Stanovisko Evropského výboru regionů – Plán pro čistý vodík příspěvek místních a regionálních orgánů ke klimaticky neutrální Evropě

(2020/C 324/07)

Zpravodajka: Birgit HONÉ (DE/SES), ministryně pro spolkové a evropské záležitosti a regionální rozvoj spolkové země Dolní Sasko Odkaz: stanovisko z vlastní iniciativy

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Význam pro dosažení klimaticky neutrální EU do roku 2050

1.

výslovně vítá, že Evropská rada schválila cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU a že Evropská komise svým návrhem evropského právního rámce pro klima (1) zamýšlí učinit tento cíl pro EU právně závazným;

2.

zdůrazňuje, že zejména po koronavirové krizi je důležité nastolit environmentálně a sociálně udržitelný růst. Základním aspektem hospodářského oživení po skončení pandemie COVID-19 musí být Zelená dohoda pro Evropu (2) a technologické a sociální inovace založené na účinném využívání energie a zdrojů a šetrné ke klimatu. Jednou z těchto technologií budoucnosti je i čistý vodík, který musí být nyní v EU důrazně podporován;

3.

proto výslovně vítá, že Komise nyní předčasně splní požadavek vznesený v tomto stanovisku, tj. předložit strategii EU pro vodík (3). Dále vítá, že je díky přepracovanému návrhu víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027 a jeho plánu pro oživení možné posílit budování hospodářství založeného na využívání čistého vodíku, a vyzývá Radu a Evropský parlament, aby tyto možnosti v legislativním procesu zachovaly;

4.

připomíná, že cíl klimatické neutrality vyžaduje naprosté přebudování systému dodávek elektřiny a tepla a také chlazení, a zejména zásadní změny v průmyslu a dopravě. Bude zapotřebí mnoha různých technologických řešení založených na energii z obnovitelných zdrojů. V zájmu urychlení vývoje slibných technologií musí být ale také tyto technologie cíleně podporovány. K dosažení tohoto cíle bude v budoucnosti nutné využívat čistý vodík, derivované syntetické vstupní suroviny a derivovaná syntetická paliva (4), a proto je třeba je cíleně podporovat; V tomto ohledu je třeba položit zvláštní důraz na zelený vodík z obnovitelných zdrojů energie;

5.

domnívá se, že v této rané fázi vývoje trhu je v souvislosti s potenciálním využitím čistého vodíku vhodný otevřený přístup, neboť určitý podíl čistého vodíku je v řadě odvětví realistický. Domnívá se, že v dalších fázích budování trhu bude nutné se zaměřit na slibné možnosti využití;

6.

upozorňuje v této souvislosti na skutečnost, že čistý vodík a e-paliva jsou oproti přímému využití elektřiny z obnovitelných zdrojů kvůli ztrátám, k nimž dochází při jejich přeměně, méně účinná, což by navíc v dlouhodobém horizontu mohlo vést k vyšším nákladům u řady způsobů využití. Proto se ve střednědobém až dlouhodobém horizontu považují za prioritní ty oblasti využití čistého vodíku resp. e-paliv, kde se vodík používá jako surovina nebo kde nelze provádět opatření v oblasti energetické účinnosti ani uplatňovat přímou elektrifikaci (např. výroba čpavku a oceli, nákladní a dálková doprava, procesy probíhající za vysokých teplot a sezónní skladování elektřiny), a části zastavěného prostředí / dálkového vytápění v případech, kdy nejsou tepelná čerpadla nebo teplárenské sítě účinné;

7.

navrhuje, aby Komise nechala prozkoumat potenciál pro výrobu zeleného vodíku v EU, mj. v méně rozvinutých regionech NUTS2, a v sousedních regionech (např. na Blízkém východě a v severní Africe) a zohlednit při tom zejména jeho konkurenční pozici v porovnání s přímým využíváním elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, neboť komplexní a podrobné znalosti potenciálu využitelného pro různé scénáře jsou důležitým základem pro rozvoj hospodářství založeného na využívání čistého vodíku v Evropě. Kromě toho by bylo možné prozkoumat, do jaké míry by mohl být modrý vodík používán jako přechodné řešení;

8.

doporučuje členským státům, aby zahrnuly rozvoj hospodářství založeného na využívání zeleného vodíku do přezkumu svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v roce 2023 a aby v úzké spolupráci se všemi zainteresovanými stranami vypracovaly integrované vnitrostátní strategie využívání vodíku, včetně prováděních opatření. Při přípravě a provádění těchto projektů by členské státy měly úzce spolupracovat s regionálními a místními orgány, popř. s jejich celostátními a regionálními sdruženími a vědeckou obcí. Doporučuje se, aby každý členský stát prozkoumal potenciál pro výrobu zeleného vodíku;

Aspekty udržitelnosti

9.

zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska je udržitelnou metodou výroby vodíku pouze vodík získaný elektrolýzou vody s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů (zelený vodík). Proto musí být zelený vodík při budování hospodářství založeného na využívání vodíku středem pozornosti EU i členských států. Do doby, než ho bude k dispozici dostatečné množství, lze emise CO2 z nynější výroby vodíku snižovat za pomoci přechodných technologických řešení – např. modrého vodíku. Při tom musí být zaručeno, že při budování hospodářství založeného na využívání vodíku nebudou stát přechodu na zelený vodík v cestě žádné překážky. Přechodná řešení musí být oproti zelenému vodíku skutečně výrazně výhodnější z hlediska nákladů a rychlosti svého zavedení a nesmějí vytvořit dlouhodobé ustrnutí na zvoleném postupu;

10.

považuje za nutnou komplexní a transparentní klasifikaci a certifikaci udržitelnosti vodíku a e-paliv a plošné a povinné využívání příslušných souvisejících certifikátů. Pouze na základě těchto přísně, jasně a diferencovaně koncipovaných certifikátů, díky nimž bude rovněž možné rozlišovat mezi modrým a zeleným vodíkem, lze rozvíjet trh v oblasti zeleného vodíku. VR žádá Komisi, aby se zasadila o uspíšení procesu klasifikace plynů v rámci Evropského plynárenského regulačního fóra (Madridské fórum) a aby co nejdříve předložila návrh klasifikačního a certifikačního systému, který v souladu se stávajícími právními předpisy určí obnovitelné zdroje energie; v této souvislosti požaduje, aby bylo přezkoumáno sloučení stávajících paralelních systémů pro záruky původu (článek 19 druhé směrnice o obnovitelných zdrojích energie) a pro certifikáty udržitelnosti (články 25–31 téže směrnice). Komise by se měla zasadit o mezinárodní šíření evropského systému certifikátů / záruk původu, který musí být vypracován;

Zvláštní úloha regionů

11.

zdůrazňuje, že zelený vodík lze vyrábět a využívat decentralizovaně, a může se proto v budoucnosti podílet na decentralizovanějších dodávkách energie, o nichž se hovoří v dlouhodobé strategii Komise „Čistá planeta pro všechny“ (5) a které VR podporuje (6). Zelený vodík může podpořit regionální a místní rozvoj, jelikož důležité články hodnotového řetězce lze vybudovat v regionech a obcích, což může mít pozitivní dopad na zaměstnanost a malé a střední podniky. Kromě toho může být přebytek tepla z výroby zeleného vodíku využíván k místním a regionálním dodávkám tepla a vodík, který vzniká jako vedlejší produkt při určitých procesech, může být na místní a regionální úrovni využíván v rámci zpětného získávání tohoto plynu;

12.

výslovně zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají při budování hospodářství založeného na využívání vodíku rozhodující roli. Mnoho místních a regionálních orgánů vypracovává strategie využívání vodíku, podpůrné programy a konkrétní projekty, například v rámci evropského partnerství „Hydrogen Valleys“ (7). Místní a regionální orgány hrají díky svým přesným znalostem místních podmínek, vazbám na místní subjekty, dohledu nad plánováním a schvalováním a různým regionálním a místním možnostem pobídek a podpory, veřejným zakázkám a pravomocem v oblasti profesního a akademického vzdělávání a odborné přípravy nepostradatelnou úlohu při rozvoji trhu;

13.

v této souvislosti zdůrazňuje, že regiony mohou plnit důležitou propojovací funkci při vypracování regionálních strategií a podpůrných programů pro zelený vodík, a zajišťovat tak integrovaný rozvoj regionálních hodnotových řetězců zeleného vodíku. Prostorová blízkost jeho výroby a využívání jim umožňuje budovat zprvu jen místní vodíkové sítě, které lze postupem času rozšiřovat. Centralizované rozsáhlé dodávky vodíku v průmyslových klastrech mohou být provázány s decentralizovanou poptávkou z oblasti průmyslu, dopravy, budov a vyrovnávání zátěže v okolí průmyslového klastru na regionální, celostátní a mezinárodní úrovni (propojování odvětví). Zvláště atraktivní by v tomto ohledu mohla být místa v blízkosti přístavů, protože v dlouhodobém výhledu mají vhodnou polohu i pro dovoz vodíku či e-paliv. VR důrazně vyzývá Evropskou komisi, aby podpořila vypracování a uskutečňování těchto regionálních strategií a programů v zájmu hodnotových řetězců a klastrů zeleného vodíku;

Koordinace budování trhu

14.

připomíná, že se trh v oblasti zeleného vodíku nemůže rozvíjet bez značných investic, mj. i ze strany soukromého sektoru, a ty lze podnítit jen v případě, že bude existovat důvěra v dlouhodobý rozvoj trhu. Důvěru lze budovat mj. prostřednictvím ambiciózních a závazných cílů, jasného právního rámce, detailní strategie a konkrétního plánu pro zelený vodík;

15.

v této souvislosti vyzývá Komisi, aby svou vizi, zejména pokud jde o zelený vodík na období do roku 2030 a do roku 2050, formulovala v ohlášené strategii EU pro vodík pro celou EU a aby s přihlédnutím k doporučením uvedeným v tomto stanovisku nastínila oblasti využití zeleného vodíku, způsob jeho uvádění na trh a možnosti podpory dalších inovací;

16.

vyzývá Komisi, aby spolu se strategií EU pro vodík předložila integrovaný plán, který bude sestávat z nelegislativních a legislativních opatření v oblasti rozvoje evropského hospodářství založeného na využívání čistého vodíku a jednotného trhu s vodíkem zaměřeného na zelený vodík. Tento plán by měl vycházet z doporučení předložených v tomto stanovisku a z doporučení strategického fóra pro významné projekty společného evropského zájmu. Strategie EU pro vodík by měla zahrnovat ambiciózní cíle týkající se kapacit pro výrobu zeleného vodíku (a vycházet při tom z analýzy potenciálu v oblasti regionální produkce) a měla by podporovat systematické rozšiřování výroby vodíku a jeho používání prostřednictvím vytváření příslušných hodnotových řetězců. Strategie má přispět k celounijní koordinaci rozvoje nabídky, poptávky a infrastruktury, ale i regulačních činností a podpory na úrovni EU, členských států i místních a regionálních orgánů, se zvláštním zohledněním zmíněné propojovací funkce regionů při rozvoji výroby a využívání zeleného vodíku v rámci transformace energetiky a surovin;

17.

považuje rozvoj hospodářství založeného na využívání zeleného vodíku za zásadní pro udržitelnou průmyslovou politiku, o niž usiluje Zelená dohoda pro Evropu. Má-li být „zelený“ vodík konkurenceschopný, musí dojít k modernizaci technologie elektrolyzéru na gigawattovou úroveň. Výroba elektrolyzérů v členských státech EU nabízí nové příležitosti (z hlediska zaměstnanosti) a skýtá potenciál pro vývoz do celého světa. VR důrazně vyzývá Evropskou komisi, aby ji podpořila. Upozorňuje na nutnost zapojit evropské regiony – spolu s průmyslem – do rozvoje meziodvětvových vodíkových hodnotových řetězců propojujících nabídku, infrastrukturu a poptávku. Vyzývá Komisi, aby v rámci provádění nové průmyslové strategie pro Evropu (8) podpořila rozhodující trhy v oblasti technologií a systémů pro zelený vodík a využívání těchto technologií a systémů k výrobě klimaticky neutrálních výrobků zejména v ocelářském, cementářském a chemickém průmyslu. Požaduje, aby Komise co nejdříve přijala avizovanou strategii EU pro čistou ocel a aby se v ní soustředila na využívání zeleného vodíku;

18.

výslovně vítá, že byl v nové průmyslové strategii oznámen záměr založit Evropskou alianci pro čistý vodík. Požaduje, aby tato aliance byla vytvořena co nejdříve, aby se zaměřovala na zelený vodík a aby pomohla EU stát se průkopníkem této klíčové technologie tím, že bude přispívat ke koordinaci a k výměně znalostí a zkušeností. Požaduje, aby byly v souladu s oznámením Komise do této aliance důsledně zapojovány regiony a malé a střední podniky;

19.

upozorňuje na to, že rostoucí integrace jednotlivých odvětví z důvodu využívání stejných zdrojů energie vyžaduje důslednější systémový přístup k odvětvím. Zdůrazňuje, že ve strategii Komise pro integrovaný energetický systém a v její strategii EU pro vodík musí být vyzdvižen systémový význam zeleného vodíku pro sektorovou integraci ve vztahu k jiným formám energie, jako je elektřina, obnovitelné plyny a e-paliva, v rámci budoucího energetického a hospodářského systému a musí být nastíněny způsoby provádění, které budou sloužit systému. V obou dokumentech musí být nastíněny způsoby provádění, které budou sloužit systému, a uplatňování nových, individuálních tržních předpisů, na jejichž základě bude vytvořen fungující trh s vodíkem, který na jedné straně podnítí výrobu vodíku a jeho využívání a na druhé straně bude dobře integrován s trhem s elektřinou a plynem; (9)

Podpůrné rámcové právní předpisy a budování infrastruktury v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu

20.

poukazuje na skutečnost, že hlavním předpokladem budování trhu v oblasti zeleného vodíku v Evropě je dynamický rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny. Vzhledem ke zpřísnění cílů EU v oblasti klimatu pro rok 2030 požaduje přepracování směrnice o obnovitelných zdrojích energie, přičemž je nutné odpovídajícím způsobem zpřísnit zejména cíl EU týkající se podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Vybízí členské státy a místní a regionální orgány, aby vytyčily ambiciózní celostátní, regionální a místní cíle pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů, např. větrné a solární energie. Očekává, že určitým impulsem pro toto odvětví bude strategie pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve větrných elektrárnách na moři, již Komise hodlá přijmout, a to včetně financování inovativních projektů v oblasti výroby zeleného vodíku na moři;

21.

doporučuje Komisi, aby přezkoumala, zda akty v přenesené pravomoci a druhá směrnice o obnovitelných zdrojích energie poskytují v přechodné fázi dostatečné pobídky k využívání e-paliv na bázi emisí CO2 z průmyslové činnosti resp. zachycování a využívání CO2. Při tom je však třeba zajistit, aby se zamezilo jak dvojímu započítávání snížení emisí skleníkových plynů, tak i plnému započítávání e-paliv jako „obnovitelných“;

22.

žádá rovněž, aby v souladu s druhou směrnicí o obnovitelných zdrojích energie byly co nejdříve vypracovány akty v přenesené pravomoci, které stanoví jasná pravidla, pokud jde o klasifikaci elektřiny dodávané ze sítě pro výrobu vodíku (článek 27 směrnice) a minimální požadavky na snížení emisí skleníkových plynů z e-paliv (článek 25 směrnice);

23.

zdůrazňuje, že při využívání elektřiny dodávané ze sítě pro výrobu vodíku musí být zajištěno síťové a systémové provádění elektrolýzy (řízení poptávky). Požaduje, aby se ve strategii EU pro vodík a v národních a regionálních strategiích pro vodík počítalo s budováním dodatečných kapacit pro výrobu zelené elektřiny pro elektrolýzu;

24.

poukazuje na skutečnost, že internalizace externích nákladů vytváří spravedlivé podmínky hospodářské soutěže pro různé zdroje energie a zvyšuje ekonomickou atraktivitu zeleného vodíku. Proto podporuje rozsáhlé přepracování směrnice o zdanění energie, aby bylo zdanění energie sladěno s cíli Zelené dohody pro Evropu a vodík a e-paliva byly zahrnuty do oblasti působnosti směrnice. Vybízí členské státy, aby využívaly stávajících možností ekologického zdaňování a dodatečné příjmy použily na snížení daňového zatížení nízkouhlíkové elektřiny;

25.

zdůrazňuje, že důležité pobídky ke snižování emisí skleníkových plynů v energeticky náročných průmyslových odvětvích (např. v chemickém a ocelářském průmyslu), pro něž je zelený vodík jednou z hlavních příležitostí k dekarbonizaci, nabízí systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Při přepracování směrnice o obchodování s emisemi by měly být zohledněny nové cíle v oblasti klimatu pro rok 2030, např. tím, že se zvýší lineární redukční koeficient. Bezpečnost investic by se mohla zvýšit stanovením minimální ceny v rámci systému EU pro obchodování s emisemi;

26.

podporuje vypracování vhodného mechanismu kompenzačních opatření mezi státy v souvislosti s emisemi CO2 (10), jenž bude v souladu s pravidly WTO a bude určen pro výrobky dovážené z třetích zemí, jejichž výroba způsobuje vysoké emise CO2 a které čelí značné mezinárodní konkurenci. Tento mechanismus by v kombinaci s upraveným systémem EU ETS mohl energeticky náročným průmyslovým odvětvím poskytovat pobídky k využívání zeleného vodíku;

27.

vyzývá Komisi, aby přepracovala nařízení o transevropské energetické síti (TEN-E) (11) (12) a právní předpisy EU upravující evropský trh s plynem, především směrnici EU 2009/73/ES o zemním plynu, tak aby se hospodářství založené na využívání zeleného vodíku a jeho přepravování v rámci celé EU mohlo dynamicky rozvíjet. To zahrnuje například stanovení jednotných a jasných norem (např. přípustný podíl vodíku v rozvodné síti zemního plynu), odpovídající úpravu požadavků na projekty společného zájmu (PCI) podle TEN-E, koordinované plánování infrastruktury pro rozvod elektřiny a plynu, změny ve využívání stávající plynárenské infrastruktury a formulování jasných pravidel pro distribuci certifikovaného vodíku z obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím rozvodné sítě zemního plynu. Je rovněž třeba vypracovat regulační základ pro veřejné vodíkové rozvodné sítě, které budou umožňovat nediskriminační přístup k rozvodné síti. VR poukazuje na to, že budování a rozšiřování vyhrazených vodíkových sítí je důležitým předpokladem zajištění dostupnosti vodíku v jeho čisté podobě pro prioritní způsoby jeho využití, pro které neexistují žádné předvídatelné alternativy vodíku;

28.

domnívá se, že v důsledku přezkumu nařízení o transevropské energetické síti (TEN-T) by mohly nabýt na významu nízkouhlíkové pohonné technologie pro nákladní vozidla, autokary a vnitrozemskou plavbu, jako jsou elektromotory poháněné elektřinou z palivových článků nebo trolejového vedení, a také jiné formy energie, které splňují požadavky udržitelnosti a omezování emisí skleníkových plynů. Jedním z předpokladů zavádění těchto technologií je rozvoj příslušné infrastruktury, nejprve podél koridorů hlavní sítě. Pro tento účel by měly být dány k dispozici dostatečné prostředky z rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy. Přepracování směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva je příležitostí k formulování konkrétních požadavků na hustotu sítě vodíkových čerpacích stanic v členských státech;

29.

vyzývá Komisi, aby umožnila poskytování podpory na budování potrubní infrastruktury pro přepravu vodíku (výstavba nových vedení, resp. rekonstrukce stávajících plynovodů) a infrastruktury pro jeho skladování. Zdůrazňuje, že budování a financování přeshraniční vodíkové infrastruktury mezi průmyslovými klastry nabízí hospodářské příležitosti. Doporučuje se, aby v zájmu územního plánování a nákladové efektivnosti probíhala spolupráce s dalšími odvětvími, které potřebují novou energetickou infrastrukturu;

30.

vyzývá Komisi, aby v rámci své ohlášené strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu upřednostnila používání zeleného vodíku a e-paliv jako doplnění elektrické mobility v oblasti nákladní dopravy, veřejné přepravy cestujících a lodní a letecké dopravy. Nezbytným předpokladem toho je jasný a spolehlivý časový plán a evropský právní rámec, který umožní podporovat používání nízkoemisních vozidel v rámci stávajících systémů mýtného;

Podpora prostřednictvím finančních a regulačních opatření a státní podpory

31.

zdůrazňuje, že rozvoj hospodářství založeného na využívání zeleného vodíku, zejména rozvoj výroby, musí být podporován z veřejných zdrojů, neboť zelený vodík není v současné době rentabilní. VR poukazuje na skutečnost, že při přepracování pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky by měl být vytvořen resp. rozšířen prostor pro nástroje podpory, aby bylo možné začít včas stimulovat rozvoj trhu;

32.

připomíná, že významnou složku nákladů souvisejících s výrobou zeleného vodíku představují investiční náklady a náklady na spotřebu elektřiny. K podpoře výroby zeleného vodíku lze v zásadě využít nástroje dostupné na straně nabídky i poptávky, které mohou mít v závislosti na tom, jak jsou koncipovány, podobný účinek. Jako příklad nástroje na straně nabídky lze uvést investiční dotace a výkupní bonusy. VR zdůrazňuje, že zkušenosti z odvětví elektroenergetiky ukázaly, že výnosy, které jsou po určitou dobu garantovány, mohou umožnit rozšiřování výrobních kapacit. Výkupní bonusy i investiční dotace mohou být nicméně od samého počátku předmětem výzev k podávání nabídek, aby se vytvořil konkurenční tlak;

33.

zdůrazňuje, že přijetím regulačních opatření lze v určitých odvětvích nebo oblastech využití vytvořit poptávku po zeleném vodíku, která pak zase podpoří rozvoj jeho výroby. Spolehlivou poptávku po zeleném vodíku resp. e-palivech mohou vytvořit cíle v oblasti snížení emisí skleníkových plynů v příslušných odvětvích ve spojení s nástroji, jako jsou závazné kvóty pro přimíchávání (např. v letecké a námořní dopravě), kvóty pro snížení emisí skleníkových plynů pro dodavatele paliv či mezní hodnoty emisí CO2 pro vozové parky (např. pro nákladní vozidla nebo autokary i vnitrozemskou plavbu). V této souvislosti vyzývá VR členské státy, aby při provádění druhé směrnice o obnovitelných zdrojích energie využívaly k podporování zeleného vodíku resp. e-paliv existující zákonné možnosti. Pro druhy využití, které již dnes vyžadují velké množství vodíku, by určitou alternativou mohly být takzvané rozdílové smlouvy (Carbon Contracts for Difference, CCFD), které kompenzují rozdíl mezi skutečnými náklady uživatelů na zamezení emisím skleníkových plynů a stávající cenou CO2;

34.

upozorňuje na to, že konkrétní a plánovatelnou poptávku může zajistit i zadávání veřejných zakázek. V tomto směru mohou hrát důležitou roli místní a regionální orgány, neboť vozové parky obcí a obecních podniků (např. čištění ulic, likvidace odpadů, veřejná doprava a vozidla taxislužby) se stále častěji stávají atraktivními možnostmi využití zeleného vodíku a dalších klimaticky neutrálních pohonných technologií;

35.

vítá iniciativy týkající se provádění významných projektů společného evropského zájmu (Important Projects of Common European Interest, IPCEI) v oblasti zeleného vodíku. Vybízí Komisi, aby pro tyto projekty vytvořila právní rámec, a členské státy, aby jich následně využívali. Díky tomu bude totiž možné vytvořit podmínky pro provádění rozsáhlých demonstračních projektů. Zvláštní pozornost by se měla věnovat vytváření synergií mezi různými významnými projekty společného evropského zájmu, aby se při rozvoji hodnotového řetězce zeleného vodíku předešlo dilematu typu „slepice a vejce“;

36.

požaduje, aby byl navýšen objem prostředků na podporu demonstračních projektů týkajících se zeleného vodíku poskytovaných z inovačního fondu a modernizačního fondu, který je financován v rámci systému EU ETS, a aby byl zelený vodík cíleně podporován z prostředků Programu InvestEU. Vybízí členské státy a regiony, aby v příštím programovém období využívaly k budování a posilování regionálních, místních i meziregionálních vodíkových klastrů rovněž evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI), včetně iniciativy Interreg. Zdůrazňuje, že mezi těmito druhy podpory, významnými projekty společného evropského zájmu, Nástrojem pro propojení Evropy a financováním výzkumu musí být na všech úrovních vytvářeny synergie;

37.

vítá politiku financování odvětví energetiky, kterou přijala Evropská investiční banka (EIB), včetně návrhu nových modelů financování v rámci poradního programu InnovFin. Vyzývá v této souvislosti EIB, aby uvolnila významné prostředky na financování zeleného vodíku s využitím takových modelů financování, z nichž budou mít prospěch také malé a střední podniky a místní a regionální orgány, případně banky, které je podporují;

38.

zastává názor, že přístup podniků – mj. i malých a středních podniků –, regionů a měst k financování projektů by mohlo značným způsobem usnadnit zřízení jednotného kontaktního místa (One-Stop-Shop) na úrovni EU;

39.

doporučuje členským státům, aby v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány nebo s jejich celostátními a regionálními sdruženími doplnily financování z EU o vnitrostátní programy, které budou určeny pro rozsáhlejší demonstrační projekty a skutečné laboratoře, jakož i pro budování celostátních sítí a vzájemnou výměnu mezi regiony využívajícími vodík;

40.

zdůrazňuje, že je nezbytné vysílat dlouhodobé signály, aby bylo možné nasměrovat finanční a kapitálové toky soukromého sektoru k investicím do ekologické transformace směřující k hospodářství založenému na využívání zeleného vodíku, a to i ve prospěch inovativních malých a středních podniků. V této souvislosti očekává, že Komise v rámci své ohlášené strategie pro udržitelné financování poskytne nezbytnou podporu;

Výzkum a inovace

41.

vyzdvihuje klíčovou úlohu výzkumu a inovací mj. i během rozsáhlého zavádění výroby a využívání zeleného vodíku. Jejich účelem musí být snížení nákladů ve všech článcích hodnotového řetězce a zlepšení regulovatelnosti, účinnosti a životnosti zařízení. Proto VR doporučuje, aby byl zelený vodík jednoznačnou prioritou programu Horizont Evropa, včetně jeho misí v rámci Zelené dohody, plánu SET a Evropské rady pro inovace (ERI);

42.

vítá návrh Komise zřídit v rámci programu Horizont Evropa Evropskou alianci pro čistý vodík, která bude nástupcem společného podniku pro palivové články a vodík (13). Doporučuje zlepšit finanční zajištění i mechanismus a strukturu partnerství ve srovnání se společným podnikem pro palivové články a vodík a zohlednit při tom specifický význam místních a regionálních orgánů, aby mohlo podporovat větší množství demonstračních projektů týkajících se zeleného vodíku v EU, mj. i v rámci evropského partnerství „Hydrogen Valleys“. Upozorňuje na skutečnost, že významným cílem této aliance musí být zlepšování výměny poznatků a zkušeností mezi regiony, orgány a institucemi EU, členskými státy, místními a regionálními orgány a podniky;

43.

vybízí členské státy a místní a regionální orgány, aby v rámci svých pravomocí v oblasti vysokého školství a odborné přípravy podporovaly vzdělávání kvalifikovaných odborníků a vědců v celém hodnotovém řetězci zeleného vodíku. Měly by také zřizovat a zlepšovat příslušné poradenské služby, zejména pro malé a střední podniky. VR vyzývá Komisi, aby úsilí vyvíjené v této oblasti podporovala, a to zejména v rámci evropského „paktu pro dovednosti“, jehož přijetí Komise ohlásila ve své nové průmyslové strategii pro Evropu, a v rámci Evropského prostoru pro vzdělávání (14);

Mezinárodní rozměr

44.

připomíná, že v dlouhodobém horizontu bude zřejmě významnou část poptávky po vodíku resp. e-palivech pokrývat dovoz z regionů s velmi dobrými obnovitelnými zdroji. V tomto ohledu musí pro dovážený vodík resp. e-paliva platit stejně přísná kritéria udržitelnosti. Doporučuje, aby byla v požadovaném plánu pro zelený vodík zohledněna výroba zeleného vodíku resp. e-paliv v třetích zemích a jeho doprava do EU. VR rovněž vybízí Komisi, aby již v rané fázi navázala spolupráci s potenciálními vyvážejícími zeměmi, ale také s dalšími dovážejícími zeměmi (např. s Japonskem), a podpořila tak koordinovaný rozvoj mezinárodního hospodářství založeného na využívání čistého vodíku, zejména zeleného vodíku. Doplňujícím opatřením by mělo být posílení příslušných mezinárodních iniciativ, například vodíkové iniciativy v rámci jednání ministrů o čisté energii (Clean Energy Ministerial Meetings) a Mise inovace. I v tomto ohledu je nutné zapojit místní a regionální orgány, stejně jako v případě evropského partnerství „Hydrogen Valleys“.

---

(1)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (COM(2020) 80 final).

(2)  Sdělení Komise – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).

(3)  Viz plán – Ares(2020)2722353.

(4)  V zájmu zjednodušení se pro syntetická paliva bude dále používat jen výraz „e-paliva“.

(5)  COM(2018) 773 final.

(6)  Stanovisko Evropského výboru regionů Provádění Pařížské dohody prostřednictvím inovativní a udržitelné transformace energetiky na regionální a místní úrovni (OJ C 39, 5.2.2020, p. 72), Stanovisko Evropského výboru regionů – Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky (OJ C 404, 29.11.2019, p. 58).

(7)  Pod záštitou platformy pro inteligentní specializaci (platformy S3).

(8)  COM(2020) 102 final.

(9)  Viz plán Evropské komise, Ares(2020)2722353.

(10)  Viz počáteční posouzení dopadů, Ares(2020)1350037.

(11)  Viz počáteční posouzení dopadů, Ares(2020)2487772.

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(13)  Viz počáteční posouzení dopadů, Ares(2019)4972390.

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).