(-1b)

V posledním desetiletí se dramaticky změnil geopolitický kontext Unie. Situace v sousedních regionech je nestabilní a Unie musí čelit komplexní a velmi náročné situaci, v níž se objevují nové hrozby, např. hybridní a kybernetické útoky, a zároveň se vracejí tradičnější problémy. V této situaci evropští občané i jejich političtí představitelé zastávají názor, že je třeba kolektivně učinit víc pro naši obranu.

(-1c)

Obranný průmysl se vyznačuje rostoucími náklady na obranné vybavení a vysokými náklady na výzkum a vývoj, které omezují možnosti provádění nových obranných programů a mají přímý vliv na konkurenceschopnost a inovační schopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany. S ohledem na tento strmý růst nákladů, je třeba vývoj nové generace hlavních obranných systémů a nových obranných technologií podporovat na úrovni Unie, tak aby se posílila spolupráce mezi členskými státy v oblasti investic do obranného vybavení.

(1)

V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných technologických a průmyslových kapacit v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný, inovativní a efektivní evropský obranný průmysl v celé Unii i mimo ni, a přispívat tak k vytvoření integrovanějšího evropského obranného trhu a podporovat přijetí evropských obranných produktů a technologií na vnitřním trhu, čímž se posílí nezávislost na zdrojích z oblastí mimo EU. Komise zejména navrhla zřídit Evropský obranný fond (dále jen „fond“) na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, což přispěje k synergiím a nákladové efektivnosti, a na podporu toho, aby členské státy nakupovaly a udržovaly obranné vybavení společně. Fond by doplnil vnitrostátní finanční prostředky již používané k tomuto účelu a měl by působit jako pobídka pro členské státy, aby více spolupracovaly a investovaly do obrany. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého cyklu obranných produktů a technologií.

(2)

Fond by přispěl k vytvoření silné, konkurenceschopné a inovativní evropské technologické a průmyslové ▌základny obrany a šel ruku v ruce s iniciativami Unie zaměřenými na integrovanější evropský obranný trh, a zejména pak se dvěma směrnicemi z roku 2009 (2) o veřejných zakázkách a o transferech uvnitř EU v odvětví obrany.

(3)

Evropský obranný fond by měl být zřízen integrovaným přístupem a tak, aby přispěl ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovativnosti obranného průmyslu Unie. Měl by být zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti, inovativnosti, efektivnosti a  technologické autonomie obranného průmyslu Unie, a přispívat tak ke strategické autonomii Unie podporou přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a  spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky, vládami členských států, mezinárodními organizacemi a vysokými školami v celé Unii , a to jak ve fázi výzkumu, tak ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Aby bylo možné dosáhnout inovativnějších řešení a otevřeného vnitřního trhu, měl by fond podporovat a usnadňovat rozšiřování přeshraniční spolupráce malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v obranném odvětví.

V rámci Unie jsou nedostatky v oblasti společných obranných schopností určeny v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností , zatímco zastřešující strategický plán výzkumu rovněž stanoví společné cíle v oblasti obranného výzkumu . Provádění příslušných priorit podpoří další procesy Unie, jako jsou koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a stálá strukturovaná spolupráce, a to prostřednictvím hledání a využívání příležitostí pro posílenou spolupráci s cílem splnit úroveň ambicí EU v oblasti bezpečnosti a obrany. Ve vhodných případech mohou být zohledněny také regionální a mezinárodní priority, včetně těch v kontextu Severoatlantické aliance, pokud jsou v souladu s prioritami Unie a nebrání tomu, aby se jich zúčastnil jakýkoli členský stát nebo přidružená země, přičemž bude zohledněno i to, že by nemělo docházet k zbytečné duplicitě.

(4)

▌Fáze výzkumu je klíčová , neboť podmiňuje kapacitu a autonomii evropského průmyslu vyvíjet produkty a nezávislost členských států jako koncových uživatelů v oblasti obrany. Fáze výzkumu spojená s rozvojem obranných schopností může zahrnovat významná rizika, zejména rizika související s nízkou úrovní vyspělosti a přelomovostí technologií. Také fázi vývoje, jež obvykle následuje po fázi výzkumu ▌, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a inovativnost obranného průmyslu Unie. Fond by měl podporovat provázanost fáze výzkumu a vývoje.

(5)

Fond by neměl podporovat základní výzkum, který by měl využívat jiných režimů podpory, mohl by však podporovat základní výzkum zaměřený na obranu, který by mohl tvořit základ pro řešení zjištěných nebo očekávaných problémů nebo možností.

(6)

Fond by mohl podporovat akce týkající se jak nových produktů a technologií, tak modernizace těch stávajících. Akce zaměřené na modernizaci stávajících obranných produktů a technologií by měly být způsobilé pouze za předpokladu , že již existující informace potřebné pro provedení akce ▌nepodléhají jakémukoliv omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí stanovenému takovým způsobem, že danou akci nelze provést . Při podávání žádostí o financování z prostředků Unie by po právních subjektech mělo být požadováno, aby předložily informace relevantní pro prokázání neexistence těchto omezení. Pokud nebudou takové informace předloženy, financování z prostředků Unie by nemělo být možné.

(6a)

Fond by měl finančně podporovat akce usnadňující vývoj přelomových obranných technologií. Vzhledem k tomu, že přelomové technologie mohou vycházet z koncepcí či myšlenek, jež nepocházejí od subjektů působících v oblasti tradiční obrany, měl by fond zajistit dostatečnou flexibilitu pro konzultace se zúčastněnými stranami a pro provádění těchto akcí.

(7)

Aby bylo zajištěno, že při provádění tohoto nařízení budou dodržovány mezinárodní závazky Unie a členských států, neměl by fond finančně podporovat akce související s produkty nebo technologiemi, jejichž použití, vývoj nebo výroba jsou zakázány mezinárodním právem. V tomto ohledu by vývoji mezinárodního práva měla podléhat i způsobilost akcí souvisejících s novými obrannými produkty nebo technologiemi ▌. Způsobilé pro finanční podporu fondu by neměly být ani akce na vývoj smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné lidské kontroly nad rozhodnutími o výběru a použití při provádění útoků na člověka, aniž by byla dotčena možnost poskytnout finanční prostředky na akce zaměřené na vývoj systémů včasného varování a protiopatření pro obranné účely.

(8)

Obtížnost shody na konsolidovaných požadavcích na obranné schopnosti a na společných technických specifikacích nebo normách ztěžuje přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a mezi právními subjekty usazenými v různých členských státech. Absence takových požadavků, specifikací a norem vedla k vysoké roztříštěnosti v odvětví obrany, technické komplexnosti, zdržením, nárůstu nákladů, zbytečnému zdvojování a nízké interoperabilitě. Shoda na společných technických specifikacích by měla být předpokladem pro akce, které zahrnují vyšší úroveň technologické připravenosti. Způsobilé pro podporu z fondu by měly být rovněž činnosti ▌ , které vedou ke společným požadavkům na obranné schopnosti, ▌jakož i  činnosti zaměřené na podporu vytváření společné definice technických specifikací nebo norem , zejména pokud posilují interoperabilitu .

(9)

Jelikož cílem fondu je podpořit konkurenceschopnost, efektivitu a inovativnost obranného průmyslu Unie posilováním pákového efektu a doplňováním kooperativních činností v oblasti obranného výzkumu a technologií a snižováním rizika spojeného s vývojovou fází kooperativních projektů, měly by být pro podporu z fondu způsobilé rovněž akce, které se týkají výzkumu a vývoje obranného produktu nebo technologie. Totéž bude platit i pro modernizaci stávajících obranných produktů a technologií, včetně jejich interoperability.

(10)

Vzhledem k tomu, že fond usiluje zejména o posílení spolupráce mezi právními subjekty a členskými státy v Evropě, měla by být akce způsobilá k financování z fondu tehdy, ▌pokud je prováděna formou spolupráce v rámci konsorcia alespoň tří právních subjektů usazených nejméně ve třech různých členských státech ▌nebo přidružených zemích. Alespoň tři z těchto způsobilých ▌subjektů usazené nejméně ve dvou různých členských státech ▌nebo přidružených zemích by neměly být přímo ani nepřímo ▌kontrolovány týmž subjektem ani se nesmí kontrolovat navzájem. Kontrolu je třeba v tomto kontextu chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Tyto činnosti by s ohledem na specifičnost přelomových technologií pro obranné účely, jakož i studií by mohl provádět jediný právní subjekt. Pro posílení spolupráce mezi členskými státy může fond podporovat rovněž společné zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi.

(11)

Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (3)] by subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) měly být způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(12)

Jelikož je fond zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a efektivnosti ▌ obranného průmyslu Unie, měly by být k podpoře v zásadě způsobilé pouze subjekty, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružených zemích a které nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Kontrolu je třeba v tomto kontextu chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, neměly by se infrastruktura, zařízení, prostředky a zdroje, které příjemci a jejich subdodavatelé používají u akcí finančně podporovaných z fondu, nacházet na území nepřidružených třetích zemí a jejich struktury výkonného vedení by měly být usazeny v Unii nebo v přidružené zemi. Subjekt usazený v nepřidružené třetí zemi nebo subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi, jehož struktury výkonného vedení jsou však usazeny v nepřidružené třetí zemi, tudíž není způsobilý stát se příjemcem nebo subdodavatelem zapojeným do akce. V zájmu zajištění základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států by se tyto podmínky způsobilosti měly rovněž vztahovat na finanční prostředky poskytované prostřednictvím veřejných zakázek, odchylně od článku 176 finančního nařízení.

(13)

Za určitých okolností ▌by mělo být možné odchýlit se od pravidla, že příjemci a jejich subdodavatelé zapojení do akce finančně podporované fondem nejsou kontrolováni nepřidruženými třetími zeměmi nebo subjekty nepřidružených třetích zemí. V této souvislosti by právní subjekty usazené v Unii nebo v přidružené zemi , které kontroluje nepřidružená třetí země nebo subjekt z nepřidružené třetí země, měly být způsobilé jakožto příjemci nebo subdodavatelé zapojení do akce , jestliže jsou splněny přísné podmínky související s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států. Účast takových právních subjektů by neměla být v rozporu s cíli fondu. Žadatelé by měli poskytnout veškeré relevantní informace o infrastruktuře, zařízeních, prostředcích a zdrojích, které mají být v rámci akce využívány. V tomto kontextu je třeba zohlednit i obavy členských států v souvislosti se zabezpečením dodávek.

(13-a)

V rámci omezujících opatření EU přijatých na základě článku 29 SEU a čl. 215 odst. 2 SFEU nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje určeným právnickým osobám, subjektům či orgánům ani v jejich prospěch. Tyto určené subjekty a subjekty, které jsou jimi vlastněny nebo ovládány, proto nemohou být z fondu finančně podporovány.

(13a)

Finanční prostředky Unie by měly být přidělovány na základě konkurenčních výzev k podávání návrhů vydaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“)  (4) . V řádně odůvodněných výjimečných případech však mohou být finanční prostředky Unie uděleny rovněž podle čl. 195 písm. e) finančního nařízení. Vzhledem k tomu, že přidělení finančních prostředků podle čl. 195 písm. e) finančního nařízení představuje odchylku od obecného pravidla, jímž jsou konkurenční výzvy k podávání návrhů, je třeba tyto výjimečné případy vykládat restriktivně. Aby mohl být udělen grant bez výzvy k podávání návrhů, měla by v této souvislosti Komise za pomoci výboru členských států (dále jen „výbor“) posoudit, do jaké míry navrhovaná akce odpovídá cílům fondu, pokud jde o přeshraniční průmyslovou spolupráci a hospodářskou soutěž v celém dodavatelském řetězci.

(14)

Hodlá-li se na způsobilé akci podílet konsorcium a finanční pomoc Unie má mít podobu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora, který bude hlavní styčnou osobou.

(15)

V případě, že akci finančně podporovanou z fondu řídí projektový manažer jmenovaný členským státem nebo přidruženou zemí, měla by Komise před provedením platby příjemcům konzultovat projektového manažera, aby mohl zajistit, že příjemci dodrží časové rámce. ▌Projektový manažer by měl Komisi předávat ▌ poznámky k pokroku akce, aby Komise mohla ověřit, zda podmínky pro přistoupení k platbě byly splněny.

(15a)

Komise by měla provádět fond v rámci přímého řízení s cílem maximalizovat účinnost a účelnost realizace a zajistit plný soulad s ostatními iniciativami Unie. Komise by proto měla být i nadále odpovědná za výběrová řízení a postupy přidělování prostředků, a to i pokud jde o etické posudky. V odůvodněných případech však může Komise svěřit některé úkoly při provádění zvláštních činností za finanční podpory fondu subjektům uvedeným v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. Tak tomu může být například v případě, že je projektový manažer jmenován členskými státy, které spolufinancují akci za předpokladu, že jsou splněny požadavky finančního nařízení. Toto pověření by pomohlo zefektivnit řízení spolufinancovaných akcí a zajistit hladkou koordinaci dohody o financování se smlouvou podepsanou mezi konsorciem a projektovým manažerem jmenovaným členskými státy, které tuto akci spolufinancují.

(16)

Aby bylo zajištěno, že financované akce jsou finančně schůdné, je třeba, aby žadatelé prokázali, že náklady akce, na které se financování Unie nevztahuje, budou finančně pokryty jiným způsobem.

(17)

Členské státy by měly mít k dispozici různé druhy finančních mechanismů pro společný vývoj a pořizování obranných schopností. ▌Komise by mohla poskytnout různé druhy mechanismů, které by členské státy mohly dobrovolně využít k překonání překážek bránících kooperativnímu vývoji a zadávání veřejných zakázek z hlediska financování. Využívání takových finančních mechanismů by mohlo dále podpořit kooperativní a přeshraniční obranné projekty a zvýšit efektivnost výdajů na obranu, a to i pokud jde o projekty podporované fondem ▌ .

(18)

Vzhledem ke specifikům obranného průmyslu, kde poptávka přichází téměř výhradně jen od členských států a přidružených zemí, které také kontrolují veškeré pořizování produktů a technologií pro obranné účely, včetně vývozu, je fungování odvětví obrany jedinečné a neřídí se konvenčními pravidly a obchodními modely, které platí na tradičnějších trzích. Průmysl tudíž nemůže sám financovat významné projekty zaměřené na výzkum a vývoj v oblasti obrany, a veškeré náklady na výzkum a vývoj tak na sebe často berou členské státy a přidružené země. Aby bylo možné dosáhnout cílů fondu, především stimulovat spolupráci mezi právními subjekty z různých členských států a přidružených zemí, a vzhledem ke specifikům odvětví obrany by u akcí, které probíhají před fází vývoje prototypu, měly být způsobilé náklady hrazeny až do jejich celkové výše.

(19)

Prototypová fáze je důležitá fáze, kdy se členské státy a přidružené země obvykle domluví na svých konsolidovaných investicích a zahájí proces pořizování budoucích obranných produktů a technologií. To je důvod, proč se v této konkrétní fázi členské státy a přidružené země dohodnou na potřebných závazcích, včetně sdílení nákladů a odpovědnosti za projekt. Aby byla zajištěna důvěryhodnost jejich závazku, finanční pomoc Unie v rámci fondu by za normálních okolností neměla překročit 20 % způsobilých nákladů.

(20)

Pro akce po prototypové fázi by se mělo počítat s financováním ve výši 80 %. Tyto akce, které jsou blíže dokončení výrobku a technologií, mohou s sebou i tak nést velké náklady.

(21)

Subjekty v obranném odvětví čelí specifickým nákladům, jako jsou například bezpečnostní náklady. Tyto subjekty působí navíc na specifickém trhu, kde bez poptávky na straně kupujícího nedokáží získat zpět náklady na výzkum a vývoj, jak je to možné v civilním odvětví. Je tedy odůvodněné povolit paušální sazbu ve výši 25 % i možnost účtovat ▌ nepřímé náklady vypočtené v souladu s běžnými účetními postupy příjemců, které byly oznámeny Komisi, pokud tyto postupy uznávají jejich vnitrostátní orgány pro srovnatelné činnosti v oblasti obrany . ▌

(21a)

Akce, jichž se účastní přeshraniční malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, podporují zpřístupňování dodavatelských řetězců a přispívají k dosažení cílů fondu. Tyto akce by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování, jíž by mohly využít všechny účastnící se subjekty.

(22)

Aby se zajistilo, že financované akce přispějí ke konkurenceschopnosti a efektivnosti evropského obranného průmyslu, je důležité, aby členské státy ▌měly v úmyslu společně pořídit konečný produkt nebo využívat technologii, zejména prostřednictvím společného přeshraničního zadávání veřejných zakázek, kdy členské státy organizují svá zadávací řízení společně, zejména s využitím centrálního zadavatele.

(22a)

Aby se zajistilo, že opatření finančně podporovaná fondem budou přispívat ke konkurenceschopnosti a efektivitě evropského obranného průmyslu, měla by být tržně orientována,, založena na poptávce a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu obchodně životaschopná. Z tohoto důvodu by se u kritérií způsobilosti pro vývojové akce mělo přihlédnout ke skutečnosti, že členské státy mají v úmyslu, a to prostřednictvím memoranda o porozumění nebo prohlášení o záměru, pořídit konečný obranný produkt nebo používat technologii, a to koordinovaným způsobem. Kritéria pro udělení prostředků na vývojové akce by měla rovněž zohledňovat skutečnost, že se členské státy politicky nebo právně zaváží společně používat, vlastnit či udržovat konečný obranný produkt nebo technologii .

(23)

Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by měla probíhat v souladu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie. Z toho vyplývá, že jedním z kritérií pro přidělení by měly být přínosy daných akcí pro tyto zájmy a pro priority v oblasti obranného výzkumu a schopností, na nichž se členské státy dohodly. ▌

(24)

Způsobilé akce vyvíjené v rámci stálé strukturované spolupráce ▌v institucionálním rámci Unie by měly průběžně umocňovat spolupráci mezi právními subjekty v různých členských státech, a bezprostředně tak přispívat k cílům fondu. Takové projekty, pokud by byly vybrány, by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování.

(25)

Komise vezme v potaz ostatní činnosti financované z rámcového programu Horizont Evropa, aby nedocházelo zbytečné duplicitě a aby bylo zajištěno vzájemné obohacování a součinnost civilního a obranného výzkumu.

(26)

Stále významnějšími výzvami jsou kybernetická bezpečnost a kybernetická obrana; Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku uznaly v této souvislosti potřebu vytvořit synergie mezi akcemi v oblasti kybernetické obrany v rámci fondu a iniciativami Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, například těmi, jež byly oznámeny ve společném sdělení o kybernetické bezpečnosti. Konkrétně evropské výzkumné a odborné středisko pro kybernetickou bezpečnost, které má být zřízeno, by mělo hledat synergie mezi civilním a obranným rozměrem kybernetické bezpečnosti. Mohlo by aktivně podporovat členské státy a další relevantní aktéry poskytováním poradenství, sdílením odborných poznatků a usnadňováním spolupráce v rámci projektů a akcí, jakož i na žádost členských států působících jako projektový manažer ve vztahu k ▌fondu.]

(27)

Je třeba zajistit integrovaný přístup propojením činností, na něž se vztahuje přípravná akce v oblasti obranného výzkumu (Preparatory Action on Defence Research – PADR) zahájená Komisí ve smyslu čl. 58 odst. 2 písm. b)  finančního nařízení a Evropský program rozvoje obranného průmyslu (European Defence Industrial Development Programme – EDIDP) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092  (5), za účelem harmonizace podmínek účasti, vytvoření soudržnějšího souboru nástrojů a zvýšení inovačního, kooperativního a hospodářského dopadu, přičemž současně je třeba zabránit zbytečné duplicitě a roztříštěnosti. Pomocí tohoto integrovaného přístupu by fond také přispěl k lepšímu využívání výsledků obranného výzkumu, neboť by překlenul mezeru mezi fázemi výzkumu a vývoje s přihlédnutím ke specifikům odvětví obrany a podporoval všechny formy inovací, včetně přelomových inovací ▌. Případné pozitivní dopady lze také očekávat na civilní oblast.

(28)

Tam, kde je to s ohledem na specifika dané akce vhodné , by ▌cíle fondu měly být řešeny rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk ▌fondu InvestEU.

(29)

Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou ▌ přidanou hodnotu pro Unii .

(30)

Druhy financování a způsoby provádění fondu by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, zejména s přihlédnutím k nákladům na kontroly, k administrativní zátěži a očekávanému riziku neplnění podmínek. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle ▌čl. 125 odst. 1 ▌finančního nařízení.

(31)

Komise by měla sestavit roční ▌ pracovní programy odpovídající cílům fondu a zohledňovat přitom zkušenosti získané při provádění EDIDP a PADR. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor . Komise by měla usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. V této souvislosti se může výbor scházet ve složení vnitrostátních odborníků na oblast obrany a bezpečnosti, aby Komisi poskytovali specifickou pomoc, včetně poradenství ohledně ochrany utajovaných informací v rámci akcí. Rozhodnutí jmenovat své zástupce v uvedeném výboru přísluší členským státům. Členové výboru by měli mít příležitost včas a účinně posoudit návrhy prováděcích aktů a vyjádřit své názory.

(31a)

Jednotlivé kategorie pracovních programů by měly obsahovat funkční požadavky s cílem vyjasnit pro potřeby průmyslu, jaké funkce a úkoly mají být zajišťovány prostřednictvím schopností, jež budou vyvinuty. Tyto požadavky by měly jasně naznačit očekávané funkční způsobilosti, ale neměly by být zaměřeny na konkrétní řešení nebo konkrétní subjekty a neměly by bránit konkurenci na úrovni výzev k podávání návrhů.

(31b)

Během přípravy pracovních programů by Komise rovněž měla prostřednictvím vhodných konzultací s výborem zajistit, aby navrhované výzkumné nebo vývojové akce nevedly ke zbytečnému zdvojování. V tomto kontextu může Komise vypracovat předběžné posouzení možných případů zdvojení stávajících schopností nebo již financovaných programů výzkumu a vývoje v EU.

(31bb)

Komise by měla zajistit soudržnost pracovních programů po celou dobu průmyslového cyklu obranných produktů a technologií.

(31bc)

V pracovních programech by se mělo zajistit, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

(31c)

Aby bylo možné využívat v oblasti obrany odbornost Evropské obranné agentury, bude jí udělen status pozorovatele ve výboru. Vzhledem ke specifikům oblasti obrany by výboru měla být nápomocna i Evropská služba pro vnější činnost.

(32)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovního programu a o přidělování finančních prostředků na vybrané vývojové akce. Při provádění vývojových akcí by zejména měla být zohledněna specifika odvětví obrany, především odpovědnost členských států nebo přidružených zemí za proces plánování a pořizování. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) ▌ č. 182/2011 ▌ (6).

(32a)

Komise poté, co s pomocí nezávislých odborníků, jejichž bezpečnostní prověření by měly potvrdit příslušné členské státy, vyhodnotí návrhy, by měla vybrat akce, které mají být z fondu finančně podpořeny. Komise by měla vytvořit databázi nezávislých odborníků. Tato databáze by neměla být zveřejňována. Nezávislí odborníci by měli být jmenováni na základě svých dovedností, zkušeností a znalostí s ohledem na úkoly, jež jim mají být přiděleny. Při jmenování nezávislých odborníků by Komise měla v rámci možností a s ohledem na situaci v oblasti daného opatření přijmout vhodná opatření s cílem dosáhnout vyváženého složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska rozmanitosti jejich dovedností, zkušeností a znalostí, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů. Je rovněž třeba usilovat o přiměřenou obměnu odborníků a o vyvážené zastoupení soukromého a veřejného sektoru. O výsledcích hodnocení prezentovaných formou seznamu vybraných akcí seřazených podle významu i o pokroku ve financovaných akcí by měly být informovány členské státy. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí a provádění pracovního programu, jakož i o přijetí rozhodnutí o přidělení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(32b)

Nezávislí odborníci by neměli hodnotit záležitosti, ohledně kterých se nacházejí ve střetu zájmu, zejména pokud jde o jejich stávající postavení, ani poskytovat poradenství či pomoc týkající se takových záležitostí. Především by neměli být v postavení, v jehož rámci by mohli využívat získaných informací na úkor konsorcia, jež hodnotí.

(32bb)

▌ Při navrhování nových obranných produktů nebo technologií či modernizace těch stávajících by se měli žadatelé zavázat k dodržování etických zásad, jako jsou zásady týkající se dobrých životních podmínek lidí a ochrany lidského genomu, které se odrážejí také v příslušných vnitrostátních, unijních a mezinárodních právních předpisech, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a případně jejích protokolů. Komise by měla zajistit, aby byly návrhy systematicky prověřovány s cílem určit akce, které vyvolávají závažné etické otázky, a předložit je k etickému posouzení.

(33)

Za účelem podpory otevřeného vnitřního trhu by měla být rovněž podporována účast přeshraničních malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, ať již jako členů konsorcií, ▌ subdodavatelů nebo jako subjektů v dodavatelském řetězci .

(34)

S cílem zajistit úspěšnost fondu by Komise měla usilovat o udržování dialogu s členskými státy a průmyslem. V tomto ohledu by měl být jako spolutvůrce právních předpisů a klíčový zainteresovaný subjekt zapojen i Evropský parlament.

(35)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro Evropský obranný fond, které má pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [nové interinstitucionální dohody] mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7). Komise by měla zajistit, aby administrativní postupy byly co nejjednodušší a aby vznikaly co nejmenší dodatečné náklady.

(36)

Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na fond finanční nařízení. To stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(37)

Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) . Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z EU.

(38)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (8), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (9), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (11) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí , včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřovat a stíhat ▌trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (12). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(39)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(40)

V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů je potřeba toto nařízení hodnotit na základě informací shromážděných podle zvláštních požadavků na monitorování a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení dopadu nařízení v praxi. Nejpozději čtyři roky po zahájení provádění fondu by Komise měla provést průběžné hodnocení – a to i s cílem předložit návrhy na jakékoli vhodné změny tohoto nařízení  – a na konci prováděcího období fondu pak konečné hodnocení, které finanční činnosti přezkoumá z hlediska finančního plnění a, nakolik to v té chvíli bude možné, z hlediska výsledků a dopadů. V této souvislosti by závěrečná hodnotící zpráva měla rovněž napomoci k určení oblastí, ve kterých je Unie při vývoji obranných produktů a technologií závislá na třetích zemích. Tato závěrečná zpráva by rovněž měla analyzovat přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v projektech finančně podporovaných z fondu, jakož i účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací na globálním hodnotovém řetězci a přínos fondu k řešení nedostatků zjištěných v plánu rozvoje schopností a měla by obsahovat informace o původu příjemců, počtu členských států a přidružených zemí zapojených do jednotlivých akcí a o rozložení vzniklých práv duševního vlastnictví . Komise může rovněž navrhnout změny tohoto nařízení, které budou reagovat na případný vývoj během provádění fondu.

( 40a)

Komise by měla provádění fondu pravidelně monitorovat a každoročně podávat zprávu o dosaženém pokroku, včetně uplatňování poznatků a poučení získaných v rámci EDIDP a PADR při provádění fondu. Za tímto účelem by Komise měla zavést nezbytná opatření pro sledování. Tato zpráva by měla být předložena Evropskému parlamentu a Radě a neměla by obsahovat citlivé informace.

(41)

S ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento program přispěje k začlenění oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení toho, aby celkem 25 % výdajů z rozpočtu EU přispívalo k cílům v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění fondu a znovu posouzeny v kontextu jeho hodnocení v polovině období.

(42)

Jelikož fond podporuje pouze fáze výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, Unie by v zásadě neměla nabýt vlastnictví nebo práv duševního vlastnictví, pokud jde o produkty nebo technologie, jež jsou výsledkem financovaných akcí, ledaže by pomoc Unie byla poskytnuta prostřednictvím zadání veřejné zakázky. U výzkumných akcí by však členské státy a přidružené země, které o to mají zájem, měly mít možnost využít výsledky financovaných akcí k účasti na návazném kooperativním vývoji ▌.

(43)

Finanční podpora Unie by neměla mít vliv na transfery produktů pro obranné účely uvnitř Unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (13) ani na vývoz produktů, zařízení nebo technologií. Vývoz vojenského materiálu a technologií členskými státy je upraven společným postojem 944/2008/SZBP.

(44)

Použití citlivých základních informací , včetně údajů, know-how nebo informací vzniklých před zahájením fungování fondu či mimo jeho fungování, nebo přístup neoprávněných osob k ▌výsledkům vzniklým v  souvislosti s akcemi finančně podporovanými z fondu může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Nakládání s  citlivými informacemi by se proto mělo řídit ▌příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy ▌.

(44a)

V zájmu zajištění bezpečnosti utajovaných informací na požadované úrovni by se při podpisu utajovaných dohod o financování měly dodržovat minimální normy v oblasti průmyslové bezpečnosti. Komise by za tímto účelem měla v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 poskytnout odborníkům jmenovaným členskými státy jako vodítko pokyny k zajištění bezpečnosti programů včetně příručky pro stanovování stupňů utajení.

(45)

Za účelem doplňování nebo změny ukazatelů způsobu dosahování dopadů, pokud je to považováno za nezbytné, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci..“

(46)

Komise by měla fond řídit s patřičným ohledem na požadavky na důvěrnost a bezpečnost, zejména pokud jde o utajované informace a citlivé informace,