1.   Toto nařízení stanoví program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program“) a pravidla pro účast a šíření výsledků při nepřímých akcích v rámci programu a rovněž stanoví rámec, jímž se řídí podpora Unie pro výzkumné a inovační činnosti .

2.   Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

3.   Program se bude provádět prostřednictvím:

4.   Pojmy „Horizont Evropa“, „program“ a „zvláštní program“ použité v tomto nařízení se týkají záležitostí relevantních pouze pro zvláštní program popsaný v odst. 3 písm. a), není-li výslovně uvedeno jinak.

EIT provádí program v souladu se svými strategickými cíli na období 2021–2027 stanovenými ve strategickém programu inovací, při zohlednění strategického plánování.

1.   Obecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický , ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a posílit její konkurenceschopnost ve všech členských státech , a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k naplnění cílů a politik EU a k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím dodržování zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, a posilovat Evropský výzkumný prostor . Program tak maximalizuje přidanou hodnotu Unie, přičemž se zaměřuje na cíle a činnosti, které nemohou být účinně uskutečňovány členskými státy samostatně, ale pouze ve spolupráci.

2.   Program má tyto specifické cíle:

1.   Program je rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3:

2.   Hlavní rysy činností jsou uvedeny v příloze I.

1.   Činnosti, které mají být prováděny v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3 písm. b) a jež jsou stanoveny v nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond , se výhradně zaměří na výzkum a vývoj v oblasti obrany a na následující cíle a obecné linie činností:

2.   Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), s výjimkou tohoto článku, článku 1 a čl. 9 odst. 1.

1.   Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně s financujícími subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.   Program může poskytovat financování nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů , které budou hlavní formou podpory poskytované v rámci programu . Může také poskytovat financování prostřednictvím cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování a kapitálové podpory v rámci nástroje ERI Accelerator .

3.   Pravidla pro účast a šíření výsledků uvedená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce.

4.   Hlavní typy akcí používané v rámci programu jsou stanoveny a vymezeny v  článku 2 . Všechny formy financování uvedené v odstavci 2 se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů.

5.   Program rovněž podporuje přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem. V případech, kdy tyto akce přispívají k iniciativám stanoveným podle článku 185 nebo článku 187 SFEU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy.

6.   Provádění zvláštního programu a znalostní a inovační společenství EIT jsou podporovány transparentním a strategickým plánováním výzkumných a inovačních činností stanovených ve zvláštním programu , zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, a pokrývají rovněž příslušné činnosti v jiných pilířích, jakož i část „Rozšiřování účasti a posílení Evropského výzkumného prostoru“.

Komise zajistí zapojení členských států v rané fázi a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem, což doplní konzultace se zainteresovanými subjekty a širokou veřejností.

Strategické plánování zajistí soulad s dalšími relevantními programy Unie a soudržnost s prioritami a závazky EU a vyšší doplňkovost a součinnost s vnitrostátními a regionálními programy a prioritami financování, což posílí i EVP. V příloze Va se vymezí oblasti možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství.

6a.     Je-li to vhodné, může být v zájmu rychlejšího přístupu k finančním prostředkům pro malá kooperativní konsorcia navržen v rámci některých výzev k předkládání návrhů zaměřených na výběr výzkumných nebo inovačních akcí v rámci částí rámcového programu „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a „ERI Pathfinder“ postup „rychlá cesta k výzkumu a inovacím“ (FTRI).

Výzva v rámci postupu FTRI má tyto kumulativní charakteristiky:

Výzvy využívající postup FTRI jsou určeny v pracovním programu.

7.   Činnosti v rámci programu Horizont Evropa musí být ▌plněny na základě otevřených a konkurenčních výzev k podávání návrhů, a to rovněž jako součást misí a evropských partnerství , s výjimkou činností uvedených v článku 39 o cenách.

▌

1.    Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3) písm. a) a v rámci EIT musí být výhradně zaměřeny na civilní využití. Převody rozpočtových prostředků mezi částkou přidělenou na konkrétní program podle čl. 1 odst. 3 písm. a) a EIT a částkou přidělenou na konkrétní program podle čl. 1 odst. 3 písm. b) nejsou povoleny a je třeba se vyvarovat zbytečného zdvojování mezi oběma programy.

2.     Horizont Evropa zajišťuje víceoborový přístup a v relevantních případech předpokládá začlenění společenských a humanitních věd do všech klastrů a činností v rámci programu, včetně zvláštních výzev týkajících se společenských a humanitních témat.

3.     Kooperativní části programu zajistí rovnováhu mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti, čímž se pokryje celý hodnotový řetězec.

3a.     Program zajišťuje účinnou podporu a integraci spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami na základě oboustranných přínosů, zájmů EU, mezinárodních závazků a případně vzájemnosti.

4.     Program pomáhá zemím rozšiřování více se zapojit do programu Horizont Evropa a podporovat široké zeměpisné pokrytí v rámci kolaborativních projektů, mimo jiné šířením vědecké excelence, posilováním nových vazeb spolupráce a podněcováním k výměně znalostí a rovněž prostřednictvím provádění čl. 20 odst. 3 a čl. 45 odst. 4. Toto úsilí se promítá do přiměřených opatření členských států, včetně stanovení atraktivních platů pro výzkumné pracovníky, za podpory unijních, státních a regionálních fondů. V závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací musí být zvláštní pozornost věnována zeměpisné vyváženosti v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou např. správní rady a skupiny odborníků, a to aniž by byla podkopávána kritéria excelence.

5.     Program zajišťuje účinné prosazování rovných příležitostí pro všechny a provádění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v obsahu výzkumu a inovací a usiluje o řešení příčin genderové nerovnosti. Zvláštní pozornost je věnována zajišťování co největší míry genderové vyváženosti v hodnotících panelech a jiných příslušných poradních orgánech, jako jsou rady a odborné skupiny.

5a.     Program Horizont Evropa je prováděn v součinnosti s dalšími programy financování Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Nevyčerpávající seznam programů financování Unie, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV.

5b.     Program přispívá ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v členských státech, a pomoci tak dosáhnout celkové investice nejméně 3 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie do výzkumu a vývoje.

6.     Komise při provádění programu usiluje o průběžné administrativní zjednodušování a snižování zátěže žadatelů a příjemců.

7.     V rámci celkového cíle Unie v oblasti začleňování klimatických opatření do odvětvových politik EU a do fondů EU musí akce v rámci tohoto programu v příslušných případech přispívat nejméně 35 % výdajů na cíle v oblasti klimatu. Do obsahu výzkumu a inovací musí být odpovídajícím způsobem začleňováno klimatické hledisko.

8.     Program podporuje společné vytváření a navrhování prostřednictví zapojení občanů a občanské společnosti.

9.     Program zajistí dostatečnou transparentnost a veřejných finančních prostředků poskytnutých na projekty v oblasti výzkumu a inovací a odpovědnost za ně, čímž ochrání veřejný zájem.

10.     Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání návrhů k dispozici dostačující pokyny a informace, a zejména použitelnou vzorovou grantovou dohodu.

1.   Mise se programují v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, k jejich plnění mohou však také přispívat činnosti prováděné v rámci jiných částí programu a také doplňující činnosti prováděné v rámci jiných programů financování Unie . Mise umožňují konkurenční řešení, jejichž výsledkem je celoevropská přidaná hodnota a dopad.

2.   Mise se definují a provádějí v souladu s tímto nařízením a se zvláštním programem , aby bylo zajištěno aktivní a brzké zapojení členských států a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem . Mise, jejich cíle, rozpočet, dílčí cíle, rozsah a záběr, ukazatele a milníky musí být uvedeny ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, popřípadě v pracovních programech . Hodnocení návrhů v rámci misí se provádí v souladu s článkem 26.

2a.     V průběhu prvních tří let programu je prostřednictvím konkrétních výzev k provedení misí programováno maximálně 10 % ročního rozpočtu pilíře II. Ve zbývající části programu a pouze na základě kladného hodnocení procesu výběru a řízení mise je možné tento procentní podíl zvýšit. Komise informuje o celkovém podíl rozpočtu každého pracovního programu věnovaného na mise.

3.   Mise musí:

4.     Komise v souladu s přílohou V tohoto nařízení monitoruje a hodnotí každou misi v souladu s články 45 a 47 a přílohy V tohoto nařízení, včetně pokroku vedoucímu ke krátkodobým, střednědobým a dlouhodobým cílům, což zahrnuje fáze provádění, sledování a postupného ukončování misí. Hodnocení prvních misí zřízených v rámci programu Horizont Evropa se uskuteční nejpozději do konce roku 2023 a před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o vytvoření nových misí a o pokračování, ukončení nebo přesměrování probíhajících misí. Výsledky tohoto hodnocení bude zveřejněno a bude obsahovat, mimo jiné, analýzu procesu jejich výběru a jejich řízení, rozpočtu, zaměření a dosavadního pokroku.

1.     Komise zřídí Evropskou radu pro inovace (ERI) jako centrálně řízené „jednotné kontaktní místo“ pro účely provádění opatření v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“, které se ERI týkají. ERI se soustředí zejména na průlomové inovace, zejména na inovace vedoucí k tvorbě trhu, přičemž rovněž podporuje všechny druhy inovací, včetně inkrementálních. ERI působí podle těchto zásad: jednoznačná přidaná hodnota EU, samostatnost, schopnost podstupovat riziko, efektivita, účinnost, transparentnost a zodpovědnost.

2.     ERI bude otevřena všem typům inovátorů od jednotlivců po vysoké školy, výzkumné organizace a společnosti (malé a střední podniky včetně startupů a ve výjimečných případech i malé podniky se střední tržní kapitalizací) a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. Na inovativní startupy a malé a střední podniky bude věnováno nejméně 70 % rozpočtu ERI.

3.     Rada ERI a způsob řízení ERI se stanoví v rozhodnutí (EU) … [zvláštní program] a jeho přílohách.

1.   Části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít jednu z těchto forem:

Pravidla těchto partnerství stanoví mimo jiné cíle, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, kterých je třeba dosáhnout, jakož i související závazky týkající se finančních a/nebo věcných příspěvků partnerů.

2.   Evropská partnerství:

2a.     Evropská partnerství podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení jsou uvedena ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací předtím, než budou uskutečňována v pracovních programech.

Ustanovení a kritéria pro jejich výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování jsou stanovena v příloze III.

1.   Finanční krytí pro provádění rámcového programu na období 2021–2027 je 120 000 000 000  EUR v cenách roku 2018 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a navíc částka pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), jak je stanoveno v nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond

2.   Orientační rozdělení částky uvedené v první polovině věty odstavce 1 je následující:

3.   Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 % včetně přidělení příspěvků z přidružených zemí .

3c.     45 % rozpočtu klastru „Inkluzivní a tvůrčí společnost“ bude věnováno na podporu výzkumu o kulturním a tvůrčím odvětví, včetně kulturního dědictví Unie, což obnáší 300 milionů EUR vyhrazených na vytvoření cloudu pro evropské kulturní dědictví, jak je uvedeno v příloze I zvláštního programu v návaznosti na hodnocení dopadů, které má předložit Evropský parlament.

3d.     Nejméně 1 miliarda EUR bude věnována na kvantový výzkum v rámci klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ v pilíři II.

4.   Částka uvedená v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a pro EIT může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při plnění jeho cílů. Administrativní výdaje na nepřímé akce nesmí překročit 5 % celkové částky určené na program. Dále může pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.

5.   V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odst. 4, s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

6.   Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do několika ročních splátek.

7.   Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.

▌

▌

1.     Program prosazuje otevřenou vědu jako přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření poznatků, zejména v souladu s těmito zásadami:

Tyto zásady jsou zajištěny v souladu s čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení. Otevřený přístup k údajům z výzkumu musí být rovněž v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“;

1a.     Zásada reciprocity v otevřené vědě je podporována a prosazována ve všech dohodách se třetími zeměmi o přidružení a spolupráci, včetně dohod uzavřených financujícími subjekty pověřenými nepřímým řízením programu.

2.   Zajistí se odpovědné řízení údajů z výzkumu v souladu se zásadami „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ (zásady FAIR). Rovněž se věnuje pozornost dlouhodobému uchovávání údajů.

3.    Jsou podporovány a prosazovány další postupy otevřené vědy ▌ , včetně postupů ve prospěch malých a středních podniků.

1.     Program Horizont Evropa je prováděn v součinnosti s dalšími programy financování Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Neúplný seznam programů financování, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV. Na spolufinancované akce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se vztahuje jediný soubor pravidel programu Horizont Evropa.

2.     Pečeť excelence se uděluje ve všech částech programu. Na akce, jimž byla udělena osvědčení „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní, srovnatelné podmínky:

lze získat podporu z vnitrostátních či regionálních fondů, mimo jiné z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s odstavcem 5 článku [67] nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nebo nařízením (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], aniž by byla vyžadována jakákoli další žádost nebo hodnocení a za předpokladu, že tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. S výjimkou pravidel státní podpory se použijí pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována.

2a.     V souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX [… nařízení o společných ustanoveních] může řídící orgán dobrovolně žádat o převod částí svých finančních prostředků do programu Horizont Evropa. Převedené prostředky jsou čerpány v souladu s pravidly programu Horizont Evropa. Komise navíc zajistí, aby tyto převedené prostředky byly vyčleněny výhradně na programy a/nebo projekty, které budou případně realizovány v členském státě či regionu, z něhož pocházejí.

2b.     S předchozím souhlasem žadatele zahrne Komise přidělené prostředky uvedené v tomto článku do informačního systému o vybraných projektech, aby bylo možné provádět rychlou výměnu informací a financující orgány měly možnost poskytovat finanční prostředky na zvolené akce.

Na akci, na niž byl poskytnut příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady.

1.   Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí:

2.   Rozsah přidružení každé třetí země k programu musí brát v úvahu cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací a musí bránit odlivu mozků z Unie . V souladu s tím mohou být části programu , zejména ty, které se týkají soukromých subjektů, z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí , jediných příjemců a potenciálních kandidátů, vyňaty.

3.   Dohoda o přidružení musí ve vhodných případech umožnit a usilovat o reciproční účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v těchto programech.

4.   Podmínky dohody o přidružení určující výši finančního příspěvku zajistí každé dva roky automatickou opravu jakékoliv nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty se sídlem v příslušné zemi, dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu.

4a.     Příspěvky všech přidružených zemí jsou zahrnuty do příslušných částí programu za předpokladu, že je dodrženo rozdělení rozpočtu, jak stanoví čl. 9 odst. 2. Komise podává Radě a Parlamentu během ročního rozpočtového procesu zprávu o celkovém rozpočtu každé části programu, přičemž uvede každou z přidružených zemí, jednotlivé příspěvky a jejich finanční rovnováhu.

1.   Financující subjekty se mohou odchýlit od pravidel stanovených v této hlavě , s výjimkou článků 14, 15 a 16, v řádně odůvodněných případech a pouze tehdy, pokud je to stanoveno v základním aktu, kterým se zřizuje financující subjekt nebo kterým se mu svěřují úkoly plnění rozpočtu, nebo v případě financujících subjektů podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu ii), iii) nebo v) finančního nařízení, pokud je to stanoveno v dohodě o příspěvcích a vyžadují-li to jejich specifické provozní potřeby a povaha akce.

2.   Pravidla stanovená v této hlavě se nevztahují na přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem.

1.   Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 2 ▌tohoto článku, pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.

Nefinancují se tyto oblasti výzkumu:

2.   Výzkum na lidských kmenových buňkách pocházejících z dospělých jedinců i z embryí může být financován v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. V rámci EU ani mimo ni se neposkytuje financování na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě se nefinancuje žádná činnost, která je v něm zakázána.

▌

1.   Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů.

Zvláštní pozornost je věnována zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit ochranu životního prostředí a vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

2.   Subjekty účastnící se opatření poskytnou:

3.   Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit opatření, která vyvolávají složité nebo závažné etické otázky a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, která jeho provedení může svěřit financujícímu subjektu. V případě opatření, která zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, je etické posouzení povinné. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí co největší transparentnost postupů v oblasti etiky , aniž je dotčena důvěrnost obsahu postupu .

4.   Subjekty účastnící se opatření obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických výborů nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo financujícímu subjektu.

5.   V případě potřeby Komise nebo financující subjekt provede etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu.

Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky.

6.   Opatření, která nesplňují etické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 4, a nejsou tudíž z etického hlediska přijatelná , a mohou být proto zamítnuta nebo ukončena , jakmile je konstatováno, že jsou eticky nepřijatelná.

1.   Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s platnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly ochrany utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušného vnitrostátního práva a právních předpisů Unie. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace a/nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se výzkum provádí.

2.   Ve vhodných případech musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení, aby bylo splněno příslušné vnitrostátní právo a právní předpisy Unie.

3.   Ve vhodných případech Komise nebo financující subjekt provede bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky.

4.   Ve vhodných případech musí být opatření v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly.

5.   Subjekty účastnící se opatření zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity, nebo které v rámci opatření vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob a/nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány.

6.   Pokud budou s utajovanými informacemi pracovat externí odborníci, vyžaduje se příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce před jmenováním těchto odborníků.

7.   Ve vhodných případech může Komise nebo financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly.

▌Opatření, která nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly podle tohoto článku , mohou být zamítnuta nebo kdykoli ukončena.

1.   Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení , a to včetně právních subjektů z nepřidružených třetích zemí nebo mezinárodní organizace, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů.

2.   Subjekty musí být součástí konsorcia, které musí zahrnovat alespoň tři nezávislé právní subjekty, přičemž každý je usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi a nejméně jeden z nich je usazený v některém členském státě, pokud:

3.    Akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu, akce Evropské rady pro inovace (ERI), akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programů mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, z nichž jeden musí být usazen v členském státě nebo přidružené zemi na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 12 .

4.   Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě či přidružené zemi nebo v jiné třetí zemi.

5.   Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, samostatností nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena pouze na právní subjekty usazené v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích.

6.    Ve vhodných a řádně odůvodněných případech může pracovní program stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2, 3, 4 a 5 v souladu se specifickými požadavky politiky nebo podle povahy a cílů akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení.

7.   Pokud jde o akce využívající částky podle článku 11 , musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu, není-li dohodnuto jinak s řídicím orgánem a stanoveno v pracovním programu.

8.   Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit Společné výzkumné středisko.

9.   Společné výzkumné středisko, mezinárodní evropské výzkumné organizace a právní subjekty zřízené podle práva Unie se považují za usazené v jiném členském státě než v těch, ve kterých jsou usazeny další právní subjekty podílející se na akci.

10.   Pokud jde o akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou a pokud jsou uvedeny v pracovním programu , mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi.

Pokud jde i jiné části programu, mezinárodní organizace jiné než mezinárodní evropské výzkumné organizace se považují za usazené v nepřidružené třetí zemi.

1.   Subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi , jak uvádí článek 12 .

Pokud jde o akce využívající částek podle čl. 11 odst. 3 , pro financování z těchto částek jsou způsobilé pouze subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu.

1b.     Pokud jde o země s nízkými až středními příjmy a výjimečně jiné nepřidružené třetí země, tyto subjekty by mohly být způsobilé pro financování v rámci akce, pokud:

2.   Subjekty usazené v jiné nepřidružené třetí zemi by ▌měly nést náklady na svou účast. Dohody o výzkumu a vývoji mezi těmito nepřidruženými třetími zeměmi a Unií lze uzavřít, kdykoli je to považováno za užitečné, a mohou být zavedeny podobné mechanismy spolufinancování jako ty dohodnuté v rámci programu Horizont 2020 . Tyto země právním subjektům z Unie zajistí reciproční přístup ke svým programům financování výzkumu, vývoje a inovacím, jakož i reciproční otevřený přístup k vědeckým výsledkům a údajům a ke spravedlivým a rovným podmínkám pro práva duševního vlastnictví .

▌

▌

3.   Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi ▌.

3a.     Komise předloží Parlamentu a Radě zprávu a u každé nepřidružené třetí země uvede výši finančního příspěvku Unie, který byl poskytnut zúčastněným subjektům, a výši finančního příspěvku, který daná země poskytla subjektům Unie účastnícím se jejich činností.

1.   ▌Obsah výzev k podávání návrhů pro všechny akce musí být zahrnut do pracovního programu.

▌

3.   Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy ve výjimečných případech omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím. Kromě toho může být v pracovním programu předpokládána možnost pro právní subjekty z členských států s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací připojit se k již vybraným společným akcím v oblasti výzkumu a inovací, pokud se na tom dohodne příslušné konsorcium a za předpokladu, že právní subjekty z těchto členských států se na těchto akcích již neúčastní.

4.   Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programů, které:

5.   Pracovní program upřesní výzvy, za něž budou uděleny „pečeti excelence“. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.

1.   Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedeny příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice ve směrnicích 2014/24/EU (28), 2014/25/EU (29) a 2009/81/ES (30).

2.   Zadávací řízení:

3.   Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků jménem veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, mohou veřejní zadavatelé poté, co od dodavatele zjistí, z jakých důvodů je nevyužil, vyžadovat, aby převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele.

▌

1.    Kromě výjimek uvedených v čl. 198 odst. 5 finančního nařízení se ověří pouze finanční kapacita koordinátora, a to pouze v případě, že požadované financování z prostředků Unie je rovno 500 000 EUR nebo vyšší.

2.   Pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční kapacitě nebo pokud existuje vyšší riziko vzhledem k účasti v několika probíhajících akcích financovaných z výzkumných a inovačních programů Unie, Komise nebo financující subjekt ověří rovněž finanční kapacitu ostatních žadatelů nebo koordinátorů pod prahovou hodnotou uvedenou v odstavci 1.

3.   Je-li finanční kapacita strukturálně zaručena jiným právním subjektem, ověří se finanční kapacita daného subjektu.

4.   V případě slabé finanční kapacity Komise nebo financující subjekt mohou účast žadatele podmínit předložením prohlášení o společné a nerozdílné odpovědnosti přidruženého subjektu.

5.   Příspěvek do vzájemného pojišťovacího mechanismu uvedeného v článku 33 se považuje za dostatečnou záruku podle článku 152 finančního nařízení. Od příjemců nesmí být přijaty ani jim uloženy žádné další záruky nebo zajištění.

1.   Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu:

2.   Na návrhy u akcí ERV v oblasti průkopnického výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a).

3.   Pracovní program stanoví další podrobnosti uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1 , včetně veškerých koeficientů, prahových hodnot a v relevantních případech pravidel pro zacházení s návrhy ex aequo, a to při zohlednění cílů výzvy k podávání návrhů . Podmínky pro zacházení s návrhy ex aequo mohou zahrnovat mimo jiné následující kritéria: malé a střední podniky, genderové hledisko, zeměpisná rozmanitost.

3a.     Komise a další financující subjekty zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů a bude-li to vhodné, mohou být anonymizované návrhy hodnoceny během první fáze hodnocení na základě jednoho nebo více kritérií pro udělení grantu uvedených v odstavci 1.

1.   Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se skládá z externích nezávislých odborníků.

Pokud jde o činnosti ERI, mise a v řádně odůvodněných případech stanovených v pracovním programu přijatém Komisí, hodnotící výbor se může částečně skládat , nebo v případě koordinačních a podpůrných akcí částečně nebo zcela ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení.

▌

Na proces hodnocení mohou dohlížet nezávislí odborníci.

2.    Je-li to relevantní, hodnotící výbor stanoví pořadí návrhů, které splnily příslušné prahové hodnoty, podle:

Pokud jde o činnosti ERI, mise a v řádně odůvodněných případech stanovených v pracovním programu přijatém Komisí, hodnotící výbor může také navrhnout ▌úpravy návrhů, pokud jsou potřebné pro konzistentnost portfoliového přístupu . Tyto úpravy musí být v souladu s podmínkami pro účast a se zásadou rovného zacházení. Programový výbor musí být o těchto případech informován.

2a.     Proces hodnocení musí být koncipován tak, aby byl vyloučen střet zájmů a podjatost. Musí být zaručena transparentnost hodnoticích kritérií a metody určování výsledků hodnocení.

3.     V souladu s čl. 200 odst. 7 finančního nařízení žadatelé obdrží zpětnou vazbu ve všech fázích hodnocení a, je-li to relevantní, důvody pro zamítnutí.

4.     Právní subjekty usazené v členských státech s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací, které se úspěšně účastnily složky „Rozšiřování účasti a sdílení excelence“, obdrží na žádost záznam o této účasti, který může být přiložen k návrhům ke kooperativním částem programu, který koordinují.

1.   Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použit (31).

2.   Přezkum hodnocení se vztahuje pouze na procesní aspekty hodnocení, nikoliv na hodnocení kvalit návrhu.

2a.     Žádost o přezkum musí být předložena ke konkrétnímu návrhu a ve lhůtě 30 dnů od sdělení výsledků hodnocení.

Výbor pro přezkum hodnocení vydá stanovisko ohledně procesních aspektů a předsedá mu úředník z Komise nebo z příslušného financujícího subjektu a jeho členy jsou zaměstnanci Komise nebo příslušného financujícího subjektu, kteří nebyli zapojeni do hodnocení návrhů. Výbor může doporučit jeden z těchto postupů:

▌

▌

3.   Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem přezkumu.

3a.     Komise zajistí, aby existoval postup umožňující účastníkům podávat přímé dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu Horizont Evropa. Informace o způsobu předkládání dotazů či stížností jsou dostupné on-line.

1.   Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty:

▌

▌

2.   Pracovní program ▌může stanovit kratší lhůty.

3.   Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému nebo bezpečnostnímu posouzení.

1.   Pokud některý příjemce nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní příjemci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se vzájemného pojišťovacího mechanismu.

2.   Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud milníky nejsou splněny, může být akce pozastavena, změněna nebo může být v řádně odůvodněných případech ukončena.

3.   Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky z vědeckých nebo technologických důvodů, nebo v případě nástroje ERI Accelerator také z ekonomických důvodů, ztratily pro Unii význam, nebo v případě ERI a misí vzhledem k jejich významu v rámci portfolia akcí. Než bude moci Komise rozhodnout o ukončení akce, provede postup s koordinátorem akce a případně s externími odborníky, a to v souladu s článkem 133 finančního nařízení.

1.     Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje v souladu s tímto nařízením vzorové grantové dohody mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a příjemci. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, mj. ve snaze o další zjednodušení povinností příjemců, Komise ji v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem reviduje.

2.     Grantová dohoda v souladu s tímto nařízením stanoví práva a povinnosti příjemců a Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se stanou příjemci v průběhu provádění akce, jakož i úlohu a úkoly koordinátora konsorcia.

1.   Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra na akci je stanovena v pracovním programu.

2.   Z programu lze hradit až 100 % způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:

3.   Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou akci nebo její část.

1.   Nepřímé způsobilé náklady se stanoví s použitím paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady.

Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v odstavci 1, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce.

2.   Pokud je to však uvedeno v pracovním programu, lze nepřímé náklady vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů.

1.   Kromě kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká by byla dané osobě vyplácena za práci na projektech v oblasti výzkumu a inovací financovaných z vnitrostátních programů , včetně odvodů na sociální zabezpečení a dalších nákladů zahrnutých do odměn zaměstnanců zapojených do dané akce, jež vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy .

Odměňováním na základě projektu se rozumí odměna, která je spojena s účastí osoby na projektech, je součástí běžné praxe příjemce v oblasti odměňování a vyplácí se konzistentním způsobem.

2.   Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany.

3.   Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce.

3a.     Příjemci mohou používat své obvyklé postupy účtování k identifikaci a vykazování nákladů vzniklé v souvislosti s určitou akcí v souladu s veškerými podmínkami stanovenými v grantové dohodě, v souladu s tímto nařízením a s článkem 186 finančního nařízení.

4.   Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325 000 EUR nebo vyšší.

Osvědčení o finančních výkazech může vystavit schválený externí auditor, nebo u veřejnoprávních subjektů příslušný a nezávislý státní úředník v souladu s čl. 203 odst. 4 finančního nařízení.

4a.     Tam, kde je to vhodné, zohledňuje příspěvek EU u grantů z programu „Marie Curie-Skłodowska“ v oblasti odborné přípravy a mobility jakékoli dodatečné náklady příjemce související s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, s nemocenskou dovolenou, se zvláštní dovolenou nebo se změnou najímající hostitelské organizace nebo rodinného stavu výzkumného pracovníka v průběhu grantu.

4b.     Náklady spojené s otevřeným přístupem včetně plánů správy údajů jsou způsobilé k úhradě, jak je podrobněji stanoveno v grantové dohodě.

1.   Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen „mechanismus“), který nahradí fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (EU) č. 1290/2013 a stane se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které dluží příjemci:

2.   Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování mechanismu .

3.   Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě transparentních pravidelných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu se odečte z počáteční předběžné platby a je zaplacen do mechanismu jménem příjemců , přičemž za žádných okolností nepřekročí částku vyplacenou v rámci počáteční předběžné platby .

4.   Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku.

5.   Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran.

6.   Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie, s výhradou rozhodnutí legislativního orgánu.

7.   Mechanismus může být rozšířen i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme postupy pro účast příjemců jiných programů.

1.   Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců podle podmínek stanovených v grantové dohodě.

Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud:

Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodou o konsorciu nebo dohodou o společném vlastnictví dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví.

2.   Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití a jakýchkoli jiných oprávněných zájmů . Při rozhodování o ochraně příjemci zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci akce.

1.    Každý účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky, které vlastní, využil nebo aby dosáhl toho, že je využije jiný právní subjekt. Využívání může probíhat přímo ze strany příjemců nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 36.

Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání.

Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití ve stanovené lhůtě, jež je uvedena v grantové dohodě, použije příjemce vhodnou on-line platformu uvedenou v grantové dohodě s cílem nalézt zúčastněné strany, které by tyto výsledky využily. Je-li to odůvodněno na základě žádosti příjemce, může se od této povinnosti upustit.

2.    Příjemci musí své výsledky šířit, co nejdříve je to možné, a to ve veřejně přístupném formátu, s výhradou omezení z důvodu ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů ▌.

Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření při současném zabezpečení hospodářských a vědeckých zájmů Unie .

3.   Příjemci zajistí, že se uplatní otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví ke splnění požadavků na otevřený přístup.

Otevřený přístup k údajům z výzkumu je podle podmínek stanovených v grantové dohodě obecným pravidlem, musí však být zajištěna možnost výjimek podle zásady „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“ , přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců včetně komerčního využití a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, důvěrnost, obchodní tajemství, konkurenční zájmy Unie, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví.

Pracovní program může stanovit další pobídky nebo povinnosti ohledně dodržování postupů otevřené vědy.

4.   Příjemci spravují veškeré údaje z výzkumu získané při určité akci v rámci programu Horizont Evropa na základě zásad FAIR a v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě a stanoví plán pro správu dat.

Pracovní program může v odůvodněných případech stanovit další povinnosti používat pro ukládání údajů z výzkumu a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu.

5.   Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že toto zamýšlené šíření by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření dojít, dokud nebyly podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.

6.   Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh výrobku či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty vysvětlí, jak je takovéto využití stále v zájmu Unie.

Příjemci plán v průběhu akce a po jejím skončení aktualizuji, v souladu s grantovou dohodou .

7.   Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě . Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti.

1.   Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce.

2.   Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle platného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva.

Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod neuskuteční, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

3.   Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání , a to také na výlučném základě , pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností. Výhradní licence na výsledky je možné udělit za podmínky souhlasu všech ostatních dotčených příjemců, že se svých přístupových práv k nim zřeknou.

4.   V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví Komisi nebo financujícímu subjektu právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud:

Pokud se uplatňuje právo na vznesení námitky, musí příjemce podat předběžné oznámení. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie.

1.   Platí tyto zásady pro přístupová práva:

2.   Příjemci udělí přístup ke:

3.   Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který:

Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.

4.   Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě.

5.   Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití.

Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti příjemců.

V případě akcí v rámci klastru „ Civilní bezpečnost pro společnost“, poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podá oznámení o této žádosti všem členským státům.

6.   Pracovní program může v případech, kdy je to namístě, stanovit další přístupová práva.

1.   Není-li v této kapitole uvedeno jinak, ceny v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení.

2.   Soutěže se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže uvedeno jinak.

3.   Komise nebo financující subjekt mohou v příslušných případech organizovat ceny s:

4.   Pracovní program nebo pravidla soutěže obsahují povinnosti týkající se komunikace , a v případě, kdy je to namístě, využívání a šíření výsledků , vlastnictví a přístupových práv, včetně ustanovení o udělování licencí .

1.   Není-li v této kapitole uvedeno jinak, veřejné zakázky v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VII finančního nařízení.

2.   Zadávání veřejných zakázek může mít rovněž podobu zadávání zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání zakázek na inovativní řešení, které provádí Komise či financující subjekt buď vlastním jménem, nebo společně s veřejnými zadavateli z členských států a přidružených zemí. V tomto případě se použijí pravidla stanovená v článku 22.

1.   Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se vztahují články 30 až 33.

2.   Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 43. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2, a zejména v písmenech a) a d).

3.   Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na spolufinancování programu, stanoví-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články  11 , 19, 20, 24, 25 a 26 . Způsoby provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa jsou v souladu s článkem 29 a obdobně s čl. 43 odst. 9 a s dodatečnými a opodstatněnými podmínkami vymezenými v pracovním programu.

4.   Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení.

5.    Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI se poskytuje tak, aby podporovalo konkurenceschopnost Unie, a přitom nenarušovalo hospodářskou soutěž na vnitřním trhu .

1.     Pathfinder bude poskytovat granty na vysoce rizikové, špičkové projekty prováděné konsorcii či samostatnými příjemci, jejichž cílem je vytvářet radikální inovace a nové příležitosti na trhu. Pathfinder bude poskytovat podporu pro nejranější fáze vědeckého, technologického nebo „deep-tech“ výzkumu a vývoje včetně ověřování koncepce a prototypů pro validaci technologie.

Pathfinder bude prováděn především prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů z praxe s pravidelným datem uzávěrky každý rok a poskytne také konkurenční výzvy ke stanovení klíčových strategických cílů vyžadujících silně technické a razantní myšlení.

2.     Přechodové činnosti v rámci nástroje Pathfinder musí pomáhat všem typům výzkumných pracovníků a inovátorů nalézt cestu k rozvoji obchodu v Unii, např. demonstrace a studie proveditelnosti pro posouzení možných obchodních scénářů, a podpořit vytváření osamostatněných podniků a startupů.

3.     Na ERI Pathfinder se uplatní kritéria pro zadání stanovená v článku 25.

1.    Cílem nástroje ERI Accelerator je podporovat především trh vytvářející inovace . Podporuje pouze samostatné příjemce a poskytuje podporu především ve formě kombinovaného financování. Za určitých podmínek může rovněž poskytovat podporu pouze ve formě grantu a pouze ve formě kapitálu.

Nástroj ERI Accelerator nabízí dva druhy podpor:

Lze rovněž poskytovat podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům včetně startupů, které nemohou získat bankovní úvěr a již dostaly podporu pouze ve formě grantu.

Podpora pouze ve formě grantu v rámci nástroje ERI Pathfinder se poskytuje pouze za těchto kumulativních podmínek:

1a.    Příjemcem v rámci nástroje ERI Accelerator je právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako startup, malý nebo střední podnik nebo ve výjimečných případech malá společnost se střední tržní kapitalizací , která se chce rozvíjet . Návrh může předložit buď příjemce nebo s předchozím souhlasem příjemce jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat. Ve druhém případě bude dohoda o financování podepsána pouze s příjemcem.

2.   Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování.

3.   Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos externí nezávislí odborníci a jejich výběr probíhá v rámci trvale otevřené výzvy s datem uzávěrky na základě článků 24 až 26 v souladu s odstavcem 4.

4.   Kritéria pro udělení jsou následující:

5.   Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež provádí program Horizont Evropa (včetně znalostních a inovačních společenství EIT) , předložit přímo k hodnocení podle posledního kritéria pro udělení návrh akce týkající se inovací a uvádění na trh, který již splňuje první dvě kritéria, s výhradou těchto kumulativních podmínek:

6.   Pečeť excelence lze udělit při splnění těchto kumulativních podmínek:

7.   Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou externí nezávislí odborníci na základě souvisejícího rizika a zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušnou podporu v rámci nástroje ERI Accelerator .

Komise může návrh vybraný externími nezávislými odborníky z opodstatněných důvodů – včetně důvodů týkajících se nesouladu s cíli politik Unie – zamítnout. Programový výbor musí být o důvodech těchto zamítnutí informován.

8.   Složka podpory v rámci nástroje ERI Accelerator tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % celkových způsobilých nákladů na vybranou inovační akci.

9.   Způsoby provádění složek podpory v rámci nástroje ERI Accelerator tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou se upřesní v rozhodnutí [zvláštní program].

10.   Smlouva pro vybranou akci stanoví konkrétní milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby prostřednictvím podpory v rámci nástroje ERI Accelerator .

V případě kombinovaného financování ERI lze činnosti související s inovační akcí zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě.

11.   V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo v řádně odůvodněných případech ukončí, nejsou-li měřitelné milníky splněny. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného uvedení na trh zejména v Unii .

Ve výjimečných případech a na doporučení výboru ERI může Komise pod podmínkou přezkumu projektu externími nezávislými odborníky rozhodnout o zvýšení podpory v rámci nástroje ERI Accelerator . Programový výbor musí být o těchto případech informován.

1.    Nezávislí externí odborníci se určí a vyberou na základě výzev k podávání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím, například výzkumným agenturám, výzkumným institucím, univerzitám, normalizačním organizacím, organizacím občanské společnosti či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů.

Odchylně od čl. 237 odst. 3 finančního nařízení a ve vhodných a řádně odůvodněných případech může Komise nebo příslušný financující subjekt transparentním způsobem vybrat jakéhokoli odborníka s patřičnými dovednostmi, který v databázi není uveden, pokud výzva k vyjádření zájmu nevedla k zjištění vhodných nezávislých externích odborníků.

Tito odborníci musí vyhlásit svou nezávislost a schopnost podporovat cíle programu Horizont Evropa.

2.   V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou nezávislí externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek. V odůvodněných a výjimečných případech může být poskytnuta odměna v přiměřené výši nad rámec standardních podmínek na základě příslušných tržních standardů, zejména pokud jde o konkrétní odborníky na vysoké úrovni.

3.   Kromě ustanovení čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení platí, že alespoň jednou ročně se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují jména osobně jmenovaných nezávislých externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů.

3a.     Komise nebo příslušný financující subjekt přijme vhodná opatření na předcházení střetu zájmů, pokud jde o zapojení nezávislých externích odborníků v souladu s článkem 61 a čl. 150 odst. 5 finančního nařízení.

Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, že odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotí, ani v ní neposkytuje poradenství či pomoc.

3-b.     Při jmenování nezávislých externích odborníků přijme Komise nebo příslušný financující subjekt s ohledem na situaci v oblasti akce vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska dovedností, zkušeností a znalostí, včetně specializace, jakož i v oblasti společenských věd a humanitních oborů, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů.

3b.     Pro každý návrh bude případně zajištěn odpovídající počet nezávislých odborníků, aby se zaručila kvalita hodnocení.

3c.     O výši odměny všech nezávislých a externích odborníků jsou Evropský parlament a Rada každoročně informovány. Odměna je hrazena z výdajů programu.

1.     Komise trvale sleduje řízení a provádění programu Horizont Evropa a jeho zvláštního programu, jakož i činností EIT. S cílem posílit transparentnost těchto údajů, jsou také veřejně dostupné a přístupné na webových stránkách Komise v souladu s poslední aktualizací;

Zejména údaje týkající se projektů financovaných v rámci ERV, evropských partnerství, misí, ERI a EIT budou zahrnuty do stejné databáze.

To zahrnuje:

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, pokud jde o změny přílohy V za účelem doplnění nebo změny ukazatelů způsobů dosahování dopadů, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů.

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas , aniž by se zvyšovala administrativní zátěž pro příjemce. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a (případně) členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování, včetně úrovně výzkumníků zapojených do činnosti, aby bylo možné vysledovat jejich kariéru a mobilitu  (32).

3a.     Kvantitativní údaje v co nejvyšší míře doplní kvalitativní analýza, kterou provede Komise nebo unijní či vnitrostátní financující subjekty.

4.     Opatření zaměřená na usnadnění propojení spolupráce v evropském výzkumu a inovacích budou monitorována a přezkoumávána v rámci pracovních programů.

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků , včetně cen ) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.   Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Kromě toho členským státům a příjemcům poskytne včasné a podrobné informace. Zúčastněné subjekty mají k dispozici zprostředkovací služby založené na faktech a informacích prostřednictvím analýzy a příslušnosti k síti s cílem vytvořit konsorcia pro kooperativní projekty se zvláštním důrazem na nalezení příležitostí k navazování kontaktů pro právní subjekty z členských států s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací. Na základě této analýzy lze uspořádat cílené akce pro navazování kontaktů z hlediska zvláštních výzev k podávání návrhů. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

3.   Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh a posílil se dopad programu. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

1.   Hodnocení programu se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace.

2.   Průběžné hodnocení programu se provede za pomoci nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního procesu, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Zahrnuje analýzu portfolia a posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu provádění programu a/nebo jeho přezkum . U programu posoudí dopad, účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou hodnotu Unie.

3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů.

4.   Komise zveřejní a sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a předloží je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

1.   Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce. Pravidla auditu jsou jasná, jednotná a soudržná v celém programu.

2.   Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž jsou pokryty všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.

3.   Komise nebo financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na kombinované přezkumy systémů na úrovni příjemců. Tyto kombinované přezkumy jsou volitelné pro určité druhy příjemců a spočívají v auditu systémů a procesů, který je doplněn o audit operací, provedeném příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí 2006/43/ES (33). Komise nebo financující subjekt je mohou použít ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech.

4.   V souladu s článkem 127 finančního nařízení se mohou Komise nebo financující subjekt spoléhat na audity týkající se použití příspěvků Unie prováděné jinými nezávislými a kompetentními osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie.

5.   Audit může být proveden až dva roky po platbě zůstatku.

5a.     Komise zveřejní pokyny k auditu zaměřené na zajištění spolehlivého a jednotného používání a výkladu postupů a pravidel auditu pro celou dobu trvání programu.

1.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě nebo v případě mezinárodních organizací ověřování v souladu s dohodami, které s nimi byly uzavřeny, u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.

2.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda v souvislosti s finančními prostředky Unie nebo rozpočtovými zárukami podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

3.   Příslušné orgány třetích zemí a mezinárodní organizace mohou být rovněž povinny spolupracovat v souladu s dohodami o vzájemné právní pomoci s Úřadem evropského veřejného žalobce, provádí-li vyšetřování trestných činů spadajících do jeho pravomoci v souladu s nařízením (EU) 2017/1939.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, dohody o spolupráci s třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a další právní závazky, jakož i dohody stanovující rozpočtovou záruku, jež vyplývají z provádění tohoto nařízení, obsahují ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění auditů a kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. To zahrnuje ustanovení, která zajistí, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie nebo na realizaci finanční operace, která je zcela nebo zčásti podpořena rozpočtovou zárukou, udělily rovnocenná práva.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 45 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 45 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 .

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 45 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1290/2013, která se na tato opatření použijí až do jejich ukončení. Pracovní plány a opatření stanovená v pracovních plánech přijatých podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a podle příslušných základních aktů financujících subjektů se rovněž až do svého dokončení nadále řídí nařízením (EU) č. 1290/2013 a těmito základními akty.

2.   Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle předchozího nařízení (EU) č. 1291/2013.