1)

Je s články 10 a 14 směrnice 1999/31/ES (1) v souladu takový výklad zastávaný odvolacím soudem, kterým dochází k retroaktivnímu uplatnění článků 15 a 17 legislativního nařízení č. 36/2003, kterým se do vnitrostátního právního rámce provádějí výše uvedená ustanovení [unijního práva], zejména pak v části, v níž je stanoveno prodloužení následné péče z deseti na třicet let, a to s tím důsledkem, že již existující skládky, které již mají povolení k provozu, bezpodmínečně podléhají takto uloženým povinnostem?

2)

Je s těmito články — vzhledem k normativnímu obsahu článků 10 a 14 směrnice 1999/31/ES, kterými byly členské státy vyzvány k tomu, aby přijaly „taková opatření, aby cena požadovaná provozovatelem za ukládání jakéhokoli druhu odpadu na skládce zahrnovala náklady na zřízení a provozování skládky, pokud možno včetně nákladů na finanční jistinu nebo její ekvivalent uvedený v čl. 8 písm. a) bodu iv) a předpokládané náklady na uzavření skládky a následnou péči [po] ukončení provozu alespoň po dobu třiceti let“ a „opatření, aby povolené skládky nebo skládky, které jsou v období provádění této směrnice již provozovány, mohly nadále fungovat“ — v souladu takový výklad zastávaný odvolacím soudem, kterým dochází k uplatnění článků 15 a 17 legislativního nařízení č. 36/2003 na již existující skládky, které již mají povolení k provozu, ačkoli při provádění takto uložených povinností, a to i ve vztahu k těmto skládkám, článek 17 omezuje prováděcí opatření na stanovení přechodného období a neobsahuje žádné opatření směřující k omezení finančního dopadu tohoto prodloužení na „držitele“?

3)

Je s články 10 a 14 směrnice 1999/31/ES v souladu takový výklad zastávaný odvolacím soudem, kterým dochází k uplatnění výše uvedených článků 15 a 17 legislativního nařízení č. 36/2003 na již existující skládky, které již mají povolení k provozu, a to i s ohledem na finanční zátěž vyplývající z takto uložených povinnosti a zejména z prodloužení následné péče z deseti na třicet let, čímž dochází k zatížení „držitele“ a tímto způsobem k ospravedlnění změny tarifních sazeb stanovených ve smluvních dohodách upravujících činnost likvidace in pejus pro držitele?

4)

Je konečně s články 10 a 14 směrnice 1999/31/ES v souladu takový výklad zastávaný odvolacím soudem, kterým dochází k uplatnění výše uvedených článků 15 a 17 legislativního nařízení č. 36/2003 na již existující skládky, které již mají povolení k provozu, a to i s ohledem na finanční zátěž vyplývající z takto uložených povinností a zejména z prodloužení následné péče z deseti na třicet let, přičemž — pro účely jejich určení — je zohledněn nejen odpad uložený počínaje vstupem prováděcích ustanovení v platnost, ale také odpad, který byl uložen již dříve?