52017IP0038

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52017IP0038 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52017IP0038

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: Roční analýza růstu na rok 2017 (2016/2306(INI))

Úř. věst. C 252, 18.7.2018, p. 138–147 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

18.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 252/138

P8_TA(2017)0038

Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: Roční analýza růstu na rok 2017 (2016/2306(INI))

(2018/C 252/14)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a to zejména na čl. 121 odst. 2, články 126 a 136 a protokol č. 12 o postupu při nadměrném schodku,

—	s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

—	s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

—	s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1),

—	s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (3),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (4),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (5),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (6),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (7),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (8),

—	s ohledem na závěry Rady o roční analýze růstu na rok 2016 ze dne 15. ledna 2016,

—	s ohledem na závěry Rady o zprávě o fiskální udržitelnosti za rok 2015 ze dne 8. března 2016,

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze 17.–18. března 2016,

—	s ohledem na prohlášení Euroskupiny ze dne 9. září 2016 o společných zásadách pro lepší rozdělování výdajů,

—	s ohledem na výroční zprávu ECB za rok 2015,

—	s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu z podzimu 2016, již dne 9. listopadu 2016 vydala Evropská komise,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 o roční analýze růstu na rok 2017 (COM(2016)0725),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 o doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2016)0726),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016„Směrem k pozitivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu“ (COM(2016)0727),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2017“ (COM(2016)0728),

—	s ohledem na diskusi s vnitrostátními parlamenty v rámci Evropského parlamentního týdne 2017,

—	s ohledem na zprávu o dokončení evropské hospodářské a měnové unie („zpráva pěti předsedů“),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy (9),

—	s ohledem na výroční zprávu Evropského monitoru pro restrukturalizaci nadace Eurofound za rok 2015,

—	s ohledem na komuniké vedoucích představitelů skupiny G20 ze summitu v Chang-čou, který proběhl ve dnech 4.–5. září 2016,

—	s ohledem na prohlášení prezidenta Evropské centrální banky, které učinil dne 7. října 2016 na 34. zasedání Mezinárodního měnového a finančního výboru,

—	s ohledem na dohodu konference smluvních stran (COP 21) přijatou na pařížské konferenci o klimatu dne 12. prosince 2015,

—	s ohledem na usnesení Výboru regionů o evropském semestru 2016 a roční analýze růstu na rok 2017 (12. října 2016),

—	s ohledem na výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2015/2016,

—	s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 26. srpna 2016 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (COM(2016)0534),

—	s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0039/2017),

A.	vzhledem k tomu, že hospodářství Evropské unie pomalu zaznamenává oživení a mírný růst, byť v různé míře v různých členských státech;

vzhledem k tomu, že v roce 2016 Komise předpokládá 1,8 % růst reálného HDP v EU a 1,7 % růst reálného HDP v eurozóně a v roce 2017 1,6 % růst v EU a 1,7 % růst v eurozóně, přičemž státní dluh má v roce 2016 v EU činit 86,0 % a v eurozóně 91,6 %; vzhledem k tomu, že schodek eurozóny má v roce 2016 činit 1,7 % HDP a 1,5 % v letech 2017 a 2018;

C.	vzhledem k tomu, že hlavní hnací silou růstu jsou v současné době spotřebitelské výdaje a očekává se, že jí zůstanou i v roce 2017; vzhledem k tomu, že však Evropa stále čelí významné „investiční mezeře“, kdy investice zůstávají pod úrovní z doby před krizí;

D.	vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v EU roste, i když nerovně a nedostatečným tempem, a nezaměstnanost v eurozóně tak v roce 2016 klesla na 10,1 %, což však nestačí k významnému snížení nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti;

E.	vzhledem k tomu, že tohoto oživení na trzích práce a růstu není ve všech členských státech dosahováno stejnou měrou a je křehké, a k tomu, že je nutné podporovat v EU vzestupnou konvergenci;

vzhledem k tomu, že růst je do značné míry závislý na nestandardních opatřeních v oblasti měnové politiky, která nemohou trvat věčně; vzhledem k tomu, že tato skutečnost dokládá správnost výzev k zavedení politiky zaměřené na tři hlavní body: investice podporující růst, udržitelné strukturální reformy a odpovědné veřejné finance prostřednictvím důsledného provádění Paktu o stabilitě a růstu ve všech členských státech, a to za plného dodržování jeho doložek flexibility;

G.	vzhledem k tomu, že některé členské státy stále vykazují vysokou úroveň veřejného a soukromého zadlužení, které přesahuje hranici 60 % stanovenou v Paktu o stabilitě a růstu;

vzhledem k tomu, že Komisí provedené posouzení návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2017 zjistilo, že žádný návrh rozpočtového plánu neukazuje na zvláště závažné nedodržení požadavků Paktu o stabilitě a růstu, avšak v několika případech nezajišťují plánované fiskální korekce splnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu nebo je jejich splnění ohroženo;

I.	vzhledem k tomu, že Komisí provedené posouzení návrhu rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2017 zjistilo, že jen devět členských států plní požadavky Paktu o stabilitě a růstu;

J.	vzhledem k tomu, že dlouhodobá udržitelnost veřejných financí členských států EU je záležitostí mezigenerační spravedlnosti;

K.	vzhledem k tomu, že velikost státního dluhu mohou ovlivnit podmíněné i implicitní závazky;

L.	vzhledem k tomu, že některé členské státy zaznamenávají velmi vysoké přebytky běžného účtu a evropské makroekonomické nerovnováhy jsou stále značné;

vzhledem k tomu, že EU potřebuje významné dodatečné investiční úsilí ze strany soukromého i veřejného sektoru, a to zejména v oblasti vzdělávání, výzkumu, IKT a inovací, aby realizovala svůj růstový potenciál a pro zacelení současné „investiční mezery“, kde investice zůstávají pod úrovní z doby před krizí; vzhledem k tomu, že to vyžaduje zejména zlepšené regulační prostředí;

N.	vzhledem k tomu, že vysoká míra úvěrů v selhání představuje v řadě členských států závažný problém; vzhledem k tomu, že růst úvěrů postupně zaznamenává oživení, stále však nedosahuje úrovně z doby před krizí;

O.	vzhledem k tomu, že ke zlepšení nedostatečné úrovně globální konkurenceschopnosti EU a zvýšení jejího hospodářského růstu jsou nezbytné nová kombinace politik, inteligentní strukturální reformy ve členských státech a dokončení jednotného trhu;

P.	vzhledem k tomu, že ekonomiky s přísnějšími režimy platební neschopnosti se vzdávají potenciálního růstu přidané hodnoty a zaměstnanosti, což si žádá plné provádění zásady druhé šance podle iniciativy na podporu malých a středních podniků (Small Business Act) ve všech členských státech;

Q.	vzhledem k tomu, že evropská konkurenceschopnost silně závisí i na jiných než cenových prvcích souvisejících s inovacemi, technologií a organizačními schopnostmi, a nikoli jen na cenách, nákladech a mzdách;

vzhledem k tomu, že směrnice 2011/7/EU o opožděných platbách měla pomoci podnikům, které se potýkají s vysokými náklady nebo i platební neschopností v důsledku opožděných plateb ze strany podniků soukromého a veřejného sektoru; vzhledem k tomu, že externí hodnocení ex post ukázalo, že veřejné subjekty ve více než polovině všech členských států stále nedodržují třicetidenní lhůtu stanovenou zákonem; vzhledem k tomu, že zpráva zjistila, že členské státy mají v rámci ozdravných programů, kde je třeba včasné platby běžných faktur vyvážit se splátkami kumulovaného dluhu, potíže s dodržováním směrnice;

vítá roční analýzu růstu na rok 2017, kterou vypracovala Komise a v níž se znovu potvrzuje strategie pozitivního trojúhelníku sestávajícího ze soukromých a veřejných investic, sociálně vyvážených strukturálních reforem a odpovědných veřejných financí, a vyzývá k lepšímu provádění této kombinace politik; souhlasí s tím, že k dosažení růstu a vytváření pracovních míst s cílem podpořit hospodářské oživení je zapotřebí rychlejšího pokroku v přijímání reforem, a to v souladu s doporučeními pro jednotlivé země; vyjadřuje tudíž politování nad velmi nízkou mírou provádění doporučení pro jednotlivé země, která se snížila z 11 % v roce 2012 na pouhé 4 % v roce 2015; zdůrazňuje, že členské státy budou muset vystupňovat své úsilí při provádění reforem, chtějí-li se vrátit k růstu a vytvářet pracovní místa; podporuje Komisi v tom, že prioritou číslo jedna je v Unii vytvořit více pracovních míst a zvýšit růst a investice;

bere na vědomí současné nadměrné spoléhání na měnovou politiku Evropské centrální banky a konstatuje, že samotná měnová politika nestačí podněcovat růst, jestliže scházejí investice a udržitelné strukturální reformy;

sdílí názor Komise, že eurozóna bude muset stále více záviset na domácí poptávce; zastává názor, že silnější domácí poptávka by byla lepší z hlediska udržitelného růstu eurozóny;

konstatuje, že hospodářství v roce 2016 i nadále zaznamenává mírný kladný růst, jehož míra je vyšší než v období před krizí, ale tento skromný růst musí být vnímán z hlediska mimořádné monetární politiky a je i nadále slabý a rozdílný v jednotlivých členských státech; se znepokojením konstatuje, že míry růstu HDP a produktivity nedosahují svého plného potenciálu, a že tedy nyní nesmíme usnout na vavřínech, ale toto mírné oživení naopak vyžaduje vytrvalé úsilí, má-li vést k větší odolnosti prostřednictvím vyššího růstu a zaměstnanosti;

konstatuje, že referendum ve Spojeném království vytvořilo nejistotu pro evropské hospodářství a pro finanční trhy; konstatuje, že výsledek nedávných prezidentských voleb ve Spojených státech amerických vedl k politické nejistotě, o níž se očekává, že ovlivní evropské hospodářství, a to i pokud jde o mezinárodní obchodní vztahy;

se znepokojením konstatuje odpor proti globalizaci a nárůst protekcionismu;

domnívá se, že nezaměstnanost sice v průměru postupně klesá a míra ekonomické aktivity stoupá, avšak v mnoha členských státech i nadále přetrvávají strukturální problémy; konstatuje, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí zůstává vysoká; zdůrazňuje, že v dotčených členských státech je nezbytné provést inkluzivní reformy trhu práce, které budou v plné míře respektovat sociální dialog, mají-li být tyto strukturální nedostatky překonány;

zdůrazňuje, že míra investic v EU a eurozóně stále zdaleka nedosahuje úrovně z doby před krizí; je přesvědčen, že tento nedostatek investic je třeba překonat prostřednictvím soukromých a veřejných investic, a zdůrazňuje, že jen cílené investice mohou v krátkodobém výhledu a přiměřeném rozsahu přinést viditelné výsledky; souhlasí s názorem Komise, že prostředí nízkých nákladů na financování poskytuje členským státům ideální okamžik pro předběžné financování investic, obzvláště do infrastruktury;

Investice

sdílí názor Komise, že přístup k finančním prostředkům a posílení jednotného trhu jsou zásadním předpokladem pro růst podniků a jejich schopnost inovovat; zdůrazňuje, že nové požadavky na výši kapitálu a likvidity, jakkoli jsou nezbytné pro zvýšení odolnosti bankovního sektoru, by neměly narušovat schopnost bank poskytovat úvěry reálné ekonomice; je přesvědčen, že je třeba věnovat větší úsilí usnadňování přístupu malých a středních podniků (MSP) k financování; vyzývá tudíž Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o zlepšení prostředí pro financování;

10.

zdůrazňuje, že soukromé a veřejné investice do lidského kapitálu a infrastruktury jsou mimořádně důležité; zastává názor, že existuje silná potřeba usnadnit investování do oblastí, jako jsou vzdělávání, inovace, výzkum a vývoj, které jsou zásadními faktory pro konkurenceschopnější evropské hospodářství;

11.

vítá návrh Komise na prodloužení doby činnosti a zdvojnásobení výše Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje, že má-li být dosaženo cílů stanovených v nařízení, je třeba významně zlepšit zeměpisné a odvětvové pokrytí; zdůrazňuje, že fond EFSI by měl rovněž přilákat finanční prostředky na projekty s přeshraničním rozměrem, které by byly vyváženým způsobem rozprostřeny po celé Unii; zdůrazňuje význam lepší koordinace mezi členskými státy, Komisí a Evropským centrem pro investiční poradenství;

12.

vyzývá členské státy a Komisi, aby urychlily a maximalizovaly využití evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s cílem využít výhod všech interních faktorů růstu a podporovat vzestupnou konvergenci mezi členskými státy;

13.

konstatuje, že důvěryhodný finanční systém a finanční instituce mají klíčový význam pro přilákání investic do evropského hospodářství a pro hospodářský růst; zdůrazňuje, že bezpečnost a stabilita stávajícího finančního systému se ve srovnání s předkrizovým stavem zvýšily; konstatuje nicméně, že některé palčivé problémy zůstávají neřešeny, například objem úvěrů v selhání (NPL), který se nashromáždil během finanční krize;

14.

zdůrazňuje, že plně funkční unie kapitálových trhů může z dlouhodobého hlediska zajišťovat alternativní financování pro MSP, které bude doplňovat financování poskytované bankovním sektorem, a zajistit diverzifikovanější zdroje financování pro hospodářství obecně; vyzývá Komisi, aby urychlila svou práci na unii kapitálových trhů s cílem dosáhnout efektivnější alokace kapitálu v celé EU, prohloubení kapitálových trhů EU, zvýšení diverzifikace pro investory, podněcování dlouhodobých investic a plného využití inovativních finančních nástrojů EU určených na podporu přístupu malých a středních podniků na kapitálové trhy; zdůrazňuje, že dokončení unie kapitálových trhů by nemělo podkopávat úspěchy, kterých již bylo dosaženo, ale mělo by se snažit, aby bylo v konečném důsledku přínosem pro evropské občany;

15.

zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit financování investic; požaduje dobře fungující finanční systém, v němž zvýšená stabilita a existující přeshraniční instituce mohou usnadnit tvorbu likvidity a trhu, zvláště pro malé a střední podniky; v tomto ohledu rovněž upozorňuje na skutečnost, že rychle rostoucí podniky mají problémy s přístupem k financování; žádá Komisi, aby vymezila a prováděla projekty, které podporují a přitahují tržní investice do takových podniků; upozorňuje, že reformy týkající se bankovní struktury nesmějí narušovat tvorbu likvidity;

16.

vybízí k důkladnému postupnému dokončování bankovní unie a k rozvoji unie kapitálových trhů s cílem posílit odolnost bankovního sektoru, napomáhat finanční stabilitě, vytvářet stabilní prostředí pro investice a růst a bránit fragmentaci finančního trhu eurozóny; v této souvislosti klade důraz na zásadu odpovědnosti a zdůrazňuje, že je třeba vyhnout se morálnímu hazardu, zejména s cílem chránit občany; naléhavě vybízí k dodržování stávajících společných pravidel;

17.

zdůrazňuje, že veřejné a soukromé investice jsou klíčovým prvkem, který umožní přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství; připomíná závazky Evropské unie, obsažené zejména v Pařížské dohodě, týkající se financování zavádění ekologických technologií, většího využívání energie z obnovitelných zdrojů a posílení energetické účinnosti a celkového snižování emisí skleníkových plynů;

18.

zdůrazňuje, že spolehlivé investování vyžaduje stabilní regulatorní prostředí, jež umožňuje návratnost investic; domnívá se, že klíčovými faktory pro přilákání investic jsou především předvídatelná pravidla, efektivní a transparentní systémy veřejné správy, účinné právní systémy, rovné podmínky a snížené administrativní břemeno; zdůrazňuje, že 40 % doporučení pro jednotlivé země pro rok 2016 se zabývá překážkami pro investice, s jejichž odstraňováním mohou pomoci místní a regionální orgány; vyzývá Komisi, aby přijala potřebná opatření na základě dokumentu „Výzva ke sdělení skutečností: regulační rámec EU pro finanční služby“, pokud jde o omezování byrokracie, zjednodušování regulace a zlepšování prostředí pro financování;

19.

rozpoznává nevyužitý potenciál růstu produktivity a investic, který by bylo možné zhodnotit, pokud by byla plně vymáhána pravidla jednotného trhu a trhy výrobků a služeb byly lépe integrovány; připomíná význam doporučení pro jednotlivé země při zdůrazňování hlavních oblastí pro opatření v členských státech;

20.

sdílí názor Komise, že veřejná debata ne vždy uznává přínosy obchodu, a zdůrazňuje, že mezinárodní obchod může být významným zdrojem pracovních míst pro Evropany a klíčovým příspěvkem k růstu; znovu opakuje, že na vývozu z EU v současnosti závisí více než 30 milionů pracovních míst; zdůrazňuje, že mezinárodní obchodní dohody by neměly podkopávat evropské regulační, sociální a environmentální standardy, ale naopak posilovat standardy celosvětové;

21.

se znepokojením sleduje, že od vypuknutí krize výrazně poklesl podíl EU na celosvětových tocích přímých zahraničních investic; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily snahy o zlepšení podnikatelského prostředí pro investice, mimo jiné plným provedením a vymáháním právních předpisů pro jednotný trh EU; souhlasí s tím, že ke zvýšení konkurenceschopnosti EU, k prosazování příznivého prostředí pro podniky (zvláště malé a střední podniky) a investice a k dosažení růstu a vytváření pracovních míst, jakož i k podpoře vzestupné konvergence mezi členskými státy, je zapotřebí rychlejšího pokroku při přijímání udržitelných strukturálních reforem, a to v souladu s doporučeními pro jednotlivé země;

22.

zdůrazňuje, že je třeba zachovat dlouhodobé investiční kapacity finančních institucí a rentabilitu nízkorizikových spořicích a dlouhodobých důchodových produktů s cílem neohrozit udržitelnost úspor a důchodových rezerv evropských občanů;

23.

zdůrazňuje, že strukturální reformy musí být provázeny dlouhodobými investicemi do vzdělávání, výzkumu, inovací a lidského kapitálu, zejména vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na rozvíjení nových dovedností a znalostí; je přesvědčen, že partnerství mezi tvůrci politik, zákonodárci, výzkumnými pracovníky a inovátory je rovněž možné považovat za nástroj na podporu investic a na dosažení inteligentního a udržitelného růstu doplňující programy veřejných investic;

Strukturální reformy

24.

souhlasí s tím, že udržitelné strukturální reformy trhů výrobků a služeb a inkluzivního trhu práce, zdravotnického trhu, trhu s nemovitostmi a trhu s důchodovými produkty se v členských státech i nadále řadí mezi priority s cílem účinně podpořit hospodářské oživení, bojovat s vysokou nezaměstnaností, posílit konkurenceschopnost, spravedlivou hospodářskou soutěž a potenciál růstu a zvýšit účinnost systémů výzkumu a inovací, aniž by došlo k oslabení práv pracovníků, ochrany spotřebitele nebo standardů ochrany životního prostředí;

25.

je přesvědčen, že dobře fungující a produktivní pracovní trhy spojené s vysokou úrovní sociální ochrany a dialogu se v případě poklesu ekonomiky prokazatelně zotavují rychleji; vyzývá členské státy, aby snížily segmentaci trhů práce, posílily účast na těchto trzích a rozšiřovaly kvalifikace, mj. prostřednictvím důraznějšího upřednostňování celoživotního vzdělávání s cílem posílit zaměstnatelnost a produktivitu pracovníků; konstatuje, že některé členské státy doposud velmi potřebují reformu, mají-li zvýšit flexibilitu, odolnost a inkluzivnost svých trhů práce;

26.

podtrhuje důležitost zahájení či dalšího pokračování zavádění soudržných a udržitelných strukturálních reforem pro střednědobou a dlouhodobou stabilitu; zdůrazňuje, že EU a její členské státy nemohou konkurovat pouze snižováním obecných či pracovních nákladů, nýbrž musí také více investovat do výzkumu, inovací a vývoje, vzdělávání a dovedností a nákladové efektivnosti, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni;

27.

vyjadřuje znepokojení nad důsledky demografického vývoje pro veřejné finance a udržitelný růst, které jsou podmíněny mimo jiné nízkou porodností, stárnoucí společností a vystěhovalectvím; poukazuje především na dopad stárnutí populace na důchodové a zdravotní systémy v EU; konstatuje, že vzhledem k rozdílům v demografické struktuře se budou účinky tohoto vývoje v jednotlivých členských státech lišit, nicméně varuje, že již předvídatelné náklady na financování budou mít významný dopad na veřejné finance;

28.

připomíná, že důležitým faktorem pro zajištění udržitelnosti důchodových systémů je dosažení a udržení vysoké míry zaměstnanosti; v této souvislosti také upozorňuje na skutečnost, že je důležité lépe využívat dovednosti migrantů s cílem přizpůsobit je potřebám trhu práce;

29.

konstatuje, že členské státy v současné době vynakládají 5 až 11 % svého HDP na zdravotní péči a že se očekává, že tato částka se bude v důsledku demografických změn v příštích desetiletích výrazně zvyšovat; naléhavě vybízí Komisi, aby zaměřila své úsilí na nákladově efektivní investování do vysoce kvalitní zdravotní péče a univerzálního přístupu k této péči, a to prostřednictvím spolupráce a sdílení osvědčených postupů na úrovni EU a díky uvádění řešení problému udržitelnosti zdravotních systémů v doporučeních pro jednotlivé země;

30.

vyzývá Komisi, aby pro každý členský stát pravidelně zveřejňovala posouzení fiskální udržitelnosti s přihlédnutím ke všem specifickým faktorům dané země, jako je například demografický vývoj, a ke všem případným, implicitním a ostatním mimorozpočtovým závazkům, které ovlivňují udržitelnost veřejných financí; doporučuje, aby byly tyto zprávy součástí výročních zpráv o jednotlivých zemích; navrhuje, aby Komise vypracovala ukazatel k hodnocení dopadu veřejných financí a ročních rozpočtů členských států na budoucí generace s ohledem na budoucí pasiva a implicitní rozpočtové závazky; souhlasí s tím, že administrativní zátěž pro tato posouzení by měla být omezená;

31.

vítá skutečnost, že průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí klesá, přestože je stále příliš vysoká; konstatuje, že mezi jednotlivými členskými státy přetrvávají výrazné rozdíly, které si vyžadují pokračování reforem, jež usnadní mladým lidem vstup na trh práce, a zajistí tak mezigenerační spravedlnost; v tomto ohledu zdůrazňuje význam systému záruk pro mladé lidi a žádá, aby byl tento klíčový program i nadále financován EU; souhlasí s Komisí, že je zapotřebí důraznějších opatření ze strany členských států v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, a to zejména při zvyšování účinnosti systému záruk pro mladé lidi;

32.

zdůrazňuje, že je důležité, aby se mzdy vyvíjely zodpovědným způsobem, který by byl příznivý pro růst, poskytoval dobrý životní standard, odpovídal produktivitě a zohledňoval konkurenceschopnost; rovněž zdůrazňuje význam účinného sociálního dialogu pro dobře fungující sociálně tržní hospodářství;

33.

souhlasí s tím, že daňová politika musí podporovat investice a tvorbu pracovních míst; vyzývá k provedení daňových reforem s cílem odstranit vysoké daňové zatížení práce v Evropě, zlepšit výběr daní, bojovat s vyhýbáním se daňové povinnosti a s daňovými úniky a zavést jednodušší, spravedlivější a efektivnější daňové systémy; zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat správní postupy v oblasti daní; vyzývá k posílení transparentnosti mezi členskými státy v oblasti danění právnických osob;

Fiskální odpovědnost a struktura veřejných financí

34.

konstatuje, že Komise pokládá fiskální udržitelnost i nadále za prioritu, a že problémy od vrcholu krize ustoupily a v krátkodobém výhledu nemusí být pro eurozónu jako celek hlavním zdrojem rizik;

35.

konstatuje, že podle názoru Komise problémy přetrvávají, stejně jako dědictví krizových let i strukturální nedostatky, které je třeba řešit, pokud se chceme vyhnout dlouhodobým rizikům;

36.

zdůrazňuje, že všechny členské státy jsou povinny dodržovat Pakt o stabilitě a růstu a zcela respektovat také jeho stávající doložky flexibility; v tomto ohledu rovněž poukazuje na význam Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě (TSCG) a naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila komplexní posouzení svých zkušeností s jejím uplatňováním, z něhož by vycházely kroky, jež je třeba v souladu se SEU a SFEU učinit za účelem začlenění podstaty této Smlouvy do právního rámce EU;

37.

konstatuje, že ačkoliv v šesti členských státech je nadále uplatňován postup při nadměrném schodku, dochází k poklesu průměrného schodku veřejných financí, který má být v roce 2016 nižší než 2 % a v nadcházejících letech má dále klesat, a že v roce 2017 má být postup při nadměrném schodku uplatňován pouze ve dvou členských státech; konstatuje, že v několika případech byl velký nárůst dluhu zaznamenaný v nedávné minulosti rovněž výsledkem rekapitalizace bank a nízkého růstu; zdůrazňuje, že pokud se úrokové sazby začnou opět zvyšovat, dosáhnout zlepšení v oblasti veřejných financí by mohlo být problematičtější;

38.

zdůrazňuje úlohu Komise coby strážkyně Smluv; podtrhuje, že je nutné objektivně a transparentně hodnotit uplatňování a vymáhání společně dohodnutých právních předpisů;

39.

trvá na tom, že s jednotlivými členskými státy by se nemělo zacházet rozdílně; upozorňuje, že pouze fiskální politika, která respektuje a dodržuje právní předpisy Unie, povede ke kredibilitě a důvěře mezi členskými státy a bude vhodným základem pro dokončení HMU a pro důvěru finančních trhů;

40.

vyzývá Komisi a Radu, aby byly co nejkonkrétnější, až se budou zabývat fiskálními doporučeními v rámci preventivních a nápravných opatření Paktu o stabilitě a růstu, a zvýšily tak transparentnost a vymahatelnost doporučení; zdůrazňuje, že je nutné do doporučení v rámci preventivních opatření začlenit jak finální datum pro střednědobý cíl jednotlivých zemí, tak fiskální korekci, které je zapotřebí k jeho dosažení nebo udržení;

41.

domnívá se, že makroekonomickou nerovnováhu v členských státech je třeba řešit v souladu s postupem při makroekonomické nerovnováze pomocí opatření, do nichž budou zapojeny všechny členské státy a která se budou opírat o příslušné reformy a investice; zdůrazňuje, že každý členský stát musí v této souvislosti plnit své individuální povinnosti; poznamenává, že z vysokého přebytku běžného účtu vyplývá možnost větší domácí poptávky; zdůrazňuje, že vysoká míra veřejného a soukromého zadlužení představuje významnou slabinu a že k jejímu rychlejšímu snížení je zapotřebí odpovědná fiskální politika a vyšší růst;

42.

poznamenává, že ačkoliv ve veřejných financích došlo v posledních letech ke zlepšení, z hodnocení návrhů rozpočtových plánů na rok 2017 vyplynulo, že u osmi členských států hrozí nedodržení pravidel; domnívá se, že je nutné dodržovat dohodnuté postupy fiskálních korekcí;

43.

vítá skutečnost, že v průměru se podařilo snížit veřejné schodky a dluhy, avšak souhlasí s tím, že souhrnné přehledy skrývají výrazné rozdíly v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že na souhrnné přehledy je vždy třeba nahlížet v souvislosti s kontrolou jednotlivých rozpočtů, a podtrhuje, že v situaci, kdy se očekává růst úrokových sazeb, je nutné uplatňovat zdravou fiskální politiku; domnívá se, že je nutné dosáhnout vzestupné konvergence, zejména mezi členskými státy eurozóny;

Orientace fiskální politiky pro eurozónu

44.

konstatuje, že podle ekonomické prognózy Komise z podzimu roku 2016 se fiskální politika v eurozóně v roce 2015 posunula z politiky restriktivní směrem k politice neutrální a v horizontu prognózy má přejít v mírně expanzivní; bere dále na vědomí názor Komise, že dodržení všech fiskálních požadavků uvedených v doporučeních Rady pro jednotlivé země by v souhrnu v letech 2017 a 2018 vedlo k mírně restriktivní orientaci fiskální politiky eurozóny jako celku, a bere rovněž na vědomí volání Komise po pozitivní expanzivní orientaci fiskální politiky, i když uznává ekonomická a právní omezení této orientace;

45.

domnívá se, že sdělení Komise o pozitivní orientaci fiskální politiky je významným krokem; vítá záměr tohoto sdělení pomoci k lepší koordinaci ekonomických politik v eurozóně a zdůraznit, že ve stimulačních fiskálních opatřeních členských států je prostor k těmto účelům; zdůrazňuje, že fiskální požadavky vycházejí ze společně dohodnutých fiskálních pravidel; upozorňuje, že všechny členské státy jsou povinny naplňovat Pakt o stabilitě a růstu bez ohledu na souhrnná doporučení; konstatuje, že na potenciál a rozsah cíle celkové orientace fiskální politiky existují rozdílné názory; vítá práci, kterou v této oblasti průběžně odvádí nezávislá Evropská fiskální rada;

46.

zastává názor, že zlepšení struktury veřejných rozpočtů je jedním z klíčových předpokladů pro zajištění dodržování fiskálních pravidel EU, umožnění financování nezbytných výdajů, vytváření rezerv pro neočekávané potřeby, investování do projektů podporujících růst a v neposlední řadě pro financování méně důležitých výdajů a pro podporu efektivnějšího a odpovědnějšího využívání veřejných finančních prostředků; připomíná, že o skladbě vnitrostátních rozpočtů se rozhoduje na vnitrostátní úrovni s ohledem na doporučení pro jednotlivé země;

47.

konstatuje, že v rámci rozpočtu EU pravidelně probíhá debata o inteligentním přidělování veřejných výdajů a priorit politiky a že toto kritické posouzení je nepostradatelné i pro vnitrostátní rozpočty v zájmu zlepšení kvality veřejných rozpočtů ve střednědobém a dlouhodobém výhledu a prevence lineárních rozpočtových škrtů;

48.

vítá probíhající přezkum veřejných výdajů a vybízí členské státy, aby kriticky zhodnotily kvalitu a skladbu svých rozpočtů; podporuje snahy o zvýšení kvality a účelnosti veřejných výdajů, a to mimo jiné přesunem neproduktivních výdajů na investice podporující růst;

49.

je přesvědčen, že rozpočet EU by mohl pomoci zmírnit tlak na vnitrostátní rozpočty tím, že by shromažďoval vlastní zdroje místo toho, aby se velkou měrou spoléhal na příspěvky členských států;

50.

vítá tematické diskuse v Euroskupině a standardy osvědčených postupů, například ve věci přezkumů výdajů, které Euroskupina schválila během semestrálního cyklu 2016; vyzývá Komisi a Euroskupinu, aby zvýšily jejich účinnost a transparentnost;

51.

vyzývá Komisi a Radu, aby doporučení pro jednotlivé země formulovaly tak, aby byl pokrok měřitelný, zvláště v případech, kdy se politické doporučení opakovaně zaměřuje na tutéž oblast politiky a/nebo kdy povaha reformy vyžaduje provádění přesahující rámec jednoho semestrálního cyklu;

Koordinace vnitrostátních koncepcí a demokratická odpovědnost

52.

zdůrazňuje význam projednávání zpráv o jednotlivých zemích, doporučení pro jednotlivé země, vnitrostátních programů reforem a programů stability ve vnitrostátních parlamentech a zdůrazňuje také, že je důležité, aby tyto zprávy, tato doporučení a tyto programy byly ve větší míře než dosud uskutečňovány;

53.

je přesvědčen, že lepší provádění doporučení pro jednotlivé země vyžaduje jasně stanovené priority na evropské úrovni a skutečnou veřejnou diskusi na vnitrostátní úrovni i na úrovních regionálních a místních, což povede k větší odpovědnosti; vyzývá členské státy, aby s ohledem na dopady a problémy pociťované v členských státech i na nižší než celostátní úrovni systematicky zapojovaly místní a regionální orgány, a zlepšovaly tak provádění doporučení pro jednotlivé země;

54.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila vyjednávání o interinstitucionální dohodě týkající se správy ekonomických záležitostí; trvá na tom, že IIA by měla v rámci Smluv zajistit, aby struktura evropského semestru umožňovala smysluplný a pravidelný parlamentní dohled nad tímto procesem, zejména pokud jde o priority roční analýzy růstu a doporučení eurozóně;

Odvětvové příspěvky ke zprávě o roční analýze růstu na rok 2017

Rozpočty

55.

domnívá se, že rozpočet EU by mohl představovat přidanou hodnotu pro investice a strukturální reformy v členských státech, pokud bude posíleno vzájemné pozitivní působení mezi stávajícími nástroji a propojení s rozpočty členských států; je proto přesvědčen, že roční analýza růstu jakožto významný dokument týkající se politik a poskytující základní obsah pro národní programy reforem, doporučení pro jednotlivé země a plány provádění by měla sloužit jako vodítko pro členské státy a pro přípravu vnitrostátních rozpočtů s cílem zavést společná řešení, která by byla ve vnitrostátních rozpočtech zjevná a spojená s rozpočtem EU;

56.

připomíná, že nejvyšší prioritou členských států by mělo být zdokonalení systémů výběru DPH a cel; vítá návrh Komise na vypracování unijní černé listiny daňových rájů, který by měl být posílen trestněprávními sankcemi s cílem postihnout nadnárodní společnosti, které se vyhýbají placení daní;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

57.

zdůrazňuje, že dokonalejší a účinnější využívání zdrojů, snižování závislosti na zahraničních zdrojích energie a zavádění udržitelné výroby založené na lepších požadavcích na návrhy výrobků a vzorců udržitelnější spotřeby vyžaduje podporu podnikání a tvorby pracovních míst společně s účinnou realizací mezinárodních cílů a cílů Unie v oblasti životního prostředí a s diverzifikací zdrojů příjmů, a to v kontextu fiskální odpovědnosti a hospodářské konkurenceschopnosti; domnívá se, že evropský semestr by měl zahrnovat také podávání zpráv o energetické účinnosti a interkonektivitě na základě cílů stanovených na úrovni EU;

o o

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.

(2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.

(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.

(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.

(7) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.

(8) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

(9) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 86.

Top

Choose the experimental features you want to try