(1)

Politika a právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a  příslušná politika a právní předpisy Unie v oblasti ▌energetiky dosáhly značného zlepšení stavu životního prostředí. Nadále však v oblasti životního prostředí a klimatu přetrvávají značné problémy, které v případě, že nebudou řešeny, budou mít pro Unii a dobré životní podmínky jejich občanů výrazně negativní důsledky.

(2)

Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 (4) pro období 2014–2020, je poslední z řady programů Unie, které již 25 let podporují provádění právních předpisů a politických priorit v oblasti životního prostředí a klimatu. V nedávném hodnocení v polovině období (5) byl pozitivně vyhodnocen jako program, který má potenciál být účinný, účelný a relevantní. Jak vyplývá z hodnocení v polovině období a následných hodnocení, program LIFE na období 2014–2020 by tedy měl pokračovat s určitými úpravami. Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (dále jen „program LIFE “) by proto měl být zřízen na období od roku 2021.

(3)

Program LIFE by měl úsilím o dosažení cílů a záměrů Unie stanovených právními předpisy, politikou, plány a mezinárodními závazky v oblasti životního prostředí, klimatu a  rovněž příslušnými právními předpisy, politikou, plány a mezinárodními závazky v oblasti energetiky přispět v rámci spravedlivé transformace k přechodu na  udržitelné , oběhové, energeticky účinné ▌hospodářství založené na obnovitelných zdrojích energie, které je neutrální z hlediska změny klimatu neutrální a odolné vůči změně klimatu, k ochraně , obnově a zlepšování kvality životního prostředí , včetně ovzduší, vody a půdy a zdraví , k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti , mimo jiné prostřednictvím podpory provádění a řízení sítě Natura 2000 a řešení degradace ekosystémů , a to buď prostřednictvím přímých zásahů, nebo podporou začlenění těchto cílů do jiných politik. Program LIFE by měl rovněž podporovat provádění obecných akčních programů přijatých v souladu s čl. 192 odst. 3 SFEU, jako je 7. akční program pro životní prostředí  (6).

(4)

Unie je odhodlána k rozvoji komplexního přístupu k cílům udržitelného rozvoje Agendy OSN 2030 pro udržitelný rozvoj, který zdůrazňuje úzkou vazbu mezi správou přírodních zdrojů k zajištění jejich dlouhodobé dostupnosti, ekosystémovými službami, jejich spojitostí s lidským zdravím a udržitelným hospodářským růstem podporujícím sociální začlenění. V tomto duchu by měl program LIFE zohledňovat zásady solidarity a přitom materiálně přispívat k hospodářskému rozvoji i sociální soudržnosti.

(4a)

S cílem podporovat udržitelný rozvoj, by měla být do vymezení a provádění všech celounijních politik a činností začleněna ochrana životního prostředí a klimatu. Měly by proto být podporovány synergie a doplňkovost s dalšími finančními programy Unie, například umožněním financování činností, které doplňují strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody, a podporou využití a reprodukcí řešení vyvinutých v rámci programu LIFE. Je nutná koordinace, aby se předešlo dvojímu financování. Komise a členské státy by měly zajistit, aby nedocházelo k administrativnímu překrývání a aby příjemcům v rámci projektů nevznikala administrativní zátěž v důsledku povinnosti vykazování plynoucí z různých finančních nástrojů.

(5)

Program LIFE by měl přispět k udržitelnému rozvoji a k dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a  rovněž příslušných právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti ▌ energetiky , především Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (7), Úmluvy o biologické rozmanitosti (8) , Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (9) („Pařížská dohoda o změně klimatu“), a mimo jiné Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“), Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, Basilejské úmluvy OSN o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Rotterdamské úmluvy OSN o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu a Stockholmské úmluvy OSN o perzistentních organických znečišťujících látkách .

▌

(6a)

Unie přikládá velkou důležitost dlouhodobé udržitelnosti výsledků projektů programu LIFE a schopnosti zajistit a udržovat je po realizaci projektu, mimo jiné pokračováním, přejímáním nebo převodem projektů.

(7)

Předpokladem ke splnění závazků Unie v rámci Pařížské dohody o změně klimatu je transformace Unie v  udržitelnou, oběhovou, energeticky účinnou ▌společnost založenou na energii z obnovitelných zdrojů, která je neutrální z hlediska změny klimatu a  je vůči změnám klimatu odolná . To si zase vyžaduje opatření, jež prosazují energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie a přispívají k provádění rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu a provádění dlouhodobé strategie Unie v oblasti klimatu a energetiky do poloviny století, a to zejména v odvětvích, která nejvíce přispívají k současným úrovním produkce skleníkových plynů a znečištění , v souladu s dlouhodobými cíli stanovenými v Pařížské dohodě . Program LIFE by měl také obsahovat opatření přispívající k provádění politiky Unie v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, jejichž cílem je snížit zranitelnost vůči negativním dopadům změny klimatu.

(7a)

Projekty v rámci nového podprogramu Přechod na čistou energii tvořícího součást programu LIFE by měly být zaměřeny na umožnění budování kapacit a šíření poznatků, dovedností, inovativních technik, metod a řešení za účelem dosažení cílů unijních právních předpisů a politiky týkajících se přechodu na energii z obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti. Jedná se obvykle o koordinační a podpůrné akce s vysokou přidanou hodnotou EU, jejichž cílem je odstranit překážky na trhu, které brání socioekonomickému přechodu k udržitelné energii, a které obvykle zapojují malé a střední zúčastněné strany, různé subjekty včetně místních a regionálních orgánů veřejné správy a neziskových organizací. Tato opatření přinášejí mnoho vedlejších přínosů, jako je boj proti energetické chudobě, zlepšení kvality vnitřního ovzduší, omezení místních znečišťujících látek díky zlepšení energetické účinnosti a rozšíření obnovitelných zdrojů energie, což přispívá k pozitivním dopadům na místní úrovni a k růstu podporujícímu sociální začlenění.

(8)

S cílem přispět ke  zmírňování dopadů změny klimatu a k mezinárodním závazkům Unie v oblasti dekarbonizace je třeba transformaci odvětví energetiky urychlit . Opatření pro budování kapacit na podporu energetiky, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů financovaná až do roku 2020 v rámci programu Horizont 2020 (10) by měla být začleněna do  nového podprogramu Přechod na čistou energii tvořícího součást programu LIFE , protože jejich cílem není financovat excelenci a vytvářet inovace, ale usnadnit využití již dostupných technologií pro účely energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, které přispěje ke zmírnění změny klimatu. Do programu LIFE by měly být zapojeny všechny zúčastněné strany a odvětví podílející se na přechodu na čistou energii. Začlenění těchto činností v oblasti budování kapacit do programu LIFE nabízí potenciál pro synergie mezi podprogramy a zvyšuje celkovou soudržnost unijního financování. Z tohoto důvodu by se měly shromažďovat a rozšiřovat údaje o využívání stávajících výzkumných a inovačních řešení v rámci projektů LIFE, včetně projektů programu Horizont Evropa a jeho předchůdců.

(9)

V posouzení dopadů změny směrnice o energetické účinnosti  (11) se odhaduje, že plnění cílů Unie v oblasti energetiky do roku 2030 bude v období 2021–2030 vyžadovat dodatečné investice ve výši 177 miliard EUR ročně. Největší mezery se týkají investic do dekarbonizace budov (energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie v malém měřítku), kde kapitál musí být nasměrován na projekty s vysoce distribuovanou povahou. Jedním z cílů podprogramu Přechod na čistou energii , který se týká rychlého zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti, je vybudovat kapacity pro vývoj a sdružování těchto projektů, čímž se rovněž pomůže čerpat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů a urychlí investice do  obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti , a to i s použitím finančních nástrojů poskytnutých z fondu InvestEU.

( 9a)

Program LIFE je jediným programem, který se zaměřuje konkrétně na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, a proto hraje rozhodující úlohu při uplatňování právních předpisů a politik Unie v těchto oblastech.

(10)

Synergie s programem Horizont Evropa by měly usnadnit, aby během jeho strategického plánovacího procesu v oblasti výzkumu a inovací byly zjištěny potřeby výzkumu a inovací k řešení problémů v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky v rámci EU. Program LIFE by měl i nadále působit jako katalyzátor provádění politiky a právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, klimatu a  rovněž příslušných právních předpisů EU v oblasti energetiky, mimo jiné převzetím a uplatňováním výsledků výzkumu a inovací z programu Horizont Evropa, a pomoci zavádět je v širším měřítku, pokud mohou pomoci řešit otázky životního prostředí, klimatu nebo transformace energetiky . Evropská rada pro inovace programu Horizont Evropa může poskytnout podporu při šíření a komercializaci nových převratných myšlenek, které mohou vyplynout z provádění programu LIFE. Obdobně je třeba vzít v potaz i synergie s inovačním fondem v rámci systému obchodování s emisemi.

(11)

Na opatření, na něž byl získán příspěvek z programu LIFE , lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Opatření, která obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, by měla být předmětem pouze jediného auditu, který by měl zahrnovat všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.

(12)

V nejnovějším sdělení Komise o přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí (EIR)  (12) se uvádí, že je zapotřebí značně pokročit, aby se urychlilo provádění unijního acquis v oblasti životního prostředí a aby se cíle z oblasti životního prostředí a klimatu více integrovaly a  začleňovaly do ostatních politik. K dosažení požadovaného pokroku by tedy program LIFE měl hrát katalytickou úlohu a řešit horizontální, systémové problémy i hlavní příčiny nedostatků při provádění, jak je uvedeno v přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí , a rozvíjet, zkoušet a přejímat nové postupy, podporovat vývoj, sledování a přezkum politiky, zlepšovat správu v oblasti životního prostředí, změny klimatu a souvisejících záležitostí týkajících se transformace energetiky, mimo jiné tím, že bude posilovat zapojení zúčastněných stran na všech úrovních, budování kapacit, komunikační činnosti a zvyšování povědomí ; mobilizovat investice ze všech unijních investičních programů nebo jiných finančních zdrojů a podporovat opatření, jimž se překonají různé překážky, které brání účinnému provádění klíčových plánů vyžadovaných právními předpisy v oblasti životního prostředí.

(13)

K tomu, aby se zastavil a zvrátil úbytek biologické rozmanitosti, degradace ekosystémů, včetně mořských ekosystémů, je zapotřebí podpořit vypracování, provádění, prosazování a hodnocení příslušných unijních předpisů a politik, kam mimo jiné patří strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (13), směrnice Rady 92/43/EHS (14) , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (15) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (16), a to zejména vytvořením znalostní základny pro přípravu a provádění politiky a prostřednictvím vývoje, testování, demonstrací a uplatňováním osvědčených postupů a řešení , jako je účinná správa, v malém měřítku nebo přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, včetně integrovaných přístupů k provádění prioritních akčních rámců vypracovaných na základě směrnice 92/43/EHS. Unie a členské státy by měly sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí, aby splnily své povinnosti týkající se podávání zpráv podle Úmluvy o biologické rozmanitosti. Měly by být splněny též požadavky na sledování v jiných příslušných právních předpisech Unie. Výdaje Unie na biologickou rozmanitost se sledují pomocí specifického souboru ukazatelů  (17).

(14)

V nedávných hodnoceních a posouzeních, včetně přezkumu v polovině období týkajícího se strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a kontroly účelnosti právních předpisů upravujících ochranu přírody, se uvádí, že jednou z hlavních příčin nedostatečného provádění právních předpisů Unie v oblasti ochrany přírody a strategie pro biologickou rozmanitost je nedostatek adekvátního financování. K uspokojení těchto potřeb mohou významně přispět hlavní unijní nástroje financování (Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond) , a to doplňkově . Program LIFE může dále zlepšit účinnost tohoto začleňování pomocí strategických projektů na ochranu přírody zaměřených na urychlení provádění unijních právních předpisů a politiky v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti, včetně opatření stanovených v prioritních akčních rámcích vytvořených v souladu se směrnicí 92/43/EHS. Strategické projekty na ochranu přírody by měly v členských státech podpořit akční programy na začlenění příslušných cílů v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti do dalších politik a programů financování, a zajistit tak, že budou na provádění těchto politik uvolněny příslušné finanční prostředky. Členské státy by se mohly v rámci svého strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku rozhodnout využít určitou část přídělu prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova k získání podpory pro opatření, která doplňují strategické projekty na ochranu přírody definované v tomto nařízení.

(15)

Dobrovolný program pro služby v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů na evropských zámořských územích (program BEST) podporuje zachování biologické rozmanitosti, včetně biologické rozmanitosti moří, a udržitelné využívání ekosystémových služeb, včetně ekosystémových přístupů k přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování dopadů změny klimatu v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích Unie. Program BEST pomohl prostřednictvím přípravné akce BEST schválené v roce 2011 a návazného programu BEST 2.0 a projektu BEST RUP zvýšit povědomí o ekologickém významu nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území a jejich klíčové důležitosti při zachovávání celosvětové biologické rozmanitosti. Komise odhaduje, že potřeba finanční podpory pro projekty na těchto územích dosahuje 8 milionů EUR ročně. Zámořské země a území tento malý grantový program pro biologickou rozmanitost ocenily v prohlášení ministrů v letech 2017 a 2018. Je proto vhodné umožnit, aby program LIFE malé granty pro biologickou rozmanitost , včetně budování kapacit a kapitalizace financovaných opatření, v nejvzdálenějších regionech i zámořských zemích a územích nadále financoval.

(16)

Pro podporu oběhového hospodářství a účinné využívání zdrojů je zapotřebí změnit způsob navrhování, výroby, spotřeby , opravy, opětovného využití, recyklace a likvidace materiálů a výrobků, včetně plastů , a zaměřit se při tom na celý životní cyklus výrobků . K přechodu na model oběhového hospodářství by měl program LIFE přispět finanční podporou zaměřenou na různé subjekty (podniky, veřejné orgány a spotřebitele), zejména uplatňováním, vývojem a přejímáním osvědčených technologií, postupů a řešení přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím integrovaných přístupů k  uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady a provádění plánů nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku. Podporou provádění sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství mohou být přijata opatření, jejichž cílem je zejména vyřešit problém odpadu v mořích.

(16a)

Vysoká úroveň ochrany životního prostředí má zásadní význam pro zdraví a kvalitu života občanů Unie. Program by měl podporovat cíl Unie vyrábět a používat chemické látky způsobem, který vede k minimalizaci významných nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí, s cílem dosáhnout netoxického prostředí v EU. Program by měl rovněž přispívat k činnostem na podporu provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES  (18) za účelem dosažení úrovní hluku, které nemají významné negativní účinky na zdraví lidí a neohrožují je.

(17)

Dlouhodobým cílem politiky Unie v oblasti ochrany ovzduší je dosáhnout úrovní kvality ovzduší a životního prostředí , které nezpůsobují významné negativní účinky na zdraví lidí a neohrožují je, a posilovat přitom synergie mezi zlepšováním kvality ovzduší a snižováním emisí skleníkových plynů . Informovanost veřejnosti o znečištění ovzduší je vysoká a občané očekávají, že veřejné orgány budou jednat , zejména v oblastech, kde jsou obyvatelstvo a ekosystémy vystaveny vysokým hladinám látek znečišťujících ovzduší . Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (19) zdůrazňuje úlohu, již může unijní financování hrát při dosahování cílů v oblasti čistého ovzduší. Program LIFE by tedy měl podporovat projekty, včetně strategických integrovaných projektů, které mají potenciál využívat veřejné a soukromé prostředky, aby se staly ukázkou osvědčených postupů a urychlily provádění plánů a právních předpisů v oblasti kvality ovzduší na místní, regionální, multiregionální, národní a nadnárodní úrovni.

(18)

Směrnice 2000/60/ES (20) stanoví rámec pro ochranu unijních povrchových, brakických, pobřežních a podzemních vod. Cíle této směrnice podporuje ▌ lepší provádění a  větší začlenění cílů vodní politiky do jiných oblastí politiky. Program LIFE by proto měl podporovat projekty, které přispějí k účinnému provádění směrnice 2000/60/ES a dalších příslušných právních předpisů Unie týkajících se vody, jež pomáhají k dosažení dobrého stavu vodních útvarů Unie uplatňováním, vývojem a reprodukcí osvědčených postupů, jakož i prostřednictvím stimulace doplňkových opatření v rámci jiných unijních programů či finančních zdrojů.

(19)

Ochrana a obnova mořského prostředí je jedním z celkových cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí. Program LIFE by měl podporovat řízení, zachování, obnovu a monitorování biologické rozmanitosti a  mořských ekosystémů, zejména v mořských lokalitách sítě Natura 2000, a ochranu druhů v souladu s prioritními akčními rámci vypracovanými podle směrnice 92/43/EHS, dosažení dobrého stavu životního prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (21), propagaci čistých a zdravých moří, provádění sdělení Komise o strategii pro plasty v oběhovém hospodářství k řešení problému ztracených rybolovných zařízení, a zejména odpadu v mořích, a propagaci zapojení Unie v mezinárodní správě oceánů, které je zásadní pro dosažení cílů Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a zajištění zdravých oceánů pro budoucí generace. Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody v rámci programu LIFE by měly obsahovat relevantní opatření zaměřená na ochranu mořského prostředí.

(20)

Zlepšení správy v záležitostech životního prostředí, změny klimatu a  související energetické transformace vyžaduje zapojení občanské společnosti prostřednictvím zvyšování povědomí veřejnosti , včetně komunikační strategie, která zohlední nové sdělovací prostředky a sociální sítě , zapojení spotřebitelů a rozšířeného zapojení veřejnosti a zúčastněných subjektů na všech úrovních včetně nevládních organizací do konzultací a provádění souvisejících politik. Je proto vhodné, aby tento program podporoval širokou škálu nevládních organizací a sítí neziskových subjektů, které usilují o cíle, jež jsou v obecném zájmu Unie, a především ty, které působí v oblasti životního prostředí nebo klimatu, a to tím, že bude konkurenčním a transparentním způsobem poskytovat provozní granty s cílem pomoci těmto nevládním organizacím, sítím a subjektům účinně přispívat k politice Unie a budovat a posilovat jejich schopnost stát se účinnějšími partnery.

(21)

Zatímco zlepšení správy na všech úrovních by mělo být průřezovým cílem všech podprogramů programu LIFE , program LIFE by měl podporovat vypracování, provádění , prosazování a dodržování acquis v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména horizontálních právních předpisů týkajících se správy záležitostí v oblasti životního prostředí, včetně právních předpisů provádějících Úmluvu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (22).

(22)

Program LIFE by měl účastníky trhu připravit na přechod na udržitelné , oběhové, energeticky účinné ▌hospodářství založené na obnovitelných zdrojích, neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu a podpořit je v tom testováním nových obchodních příležitostí, zlepšováním odborných schopností, usnadňováním přístupu spotřebitelů k udržitelným výrobkům a službám, zapojením a posílením postavení lobbistů a zkoušením nových metod k přizpůsobení stávajících postupů a podnikatelského prostředí. Aby se podpořilo širší tržní uplatnění udržitelných řešení, je třeba prosazovat přijetí širokou veřejností a zapojení spotřebitelů.

(22a)

Program je koncipován tak, aby podporoval demonstrační techniky, přístupy a osvědčené postupy, které lze reprodukovat a rozšířit. Inovativní řešení by přispěla ke zlepšení environmentální výkonnosti a udržitelnosti, zejména pro rozvoj udržitelných zemědělských postupů v oblastech aktivních z hlediska klimatu, vody, půdy, biologické rozmanitosti a odpadu. V tomto ohledu je třeba vyzdvihnout synergie s dalšími programy a politikami, jako je evropské inovační partnerství v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství a systém EU pro environmentální řízení podniků a audit.

(23)

Na úrovni Unie jsou velké investice do činností v oblasti životního prostředí a klimatu převážně financovány z hlavních unijních programů financování (mainstreaming). Proto je zásadně důležité zvýšit úsilí o systematické zohledňování těchto aspektů s cílem zajistit, aby byly udržitelnost, biologická rozmanitost a klima nedílnou součástí také dalších programů financování Unie a aby byly do všech nástrojů Unie začleněny záruky pro udržitelnost. Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody, které se mají v rámci programu LIFE vypracovat, by měly v souvislosti se svou katalytickou úlohou využívat možností financování v rámci těchto programů financování a jiných zdrojů financování, jako jsou například vnitrostátní fondy, a vytvářet synergie.

(23a)

Úspěch strategických projektů na ochranu přírody a strategických integrovaných projektů závisí na úzké spolupráci mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány a nestátními subjekty, kterých se cíle programu týkají. Zásady transparentnosti a zveřejňování rozhodnutí týkajících se vývoje, provádění, posuzování a sledování projektů by se proto měly uplatňovat zejména v případě začleňování, nebo pokud je s projektem spojeno více zdrojů financování.

(24)

Vzhledem k významu koordinovaného a ambiciózního boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje program LIFE k začlenění opatření v oblasti klimatu do všech programů a k dosažení celkového cíle alespoň 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu v průběhu období VFR 2021–2027 a dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027 . Očekává se, že opatření v rámci programu LIFE přispějí na cíle v oblasti klimatu 61 % celkového finančního krytí programu LIFE . Související opatření budou určena během přípravy a provádění programu LIFE a přehodnocena v rámci příslušných procesů hodnocení a přezkumu.

(25)

Při provádění programu LIFE by měla být s ohledem na článek 349 SFEU a specifické potřeby a zranitelná místa nejvzdálenějších regionů (23) věnována náležitá pozornost strategii pro nejvzdálenější regiony. Zohlednit by se měly také jiné politiky Unie, než je příslušná politika Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a  energetiky .

(26)

Na podporu provádění programu LIFE by Komise měla spolupracovat se sítí vnitrostátních kontaktních míst programu LIFE s cílem podnítit spolupráci zaměřenou na zlepšení služeb této sítě v celé EU a zvýšení jejich účinnosti, a rovněž zvýšit celkovou kvalitu předložených návrhů, pořádat semináře a workshopy, zveřejňovat seznamy projektů financovaných v rámci programu LIFE nebo podnikat jiné činnosti , jako jsou mediální kampaně, k  lepšímu šíření výsledků projektu a usnadnění výměny zkušeností, znalostí a osvědčených postupů a reprodukci výsledků projektů v celé Unii , čímž se podpoří spolupráce a komunikace . Tyto činnosti by měly být zaměřeny zejména na členské státy s nízkou mírou využívání finančních prostředků a měly by usnadňovat komunikaci a spolupráci mezi příjemci projektu, žadateli nebo zúčastněnými stranami dokončených a probíhajících projektů v téže oblasti. Je nezbytné, aby se takovými sděleními a spoluprací zabývaly rovněž regionální a místní orgány a zúčastněné strany.

(26a)

Jednotícím kritériem pro hodnocení projektů a postup přidělování v programu LIFE je kvalita. S cílem usnadnit plnění cílů programu LIFE v celé Unii a podpořit vysokou kvalitu návrhů projektů by mělo být k dispozici financování pro projekty technické pomoci zaměřené na účinnou účast v programu LIFE. Komise by měla v celé Unii usilovat o efektivní geografické pokrytí založené na kvalitě, a to i podporou členských států při zvyšování kvality projektů prostřednictvím budování kapacit. Specifikace účasti s nízkou účinností a způsobilé činnosti a kritéria pro zařazení do programu LIFE budou stanovena ve víceletém pracovním programu a budou se řídit mírou účasti a úspěšnosti žadatelů z příslušných členských států, přičemž se u každého členského státu zohlední mimo jiné počet obyvatel a hustota obyvatelstva, celková rozloha lokalit sítě Natura 2000 vyjádřená jako podíl celkové rozlohy sítě Natura 2000 a podíl území členského státu, na němž se lokality sítě Natura 2000 nacházejí. Způsobilé činnosti by měly být ze své povahy zaměřeny na zlepšování kvality projektových žádostí.

(27)

Síť Evropské unie pro provádění a vymáhání práva v oblasti životního prostředí (IMPEL), Evropská síť státních zástupců pro životní prostředí (ENPE) a Fórum soudců Evropské unie pro životní prostředí (EUFJE (24)) byly vytvořeny k usnadnění spolupráce mezi členskými státy a hrají nezastupitelnou roli v prosazování právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí. Tyto sítě poskytují významný příspěvek k posílení soudržnosti při provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí v celé Unii, přičemž brání narušení hospodářské soutěže, přispívají ke zlepšení kvality inspekce životního prostředí a donucovacích mechanismů prostřednictvím vytváření systému sítí na úrovni Unie i členských států a umožňují výměnu informací a zkušeností na různých správních úrovních, jakož i prostřednictvím odborné přípravy a podrobné diskuse o otázkách životního prostředí a aspektech prosazování předpisů, včetně sledování a povolovacích postupů. S ohledem na přínos sítí IMPEL, ENPE a EUFJE k cílům programu LIFE je vhodné schválit pro ně udělení grantů bez výzvy k předkládání návrhů, aby se tak i nadále podporovala činnost těchto sdružení. Kromě toho nemusí být výzva k předkládání návrhů povinná v jiných případech v souladu s obecnými požadavky finančního nařízení, např. pro orgány určené členskými státy a působící v rámci své odpovědnosti, pokud jsou tyto členské státy označeny právním aktem Unie jako příjemci grantu.

(28)

Je vhodné stanovit pro program LIFE finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (25).

(28a)

Maximální sazby spolufinancování by měly být stanoveny na úrovních potřebných k tomu, aby byla zachována skutečná úroveň podpory poskytované z programu. Aby se zohlednila nezbytná přizpůsobivost, která je zapotřebí, aby bylo možné reagovat na stávající škálu opatření a subjektů, poskytnou zvláštní sazby spolufinancování jistotu a zároveň zachovají určitou míru flexibility, která se poskytuje na základě konkrétních potřeb nebo požadavků. Specifické míry spolufinancování by měly vždy podléhat stanovené příslušné maximální míře spolufinancování.

(29)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění rozpočtu a stanoví kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se také týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, vzhledem k tomu, že dodržování právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné využívat finančních prostředků EU.

(30)

V souladu s  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046  (26) (dále jen „finanční nařízení“), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (27), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (28), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (29) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (30) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí , včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (dále jen EPPO) vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (31). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, ▌EPPO ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 , a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(31)

Druhy financování a metody provádění by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení předpisů. Co se týče grantů, mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů. Komise by měla zajistit, aby bylo provádění srozumitelné, a měla by prosazovat skutečné zjednodušení pro tvůrce projektů.

(32)

Ve vhodných případech by politické cíle programu LIFE měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci ▌fondu InvestEU , a to i s pomocí částky přidělené z programu LIFE, která je specifikována ve víceletých pracovních programech v rámci programu LIFE .

(33)

Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (32) jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu LIFE a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Účast těchto subjektů na programu LIFE by měla být přednostně zaměřena na projekty v rámci podprogramu Příroda a biologická rozmanitost.

(34)

Program by měl být otevřený pro účast třetích zemí v souladu s dohodami mezi Unií a těmito zeměmi, jimiž se stanoví zvláštní podmínky pro jejich účast.

(35)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit i na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(36)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit program LIFE na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, přičemž se zamezí nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně obsahovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků programu LIFE v terénu. Plný dopad programu LIFE vyplývá z nepřímých, dlouhodobých a obtížně měřitelných příspěvků k dosažení celé řady cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. K monitorování programu LIFE by ukazatele přímého výstupu a požadavky na sledování stanovené v tomto nařízení měly být doplněny sdružením zvláštních ukazatelů na úrovni projektu, které budou popsány ve víceletých  pracovních programech nebo výzvách k podávání návrhů týkajících se mimo jiné sítě Natura 2000 a emisí některých látek znečišťujících ovzduší.

(36a)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení v souvislosti s přijímáním víceletých pracovních programů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011  (33) . Pokud Výbor pro program LIFE nezaujme k návrhu prováděcího aktu žádné stanovisko, Komise by v souladu s čl. 5 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 182/2011 neměla návrh prováděcího aktu přijmout.

(37)

V zájmu zajištění toho, aby podpora a provádění programu byly v souladu s politikami a prioritami Unie měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla změnit nebo doplnit toto nařízení , pokud jde o ukazatele , a za účelem zavedení rámce pro monitorování a hodnocení . Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.”

(38)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž příspěvku k  vysoké úrovni ochrany životního prostředí a ambiciózním opatřením v oblasti klimatu s řádnou správou a zapojením více zúčastněných stran do udržitelného rozvoje , a dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí , biologické rozmanitosti , klimatu, oběhového hospodářství a  rovněž příslušných právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti , nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(39)

Nařízení (EU) č. 1293/2013 by proto mělo být zrušeno,