(1)

Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Digitální Evropa na období 2021–2027, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (4) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(2)

Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/ 1046  (5) ▌(dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(3)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (6), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (7), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (8) a nařízením Rady (EU) 2017/1939 (9) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (10). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ:

(4)

Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady / /EU (11) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Jejich účinné zapojení do programu by mělo být monitorováno a pravidelně hodnoceno Evropskou komisí.

(5)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (12) existuje potřeba vyhodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím specifických požadavků na monitorování souvisejících se stávajícími potřebami a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679  (13) a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a současně zohlednit rámce pro měření a referenční srovnávání, které jsou v digitální oblasti v současnosti k dispozici. Tyto požadavky mohou v příslušných případech zahrnovat měřitelné kvantitativní a kvalitativní ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků programu v praxi.

(5a)

Program by měl zajistit maximální transparentnost a odpovědnost inovativních finančních nástrojů a mechanismů, které čerpají prostředky z rozpočtu Unie, zejména pokud jde o jejich přínos k plnění cílů Unie, a to jak z hlediska původních očekávání, tak z hlediska konečných výsledků.

(6)

Tallinský summit k digitální problematice (14) ze září 2017 a závěry Evropské rady (15) ze dne 19. října 2017 uvedly, že Evropa musí investovat do ▌ našich hospodářství a řešení nedostatků v oblasti dovedností, aby udržela a posílila evropskou konkurenceschopnost a inovace , naši kvalitu života a sociální strukturu. Evropská rada dospěla k závěru, že digitální transformace nabízí obrovské příležitosti pro inovace, růst a pracovní příležitosti, přispěje k naší konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku a posílí tvůrčí a kulturní rozmanitost. Využití těchto příležitostí vyžaduje, abychom společně řešili výzvy plynoucí z digitální transformace a přezkoumali politiky ovlivněné digitální transformací.

(6a)

Budování silného evropského digitálního hospodářství a společnosti bude usnadněno řádným prováděním Nástroje pro propojení Evropy, programu WiFi4EU a evropského kodexu pro elektronické komunikace.

(7)

Evropská rada dospěla zejména k závěru, že by se Unie měla urychleně zabývat nově vznikajícími trendy: to zahrnuje otázky jako umělá inteligence ▌při současném zajištění vysoké úrovně ochrany údajů v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679, digitálních práv , základních práv a etických norem. Evropská rada vyzvala Komisi, aby do začátku roku 2018 navrhla evropský přístup k umělé inteligenci a aby předložila nezbytné iniciativy pro posílení rámcových podmínek, jež by EU umožnily prozkoumat nové trhy na základě radikálních inovací zohledňujících rizika a potvrdit vedoucí úlohu svého průmyslu.

(7c)

Evropa musí provést rozhodující investice do své budoucnosti a vybudovat strategické digitální kapacity, aby mohla využít digitální revoluce. Na úrovni EU musí být pro tento účel zajištěn významný rozpočet (nejméně 9,2 miliardy EUR), který musí být doplněn rozsáhlými investicemi na vnitrostátní a regionální úrovni, a zejména jednotným a doplňkovým vztahem ke strukturálním fondům a fondům soudržnosti.

(8)

Sdělení Komise „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (16), nastiňuje mezi možnostmi budoucího finančního rámce program digitální transformace Evropy s cílem zajistit „výrazný pokrok směrem k inteligentnímu růstu v oblastech, jako je například kvalitní datová infrastruktura, konektivita a kybernetická bezpečnost“. Snažil by se zabezpečit vedoucí úlohu Evropy v oblasti superpočítačů, internetu příští generace, umělé inteligence, robotiky a velkých dat. Posílil by konkurenční postavení průmyslu a podniků v Evropě v digitalizované ekonomice a měl by značný dopad na překlenutí a odstranění nedostatků v oblasti dovedností v celé Unii , přičemž by zároveň zajistil, aby evropští občané měli potřebné dovednosti a znalosti, a zvládli se tak vypořádat s digitální transformací.

(9)

Sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (17) se zabývá novým opatřením, které je třeba považovat za klíčový krok ke společnému datovému prostoru v EU – souvislé digitální oblasti s rozsahem, který umožní vývoj a inovaci nových výrobků a služeb založený na datech.

(10)

Obecným cílem programu by mělo být podporovat digitální transformaci průmyslu a pečovat o lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje ve prospěch podniků a občanů v celé Unii , včetně nejvzdálenějších a ekonomicky znevýhodněných regionů. Program by měl být strukturován do pěti specifických cílů, které odrážejí klíčové oblasti politiky, zejména: vysoce výkonnou výpočetní techniku, ▌ umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti, zavádění, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilitu. Pro všechny tyto oblasti by cílem programu mělo být rovněž lepší sladění politik Unie, členských států a regionů a sdružování soukromých a průmyslových zdrojů za účelem zvýšení investic a rozvoje intenzivnější součinnosti. Kromě toho by program měl posílit konkurenceschopnost Unie a odolnost jejího hospodářství.

(10a)

Každý z pěti specifických cílů je odlišný, ale všechny jsou navzájem provázány. Například umělá inteligence potřebuje ke své spolehlivosti kybernetickou bezpečnost, vysoce výkonná výpočetní technika má klíčový význam pro podporu učení v kontextu umělé inteligence a všechny tři kapacity se zase neobejdou bez pokročilých digitálních dovedností. Ačkoliv mohou jednotlivá opatření v rámci tohoto programu patřit k jednomu konkrétnímu cíli, neměly by být cíle vnímány izolovaně, nýbrž jako součást uceleného souboru.

(10b)

Je nutné podporovat malé a střední podniky, které chtějí ve svých výrobních procesech využít digitální transformaci. Tím se malým a středním podnikům umožní přispět k růstu evropského hospodářství díky účinnému využívání zdrojů.

(11)

Ústřední role při provádění programu by měla být přidělena evropským centrům pro digitální inovace, jež by měla stimulovat široké přijetí pokročilých digitálních technologií průmyslem, a to zejména malými a středními podniky a subjekty zaměstnávajícími až 3 000 zaměstnanců, které nejsou malými a středními podniky (podniky se střední tržní kapitalizací) , veřejnými organizacemi a akademickou obcí. Aby byl jasný rozdíl mezi centry pro digitální inovace, která splňují kritéria způsobilosti podle tohoto programu, a centry pro digitální inovace zřízenými v návaznosti na sdělení o digitalizaci evropského průmyslu (COM(2016)0180) a financovanými z jiných zdrojů, měla by se centra pro digitální inovace financovaná v rámci tohoto programu nazývat evropská centra pro digitální inovace. Evropská centra pro digitální inovace by měla spolupracovat v rámci decentralizované sítě. Měla by sloužit jako přístupová místa k nejnovějším digitálním kapacitám včetně vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, jakož i k jiným stávajícím inovativním technologiím, jako jsou klíčové základní technologie, dostupným rovněž v laboratořích pro projekty a produkty vytvářené na počítačem řízených strojích (tzv. fablabs) nebo v tzv. laboratořích citylabs (místa spolupráce akademické, vědecké a průmyslové komunity). Fungují jako jednotná vstupní místa při přístupu k vyzkoušeným a ověřeným technologiím a propagují otevřené inovace. Budou poskytovat podporu rovněž v oblasti pokročilých digitálních dovedností (např. koordinací poskytovatelů vzdělávání nabízejících krátkodobou odbornou přípravu pro pracovníky a stáže pro studenty) . Síť evropských center pro digitální inovace by měla zajistit široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě  (18) a také přispívat k účasti nejvzdálenějších regionů na jednotném digitálním trhu.

(11a)

Během prvního roku provádění programu by se měla vytvořit výchozí síť evropských center pro digitální inovace prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu, jehož se zúčastní subjekty jmenované členskými státy. Za tímto účelem by členské státy měly mít možnost navrhnout kandidáty v souladu se svými vnitrostátními postupy a správními a institucionálními strukturami a Komise by měla stanovisko každého členského státu v co nejvyšší míře zohlednit před výběrem evropského centra pro digitální inovace na jeho území. Členské státy mohou na základě otevřeného a soutěžního procesu jmenovat jako kandidáty také subjekty, které již slouží jako centra pro digitální inovace v rámci iniciativy digitalizace evropského průmyslu. Komise může do procesu výběru zapojit nezávislé externí odborníky. Komise a členské státy by měly předcházet zbytečnému zdvojování pravomocí a funkcí na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Při určování center a při rozhodování o jejich činnostech a složení by se proto mělo postupovat s odpovídající flexibilitou. S cílem zajistit široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě a zároveň rovnoměrné pokrytí z hlediska technologií či odvětví může být síť na základě otevřeného a soutěžního procesu dále rozšiřována.

(11b)

Evropská centra pro digitální inovace by měla rozvíjet vhodné synergie s centry pro digitální inovace financovanými z programu Horizont Evropa či jiných programů výzkumu a inovací, s Evropským inovačním a technologickým institutem, zejména s EIT Digital, a také se zavedenými sítěmi, jako jsou European Enterprise Network nebo centra EU Invest.

(11c)

Evropská centra pro digitální inovace by měla působit jako platforma sdružující na straně jedné průmysl, podniky a veřejnou správu, které potřebují nová technologická řešení, a na straně druhé společnosti, zejména začínající podniky a MSP, které mají řešení, jež je možné uvést na trh.

(11d)

Jako evropská centra pro digitální inovace lze vybrat konsorcium právních subjektů podle ustanovení čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení, které umožňuje subjektům, které podle platného vnitrostátního práva nemají právní subjektivitu, účastnit se výzev k podávání návrhů za předpokladu, že jejich zástupci mají způsobilost přijímat právní povinnosti jménem těchto subjektů a že tyto subjekty poskytují stejnou záruku ochrany finančních zájmů Unie jako právnické osoby.

(11e)

Evropská centra pro digitální inovace by měla mít možnost získávat příspěvky od členských států, zúčastněných třetích zemí nebo jejich veřejných orgánů, příspěvky od mezinárodních subjektů nebo institucí, příspěvky ze soukromého sektoru, zejména od členů, akcionářů nebo partnerů evropských center pro digitální inovace, výnosy ze svých aktiv a činností, odkazy, dary a příspěvky fyzických osob nebo financování, a to i ve formě grantů z programu Digitální Evropa a jiných programů Unie.

(12)

Program by měl být prováděn prostřednictvím projektů posilujících zásadní digitální kapacity a jejich široké využívání. To by mělo zahrnovat spolufinancování s členskými státy a v případě potřeby se soukromým sektorem. Míra spolufinancování by měla být stanovena v pracovním programu. Pouze ve výjimečných případech by financování Unie mohlo pokrývat až 100 % způsobilých nákladů. K tomu by bylo potřeba zejména dosáhnout kritického objemu zakázek a tím větší efektivnosti vynaložených prostředků a zaručit, že dodavatelé v Evropě zůstanou v čele pokroku technologií.

(13)

Cíle politik tohoto programu budou řešeny rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci ▌fondu InvestEU.

(14)

Opatření v rámci programu by měla být použita k  dalšímu zlepšování digitálních kapacit Unie a k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aby přinášela jasnou evropskou přidanou hodnotu a aniž by duplikovala nebo vytěsňovala soukromé financování.

(15)

Aby se dosáhlo maximální flexibility po celou dobu trvání programu a vyvinula se součinnost mezi jeho složkami, může být každý ze specifických cílů prováděn pomocí všech nástrojů dostupných v rámci finančního nařízení. Prováděcí mechanismy, jež mají být použity, jsou přímé řízení a nepřímé řízení v případě, že by financování Unie mělo být kombinováno s jinými zdroji financování nebo pokud provádění vyžaduje vytvoření společně řízených struktur. Aby bylo navíc možné reagovat zejména na nový vývoj a nové potřeby, například nové technologie, může Komise v rámci ročního rozpočtového procesu a v souladu s finančním nařízením navrhnout odchýlení od orientačních částek stanovených v tomto nařízení.

(15a)

Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech opatření a činností prováděných v rámci programu a jejich doplňkovost s činnostmi členských států, přičemž je třeba usilovat o soudržnost, doplňkovost a součinnost s programy financování na podporu navzájem úzce propojených oblastí politik. U přímo i nepřímo řízených opatření poskytují nástroj pro zajištění souladu příslušné pracovní programy, je však třeba navázat spolupráci mezi Komisí a příslušnými orgány členských států s cílem zajistit soudržnost a doplňkovost rovněž mezi přímo nebo nepřímo řízenými fondy a fondy, na které se vztahuje sdílené řízení.

(16)

Vysoce výkonná výpočetní technika a související kapacity zpracování dat v Unii by měly umožňovat zajistit širší využívání vysoce výkonné výpočetní techniky ve výrobních odvětvích a obecněji v oblastech veřejného zájmu s cílem využít jedinečných příležitostí, které superpočítače přinášejí společnosti v oblastech jako zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, jakož i konkurenceschopnost průmyslu, zejména malých a středních podniků. Pořízení superpočítačů světové třídy zabezpečí systém dodávek Unie a pomůže zavést služby v oblasti simulace, vizualizace a prototypizace a současně zajistí systém vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), který bude v souladu s hodnotami a zásadami Unie.

(17)

Podporu intervenci Unie v této oblasti vyjádřila Rada (19) i Evropský parlament (20). Kromě toho podepsalo v  letech 2017–2018 devatenáct členských států prohlášení o iniciativě EuroHPC (21), což je dohoda mezi vládami, kde se zavazují spolupracovat s Komisí s cílem vybudovat a zavést v Evropě nejmodernější infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury, jež by byly v celé Unii dostupné pro vědecké obce, veřejnost a soukromé partnery.

(18)

U specifického cíle Vysoce výkonná výpočetní technika se za nejvhodnější prováděcí mechanismus považuje společný podnik, který by měl zejména koordinovat vnitrostátní a unijní strategie a investice do infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a výzkumu a vývoje, sdílet prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a zajišťovat ekonomické a strategické zájmy Unie (22). Odborná střediska pro vysoce výkonnou výpočetní techniku , jak jsou vymezena v čl. 2 bodě 4 nařízení Rady (EU) 2018/1488 , v členských státech kromě toho poskytnou služby vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu včetně malých a středních podniků a začínajících podniků , akademické obci a orgánům veřejné správy.

(19)

Rozvíjení kapacity související s umělou inteligencí je rozhodující hnací silou digitální transformace průmyslu, služeb a veřejného sektoru. V továrnách, hlubokomořských aplikacích, domácnostech, městech a nemocnicích se využívají stále autonomnější roboty. Komerční platformy umělé inteligence pokročily od testování ke skutečným aplikacím v oblasti zdravotnictví a životního prostředí; všichni významní výrobci automobilů vyvíjejí autonomní vozidla a techniky strojového učení jsou ústředním prvkem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících velké objemy dat. V zájmu zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti je nezbytné, aby Evropa spojila síly na všech úrovních. Členské státy tuto skutečnost uznaly prostřednictvím konkrétních závazků spolupráce v rámci koordinovaného akčního plánu.

(19a)

Knihovny algoritmů mohou zahrnovat velký soubor algoritmů včetně jednoduchých řešení, jako jsou klasifikační algoritmy, algoritmy neuronových sítí nebo plánovací či rozhodovací algoritmy, nebo složitějších řešení, jako jsou algoritmy pro rozpoznávání řeči, navigační algoritmy v autonomních zařízeních, například v dronech nebo autonomních automobilech, či algoritmy umělé inteligence v robotech, které umožňují jejich interakci s okolním prostředím a adaptaci na toto prostředí. Knihovny algoritmů by měly být snadno přístupné všem za podmínek, jež budou spravedlivé, přiměřené a nediskriminační.

(19b)

Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu poukázal Evropský parlament na dopad jazykových překážek na průmysl a jeho digitalizaci. V tomto kontextu je pro zachování jazykové rozmanitosti, zajištění začlenění a pro umožnění komunikace mezi lidmi a mezi lidmi a stroji nezbytný rozvoj rozsáhlých jazykových technologií založených na umělé inteligenci, jako je automatický překlad, rozpoznávání řeči, analýzy textů o velkém objemu dat, systémy pro dialog a odpovídání na otázky.

(19c)

Výrobky a služby založené na umělé inteligenci by měly být vstřícné k uživatelům, od návrhu v souladu s právními předpisy a měly by spotřebitelům zajistit více možností a více informací, zejména o kvalitě výrobků a služeb.

(20)

Dostupnost rozsáhlých souborů dat a zkušebních a experimentálních zařízení má zásadní význam pro rozvoj umělé inteligence včetně jazykových technologií.

(21)

Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (23) zdůraznil Evropský parlament význam společného přístupu k evropské kybernetické bezpečnosti, přičemž uznal potřebu zvýšit informovanost a považoval kybernetickou odolnost za zásadní odpovědnost vedoucích podniků a tvůrců vnitrostátních a evropských politik průmyslové bezpečnosti a implementace bezpečnosti a soukromí již od návrhu a jako výchozího nastavení.

(22)

Kybernetická bezpečnost je úkolem pro celou Unii, jež nemůže být ▌ řešen pouze ▌ vnitrostátními iniciativami. Měla by být posílena kapacita Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem vybavit Evropu nezbytnými kapacitami pro ochranu ▌občanů , orgánů veřejné správy a podniků proti kybernetickým hrozbám. Spotřebitelé by navíc měli být chráněni, když používají propojené produkty, jež mohou být napadeny hackery a ohrozit jejich bezpečnost. Toho by mělo být dosaženo společně s členskými státy a soukromým sektorem vývojem projektů posilujících kapacity Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti a zabezpečením koordinace mezi nimi a zajištěním širokého zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice, jakož i shromážděním kompetencí v této oblasti s cílem zajistit kritický objem a excelenci.

(23)

V září 2017 Komise předložila balíček iniciativ (24), který stanoví komplexní přístup Unie ke kybernetické bezpečnosti s cílem posílit kapacitu Evropy řešit kybernetické útoky a hrozby a posílit technologii a průmyslovou kapacitu v této oblasti. Balíček zahrnuje také nařízení o Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií (akt o kybernetické bezpečnosti).

(24)

Důvěra je nezbytným předpokladem pro fungování jednotného digitálního trhu. Technologie kybernetické bezpečnosti, jakými jsou digitální identity, šifrování nebo detekce narušení a jejich uplatňování v oblastech jako finance, průmysl 4.0, energetika, doprava, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti činnosti a transakcí on-line pro občany, orgány veřejné správy i společnosti.

(25)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila, že pro úspěšné budování digitální Evropy potřebuje Unie zejména trhy práce a systémy odborné přípravy a vzdělávání vhodné pro digitální věk a že existuje potřeba investovat do digitálních dovedností, aby všichni evropští občané měli silnější postavení a lepší dovednosti;

(26)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v realizaci agendy sociálního summitu, který se konal v Göteborgu v listopadu 2017, včetně evropského pilíře sociálních práv, vzdělávání a odborné přípravy a nové agendy dovedností pro Evropu. Evropská rada rovněž požádala Komisi, Radu a členské státy, aby posoudily možná opatření pro řešení výzev týkajících se dovedností spojených s digitalizací, kybernetickou bezpečností, mediální gramotností a umělou inteligencí a potřeby inkluzivního přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě založeného na celoživotním učení a zaměřeného na inovace. V reakci na to Komise dne 17. ledna 2018 představila první soubor opatření týkajících se klíčových kompetencí, digitálních dovedností (25), a také společných hodnot a inkluzivního vzdělávání. V květnu 2018 byl představen druhý balíček opatření věnovaný přípravě na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, v němž je zásadní význam digitálních dovedností rovněž zdůrazněn.

(26a)

Mediální gramotností se rozumí základní kompetence (znalosti, dovednosti a postoje), které občanům umožňují účinně vstupovat do dialogu s médii a dalšími poskytovateli informací a rozvíjet kritické myšlení a dovednosti potřebné k celoživotnímu učení v zájmu socializace a aktivního občanství.

(26b)

Vzhledem k potřebě celostního přístupu by měl program brát v úvahu také oblasti začleňování, kvalifikace, odborné přípravy a specializace, které jsou vedle pokročilých digitálních kompetencí rozhodující pro vytváření přidané hodnoty ve znalostní společnosti.

(27)

Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (26) Evropský parlament uvedl, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním kamenem sociální soudržnosti v digitální společnosti. Dále požadoval, aby bylo do všech digitálních iniciativ začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, a zdůraznil potřebu zabývat se genderovými rozdíly v odvětví IKT, neboť je to nezbytné pro dlouhodobý růst a prosperitu Evropy.

(28)

Pokročilé digitální technologie podporované tímto programem, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence, jsou nyní dostatečně vyspělé, aby pokročily z výzkumného prostoru a byly zavedeny, prováděny a šířeny na úrovni Unie. Stejně jako zavedení těchto technologií vyžaduje reakci Unie také rozměr dovedností. Příležitosti k odborné přípravě v pokročilých digitálních dovednostech , včetně kompetencí v oblasti ochrany údajů, je nutné v celé EU rozšířit, zintenzivnit a zpřístupnit. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to bránit hladkému zavedení pokročilých digitálních technologií a omezit celkovou konkurenceschopnost hospodářství Unie. Opatření podporovaná tímto programem doplňují ta, jež jsou podporována z fondů ESF, EFRR, ERASMUS + a programu Horizont Evropa. Budou se zaměřovat na pracovní sílu v soukromém i veřejném sektoru, zejména na odborníky z oblasti IKT a další související odborníky, jakož i na studenty. Tyto kategorie zahrnují školené osoby i školitele. Termín pracovní síla označuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo a zahrnuje osoby zaměstnané (zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné) i nezaměstnané.

(29)

Modernizace orgánů veřejné správy a veřejných služeb pomocí digitálních nástrojů má zásadní význam pro snížení administrativní zátěže ▌občanů, a to ▌díky rychlejší, pohodlnější a méně nákladné interakci s veřejnými orgány a také účinnějším , transparentnějším a kvalitnějším službám poskytovaným občanům a podnikům , zatímco zároveň dojde ke zvýšení účinnosti veřejných výdajů . Jelikož řada služeb veřejného zájmu již má unijní rozměr, podpora jejich provádění a zavádění na úrovni Unie by měla zajistit, aby prospěch z přístupu k  mnohojazyčným digitálním službám vysoké kvality mohli mít občané a podniky v celé Evropě. Kromě toho se předpokládá, že podpora Unie v této oblasti bude podnětem k opakovanému použití informací veřejného sektoru.

(29a)

Digitalizace může usnadnit a zlepšit bezbariérový přístup pro všechny občany, včetně starších osob, osob s omezenou mobilitou nebo se zdravotním postižením a osob žijících v odlehlých nebo venkovských oblastech.

30)

Digitální transformace oblastí veřejného zájmu jako zdravotní péče (27), mobilita, spravedlnost, monitorování země a životního prostředí, bezpečnost, snižování emisí uhlíku, energetická infrastruktura , vzdělávání a odborná příprava a kultura vyžaduje pokračování a rozšíření infrastruktur digitálních služeb, které umožňují bezpečnou přeshraniční výměnu údajů a podporují vnitrostátní rozvoj. Jejich koordinace na základě tohoto nařízení dosáhne potenciálu součinnosti nejlépe.

(30a)

Klíčový význam pro využití přínosů digitální transformace má zavedení potřebných digitálních technologií, zejména technologií v rámci specifických cílů vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti a důvěry, přičemž tyto technologie by mohly být doplněny o další špičkové a budoucí technologie, jako jsou technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain).

(30b)

Digitální transformace by měla umožnit občanům EU bezpečný přeshraniční přístup, využívání a správu jejich osobních údajů bez ohledu na místo jejich pobytu nebo místo, kde se nacházejí údaje.

(31)

Ve svém Tallinském prohlášení ze dne 6. října 2017 dospěla Rada EU k závěru, že digitální pokrok od základu transformuje naše společnosti a hospodářství, zpochybňuje účinnost dříve vyvinutých politik v širokém spektru oblastí, jakož i úlohu a funkci veřejné správy obecně. Naší povinností je tyto úkoly předvídat a zvládat, abychom byli s to uspokojit potřeby a naplnit očekávání občanů a podniků.

(32)

Modernizace evropských orgánů veřejné správy je jednou z hlavních priorit úspěšné realizace strategie pro jednotný digitální trh. Hodnocení strategie v polovině období zdůraznilo potřebu posílit transformaci orgánů veřejné správy a zajistit, aby občané měli snadný, důvěryhodný a bezproblémový přístup k veřejným službám.

(33)

Roční analýza růstu, kterou Komise zveřejnila v roce 2017 (28), ukazuje, že kvalita evropských orgánů veřejné správy má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je proto rozhodující pro povzbuzení produktivity, konkurenceschopnosti, hospodářské spolupráce, udržitelného růstu, zaměstnanosti a vysoce kvalitních pracovních míst . Za účelem podpory hospodářského růstu a vysoce kvalitních služeb podnikům a občanům jsou nezbytné zejména účelná a transparentní veřejná správa a účinné soudní systémy.

(34)

Interoperabilita evropských veřejných služeb se týká všech úrovní správy: unijní, vnitrostátní, regionální a místní. Kromě toho, že odstraňuje překážky fungování jednotného trhu, interoperabilita usnadňuje přeshraniční spolupráci , prosazování evropských norem a úspěšné provádění politik, skýtá velký potenciál k překonání přeshraničních elektronických překážek a dále zabezpečuje vznik nových nebo upevnění rozvíjejících se společných veřejných služeb na úrovni Unie. Aby se odstranila roztříštěnost evropských služeb s cílem podpořit základní svobody a operativní vzájemné uznávání v EU, měl by být prosazován ucelený meziodvětvový a přeshraniční přístup k interoperabilitě způsobem, který je nejúčinnější a nejvstřícnější ke koncovým uživatelům. To znamená, že interoperabilitu je nutné chápat v širokém smyslu, od technických po právní vrstvy a včetně aspektů politiky pro danou oblast. Rozpětí činností by proto přesahovalo obvyklý životní cyklus řešení, aby zahrnulo všechny prvky intervencí, jež by podporovaly nezbytné rámcové podmínky pro trvalou celkovou interoperabilitu. Program by měl usnadňovat vzájemné obohacování různých vnitrostátních iniciativ, a vést tak k rozvoji digitální společnosti.

(34a)

Program by proto měl podporovat řešení s otevřeným zdrojovým kódem, aby umožnil opětovné používání, zvýšil důvěru a zajistil transparentnost. To bude mít pozitivní dopad na udržitelnost financovaných projektů.

(35)

Rozpočet přidělený na konkrétní činnosti věnované provádění rámce interoperability a interoperability vyvinutých řešení je 194 miliony EUR.

(36)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (29) zdůrazňuje, že je důležité uvolnit dostatečné množství veřejných a soukromých finančních prostředků na digitalizaci evropského průmyslu.

(37)

V dubnu 2016 přijala Komise iniciativu digitalizace evropského průmyslu s cílem zajistit, aby „každý průmyslový podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací“. To má velký význam zejména pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích.

(38)

Evropský hospodářský a sociální výbor uvítal sdělení nazvané „Digitalizace evropského průmyslu“ a považoval je – společně s doprovodnými dokumenty – za „první krok v rámci rozsáhlého evropského pracovního programu, který je třeba realizovat v úzké vzájemné spolupráci mezi všemi zainteresovanými stranami z veřejného i soukromého sektoru“ (30).

(39)

Dosažení cílů může vyžadovat využití pákového efektu potenciálu doplňkových technologií při vytváření sítí a výpočetních domén, jak je uvedeno ve sdělení „Digitalizace evropského průmyslu“ (31) , které uznává „dostupnost špičkové síťové a cloudové infrastruktury“ jako zásadní prvek digitalizace průmyslu.

(40)

▌Nařízení (EU) 2016/679 zaručuje stanovením jediného souboru pravidel přímo použitelných v právních řádech členských států volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy EU a  posiluje důvěru a bezpečnost jednotlivců, dva nezbytné prvky skutečného jednotného digitálního trhu. Všechna opatření prováděná v rámci tohoto programu by proto měla, pokud zahrnují zpracování osobních údajů, podporovat použití nařízení (EU) 2016/679 , například v oblasti umělé inteligence a technologie blockchain. Měla by podporovat rozvoj takových digitálních technologií, které jsou v souladu s povinnostmi „záměrné ochrany osobních údajů“.

(41)

Program by se měl provádět zcela v souladu s mezinárodním a unijním rámcem ochrany a vymáhání duševního vlastnictví. Účinná ochrana duševního vlastnictví hraje při inovacích klíčovou úlohu, a je proto pro účinné provádění programu nezbytná.

(42)

Subjekty, které tento program provádějí, by měly splňovat ustanovení platná pro orgány Unie a vnitrostátní právní předpisy o nakládání s informacemi, zejména s citlivými neutajovanými informacemi a utajovanými informacemi EU. U specifického cíle č. 3 může být z bezpečnostních důvodů zapotřebí vyloučit z výzev k předkládání návrhů a výzev k předkládání nabídek subjekty kontrolované ze třetích zemí. Ve výjimečných případech může být takové vyloučení zapotřebí u specifických cílů č. 1 a 2. Bezpečnostní důvody pro takové vyloučení by měly být přiměřené a řádně opodstatněné s odkazem na rizika, jež by zahrnutí těchto subjektů představovalo.

(43)

S ohledem na význam řešení problému změny klimatu v souladu se závazky Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začlenění opatření v oblasti změny klimatu a povede k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU podporujících cíle v oblasti klimatu (32). Příslušná opatření by měla být určována v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posouzena v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

▌

(45)

Měly by být přijaty pracovní programy, aby bylo cílů programu dosaženo v souladu s prioritami Unie a členských států a aby byl současně zajištěn soulad, transparentnost a kontinuita společných opatření Unie a členských států. Pracovní programy by měly být v zásadě přijímány každé dva roky, nebo – je-li to odůvodněno potřebami souvisejícími s prováděním programu – každoročně . Druhy financování a způsoby čerpání podle tohoto nařízení by měly být voleny podle toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nedodržení pravidel. To by mělo zahrnovat zvážení využívání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(46)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se změn příloh I a II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(47)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména zásady uvedené v článcích [8], [11], [16], [21], [35], [38] a [47] o ochraně osobních údajů, svobodě projevu a informací, svobodě podnikání, zákazu diskriminace, zdravotní péči, ochraně spotřebitelů a právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Členské státy musí toto nařízení uplatňovat způsobem, který je s těmito právy a zásadami v souladu.

▌

(49)

Horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahují na toto nařízení. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie,