Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu

[COM(2021) 82 final]

(2021/C 374/14)

Zpravodaj:	Dimitris DIMITRIADIS
Spoluzpravodaj:	Kęstutis KUPŠYS

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 26. 3. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	23. 6. 2021
Přijato na plenárním zasedání	7. 7. 2021
Plenární zasedání č.	562
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	229/3/12

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor důrazně podporuje přijetí strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu jakožto zásadní krok směrem k cíli Zelené dohody pro Evropu, jímž je klimatická neutralita a odolnost vůči změně klimatu do roku 2050. Uvítal by však, kdyby zamýšlené oblasti činnosti nebyly jen obecně představeny, nýbrž také dokresleny konkrétními příklady. Je nutné lidem názorněji popsat, jaké změny by se daly uskutečnit.

1.2.

Riziko hospodářských škod a ztrát na životech v důsledku častějšího výskytu a větší intenzity extrémních povětrnostních vlivů souvisejících se stavem klimatu bude i nadále trvat. Neméně důležité je riziko, že jak dopady změny klimatu, tak úsilí o přizpůsobení se této změně mohou prohloubit stávající nerovnosti. Přizpůsobení, v jehož jádru je zakotvena spravedlnost, je proto zásadní pro ochranu života, zaměstnání a živobytí evropských občanů, zejména těch zranitelnějších, kteří jsou obvykle změnou klimatu zasaženi více. V rámci spravedlivé transformace hrají zásadní roli organizace občanské společnosti. Zejména je zapotřebí zapojit sociální partnery, abychom mohli pomocí sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání úspěšně přizpůsobit svět práce a zachovat důstojné pracovní podmínky.

1.3.

Provádění této strategie, jakož i Zelené dohody pro Evropu, by mělo být založeno na systémovém přístupu, který se snaží sledovat současně několik cílů a podporovat politické nástroje a technologická řešení, jež lze využít v různých hospodářských odvětvích.

1.4.

Výbor zejména požaduje, aby byl kladen „stejný důraz“ na financování zmírňování změny klimatu i přizpůsobení se této změně. Je zásadní, aby všechny politiky v oblasti klimatu na všech úrovních spojovaly strategie pro zmírňování a přizpůsobení.

1.5.

EHSV se domnívá, že jsou zapotřebí specifické pokyny, cíle, nástroje pro monitorování, referenční hodnoty a ukazatele v oblasti přizpůsobení, které pomohou zajistit transparentnost přidělování zdrojů, předvídat a řídit dopady změny klimatu a posoudit pokrok ohledně přizpůsobení se této změně, a současně je třeba budovat místní, celostátní a regionální kapacity pro využívání všech těchto nástrojů.

1.6.

EHSV považuje přírodě blízká řešení, bioekonomiku a přechod na oběhové hospodářství za zásadní přístupy v přizpůsobování se změně klimatu a zároveň za příležitost pro oživení EU environmentálně a sociálně udržitelným způsobem.

1.7.

Výbor vyzývá Komisi, aby v budoucí politické činnosti týkající se přizpůsobení usilovala o lepší sladění politik v oblasti přizpůsobení se změně klimatu s klimatickou spravedlností. Výbor uznává, že změna klimatu může mít na lidská společenství různé nepříznivé dopady v oblasti sociální, hospodářské, v oblasti veřejného zdraví a v dalších oblastech, a vyslovuje se pro přímé řešení stávajících nerovností prostřednictvím dlouhodobých strategií pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, aby nikdo nebyl opomenut.

1.8.

EU musí dále vytvářet a podporovat takové podmínky pro inovace, investice a obchod, které napomáhají udržitelnému rozvoji, aby mohla podporovat podniky při jejich vlastním přizpůsobování se a v jejich snaze poskytnout společnosti řešení v oblasti přizpůsobení. Přizpůsobení se změně klimatu a jeho náklady by rovněž měly být nedílnou součástí průmyslové strategie EU.

1.9.

EHSV je přesvědčen, že zemědělství, lesnictví a rybolov patří k nejbezprostředněji zasaženým odvětvím, přičemž mohou zároveň přispět k řešením v oblasti přizpůsobení, k ukládání uhlíku a potravinovému zabezpečení. Na podporu těchto odvětví je zapotřebí intenzivního výzkumu a inovací, ale také poskytování finanční odměny v případě prokazatelného pohlcování uhlíku.

1.10.

Průměrné roční hospodářské ztráty způsobené katastrofami spojenými se stavem klimatu se pohybují v řádech stovek miliard dolarů. Průměrné roční hospodářské ztráty způsobené katastrofami spojenými se stavem klimatu se pohybují v řádech stovek miliard dolarů. I zpráva OSN s názvem „Human Costs of Disasters“ (Dopady katastrof na člověka) podává skličující obrázek: „V letech 2000–2019 došlo k 7 348 závažným katastrofám […], katastrofy si vyžádaly 1,23 milionu lidských životů […] a postihly více než 4 miliardy lidí (mnohé z nich i vícekrát). V celosvětovém měřítku navíc způsobily hospodářské ztráty ve výši zhruba 2,97 bilionu dolarů.“ Existuje několik zdrojů financování EU, které jsou k dispozici pro financování přizpůsobování: rozpočet Zelené dohody pro Evropu, VFR a nástroj Next Generation EU. EHSV požaduje větší jasnost, pokud jde o jednotlivé možnosti, a zavedení uživatelsky vstřícných postupů, aby byl zajištěn včasný přístup k financování v praxi. Kromě toho by zrušení dotací na fosilní paliva a provedení zelené fiskální reformy uvolnilo značné zdroje z veřejných rozpočtů, řešit systémové nesrovnalosti a vytvářet nové příjmy na financování přizpůsobení se změně klimatu. EHSV kritizuje skutečnost, že zatím nebyl předložen harmonogram pro zrušení škodlivých dotací.

1.11.

EHSV rovněž požaduje zavedení opatření, v jejichž důsledku bude směrování investic do odvětví fosilních paliv pro finanční instituce tou nejméně výhodnou strategií a která vytvoří pobídku pro přidělování soukromých finančních toků na činnosti podporující zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí. To je důležité pro investice uvnitř i vně EU. Aby se Unie mohla stát globálním tvůrcem standardů v oblasti udržitelného financování, měla by Komise udržovat vysokou laťku a řídit se zásadami vědeckého základu a technologické neutrality, a to i v taxonomii EU.

1.12.

Strategie uznává, že pro přizpůsobení se změně klimatu jsou zapotřebí další mezinárodní finanční prostředky, mimo jiné z veřejných zdrojů. EHSV však naléhavě žádá Komisi, aby objasnila, jak přesně budou odstraněny překážky, které brání v přístupu k financování nejzranitelnějším zemím, společenstvím a odvětvím po celém světě, a jakým způsobem budou zahrnuty návrhy na začlenění genderového hlediska a řešení nerovností na regionální a místní úrovni.

1.13.

EU musí věnovat zvláštní pozornost mezinárodní spolupráci v jejích nejrůznějších formách, včetně investičních, obchodních a inovačních partnerství, a to s cílem posílit opatření pro přizpůsobení se změně klimatu po celém světě, a zejména v rozvojových zemích.

1.14.

Celkově Výbor považuje strategii za základ pro právně závaznou iniciativu, která uloží členským státům povinnost vypracovat vnitrostátní plány a strategie pro přizpůsobení se změně klimatu. K dosažení závazných politik v oblasti klimatu přispěje také evropský právní rámec pro klima.

1.15.

Místní a regionální orgány by jakožto orgány odpovědné za provádění většiny iniciativ v oblasti přizpůsobení měly být podporovány dostatečnými prostředky k vytvoření kapacit v této oblasti, mimo jiné i při navrhování politiky přizpůsobení.

2.   Souvislosti

2.1.

Evropská komise přijala svou novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu dne 24. února 2021 (1). Nová strategie stanoví, jak se Evropská unie může přizpůsobit dopadům změny klimatu a stát se do roku 2050 odolnou vůči změně klimatu.

2.2.

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá přijetí strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu s jejími čtyřmi cíli – učinit evropské přizpůsobení se změně klimatu inteligentnější, rychlejší a systémovější a posílit mezinárodní opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu – jakožto zásadní krok v důležitém procesu tvorby politiky.

2.3.

Učinit přizpůsobení inteligentnější v této strategii znamená „zlepšit znalosti a dostupnost údajů a zároveň zvládat nejistotu, se kterou je změna klimatu ze své podstaty spojena, zajistit větší množství kvalitnějších údajů o rizicích a ztrátách souvisejících se změnou klimatu a učinit z platformy Climate-ADAPT směrodatný evropský zdroj znalostí týkajících se přizpůsobení“. Učinit přizpůsobení systémovější znamená „podporovat tvorbu politik na všech úrovních správy, společnosti a hospodářství a ve všech odvětvích zlepšením strategií a plánů v oblasti přizpůsobení a začlenit problematiku odolnosti vůči změně klimatu do makrofiskální politiky a prosazovat přírodě blízká řešení v oblasti přizpůsobení“. Rychlejšího plošného přizpůsobení má být dosaženo „urychlením vývoje a zavádění řešení pro přizpůsobení se změně klimatu, snižováním rizik souvisejících se změnou klimatu, odstraněním nedostatků v oblasti ochrany proti dopadům změny klimatu a zajištěním dostupnosti a udržitelnosti sladké vody“.

2.4.

Průměrné roční hospodářské ztráty způsobené katastrofami spojenými se stavem klimatu se pohybují v řádech stovek miliard dolarů. Zprávy ukazují (2), že pokud budou současné emisní trajektorie přetrvat, lze očekávat, že některé části jižní Evropy zasáhnou každé dva roky teplotní extrémy a výnosy kukuřice zavlažované pouze deštěm se sníží o 50 %. Tyto různorodé dopady by mohly v EU spíše než ke sbližování přispět k vytvoření dalších rozdílů. Pandemie COVID-19 prokázala, že je nanejvýš důležité pochopit souvislost mezi agendami v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví a začlenit ji do tvorby politiky. Přitom je třeba mít na paměti, že boj proti jevům, které ohrožují biologickou rozmanitost, může pomoci snížit riziko budoucích zoonotických onemocnění a pandemií, a uznat, že opatření na podporu oživení po pandemii a opatření pro přizpůsobení se změně klimatu mají stejný cíl, jímž je odolnost do budoucna (3).

2.5.

Cílem stanoviska EHSV ke strategii je poskytnout pohled občanské společnosti na cíl strategie a na její základní opatření.

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV zdůrazňuje, že společnému provádění cílů udržitelného rozvoje, Zelené dohody pro Evropu, právního rámce pro klima a klimatického paktu a přípravě a provádění plánů pro oživení a odolnost musí napomáhat strategie pro zmírňování změny klimatu i strategie pro přizpůsobování se této změně. EHSV důrazně podporuje novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, kterou Evropská komise přijala dne 24. února 2021.

3.2.

EHSV zdůrazňuje, že navzdory intenzivním opatřením pro boj proti změně klimatu je naléhavě a dlouhodobě nutné se této změně přizpůsobit. Riziko hospodářských škod a ztrát na lidských životech v důsledku častějšího výskytu a větší intenzity extrémních povětrnostních vlivů souvisejících se stavem klimatu bude i nadále trvat. Neméně důležité je riziko, že jak dopady změny klimatu, tak úsilí o přizpůsobení se této změně mohou prohloubit stávající nerovnosti. Přizpůsobení se bude mít zásadní význam pro ochranu lidských práv evropských občanů s ohledem na bezpečnost, důstojnou práci a odolné živobytí.

3.3.

EHSV sdílí obavy Komise ohledně zdravotních rizik vyplývajících ze změny klimatu i názor, že je třeba těmto rizikům následně lépe porozumět, k čemuž slouží evropská platforma pro přizpůsobení se změně klimatu Climate-ADAPT. Jak ale zdůraznila Světová zdravotnická organizace (4) i Evropská agentura pro životní prostředí (5), existují důkazy svědčící o nerovnoměrném dopadu znečištění a zhoršení životního prostředí na sociálně znevýhodněná společenství a zranitelné skupiny. Vzhledem k sociálnímu rozměru změny klimatu by proto měl být do politik Unie začleněn pojem environmentální nerovnosti.

3.4.

Výbor podotýká, že budou-li přijata správná opatření, bude mít přizpůsobení v každém ohledu pozitivní dopad, pokud jde o zabránění ztrátám v důsledku změny klimatu, vytvoření ekonomických přínosů, posílení sociální spravedlnosti a zvýšení bezpečnosti životního prostředí.

3.5.

Provádění nové strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, jakož i Zelené dohody pro Evropu, by mělo být součástí systémového přístupu, který se snaží sledovat několik cílů a podporovat politické nástroje a technologická řešení, jež lze využít v různých hospodářských odvětvích. Aby bylo zajištěno sledování několika cílů současně, je třeba využít metodu komplexní systémové analýzy a příslušné nástroje k jejímu provádění.

3.6.

EHSV se domnívá, že jsou zapotřebí specifické pokyny, cíle, nástroje pro monitorování, referenční hodnoty a ukazatele v oblasti přizpůsobení, které pomohou předvídat a řídit dopady změny klimatu a posoudit pokrok ohledně přizpůsobení se této změně.

3.7.

Výbor podotýká, že přírodě blízká řešení, bioekonomika a přechod na oběhové hospodářství jsou zásadními přístupy v přizpůsobování se změně klimatu, a odkazuje na svá předchozí stanoviska k biohospodářství (6) a oběhovému hospodářství (7). Udržitelné postupy hospodaření s lesy, půdou a vodou navíc slouží jak přizpůsobení se změně klimatu, tak jejímu zmírňování, a zároveň poskytují základ pro výrobu potravin a biomasy, která je odolná vůči změně klimatu, klimaticky neutrální a udržitelná.

3.8.

EHSV požaduje, aby byl kladen „stejný důraz“ na financování zmírňování změny klimatu i přizpůsobení se této změně. U všech politik v oblasti klimatu na všech úrovních je zásadní kombinovat strategie pro zmírňování a strategie pro přizpůsobení. EHSV požaduje podniknutí dalších kroků, které by zajistily dodržování této zásady, protože zmírňování změny klimatu chrání budoucí generace před prohlubováním klimatické krize a přizpůsobování se této změně chrání současnou generaci i generace budoucí před povětrnostními extrémy způsobenými již přítomnou změnou klimatu. Metodika EU pro sledování klimatu v rozpočtu EU by měla být upravena tak, aby výslovně rozlišovala mezi výdaji na přizpůsobování a výdaji na zmírňování.

3.9.

Členské státy EU by například měly informovat orgány odpovědné za přezkum vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, že na strategie pro přizpůsobení a strategie pro zmírňování by měl být kladen stejný důraz, a to kvůli zvýšeným ambicím EU v oblasti klimatu a dopadu pandemie COVID-19. Zapojena a podporována by měla být také města a obce, a to případně prostřednictvím Paktu starostů a primátorů, s cílem začlenit přizpůsobování do jejich plánů na zmírňování a vytvářet součinnost.

3.10.

EHSV je přesvědčen, že pokud jde o společnou přípravu a navrhování příslušných metod přizpůsobování, je zapotřebí zaujmout přístup zahrnující všechny zúčastněné strany. Tyto plány by měly být vytvořeny společně a integrovaně s příslušnými metodami zmírňování, neboť zmírňování a přizpůsobení jsou navzájem propojeny a vzájemně se ovlivňují. Mělo by se počítat s budováním kapacit a s veřejnou osvětovou činností na podporu aktivit v oblasti přizpůsobení pro všechny příslušné zúčastněné strany, včetně mladých lidí. Pro mladé lidi, a zvláště pro děti, bude zásadní lepší sladění mezi vzdělávacím systémem a pracovními potřebami probíhající „čtvrté průmyslové revoluce“.

3.11.

S ohledem na ekonomické a environmentální aspekty je nezbytné zmírnit možné negativní sociální dopady politik v oblasti přizpůsobení, aby byla zajištěna široká podpora provádění této strategie. EHSV požaduje konkrétní dodatečná opatření pro zranitelné skupiny zúčastněných stran, se zvláštním zaměřením na gender, věk a menšiny.

3.12.

EHSV podotýká, že inovace v oblasti přizpůsobení a také provádění vyžadují trpělivé, dlouhodobé a strategické financování a že při umožňování této trpělivosti má významnou podnikatelskou úlohu stát. Bude třeba minimalizovat náklady spojené s politikami EU v oblasti dekarbonizace a sdílet je napříč různými odvětvími, aby se zajistilo, že skupiny obyvatel s nízkými příjmy a zranitelná společenství neponesou nespravedlivý podíl na finanční zátěži. Zpráva Sítě OSN pro řešení udržitelného rozvoje (SDSN) pro Evropu (8) ukazuje, že by měla být zavedena vhodná protiopatření, která by zabránila nárůstu nerovností a zajistila širší podporu přechodu k udržitelnosti.

3.13.

Existuje několik fondů EU, které jsou k dispozici pro financování přizpůsobení. EHSV požaduje větší jasnost, pokud jde o jednotlivé možnosti, a zavedení uživatelsky vstřícných postupů, aby byl v praxi zajištěn včasný přístup subjektů k financování.

3.14.

Je třeba dále posílit rozvoj a využívání finančních nástrojů pro politiky v oblasti přizpůsobení (dotace, úvěrové swapy, adaptační dluhopisy, snižování emisí z odlesňování a ze znehodnocování lesů/REDD atd.). Za účelem zvýšení globálních ambicí této strategie je nezbytné diskutovat o nových potenciálních nástrojích, jako jsou swapy dluhů za opatření v oblasti klimatu k zajištění finančních toků pro země, které potřebují okamžitá opatření, a podporovat jejich využívání.

3.15.

EHSV rovněž zdůrazňuje, že je důležité začlenit rizika a hluboké nejistoty (kdy není známa pravděpodobnost událostí) související s klimatickými přírodními katastrofami do modelů a nástrojů využívaných k přípravě makrofiskálních politik.

3.16.

Na tuto strategii by měl navazovat plán, který jasně vymezí postup jejího provádění na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, včetně toho, jak podporovat jednotlivá odvětví hospodářství a části společnosti, pokud jde o pochopení a řešení rizik souvisejících se změnou klimatu, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším odvětvím a společenstvím.

3.17.

Ve fázích během pandemie a po ní je nezbytné koordinovat opatření pro přizpůsobení se změně klimatu s programy na podporu oživení po pandemii COVID-19.

4.   Konkrétní připomínky

Opatření na úrovni EU

4.1.

EHSV vyzývá Komisi, aby usilovala o lepší sladění politik v oblasti přizpůsobení se změně klimatu s klimatickou spravedlností. Při řešení výzev v oblasti změny klimatu by neměl být nikdo opomenut a jako první by měly být řešeny potřeby nejzranitelnějších osob, které jsou často nejméně připravené a v mnoha případech nejméně odpovědné za současný stav klimatu.

4.2.

V rámci Evropy zasáhnou dopady změny klimatu jednotlivé zeměpisné regiony různě. Politické reakce a snahy o přizpůsobení se změně klimatu proto musí brát v úvahu tyto rozdíly a specifické rysy různých regionů.

4.3.

Je zásadní vytvořit místní indexy zranitelnosti, jimiž se budou řídit strategie v oblasti přizpůsobení, a to ve třech rovinách, kterými jsou geografická nebo regionální zranitelnost, odvětvová nebo hospodářská zranitelnost a sociální zranitelnost.

4.4.

Stávající struktura pro projekty v oblasti přizpůsobení se často zaměřuje spíše na dopady změny klimatu než na základní příčiny zranitelnosti. EHSV proto požaduje hlubokou integraci a začleňování plánování v oblasti přizpůsobení se změně klimatu do všech příslušných politik, strategií a opatření EU.

4.5.

Především je důležité investovat do posílení lidského kapitálu, tj. usnadnění tvorby technologických a sociálních inovací a poskytnutí znalostí a nástrojů evropským občanům s cílem náležitě se připravit na budoucí problémy spojené se změnou klimatu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzdělávání a dovednostem nedostatečně zastoupených a marginalizovaných osob.

4.6.

Je rovněž důležité poskytnout podnikům nástroje a podporu pro posuzování a řízení dopadů změny klimatu. Dopady změny klimatu cílí na všechna odvětví, ať už přímo, nebo nepřímo. Přizpůsobení se změně klimatu a jeho náklady by tedy měly být nedílnou součástí průmyslové politiky EU a měly by být zohledněny také ve státní podpoře.

4.7.

Zemědělství, lesnictví a rybolov patří k nejbezprostředněji zasaženým odvětvím, přičemž mohou zároveň přispět k řešením v oblasti přizpůsobení, k ukládání uhlíku a potravinovému zabezpečení. Na podporu těchto odvětví je zapotřebí intenzivního výzkumu a inovací, ale také poskytování finanční odměny v případě prokazatelného pohlcování uhlíku. EHSV dále uznává naléhavou potřebu řešit změny v oceánech způsobené změnou klimatu, a to prostřednictvím flexibilních, přizpůsobitelných a rychlých rozhodnutí při řízení rybolovu s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost produkce nízkouhlíkových živočišných bílkovin v Evropě.

4.8.

Digitalizace poskytuje mnoho příležitostí pro přizpůsobení se změně klimatu, např. v oblasti sledování, modelování, produkce a komunikace, a měla by být plně využita. Rovněž je třeba zavést vhodná opatření k zajištění odolnosti vůči změně klimatu u kritické infrastruktury v celé EU, například v oblasti energetiky, dopravy a digitálních sítí a systémů.

4.9.

Přírodě blízká řešení pomohou EU přizpůsobit se nové klimatické situaci a minimalizovat potenciálně ničivé dopady změny klimatu. Poskytují možnost oživení EU environmentálně a sociálně udržitelným způsobem. EHSV vyzývá k opatrnosti, aby se zajistilo, že místní společenství budou skutečně zapojena do jejich zavádění a navrhování.

4.10.

Upouštění od využívání fosilních paliv a investování do opatření pro přizpůsobení se změně klimatu by mělo jít ruku v ruce. Výbor proto považuje taxonomii EU pro udržitelné financování za důležitý nástroj, který umožňuje, aby EU zvýšila své ambice, pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu. Kromě toho by přizpůsobení ekologického zdanění a přesun daňové zátěže z práce na využívání přírodních zdrojů mohlo jednak řešit systémové nesrovnalosti a zároveň vytvářet nové příjmy na financování přizpůsobení se změně klimatu, jakož i urychlit upouštění od činností škodlivých pro životní prostředí.

4.11.

EHSV bere na vědomí první soubor technických kritérií pro určení činností, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se této změně (9). Požaduje vědecky podložená a technologicky neutrální kritéria taxonomie, v jejichž důsledku bude směrování investic do odvětví fosilních paliv pro finanční instituce tou nejméně výhodnou strategií, a která vytvoří pobídku pro přidělování soukromých finančních toků na činnosti podporující opatření pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí.

4.12.

Celkově Výbor považuje strategii za základ pro právně závaznou iniciativu, která uloží členským státům povinnost vypracovat vnitrostátní plány a strategie pro přizpůsobení se změně klimatu.

Opatření na celostátní a nižší než celostátní úrovni

4.13.

Především je nutné překonat setrvačnost na vnitrostátní úrovni, a to za pomoci silného politického vedení a odpovědnosti a aktivního zapojení občanské společnosti. Za tímto účelem by členské státy měly být motivovány k tomu, aby při vymezování svých dlouhodobých politických cílů – do roku 2050 a dále – přiřadily obecně vysokou prioritu Zelené dohodě pro Evropu, a zejména otázkám přizpůsobení se změně klimatu. Aby se zabránilo marginalizaci přizpůsobení, je navíc nezbytné stanovení konkrétních cílů pro výdaje v oblasti přizpůsobení a transparentnost v této oblasti. Metodiky členských států pro sledování klimatu v rozpočtu by měly být upraveny tak, aby výslovně rozlišovaly mezi výdaji na přizpůsobování a výdaji na zmírňování.

4.14.

Výbor je přesvědčen, že je zásadní, aby každý člen společnosti viděl a cítil, jak mu opatření pro přizpůsobení se změně klimatu pomáhají zlepšovat jeho konkrétní životní podmínky a čelit budoucím rizikům. Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu jednotlivých států proto musí zahrnovat zachování silné podpory sociálního zabezpečení, aby bylo možné zvládnout blížící se přechod.

4.15.

K posílení řádného přizpůsobení na vnitrostátní úrovni je zapotřebí silné zaměření na provádění moderních inovačních a podnikatelských politik orientovaných na ekologičtější a odolnější výrobní systémy, jakož i aktivní politiky trhu práce zaměřené na tvorbu pracovních míst, nové dovednosti, rekvalifikace a odbornou přípravu pracovníků. Tento přístup by měl aktivně zapojovat pracovníky do společného navrhování programů pro budování kapacit.

4.16.

K zajištění vodohospodářských, energetických, dopravních a digitálních systémů odolných vůči změně klimatu jsou nezbytné nové investice do veřejných služeb a infrastruktury. Zásadní je i správné územní plánování, jelikož vytváří základ pro snižování zranitelnosti budov vůči povětrnostním extrémům.

4.17.

Je třeba zvážit kapitálové otázky ekologického zdanění a dalších ekonomických mechanismů pro řízení životního prostředí, které by podpořily pobídky pro zmírňování změny klimatu, poskytly příjmy na podporu úsilí v oblasti přizpůsobení a zmírnily regresivní účinky těchto politik na neúměrně zasažené skupiny zúčastněných stran. Totéž platí pro dotace na fosilní paliva, jejichž opakovaně slibované zrušení uvolní značné zdroje z veřejných rozpočtů, které by mohly být následně využity na přizpůsobení se změně klimatu. EHSV kritizuje skutečnost, že zatím nebyl předložen harmonogram pro zrušení škodlivých dotací, i když se o tom diskutuje už 30 let.

Mezinárodní spolupráce a silnější globální úloha EU

4.18.

EHSV podporuje potřebu „posílení mezinárodních opatření v oblasti odolnosti vůči změně klimatu“, jak uvádí Komise, neboť souhlasí s prohlášením Komise, že „naše ambice v oblasti přizpůsobení se změně klimatu musí být v souladu s naším celosvětovým vedoucím postavením v oblasti zmírňování změny klimatu“.

4.19.

EHSV zdůrazňuje, že mimo EU jsou dopady změny klimatu nejvíce zasaženy nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, které jsou také zranitelnější vůči ekonomickým otřesům, nerovnostem a zdravotní krizi způsobené pandemií COVID-19.

4.20.

V souladu se strategií partnerství Afrika–EU prosazuje EHSV spolupráci s nejohroženějšími africkými zeměmi. Měly by být dále podporovány programy, jako je Pakt starostů a primátorů pro subsaharskou Afriku, které umožňují místním a vnitrostátním subjektům spolupracovat na plánech v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Jak uvádí Komise, Světová banka poukázala na to, že jen v subsaharské Africe může změna klimatu do roku 2050 způsobit migraci až 70 milionů lidí, což by mělo významné sociální, ekonomické a environmentální důsledky. Další platformu pro společná opatření by poskytl formát Východního partnerství.

4.21.

Strategie uznává, že jsou zapotřebí dodatečné mezinárodní finanční prostředky pro přizpůsobení se změně klimatu, mimo jiné z veřejných zdrojů, a bude se snažit zvýšit financování v oblasti přizpůsobení prostřednictvím nástrojů EU pro vnější činnost. EHSV však naléhavě žádá Komisi, aby objasnila, jak přesně budou odstraněny překážky, které brání v přístupu k financování nejzranitelnějším zemím, společenstvím a odvětvím po celém světě, a jakým způsobem budou zahrnuty návrhy na začlenění genderového hlediska a řešení nerovností. V tomto ohledu by měly být zásadní finanční prostředky pro přizpůsobení založené na grantech.

4.22.

Je důležité zajistit, aby byly k dispozici nezbytné zdroje na výzkum a uvedení výsledků výzkumu do praxe. V tomto ohledu by měla být zvláštní pozornost věnována zemím „globálního Jihu“, které provádějí mnoho slibných projektů s cílem bojovat proti dopadům změny klimatu. Je důležité zajistit těmto projektům nezbytnou finanční a logistickou podporu.

4.23.

Aby se zajistilo, že soukromé finance budou působit ve prospěch klimatu, je třeba klást zvláštní důraz na to, aby soukromé finanční instituce nebyly motivovány k financování škodlivých činností za hranicemi EU a aby tyto finanční zdroje byly přesměrovány na opatření v oblasti přizpůsobení. EU se musí aktivně podílet na mezinárodní spolupráci za účelem vytvoření společné taxonomie a posílení vlastní úlohy coby nově se objevujícího tvůrce standardů pro ambice v oblasti udržitelného financování.

4.24.

EHSV se domnívá, že za účelem podpory budování odolnosti v reakci na globální krize by EU měla během jednání prosazovat důrazné postoje ohledně finančních prostředků na přizpůsobení. EU by měla podporovat dosažení rovnoměrného rozdělení finančních prostředků na zmírňování a na přizpůsobení. To je třeba učinit a zároveň si také zachovat zaměření na letošní 26. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP26).

4.25.

Akční plán pro přizpůsobení se změně klimatu v rámci nového akčního plánu skupiny EIB v oblasti klimatu musí věnovat zvláštní pozornost podpoře investic do přizpůsobování v rozvojových zemích, aniž by při tom docházelo ke zhoršování dluhové zranitelnosti.

4.26.

Přizpůsobení se změně klimatu je rovněž otázkou obchodu a přímých zahraničních investic. Změna klimatu ovlivňuje např. globální dodavatelské řetězce, přístup k zahraničním surovinám a logistiku. I přes určitá rizika poskytuje změna klimatu podnikům v EU příležitost nabídnout globálním trhům řešení v oblasti přizpůsobení. Obchodní politika EU by měla zvážit a umožnit řízení rizik a využívání příležitostí. Obchod by měl být rovněž součástí partnerství s rozvojovými zeměmi s cílem posílit jejich možnosti přizpůsobení.

4.27.

Výbor konstatuje, že současná globální politická dynamika nemá obdoby. Vedoucí úloha Evropy je nesporná: Zelená dohoda pro Evropu byla prvním oznámeným politickým závazkem se správnou mírou ambicí a řízení. Summit věnovaný změně klimatu (10), který v dubnu 2021 uspořádal prezident Joe Biden, dosáhl pozoruhodného úspěchu a představuje bod zvratu. Největší ekonomiky světa – Spojené státy, Čína, Evropská unie, Japonsko, Spojené království, Indie, Kanada, Jižní Korea a Brazílie – konečně nacházejí společnou řeč ohledně cíle rozsáhlé dekarbonizace. EHSV uznává, že EU musí na této dynamice stavět a zintenzivnit celosvětové úsilí s cílem podpořit ambice v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně v návaznosti na Pařížskou dohodu.

Úloha subjektů občanské společnosti

4.28.

Úspěšné provádění přizpůsobení není možné bez aktivní podpory subjektů občanské společnosti.

4.29.

Metody přizpůsobení by proto měly být vytvářeny společně se všemi příslušnými zúčastněnými stranami: osobami s rozhodovací pravomocí, zaměstnavateli a pracovníky, nevládními organizacemi, finančním sektorem, vědci a vývojáři technologií. Občanská společnost na vnitrostátní, regionální a především – vzhledem k místní povaze politik v oblasti přizpůsobení – místní úrovni by měla být zapojena ve všech fázích plánování a provádění.

4.30.

Strategie by měla rovněž podporovat a sledovat zapojení sociálních partnerů v různých odvětvích na evropské úrovni a ve všech členských státech a měla by zajistit silný dvoustranný a třístranný sociální dialog a případně podporovat kolektivní vyjednávání.

4.31.

Měly by být vytvořeny, zavedeny a používány nástroje pro zapojení zúčastněných stran, včetně nástrojů, které podporuje vědecká činnost občanů.

4.32.

EHSV konstatuje, že je třeba vyčlenit značné finanční zdroje určené k uvedení těchto nástrojů do provozu, což vyžaduje vědecký návrh těchto nástrojů a investice do budování kapacit.

4.33.

Organizace občanské společnosti hrají důležitou úlohu také při zvyšování povědomí, mimo jiné o tématech souvisejících se spotřebními návyky, využíváním energií a dopravy a ochranou přírody. Hrají důležitou roli, pokud jde o mobilizaci společnosti, sdělování zpráv o ochraně klimatu lidem a poskytování veřejných informací na podporu rozhodnutí týkajících se toho, co lze udělat pro boj proti změně klimatu a pro přizpůsobení se této změně.

4.34.

A co je nejdůležitější, jsou to právě subjekty občanské společnosti, kdo provádí opatření pro přizpůsobení se změně klimatu v praxi. Například mnohá opatření pro přizpůsobení se změně klimatu již provádějí podniky, které musí předvídat změny, například v poptávce po produktech, investičních a výrobních podmínkách a způsobilosti týkající se pojištění. Podniky také vytvářejí řešení pro přizpůsobení a poskytují je společnosti. Tuto činnost je nutné podporovat skrze vytváření a podporu podmínek pro inovace, investice a obchod.

4.35.

Zaměstnavatelé a pracovníci mají nejlepší předpoklady k tomu, aby identifikovali výzvy a rizika, které pro jejich pracoviště představují důsledky změny klimatu, například vystavení vysokým teplotám, přírodní ultrafialové záření a další zdravotní a bezpečnostní rizika, která změna klimatu představuje. Měli by být zapojeni do přípravy a provádění politik v oblasti přizpůsobení na všech úrovních, se zvláštním důrazem na pracovní podmínky.

4.36.

Spotřeba surovin, výrobků a služeb má přímý dopad na rozsah těžby přírodních zdrojů a úrovně emisí, což má významné důsledky pro další meze naší planety. Chování spotřebitelů může přímo i nepřímo ovlivňovat emise a využívání zdrojů, a tím také rozsah změny klimatu.

4.37.

EHSV však konstatuje, že aktivní zapojení spotřebitelů není kouzelná hůlka, stejně jako zapojení jakéhokoli jednotlivého partnera. Zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí vyžaduje uvědomělost a odhodlání všech členů společnosti, čemuž napomáhají vlády a další tvůrci politik. Odvážná politická opatření a rychlá ekologická transformace budou mezi hlavními hnacími silami udržitelného rozvoje a budou určovat zejména úspěšnost opatření pro zmírnění změny klimatu a pro přizpůsobení se této změně.

---

(1)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2021:82:FIN.

(2)  https://www.eea.europa.eu//publications/climate-change-impacts-and-vulnerability-2016.

(3)  https://covid19commission.org/enhancing-global-cooperation.

(4)  Úřad WHO pro Evropu, 2019, Environmental health inequalities resource package (Balíček zdrojů týkajících se nerovností v oblasti zdraví životního prostředí), Regionální úřad pro Evropu, Kodaň.

(5)  Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí č. 21/2019.

(6)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 45; Úř. věst. C 240, 16.7.2019, s. 37; Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 58; Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 9.

(7)  Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 98; Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 99; Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 29; Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 97; Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 102.

(8)  https://www.unsdsn.org/the-future-europe-wants-a-green-and-digital-job-based-and-inclusive-recovery-from-covid-19-pandemic.

(9)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=COM:2021:188:FIN.

(10)  Prezident Spojených států amerických Joe Biden a zmocněnec pro klima John Kerry shromáždili světové vůdce ze zemí odpovědných za 82 % světových emisí uhlíku a 86 % světové hospodářské produkce, kteří zastupovali 73 % světového obyvatelstva, aby se zavázali k odvážným opatřením v oblasti klimatu. Zdroj: https://ourworldindata.org/co2-emissions.