Sdělení Komise o použití článků 2, 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES o podpoře čistých silničních vozidel na podporu nízkoemisní mobility

(2020/C 352/01)

Úvod

Účelem tohoto sdělení je poskytnout vnitrostátním orgánům, veřejným a odvětvovým zadavatelům a provozovatelům vodítko k tomu, jak používat ustanovení článků 2, 3, 4 a 5 směrnice o čistých vozidlech (směrnice 2009/33/ES (1) o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel ve znění směrnice (EU) 2019/1161 (2)).

Předkládá přehled často kladených otázek vztahujících se k provedení a uplatňování těchto ustanovení, zejména pokud jde o oblast působnosti směrnice, definici „čistých vozidel“, minimálních cílů pro zadávání veřejných zakázek, započítávání vozidel, používání databáze Tenders Electronic Daily (dále jen „databáze TED“) podle různých scénářů zadávání zakázek (včetně např. dovybavených vozidel, nahrazování vozidel v rámci stávajících smluv atd.).

Toto sdělení je třeba číst ve spojení s dalšími příslušnými ustanoveními směrnice. Objasňuje ustanovení již obsažená v platných právních předpisech a neukládá žádné další povinnosti vyplývající z těchto platných předpisů ani nezavádí žádné dodatečné požadavky na dotčené příslušné orgány a provozovatele.

Toto sdělení má pouze pomoci veřejným a odvětvovým zadavatelům a provozovatelům dopravy a příslušným vnitrostátním orgánům při uplatňování směrnice. Názory vyjádřené v tomto sdělení nemohou předjímat žádný budoucí postoj Komise v této záležitosti. Pro závazný výklad práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie.

Otázky týkající se oblasti působnosti směrnice

1.   Tabulka 1 v příloze směrnice zařazuje mezi služby zahrnuté do oblasti působnosti směrnice služby sběru odpadu. Nejsou vozy na sběr odpadu vyňaty z oblasti působnosti směrnice v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a)?

Ustanovením čl. 3 odst. 2 písm. a) jsou z oblasti působnosti směrnice vyňata mimo jiné vozidla uvedená v čl. 2 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2018/858 (3) o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, to znamená „jakákoli vozidla s vlastním pohonem zvlášť zkonstruovaná a vyrobená k provádění určité práce, jež nejsou vzhledem ke svým konstrukčním vlastnostem vhodná k přepravě osob ani zboží a která nejsou strojními zařízeními upevněnými na podvozku motorového vozidla.“

Vozy na sběr odpadu do této kategorie nespadají; ty jsou obvykle typově schválené jako vozidla kategorie N2 nebo N3 v souladu s nařízením (EU) 2018/858. Jako takové nejsou vyňaty z oblasti působnosti směrnice o čistých vozidlech.

2.   Mohou být z působnosti této směrnice vyňata všechna vozidla používaná například ozbrojenými silami nebo policií?

Ne. V souladu s článkem 2 směrnice ve spojení s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2018/858 mohou být vyňata pouze ta vozidla, která byla „speciálně zkonstruovaná a vyrobená nebo upravená“ k použití těmito složkami. Například vynětí platí pro policejní dodávku se zvláštním zařízením a majáčkem; na druhou stranu vynětí neplatí pro běžnou dodávku používanou policií k převozu dokumentů z jedné služebny do druhé.

3.   Vztahuje či nevztahuje se tato směrnice na ty případy, kdy si policejní složky pořídí běžná vozidla s úmyslem speciálně upravit je pro své účely (tj. protože mají vlastního mechaniky)? Vztahuje či nevztahuje se tato směrnice na ty případy, kdy si policie pořídí běžné vozidlo a v tomto (nebo v jiném) zadávacím řízení si rovněž pořídí služby, které vedou k jeho speciální úpravě?

V prvním případě – pořízení běžného vozidla za účelem jeho následné vlastní úpravy – platí, že je pořizováno vozidlo, které není „speciálně zkonstruované a vyrobené nebo upravené“ pro použití policií. Tuto zakázku proto nelze vyjmout z oblasti působnosti směrnice.

V druhém případě – pořízení vozidla a jeho následná úprava pro specifické potřeby policie – platí, že jsou-li vozidlo a služby související s jeho úpravou pořízeny ve stejném řízení, lze takto pořízená vozidla považovat za „speciálně upravená“, a lze je tudíž vyjmout z oblasti působnosti směrnice. Jsou-li však služby související s úpravou pořízeny odděleně, zadání zakázky na vozidlo nebude splňovat kritéria vyjmenovaná v článku 2 směrnice, a z toho důvodu nelze takové vozidlo vyjmout z oblasti působnosti směrnice.

V této souvislosti je však třeba též připomenout, že směrnice stanoví minimální vnitrostátní cíle jako minimální podíl čistých vozidel v souhrnném počtu vozidel pořízených v členském státě. Třebaže do působnosti směrnice spadá specifický soubor vozidel, směrnice automaticky nepředepisuje minimální procentní podíl pro jejich konkrétní pořízení. Pokud jde o příklady výše, i tehdy, pokud vozidlo spadá do oblasti působnosti směrnice, se členský stát může rozhodnout nestanovit žádný cíl pro jejich konkrétní pořízení a splnění vnitrostátního cíle zajistit zvýšením cílů u jiných typů vozidel; další podrobnosti o tomto hledisku jsou uvedeny u otázek o vnitrostátních cílech.

4.   Vztahuje se tato směrnice také na smlouvy o veřejných službách zadávaných na základě přímého uzavírání smluv dle nařízení (ES) č. 1370/2007 (4) o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici?

Ano. V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice smlouvy o veřejných službách ve smyslu nařízení (ES) 1370/2007, jejichž předmětem je poskytování služeb v silniční osobní dopravě nad mezní hodnotou, kterou členské státy definují jako nepřekračující příslušnou mezní hodnotu stanovenou v čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení, spadají do oblasti působnosti směrnice bez ohledu na postup použitý pro jejich uzavření (nabídkové řízení nebo přímé uzavření smlouvy).

V tomto ohledu je důležité si vyjasnit, že klíčovým prvkem pro určení, zda smlouva spadá či nespadá do oblasti působnosti směrnice, je mezní hodnota uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice, a nikoli řízení použité pro přidělení zakázky: proto zakázka na částku nižší, než je mezní hodnota stanovená členským státem, může být z oblasti působnosti směrnice vyloučena dokonce i v tom případě, kdy je zadána prostřednictvím nabídkového řízení. Pokud však například členský stát stanoví nižší mezní hodnotu podle čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice a přímé uzavření smlouvy je přípustné nad touto (vnitrostátní) mezní hodnotou, pak toto přímé uzavření smlouvy může spadat do oblasti působnosti směrnice.

5.   V případě použití centralizovaného zadávání zakázek může být zadaná zakázka nad minimální mezní hodnotou stanovenou ve směrnici, zatímco zakázky jednotlivých veřejných zadavatelů budou, byly-li zadány odděleně, pod mezní hodnotou. Mohou být takové zakázky vyňaty z působnosti směrnice?

Ne. Pokud celková hodnota zakázky je nad mezní hodnotou, nemůže být vyňata z působnosti směrnice, i když by její jednotlivé součásti, posuzované odděleně, byly nižší než mezní hodnota.

6.   Podle s čl. 5 odst. 2 směrnice se za datum, které má být bráno v potaz, považuje datum zadání zakázky. Odkazuje to k datu oznámení výsledku zadávacího řízení v databázi TED nebo k uzavření samotné smlouvy?

Čl. 5 odst. 2 směrnice stanoví, že „pro účely výpočtu minimálních cílů pro zadávání zakázek se za datum zakázky, které má být bráno v potaz, považuje datum ukončení zadávacího řízení zadáním zakázky“; v souladu s tímto článkem je datum, které má být bráno v potaz, datem oznámení o výsledku zadávacího řízení uvedeným v databázi TED.

7.   Lze čl. 5 odst. 2 vykládat tak, že zakázky, jejichž zadávací řízení bylo zahájeno před datem provedení směrnice (EU) 2019/1161, budou spadat do oblasti její působnosti, pokud datum jejich zadání připadne na období po 2. srpnu 2021?

Ne. Dle čl. 3 odst. 1 se směrnice vztahuje pouze na zakázky, jejichž zadávací řízení začalo po 2. srpnu 2021.

V této souvislosti je rovněž třeba poznamenat, že zakázky, jejichž datum zadání spadá do druhého referenčního období (tj. po 31. prosinci 2025), se budou počítat do tohoto období, i když zadávací řízení začalo během prvního referenčního období (tj. mezi 2. srpnem 2021 a 31. prosincem 2025).

Viz rovněž otázky 27–29, kde je podrobněji uvedeno, jak se toto ustanovení použije v případě jednotlivých zakázek přidělených na základě rámcových smluv nebo dynamického nákupního systému.

Otázky týkající se definice čistých vozidel

8.   Čistá těžká užitková vozidla definuje čl. 4 bodu 4 písm. b) jako těžká užitková vozidla využívající alternativní paliva -– ve smyslu čl. 2 bodu 1 a 2 směrnice 2014/94/EU (směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva) (5) . Jsou do této definice rovněž zahrnuta hybridní a plug-in hybridní vozidla?

Směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (směrnice 2014/94/EU) v čl. 2 bodě 2 stanoví, že „elektrickým vozidlem“ se rozumí „motorové vozidlo s pohonem zahrnujícím alespoň jedno neperiferní elektrické zařízení jakožto měnič energie s elektricky dobíjeným systémem ukládání energie, který je možno dobíjet externě“. Podle této definice a v souladu s čl. 4 bodem 4 písm. b) směrnice se těžká plug-in hybridní vozidla považují za čistá vozidla, zatímco hybridní vozidla, která nejsou typu plug-in, se za čistá těžká užitková vozidla nepovažují.

9.   Musí plug-in hybridní těžká užitková vozidla ve svém spalovacím motoru používat rovněž alternativní paliva (biopaliva), aby je bylo možno považovat za čistá vozidla v souladu s čl. 4 bodem 4 písm. b) směrnice?

Ne. V souladu s čl. 4 bodem 4 písm. b) směrnice se plug-in hybridní vozidlo definované v čl. 2 bodě 2 směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (směrnice 2014/94/EU) považuje za čisté vozidlo, i když ve svém spalovacím motoru používá konvenční paliva.

Toto lze dále vyjasnit poukazem na to, že plug-in hybridní vozidla budou dobíjena elektřinou; elektrické dobíjení představuje alternativní palivo, které používá plug-in hybridní vozidlo, což umožňuje, aby bylo považováno za vozidlo spadající do oblasti působnosti čl. 2 bodu 2 směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (na rozdíl od hybridních vozidel, která nejsou typu plug-in, a tedy nejsou dobíjena: v jejich případě elektřinu vyrábí výlučně samotné vozidlo a takové vozidlo je poháněno pouze pomocí konvenční nafty/benzinu).

10.   Spadají trolejbusy do oblasti působnosti směrnice? Mohou být započítány jako čistá vozidla pro účely směrnice?

Ano. Směrnice se vztahuje na pořizování silničních vozidel. Podle čl. 4 bodu 3 směrnice se „silničním vozidlem“ rozumí vozidlo kategorie M nebo N ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2018/858. Posledně uvedený článek odkazuje na „motorové vozidlo“, definované jako motorem poháněné vozidlo, které je konstruováno a vyrobeno tak, aby se pohybovalo vlastními prostředky, má alespoň čtyři kola, je úplné, dokončené nebo neúplné a má nejvyšší konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h (čl. 3 odst. 16 nařízení). Trolejbusy této definici vyhovují, a považují se proto za silniční vozidla v kontextu právních předpisů EU o schvalování typu. To potvrdily útvary Komise v odpovědi na dotaz Itálie na šesté schůzi skupiny odborníků ze schvalovacích orgánů, kde bylo objasněno, že na trolejbusy se vztahovala – v té době – směrnice 2007/46/ES (6), kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, a předpis EHK OSN č. 107 (7) o jednotných ustanoveních pro schvalování vozidel kategorie M2 nebo M3 z hlediska jejich celkové konstrukce.

V 18. bodě odůvodnění směrnice je jednoznačně vysvětleno (8), že trolejbusy se vždy považují za čistá vozidla v souladu s čl. 4 odst. 4 písm. b). Pokud jsou poháněny pouze elektřinou nebo používají výhradně motor s nulovými emisemi, nejsou-li připojeny k elektrické síti, považují se rovněž za vozidla s nulovými emisemi. Pokud trolejbus používá rovněž motor s nenulovými emisemi – například je-li používán naftový motor k tomu, aby trolejbus mohl jet, když není připojen k síti – pak se trolejbus nepovažuje za autobus s nulovými emisemi, avšak stále se považuje za čisté vozidlo, podobně jako plug-in hybridní autobus.

11.   Mohou být tramvaje dle směrnice rovněž započítány jako čistá vozidla?

Ne. Tramvaje nespadají do oblasti působnosti směrnice, protože jsou součástí železničního systému a nepovažují se za silniční vozidla podle nařízení (EU) 2018/858. Nespadají tedy do oblasti působnosti směrnice o čistých vozidlech.

Otázky týkající se minimálních cílů pro zadávání zakázek

12.   Musí každá veřejná zakázka / každý veřejný a odvětvový zadavatel splnit minimální požadavky?

Ne. Směrnice poskytuje členským státům plnou flexibilitu v tom, jak budou rozdělovat úsilí mezi různé veřejné a odvětvové zadavatele. Členský stát se může rozhodnout stanovit stejný cíl pro všechny veřejné a odvětvové zadavatele nebo vyšší cíle pro některé zadavatele a nižší cíle – nebo dokonce vůbec žádné cíle – pro jiné, pokud je minimální požadavek splněn na vnitrostátní úrovni.

V této souvislosti je třeba rovněž poznamenat, že – ačkoli směrnice nestanovuje požadavky ve vztahu k jednotlivým zakázkám – může tyto požadavky každý členský stát při provádění směrnice zavést (např. požadovat minimální podíl čistých vozů v každé zakázce).

V závislosti na institucionálních povinnostech v každém členském státě by bylo možné přenést přesné rozdělení na různé úrovně správy – například stanovit cíle (stejné nebo odlišné) pro každý region a umožnit jim dále rozlišovat mezi různými veřejnými a odvětvovými zadavateli na jeho území, a to za předpokladu, že je splněn celkový cíl.

Možné příklady toho, jak může být úsilí sdíleno mezi různými veřejnými a odvětvovými zadavateli v členských státech, by mohly zahrnovat stanovení různých požadavků na základě typu zapojených veřejných a odvětvových zadavatelů (například vyšší cíle pro orgány na vnitrostátní/regionální úrovni, nižší cíle na místní úrovni), a to podle velikosti relevantní veřejné správy (například vyšší cíle pro větší města/provincie, menší cíle nebo žádné cíle pro menší), podle zvláštních charakteristik různých geografických oblastí (například vyšší cíle pro oblasti s vyšším HDP na obyvatele a/nebo oblasti s většími problémy s kvalitou ovzduší), nebo se rozhodnout pro jiný přístup a kritéria, která členský stát považuje za relevantní.

13.   Je plnění cílů posuzováno každoročně?

Ne. Dodržování minimálních cílů pro zadávání zakázek každým členským státem je posuzováno za celé referenční období (od 2. srpna 2021 do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030), a to bez rozlišení na základě toho, kdy byla jednotlivá zadávací řízení uskutečněna (v referenčním období).

Je však třeba poznamenat, že členské státy mohou při provádění směrnice požadovat od veřejných a/nebo odvětvových zadavatelů každoroční dodržování vnitrostátních cílů.

Praktický příklad – otázky 12–13 Následující příklad ukazuje možné rozdělení úsilí ve fiktivním členském státě s pouhými třemi veřejnými/odvětvovými zadavateli na svém území a minimálním cílem pro zadávání zakázek ve výši 45 % v prvním období. Na tomto příkladu se pořízení autobusů prostřednictvím zakázek, které spadají do oblasti působnosti směrnice, uskuteční následovně: Veřejný zadavatel / odvětvový zadavatel Počet pořízených autobusů v roce 2021 Počet pořízených autobusů v roce 2022 Počet pořízených autobusů v roce 2023 Počet pořízených autobusů v roce 2024 Počet pořízených autobusů v roce 2025 Celkový počet autobusů pořízených v referenčním období Veřejný zadavatel / odvětvový zadavatel 1 5 0 10 20 10 45 Veřejný zadavatel / odvětvový zadavatel 2 0 10 0 0 5 15 Veřejný zadavatel / odvětvový zadavatel 3 10 10 5 5 10 40 Celkem členský stát 15 20 15 25 25 100 Cíl = 45 Aby tento členský stát zajistil soulad se směrnicí, musí zajistit, že 45 ze 100 autobusů bude pořízeno v referenčním období jako čistá vozidla. Toho může být dosaženo několika různými způsoby, jako například: — Při stanovení cíle ve výši 45 % pro všechny tři veřejné/odvětvové zadavatele; v tomto případě, aby bylo dosaženo celkového počtu 45 autobusů ze 100, musel by veřejný/odvětvový zadavatel 1 nakoupit 20 čistých autobusů ze 45, veřejný/odvětvový zadavatel 2 7 z 15 a veřejný/odvětvový zadavatel 3 18 ze 40. — Při stanovení cíle ve výši 100 % pro veřejného/odvětvového zadavatele 1 a žádného požadavku pro dva další veřejné/odvětvové zadavatele; to rovněž povede k celkovému počtu 45 čistých autobusů ze 100. — Při stanovení cíle ve výši 50 % pro veřejného/odvětvového zadavatele 1 a 3 a cíle ve výši 30 % pro veřejného/odvětvového zadavatele 2 bude výsledkem 46 čistých autobusů ze 100. — Při stanovení cíle ve výši 60 % pro veřejné/odvětvové dodavatele 1 a 3 a žádného cíle pro veřejného/odvětvového zadavatele 2 (celkem 51 čistých autobusů ze 100). Ve všech těchto případech nemá s ohledem na tuto směrnici žádný význam, kdy v rámci období byly čisté autobusy pořízeny (tj. autobus bude započítán stejným způsobem bez ohledu na to, byl-li pořízen v roce 2022 nebo 2025). To však nebrání členským státům stanovit roční požadavky na vnitrostátní úrovni.

14.   Směrnice zahrnuje různé typy zakázek, včetně nákupu, leasingu, pronájmu vozidel a rovněž smlouvy o veřejných službách a zakázky na služby; čl. 5 odst. 4 a čl. 5 odst. 5 směrnice uvádějí, že počet vozidel, který byl předmětem každé zakázky, by se měl v případě nákupu/leasingu/pronájmu nebo nákupu vozidel na splátky (čl. 5 odst. 4) a smluv o veřejných službách a zakázek na služby (čl. 5 odst. 5) započítávat odlišně. Měla by být za účelem dosažení těchto cílů vozidla pořízená na základě těchto různých typů smluv započítána všechna dohromady, nebo zvlášť?

Jak ukazují tabulky 3 a 4 v příloze směrnice, je stanoven jeden minimální cíl podle kategorie vozidla (tj. lehká užitková vozidla, nákladní automobily, autobusy) pro každý členský stát bez rozlišování různých typů smluv (tj. nákup vozidla, pronájem, služby atd.).

V souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice jsou tyto minimální cíle vypočítány jako minimální procenta čistých vozidel v celkovém počtu silničních vozidel ze souhrnu všech zakázek v oblasti působnosti směrnice, bez rozlišování mezi různými druhy zakázek (tj. nákup vozidla, pronájem, nákup na splátku, zakázka na služby atd.).

Čl. 5 odst. 4 a čl. 5 odst. 5 směrnice vysvětlují, jak by měl být počet vozidel, který byl předmětem jednotlivých zakázek, započítán jako jiný typ zakázky (například nákup vozidla nebo poskytování služeb). Poté co je počet vozidel, která jsou předmětem jednotlivých zakázek, vypočítán podle těchto ustanovení, soulad s cíli může být ověřen na základě součtu všech pořízených vozidel v rámci všech relevantních zakázek a podílu čistých vozidel z tohoto celkového počtu.

Otázky týkající se pořizování vozidel na základě smluv o veřejných službách

15.   Jak budou vozidla započítávána na základě smlouvy o veřejných službách? Měli bychom zvažovat pořízení nových vozidel poskytovatelem služeb? Jak to lze monitorovat?

V souladu s čl. 5 odst. 5 směrnice v případě smluv o službách podle č. 3 odst. 1 písm. b) a čl. 3 odst. 1 písm. c) – tj. smluv o veřejných službách a smluv o službách uvedených v příloze směrnice v tabulce 1 – musí být započítána všechna vozidla používaná pro poskytovaní dané služby.

Tento přístup zajišťuje soudržnost mezi dvěma různými metodami zadávání zakázek (nákup/leasing/nákup na splátky podle čl. 3 odst. 1 písm. a) a uzavírání smluv o veřejných službách a poskytování služeb podle čl. 3. odst. 1 písm. b) a c)) a minimalizuje administrativní zátěž.

Zadávání zakázek na nákup/leasing/nákup na splátky představuje pořízení určitého počtu vozidel veřejnými/odvětvovými zadavateli; z tohoto důvodu jsou všechna vozidla, která byla předmětem takové zakázky, započítána. Podobným způsobem prostřednictvím smluv o službách pořizují veřejní/odvětvoví zadavatelé použití určitého počtu vozidel pro poskytnutí služeb; počet vozidel, která poskytovatel služeb použije k poskytování té služby, proto bude započten, a to nehledě na to, zda daný poskytovatel služeb kupuje nová vozidla nebo používá stávající vozidla.

16.   Pokud je smlouva o službách uzavřena na dobu delší, než je referenční doba, mají se používaná vozidla započítat rovněž do následujícího referenčního období?

Ne. Jak je uvedeno v článku 5 směrnice, datum zadání zakázky určuje referenční období, do kterého by vozidla pořizovaná prostřednictvím zadání zakázky měla být započítána. Ačkoliv by smlouva o službách podepsaná během prvního referenčního období mohla být stále platná v druhém referenčním období, vozidla pořízená na základě této smlouvy se budou započítávat pouze do prvního období.

17.   Jak v případě smlouvy o službách započítat vozidla používaná k poskytování služby, pokud se jejich počet v průběhu referenčního období změní (pravidelné změny nebo jednorázové změny)?

Počet vozidel používaných k poskytování služeb, na které se vztahuje zakázka, bude registrován v době zadání zakázky.

Podstatné změny počtu používaných vozidel mají obvykle dopady na rozpočet a vyžadují určitou formu revize nebo změnu smlouvy, což by mělo být vykázáno.

Nevýznamné změny, které nevyžadují změnu zakázky, nebudou podle směrnice zaznamenány; i když to znamená, že konečný počet vozidel, která jsou vykazována podle směrnice, nemusí být úplně přesný, spolunormotvůrci to považovali za dobrý kompromis mezi přesností a administrativní zátěží, kterou by vyžadovalo zajištění sledování v plném rozsahu a v reálném čase.

18.   Co se stane, pokud poskytovatel služeb v rámci smlouvy na veřejné služby nebo zakázky na služby podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c) je sám odvětvovým nebo veřejným zadavatelem a vztahují se na něj povinnosti stanovené směrnicí 2014/24/EU (9) o zadávání veřejných zakázek a 2014/25/EU (10) o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb? Musí rovněž zaregistrovat nákup nových vozidel, která jsou používána pro poskytování služeb?

Pokud se na poskytovatele služeb vztahuje povinnost použít zadávací řízení stanovená ve směrnici 2014/24/EU nebo směrnici 2014/25/EU, a musí se jimi tedy řídit i v souvislosti s nákupy vozidel, která jsou používána při poskytování této služby, použije se i na tyto nákupy směrnice o čistých vozidlech.

V tomto ohledu by mělo být také připomenuto, že se směrnice vztahuje pouze na zakázky, které spadají do oblasti působnosti směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU nebo nařízení (ES) č. 1370/2007; pokud smlouva mezi dvěma veřejnými/odvětvovými zadavateli nespadá do oblasti působnosti těchto právních nástrojů, pak rovněž nespadá do oblasti působnosti směrnice o čistých vozidlech. V tomto případě však pořízení vozidel posledně uvedeným veřejným/odvětvovým zadavatelem rovněž spadá do oblasti působnosti směrnice o čistých vozidlech (není-li vyloučeno kvůli jiným okolnostem).

Praktické příklady – otázky 15–18 Následující případy ilustrují, jak body popsané v otázkách 15, 16, 17 a 18 budou fungovat v praxi:   Případ 1: Veřejný zadavatel zakoupil během referenčního období 10 autobusů. Všech 10 autobusů se započítává pro účely minimálního cíle pro zadávání zakázek.   Případ 2: Během referenčního období zadal veřejný zadavatel zakázku na provozování své autobusové sítě subjektu, jenž není veřejným ani odvětvovým zadavatelem ve smyslu směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU; zakázka předpokládá, že bude potřeba použít 10 autobusů. Všech těchto 10 autobusů se započítává pro účely cíle, bez ohledu na to, zda poskytovatel služeb koupí nové autobusy nebo použije autobusy stávající; případné nahrazení autobusů se nezapočítává pro účely minimálního cíle pro zadávání zakázek a nemusí být monitorováno/registrováno.   Případ 3: Během referenčního období zadal veřejný zadavatel zakázku na provozování své autobusové sítě jinému veřejnému nebo odvětvovému zadavateli, na nějž se vztahují požadavky směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU; zakázka předpokládá, že bude potřeba použít 10 autobusů. Všech těchto 10 autobusů se započítává pro účely cíle, bez ohledu na to, zda poskytovatel služby koupí nové autobusy nebo použije autobusy stávající. Pokud navíc během referenčního období druhý veřejný/odvětvový zadavatel pořídí jeden nebo více autobusů (například koupí nový autobus, aby nahradil jeden z těch, jež se používaly na základě smlouvy o službách), bude to rovněž započítáno pro účely minimálního cíle pro zadávání zakázek a mělo by být odpovídajícím způsobem vykázáno. V tomto případě by se nákup autobusu druhým veřejným/odvětvovým zadavatelem započítal bez ohledu na to, zda je, či není používán v rámci zakázky na poskytování služeb.   Případ 4: Během referenčního období zadal veřejný zadavatel zakázku na provozování své autobusové sítě jinému veřejnému nebo odvětvovému zadavateli, na nějž se vztahují požadavky směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU. Zakázka předpokládá, že bude potřeba použít 10 autobusů; tato zakázka však nespadá do oblasti působnosti těchto dvou směrnic. V tomto případě nebude zaregistrováno žádné vozidlo pro smlouvu o službách, protože nespadá do oblasti působnosti směrnice; pokud však během referenčního období druhý veřejný/odvětvový zadavatel pořídí jeden nebo více autobusů (například koupí nový autobus, aby nahradil jeden z těch, jež se používaly na základě smlouvy o službách), bude to rovněž započítáno pro účely minimálního cíle pro zadávání zakázek a odpovídajícím způsobem by to mělo být rovněž vykázáno. Ani v tomto případě by se nákup autobusu druhým veřejným/odvětvovým zadavatelem započítal bez ohledu na to, zda je, či není používán v rámci zakázky na poskytování služeb.

Otázky týkající se dovybavení

19.   V souladu s čl. 5 odst. 3 směrnice mohou být vozidla, která splňují definici čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi, v důsledku dovybavení započítána pro účely dodržování minimálních cílů pro zadávání zakázek. Jak by měl být počet dovybavených vozidel uveden v databázi TED a ve vykazování?

Očekává se, že většina případů dovybavení vozidel nebude v databázi TED viditelná – například protože jsou vozidla dovybavena ve vlastní provozovně nebo protože jsou dovybavena na základě smlouvy o službách, která nespadá do oblasti působnosti směrnice. Směrnice nabízí členským státům možnost využít dovybavení jako nákladově efektivního způsobu, jak splnit cíle, ale ve většině případů je třeba tento postup vykazovat odděleně, mimo sběr informací z databáze TED vytvářený Komisí.

V tomto ohledu je třeba připomenout, že v souladu s čl. 10 odst. 2 směrnice předloží členské státy Komisi zprávu o provádění této směrnice, a to včetně počtu a kategorií vozidel, která jsou předmětem příslušných zakázek, na základě údajů poskytnutých Komisí z databáze TED. Soulad s minimálními cíli pro zadávání zakázek bude posuzován především na základě této zprávy, a nikoliv na základě údajů získaných Komisí z databáze TED.

Pokud je dovybavení používáno k dosažení minimálního cíle pro zadávání zakázek a neodráží se v údajích vykázaných v databázi TED, měly by členské státy získat od příslušných veřejných a odvětvových zadavatelů informace o počtech vozidel (pro každou kategorii), která v důsledku dovybavení splňují definici čistého vozidla nebo vozidla s nulovými emisemi, a zahrnout je do zprávy podle čl. 10 odst. 2. Tímto způsobem budou tato vozidla brána v potaz za účelem posouzení souladu s minimálními cíli pro zadávání zakázek.

20.   Jak by se měla v praxi započítávat dovybavená vozidla v případě, kdy vozidla, která byla pořízena před referenčním obdobím, byla v referenčním období dovybavena, aby splňovala definici čistého vozidla? A v případě, kdy jsou nakoupena nová nečistá vozidla, a poté ve stejném referenčním období dovybavena?

Jak dovybavení vozidel nakoupených před začátkem referenčního období, tak nákup a následné dovybavení vozidel během stejného referenčního období lze započítat, třebaže způsob provedení a jejich účinné dopady, pokud jde o minimální cíle pro zadávání zakázek, se budou mírně lišit, jak ukazují následující příklady.

Praktické příklady – otázka 20 Případ 1 Veřejný zadavatel nakoupí v referenčním období 10 nových naftových autobusů. Pro účely minimálních cílů pro zadávání zakázek bylo pořízeno 10 vozidel, z nichž žádné není čisté. Případ 2 Veřejný zadavatel nakoupí v referenčním období 10 nových autobusů na bateriový elektrický pohon. Pro účely minimálních cílů pro zadávání zakázek bylo pořízeno 10 čistých vozidel (s nulovými emisemi). Případ 3 Veřejný zadavatel vlastní 10 naftových autobusů, které byly pořízeny před vstupem nové směrnice v platnost. V referenčním období je dovybaví, aby jezdily výhradně na elektřinu. Pro účely minimálních cílů pro zadávání zakázek bylo pořízeno 10 čistých vozidel (s nulovými emisemi). V tomto případě je dopad tohoto případu fakticky stejný jako v případě 2. Případ 4 Veřejný zadavatel nakoupil v referenčním období 10 nových naftových autobusů; poté je v tomtéž období dovybavil bateriovým elektrickým pohonem. V tomto případě budou zaznamenány dvě oddělené zakázky: Nejprve zakázka na 10 nečistých vozidel (stejně jako v případu 1), poté zakázka (dovybavením) na 10 čistých vozidel s nulovými emisemi (stejně jako v případu 3). Tak bude celkově započítána zakázka týkající se 20 vozidel, z nichž je 10 vozidel s nulovými emisemi a 10 není čistých.

Otázky týkající se používání databáze TED

21.   Jak bude databáze TED používána pro monitorování provádění směrnice? Co musí veřejní zadavatelé a odvětvoví zadavatelé zapsat do databáze TED pro účely směrnice?

U každé zakázky, která spadá do oblasti působnosti směrnice, musí být shromážděny následující informace: celkový počet vozidel, jichž se týká zakázka; počet vozidel (z tohoto celkového počtu), která splňují podmínky „čistého vozidla“ ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice, a počet vozidel (z celkového počtu vozidel), která splňují podmínky „těžkého užitkového vozidla s nulovými emisemi“ v souladu s čl. 4 bodu 5 směrnice.

Tato informace je známa v době zadání zakázky a je už často uvedena v otevřených textových polích databáze TED. Vzhledem k tomu, že v současnosti neexistuje požadavek na poskytnutí této informace, není tomu však tak vždy; dále, i když je tato informace v databázi TED uvedena, není vždy zapsána do stejného textového pole, protože neexistuje v tomto smyslu žádný jasný požadavek. V současnosti proto není možné získat tuto informaci z databáze TED automaticky a manuální získávání relevantních informací je časově velmi náročné.

Z těchto důvodů další verze elektronického formuláře zavedeného prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1780, (11) kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek, bude zahrnovat tři následující pole, pro všechny zakázky s kódem CPV relevantním pro směrnici:

—

BT-715 Vozidla – Počet všech vozidel (bez ohledu na to, zda se jedná o čistá vozidla, či nikoli) spadajících do působnosti směrnice 2009/33/ES. Daná vozidla jsou předmětem zakázky na nákup, leasing, pronájem, nákup na splátky nebo je jejich využívání předmětem smluvního závazku na poskytování zakoupené služby spadající do působnosti směrnice 2009/33/ES.

—

BT-716 Čistá vozidla – Počet čistých vozidel, jež odpovídají definici uvedené ve směrnici 2009/33/ES a spadají do její působnosti. Daná vozidla jsou předmětem zakázky na nákup, leasing, pronájem, nákup na splátky nebo je jejich využívání předmětem smluvního závazku na poskytování zakoupené služby spadající do působnosti směrnice 2009/33/ES.

—

BT-725 Vozidla s nulovými emisemi – Počet těžkých vozidel s nulovými emisemi, jež odpovídají definici uvedené ve směrnici 2009/33/ES a spadají do její působnosti. Daná vozidla jsou předmětem zakázky na nákup, leasing, pronájem, nákup na splátky nebo je jejich využívání předmětem smluvního závazku na poskytování zakoupené služby spadající do působnosti směrnice 2009/33/ES.

Jakmile budou tyto elektronické formuláře zavedeny, bude možné automaticky získat počet silničních vozidel a počet čistých silničních vozidel a silničních vozidel s nulovými emisemi. To usnadní všem členským státům registraci a monitorování zadávání zakázek. Komise tyto informace shromáždí a zveřejní je na svých internetových stránkách.

Je třeba poznamenat, že pole uvedená výše (BT-715, BT-716 a BT-725), která budou používaná pro monitorování prostřednictvím elektronických formulářů, jsou volitelná. Pokud má členský stát v úmyslu umožnit monitorování provádění směrnice prostřednictvím databáze TED, doporučuje se, aby zavedl tato pole na vnitrostátní úrovni jako povinná. Pokud tato pole nejsou v členském státě používána, musí být na vnitrostátní úrovni zavedena nějaká forma systému určeného k monitorování a vykazování.

22.   Členské státy jsou povinny uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí 2019/1161 nejpozději do 2. srpna 2021; nové elektronické formuláře včetně vyhrazených polí v databázi TED však budou k dispozici od 14. listopadu 2022. Jak bude v mezičase monitorován pokrok?

Zahrnutí vyhrazených polí (počet vozidel, počet čistých vozidel, počet vozidel s nulovými emisemi) v nových elektronických formulářích umožní automatické získávání informací z databáze TED. Pro období mezi koncem prováděcího období (2. srpna 2021) a zavedením nových elektronických formulářů pro databázi TED mohou být informace o počtu vozidel, čistých vozidel a vozidel s nulovými emisemi, jichž se týkají jednotlivé zakázky, zapsány v textovém poli II.2.14) „Další informace“. Členské státy jsou vyzývány, aby při provádění a uplatňování směrnice využívaly toto volné textové pole a usnadnily tak shromažďování informací.

23.   V souvislosti s oznámením o výsledcích zadávacích řízení uveřejněných v databázi TED může vzniknout problém u zakázek, které zahrnují vozidla různých kategorií, pro která jsou stanovena odlišná procenta (například autobusy a osobní automobily). Jak by v takovém případě měli veřejní/odvětvoví zadavatelé zakázku vykazovat?

Na základě nynějších zkušeností očekáváme pouze relativně omezený počet oznámení o výsledku zadávacího řízení, kterých se tento problém dotkne. Veřejní a odvětvoví zadavatelé by obecně měli pokud možno používat samostatné části pro různé kategorie vozidel.

V těch případech, kdy oznámení o výsledku zadávacího řízení musí zahrnovat různé kategorie vozidel, doporučujeme následující postup:

—

Zařadit kódy CPV pro obě skupiny vozidel; vybrat jako hlavní kód CPV pro tu kategorii vozidel, která zahrnuje největší počet vozidel, a druhý kód / ostatní kódy pro další kategorie vozidel jako sekundární kódy CPV (například pokud se oznámení týká 10 autobusů a 5 dodávkových vozidel, vybrat jako hlavní kód CPV kód pro autobusy a jako sekundární kód CPV kód pro dodávková vozidla).

—	Pouze zaznamenat ve vyhrazených polích počet vozidel v kategorii, která se týká nejvyššího počtu vozidel (například když se oznámení týká 10 autobusů a 5 dodávkových vozů, zahrnout pouze 10 autobusů)

—	Zahrnout počet dalších vozů do pole II.2.14.) „Další informace“

24.   Co se stane, když veřejný zadavatel nebo odvětvový zadavatel použije elektronické formuláře databáze TED pro zakázky, které nespadají do oblasti působnosti směrnice, například protože jsou nižší než minimální mezní hodnoty nebo protože vozidla pořizovaná zakázkou jsou vyňata z oblasti působnosti směrnice? Jak můžeme zabránit tomu, aby vozidla, na která se tyto zakázky vztahují, byla započítána za účelem minimálních cílů pro zadávání zakázek podle směrnice i přesto, že nespadají do její působnosti?

Pokud je elektronický formulář použit pro zakázky, které nespadají do oblasti působnosti směrnice (například protože je jejich hodnota nižší než mezní hodnota), vyhrazená pole (počet vozidel pořizovaných prostřednictvím zadání zakázky v oblasti působnosti směrnice, počet čistých vozidel, počet vozidel s nulovými emisemi) by měla buď zůstat prázdná, nebo do nich lze vepsat „0“ tak, aby odpovídající počet vozidel nebyl při získávání informací z databáze TED započítán.

25.   Čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice umožňuje členským státům stanovit v případě uzavírání smluv o veřejných službách mezí hodnotu, která může být stejná nebo nižší než ta, která je stanovena v čl. 5 odst. 4 nařízení (ES) č. 1370/2007. Jak mohou být tyto zakázky monitorovány v databázi TED, pokud členský stát stanoví nižší mezní hodnotu?

Pokud se členský stát rozhodne stanovit nižší hodnotu, bylo by v zásadě možné zapsat do databáze TED smlouvy o veřejných službách s nižší hodnotou, než je mezní hodnota EU podle čl. 5 odst. 4 nařízení (ES) č. 1370/2007.

Pokud zakázka, které se to týká, už musí být registrována v databázi TED podle vnitrostátních pravidel, je jednoduché zapsat počet silničních vozidel do příslušného elektronického formuláře s minimální dodatečnou administrativní zátěží.

Pokud zakázka v současné době vykazována být nemusí, jsou možné různé možnosti vykazování; všechny však s sebou nesou určitou administrativní zátěž:

—	Členské státy mohou vyžadovat, aby zakázka byla vykazována v databázi TED.

—

Případně mohou členské státy vyžadovat, aby veřejní a odvětvoví zadavatelé vykázali počet silničních vozidel (čistých vozidel a vozidel s nulovými emisemi) v těchto zakázkách na vnitrostátní úrovni; členské státy pak mohou tyto údaje zahrnout do vnitrostátních výkazů bez použití databáze TED. Potřeba paralelního vykazování počtu vozidel, jichž se týkají tyto relativně malé zakázky, rovněž znamená určitou úroveň další administrativní zátěže.

Chceme vyzvat členské státy, aby při rozhodování o těchto otázkách v souvislosti s provedením této směrnice braly v potaz příslušné výhody a dopady těchto různých možností.

Otázky týkající se zadávání zakázek před koncem období provádění

26.   Jsou směrnicí ovlivněny stávající smlouvy o poskytování služeb podepsané před 2. srpnem 2021? Jak nakládat s náhradou vozidel v rámci těchto zakázek?

Rámcové smlouvy nebo smlouvy o veřejných službách v oblasti služeb veřejné dopravy, které byly uzavřeny před 2. srpnem 2021, nespadají do oblasti působnosti směrnice. Kromě toho, jak je vysvětleno v souvislosti s otázkou 13, dokonce i když smlouva o službách spadá do oblasti působnosti směrnice, počtem vozidel, která je třeba brát v potaz pro účely minimálního cíle pro zadávání zakázek, je počet vozidel, která jsou používána k poskytování služeb, a nikoliv počet vozidel, která by mohla být nahrazena poskytovatelem služeb po dobu trvání smlouvy.

Jak již však bylo podrobněji vysvětleno výše v souvislosti s otázkou 14, od poskytovatele služeb může být vyžadováno, aby vykázal nákup vozidel, pokud je sám veřejným zadavatelem nebo odvětvovým zadavatelem a vztahují se na něj požadavky směrnic 2014/24/EU nebo 2014/25/EU.

Praktické příklady – otázky 17, 18 a 26 Případ 1: Před 2. srpnem 2021 zadal veřejný zadavatel zakázku na provozování své autobusové sítě subjektu, který není veřejným zadavatelem nebo odvětvovým zadavatelem podle směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU. Smlouva o službách nespadá do oblasti působnosti směrnice a nezapočítává se pro účely minimálních cílů pro zadávání zakázek. Žádný z autobusů, jichž se zakázka týká, se nezapočítává pro účely cíle; případné nahrazení autobusů se rovněž nezapočítává a nemusí být monitorováno/registrováno. Případ 2: Před 2. srpnem 2021 zadal veřejný zadavatel zakázku na provozování své autobusové sítě agentuře provozující veřejnou dopravu, která je rovněž veřejným zadavatelem nebo odvětvovým zadavatelem, na nějž se vztahují požadavky směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU. Smlouva o službách nespadá do oblasti působnosti směrnice a nezapočítává se pro účely minimálních cílů pro zadávání zakázek. Zakázka týkající se autobusů zadaná agentuře provozující veřejnou dopravu však spadá do oblasti působnosti směrnice. Pokud proto během referenčního období agentura nahradí jeden nebo více autobusů, které používá na poskytování služby, bude tento nákup započítán pro účely minimálních cílů pro zadávání zakázek a v tomto smyslu bude vykázán (v tomto případě se nákup autobusu započítá bez ohledu na to, zda je používán pro účel smlouvy o službách).

Otázky týkající se uplatnění směrnice v případě rámcových smluv a dynamických nákupních systémů

27.   Jak lze požadavky směrnice uplatňovat při zadávání zakázek na základě dynamického nákupního systému nebo rámcových smluv?

Směrnice se použije na zadávání jednotlivých zakázek na základě rámcových smluv nebo v rámci dynamického nákupního systému. Pro účely směrnice by mělo být zváženo samostatné oznámení o výsledku zadávacího řízení v souladu s ustanoveními čl. 5 odst. 2. Lze je vykázat následujícím způsobem:

—

Dynamický nákupní systém v souladu s čl. 50 odst. 3 směrnice 2014/24/EU, „Oznámení o výsledku zadávacího řízení v rámci dynamického nákupního systému zašlou veřejní zadavatelé do 30 dnů od zadání každé veřejné zakázky. Mohou však tato oznámení sdružit po čtvrtletích. V takovém případě veřejní zadavatelé odesílají sdružená oznámení do 30 dnů od konce každého čtvrtletí.“

—	Způsob použití elektronických formulářů pro jednotlivé zakázky na základě rámcových smluv je vysvětlen v Manuálu realizace politiky v oblasti elektronických formulářů: Viz zejména následující část manuálu:

28.   Vztahuje se směrnice na zadávací řízení na základě dříve zavedeného dynamického nákupního systému nebo rámcové smlouvy, když směrnice vstoupí v platnost během období platnosti systému?

Ne. V souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice spadají do její oblasti působnosti pouze zakázky, u nichž byla zaslána výzva k účasti v soutěži po 2. srpnu 2021. Dynamický nákupní systém nebo rámcová smlouva, u nichž byla výzva k účasti v soutěži zaslána před tímto datem, proto nespadají do oblasti působnosti směrnice, i když jednotlivé zakázky založené na dynamickém nákupním systému mohou být zadány po tomto datu. Viz rovněž otázka 7.

29.   Do kterého období se započítávají příslušná vozidla, pokud jsou rámcová smlouva nebo dynamický nákupní systém zavedeny během prvního referenčního období, ale jednotlivé zakázky jsou zadány během druhého období?

V souladu s čl. 5 odst. 2 směrnice se za datum, které má být bráno v potaz, považuje datum ukončení řízení zadáním zakázky. Pro rámcové dohody nebo dynamický nákupní systém je to datum zadání jednotlivých zakázek. Proto v případě jednotlivých zakázek zadaných během druhého referenčního období jako součást rámcové smlouvy nebo dynamického nákupního systému, který byl zřízen během prvního období, budou dotčená vozidla započítána do druhého referenčního období.

Viz rovněž otázka 7.

Otázky týkající se zadávacích řízení s účastí veřejných zadavatelů z jiných členských států

30.   Jak se v databázi TED vykáže případ, kdy je organizováno společné zadávací řízení, jehož se účastní veřejní/odvětvoví zadavatelé z různých členských států – například pokud společné zadávání zakázek na čisté autobusy organizuje evropské seskupení pro územní spolupráci jménem svých členů z různých členských států –, aby se zajistilo, že vozidla jsou pro účely minimálních cílů pro zadávání zakázek přidělena správně příslušnému členskému státu?

Výše uvedené společné zadávání zakázek se uvádí v databázi TED jako jeden záznam; příslušná vozidla budou proto automaticky přidělena členskému státu, kde má sídlo veřejný/odvětvový zadavatel. Aby se zajistilo, že jsou vozidla správně rozdělena mezi zapojené členské státy pro účely minimálních cílů pro zadávání zakázek, rozdělení vozidel, čistých vozidel a vozidel s nulovými emisemi mezi členské státy se zapíše do pole II.2.14 „Další informace“. Útvary Komise poté manuálně opraví započítání těchto vozidel v systému, aby odráželo skutečné rozdělení mezi zapojené členské státy.

---

(1)  Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 116).

(3)  Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1. Podle článku 88 nařízení (EU) 2018/858 se směrnice 2007/46/ES zrušuje s účinkem od 1. září 2020.

(7)  https://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=12920&no=1

(8)  „Je třeba poukázat na skutečnost, že trolejbusy se považují za autobusy s nulovými emisemi, pokud jsou poháněny pouze elektřinou nebo používají výhradně hnací ústrojí s nulovými emisemi (nejsou-li připojeny k elektrické síti); není-li tomu tak, považují se stále za čistá.“

(9)  Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(10)  Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.

(11)  Úř. věst. L 272, 25.10.2019, s. 7.