Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2021 Covestro Deutschland AG proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve věci T-745/18, Covestro Deutschland AG v. Evropská komise

(Věc C-790/21)

(2022/C 73/26)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Covestro Deutschland AG (zástupci: T. Hartmann, M. Kachel a D. Fouquet, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise a Spolková republika Německo

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka čtyři důvody.

První a druhý důvod kasačního opravného prostředku: porušení práva být vyslechnut a povinnosti odůvodnění

V rámci svých prvních dvou důvodů kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil procesní ustanovení unijního práva, a sice její právo být vyslechnuta, jakož i svou povinnost odůvodnit rozsudek. Na základě těchto porušení Tribunál dospěl k nesprávnému závěru o existenci státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

První část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál v rámci analýzy státní kontroly nezohlednil argumentaci navrhovatelky ohledně určení výše příplatku stanoveného v § 19 odst. 2 Stromnetzentgeltverordnung (spolkové nařízení o síťových poplatcích, dále jen „StromNEV“) (bod 8 napadeného rozsudku).

Druhá část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nezohlednil argumentaci navrhovatelky ohledně určení výše příplatku stanoveného v § 19 odst. 2 StromNEV (body 12, 94, 103, 129, 135 a 146 napadeného rozsudku).

Třetí část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nezohlednil argumentaci navrhovatelky ohledně neproplacení veškerých ztrát příjmů a veškerých nákladů plynoucích z poskytování osvobození od síťových poplatků (body 130 a 143 napadeného rozsudku).

Čtvrtá část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál v rámci analýzy státní povahy prostředků nezohlednil argumentaci navrhovatelky ohledně neplatnosti rozhodnutí Bundesnetzagentur z roku 2011 (body 107 a 125 napadeného rozsudku).

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU

V rámci svého třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil ustanovení unijního práva hmotného, když měl za to, že příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV je státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU (body 78 až 145 napadeného rozsudku).

Zaprvé, navrhovatelka v tomto ohledu tvrdí, že Tribunál v rámci své analýzy použil chybná právní kritéria státní podpory, jelikož měl za to, že sporný příplatek představuje výhodu. Tribunál nesprávně došel k závěru o výhodě a nezohlednil absenci selektivity, která plyne z podstaty věci a ze systematiky StromNEV.

Zadruhé, navrhovatelka tvrdí, že Tribunál měl nesprávně za to, že příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV je státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU poskytnutou ze státních prostředků. V tomto ohledu Tribunal při posuzování státní povahy prostředků chyboval již na počátku a měl nesprávně za to, že existuje povinné zatížení naznačující státní povahu prostředků.

Zatřetí, navrhovatelka rovněž tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když došel k závěru o existenci státní kontroly nad prostředky pocházejícími z příplatku stanoveného v § 19 odst. 2 StromNEV.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: porušení zásady zákazu diskriminace

A konečně, čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení zásady zákazu diskriminace spočívajícího zaprvé v tom, že Tribunál nezohlednil protiprávní rozdílné zacházení plynoucí z vrácení podpory uloženého sporným rozhodnutím v porovnání s přechodným pravidlem uvedeným v § 32 odst. 7 StromNEV z roku 2013, zadruhé v tom, že Tribunál zavádí protiprávní rozlišování mezi spotřebiteli v pásmu základního zatížení, a zatřetí v tom, že Tribunál neoprávněně zachází týmž způsobem se spotřebiteli mimo špičku a se spotřebiteli základního zatížení (body 192 až 210 napadeného rozsudku).