—

tento první, úvodní oddíl objasňuje, proč Komise poskytuje pokyny k vertikálním dohodám, a oblast působnosti těchto pokynů. Rovněž vysvětluje cíle článku 101 Smlouvy, způsob, jakým se článek 101 Smlouvy použije na vertikální dohody, a hlavní kroky při posuzování vertikálních dohod podle článku 101 Smlouvy,

—

druhý oddíl obsahuje přehled pozitivních a negativních účinků vertikálních dohod. Nařízení (EU) 2022/720, tyto pokyny i politika vymáhání používaná Komisí v jednotlivých případech jsou založeny na zohlednění těchto účinků,

—

třetí oddíl je věnován vertikálním dohodám, na něž se zpravidla čl. 101 odst. 1 Smlouvy nevztahuje. Přestože se nařízení (EU) 2022/720 na tyto dohody nevztahuje, je nezbytné poskytnout pokyny k podmínkám, za kterých se čl. 101 odst. 1 na vertikální dohody nemusí vztahovat,

—

čtvrtý oddíl poskytuje další pokyny k oblasti působnosti nařízení (EU) 2022/720, včetně vysvětlení týkajícího se „bezpečného přístavu“ stanoveného nařízením a definice vertikální dohody. Tento oddíl také obsahuje pokyny k vertikálním dohodám v ekonomice online platforem, která hraje v distribuci zboží a služeb stále důležitější úlohu. Tento oddíl rovněž vysvětluje omezení pro použití nařízení (EU) 2022/720, jak jsou stanovena v čl. 2 odst. 2, 3 a 4 nařízení. To zahrnuje i zvláštní omezení, která se vztahují na výměnu informací mezi dodavatelem a kupujícím ve scénářích duální distribuce podle čl. 2 odst. 5 nařízení, a omezení, která se vztahují na dohody týkající se poskytování online zprostředkovatelských služeb, kdy má poskytovatel těchto služeb hybridní funkci, podle čl. 2 odst. 6 nařízení. Čtvrtý oddíl rovněž vysvětluje, jakým způsobem se nařízení (EU) 2022/720 použije v případech, kdy vertikální dohoda spadá do oblasti působnosti jiného nařízení o blokových výjimkách, jak jsou stanoveny v čl. 2 odst. 7 nařízení. Tento oddíl rovněž obsahuje popis určitých obvyklých typů distribučních systémů, a zejména těch, které jsou předmětem konkrétních ustanovení v článku 4 nařízení týkajících se tvrdých omezení,

—

pátý oddíl se zabývá definicí relevantních trhů a výpočtem podílů na trhu, tím že odkazuje na sdělení o definici trhu (5). To je důležité proto, že na vertikální dohody se mohou vztahovat výhody blokové výjimky stanovené nařízením (EU) 2022/720 pouze tehdy, pokud podíl podniků, které jsou stranou dohody, na trhu nepřevyšuje prahové hodnoty stanovené v článku 3 nařízení (EU) 2022/720,

—

šestý oddíl zahrnuje tvrdá omezení stanovená v článku 4 nařízení (EU) 2022/720 a vyloučená omezení stanovená v článku 5 nařízení, a to včetně vysvětlení, proč je důležité, zda je opatření kvalifikováno jako „tvrdé“ nebo „vyloučené“,

—

sedmý oddíl obsahuje pokyny týkající se pravomocí Komise a orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech odejmout v jednotlivých případech výhody plynoucí z nařízení (EU) 2022/720 v souladu s článkem 29 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (6) a článkem 6 nařízení (EU) 2022/720, jakož i pokyny týkající se pravomoci Komise přijímat nařízení, kterými prohlásí, že nařízení (EU) 2022/720 se v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2022/720 nepoužije,

—

osmý oddíl popisuje politiku vymáhání používanou Komisí v jednotlivých případech. Za tímto účelem vysvětluje, jak jsou vertikální dohody, na které se nařízení (EU) 2022/720 nevztahuje, hodnoceny podle čl. 101 odst. 1 a 3 Smlouvy, a stanoví pokyny týkající se různých obvyklých typů vertikálních omezení.

—

za prvé, zúčastněné podniky musí určit tržní podíly dodavatele a kupujícího na relevantním trhu, na němž prodávají a nakupují smluvní zboží či služby,

—

pokud podíl dodavatele ani kupujícího na trhu nepřesáhne prahovou hodnotu 30 % stanovenou v článku 3 nařízení (EU) 2022/720, spadá vertikální dohoda do „bezpečného přístavu“ stanoveného nařízením, a to za předpokladu, že dohoda neobsahuje žádná tvrdá omezení ve smyslu článku 4 nařízení ani žádná vyloučená omezení ve smyslu článku 5 nařízení, která nemohou být oddělena od zbytku dohody,

—

pokud podíl dodavatele nebo kupujícího na relevantním trhu přesáhne prahovou hodnotu 30 % nebo pokud dohoda obsahuje jedno nebo více tvrdých omezení nebo neoddělitelných vyloučených omezení, je třeba zhodnotit, zda vertikální dohoda spadá do oblasti působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy,

—

pokud vertikální dohoda spadá do oblasti působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy, je nezbytné zjistit, zda splňuje podmínky pro udělení výjimky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

a)

řešit otázku vertikální externality. Situaci, kdy je distributorem stanovena příliš vysoká cena a distributor nezohledňuje dopad svých rozhodnutí na dodavatele, lze předejít tím, že dodavatel distributorovi stanoví maximální cenu pro další prodej. Podobně může dodavatel za účelem zvýšení úsilí distributora při prodeji využít selektivní nebo výhradní distribuci;

b)

řešit problém parazitování. K parazitování mezi kupujícími může dojít na velkoobchodní i maloobchodní úrovni, zejména pokud není možné, aby dodavatel stanovil účinné požadavky na propagaci nebo služby pro všechny kupující. Parazitování mezi kupujícími se projeví pouze v předprodejních službách a dalších propagačních činnostech, nikoli však v poprodejních službách, které může distributor svým zákazníkům účtovat jednotlivě. Předprodejní úsilí, v rámci kterého může docházet k parazitování, může být důležité například tehdy, jsou-li zboží či služby relativně nové, technicky složité či mají vysokou hodnotu nebo je-li důležitým faktorem poptávky dobrá pověst daného zboží či služeb (22). Omezení v systémech výhradní nebo selektivní distribuce nebo jiná omezení mohou být užitečná pro zamezení nebo omezení takového parazitování. K parazitování může docházet i mezi dodavateli, například pokud jeden výrobce investuje v prostorách kupujícího do reklamy, která rovněž přitahuje zákazníky pro konkurenty tohoto výrobce. K překonání parazitování mezi dodavateli mohou napomoci omezení typu zákazu soutěžit (23);

c)

otevřít nové trhy nebo vstoupit na ně. Pokud chce dodavatel vstoupit na nový zeměpisný trh, například vyvézt své výrobky do jiné země, může to znamenat, že distributor bude muset investovat zvláštní nenávratné investice do zavedení značky na trhu. Za účelem přesvědčení místního distributora, že má tyto prostředky investovat, je třeba mu zajistit například určitou územní ochranu, aby měl distributor možnost své vynaložené prostředky získat zpět. To může doložit oprávněnost omezování distributorů nacházejících se na jiných zeměpisných trzích, pokud jde o prodej na novém trhu (viz také body (118), (136) a (137)). Toto je zvláštní příklad problému parazitování popsaného v písmeni b);

d)

řešit problém s parazitováním v oblasti certifikace. V některých odvětvích mají někteří distributoři pověst, že zásobují pouze kvalitním zbožím nebo poskytují kvalitní služby (tzv. „prémioví distributoři“). Je-li tomu tak, může být zejména pro úspěšné zavedení nového výrobku zásadní, aby byl prodáván právě prostřednictvím těchto distributorů. Pokud dodavatel nemůže zajistit, že distribuce jeho výrobků bude omezena pouze na tyto prémiové distributory, riskuje, že je tito distributoři nezařadí do svého sortimentu. V tomto scénáři může být použití výhradní nebo selektivní distribuce odůvodněné;

e)

řešit problém finanční podpory. Může dojít k situaci, že dodavatel nebo kupující musí investovat určité prostředky do smluvního vztahu (například do zvláštního vybavení nebo školení), což jsou nenávratné investice, které mimo konkrétní vertikální vztah mají jen malou nebo žádnou hodnotu. Může nastat například situace, kdy výrobce součástek musí vyrábět nové stroje a nástroje, aby uspokojil konkrétní požadavek jednoho ze svých zákazníků, ale stroje nelze použít pro jiné zákazníky ani je dále prodávat. V případě neexistence dohody se investující strana po uskutečnění této investice vázané na smluvní vztah ocitne ve slabé vyjednávací pozici, neboť hrozí, že během jednání se svým obchodním partnerem nebude finančně podpořena. Hrozba takového oportunistického upuštění od finanční podpory může vést k neoptimálním investicím vynaloženým investující stranou. Vertikální dohody mohou eliminovat prostor pro neposkytnutí finanční podpory (zejména pokud lze investici plně smluvně ošetřit a předvídat všechny budoucí nepředvídatelné události) nebo mohou tento prostor omezit. Například zákaz soutěžit, množstevní povinnost nebo výhradní odběr mohou zmírnit problém finanční podpory v případě, že investici vázanou na smluvní vztah provádí dodavatel, zatímco výhradní distribuce, výhradní přidělování zákazníků nebo výhradní dodávka mohou zmírnit problém finanční podpory v případě, že investici provádí kupující;

f)

řešit konkrétní problém finanční podpory, který může nastat v případě převodu významného know-how. Poskytovatel know-how si někdy nepřeje, aby bylo know-how využíváno konkurenčními podniky nebo v jejich prospěch, například při udělování franšíz. Pokud kupujícímu nebylo know-how přímo dostupné a jeho převod je pro dohodu podstatný, může být převod know-how důvodem k použití omezení v podobě zákazu soutěžit, na které by se obvykle čl. 101 odst. 1 v takových případech nevztahoval;

g)

dosáhnout úspor z rozsahu v distribuci. Má-li výrobce využít úspor z rozsahu, a snížit tak maloobchodní cenu za své zboží či služby, může usilovat o omezení dalšího prodeje svého zboží či služeb na určitý počet distributorů. Pro tyto účely může využít výhradní distribuci, množstevní omezení v podobě minimálního požadovaného nákupu, selektivní distribuci s tímto požadavkem nebo výhradní odběr;

h)

zajistit jednotnost a standardizaci kvality. Vertikální omezení může pomoci vytvořit nebo podpořit image značky tím, že se distributorům uloží dodržovat určitou míru jednoty a určitou normu kvality. To může chránit pověst značky, zvýšit přitažlivost daného zboží nebo služeb pro konečné uživatele a zvýšit prodej. Této standardizace může být například dosaženo prostřednictvím selektivní distribuce nebo udělování franšíz;

i)

řešit nedostatky kapitálového trhu. Může se stát, že poskytovatelé kapitálu, jako například banky a akciové trhy, neposkytují kapitál optimálním způsobem, protože mají nedokonalé informace o solventnosti dlužníka nebo se jedná o případ, kdy úvěr není dostatečně zajištěn. Stává se, že kupující nebo dodavatel může mít lepší informace, a může tedy prostřednictvím výhradního smluvního vztahu získat zvláštní zajištění svých investic. Pokud poskytuje půjčku dodavatel kupujícímu, může být kupujícímu stanoven zákaz soutěžit nebo uložena množstevní povinnost. Pokud kupující poskytuje úvěr dodavateli, může být dodavateli stanoveno omezení v podobě výhradní dodávky nebo množstevní povinnosti.

a)

protisoutěžní uzavření trhu jiným dodavatelům nebo kupujícím vytvořením bariér, které znemožňují vstup na trh nebo rozšíření činnosti;

b)

zmírnění hospodářské soutěže mezi dodavatelem a konkurenčními podniky nebo usnadnění explicitně sjednaných nebo mlčky používaných koluzí mezi soutěžícími dodavateli, často označované jako omezení hospodářské soutěže mezi značkami;

c)

zmírnění hospodářské soutěže mezi kupujícím a konkurenčními podniky nebo usnadnění explicitně sjednaných nebo mlčky používaných koluzí mezi soutěžícími kupujícími často označované jako omezení hospodářské soutěže v rámci značky, pokud se týká distributorů zboží či služeb stejného dodavatele (24);

d)

vytváření překážek bránících integraci trhu, mimo jiné zejména omezování možnosti spotřebitele nakupovat zboží nebo služby v kterémkoli členském státě.

a)

zvýšení cen účtovaných kupujícím zboží nebo služeb, což může následně vést k vyšším maloobchodním cenám;

b)

omezení výběru zboží či služeb;

c)

snížení jakosti zboží nebo služeb;

d)

snížení úrovně inovace nebo služeb na úrovni dodavatele.

a)

zvýšení maloobchodních cen zboží či služeb;

b)

omezení výběru kombinací cena-služba a forem distribuce;

c)

snížení dostupnosti a kvality maloobchodních služeb;

d)

snížení úrovně inovace na úrovni distribuce.

a)

celkový podíl stran na jakémkoli relevantním trhu v Unii, kterého se tato dohoda týká, nepřesáhne 5 % a

b)

celkový roční obrat dodavatele v Unii vzniklý díky výrobkům, kterých se dohoda týká, nepřesahuje 40 milionů EUR, nebo v případě dohod uzavřených mezi kupujícím a několika dodavateli souhrnné nákupy kupujícího týkající se výrobků, na které se dohody vztahují, nepřesahují 40 milionů EUR (31). Pokud analýza charakteristik dohody a jejích hospodářských souvislostí prokáže opak, může Komise tuto domněnku vyvrátit.

a)

rizika týkající se konkrétních smluv a přímo se vztahující ke smlouvám sjednaným či uzavřeným obchodním zástupcem jménem zmocnitele, například v souvislosti s financováním zásob;

b)

rizika spojená s investicemi do určitého trhu. Jedná se o investice potřebné pro činnost, pro kterou zmocnitel obchodního zástupce zmocnil, tj. o investice, jež obchodní zástupce potřebuje ke sjednání nebo k uzavření konkrétního typu smlouvy. Tyto investice jsou obvykle nenávratné, což znamená, že po ukončení činnosti v daném oboru tyto investice nelze využít pro jiné činnosti nebo je prodat jinak než s velkou ztrátou;

c)

rizika spojená s dalšími činnostmi vykonávanými na stejném výrobkovém trhu v té míře, v jaké zmocnitel v rámci vztahu zastoupení vyžaduje, aby obchodní zástupce takové činnosti vykonával nikoli jako obchodní zástupce zmocnitele, ale na vlastní riziko.

a)

obchodní zástupce nezíská vlastnictví zboží nakoupeného nebo prodaného v rámci dohody o obchodním zastoupení a sám neposkytuje služby zakoupené nebo prodané v rámci dohody o obchodním zastoupení. Skutečnost, že obchodní zástupce může dočasně, na velmi krátkou dobu, získat vlastnictví smluvního zboží, které současně prodává jménem zmocnitele, nebrání dohodě o obchodním zastoupení, která nespadá do působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy, za předpokladu, že obchodní zástupce nenese žádné náklady či rizika spojená s převodem majetku;

b)

obchodní zástupce nepřispívá na náklady vyplývající z dodávky nebo nákupu smluvního zboží či služeb, včetně nákladů na dopravu zboží. Tato skutečnost však obchodnímu zástupci nebrání, aby zajišťoval služby v oblasti dopravy, bude-li náklady hradit zmocnitel;

c)

obchodní zástupce nemusí na vlastní náklady a riziko pečovat o skladované smluvní zboží a nenese náklady na financování skladování zboží a poškození skladovaného zboží. Obchodní zástupce by měl mít možnost neprodané zboží vrátit zmocniteli bez jakýchkoli poplatků, vyjma případů, kdy se obchodní zástupce dopustil pochybení, například proto, že nedodržuje přiměřená bezpečnostní opatření nebo opatření proti krádeži k zabránění poškození zboží na skladě;

d)

obchodní zástupce není odpovědný, vyjma ztráty provize vyplývající z role obchodního zástupce, za neplnění smlouvy ze strany zákazníků (například situace, kdy zákazník nezaplatí), nejedná-li se však o případ, kdy se dopustil pochybení (například tím, že nedodržuje přiměřená bezpečnostní opatření a opatření proti krádeži nebo nedodržuje přiměřená opatření k nahlášení krádeže zmocniteli či policii, případně nesdělí zmocniteli všechny nezbytné informace, které má k dispozici a které se týkají finanční spolehlivosti zákazníka);

e)

obchodní zástupce nenese vůči zákazníkům či jiným třetím stranám odpovědnost za ztrátu nebo škodu vyplývající z dodání smluvního zboží či služeb, vyjma případů, kdy se jako obchodní zástupce dopustil pochybení;

f)

obchodní zástupce není přímo či nepřímo povinen investovat do podpory prodeje, a to včetně podílení se na nákladech zmocnitele na reklamu nebo na reklamních či propagačních činnostech konkrétně souvisejících se smluvním zbožím či službami, pokud tyto náklady plně nehradí zmocnitel;

g)

obchodní zástupce neinvestuje určité prostředky do zařízení, prostor, školení zaměstnanců či reklamy, například do nákupu benzinové cisterny v případě obchodování s benzinem, do speciálního programového vybavení pro pojišťovací agenty určeného k prodeji pojistných smluv nebo do reklamy související s trasami či destinacemi v případě cestovních kanceláří prodávajících lety či ubytování v hotelu, pokud tyto náklady plně nehradí zmocnitel;

h)

obchodní zástupce nevykonává na stejném výrobkovém trhu jiné činnosti požadované zmocnitelem v rámci vztahu zastoupení (například doručování zboží), které by nebyly zmocnitelem v plné výši uhrazeny.

a)

omezení území, na kterém může obchodní zástupce toto zboží či služby prodávat;

b)

omezení zákazníků, kterým může obchodní zástupce smluvní zboží či služby prodávat;

c)

cenám a podmínkám, které musí obchodní zástupce při prodeji nebo nákupu smluvního zboží či služeb dodržovat.

a)

výslovný souhlas lze vyvodit z pravomocí svěřených stranám v předem vypracované obecné dohodě. Pokud podmínky takové dohody stanoví, že strana má následně přijmout zvláštní jednostranný postup, který bude závazný pro obě strany, lze na tomto základě vyvodit, že druhá strana s nimi souhlasí (52);

b)

v případě konkludentního souhlasu je nezbytné prokázat, že jedna strana výslovně nebo implicitně požadovala, aby s ní druhá strana při provádění jejího jednostranného postupu spolupracovala, a že druhá strana tento jednostranný postup provedla v praxi, čímž uvedený požadavek splnila (53). Pokud například poté, co dodavatel oznámil jednostranné snížení dodávek s cílem zabránit paralelnímu obchodu, distributoři okamžitě omezí své objednávky a přestanou paralelní obchod provozovat, lze vyvodit závěr, že tito distributoři konkludentně souhlasí s jednostranným postupem dodavatele. K takovému závěru však nelze dospět, pokud distributoři paralelní obchod dále provozují nebo usilují o nalezení nových způsobů jeho provozování.

a)

podnik, který poskytuje online zprostředkovatelské služby, nemůže být kategorizován jako kupující ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. k) nařízení ve vztahu ke zboží či službám nabízeným třetími stranami, které využívají tyto online zprostředkovatelské služby;

b)

pro účely použití prahové hodnoty podílu na trhu stanovené v čl. 3 odst. 1 nařízení se podíl podniku na trhu vypočítá na relevantním trhu poskytování online zprostředkovatelských služeb. Rozsah relevantního trhu závisí na okolnostech případu, zejména na míře zastupitelnosti mezi online a offline zprostředkovatelskými službami, mezi zprostředkovatelskými službami používanými pro různé kategorie zboží či služeb a mezi zprostředkovatelskými službami a kanály přímého prodeje;

c)

omezení uložená podnikem, který poskytuje online zprostředkovatelské služby, kupujícím těchto služeb týkající se ceny, za jakou je možné zprostředkované zboží či služby prodávat, území, na kterých je možné je prodávat nebo zákazníků, kterým je možné je prodávat, včetně omezení online reklamy a online prodeje, podléhají ustanovením článku 4 nařízení (tvrdá omezení). Například podle čl. 4 písm. a) nařízení se výjimka stanovená v čl. 2 odst. 1 nařízení nevztahuje na dohodu, podle níž poskytovatel online zprostředkovatelských služeb stanoví pevnou nebo minimální prodejní cenu za transakci, kterou zprostředkovává;

d)

podle čl. 5 odst. 1 písm. d) nařízení se výjimka stanovená v čl. 2 odst. 1 nařízení nevztahuje na závazky maloobchodní parity napříč platformami uložené podnikem, jenž poskytuje online zprostředkovatelské služby, kupujícím těchto služeb;

e)

podle čl. 2 odst. 6 nařízení se výjimka stanovená v čl. 2 odst. 1 nařízení nevztahuje na dohody týkající se poskytování online zprostředkovatelských služeb, pokud je poskytovatel služeb konkurenčním podnikem na relevantním trhu prodeje zprostředkovaného zboží či služeb (hybridní funkce). Jak je stanoveno v oddíle 4.4.4, tyto dohody musí být hodnoceny podle horizontálních pokynů, pokud jde o možné účinky na nekalé praktiky, a podle oddílu 8 těchto pokynů, pokud jde o jakákoli vertikální omezení.

a)

ustanovení o právech duševního vlastnictví musí tvořit součást vertikální dohody, tj. jedná se o dohodu, jež stranám stanoví podmínky, za kterých mohou určité zboží nebo služby nakupovat, prodávat či dále prodávat;

b)

práva duševního vlastnictví musí být postoupena kupujícímu nebo se kupujícímu musí vydat licence na jejich užívání;

c)

ustanovení o právech duševního vlastnictví nesmějí být hlavním předmětem dohody;

d)

ustanovení o právech duševního vlastnictví se musí přímo vztahovat k užívání, prodeji či dalšímu prodeji zboží nebo služeb kupujícím či jeho zákazníky. V případě franšízy, kdy je předmětem užívání práv duševního vlastnictví marketing, zajišťuje distribuci zboží nebo služeb hlavní nabyvatel, případně nabyvatelé franšízy;

e)

ustanovení o právech duševního vlastnictví, pokud jde o smluvní zboží nebo služby, nesmějí obsahovat omezení hospodářské soutěže, která mají stejný účel jako vertikální omezení, jež nejsou vyňata podle nařízení (EU) 2022/720.

a)

dohody, kdy jedna strana poskytne druhé straně recept a udělí jí licenci na výrobu nápoje podle tohoto receptu;

b)

vlastní licenci na ochrannou známku či značku poskytnutou za účelem obchodování ve velkém;

c)

smlouvy o sponzorování, které se týkají práv propagovat sebe sama jako oficiálního partnera určité události;

d)

licence na autorská práva, například smlouvy o vysílání týkající se práva nahrávat záznam nebo přenášet určitou událost.

a)

nabyvatel franšízy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na jakémkoli podobném obchodě;

b)

nabyvatel franšízy se nesmí finančně účastnit na kapitálu konkurenčního podniku, který by nabyvateli franšízy dával moc ovlivňovat hospodářské chování takového podniku;

c)

nabyvatel franšízy nesmí sdělovat třetím stranám know-how, které získal od poskytovatele franšízy, do té doby, než se toto know-how stane veřejně známým;

d)

nabyvatel franšízy musí poskytovateli franšízy sdělit jakýkoli poznatek získaný při využívání franšízy a udělit jemu i ostatním uživatelům franšízy nevýhradní licenci na toto nově vzniklé know-how;

e)

nabyvatel franšízy musí informovat poskytovatele franšízy o porušení práv duševního vlastnictví, která jsou předmětem licence, učinit právní kroky proti těm, kteří tato práva porušili, nebo pomáhat poskytovateli franšízy v právních krocích proti těmto osobám;

f)

nabyvatel franšízy nesmí používat know-how, které je předmětem licence udělené poskytovatelem franšízy, pro jiné potřeby než k využívání franšízy;

g)

nabyvatel franšízy nesmí postupovat práva a povinnosti v rámci franšízové dohody bez souhlasu poskytovatele franšízy.

a)

technické informace týkající se smluvního zboží či služeb, včetně informací týkajících se registrace, certifikace, manipulace, užívání, údržby, opravy, modernizace nebo recyklace smluvního zboží nebo služeb, zejména pokud jsou takové informace vyžadovány ke splnění souladu s regulačními opatřeními, a informací, které dodavateli nebo kupujícímu umožní přizpůsobit smluvní zboží či služby požadavkům zákazníka;

b)

logistické informace týkající se výroby a distribuce smluvního zboží nebo služeb na předcházející nebo navazující úrovni trhu, včetně informací týkajících se výrobních procesů, inventáře, zásob a s výhradou bodu (100) písm. b) objemů a výnosů prodeje;

c)

s výhradou bodu (100) písm. b) informace týkající se nákupů smluvního zboží nebo služeb zákazníkem, preferencí zákazníků a zpětné vazby od zákazníků za předpokladu, že výměna těchto informací není využívána k omezení území, na které může kupující prodávat smluvní zboží nebo služby, nebo zákazníků, kterým může kupující prodávat smluvní zboží nebo služby ve smyslu čl. 4 písm. b), c) nebo d) nařízení (EU) 2022/720;

d)

informace o cenách, za které dodavatel prodává smluvní zboží či služby kupujícímu;

e)

s výhradou bodu (100) písm. a) informace týkající se cen pro další prodej doporučených dodavatelem nebo maximálních cen pro další prodej smluvního zboží či služeb a informace týkající se cen, za které kupující dále prodává zboží či služby, pokud výměna těchto informací není použita k omezení schopnosti kupujícího stanovit svou prodejní cenu nebo k vymáhání pevné nebo minimální prodejní ceny ve smyslu čl. 4 písm. a) nařízení (EU) 2022/720 (69);

f)

s výhradou bodu (100) a písmene e) tohoto bodu informace týkající se uvádění smluvního zboží nebo služeb na trh, včetně informací o propagačních kampaních a informací o novém zboží nebo službách, které mají být dodány podle vertikální dohody;

g)

informace týkající se plnění dohody, včetně souhrnných informací sdělených dodavatelem kupujícímu, které se týkají marketingových a prodejních činností jiných kupujících smluvního zboží či služeb, pokud to neumožňuje kupujícímu identifikovat činnosti konkrétních konkurenčních kupujících, jakož i informace týkající se objemu nebo hodnoty smluvního zboží či služeb prodaného kupujícím v porovnání s jeho prodejem konkurenčního zboží či služeb.

a)

informace týkající se budoucích cen, za které dodavatel nebo kupující zamýšlí prodávat smluvní zboží nebo služby na navazujících trzích;

b)

informace týkající se identifikovaných konečných uživatelů smluvního zboží nebo služeb, ledaže je výměna těchto informací nezbytná:

c)

informace týkající se zboží prodávaného kupujícím pod jeho vlastní značkou vyměňované mezi kupujícím a výrobcem konkurenčního značkového zboží, ledaže výrobce je zároveň výrobcem uvedeného zboží vlastní značky.

—

nařízení Komise (EU) č. 316/2014,

—

nařízení Komise (EU) č. 1217/2010 (75),

—

nařízení Komise (EU) č. 1218/2010 (76).

(a)

pokud vertikální dohoda obsahuje tvrdé omezení ve smyslu článku 4 nařízení (EU) 2022/720, bude tato dohoda pravděpodobně spadat do působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy;

(b)

dohoda, která obsahuje tvrdé omezení ve smyslu článku 4 nařízení (EU) 2022/720, pravděpodobně nebude splňovat podmínky čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

a)

stanovení marže pro další prodej;

b)

stanovení maximální výše slevy, kterou může distributor poskytnout z předepsané cenové hladiny;

c)

podmínění poskytování slev či úhrady nákladů, které dodavatel vynaložil na propagaci, dodržením určité cenové úrovně;

d)

uložení minimálních inzerovaných cen, které distributorovi zakazují inzerovat ceny pod úrovní stanovenou dodavatelem;

e)

určování předepsané ceny pro další prodej na základě cen konkurenčních podniků;

f)

vyhrožování, zastrašování, výstrahy, sankce, zpoždění nebo přerušení dodávek, případně zrušení smluv v souvislosti s nedodržováním dané cenové hladiny.

a)

stanovení cen pro další prodej může usnadňovat koluzi mezi dodavateli zvyšováním průhlednosti cen na trhu, čímž usnadňuje zjišťování, zda se dodavatel odchyluje od dohodnuté rovnováhy snížením své ceny; tento negativní účinek je pravděpodobnější na trzích, které mají tendenci k nekalým praktikám, například pokud dodavatelé tvoří úzký oligopol a pokud je podstatný podíl na trhu ošetřen dohodami o stanovení cen pro další prodej;

b)

stanovení cen pro další prodej může usnadňovat koluzi mezi kupujícími, zejména je-li podněcováno kupujícími. Silní nebo dobře zorganizovaní kupující jsou schopni donutit či přesvědčit jednoho nebo více dodavatelů, aby pevně stanovili své ceny pro další prodej nad úrovní konkurence, a tím jim pomohli dosáhnout dohodnuté rovnováhy nebo tuto rovnováhu stabilizovat. Stanovení cen pro další prodej slouží jako nástroj, jak maloobchodníkům uložit závazek neodchýlit se od dohodnuté rovnováhy prostřednictvím slevových cen;

c)

v některých případech může stanovení cen pro další prodej rovněž zmírnit hospodářskou soutěž mezi výrobci nebo mezi maloobchodníky, zejména pokud výrobci používají pro distribuci svých výrobků stejné distributory a stanovování cen pro další prodej provádějí všichni nebo mnoho z nich;

d)

stanovení cen pro další prodej může snížit tlak na marži dodavatele, především pokud má výrobce potíže se splněním závazku, tj. má zájem na snížení ceny účtované následným distributorům. V takové situaci může výrobce raději souhlasit se stanovením cen pro další prodej, aby mu to pomohlo zavázat se, že nesníží cenu pro následné distributory a aby snížil tlak na svou vlastní marži;

e)

stanovení cen pro další prodej brání soutěži v oblasti cen mezi distributory, čímž může zamezovat vstupu či šíření nových nebo účinnějších forem distribuce či je ztěžovat, a omezovat tak inovace na distribuční úrovni;

f)

stanovení cen pro další prodej může provádět dodavatel s takovou tržní silou, aby byl schopen uzavřít trh menším konkurentům. Zvýšená marže, kterou může stanovení cen pro další prodej přinést distributorům, je může motivovat k tomu, aby když radí zákazníkům, upřednostňovali značku dodavatele před konkurenčními značkami, i když to není v zájmu zákazníka, nebo aby konkurenční značky vůbec neprodávali;

g)

přímým účinkem stanovení cen pro další prodej je odstranění soutěže v oblasti cen v rámci značky, jelikož některým nebo všem distributorům brání ve snižování prodejní ceny pro dotčenou značku, čímž vede ke zvýšení ceny pro danou značku.

a)

Pokud výrobce zavádí nový výrobek, může být stanovení cen pro další prodej účinným způsobem, jak distributory motivovat k lepšímu zohledňování zájmu výrobce na propagaci daného výrobku. Ustanovení čl. 101 odst. 3 Smlouvy rovněž vyžaduje neexistenci reálných a méně omezujících alternativních prostředků, které by distributory motivovaly k propagaci výrobku. Za účelem splnění tohoto požadavku dodavatel může například prokázat, že v praxi není proveditelné, aby všem kupujícím smluvně uložil přesné závazky v oblasti propagace. Za těchto okolností může být uložení fixních nebo minimálních maloobchodních cen na omezenou dobu a za účelem usnadnění zavedení nového výrobku považováno za celkově pozitivní pro hospodářskou soutěž.

b)

Stanovení fixních cen pro další prodej a ne jen maximálních cen pro další prodej může být nezbytné pro uspořádání koordinované krátkodobé kampaně s nízkou cenou (obvykle 2 až 6 týdnů), zejména v distribučních systémech, kde dodavatel používá jednotnou formu distribuce, jako například systém franšízových dohod. Vzhledem k dočasné povaze lze v takovém případě uložení fixních maloobchodních cen považovat za celkově pozitivní pro hospodářskou soutěž.

c)

Pomocí minimální ceny pro další prodej nebo minimální inzerované ceny lze předejít tomu, aby určitý distributor výrobek dodavatele záměrně prodával se ztrátou. Pokud distributor pravidelně prodává výrobek pod velkoobchodní cenou, může to poškodit image výrobku a v průběhu času snížit celkovou poptávku po výrobku a oslabit motivaci dodavatele investovat do kvality a image značky. V takovém případě lze zabránění distributorovi v prodeji za cenu nižší, než je velkoobchodní cena, tím, že mu bude uložena cílená minimální cena pro další prodej nebo minimální inzerovaná cena, považovat za celkově pozitivní pro hospodářskou soutěž.

d)

V některých situacích mohou maloobchodníci díky vyšší marži v důsledku stanovení cen pro další prodej poskytovat dodatečné předprodejní služby, zejména v případě složitých výrobků. Pokud tyto služby využije při rozhodování dostatek zákazníků, aby si vybrali produkt, ale následně jej zakoupí za nižší cenu u maloobchodníků, kteří takové služby neposkytují (a tedy nenesou tyto náklady), mohou maloobchodníci poskytující vysoce kvalitní služby omezit nebo ukončit poskytování předprodejních služeb, které podporují poptávku po výrobcích od dodavatele. Dodavatel musí prokázat existenci rizika parazitování na úrovni distribuce, to, že fixní nebo minimální ceny pro další prodej poskytují dostatečnou motivaci pro investice do předprodejních služeb, a to, že neexistují realistické a méně omezující alternativní prostředky pro překonání tohoto parazitování. V této situaci pravděpodobnost, že stanovení cen pro další prodej bude považováno za pozitivní pro hospodářskou soutěž, je větší než v případě, kdy je konkurence mezi dodavateli intenzivní a dodavatel má omezenou tržní sílu.

a)

požadavek, aby kupující žádal o předchozí schválení prodeje takovýmto zákazníkům dodavatelem (117);

b)

zrušení či snížení odměn a slev, pokud prodávající prodává těmto zákazníkům (118), nebo kompenzační platby prodávajícímu, pokud zastaví prodej těmto zákazníkům;

c)

ukončení dodávek výrobků, pokud prodávající prodává těmto zákazníkům;

d)

snížení nebo omezení objemu dodávek, například tak, aby tyto objemy odpovídaly úrovni poptávky zákazníků na určitých územích nebo poptávce od určitých skupin zákazníků;

e)

hrozba ukončení vertikální smlouvy (119) nebo jejího neobnovení v případě, že kupující prodává těmto zákazníkům;

f)

účtování vyšší ceny distributorovi za výrobky určené k prodeji těmto zákazníkům (120);

g)

omezení podílu prodeje ze strany kupujícího těmto zákazníkům;

h)

omezení kupujícího při používání dalších jazyků na obalech nebo za účelem propagace výrobků (121);

i)

dodání jiného výrobku výměnou za to, že kupující zastaví prodeje těmto zákazníkům;

j)

platby kupujícímu za to, že zastaví prodeje těmto zákazníkům;

k)

uložení povinnosti kupujícímu převést dodavateli zisk z prodejů těmto zákazníkům (122);

l)

vyloučení výrobků, které jsou dále prodávány mimo území kupujícího, nebo výrobků, které jsou prodávány na území kupujícího prodávajícími nacházejícími se na jiných územích, ze záručního servisu v rámci Unie, který hradí dodavatel (123).

a)

požadovat, aby kupující zabránil zákazníkům z jiného území ve vstupu na jeho webové stránky nebo do jeho online obchodu, nebo aby přesměrovával zákazníky na online obchod výrobce či jiného prodávajícího. Uložení povinnosti kupujícímu, aby na svých webových stránkách uváděl odkazy na online obchody dodavatele nebo jiných prodávajících, však nepředstavuje tvrdé omezení (125);

b)

požadovat, aby kupující ukončil online transakce zákazníků v případě, že údaje na jejich kreditních kartách ukážou, že se adresa nenachází na území kupujícího (126);

c)

požadovat, aby kupující prodával smluvní zboží nebo služby pouze ve fyzicky existujících prostorách nebo ve fyzické přítomnosti specializovaného personálu (127);

d)

požadovat, aby kupující před provedením jednotlivých prodejních transakcí online předem požádal dodavatele o povolení;

e)

zakazovat, aby kupující na svých webových stránkách nebo ve svém online obchodě používal ochranné známky nebo obchodní známky dodavatele;

f)

zakazovat, aby kupující zřídil nebo provozoval jeden nebo více online obchodů bez ohledu na to, zda je hosting daného online obchodu poskytován na vlastním serveru kupujícího nebo na serveru třetí strany (128);

g)

zakázat kupujícímu používat celé kanály pro online inzerci, jako například vyhledávače (129) nebo služby porovnávání cen, nebo omezení, která nepřímo zakazují využívání celých kanálů pro online inzerci, jako například závazek nepoužívat ochranné známky nebo obchodní značky dodavatele pro nabídky, na něž má být odkazováno ve vyhledávačích, nebo omezení týkající se poskytování informací souvisejících se službami porovnávání cen. Účelem těchto omezení je bránit kupujícímu v účelném využívání internetu k prodeji smluvního zboží či služeb na určitých územích nebo určitým zákazníkům, neboť omezují schopnost kupujícího zaměřit se na zákazníky mimo svou fyzickou obchodní oblast, informovat je o svých nabídkách a přilákat je do svého online obchodu či k jiným prodejním kanálům. Zákaz používání konkrétních služeb porovnávání cen nebo vyhledávačů obecně není tvrdým omezením, protože kupující může ke zvýšení povědomí o svých online prodejních aktivitách využívat jiné služby online inzerce. Zákaz používání nejpoužívanějších reklamních služeb v rámci konkrétního kanálu pro online inzerci však už může představovat tvrdé omezení, pokud zbývající služby na tomto kanálu pro online inzerci nejsou v podstatě schopny přilákat zákazníky do online obchodu kupujícího.

a)

požadavky určené k zajištění kvality nebo určitého vzhledu online obchodu kupujícího;

b)

požadavky týkající se vystavení smluvního zboží nebo služeb v online obchodě (jako je například minimální počet vystavených položek, způsob zobrazení ochranných známek nebo obchodních značek dodavatele);

c)

přímý nebo nepřímý zákaz využívání online tržišť (133);

d)

požadavek, aby kupující provozoval jeden nebo více kamenných obchodů nebo předváděcích místností, například jako podmínka pro to, aby se mohl stát členem selektivního distribučního systému dodavatele;

e)

požadavek, aby kupující prodával minimální absolutní množství smluvního zboží či služeb offline (z hlediska hodnoty nebo objemu, ale ne v poměru k jeho celkovým prodejům), aby bylo zajištěno účinné fungování jeho kamenného obchodu. Tento požadavek může být stejný pro všechny kupující nebo může být stanoven na jiné úrovni pro každého kupujícího na základě objektivních kritérií, jako je velikost kupujícího ve vztahu k ostatním kupujícím či jeho zeměpisné umístění.

a)

požadavek, aby online inzerce splňovala určité normy kvality nebo aby zahrnovala konkrétní obsah nebo informace;

b)

požadavek, aby kupující nevyužíval služeb konkrétních poskytovatelů online inzerce, kteří nesplňují určité normy kvality;

c)

požadavek, aby kupující nepoužíval v názvu domény svého online obchodu obchodní značku dodavatele.

a)

závazek je nezbytný k ochraně know-how předaného dodavatelem kupujícímu;

b)

týká se pouze místa prodeje, které kupující využíval v době trvání smlouvy;

c)

a netrvá déle než jeden rok.

a)

závazky maloobchodní parity týkající se přímých prodejních kanálů kupujících online zprostředkovatelských služeb (tzv. závazky „úzké“ maloobchodní parity);

b)

závazky parity týkající se podmínek, za jakých jsou zboží či služby nabízeny podnikům, které nejsou konečnými uživateli;

c)

závazky parity týkající se podmínek, za jakých výrobci, velkoobchodníci nebo maloobchodníci nakupují zboží či služby jakožto vstupy (závazky o „doložce nejvyšších výhod“ ve vztahu k určitému zákazníkovi).

a)

povaha dohody;

b)

postavení smluvních stran na trhu;

c)

postavení soutěžitelů na trhu (na vyšší úrovni a nižší úrovni řetězce);

d)

postavení odběratelů smluvního zboží nebo služeb na trhu;

e)

překážky vstupu na trh;

f)

úroveň výroby nebo distribučního řetězce, která je ovlivněna;

g)

povaha výrobku;

h)

dynamika trhu.

a)

přítomnost kumulativních účinků vyplývajících ze skutečnosti, že trh je pokryt podobnými vertikálními omezeními uloženými jinými dodavateli nebo kupujícími;

b)

zda je dohoda „vnucená“ (tj. že se většina omezení či závazků týká pouze jedné strany dohody), nebo „dohodnutá“ (omezení či závazky přijímají obě strany);

c)

regulační prostředí;

d)

chování, které může vést ke koluzi nebo ji usnadnit, jako například vedoucí postavení při tvorbě cen, předem oznámené změny cen a sjednávání cen, nepružnost cen jako reakce na nadbytečnou kapacitu, cenová diskriminace a dřívější chování související s koluzí.

a)

musí vést k objektivním hospodářským přínosům;

b)

spotřebitelé musí dostat přiměřený podíl na výsledném přínosu (161);

c)

omezení hospodářské soutěže musí být nezbytná k dosažení těchto přínosů a

d)

vertikální dohoda nesmí stranám umožnit vyloučení hospodářské soutěže ve vztahu k podstatné části dotčených výrobků nebo služeb (162).

a)

pokud dodavatel sám využívá online tržiště, v jehož využívání je kupujícímu bráněno;

b)

dodavatel uvalí omezení na některé distributory, ale ne na jiné;

c)

provozovatel online tržiště je sám schváleným členem daného systému selektivní distribuce.

a)

postavení dodavatele a jeho konkurentů na trhu;

b)

význam služeb porovnávání cen jakožto kanálu pro inzerci na příslušném trhu za účelem prodeje smluvního zboží či služeb;

c)

typ a rozsah omezení a relativní význam konkrétní služby porovnávání cen, jejíž využívání je omezeno nebo zakázáno;

d)

zda dodavatel omezuje rovněž schopnost kupujícího využívat jiné formy online inzerce.

a)

může zmírnit hospodářskou soutěž a usnadnit vznik koluze mezi poskytovateli online zprostředkovatelských služeb. Konkrétně existuje větší pravděpodobnost, že poskytovatel, který ukládá tento typ závazku parity, bude schopen zvýšit ceny nebo snížit kvalitu svých zprostředkovatelských služeb, aniž by ztratil podíl na trhu. Bez ohledu na cenu nebo kvalitu služeb tohoto poskytovatele jsou prodejci zboží či služeb, kteří si zvolí využití platformy tohoto poskytovatele, povinni nabízet v rámci této platformy podmínky, které jsou alespoň tak dobré jako podmínky, které nabízejí na konkurenčních platformách;

b)

může uzavřít vstup na trh novým nebo menším poskytovatelům online zprostředkovatelských služeb nebo zabránit jejich expanzi, a to omezením schopnosti takovýchto poskytovatelů nabízet kupujícím a konečným uživatelům různé kombinace ceny a služeb.

a)

postavení poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, který tento závazek ukládá, a jeho konkurentů na trhu;

b)

podíl kupujících příslušných online zprostředkovatelských služeb, na které se tyto závazky vztahují;

c)

tzv. chování kupujících online zprostředkovatelských služeb a konečných uživatelů, v rámci kterého se připojují ke dvěma nebo více na sobě nezávislým poskytovatelům (kolik konkurenčních online zprostředkovatelských služeb využívají);