(1)

Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) .

(2)

Tyto práva a hodnoty musí být nadále aktivně kultivovány, chráněny, prosazovány, posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli a stát se středobodem projektu EU , protože zhoršení ochrany těchto práv a hodnot v kterémkoli členském státě může mít nepříznivý dopad na Unii jako celek . Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Občané, rovnost, práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům a neustále se zmenšujícímu prostoru pro nezávislou občanskou společnost , je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu bude program Spravedlnost i nadále podporovat další rozvoj unijního prostoru práva založeného na právním státu, nezávislosti a nestrannosti soudnictví, vzájemném uznávání a vzájemné důvěře, přístupu ke spravedlnosti a přeshraniční spolupráci. Program Občané, rovnost, práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 (4) a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/2014 (5) (dále jen „předchozí programy“).

(3)

Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat ▌na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a rovnost a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat právem se řídící, spravedlivou, otevřenou, pluralitní, inkluzivní a demokratickou společnost. To zahrnuje dynamickou a posílenou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a  kultivující bohatou rozmanitost evropské společnosti, založené na našich společných hodnotách, historii a paměti. Článek 11 Smlouvy o Evropské unii vyžaduje, aby orgány Unie vedly otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a dávaly vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.

(3a)

Zřízením skupiny pro občanský dialog by měl být navázán pravidelný, otevřený a transparentní dialog s příjemci programu a dalšími relevantními zúčastněnými stranami. Skupina pro občanský dialog by být otevřeným a neformálním fórem pro diskusi a měla by přispívat k výměně zkušeností a osvědčených postupů a k diskusi o rozvíjení politik v oblastech, na které se program vztahuje, v rámci jeho cílů a v souvisejících oblastech. Skupina pro občanský dialog by neměla být odpovědná za řízení programu.

(4)

Program ▌by měl umožnit rozvoj součinnosti za účelem řešení problémů, které jsou společné v souvislosti s prosazováním a ochranou hodnot Unie a dosažením kritického rozměru pro zajištění hmatatelných výsledků v praxi. Mělo by se toho dosáhnout tím, že se bude navazovat na kladné zkušenosti z předchozích programů , které se budou dále rozvíjet . Tím bude umožněno plné využití potenciálu součinnosti za účelem účinnější podpory oblastí politiky, na něž se program vztahuje, a zvýšení jejich potenciálu oslovit jednotlivce a občanskou společnost se zaměřením na vyvážené zeměpisné zastoupení. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu jednotlivých politik, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby prostřednictvím uzpůsobených a cílených přístupů.

(4a)

Plné dodržování a prosazování zásad právního státu a demokracie má zásadní význam pro budování důvěry občanů v Unii a zajištění vzájemné důvěry mezi členskými státy. Podporou práv a hodnot bude program přispívat k budování demokratičtější Unie, dodržování zásad právního státu a demokratickému dialogu, transparentnosti a řádné veřejné správě, včetně případů, kdy se prostor pro občanskou společnost zmenšuje.

(5)

Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí, aby se Evropská unie přiblížila svým občanům a posílila se demokratická angažovanost . Evropské občanství a evropská identita by měly být rozvíjeny a prosazovány tím, že občané budou podněcováni k tomu, aby chápali proces tvorby politik, a bude podporováno jejich zapojení do činností Unie. Rovněž propojení občanů při projektech partnerství měst nebo sítí měst a podporování organizací občanské společnosti na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni v oblastech pokrytých programem přispěje ke zvýšení angažovanosti občanů ve společnosti a v konečném důsledku k jejich aktivnímu zapojení do demokratického života Unie. Také činnosti na podporu vzájemného porozumění, mezikulturního dialogu, kulturní a jazykové rozmanitosti, ▌ sociálního začlenění a respektování druhých podpoří pocit sounáležitosti s Unií a  společného občanství v rámci  evropské identity, založený na společném porozumění našim sdíleným evropským hodnotám, kultuře, dějinám a dědictví. Zejména je důležité prosazovat větší pocit sounáležitosti k Unii a hodnotám Unie u občanů nejvzdálenějších regionů EU vzhledem k jejich odlehlosti a vzdálenosti od kontinentální Evropy.

(6)

Činnosti související s posilováním historického povědomí a kritického pohledu na historickou paměť Evropy jsou nutné k tomu, aby si občané , zejména pak mladí lidé, byli vědomi své společné historie a hodnot coby základu společné budoucnosti▌. Činnosti související s posilováním historického povědomí by se měly kriticky zamýšlet nad příčinami totalitních režimů v moderních dějinách Evropy – zejména nacismu, který vedl k holokaustu, fašismu, stalinismu a totalitních komunistických režimů – a měly by připomínat oběti jejich zločinů. Měly by rovněž zahrnovat činnosti týkající se dalších významných okamžiků a událostí v nedávných evropských dějinách. Je zapotřebí rovněž zohlednit význam historických, sociálních, kulturních a mezikulturních aspektů s cílem vytvářet evropskou identitu založenou na společných hodnotách a pocitu sounáležitosti.

(7)

Občané by také měli mít větší povědomí o svých právech vycházejících z občanství Unie a měli by mít pozitivní náhled na život, cestování, studování, práci a dobrovolnickou činnost v jiném členském státě a také by měli mít pocit, že mohou požívat a uplatňovat svá práva spojená s občanstvím a spolehnout se na rovný přístup k právům a na vymahatelnost a ochranu svých práv bez jakékoliv diskriminace, ať už jsou v jakékoliv části Unie. Je třeba podporovat občanskou společnost, a zajistit tak prosazování a ochranu ▌ hodnot Unie a zvyšování povědomí o těchto hodnotách podle článku 2 Smlouvy o EU, a tím rovněž přispět k účinnému požívání práv v rámci práva Unie.

(8)

Genderová rovnost ▌je základní hodnotou a cílem Evropské unie. Přesto celkově pokrok v oblasti genderové rovnosti stagnuje. Jsou-li ženy a dívky diskriminovány a je-li s nimi nerovně zacházeno , jsou-li vůči ženám a dívkám používány různé formy násilí, dochází tím k porušování jejich základních práv a brání jim to v plném politickém, sociálním a ekonomickém zapojení do společnosti. Existence politických, strukturálních a kulturních překážek navíc zabraňuje dosažení skutečné genderové rovnosti. Prosazování genderové rovnosti a začleňovaní genderového hlediska ve všech činnostech Unie je proto hlavní činností Unie a motorem hospodářského růstu a sociálního rozvoje a program by je měl podporovat. Zvláštní význam má aktivní boj proti stereotypům a řešení tiché diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám. Rovný přístup k práci, rovná účast na trhu práce a odstranění překážek kariérního postupu ve všech odvětvích, jako je soudnictví a odvětví související s přírodními vědami, technologiemi, inženýrstvím a matematikou, jsou pilíři genderové rovnosti. Je třeba se zaměřit také na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a na rovné rozdělení neplacené práce v domácnosti a péče o děti, starší osoby a další závislé osoby mezi muže a ženy, které zůstávají pilíři stejné ekonomické nezávislosti a účasti a jsou neoddělitelně spojené s dosažením rovnosti žen a mužů.

(9)

Genderově podmíněné násilí a násilí na rizikových skupinách ( dětech, mladých lidech ▌ a dalších rizikových skupinách, např. osobách LGBTQI a osobách se zdravotním postižením) představuje závažné porušování základních práv a dochází k němu v celé Unii, za všech společenských a hospodářských souvislostí, se závažnými následky pro tělesné, duševní a psychické zdraví obětí i pro společnost jako celek. Ženy jsou nejvíce postiženými oběťmi genderově podmíněného násilí a obtěžování, a to jak v domácím, tak veřejném prostředí; boj proti tomuto násilí je proto klíčovým opatřením na podporu genderové rovnosti. Úmluva Rada Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) definuje násilí na ženách jako „veškeré činy genderově podmíněného násilí, jež vyústí anebo mohou vyústit ve fyzickou, sexuální, psychickou či ekonomickou újmu či strádání žen, včetně hrozeb takovýmito činy, donucování nebo svévolného omezování svobody, ať k nim dochází na veřejnosti nebo v soukromí“. Boj proti genderově podmíněnému násilí vyžaduje komplexní přístup zahrnující právní, hospodářské, vzdělávací a zdravotní aspekty. Je třeba rovněž aktivně bojovat proti genderovým stereotypům od raného věku i proti všem formám nenávistných projevů a násilí na internetu. V této souvislosti je nadále zásadní podporovat organizace hájící práva žen a další subjekty působící v této oblasti. ▌Děti, mladí lidé a další rizikové skupiny, např. LGBTQI osoby a osoby se zdravotním postižením, jsou rovněž ve zvýšené míře ohroženy násilím , ▌ zejména v rodině a intimních vztazích . Je zapotřebí přijmout opatření na ochranu práv ▌ ohrožených osob – především práv dětí (včetně dětských sirotků, dětí osiřelých v důsledku trestných činů spáchaných v domácím prostředí a dalších zranitelných skupin dětí) – a přispět k jejich ochraně ▌ a zajistit jejich práva na rozvoj ▌a důstojnost. Boj proti všem formám násilí , zejména genderově podmíněnému násilí , podpora jeho prevence a ochrana a podpora obětí jsou priority Unie, které pomáhají naplňovat základní práva jednotlivců a přispívají k  genderové rovnosti ▌. Tyto priority by měl program podporovat.

(10)

Je zapotřebí silné politické vůle a koordinovaného postupu, založeného na metodách a výsledcích předchozích programů Daphne, programu Práva, rovnost a občanství a programu Spravedlnost v zájmu předcházení všem formám násilí a boje proti nim a v zájmu ochrany obětí. Zejména program Daphne, z něhož jsou poskytovány finanční prostředky na podporu obětí násilí a na boj proti násilí na ženách, dětech a mladých lidech, je od svého zahájení v roce 1997 nesmírně úspěšný, pokud jde o jeho oblíbenost u zúčastněných stran (orgánů veřejné moci, akademických institucí a nevládních organizací) i účinnost financovaných projektů. Financoval projekty na zvýšení povědomí, poskytování podpory službám pro oběti, na podporu činností ▌ organizací občanské společnosti působících v terénu. Zabýval se všemi formami násilí, například domácím násilím, sexuálním násilím, obchodováním s lidmi, nebezpečným pronásledováním (stalkingem) a tradičními škodlivými praktikami, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, a rovněž i nově se objevujícími formami násilí, například kybernetickou šikanou a obtěžováním na internetu .

Je tedy třeba pokračovat ve všech těchto opatřeních s nezávisle přidělenými rozpočtovými prostředky pro program Daphne a náležitě zohlednit tyto výsledky a nabyté zkušenosti při provádění programu.

(11)

Zákaz diskriminace je základní zásadou Unie. Článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace , včetně přímé, nepřímé a strukturální diskriminace, a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci založené na jednom nebo více důvodech a pro boj proti ní. Program by měl podporovat opatření na předcházení všem formám diskriminace, rasismu, xenofobie, afrofobie, antisemitismu, nesnášenlivosti vůči Romům, nenávisti vůči muslimům a jiným formám nesnášenlivosti , včetně homofobie, bifobie, transfobie a interfobie a dalších forem nesnášenlivosti na základě genderové identity, jak na internetu, tak mimo něj, vůči osobám patřícím k menšinám, a  na boj proti těmto formám, s přihlédnutím k vícenásobné diskriminaci . Velká pozornost by v této souvislosti měla být rovněž věnována předcházení všem formám násilí a nenávisti, segregace a stigmatizace a boji proti nim, jakož i boji proti šikanování, obtěžování a netolerantnímu zacházení. Program by měl být prováděn způsobem, jímž se bude vzájemně posilovat s dalšími činnostmi Unie, které sledují stejné cíle, zejména ty, které uvádí sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 202010“ a doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (6).

(12)

Sociální překážky a překážky související s ▌prostředím i nedostatečná přístupnost zabraňuje plnému a účinnému zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Osoby se zdravotním postižením se potýkají s překážkami, jež jim brání mimo jiné v přístupu na trh práce, ve využívání výhod inkluzivního a kvalitního vzdělávání, v možnosti vyhnout se chudobě a sociálnímu vyloučení, v přístupu ke kulturním iniciativám a k médiím nebo ve využívání jejich politických práv. Jako signatář Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením se Unie spolu se všemi svými členskými státy zavázala podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné požívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením. Ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením se stala nedílnou součástí právního řádu Unie.

(13)

Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace (právo na soukromí), které je základním právem zakotveným v článku 7 Listiny základních práv. Ochrana osobních údajů je základním právem zakotveným v článku 8 Listiny základních práv a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dodržování pravidel ochrany osobních údajů podléhá kontrole nezávislých dozorových úřadů. Právní rámec Unie, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (8) zavádí ustanovení, která mají zajistit, že právo na ochranu osobních údajů je účinně chráněno. Tyto právní nástroje ukládají vnitrostátním dozorovým úřadům zabývajícím se ochranou osobních údajů, aby zvyšovaly povědomí a chápání veřejnosti, pokud jde o rizika, pravidla, záruky a práva související se zpracováním osobních údajů. Vzhledem k významu práva na ochranu osobních údajů v době rychlého technologického vývoje by Unie měla být schopna vykonávat osvětovou činnost , včetně podpory organizací občanské společnosti prosazujících ochranu osobních údajů v souladu s normami Unie, a provádět studie a další příslušné činnosti.

(14)

Článek 24 SFEU ukládá Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 11 Smlouvy o Evropské unii. Došlo k tomu přijetím nařízení [Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 (9)]. Program by měl podporovat financování technické a organizační podpory k provedení nařízení [(EU) č. 211/2011], čímž podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy.

(15)

Podle článků 8 a 10 SFEU by program měl ve všech svých činnostech podporovat začleňování genderového hlediska a zohlednění cílů v oblasti zákazu diskriminace. Průběžné a závěrečné hodnocení programu by mělo hodnotit dopad na rovnost žen a mužů s cílem posoudit, v jakém rozsahu program přispívá ke genderové rovnosti, a skutečnost, zda program nemá neočekávané negativní dopady na genderovou rovnost. V této souvislosti a s ohledem na rozdílnou povahu a rozsah činností jednotlivých složek programu bude důležité, aby byly jednotlivé údaje shromážděné předkladateli projektů pokud možno rozčleněny podle pohlaví. Je rovněž důležité poskytnout žadatelům informace o tom, jak zohledňovat genderovou rovnost, např. využíváním nástrojů pro začleňování genderového hlediska, jako je zohledňování genderového hlediska při sestavování rozpočtu, a v případě potřeby posouzení dopadů na rovnost žen a mužů. Při konzultacích s odborníky a zúčastněnými stranami je třeba zvážit vyvážené genderové zastoupení.

(16)

V čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU je Unii uložena povinnost prosazovat ochranu práv dítěte v souladu s článkem 24 Listiny základních práv a v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte.

(17)

V souladu s akty Unie o rovném zacházení zřizují členské státy nezávislé subjekty pro prosazování rovného zacházení obecně známé jako „orgány pro rovné zacházení“ za účelem boje proti diskriminaci založené na rase a etnickém původu, jakož i pohlaví. Mnohé členské státy však šly nad rámec těchto požadavků a zajistily, aby se orgány pro rovné zacházení rovněž mohly zabývat diskriminací založenou na jiných důvodech, jako je jazyk, věk, pohlavní znaky, genderová identita a genderová diverzita, sexuální orientace, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení ▌. Orgány pro rovné zacházení hrají klíčovou úlohu v prosazování rovnosti a zajišťování účinného uplatňování právních předpisů týkajících se rovného zacházení, a to zejména prostřednictvím poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace, provádění nezávislých průzkumů ohledně diskriminace, zveřejňování nezávislých zpráv a vydávání doporučení o jakýchkoliv otázkách souvisejících s diskriminací v jejich zemi. V tomto ohledu je zásadní, aby byla práce orgánů pro rovné zacházení koordinována na úrovni Unie. V roce 2007 vznikla síť EQUINET. Jejími členy jsou vnitrostátní subjekty pro prosazování rovného zacházení, jak stanoví směrnice Rady 2000/43/ES (10) a 2004/113/ES (11) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES (12) a 2010/41/EU (13). Dne 22. června 2018 přijala Komise doporučení ohledně norem pro orgány pro rovné zacházení, které se zabývá jejich mandátem, nezávislostí, účelností, koordinací a spoluprací. EQUINET má výjimečnou pozici, jelikož jde o jediný subjekt, který zajišťuje koordinaci činností mezi orgány pro rovné zacházení. Tato koordinační činnost sítě EQUINET je klíčová pro řádné provádění antidiskriminačních právních předpisů Unie v členských státech a program by ji měl podporovat.

(17a)

Aby se zvýšila uživatelská přístupnost a byly poskytovány nestranné pokyny a praktické informace týkající se všech aspektů programu, měla by být v členských státech zřízena kontaktní místa, která by sloužila k poskytování pomoci příjemcům i žadatelům. Kontaktní místa programu by měla být schopna plnit své úkoly nezávisle a bez zasahování veřejných orgánů do jejich rozhodování. Členské státy by měly mít možnost zvolit nejvhodnější správu kontaktních míst programu, mimo jiné prostřednictvím veřejných orgánů, organizací občanské společnosti nebo jejich konsorcií. Kontaktní místa programu nemají žádnou odpovědnost za řízení programu.

(18)

Nezávislé subjekty zabývající se dodržováním lidských práv ▌, organizace občanské společnosti hrají zásadní roli tím, že prosazují a chrání společné hodnoty Unie podle článku 2 Smlouvy o EU a zvyšují povědomí o nich, a rovněž přispíváním k účinnému požívání práv v rámci práva Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018, navýšení finančních prostředků a dostatečná finanční podpora jsou klíčem k rozvoji příznivého a udržitelného prostředí pro organizace občanské společnosti, jejichž role je díky tomu posílena a které pak mohou vykonávat své funkce nezávisle a účinně. Finanční prostředky z EU by v rámci doplnění úsilí vynakládaného na vnitrostátní úrovni měly tudíž přispět k podpoře, posílení postavení a tvorbě kapacit nezávislých organizací občanské společnosti, které se zabývají prosazováním hodnot a ▌práv, jejichž činnosti pomáhají strategickému vymáhání práv vyplývajících z práva EU a Listiny základních práv Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím lobbistických činností, jako je strategické vedení soudních sporů, vedení kampaní, komunikace, a dalších kontrolních činností, jakož i k prosazování a ochraně ▌ hodnot Unie a ke zvyšování povědomí o nich na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni. Program je třeba provádět uživatelsky vstřícným způsobem, například prostřednictvím uživatelsky vstřícného postupu podávání žádostí a zpráv. Zvláštní pozornost je třeba věnovat jeho přístupnosti pro organizace občanské společnosti na nadnárodní, národní, regionální a místní úrovni, včetně organizací občanské společnosti na základní místní úrovni, a kapacitám příjemcům. Při tom by se mělo zvážit případné využití finanční podpory pro třetí strany.

(19)

Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací orgánů, úřadů a agentur Unie, zejména s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů a Agenturou Evropské unie pro základní práva, a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje.

(20)

Program by měl být otevřen za určitých podmínek pro účast členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a členům ESVO, kteří nejsou členy EHP, a jiným evropským zemím. Přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země využívající předvstupní strategie by rovněž měly být schopny účastnit se programu.

(21)

Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí zajistit evropskou přidanou hodnotu všech prováděných činností, jejich doplňkovost s činnostmi členských států, přičemž ▌ je třeba usilovat o soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Spravedlnost – jakož i s programem Kreativní Evropa, a Erasmus+ s cílem těžit z potenciálních průniků v oblastech kultury, médií, umění, vzdělávání a kreativity. Je nutné vytvořit součinnost s ostatními evropskými programy financování, zejména v oblasti zaměstnanosti a boje proti sociálnímu vyloučení, zejména s Evropským sociálním fondem plus, v oblasti vnitřního trhu, podnikání, mládeže, zdraví, občanství, spravedlnosti, migrace, bezpečnosti, výzkumu, inovací, technologií, průmyslu, soudržnosti, turismu, vnějších vztahů, obchodu a  udržitelného rozvoje.

(22)

Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Občané, rovnost, práva a hodnoty, které je hlavní referenční částkou ve smyslu [odkaz náležitě aktualizovat podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (14)] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(23)

Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(24)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži , kapacitě příslušných zúčastněných stran a cílových příjemců a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. ▌

(24a)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013  (15) , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95  (16) , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96  (17) a nařízením Rady (EU) 2017/1939  (18) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371  (19) . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(25)

Pokud jde o provádění specifických cílů podpory genderové rovnosti, práv, angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni, jakož i boje proti násilí, mohou se třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), ▌účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(26)

Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU.

(26a)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech má Unii poskytnout nástroj, jímž by mohla lépe chránit svůj rozpočet v případě, že slabiny v právním státu naruší – nebo hrozí, že naruší – řádné finanční řízení nebo finanční zájmy Unie. Nařízení by mělo doplňovat program Práva a hodnoty, jehož účel je jiný, totiž financovat politiky v souladu se základními právy a evropskými hodnotami, v jejichž jádru jsou lidské životy a účast občanů.

(27)

Podle [odkaz bude odpovídajícím způsobem aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (20)] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Při provádění programu musí být zohledňována omezení vyplývající z odlehlosti ZZÚ a jejich účinná účast v těchto programech musí být sledována a pravidelně vyhodnocována.

(28)

Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že v průběhu období VFR 2021–2027 bude 25 % výdajů z rozpočtu Unie ▌směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou , a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027 . Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období.

(29)

Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(30)

Za účelem ▌ doplnění tohoto nařízení s cílem provést program a zajistit účinné hodnocení pokroku při dosahování jeho cílů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o pracovní programy podle článku 13 a o ukazatele uvedené v článcích 14 a 16 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

▌