v mnoha regionech, zejména v Iráku a Sýrii, stále velké bezpečnostní riziko. Rada konstatuje, že trvalého vítězství nad těmito skupinami nelze dosáhnout, pokud nebude tato otázka odpovídajícím způsobem vyřešena, a zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy dále rozvíjely komplexní přístup zaměřený na předcházení náboru teroristických bojovníků z ohrožených skupin obyvatelstva, včetně mladých lidí, a to řešením humanitárních, sociálních a rozvojových potřeb. Zdůrazňuje rovněž, že je nezbytné bránit nezjištěnému přemísťování teroristických bojovníků a jejich rodin, podporovat odpovědnost, definovat vhodně zacílené strategie deradikalizace, rehabilitace a opětovného začlenění, v případě potřeby zajistit přiměřené monitorování osob odsouzených za terorismus, a to během výkonu trestu i poté, jakož i nabídnout zvýšenou podporu zemím, na něž má jev „navrátilců“ dopad především.

Rada si uvědomuje rostoucí hrozbu vyplývající z pravicového násilného extremismu a terorismu, představující pro EU a její členské státy závažnou globální výzvu. Nadnárodní vazby mezi pravicovými násilnými extremistickými skupinami a jednotlivci překročily rámec pouhé komunikace na internetu a nyní zahrnují koordinaci, financování, nábor a sdílení operativních taktik. Rada dále bere na vědomí rostoucí počet násilných akcí spojených s levicovým násilným extremismem a terorismem, který rovněž vyžaduje neustálé důkladné sledování. Vyzývá proto k podpoře společného chápání této hrozby a k posílení mezinárodního zapojení v boji proti politicky motivovanému násilnému extremismu a terorismu, a to i v oblastech protiargumentace, výměny informací, budování kapacit a šíření osvědčených postupů, mimo jiné rozvíjením kritického myšlení, digitální gramotnosti a veřejné bezpečnosti na internetu a podporou mezikulturního dialogu a tolerance prostřednictvím vzdělávání na všech úrovních.

10.

Rada vyjadřuje znepokojení nad rostoucí hrozbou, kterou představuje domácí terorismus a útoky, jichž se dopouštějí „osamělí aktéři“. Konstatuje, že celosvětové teroristické organizace se záměrně zapojily do strategie zaměřené na inspirování jednotlivců, kteří ve většině případů nemají žádné předchozí vazby na mezinárodní terorismus, a především se uchylují k nejjednodušším modi operandi, což ztěžuje předcházení jejich činnosti. Tato strategie byla posílena během pandemie COVID-19, jež zvýšila izolaci zranitelných osob a zvýšila jejich expozici často rychlé radikalizaci, zejména na internetu. Rada proto zdůrazňuje, že je třeba i nadále věnovat úsilí sdílení analýz, odhalování radikalizace jak na internetu, tak mimo něj, a jejímu předcházení.

11.

Rada bere se znepokojením na vědomí šíření násilných extremistických ideologií, které mohou vytvářet živnou půdu pro terorismus. Zdůrazňuje, že je třeba zabránit šíření a financování všech druhů násilné extremistické propagandy, včetně násilné extremistické islamistické ideologie, které jsou v rozporu se základními právy a svobodami, jež jsou jádrem hodnot a zásad EU. Za tímto účelem Rada zvláště vyzývá k řešení problému netransparentního financování ze strany zahraničních aktérů, kteří podporují nežádoucí vliv na občanské a náboženské organizace v rámci EU i v celosvětovém měřítku. Vyzývá rovněž k nalezení účinných způsobů, jak řešit hrozbu, kterou představují organizace, jednotlivci a subjekty, jejichž činnost přímo směřuje k radikalizaci, indoktrinaci a inspiraci lidí k páchání násilných a teroristických činů.

Zneužívání nových technologií pro teroristické účely

12.

Rada uznává, že nové technologie v první řadě představují obrovskou příležitost pro hospodářství a společnost EU a mohou rovněž usnadnit úsilí EU v oblasti boje proti terorismu a předcházení násilnému extremismu a boje proti němu. Zároveň zdůrazňuje, že je třeba zohlednit legitimní bezpečnostní obavy vyplývající z možného zneužívání některých těchto nástrojů teroristickými aktéry, například 3D tisku, bezpilotních systémů atd. Za tímto účelem Rada vybízí EU, aby zachovala komplexní přístup s více zúčastněnými stranami, který bude zahrnovat intenzivní spolupráci s partnerskými zeměmi, mnohostrannými fóry, soukromým sektorem a akademickou obcí, jakož i smysluplnou účast občanské společnosti, včetně organizací hájících práva žen a organizací vedených ženami a mládeží.

13.

Rada zdůrazňuje zásadní význam zachování svobody projevu a dalších základních práv, která hrají ústřední úlohu v demokratických společnostech. Uznává, že významná část boje proti radikalizaci vedoucí k terorismu musí být v době, kdy se mezinárodní teroristické organizace při šíření své propagandy, náboru a rozšiřování své stopy na internetu do značné míry spoléhají na digitální nástroje, vedena online. Zatímco přijetí nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online a přijetí aktu o digitálních službách staví EU do popředí tohoto boje, ukazuje se, že technický vývoj i nadále představuje zranitelnost, kterou teroristické skupiny neváhají využít, aby udržely přítomnost na internetu. Patří sem škodlivá kybernetická činnost prostřednictvím zneužívání menších platforem, často založených na technologii blockchain a decentralizovaném webu, což ještě více ztěžuje odhalování a případně potlačování nezákonného obsahu. V této souvislosti Rada vyzývá technologický průmysl, a zejména online platformy, aby bez ohledu na svou velikost převzaly větší odpovědnost za předcházení šíření teroristického a násilného extremistického obsahu online a boj proti němu, a to i prostřednictvím algoritmické amplifikace.

14.

Rada znovu potvrzuje, že v souladu se standardy EU a Finančního akčního výboru (FATF) je zásadně důležité přerušit zdroje financování terorismu, k němuž dochází mimo jiné prostřednictvím nedovoleného obchodu například s kulturními statky. Rovněž bere se znepokojením na vědomí riziko spojené s tím, že teroristé stále více využívají nových a anonymních forem plateb, mimo jiné elektronické peníze, kryptoaktiva a technologie blockchain, mobilní peníze a předplacené karty. Rada proto vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly partnerské země při zvyšování souladu s požadavky EU a Finančního akčního výboru a zintenzivnily své úsilí o řešení otázky anonymity transakcí tím, že budou sledovat, odhalovat, postihovat a účinně odstraňovat nelegální možnosti převádění peněz. Za tímto účelem podporuje aktivnější spolupráci odvětví finančních technologií s finančními zpravodajskými jednotkami, donucovacími orgány a soudními vyšetřovacími orgány. Rada uznává zásadní úlohu, kterou hrají neziskové organizace, a zdůrazňuje, že je třeba zapojit je jako ústřední partnery do boje proti násilnému extremismu. Znovu rovněž zdůrazňuje, že je důležité nenarušovat činnost občanské společnosti a neodrazovat od ní, jakož i zajistit, aby opatření proti financování terorismu nebyla zneužívána v neprospěch legitimních humanitárních aktérů nebo obránců lidských práv nebo k jejich kriminalizaci. Rada mezitím vyzývá členské státy, aby plně spolupracovaly s neziskovými organizacemi prostřednictvím přístupu založeného na posouzení rizik, jakož i prostřednictvím cílených a přiměřených opatření s cílem zabránit jakémukoli zneužití teroristy a v jejich zájmu.

Potřeba, aby EU znovu potvrdila své základní hodnoty a zásady

15.

Rada vyjadřuje politování nad rostoucí politizací boje proti terorismu. Teroristické organizace se na jedné straně stále více snaží využít slabých správních systémů, zejména v nejzranitelnějších zemích, aby prosadily své dominantní postavení, přilákaly podporu místního obyvatelstva a prezentovaly se jako legitimnější a účinnější alternativy k vládním subjektům. Obdobně je schopnost mezinárodního společenství vystupovat v rámci boje proti terorismu jednotně nadále oslabována neskrývanými pokusy, převážně ze strany autoritářských režimů, využít boj proti terorismu jako záminku k dosažení vlastních politických cílů, a přispět tím k prohloubení polarizace v této otázce na mnohostranných fórech. V této souvislosti Rada poukazuje na to, že je třeba důrazně zakročit proti veškerým pokusům o politizaci boje proti terorismu, a to i na mezinárodních fórech. EU a její členské státy budou usilovat o zachování a prosazování přístupu vycházejícího z objektivních skutečností a vývoje hrozby a zároveň zohlední, že předcházení terorismu a boj proti němu komplexním způsobem vyžaduje podporu spolehlivých, inkluzivních a demokratických modelů správy založených na dodržování lidských práv.

16.

S ohledem na rostoucí systémovou rivalitu na mezinárodní úrovni Rada znovu důrazně potvrzuje své přesvědčení, že jedinou udržitelnou reakcí na terorismus a násilný extremismus je demokracie, transparentnost, odpovědnost, zohledňování genderového hlediska, jakož i soulad s mezinárodním právem, včetně dodržování lidských práv a právního státu, a s mezinárodním humanitárním právem. Rada s velkým znepokojením konstatuje, že v několika zemích nejvíce zasažených terorismem jsou na vzestupu diktatury či vojenské a autoritářské režimy, přičemž bylo prokázáno, že takové modely správy tuto hrozbu ještě prohlubují. EU a její členské státy by proto měly zajistit, aby prosazování a dodržování těchto základních zásad bylo i nadále podstatou jejich zapojení do dvoustranného i mnohostranného prostředí a zároveň posílilo vazbu mezi dodržováním těchto hodnot a zásad a pomocí, kterou poskytují nebo jsou připraveny poskytovat v zájmu předcházení terorismu a násilnému extremismu na celém světě a boje proti nim.

17.

Boj proti beztrestnosti činů spáchaných teroristy a zajištění toho, aby se obětem dostalo uznání i odpovídající pomoci, podpory a odškodnění, jsou pro zaručení úspěšného řešení teroristických hrozeb v dlouhodobém horizontu naprosto zásadní. Rada proto vyzývá, aby EU pokračovala v činnostech zaměřených na budování kapacit, a posílila tím schopnost partnerů odpovídajícím způsobem vyšetřovat a stíhat případy terorismu s náležitým ohledem na lidská práva a právní stát. Vzhledem ke klíčové úloze, kterou mohou hrát oběti a jejich rodiny, mimo jiné i v boji proti teroristické propagandě, Rada rovněž zdůrazňuje potřebu podporovat mezinárodní solidaritu a zajistit, aby bylo s obětmi a jejich rodinami zacházeno důstojně a s respektem.

18.

Rada znovu potvrzuje své přesvědčení, že existence terorismu a násilného extremismu není nevyhnutelná. Jejich poražení vyžaduje důsledné a komplexní globální úsilí, které se nemůže spoléhat pouze na vojenské akce, ale zahrnuje také celospolečenskou reakci vedenou občanskou společností, usilující o řešení základních příčin hrozby, včetně sociálně-ekonomických nerovností, nedostatečné řádné správy, jakož i dopadu organizované trestné činnosti a změny klimatu. Při prosazování míru, demokracie, udržitelného rozvoje a předcházení terorismu skrze podporu tolerance, dialogu a vzájemného porozumění může hrát klíčovou úlohu rovněž ochrana kulturního dědictví. Rada konstatuje, že by toto celosvětové úsilí mělo důsledně zohledňovat genderové hledisko, a to s cílem řešit dopad genderových stereotypů a genderově podmíněného násilí na terorismus a násilný extremismus, a zároveň zajistit podporu aktivního a smysluplného zapojení žen do úsilí věnovanému předcházení terorismu a boje proti němu. Tento komplexní přístup by měl mimo jiné zahrnovat humanitární pomoc v nejkritičtějších prostředích, stabilizační pomoc v zemích překonávajících dopady krize, rozvojovou spolupráci a zvýšené investice do předcházení násilnému extremismu a boje proti němu prostřednictvím posílených partnerství s místními aktéry. Rada je i nadále odhodlána tak činit, zároveň však poukazuje na to, že je důležitá odpovědnost na místní úrovni a že primární odpovědnost za tento boj nesou v prvé řadě vlády zemí, které takovým hrozbám čelí.

19.

Rada oceňuje zásadní práci mezinárodních a nevládních humanitárních subjektů, jejímž cílem je poskytnout životně důležitou pomoc obyvatelstvu v nouzi, které bylo postiženo konfliktem a nestabilitou, přičemž konstatuje, že tato humanitární pomoc v konečném důsledku přispívá k zabránění opětovnému výskytu hrozby v oblastech, jež byly osvobozeny od nadvlády teroristických organizací. V této souvislosti Rada znovu potvrzuje své přesvědčení, že politika boje proti terorismu a humanitární opatření vycházející ze zásad lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti se mohou vzájemně posilovat. V souladu se závazky učiněnými na Evropském humanitárním fóru, které se konalo ve dnech 21. až 23. března 2022, Rada opětovně zdůrazňuje své odhodlání zajistit prostor pro humanitární pomoc a přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zabránit jakýmkoli potenciálním negativním dopadům opatření v rámci boje proti terorismu na principiální humanitární činnost, aniž by byla ohrožena integrita architektury EU v oblasti boje proti terorismu. Tato opatření by měla mimo jiné zahrnovat konkrétní řešení s cílem usnadnit přístup neziskových organizací k finančním prostředkům, řešit obtíže vyplývající z přespříliš přizpůsobivého chování soukromého bankovního sektoru a poskytovat další pokyny humanitárním organizacím, pokud jde o jejich práva a povinnosti v rámci různých režimů sankcí EU týkajících se boje proti terorismu.

20.

Rada bere na vědomí, že mezinárodní zapojení EU do boje proti terorismu a násilnému extremismu je oslabováno stále agresivnějšími kampaněmi, při nichž dochází k manipulaci s informacemi, včetně dezinformací, falešných zpráv a šíření konspiračních teorií, a konstatuje, že úspěšná opatření v této oblasti musí být podpořena strategickou komunikací a posílením odolnosti komunit. Proto je třeba vyvinout koordinované úsilí s cílem lépe nastínit a vysvětlit hlavní strategické cíle EU, zavést pozitivní způsob prezentace, zapojit cílové skupiny ve třetích zemích a bojovat proti dezinformacím.

Rozšíření úlohy EU v boji proti terorismu na celosvětové úrovni

21.

V návaznosti na Strategický kompas pro bezpečnost a obranu Rada zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU a její členské státy posílily svou mezinárodní angažovanost v boji proti terorismu a násilnému extremismu a plně využívaly nástroje, které mají k dispozici, a přispěly tím k odpovídající kolektivní reakci na terorismus a násilný extremismus a zajistily, že tato reakce bude v souladu s jejich prioritami a hodnotami, a to na základě plného dodržování lidských práv a mezinárodního práva. I když z povahy hrozeb vyplývá, že je nezbytné, aby měla tato angažovanost globální rozměr, priority, které EU a její členské státy sledují, by se měly v prvé řadě řídit skutečnou expozicí vůči bezpečnostnímu riziku. EU a její členské státy by se proto měly snažit věnovat zvláštní pozornost svému blízkému sousedství, včetně oblasti Sahelu, severní Afriky, Levanty a východního Středomoří. Měla by být dále posílena spolupráce se zeměmi západního Balkánu, mimo jiné pokračujícím prováděním společného akčního plánu EU a západního Balkánu pro boj proti terorismu. EU by se měla rovněž nadále zaměřovat na konkrétní místa, v nichž by přítomnost mezinárodních teroristických a násilných extremistických organizací mohla případně představovat přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, včetně Střední Asie a indicko-tichomořského regionu.

22.

Ústředním prvkem globální politiky EU v oblasti boje proti terorismu je silná a zásadová dvoustranná a mnohostranná angažovanost. V tomto rámci Rada zdůrazňuje potřebu usilovat o intenzivní spolupráci se strategickými dvoustrannými partnery a udržovat ji, přičemž uznává, že klíčový význam mají politické dialogy EU týkající se boje proti terorismu a bezpečnosti. Oceňuje vedoucí úlohu, kterou v této oblasti hraje Organizace spojených národů, a vítá úsilí EU posílit strategické partnerství s příslušnými orgány OSN. V souladu s dohodnutými základními zásadami, jež jsou rovněž uvedeny ve Strategickém kompasu, Rada dále zdůrazňuje, že v souvislosti s prováděním varšavského (2016) a bruselského (2018) společného prohlášení je třeba prohloubit vzájemně se posilující a prospěšné strategické partnerství s NATO, mimo jiné pokud jde o odolnost vůči terorismu a násilnému extremismu a budování kapacit partnerských zemí. Dále podporuje trvalejší spolupráci EU s mezinárodními organizacemi zapojenými do boje proti terorismu a násilnému extremismu, včetně OBSE, Rady Evropy, Interpolu a mnohostranných fór, jako je internetové fórum EU a výzva z Christchurch.

23.

Rada konstatuje, že je nezbytné, aby EU a její členské státy posílily svou koordinaci a vypracovaly strategický přístup zaměřený na posílení jejich kolektivní schopnosti ovlivnit strategické směry těchto organizací. Vítá úspěšné úsilí EU o spolupředsednictví Globálního fóra pro boj proti terorismu, v jehož rámci může EU přispět k utváření programu mezinárodní politiky a postupů v oblasti boje proti terorismu a prosazovat v této oblasti hodnoty EU. Rada upozorňuje, že tím by se mělo docílit větší podpory a strategického zapojení tohoto fóra, jakož i institucí, jež se jím inspirovaly (Mezinárodní fond pro angažovanost společenství a odolnost, centrum Hidája a Mezinárodní ústav pro spravedlnost a právní stát). EU by se měla i nadále výrazně angažovat v rámci celosvětové koalice proti Dá’iš, jejích pracovních skupin a nově zřízené pracovní skupiny pro Afriku či v rámci Koalice pro Sahel, aby byl k boji proti terorismu a násilnému extremismu uplatňován koordinovaný a komplexní přístup. Tato mezinárodní angažovanost by se měla rovněž řídit potřebou podporovat synergie mezi různými mezinárodními, regionálními a vnitrostátními iniciativami zaměřenými na boj proti terorismu a násilnému extremismu a měla by zamezit zdvojování úsilí.

24.

Rada vítá, že je síť odborníků na boj proti terorismu a bezpečnost v rámci vybraných delegací EU cenným přínosem, a konstatuje, že tato síť umožnila EU rozšířit její globální dosah, její schopnost přesněji posoudit místní situaci a zachovat dvoustrannou a mnohostrannou angažovanost. Ačkoli se tato síť v nedávné minulosti nadále rozšiřovala, Rada zdůrazňuje, že je důležité zajistit posílení její kapacity a dále zvětšit její rozsah, aby bylo možné reagovat na geopolitický vývoj a strategické potřeby. Rada v této souvislosti vítá nedávné úsilí a úvahy ESVČ, mimo jiné pokud jde o zeměpisnou působnost sítě, její mandát a koordinaci s opatřeními členských států.

25.

Rada rovněž připomíná, že – v mezích integrovaného přístupu EU a jak je zdůrazněno v paktu pro civilní SBOP – jsou civilní mise SBOP v rámci svých příslušných mandátů cenným přínosem, pokud jde o posilování bezpečnostního sektoru a soudnictví v hostitelských zemích a budování jejich kapacit pro účinné předcházení terorismu a násilnému extremismu a boj proti nim v souladu se zásadami právního státu.

Strategičtější využívání režimů sankcí EU v oblasti boje proti terorismu

26.

Rada připomíná, že sankce v oblasti boje proti terorismu jsou účinným nástrojem na podporu a provádění vnější politiky EU v této oblasti. Vítá proto širší využívání těchto nástrojů s cílem kolektivně podpořit, je-li to relevantní a možné, rozhodná a ambiciózní opatření EU prostřednictvím nových označení, která odrážejí vývoj hrozby a reagují na vznik nových teroristických subjektů.

Soulad omezujících opatření EU s mezinárodním právem, zejména s mezinárodním humanitárním právem, lidskými právy a základními svobodami, spravedlivým procesem a právním státem, je základním kamenem důvěryhodnosti a účinnosti sankční politiky EU. V této souvislosti Rada připomíná, že omezující opatření jsou cílená, pečlivě nastavená a přiměřená cílům, o jejichž dosažení usilují. Konstatuje, že úloha sankcí musí být preventivní, a zavazuje se, že v rámci pravidelných přezkumů plně zohlední vyvíjející se situaci a skutečnou existenci hrozby, již představují subjekty a fyzické osoby uvedené na seznamu, a zařazení na seznam odpovídajícím způsobem aktualizuje. V této souvislosti Rada nadále vítá veškerá opatření, jež byla v této oblasti přijata, včetně významného přínosu úřadu veřejného ochránce práv OSN, který od svého založení vnáší do režimů sankcí vůči Dá’iš a al-Káidě spravedlnost a transparentnost.

Rada zdůrazňuje sdílené výhody plynoucí z koordinace s dalšími mezinárodními subjekty, včetně Rady bezpečnosti OSN a třetích zemí, pokud jde o označování v rámci režimů sankcí. Rovněž vybízí k dalšímu dialogu a zvýšenému úsilí s cílem zajistit dobré pochopení konkrétních právních a procesních požadavků EU a zabránit politickému využívání sankcí v oblasti boje proti terorismu.

Provádění závěrů a následná opatření

27.

Rada vyjadřuje silnou podporu, pokud jde o zvýšení synergií mezi vnitřním a vnějším rozměrem opatření EU v boji proti terorismu a násilnému extremismu. Rovněž vyzývá všechny orgány EU a členské státy k tomu, aby prostřednictvím společného úsilí přispěly k provádění priorit a dosažení výše uvedených cílů. Tyto politické směry by měly být zohledněny zejména při určování budoucích finančních závazků s partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi. Za tímto účelem a v souladu s cílem stanoveným ve Strategickém kompasu pro bezpečnost a obranu Rada vítá zahájení přezkumu, jenž má být dokončen počátkem roku 2023 a jehož předmětem jsou nástroje a programy EU přispívající k budování kapacit partnerů pro boj proti terorismu, a to v zájmu zvýšení jejich účinnosti.

28.

Rada považuje za nezbytné tyto závěry pravidelně přezkoumávat k zajištění toho, aby politická a strategická hlediska, jimiž se řídí vnější činnost EU, pokud jde o boj proti terorismu a násilnému extremismu, nadále odpovídala skutečné existenci hrozby.

Top