EUR-Lex Ingång till EU-rätten

Tillbaka till EUR-Lex förstasida

Det här dokumentet är ett utdrag från EUR-Lex webbplats

Dokument 52018AE2410

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění) a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ [COM(2018) 234 final – 2018/0111 (COD); COM(2018) 232 final]

EESC 2018/02410

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 238–253 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.2.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 62/238


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění) a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“

[COM(2018) 234 final – 2018/0111 (COD); COM(2018) 232 final]

(2019/C 62/38)

Zpravodajka:

Baiba MILTOVIČA

Konzultace

Evropský parlament, 28. 5. 2018

Rada Evropské unie, 4. 6. 2018

Evropská komise, 18. 6. 2018

 

 

Právní základ

články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

 

 

Odpovědná specializovaná sekce

Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost

Přijato ve specializované sekci

6. 9. 2018

Přijato na plenárním zasedání

17. 10. 2018

Plenární zasedání č.

538

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

122/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Opakované použití informací veřejného sektoru posiluje datovou ekonomiku v EU a podporuje rozvoj společnosti a obecné prosperity. EHSV je toho názoru, že tato směrnice a rovněž plánovaná vylepšení a doplnění této směrnice mají obzvlášť velký význam pro řešení problémů, které jsou tolik závažné pro celou společnost a souvisejí s prováděním strategie pro jednotný digitální trh.

1.2.

EHSV provedl posouzení toho, jak plánované změny směrnice odpovídají cílům týkajícím se zlepšení, celkově vítá návrh směrnice v přepracovaném znění, který předložila Komise, a je přesvědčen, že plánované změny budou mít pozitivní dopad na cíle týkající se obecného zlepšení. Má však za to, že tyto změny nestačí k efektivnímu zlepšení v problematických oblastech.

1.3.

EHSV přezkoumal sdělení Komise „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ a podporuje zásady a opatření, které jsou v něm uvedené a které podnikům a veřejnému sektoru usnadní přístup k údajům z různých zdrojů, sektorů a disciplín a využití těchto údajů.

1.4.   Závěry

1.4.1.

EHSV je toho názoru, že plánované změny směrnice zaměřené na obecné zlepšení mají přinést tyto výsledky:

zlepšit již existující pozitivní dopady směrnice o informacích veřejného sektoru, posílit datovou ekonomiku v EU, zvýšit množství opakovaně použitelných údajů veřejného sektoru;

zajistit v celé EU srovnatelné podmínky pro poskytování údajů a tím zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž (viz odstavec 3.2.2);

dlouhodobě snížit administrativní zátěž pro držitele informací veřejného sektoru pro opakované použití (viz odstavec 3.2.3);

posílit postavení malých a středních podniků na trhu s daty, přičemž musí být zajištěno, aby překážky těmto podnikům nebránily v opakovaném použití veřejných údajů pro komerční účely (viz odstavec 3.2.4). Záměr posílit malé a střední podniky však nesmí být ohrožen příliš striktním zakazováním blokování údajů, které by bránilo vyvíjení a provádění inovativních projektů na místní úrovni s malými a středními podniky.

1.4.2.

EHSV má za to, že plánované změny směrnice související se zjištěnými problémovými místy celkově zlepší situaci a přispějí k řešení problémů, na něž jsou zaměřeny. Avšak co se uvedených zjištěných problémových míst týče, je třeba konstatovat toto:

„dynamická data/rozhraní pro programování aplikací (API)“ – změny jsou pouze částečně vhodné k tomu, aby se docílilo zlepšení v této problémové oblasti, neboť jejich výsledek nelze ověřit ani předvídat. Zlepšení může být nedostatečné zejména v krátkodobém horizontu (viz odstavce 3.1.3, 3.3.1);

„vybírání poplatků“ – změny jsou vhodné k tomu, aby se docílilo zlepšení v této problémové oblasti, a zjednají nápravu v případě zvýšených poplatků a podpoří opakované použití údajů, zejména díky tomu, že tyto údaje budou snáze dostupné malým a středním podnikům (viz odstavce 3.1.5, 3.3.2). EHSV zároveň poukazuje na to, že pro veřejné podniky má zásadní význam náležitá kompenzace vzniklých nákladů;

„oblast působnosti směrnice o informacích veřejného sektoru“ – změny jsou nedostatečné, neboť rozšíření oblasti působnosti směrnice je čistě formální a nezahrnuje žádné skutečné další povinnosti. Konkrétní problém tak vyřešen nebude (viz odstavce 3.1.1, 3.1.3, 3.3.3);

„blokování údajů veřejného sektoru“ – změny nejsou nedostatečné a k řešení problému blokování údajů veřejného sektoru přispějí jen částečně a nepřímo (viz odstavce 3.1.4, 3.3.4).

1.5.   Doporučení

1.5.1.

Postoj EHSV: Varianta „intervence nižší legislativní intenzity“, kterou zvolila Komise, nedostačuje k tomu, aby byly vyřešeny všechny zjištěné problémy stran účinnosti směrnice (viz odstavec 4.1.3).

Doporučení EHSV: Pokud je jedním z hlavních důvodů pro změnu směrnice a jedním z hlavních cílů vyřešit zjištěné problémy, je nutné postupovat při řešení jednotlivých konkrétních problémů aktivněji a cíleněji a zvolit variantu „intervence vyšší legislativní intenzity“. To by případně mohlo být spojeno s úpravou možností uvedených v posouzení dopadů.

1.5.2.

Postoj EHSV: Je nezbytné odstranit nedostatky zjištěné Výborem pro kontrolu regulace a přijmout odpovídající nápravná opatření, co se týče změn směrnice (viz odstavec 4.1.2).

Doporučení EHSV: Jedním z nápravných opatření by mělo být to, že se ve směrnici jasně uvede, který právní předpis má přednost v případě, že tato směrnice bude v rozporu s některými dalšími právními akty, jako je obecné nařízení o ochraně osobních údajů, směrnice o databázích nebo směrnice o Infrastruktuře pro prostorové informace.

1.5.3.

Postoj EHSV: Posouzení dopadů dostatečně neodráží postoj zúčastněných stran, pokud jde o volbu mezi intervencí vyšší a intervencí nižší legislativní intenzity (viz odstavec 4.1.4).

Doporučení EHSV: Mělo by být provedeno další posouzení postoje zúčastněných stran, pokud jde o volbu varianty řešení jednotlivých problémů, a zhodnocení významu příslušných zúčastněných stran pro společnost jako celek, což by umožnilo objektivnější a lépe podloženou volbu možností, jak jednotlivé problémy řešit.

1.5.4.

Postoj EHSV: Vzhledem ke skutečnosti, že je stále častěji nutné, aby informace nebo dokumenty byly k dispozici v krátké lhůtě, je maximální lhůta na zpracování v délce 20 pracovních dnů v některých případech příliš dlouhá (viz odstavec 3.1.2).

Doporučení EHSV: Posoudit možnost poskytnutí větší flexibility.

1.5.5.

Postoj EHSV: V návrhu směrnice ani v posouzení dopadů nebyly dostatečně zohledněny některé otázky, jež mají velký význam pro vícero zúčastněných stran (viz odstavec 4.2.1).

Doporučení EHSV: Měly by být dodatečně posouzeny následující body, které nebyly dostatečně zohledněny:

možné snížení počtu zaměstnanců ve veřejné správě z důvodu automatizace, nutnost rekvalifikace pracovníků, jakož i nutnost řešení sociálních problémů;

stejná práva a povinnosti pro veřejný a soukromý sektor, co se týče přístupu k údajům;

kompenzace pro veřejné podniky;

ochrana „kritických infrastruktur“;

zabránění tomu, aby se směrnice překrývala s místními nebo odvětvovými právními předpisy;

narušení hospodářské soutěže pro veřejné podniky.

1.5.6.

Postoj EHSV: Komise v návrhu na přepracování směrnice výslovně poukazuje na potřebu upravit dříve zjištěné nedostatky směrnice. Významná zlepšení, pokud jde o tyto nedostatky, však nenabízí, protože nenastoluje náležitou rovnováhu mezi různými zájmy jednotlivých skupin zúčastněných stran, a zejména nezajišťuje podobné podmínky pro soukromé a veřejné podniky, co se týče výměny informací.

Doporučení EHSV: Výbor naléhavě vyzývá Komisi, aby znovu zvážila svůj postoj týkající se zlepšení v souvislosti s problémy zjištěnými v rámci hodnocení předchozí směrnice a aby upřesnila:

cíle, jichž má být prostřednictvím přepracování směrnice dosaženo, přičemž by měla zohlednit stávající situaci, kdy jednotlivé skupiny zúčastněných stran mají různé zájmy a problémy;

podmínky pro přechod k postupnému plnění cílů přepracovaného znění směrnice, a to prostřednictvím propojení různých bodů směrnice s jinými legislativními dokumenty nebo činnostmi, jež umožní nalézt rovnováhu mezi různými zájmy skupin zúčastněných stran.

2.   Shrnutí obsahu návrhu směrnice

2.1.   Kontext změny směrnice

2.1.1.

Veřejný sektor v členských státech EU vytváří obrovská množství údajů, které se využívají ke zvýšení efektivnosti poskytovaných soukromých a veřejných služeb a zajištění lépe informovaného rozhodování. Z těchto důvodů EU již řadu let prosazuje opakované použití informací veřejného sektoru (public sector information, PSI). Přezkum směrnice o informacích veřejného je významnou iniciativou týkající se dostupnosti a dalšího využívání veřejných údajů a údajů financovaných z veřejných prostředků, jež byla oznámena Komisí v přezkumu provádění strategie pro jednotný digitální trh v polovině období.

2.1.2.

Komise směrnici přepracovala a přizpůsobila ji nejnovějšímu vývoji v oblasti správy a používání údajů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (dále jen „směrnice o informacích veřejného sektoru“) byla přijata dne 17. listopadu 2003.

Cílem směrnice bylo usnadnit opakované použití informací veřejného sektoru v Unii prostřednictvím harmonizace základních podmínek a odstranění hlavních překážek opakovaného použití na vnitřním trhu.

V červenci roku 2013 byla směrnice 2003/98/ES změněna směrnicí 2013/37/EU.

Změny s sebou přinesly povinnost umožnit opakované použití obecně přístupných veřejných údajů a rozšířily oblast působnosti směrnice. Zavedly standardní pravidla pro vybírání poplatků omezených na mezní náklady na reprodukci, poskytování a šíření informací a uložily subjektům veřejného sektoru, aby jednaly – pokud jde o pravidla pro vybírání poplatků a podmínky, které uplatňují – transparentněji.

Dne 25. dubna 2018 byl předložen návrh směrnice o informacích veřejného sektoru v přepracovaném znění (COM(2018) 234 final). Tento návrh směrnici 2003/98/ES podstatně mění a doplňuje řadu nových ustanovení. Podle článku 13 směrnice o informacích veřejného sektoru bylo dosavadní používání této směrnice přezkoumáno a upozornilo se na problémová místa. V zájmu účinnějšího využívání potenciálu informací veřejného sektoru stanoví přepracovaná směrnice vylepšení v několika oblastech, jež byly v rámci hodnocení určeny jako problematické.

2.1.3.

Navrhovaná změna směrnice je součástí třetího balíčku týkajícího se údajů, jejž Evropská komise přijala dne 25. dubna 2018. Tento balíček obsahuje rovněž sdělení Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru (1), jež se zabývá otázkou přístupu k údajům soukromého sektoru pro účely veřejného zájmu a stanoví zásady pro sdílení dat mezi podniky (B2B) a také mezi podniky a veřejnou správou (B2G).

2.1.3.1.

V tomto sdělení jsou uvedeny klíčové zásady pro opakované použití údajů soukromého sektoru (B2B):

transparentnost;

vytváření společných hodnot;

vzájemné respektování obchodních zájmů všech zúčastněných stran;

zajištění nenarušené hospodářské soutěže;

minimalizace blokování dat.

2.1.3.2.

V tomto sdělení jsou uvedeny klíčové zásady pro opakované použití údajů soukromého sektoru ve veřejném sektoru (B2G):

proporcionalita při používání údajů soukromého sektoru;

omezení účelu;

zásada „neškodit“;

podmínky pro opakované použití dat;

zmírnění omezení údajů soukromého sektoru;

transparentnost a zapojení do společenského dění.

2.2.   Cíle přezkumu směrnice

2.2.1.

Obecné cíle:

posílit pozitivní dopady směrnice o informacích veřejného sektoru a také posílit datovou ekonomiku v EU rozšířením množství údajů veřejného sektoru dostupných pro opakované použití;

zajistit v celé EU srovnatelné podmínky pro poskytování údajů a tím zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž;

snížit administrativní zátěž pro držitele informací veřejného sektoru pro opakované použití;

posílit postavení malých a středních podniků na trhu s daty, přičemž musí být zajištěno, aby překážky těmto podnikům nebránily v opakovaném použití veřejných údajů pro komerční účely.

2.2.2.

Konkrétní cíle:

zlepšit čtyři nejvýznamnější oblasti, v nichž byly při dřívějším hodnocení účinnosti této směrnice zjištěny problémy.

2.3.   Nejvýznamnější problémové oblasti, co se týče účinnosti směrnice (oblasti, v nichž existuje potenciál ke zlepšení)

2.3.1.

Problémová oblast „Dynamická data/rozhraní pro programování aplikací (API)“:

neúplný přístup k datům, jež jsou v držení subjektů veřejného sektoru, v reálném čase, zejména k dynamickým, tj. průběžně aktualizovaným údajům;

nedostatečné poskytování a využívání vhodných technických prostředků (rozhraní pro programování aplikací – API).

2.3.2.

Problémová oblast „Vybírání poplatků“:

subjekty veřejného sektoru využívají různé v současnosti přípustné výjimky a za opakované použití údajů veřejného sektoru si účtují poplatky, jež jsou mnohem vyšší, než je nutné na pokrytí nákladů, kvůli čemuž dochází k narušení trhu – velké podniky jsou podporovány a malým a středním podnikům, které si nemohou dovolit veřejné údaje koupit, se vytvářejí překážky.

2.3.3.

Problémová oblast „Oblast působnosti směrnice o informacích veřejného sektoru“:

směrnice neplatí pro subjekty působící v odvětví dopravy a veřejných služeb;

směrnice neplatí pro údaje z výzkumu, jež byly získávány za pomoci financování z veřejných zdrojů.

2.3.4.

Problémová oblast „Blokování údajů veřejného sektoru“:

držitelé údajů veřejného sektoru uzavírají výhradní dohody se soukromým sektorem, aby ze svých údajů vytěžili dodatečný zisk, čímž dochází k omezení počtu potenciálních dalších uživatelů údajů.

2.4.   Možné varianty toho, jak dosáhnout zlepšení v problémových oblastech, a varianta zvolená

2.4.1.

V posouzení dopadů (2) byly zvažovány následující možné varianty budoucích opatření:

a)

základní scénář (zachování stávajícího přístupu beze změn);

b)

ukončení stávajících opatření EU (zrušení směrnice o informacích veřejného sektoru);

c)

pouze právně nezávazná opatření;

d)

řešení v podobě balíčků sestávající jak ze změn směrnice o informacích veřejného sektoru, tak z právně nezávazných opatření.

2.4.2.

Možné varianty toho, jak dosáhnout zlepšení v problémových oblastech:

možnost a) byla ponechána jako základní scénář, s nímž byly srovnávány výhody ostatních variant;

možnosti b) a c) byly v počátečním stádiu zavrženy;

možnost d) posloužila jako základ pro dvě dílčí varianty:

varianta, jejíž všechny prvky mají nižší legislativní intenzitu;

varianta, jejíž všechny prvky mají vyšší legislativní intenzitu.

Možností, kterou zvolila Komise, je smíšený balíček regulačních opatření nižší intenzity v kombinaci s aktualizací stávajících právně nezávazných předpisů – celkově „intervence nižší legislativní intenzity“.

3.

Obecné připomínky

EHSV posuzoval plánované změny směrnice ze tří hledisek:

nejdůležitější změny a doplnění původního znění směrnice (viz odstavec 3.1);

soulad změn a doplnění směrnice s obecnými cíli změny směrnice (viz odstavec 3.2);

soulad změn a doplnění směrnice s nejvýznamnějšími oblastmi, v nichž existuje potenciál ke zlepšení (viz odstavec 3.3).

3.1.   Nejdůležitější změny a doplnění původního znění směrnice

3.1.1.   Kapitola I směrnice – Obecná ustanovení

Změny směrnice v článku 1 – Předmět a oblast působnosti:

rozšíření oblasti působnosti směrnice i na údaje poskytovatelů veřejných služeb a dopravců a také na údaje z výzkumu;

v důvodové zprávě směrnice (3) se uvádí:

údaje v odvětví dopravy a veřejných služeb: „Použije se omezený soubor povinností: veřejné podniky budou moci účtovat poplatky vyšší než mezní náklady na šíření a nebudou mít povinnost poskytnout údaje, které poskytnout nechtějí.“;

údaje z výzkumu: „Členské státy budou povinny vypracovat opatření pro otevřený přístup k údajům z výzkumu financovaného z veřejných prostředků“ – tím se celkově vzato na úrovni EU nic nenařizuje a všechny příslušné činnosti jsou jako dosud na uvážení členských států.

Postoj EHSV:

EHSV plánované změny zčásti podporuje, zastává však názor, že nenabízejí dostačující řešení problému oblasti působnosti směrnice o informacích veřejného sektoru, neboť rozšíření oblasti působnosti této směrnice může vést k narušení trhu mezi veřejnými podniky a soukromými podniky, které působí na stejném trhu. Tento problém by se dal vyřešit rozšířením její působnosti i na soukromé podniky, čímž by se současně podpořilo zavádění inovací ve veřejných podnicích;

plánované změny jsou spojeny s dodatečnou pracovní a finanční zátěží.

3.1.2.   Kapitola II směrnice – Žádosti o opakované použití

Změny směrnice v článku 4 – Požadavky na zpracování žádostí o opakované použití:

stanovení výjimek, na něž se požadavky na zpracování žádostí o opakované použití nevztahují.

Postoj EHSV: – EHSV plánované změny ohledně výjimek podporuje, avšak zastává názor, že vzhledem ke skutečnosti, že je stále častěji nutné, aby informace nebo dokumenty byly k dispozici rychle, by maximální lhůta na zpracování v délce 20 pracovních dnů mohla být kratší v případě žádostí týkajících se údajů, které mohou být poskytnuty snadno.

3.1.3.   Kapitola III směrnice – Podmínky opakovaného použití

Změny směrnice v článku 5 – Dostupné formáty:

stanoví se, že subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky zpřístupní dynamická data pro opakované použití bezprostředně po jejich shromáždění prostřednictvím vhodných rozhraní pro programování aplikací (API);

stanoví se, že pokud by zpřístupnění dokumentů bezprostředně po jejich shromáždění přesáhlo finanční a technickou kapacitu subjektu veřejného sektoru nebo veřejného podniku, dokumenty se zpřístupní v časovém horizontu, který nepřiměřeně nenaruší využití jejich hospodářského potenciálu;

byla zvolena varianta, v jejímž rámci je stanovena „[p]rávně nezávazná povinnost členských států poskytovat dynamická data včas a zavést rozhraní pro programování aplikací“ (varianta „intervence nižší legislativní intenzity“).

Postoj EHSV:

EHSV plánované změny zčásti podporuje a má za to, že celkově přispějí k vyřešení problematiky dynamických dat. Výsledek změn však nelze ověřit ani předvídat a zejména v krátkodobém horizontu může být výsledné zlepšení nedostatečné;

držitelům údajů zpočátku vzniknou dodatečné náklady (na zřízení rozhraní pro programování aplikací a na zavedení technologie), ale v dlouhodobém výhledu lze očekávat zisky pro držitele údajů díky optimalizované organizaci práce (kromě toho musí být zohledněny možné změny v oblasti zaměstnanosti ve veřejné správě z důvodu automatizace a sociální problémy, které je třeba vyřešit).

Změny směrnice v článku 10 – Dostupnost údajů z výzkumu a jejich opakované použití:

stanoví se, že členské státy podporují dostupnost údajů z výzkumu tím, že přijmou vnitrostátní politiky a příslušná opatření s cílem otevřeně zpřístupnit všechny údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků („politiky otevřeného přístupu“).

Postoj EHSV: – EHSV nové znění částečně podporuje. Podle jeho názoru celkově zlepší účinnost směrnice o informacích veřejného sektoru, ale není vhodné k řešení problematiky oblasti působnosti této směrnice, neboť je deklarativní a na úrovni EU nic nenařizuje, a všechny případné činnosti jsou tudíž ponechány na uvážení jednotlivých členských států.

3.1.4.   Kapitola IV směrnice – Nediskriminace a poctivý obchod

Změny směrnice v článku 12 – Zákaz výhradních dohod:

stanoví se, že se právní nebo praktická ujednání, která sice neudělují výhradní právo, ale přesto mohou omezovat dostupnost dokumentů pro opakované použití, zveřejní nejméně dva měsíce před jejich vstupem v platnost;

plánovaná varianta pouze stanoví požadavky na transparentnost (varianta „intervence nižší legislativní intenzity“), nezakazuje však žádné činnosti, které vedou k blokování údajů (varianta „intervence vyšší legislativní intenzity“).

Postoj EHSV: – EHSV plánované změny zčásti podporuje a domnívá se, že se díky nim celkově pokročí s řešením problematiky blokování údajů veřejného sektoru. Záměr posílit malé a střední podniky však nesmí být ohrožen příliš striktním zakazováním blokování údajů, které by bránilo vyvíjení a provádění inovativních projektů na místní úrovni s malými a středními podniky.

3.1.5.   Kapitola V směrnice – Datové soubory s vysokou hodnotou

Změny směrnice v článku 13 – Seznam datových souborů s vysokou hodnotou:

Komise stanoví seznam datových souborů s vysokou hodnotou a způsoby jejich zveřejňování a opakovaného použití.

Postoj EHSV:

EHSV plánované změny podporuje a zastává názor, že se tím zvětší objem informací veřejného sektoru pro opakované použití;

je třeba zohlednit skutečnost, že lze očekávat dodatečné výdaje na zavedení technických řešení a menší příjmy pro držitele údajů;

nejsou poskytnuty jasné informace o postupech pro sestavení, správu a používání datových souborů s vysokou hodnotou;

nejsou poskytnuty jasné informace o mechanismech odškodnění držitelů údajů za bezplatné poskytování údajů.

3.2.   Soulad změn a doplnění směrnice s obecnými cíli změny směrnice

3.2.1.    Cíl: dále zlepšit již existující pozitivní dopady směrnice o informacích veřejného sektoru, posílit datovou ekonomiku v EU, zvýšit množství opakovaně použitelných údajů veřejného sektoru.

Postoj EHSV: Plánované změny obecně slouží celkovému cíli.

3.2.2.    Cíl: zajistit v celé EU srovnatelné podmínky pro poskytování údajů a tím zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž.

Postoj EHSV: Plánované změny jsou bezprostředně a jednoznačně zaměřeny na plnění uvedeného cíle, neboť:

jsou zlepšena ustanovení týkající se vybírání poplatků (článek 6 směrnice);

jsou přísněji regulovány možnosti uzavírat výhradní dohody (článek 12 směrnice);

je přesně upraveno bezplatné poskytování údajů, resp. datových souborů s vysokou hodnotou (článek 13 směrnice);

EHSV zároveň poukazuje na riziko, že stanovení jednostranných povinností pro veřejné podniky, které si navzájem přímo konkurují s podniky soukromými, povede k narušení trhu.

3.2.3.    Cíl: snížit administrativní zátěž pro držitele informací veřejného sektoru pro opakované použití.

Postoj EHSV: Výbor plánované změny celkově vítá:

z dlouhodobého hlediska povedou ke snížení administrativní zátěže pro držitele informací veřejného sektoru pro opakované použití, zejména ve spojení s využíváním nových technologických řešení (články 5 a 13 směrnice);

musí se však počítat s potenciálními změnami v oblasti zaměstnanosti ve veřejném sektoru, jež pak budou vyžadovat řešení souvisejících sociálních problémů.

3.2.4.    Cíl: posílit postavení malých a středních podniků na trhu s daty, přičemž musí být zajištěno, aby překážky těmto podnikům nebránily v opakovaném použití veřejných údajů pro komerční účely.

Postoj EHSV: Účelem plánovaných změn je splnit uvedený cíl. V případě jejich uskutečnění se zlepší postavení malých a středních podniků, pokud jde o možnost opakovaného použití údajů veřejného sektoru (články 6, 12 a 13 směrnice). Výsledkům, inovacím a rozvoji malých a středních podniků však nesmí bránit nepřiměřená povinnost předávat údaje partnerů z veřejného sektoru, s nimiž spolupracují, nebo zákaz výhradních práv.

3.3.   Soulad změn a doplnění směrnice s nejvýznamnějšími oblastmi, v nichž existuje potenciál ke zlepšení

3.3.1.   Oblast, v níž má dojít ke zlepšení: „Dynamická data/rozhraní pro programování aplikací () API

Plánovaná zlepšení:

členské státy by měly včas poskytovat dynamická data a zavést rozhraní pro programování aplikací – tato povinnost je však „právně nezávazná“ (článek 5 směrnice);

závaznější povinnost členských států zaručit možnost opakovaného použití omezeného počtu datových souborů s vysokou hodnotou (článek 13 směrnice).

Postoj EHSV:

plánované změny jsou částečně vhodné k tomu, aby se docílilo zlepšení v této problémové oblasti (viz odstavec 3.1.3);

tyto změny v dlouhodobém horizontu pomohou vyřešit otázky týkající se přístupu k dynamickým datům a podpoří opakované použití dynamických dat a také využívání nových technologií (API) pro automatické sdílení údajů. Povinnost poskytovat data včas by měla být právně nezávazná, což by umožnilo kompenzovat náročné místní podmínky a zohlednit místní postupy.

3.3.2.   Oblast, v níž má dojít ke zlepšení: „Vybírání poplatků

Plánovaná zlepšení:

přísnější pravidla pro uplatňování výjimek z obecného pravidla, že si subjekty veřejného sektoru nemohou účtovat více, než činí mezní náklady na šíření (článek 6 směrnice);

vytvoření seznamu datových souborů s vysokou hodnotou, které musejí být ve všech členských státech dostupné bezplatně (článek 13 směrnice).

Postoj EHSV:

plánované změny jsou vhodné k tomu, aby se docílilo zlepšení v této problémové oblasti (viz odstavec 3.1.5). EHSV zároveň poukazuje na to, že pro veřejné podniky má zásadní význam náležitá kompenzace vzniklých nákladů;

jejich prostřednictvím bude zjednána náprava v případě zvýšených poplatků a bude podpořeno opakované použití údajů, zejména díky tomu, že tyto údaje budou snáze dostupné malým a středním podnikům.

3.3.3.   Oblast, v níž má dojít ke zlepšení: „Oblast působnosti směrnice o informacích veřejného sektoru

Plánovaná zlepšení:

rozšíření předmětu a oblasti působnosti směrnice (článek 1 směrnice);

členské státy budou povinny vypracovat opatření pro otevřený přístup k údajům z výzkumu financovaného z veřejných prostředků a zároveň zachovat při provádění flexibilitu (článek 10 směrnice).

Postoj EHSV: – plánované změny nejsou dostatečné k tomu, aby bylo v této problémové oblasti dosaženo zlepšení (viz odstavce 3.1.1, 3.1.3).

3.3.4.   Oblast, v níž má dojít ke zlepšení: „Blokování údajů veřejného sektoru

Plánovaná zlepšení: přísnější požadavky týkající se zákazu výhradních dohod a transparentnosti dohod mezi subjekty veřejného sektoru a soukromého sektoru, které obsahují informace veřejného sektoru (články 11 a 12 směrnice).

Postoj EHSV:

plánované změny nejsou dostatečné k tomu, aby bylo v této problémové oblasti dosaženo zlepšení (viz odstavec 3.1.4);

tyto změny částečně přispějí k řešení problému blokování údajů veřejného sektoru a podpoří opakované použití údajů. Nicméně nepřiměřená opatření s cílem zabránit blokování údajů nesmějí vytvořit překážky pro inovativní projekty a partnerství.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.   Zhodnocení dopadů plánovaných změn

4.1.1.

Posouzení dopadů plánovaných změn je důležitým dokumentem. Tvoří základ pro závěry a rozhodnutí ohledně toho, jak by měly vypadat změny a doplnění směrnice, které budou mít značný dopad na členské státy EU. Pro posouzení dopadů je proto nezbytná solidní metodika, která přinese objektivní a spolehlivé výsledky.

4.1.2.

Nejvýznamnější zjištěné nedostatky uvedené ve stanovisku Výboru pro kontrolu regulace (4):

postoj zúčastněných stran je v posouzení dopadů vyjádřen pouze neúplně. Nejsou dostatečně zohledněny zejména pochybnosti zúčastněných stran ohledně bezpečnosti osobních údajů a ochrany databází;

v posouzení dopadů není dostatečně vysvětleno, jak se plánované změny vztahují ke směrnici o databázích a k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů;

možné varianty změn nejsou v posouzení dopadů popsány dostatečně podrobně a jejich spektrum je příliš úzké (resp. příliš jednotvárné), než aby zajišťovalo výběr skutečných alternativních řešení.

Postoj EHSV:

je nezbytné odstranit nedostatky zjištěné Výborem pro kontrolu regulace;

případně je třeba přijmout odpovídající nápravná opatření, co se týče změn směrnice.

4.1.3.

Zájmy dotčených stran uvedených v souhrnu posouzení dopadů (5):

držitelé údajů (subjekty veřejného sektoru) podporují v otázce opakovaného použití informací veřejného sektoru spíše zachování současného stavu, tedy variantu „intervence nižší legislativní intenzity“;

další uživatelé údajů (mj. malé a střední podniky) dávají přednost variantě zajistit rychlejší a efektivnější pokrok, pokud jde o zvýšení objemu údajů pro opakované použití, tedy variantě „intervence vyšší legislativní intenzity“.

Postoj EHSV:

ačkoli cíl směrnice spočívá ve zvýšení objemu údajů pro opakované použití a v posílení postavení malých a středních podniků na trhu s daty, nesmí být opomíjena případná narušení trhu. Komise se tedy přesto rozhodla pro variantu „intervence nižší legislativní intenzity“, což znamená, že potenciál ke zlepšení v problémových oblastech nebude plně využit;

aby změny směrnice vedly k efektivnějšímu plnění vytyčených cílů, je nutné vyhodnotit účinnost přijatých opatření.

4.1.4.

Postoje dotčených stran určené a zhodnocené v rámci posouzení dopadů (6):

určení postojů zúčastněných stran je zásadním předpokladem pro volbu vhodných opatření k řešení daných problémů (varianty „intervence nižší legislativní intenzity“ nebo „intervence vyšší legislativní intenzity“);

v posouzení dopadů se odrážejí postoje různých zúčastněných stran, pokud jde o celkové hodnocení účinků směrnice a potřebné změny.

Postoj EHSV:

posouzení dopadů neodráží postoj zúčastněných stran, pokud jde o volbu mezi intervencí vyšší a intervencí nižší legislativní intenzity, dostatečně konkrétně;

zúčastněné strany nebyly rozděleny do podskupin podle různých zájmů a možností, druhu informací nebo druhu činnosti (např.: držitelé údajů, kterým se za poskytování údajů neplatí, držitelé údajů, kterým se za poskytování údajů platí, uživatelé údajů – velké podniky, malé a střední podniky, jiné subjekty veřejného sektoru);

nebyl zjištěn postoj jednotlivých zúčastněných stran k jednotlivým možným variantám řešení daných problémů;

chybí zhodnocení významu příslušných zúčastněných stran pro společnost jako celek, a tím i zhodnocení jejich reprezentativnosti a skutečného rozsahu dopadů.

4.2.   Další nedostatečně zohledněné body v souvislosti se směrnicí

4.2.1.

Podle názoru EHSV nebyly v návrhu směrnice ani v posouzení dopadů dostatečně zohledněny některé otázky, jež mají velký význam pro vícero zúčastněných stran. Vyslovuje se tedy pro podrobné posouzení těchto záležitostí:

stejná práva a povinnosti pro veřejný a soukromý sektor, co se týče přístupu k údajům;

odškodnění pro veřejný sektor za zajišťování bezplatného přístupu k veřejným údajům;

ochrana „kritických infrastruktur“ – výjimky při uplatňování směrnice, pokud jde o kritické infrastruktury;

zabránění tomu, aby se předpisy překrývaly – přizpůsobení směrnice již existujícím odvětvovým právním předpisům souvisejícím se sdílením a používáním údajů;

narušení hospodářské soutěže – ohrožení veřejných podniků v případech, kdy musejí dát informace bezplatně k dispozici konkurenčním soukromým podnikům;

možné snížení počtu zaměstnanců ve veřejné správě z důvodu automatizace, nutnost rekvalifikace pracovníků, jakož i nutnost řešení sociálních problémů.

4.3.   Sdělení Komise „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“

4.3.1.

EHSV vítá a podporuje postoj vyjádřený ve sdělení Komise, že přístup k veřejným údajům a údajům financovaným z veřejných zdrojů a jejich opakované použití představuje hlavní pilíř společného evropského datového prostoru. Tento postoj je plně v souladu s činnostmi souvisejícími s přezkumem směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Ve sdělení jsou uvedeny cíle přezkumu této směrnice a EHSV se domnívá, že pokrok při jejich naplňování povede ke zvýšení dostupnosti údajů pro opakované použití.

4.3.2.

EHSV podporuje hlavní zásady sdílení dat mezi podniky (B2B) a mezi podniky a orgány veřejného sektoru (B2G), které jsou ve sdělení stanoveny, a považuje je za potenciální dobrý základ budoucí spolupráce se zúčastněnými stranami.

4.3.3.

EHSV podporuje opatření navržená ve sdělení Komise, která dle jeho názoru usnadní podnikům a veřejnému sektoru přístup k údajům z různých zdrojů, sektorů a disciplín v EU a jejich opakované použití.

V Bruselu dne 17. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018) 232 final).

(2)  Posouzení dopadů (SWD(2018) 127).

(3)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění), COM(2018) 234 final.

(4)  Opinion of the Regulatory Scrutiny Board, SEC(2018) 206.

(5)  Souhrn posouzení dopadů (SWD(2018) 128 final).

(6)  Posouzení dopadů (SWD(2018) 127).


PŘÍLOHA

Následující části textu stanoviska specializované sekce byly zamítnuty – plenární shromáždění k nim přijalo pozměňovací návrhy. Nicméně alespoň jedna čtvrtina odevzdaných hlasů byla pro jejich zachování:

Změny směrnice v článku 1 – Předmět a oblast působnosti:

rozšíření oblasti působnosti směrnice i na údaje poskytovatelů veřejných služeb a dopravců a také na údaje z výzkumu;

v důvodové zprávě směrnice (1) se uvádí:

údaje v odvětví dopravy a veřejných služeb: „Použije se omezený soubor povinností: veřejné podniky budou moci účtovat poplatky vyšší než mezní náklady na šíření a nebudou mít povinnost poskytnout údaje, které poskytnout nechtějí.“;

údaje z výzkumu: „Členské státy budou povinny vypracovat opatření pro otevřený přístup k údajům z výzkumu financovaného z veřejných prostředků“ – tím se celkově vzato na úrovni EU nic nenařizuje a všechny příslušné činnosti jsou jako dosud na uvážení členských států.

Postoj EHSV:

EHSV plánované změny zčásti podporuje, zastává však názor, že nenabízejí dostačující řešení problému oblasti působnosti směrnice o informacích veřejného sektoru, neboť rozšíření oblasti působnosti této směrnice je pouze formální a nepřináší žádné skutečné rozšíření povinností a odpovědnosti;

plánované změny jsou spojeny s dodatečnou pracovní a finanční zátěží. V krátkodobém horizontu musí držitel údajů investovat, v dlouhodobém horizontu pak mají jak držitel údajů, tak další uživatel vyhlídky na dosažení zisku.

Výsledek hlasování

hlasů pro:

80

hlasů proti:

52

hlasování se zdrželo:

16

3.1.2.   Kapitola II směrnice – Žádosti o opakované použití

Změny směrnice v článku 4 – Požadavky na zpracování žádostí o opakované použití:

stanovení výjimek, na něž se požadavky na zpracování žádostí o opakované použití nevztahují.

Postoj EHSV: EHSV plánované změny týkající se výjimek podporuje, avšak zastává názor, že vzhledem ke skutečnosti, že je stále častěji nutné, aby informace nebo dokumenty byly k dispozici rychle, je maximální lhůta na zpracování v délce 20 pracovních dnů příliš dlouhá a v zájmu lepšího fungování veřejného sektoru by měla být zkrácena.

Výsledek hlasování

hlasů pro:

83

hlasů proti:

55

hlasování se zdrželo:

7

3.1.4.   Kapitola IV směrnice – Nediskriminace a poctivý obchod

Změny směrnice v článku 12 – Zákaz výhradních dohod:

stanoví se, že se právní nebo praktická ujednání, která sice neudělují výhradní právo, ale přesto mohou omezovat dostupnost dokumentů pro opakované použití, zveřejní nejméně dva měsíce před jejich vstupem v platnost;

plánovaná varianta pouze stanoví požadavky na transparentnost (varianta „intervence nižší legislativní intenzity“), nezakazuje však žádné činnosti, které vedou k blokování údajů (varianta „intervence vyšší legislativní intenzity“).

Postoj EHSV: EHSV plánované změny zčásti podporuje a domnívá se, že se díky nim celkově pokročí s řešením problematiky blokování údajů veřejného sektoru, avšak že dosažený výsledek nebude dostatečný k vyřešení jádra problému. Podle jeho názoru by bylo vhodnější zvolit v případě této problematiky variantu, jež činnosti, které vedou k blokování údajů, zakazuje.

Výsledek hlasování

hlasů pro:

80

hlasů proti:

60

hlasování se zdrželo:

12

3.2.2.    Cíl: zajistit v celé EU srovnatelné podmínky pro poskytování údajů a tím zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž.

Postoj EHSV: Plánované změny jsou bezprostředně a jednoznačně zaměřeny na plnění uvedeného cíle, neboť:

jsou zlepšena ustanovení týkající se vybírání poplatků (článek 6 směrnice);

jsou přísněji regulovány možnosti uzavírat výhradní dohody (článek 12 směrnice);

je přesně upraveno bezplatné poskytování údajů, resp. datových souborů s vysokou hodnotou (článek 13 směrnice).

Výsledek hlasování

hlasů pro:

80

hlasů proti:

61

hlasování se zdrželo:

9

3.2.4.    Cíl: posílit postavení malých a středních podniků na trhu s daty, přičemž musí být zajištěno, aby překážky těmto podnikům nebránily v opakovaném použití veřejných údajů pro komerční účely.

Postoj EHSV: Účelem plánovaných změn je splnit uvedený cíl. V případě jejich uskutečnění se zlepší postavení malých a středních podniků, pokud jde o možnost opakovaného použití údajů veřejného sektoru (články 6, 12 a 13 směrnice). Účinnější by však přeci jen byla volba varianty „intervence vyšší legislativní intenzity“.

Výsledek hlasování

hlasů pro:

76

hlasů proti:

53

hlasování se zdrželo:

6

3.3.1.   Oblast, v níž má dojít ke zlepšení: „Dynamická data/rozhraní pro programování aplikací () API

Plánovaná zlepšení:

členské státy by měly včas poskytovat dynamická data a zavést rozhraní pro programování aplikací – tato povinnost je však „právně nezávazná“ (článek 5 směrnice);

závaznější povinnost členských států zaručit možnost opakovaného použití omezeného počtu datových souborů s vysokou hodnotou (článek 13 směrnice).

Postoj EHSV:

plánované změny jsou částečně vhodné k tomu, aby se docílilo zlepšení v této problémové oblasti (viz odstavec 3.1.3);

tyto změny v dlouhodobém horizontu pomohou vyřešit otázky týkající se přístupu k dynamickým datům a podpoří opakované použití dynamických dat a také využívání nových technologií (API) pro automatické sdílení údajů. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že pro členské státy platí „právně nezávazná“ povinnost „poskytovat dynamická data včas a zavést rozhraní pro programování aplikací“, nelze výsledek změn ověřit ani předvídat. Zlepšení může být nedostatečné zejména v krátkodobém horizontu.

Výsledek hlasování:

hlasů pro

: 77

hlasů proti:

58

hlasování se zdrželo:

10

3.3.3.   Oblast, v níž má dojít ke zlepšení: „Oblast působnosti směrnice o informacích veřejného sektoru“

Plánovaná zlepšení:

rozšíření předmětu a oblasti působnosti směrnice (článek 1 směrnice);

členské státy budou povinny vypracovat opatření pro otevřený přístup k údajům z výzkumu financovaného z veřejných prostředků a zároveň zachovat při provádění flexibilitu (článek 10 směrnice).

Postoj EHSV:

plánované změny nejsou dostatečné k tomu, aby bylo v této problémové oblasti dosaženo zlepšení (viz odstavce 3.1.1, 3.1.3);

rozšíření oblasti působnosti směrnice založené na zvolené variantě „intervence nižší legislativní intenzity“ je čistě formální a nezahrnuje žádné skutečné další povinnosti. Konkrétní problém tak vyřešen nebude.

Výsledek hlasování

hlasů pro:

78

hlasů proti:

61

hlasování se zdrželo:

10

3.3.4.   Oblast, v níž má dojít ke zlepšení: „Blokování údajů veřejného sektoru“

Plánovaná zlepšení: – přísnější požadavky týkající se zákazu výhradních dohod a transparentnosti dohod mezi subjekty veřejného sektoru a soukromého sektoru, které obsahují informace veřejného sektoru (články 11 a 12 směrnice).

Postoj EHSV:

plánované změny nejsou dostatečné k tomu, aby bylo v této problémové oblasti dosaženo zlepšení (viz odstavec 3.1.4);

tyto změny částečně přispějí k řešení problému blokování údajů veřejného sektoru a podpoří opakované použití údajů. Nicméně plánovaná varianta „intervence nižší legislativní intenzity“ není dostačující k tomu, aby byl problém blokování údajů řešen účinně. Podle názoru EHSV by bylo vhodnější zvolit v případě této problematiky variantu „intervence vyšší legislativní intenzity“.

Výsledek hlasování

hlasů pro:

82

hlasů proti:

57

hlasování se zdrželo:

8

4.1.3.

Zájmy dotčených stran uvedených v souhrnu posouzení dopadů (2):

držitelé údajů (subjekty veřejného sektoru) podporují v otázce opakovaného použití informací veřejného sektoru spíše zachování současného stavu, tedy variantu „intervence nižší legislativní intenzity“;

další uživatelé údajů (mj. malé a střední podniky) dávají přednost variantě zajistit rychlejší a efektivnější pokrok, pokud jde o zvýšení objemu údajů pro opakované použití, tedy variantě „intervence vyšší legislativní intenzity“.

Postoj EHSV:

ačkoli cíl směrnice spočívá ve zvýšení objemu údajů pro opakované použití a v posílení postavení malých a středních podniků na trhu s daty, rozhodla se Komise přesto pro variantu „intervence nižší legislativní intenzity“, což znamená, že potenciál ke zlepšení v problémových oblastech nebude plně využit;

aby změny směrnice vedly k efektivnějšímu plnění vytyčených cílů, je nutné postupovat aktivněji a cíleněji a při řešení jednotlivých konkrétních problémů zvolit variantu „intervence vyšší legislativní intenzity“. To by případně mohlo být spojeno s úpravou možností uvedených v posouzení dopadů.

Výsledek hlasování

hlasů pro:

87

hlasů proti:

58

hlasování se zdrželo:

6


(1)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění), COM(2018) 234 final.

(2)  Souhrn posouzení dopadů (SWD(2018) 128 final).


Upp