Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020XC0407(04)

Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu 2020/C 115/06

C/2020/2143

Úř. věst. C 115, 7.4.2020, p. 21–28 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

7.4.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 115/21


Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

(2020/C 115/06)

Zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců po tomto zveřejnění.

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„Piave“

EU č.: PDO-IT-0686-AM02 – 5. 4. 2019

CHOP (X) CHZO ()

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Consorzio di tutela del formaggio ‘Piave‘ DOP (sdružení na ochranu CHZO „Piave“) se sídlem na adrese Via Nazionale 57/A, 32030 Busche di Cesiomaggiore (BL).

Sdružení sestává z výrobců sýra „Piave“ a je oprávněno k podání žádosti o změnu ve smyslu čl. 13 odst. 1 vyhlášky ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví č. 12511 ze dne 14. října 2013.

2.   Členský stát nebo třetí země

Itálie

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

☐ Název produktu

☒ Popis produktu

☐ Zeměpisná oblast

☐ Důkaz původu

☒ Metoda produkce

☐ Odkaz

☐ Označování

☐ Jiná [uveďte]

4.   Druh změny (změn)

☒ Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012.

☐ Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012.

5.   Změna (změny)

Popis produktu

Vlastnosti sýra byly dále upřesněny. Změna se týká posledního odstavce článku 2 (vlastnosti produktu) a posledního odstavce bodu 3.2 jednotného dokumentu.

Stávající znění:

„Konzistence a vzhled: charakteristická nepřítomnost ok. Typ „Fresco“ je bílý a hladký sýr, avšak zráním nabývá světle žluté barvy a sušší, zrnitější a drobivější konzistence, pro kterou je v případě typů „Vecchio“, „Vecchio Selezione Oro“ a „Vecchio Riserva“ typické lehké vločkování.“

Pozměněné znění:

„Konzistence a vzhled: typ „Fresco“ je sýr s uzavřenou strukturou, kompaktní, světle zbarvený a hladký, avšak zráním nabývá tmavší barvy a sušší, zrnitější a drobivější konzistence. U všech typů lze tolerovat občasný výskyt malých ok v těstě a mírné nepravidelnosti (vločkování) sýra, avšak přítomnost výrazných ok a/nebo ok, která vznikla činností bakterií kyseliny propionové, je zakázána.“

Cílem navrhované změny je lépe definovat senzorický profil CHOP „Piave“ použitím vhodnější terminologie, která je relevantní pro odvětví mléka a mléčných výrobků. Původní definice barvy vyzrálejších sýrů (světle žlutá) byla rozšířena, aby lépe odrážela tmavší a proměnlivější zbarvení těchto sýrů. To se odvíjí od ročního období výroby a tedy rovněž od květenství v potravě krav.

Pokud jde o přítomnost ok v těstě, zdůrazňuje se, že CHOP „Piave“ je sýr s uzavřenou strukturou, ve kterém se však občas mohou objevit malá oka, způsobená mechanickým zásahem nebo jiným způsobem, která jsou na jedné straně důsledkem působení různých lisovacích systémů a na druhé straně přítomností řídce se vyskytujících kolonií mikroorganismů produkujících plyn v přírodních startovacích kulturách. Výraznému výskytu ok v těstě zejména v důsledku působení bakterií kyseliny propionové je samozřejmě třeba se vyhnout, jelikož se jedná o známku abnormální a nekontrolované fermentace. Dále byl objasněn i význam termínu „vločkování“.

Tyto změny jsou nezbytné, jelikož předcházející znění neposkytuje flexibilitu, pokud jde o kontrolu těchto vlastností, a mohlo by vést k tomu, že některé sýry by nezískaly osvědčení jako sýr „Piave“ navzdory tomu, že vykazují nezbytné vlastnosti.

Metoda produkce

Odstavec týkající se produkce surovin v článku 5 specifikace výrobku a bod 3.3 jednotného dokumentu byl přeformulován, pokud jde o plemena skotu a výživu krav.

Stávající znění:

„Veškeré mléko používané k výrobě sýra „Piave“ pochází z oblasti uvedené v článku 3 tohoto dokumentu, přičemž nejméně 80 % mléka pochází z produkce plemen skotu typických pro oblast produkce, která jsou obzvláště odolná a vhodná pro horské oblasti, konkrétně Bruna Italiana (italské hnědé), Pezzata Rossa Italiana (italské simentálské) a Frisona Italiana (italské holštýnsko-fríské).“

Pozměněné znění:

„Veškeré mléko používané k výrobě sýra „Piave“ pochází z oblasti uvedené v článku 3 tohoto dokumentu. Nejméně 80 % mléka pochází z produkce plemen skotu typických pro oblast produkce, která jsou obzvláště odolná a vhodná pro horské oblasti, konkrétně Bruna Italiana (italské hnědé), Pezzata Rossa Italiana (italské simentálské), Frisona Italiana (italské holštýnsko-fríské), Grigio Alpina (tyrolské šedé) a jejich kříženců.“

Účelem požadované změny je obnovit místní tyrolské šedé plemeno: od jeho chovu se sice v minulosti z důvodu nízké produktivity upustilo, avšak v posledních letech obliba tohoto plemene narůstá díky jeho výrazně rustikální povaze a adaptabilitě na horský terén. Ukázalo se, že tyrolské šedé, jež je rustikálním a přizpůsobivým plemenem skotu střední velikosti se silným instinktem pro vyhledávání potravy i na nepřístupných pastvinách, je obzvláště vhodné pro využívání přírodních zdrojů v dané oblasti. Dvojí užitkovost tyrolského šedého, které se rovněž využívá k produkci masa, spolu se skutečností, že je obzvláště vhodné do horského terénu, jsou vlastnosti, které stále více motivují opětovný chov tohoto plemene v zemědělských podnicích v hornatých oblastech provincie Belluno. Sýr vyrobený z mléka tyrolského šedého skotu plně odpovídá vlastnostem sýra „Piave“. Konkrétně zmíněn byl i další charakteristický rys chovu skotu typického pro horské oblasti a potažmo celou oblast produkce sýra „Piave“, tedy časté křížení výše uvedených plemen skotu. Zemědělské podniky v horských oblastech, které nejsou zvláště vhodné pro cílenou genetickou selekci, historicky využívaly obvyklé potomstvo stáda.

Stávající znění:

„Krmná dávka nesmí obsahovat tato zakázaná krmiva:

průmyslové medikované krmivo,

zeleninu, ovoce a řepku olejku,

močovinu, fosfát močoviny, biuret.“

Pozměněné znění:

„Krmná dávka nesmí obsahovat tato krmiva:

průmyslové medikované krmivo,

přímo používanou čerstvou zeleninu, ovoce a řepku olejku,

močovinu, fosfát močoviny, biuret.“

Cílem zaváděné změny je objasnit skutečnost, že zelenina, ovoce a řepka olejka jsou jako krmivo zakázány pouze tehdy, používají-li se přímo v čerstvém stavu, jelikož jejich obsah vlhkosti může mít za následek nežádoucí fermentaci, která způsobuje změny v senzorickém profilu mléka. Tento problém však nevzniká, pokud se tytéž potraviny používají v krmné dávce skotu v suché či koncentrované podobě; není proto nutné tato krmiva v potravě skotu zakázat.

Přídavné jméno „zakázaný“ opakuje koncepci „nesmí obsahovat“ a bylo proto odstraněno.

Článek 5 Skladování, sběr a přeprava

Metoda sběru mléka byla aktualizována.

Stávající znění:

„Mléko se sbírá ze dvou nebo čtyř dojení, přičemž rozpětí mezi prvním dojením a zpracováním je maximálně 72 hodin.“

Pozměněné znění:

„Mléko se sbírá po dobu nejvýše tří po sobě následujících dní.“

Cílem změny je odklon od koncepce dvou nebo čtyř dojení, kterými se rozumí tradiční dojení, tj. dojení dvakrát denně. Zavedení automatizovaných zařízení pro dojení umožnilo navýšit počet po sobě jdoucích dojení během dne. Z vědeckého hlediska nemá používání systémů automatického dojení na vlastnosti mléka vliv; zejména jeho složení je statisticky srovnatelné se složením mléka získaného tradičním dojením, pokud jde o hodnoty tuků a proteinové frakce. Využívání těchto systémů ve skutečnosti zlepšuje zdraví krav, jelikož eliminuje stres z dojení pouze dvakrát denně během období maximální laktace. Možnost nadojit velká množství mléka častěji než dvakrát denně rovněž šetří vemeno a struky, zlepšuje mikrobiologickou kvalitu mléka a snižuje výskyt mastitidy. Dále zlepšuje reologické vlastnosti mléka, které jsou měřítkem odolnosti sýřeniny, tj. jak rychle sýřenina reaguje na enzymatický účinek syřidla a jak odolává mechanickému působení řezného nástroje „lira“.

Pokud jde o načasování sběru/zpracování mléka, změna se zavádí v důsledku skutečnosti, že dnešní dojicí a chladicí systémy a skladovací podmínky mléka v hospodářství zajišťují optimální standardy hygieny produktů a zachovávají vlastnosti mléka po dobu delší než v minulosti, což znamená, že již není nutné období mezi sběrem mléka a jeho zpracováním časově omezovat; výše uvedené se opírá o testy zpracovatelského procesu a mikrobiologická zjištění, která ukazují, že mléko je vhodné ke zpracování po dobu delší než tři dny po nadojení.

Tato změna by měla reagovat na potřeby drobných chovatelů hospodářských zvířat, kteří se často, zejména v zimním období, v důsledku typických horských povětrnostních podmínek potýkají se špatnou sjízdností cest.

Tepelné ošetření

Metoda tepelného ošetření byla uvedena do souladu se skutečnými možnostmi výroby.

Stávající znění:

„Pasterizace mléka při teplotě 72 °C ± 2 °C po dobu 16 sekund a dosažení negativní reakce na fosfatázový test.“

Pozměněné znění:

„Tepelné ošetření

Mléko používané k výrobě sýra s CHOP „Piave“ se může pasterizovat.“

Změna odstavce je odůvodněna skutečností, že parametry ošetření se mohou různit v závislosti na typu používaného systému; je proto nezbytné zahrnout i systémy, které zajistí stejný výsledek využitím odlišných teplot a doby působení (např. spirálové pastéry v porovnání s deskovými pastéry). Fáze pasterizace proto zůstává beze změny, ale z výše uvedených důvodů nejsou uvedeny konkrétní referenční hodnoty, jelikož je obsahuje samotná definice pojmu pasterizace a jsou předmětem zvláštních právních předpisů.

Změna rovněž splňuje požadavky řady podniků v oblasti Belluno, jako jsou zemědělské podniky v horských oblastech nebo malé horské mlékárny, které nemají možnost mléko pasterizovat. Tato změna jim umožní v souladu s tradicí využívat syrové mléko.

Výroba sýrů

Některé technologické parametry výroby sýra byly lépe definovány.

Stávající znění:

„Vaří se při teplotě 44–47 °C za občasného míchání po celkem 1,5–2 hodiny.“

Pozměněné znění:

„Vaří se při teplotě 44–47 °C.“

Změna umožní přizpůsobit čas zpracování typu využívaného systému. Různé fáze se mohou lišit v závislosti na druhu a kapacitě kotlů. Během let se zjistilo, že stanovení minimální a maximální doby trvání omezuje škálu výrobních systémů, které lze využívat.

Vypuštění slov „za občasného míchání“ je odůvodněné, jelikož tato fáze je nedílnou součástí výrobní technologie vařených sýrů a dotyčné upřesnění je nadbytečné a text jen zatěžuje.

Solení

Stávající znění:

„Solení se provádí ponořením do solného nálevu na nejméně 48 hodin.“

Pozměněné znění:

„Solení se provádí ponořením do solného nálevu.“

Během let se zjistilo, že stanovení minimální doby ponoření do solného nálevu je omezující a neumožňuje přizpůsobit tuto fázi různým podmínkám ve výrobě. Ve skutečnosti se metody a doba solení proměňují v závislosti na různých typech slaného nálevu, který se liší objemem, metodě oběhu vody, teplotě, způsobu ponoření, postupech čištění atd. Tyto faktory ovlivňují různou míru účinného proniknutí soli do sýra; proto bylo považováno za vhodné minimální dobu pro ponoření do slaného nálevu zrušit.

Odstranění tohoto omezení reaguje na výrobní potřeby malých podniků, které na něj poukázaly v souvislosti se skutečností, že nemají k dispozici automatizované systémy ani personál potřebný k přesnému řízení této fáze. Správnou míru nasolení však zaručuje senzorický profil CHOP „Piave“.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Piave“

EU č.: PDO-IT-0686-AM02 – 5. 4. 2019

CHOP (X) CHZO ()

1.   Název (názvy) (CHOP či CHZO)

„Piave“

2.   Členský stát nebo třetí země

Itálie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.3 Sýry

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Piave“ je tvrdý a uzrálý sýr válcovitého tvaru s dohřívanou sýřeninou získaný z kravského mléka.

Sýr se na trh uvádí v několika stupních zralosti:

„Fresco“ (čerstvý): zrání delší než 20 dní a kratší než 60 dní, průměr: 320 mm ± 20 mm, výška řezu: 80 mm ± 20 mm, hmotnost: 6,8 kg ± 1 kg.

„Mezzano“ (středně vyzrálý): zrání delší než 60 dní a kratší než 180 dní, průměr: 310 mm ± 20 mm, výška řezu: 80 mm ± 20 mm, hmotnost: 6,6 kg ± 1 kg.

„Vecchio“ (vyzrálý): zrání delší než 6 měsíců, průměr: 290 mm ± 20 mm, výška řezu: 80 mm ± 20 mm, hmotnost: 6 kg ± 1 kg.

„Vecchio Selezione Oro“ (vyzrálý – zlatý výběr): zrání delší než 12 měsíců, průměr: 280 mm ± 20 mm, výška řezu: 75 mm ± 20 mm, hmotnost: 5,8 kg ± 1 kg.

„Vecchio Riserva“ (vyzrálý – riserva): zrání delší než 18 měsíců, průměr: 275 mm ± 20 mm, výška řezu: 70 mm ± 20 mm, hmotnost: 5,5 kg ± 1 kg.

„Piave“ se vyznačuje těmito vlastnostmi:

obsah tuku: „Fresco“ 33 % ± 4 %, „Mezzano“ 34 % ± 4 %, „Vecchio“ > 35 %.

obsah bílkovin: „Fresco“ 24 % ± 4 %, „Mezzano“ 25 % ± 4 %, „Vecchio“ > 26 %.

— Chuť: zpočátku sladká a mléčná, zejména u typu „Fresco“, vyskytuje se však i u typu „Mezzano“, s postupným zráním převládá větší lahodnost a chuť nabývá na intenzitě a plnosti, v případě delšího zrání dosáhne jemné pikantnosti.

— Kůra: znatelná, měkká a světle zbarvená u typu „Fresco“, avšak s postupným zráním nabývá na tloušťce a konzistenci a postupně tmavne s tendencí k okrovému zabarvení u typů „Vecchio“, „Vecchio Selezione Oro“ a „Vecchio Riserva“.

— Konzistence a vzhled: typ „Fresco“ je sýr s uzavřenou strukturou, kompaktní, zbarvený světle žlutě a hladký, avšak zráním nabývá tmavší barvy a sušší, zrnitější a drobivější konzistence. U všech typů lze tolerovat občasný výskyt malých ok v těstě a mírné nepravidelnosti (vločkování) sýra, avšak přítomnost výrazných ok a/nebo ok, která vznikla činností bakterií kyseliny propionové je zakázána.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Krmivo dojnic musí splňovat tyto požadavky:

Nejméně 70 % pícnin a 50 % krmné dávky v podobě sušiny musí být vyprodukováno v oblasti produkce, která je vymezena v bodě 4 a celá se nachází v horském území.

Krmná dávka nesmí obsahovat tato krmiva:

průmyslové medikované krmivo,

přímo používanou čerstvou zeleninu, ovoce a řepku olejku,

močovinu, fosfát močoviny, biuret.

Mléko používané k výrobě sýra „Piave“ pochází výhradně z oblasti Belluno, přičemž nejméně 80 % mléka pochází z produkce plemen skotu typických pro oblast produkce, konkrétně Bruna Italiana (italské hnědé), Pezzata Rossa Italiana (italské simentálské) a Frisona Italiana (italské holštýnsko-fríské), Grigio Alpina (tyrolské šedé) a jejich kříženců.

Rovněž ostatní používané suroviny odpovídají kritériím dodržování místní tradice. Používají se zvláštní startovací mléčné a syrovátkové kultury, které se produkují v místě, a to z mléka z provincie Belluno a ze zpracované syrovátky, jež obsahuje kultury náležející k původním kmenům.

Mléčná kultura má kyselost 10 °SH/50 ± 3.

Syrovátková kultura má kyselost 27 °SH/50 ± 3.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Celý výrobní proces (produkce mléka, titrace, tepelné ošetření, produkce zákysových kultur, sýření, odkapávání/formování, lisování, označování, dokysání, solení a zrání) musí proběhnout v rámci oblasti vymezené v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Název produktu „Piave“ je svisle vyznačen na celém plášti a lze jej střídavě číst seshora dolů a naopak (výška písma 70 mm ± 5 mm).

Na každém bochníku musí být uvedena produkční šarže umožňující určit den, měsíc a rok produkce. Kód šarže musí být otištěn na plášti či na jedné z podstav.

Na druhé podstavě bochníku se umístí etiketa s následujícím textem:

„Piave“ Denominazione d’Origine Protetta („Piave“ chráněné označení původu),

„Fresco“, „Mezzano“ nebo „Vecchio“ („Vecchio Selezione Oro“ – „Vecchio Riserva“),

známka nebo obchodní firma výrobce.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast produkce sýra „Piave“ tvoří území provincie Belluno.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Celé území provincie Belluno se nachází v horské oblasti a jeho zeměpisné hranice jsou vymezeny horskými pásmy, která území provincie oddělují na východě od regionu Furlandsko – Julské Benátsko, na jihu od Benátské nížiny provincií Treviso a Vicenza, na západě od Tridentska – Horní Adiže a na severu od Rakouska. Územím od severu na jih a jihovýchod protéká řeka Piava, která pramení na Monte Peralba v údolí Val Visdende na území Comelico v nejsevernější části provincie Belluno.

Přítomnost a rozložení horských pásem, konkrétně Dolomit na severozápadě a předhůří Alp na jihovýchodě, jakož i přítomnost řeky Piavy, která touto oblastí protéká v celé své délce, vytvářejí zvláštní prostředí, které se liší od okolních oblastí velmi vysokými průměrnými ročními srážkami a minimálními průměrnými ročními teplotami, které jsou ve srovnání se sousedními oblastmi spíše nízké. Tyto zvláštní podmínky prostředí, pokud jde o teplotu a dešťové srážky, umožňují rozvoj typické horské bylinné vegetace. Území provincie Belluno se nachází v italských Alpách v oblasti Dolomit a zahrnuje dva významné parky: Parco Nazionale delle Dolomiti Bellunesi (národní park Bellunské Dolomity) a Parco Naturale Regionale delle Dolomiti d’Ampezzo (regionální přírodní park Ampezanské Dolomity).

Území provincie Belluno je výlučně hornaté. Vzhledem ke skutečnosti, že se na celém území provincie Belluno nenachází ani nížina, ani pahorkatina, a k hodnotám nadmořské výšky a sklonu terénu je provincie Belluno klasifikována jako znevýhodněná oblast z pohledu zemědělského využití; tyto skutečnosti však odůvodňují typickou příhodnost oblasti pro produkci mléka a sýrů. Provincie Belluno se vyznačuje značnou plochou pastvin, která celkem činí přibližně 13 000 hektarů, z čehož plyne poměr 4,38 hektaru na zvíře, který značně převyšuje průměr v sousedních oblastech (0,67 hektaru na zvíře).

Sýr „Piave“ se vyznačuje těmito vlastnostmi:

charakteristickým senzorickým profilem během různých fází zrání, daným procesy proteolýzy a lipolýzy vyvolanými kombinací dvou typů zákysových kultur a příslušných přítomných původních mikroorganismů,

kompaktním těstem vzhledem k chybějícím fermentačním plynům,

mléčným aromatem, výraznějším u produktu, který zrál kratší dobu,

chutí, která postupně nabírá na intenzitě a plnosti a u zralejších typů na vždy umírněné pikantnosti, a tak charakterizuje jedinečnou, vyváženou a snadno rozpoznatelnou chuť sýra „Piave“.

Tyto kvalitativní znaky jsou spojeny se dvěma hlavními faktory:

a)

s mlékem používaným pro výrobu, které je krémovější a bohatší na bílkoviny než mléko v jiných oblastech (dokonce i v některých oblastech Benátska).

Mléko používané k výrobě sýra „Piave“ pochází výlučně z provincie Belluno a jeho průměrný obsah tuku (3,93 %) a bílkovin (3,35 %) je vyšší než u mléka produkovaného v ostatních provinciích Benátska (3,69 % tuku a 3,27 % bílkovin) a přesahuje i celostátní průměr (3,7 % tuku a 3,28 % bílkovin).

b)

s použitím typické původní mléčné mikroflóry.

Mléčná a syrovátková kultura, které se při výrobě sýra „Piave“ používají, se získávají v místě z mléka a zpracované syrovátky, které obsahují kultury náležející k původním kmenům. Vzhledem k reprodukci přímo v dané oblasti představuje mikrobiální flóra pocházející z těchto přirozených kultur určitý druh „mikrobiologické stopy“ zeměpisné oblasti produkce. Komplexní interakci mezi různými přítomnými organismy lze považovat za jeden z určujících faktorů pro nabytí charakteristických organoleptických vlastností sýra „Piave“.

Organoleptické a výživové vlastnosti sýra „Piave“ mají původ v zeměpisných, environmentálních a produkčních zvláštnostech horské oblasti produkce.

Vlastnosti mléka používaného k výrobě sýra „Piave“, tedy to, že vykazuje vyšší množství tuku a bílkovin, jsou důsledkem chovu v horských oblastech.

Horskou oblast obecně, ale provincii Belluno obzvláště, charakterizuje nízký podíl produkce mléka. Produkce mléka na hektar dostupné plochy trvalých travních porostů/pastvin v provincii Belluno (méně než 10 litrů oproti průměrné hodnotě 272 litrů mléka na hektar pastviny v ostatních provinciích) a produktivita na zvíře (44 hl na zvíře za rok oproti 57 v regionálním průměru) jsou jasně pod průměrem ostatních oblastí. Rovněž podíl pasoucích se zvířat k ploše je v provincii Belluno mnohem nižší než v sousedících oblastech a provinciích. Jak již bylo řečeno, rozloha trvalých travních porostů/pastvin dostupná pro hovězí dobytek činí v oblasti produkce sýra „Piave“ 4,38 hektaru na zvíře a je mnohem vyšší než v oblastech sousedních a než regionální průměr (0,67 ha/kus).

Dále je třeba vzít v potaz, že podmínky prostředí, jako je teplota a průměrné dešťové srážky, se značně liší od sousedních oblastí a umožňují rozvoj typické horské bylinné vegetace, která mléku z provincie Belluno, a tím i sýru „Piave“, dává zvláštní aromatické složky.

Všechny výše uvedené faktory, jako jsou nízké podíly produkce mléka ve vymezené oblasti a značná rozloha půdy využitelné k pastvě, spolu s vysokou dostupností píce a typické horské bylinné vegetace sloužící jako krmivo skotu, velmi zřetelně vymezují ekologickou niku a určují zmíněné zvláštní jakostní vlastnosti mléka z provincie Belluno.

Zvláštní vlastnosti mléka, které spolu se současným použitím dvou přirozených zákysových kultur produkovaných přímo ve výrobně sýra (mléčné a syrovátkové), představují zásadní faktory, jež sýru „Piave“ dávají jeho zvláštní organoleptické vlastnosti.

Produkce sýra „Piave“ se v provincii Belluno předávala z generace na generaci a její kořeny sahají na konec 19. století, kdy byly založeny první italské horské mlékárny.

První „kodifikovaná“ produkce pod názvem „Piave“ (tj. tradiční řeka pro tradiční produkt) sahá do roku 1960, období, kdy jedna třetina z denní produkce 10 tun mléka, dodávaných společnosti Latteria Sociale Cooperativa della Vallata Feltrina, byla určena k produkci sýrů „Piave“ a „Fior di latte“.

Název sýru „Piave“ se odvozuje od řeky téhož jména, která protéká celou provincií Belluno od severu k jihu a jihovýchodu.

Produkt je dnes velmi známý a spotřebiteli velice oceňovaný, o čemž svědčí skutečnost, že od 80. let získal řadu významných uznání právě pro své jedinečné vlastnosti a typičnost, a to jak na vnitrostátní úrovni (ocenění Spino d’Oro v letech 1986, 1992 a 1994, tj. na 23., 26. a 27. ročníku výstavy Mostra delle produzioni casearie v Thiene), tak na mezinárodních soutěžích horských sýrů (1. cena Buonitalia – eccellenza italiana del gusto – na olympiádě ve Veroně v roce 2005 jako nejlepší vývozní sýr a 1. cena v kategorii sýrů stravecchi (dobře uleželé) na soutěži World Cheese Awards v Dublinu a na soutěži PIR cheese v Moskvě v roce 2007).

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

Konsolidované znění specifikace je k dispozici na internetové adrese: http://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/3335

nebo

přímo na webové stránce ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví (www.politicheagricole.it) kliknutím na „Qualità“ (jakost – na obrazovce vpravo nahoře), dále pak na „Prodotti DOP IGP STG“ (produkty s CHZO, CHOP, ZTS – na levé straně obrazovky) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU).


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.


Top