52017IR6121

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52017IR6121 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52017IR6121

Stanovisko Evropského výboru regionů – Přezkum ESF v polovině období za účelem přípravy návrhu na období po roce 2020

COR 2017/06121

Úř. věst. C 247, 13.7.2018, p. 11–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

13.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 247/11

Stanovisko Evropského výboru regionů – Přezkum ESF v polovině období za účelem přípravy návrhu na období po roce 2020

(2018/C 247/03)

Zpravodajka:

Catiuscia MARINI (IT/SES). President of the Umbria Region předsedkyně vlády regionu Umbrie

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Politika soudržnosti

připomíná význam regionální politiky soudržnosti, jež je základní politikou Evropské unie, neboť do plnění cílů Unie stanovených ve Smlouvách EU zapojuje všechny správní úrovně a požaduje od nich převzetí odpovědnosti, přičemž přihlíží ke specifickým rysům územních celků;

zdůrazňuje, že politika soudržnosti je jednou z nejvíce sledovaných a hodnocených evropských politik, jak lze snadno ověřit nejen na velkém počtu provedených hodnocení, ale i ze závěrů vyvozených ze zpráv o soudržnosti, jež Evropská komise pravidelně vypracovává a jež se projednávají v rámci řady fór;

upozorňuje na rozsáhlost této politiky, díky níž je v obecném povědomí evropských občanů. To přispívá k pozitivnímu vnímání Evropy ze strany evropských občanů v době, kdy EU bezpodmínečně musí zlepšit svou vlastní image;

považuje za důležité, aby nový společný strategický rámec byl právně závazný a zahrnoval všechny evropské politiky a aby byly zároveň zachovány stávající nástroje pro provádění na územní úrovni s využitím různých fondů (komunitně vedený místní rozvoj a integrované územní investice). Za stejně důležité považuje přísné nařízení o společných ustanoveních vztahující se na všechny ESI fondy, které má zásadní význam pro zaručení nezbytné součinnosti mezi politikami, jejichž cíle se doplňují;

odkazuje na své nedávné stanovisko o budoucnosti politiky soudržnosti (1) (přijaté v květnu 2017) a stanovisko o zjednodušení (2) (přijaté v únoru 2018), v nichž jsou popsány hlavní směry pro další zlepšení této politiky, zejména pokud jde o důslednější zaměření na výsledky a větší zjednodušení;

je si však vědom nedostatečné reprezentativnosti výsledků a dopadu politiky soudržnosti, což způsobuje její nedostatečné využívání a má někdy i negativní dopad na vnímání strukturálních fondů v očích veřejnosti;

proto požaduje zavedení důraznějšího a inkluzivnějšího komunikačního mechanismu, který by byl tudíž s to vytvořit pozitivní a inkluzivní scénář využívání fondů;

Úloha Evropského sociálního fondu

připomíná, že Evropský sociální fond (ESF) byl prvním unijním nástrojem financování (byl vytvořen v roce 1957 na základě Římské smlouvy) a i nadále je hlavním nástrojem Evropské unie, který má jako jediný přímý přínos pro občany, co se týče politiky v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a vzdělávání, a hraje důležitou roli při reformování veřejné správy a soudnictví. Jako takový podporuje ESF plnou zaměstnanost, zaměřuje se na zvýšení produktivity práce a rovných příležitostí, podporuje sociální začlenění a snižuje rozdíly v míře zaměstnanosti mezi evropskými regiony i v rámci těchto regionů a mezi různými městy a venkovskými oblastmi;

poukazuje na pozitivní vliv provádění programů financovaných z prostředků ESF. Odhaduje se, že v období let 2007 až 2014 našlo díky podpoře z ESF práci 9,4 milionu evropských občanů a 8,7 milionu jich získalo odbornou kvalifikaci (3);

10.

vyjadřuje politování nad tím, že mnoho členských států omezilo spolufinancování opatření ESF, často také zčásti v důsledku politik rozpočtové konsolidace, a vyzývá proto členské státy, aby zajistily dostatečnou míru spolufinancování na vnitrostátní úrovni;

11.

zdůrazňuje proto úlohu automatického stabilizátoru, kterou ESF sehrál v podpoře opatření stanovených v Plánu evropské hospodářské obnovy během hospodářské krize a která v posledních letech předchozího programového období ještě vzrostla, čímž ESF prokázal, že je díky zvýšení míry spolufinancování ze strany EU a úpravě předběžného financování dostatečně flexibilní na to, aby mohl ochránit sociální investice v regionech zasažených asymetrickými hospodářskými otřesy a reagovat na současné výzvy, a zasáhl ve prospěch nejzranitelnějších a nejvíce vystavených skupin;

12.

požaduje, aby byla mezi podílem sociálně vyloučených osob a přidělováním prostředků užší vazba. Zdůrazňuje, že přístup k čerpání fondů, který by byl více územně zaměřený a více vycházel z místních podmínek, by umožnil zvýšit efektivitu a účinnost podpory;

13.

zdůrazňuje rovněž, že pokud jde o celkový podíl veřejných investic do opatření sociální politiky, bude ESF hrát o to důležitější úlohu, že dle odhadů činí nedostatek investic do sociální infrastruktury v EU minimálně 100–150 miliard EUR ročně a v období 2018–2030 tak bude celkově chybět přes 1,5 bilionu EUR. Evropský fond pro strategické investice (EFSI) tento nedostatek kompenzuje jen ve velmi omezené míře, neboť v současnosti se pouze 4 % schválené finanční podpory týkají projektů v oblasti sociální infrastruktury. Zdůrazňuje, že je nutné zajistit rovnováhu mezi plánovanými investicemi do sociálního kapitálu spolufinancovanými z ESF a investicemi do sociálních věcí, dovedností a lidského kapitálu financovanými z potenciálního budoucího fondu InvestEU a zamezit duplicitám;

14.

vítá opatření, která byla přijata v období 2014–2020 s cílem posílit úlohu ESF – a to jak u aktivních politik zaměstnanosti, tak u sociálního začlenění. Jedná se např. o stanovení zaručeného minimálního podílu z ESF, o konkrétní opatření v oblasti zaměstnanosti mládeže (Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí) či o zaměření na výsledky a účinnost;

15.

vyzdvihuje kladné výsledky, jichž bylo doposud dosaženo v rámci stávajícího programového období a které lze vyvodit ze strategické zprávy pro rok 2017: 4,2 mil. nezaměstnaných a 2,1 mil. ekonomicky neaktivních osob, které jsou adresáty opatření k usnadnění přístupu na trh práce; 14,6 mld. EUR investovaných do vzdělávání a odborné přípravy a 700 000 osob, které zlepšily své dovednosti; 634 000 osob s různým zdravotním postižením, které obdržely pomoc při získání zaměstnání;

16.

poukazuje na vysokou evropskou přidanou hodnotu ESF v minulých programových obdobích i v období stávajícím, neboť financování z ESF mělo v řadě členských států a regionů zřejmý a měřitelný dopad na řešení otázek, jako je vysoká míra nezaměstnanosti, demografický pokles a chudoba, jež byly označeny za evropské priority strategie Evropa 2020;

17.

zdůrazňuje, že je důležité, aby významná část prostředků byla určena na opatření k posílení místních a regionálních orgánů veřejné správy a budování jejich kapacit s cílem podpořit je v provádění strukturálních reforem, mj. v souladu s plány reforem jednotlivých členských států;

18.

vyjadřuje však znepokojení nad zpožděním při provádění opatření zaměřených na podporu integrace okrajových a venkovských oblastí a požaduje, aby se věnovala větší pozornost podpoře sociálního začleňování ve znevýhodněných městských a venkovských oblastech, zejména co se týče ekonomického a sociálního začleňování mladých lidí;

Sociální rozměr evropských politik

19.

považuje evropský pilíř sociálních práv za důležitý k tomu, aby EU přispívala k hospodářskému a sociálnímu pokroku, boji proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení a k podpoře občanů při přizpůsobení se potřebám trhu práce, zlepšování jejich schopnosti využívat digitální revoluce a jejich ochraně před stále většími riziky a nejistotou v EU i mimo ni;

20.

znovu opakuje, že pro příhraniční regiony je důležité, aby byla podpořena skutečná přeshraniční mobilita pracovních sil tím, že se odstraní překážky v oblasti pracovního práva a sociálního zabezpečení (odstranění daňových překážek, vývoz dávek v nezaměstnanosti a umožnění převodu nároků na důchod). Dále opakuje, že místní a regionální orgány také mohou mít důležitou úlohu v oblasti poradenství pro osoby dojíždějící za prací za využití služeb EURES nebo stávajících přeshraničních struktur (4);

21.

vyzdvihuje proto mimořádný význam evropského pilíře sociálních práv, který ze sociálního rozměru činí prioritu evropské agendy. V tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba koordinovat strategie a cíle mezi sociálním pilířem a ESF (5), a žádá, aby se z 20 hlavních zásad uvedených v tomto pilíři odrazily v programech podporovaných z ESF ty, které jsou relevantní;

22.

doporučuje, aby se při uplatňování zásad sociálního pilíře v rámci programování ESF bral náležitý zřetel na potřebu přijmout integrovaná opatření, jež zohlední specifické rysy územních celků a střednědobé tendence na trhu práce EU, určené místními a regionálními orgány, a pracovní vyhlídky v Evropské unii;

23.

poukazuje na silnou provázanost mezi sociálním pilířem a politikou soudržnosti, neboť politika soudržnosti může – díky svému osobitému modelu víceúrovňové správy – sladit uskutečňování projektů evropského „formátu“ s dodržováním „sociálních dohod“, které jsou v každém členském státě jiné;

24.

považuje za nezbytné, aby byly z diskuse o sociálním pilíři vyvozeny na evropské úrovni první závěry ohledně celého procesu a výsledků provádění tematického cíle 9 (sociální začleňování a boj proti chudobě), interpretované ve vztahu k modelům sociálního zabezpečení jednotlivých členských států a ke krizím či změnám, jimiž procházejí, vzhledem k tomu, že by bylo obtížné pochopit přínos k sociálnímu pilíři při nezohlednění těchto skutečností;

25.

upozorňuje, že může dojít k duplicitě mezi budoucím programem strukturálních reforem a potenciálními oblastmi podpory strukturálních reforem v rámci evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím tematického zaměření, které nyní vychází z cílů strategie Evropa 2020 a později bude vycházet ze strategie, jež ji nahradí. Z tohoto důvodu žádá, aby byl definován rozsah strukturálních reforem, které mohou být podporovány ze strany EU na základě pravomocí a přidané hodnoty EU, a aby se jasně rozlišovalo mezi způsobilostí k podpoře na základě politiky soudržnosti (článek 175) a způsobilostí k podpoře na základě správní spolupráce (článek 197);

Doporučení pro období po roce 2020

26.

doufá, že proces sestavování návrhu příštího víceletého finančního rámce (VFR) bude zahájen dostatečně včas, aby bylo možné odpovídajícím způsobem zapojit občany a hlavní zainteresované strany, a mělo by se tedy zabránit průtahům při přijímání nařízení a pokynů, jež vedly k opožděnému zahájení stávajícího programového období;

27.

na základě studie VR „Aktuální situace a budoucí výzvy, jimž bude Evropský sociální fond čelit při prosazování sociální soudržnosti v evropských městech a regionech“ připomíná, že ESF bude muset v nadcházejících letech plnit čím dál tím důležitější funkci, zejména pokud jde o výzvy spojené s dlouhodobou nezaměstnaností, integrací mladých lidí do trhu práce, stárnutím populace a marginalizací vnitřních, periferních a pohraničních oblastí, vylidňováním venkovských oblastí, demografickými změnami jakožto důsledkem migrace, integrací uprchlíků a migrantů, bojem proti sociálnímu vyloučení v městských oblastech, nedostatkem určitých dovedností a přizpůsobením všeobecného, odborného a vyššího vzdělávání technologickému vývoji, bojem proti sociálnímu vyloučení znevýhodněných skupin, podporou vzdělávání – od předškolního věku až po další vzdělávání starších lidí – a opatřeními pro dospělé s nízkou úrovní znalostí a dovedností a přizpůsobením vzdělávacích standardů potřebám na trhu práce v EU;

28.

klade důraz na doplňkovost EFG a ESF jakožto součásti evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy), protože EFG je mechanismus zajišťující krátkodobou pomoc, zatímco dlouhodobá opatření jsou podporována z ESI fondů, jež mohou v oblastech působnosti EFG fungovat jako návazná opatření;

29.

zdůrazňuje, že probíhající digitální revoluce má nevídaný dopad a že trh práce zažívá v jejím důsledku převratné změny nejen v současnosti, ale bude je stále častěji zažívat i v budoucnosti. Upozorňuje na problémy, které to způsobí systémům vzdělávání a odborné přípravy z hlediska přizpůsobení se novým požadavkům na dovednosti a rozšíření příležitostí v oblasti vzdělávání pro všechny občany, a to na všech úrovních a u vzdělávání všeobecného, odborného i vyššího;

30.

navrhuje, aby byl v budoucnu v rámci ESF vymezen soubor základních opatření s cílem zaručit znevýhodněným mladým lidem přístup k minimální úrovni vzdělání a poskytnout jim nezbytné prostředky pro nabytí odpovídající úrovně dovedností;

31.

považuje za velmi vhodné zaručit potřebnou flexibilitu, jež by umožnila přizpůsobit programování ESF novým výzvám, které by se mohly objevit;

32.

znovu opakuje, že je nezbytné tuto novou digitální revoluci podpořit prostřednictvím provázání investic do digitální oblasti s opatřeními zaměřenými na lidské zdroje, včetně těch, které působí v místních a regionálních veřejných organizacích;

33.

má proto za to, že mají-li být výzvy spojené s nutností přizpůsobit se technologickému vývoji a globalizaci úspěšně zvládnuty, musí být současně zavedeny různé evropské stimulační a podpůrné nástroje, jež budou uplatňovány vzájemně se doplňujícím způsobem s cílem dosáhnout cílů vytyčených v příslušných strategiích pro inteligentní specializaci;

34.

je přesvědčen, že k náležitému řešení těchto výzev by ESF měl být i nadále nedílnou součástí ESI fondů a hlavní složkou regionální politiky soudržnosti, aby byly využity veškeré možné synergie plynoucí z provázání s opatřeními financovanými z dalších strukturálních fondů i z fondů pro rozvoj venkova. ESF musí skutečně spolupůsobit s jinými strukturálními fondy, zejména s EFRR, aby bylo prostřednictvím společné činnosti různých strukturálních fondů možné dosáhnout integrované regionální politiky;

35.

dále je přesvědčen, že musí být zachována možnost, aby ESF patřil k fondům se sdíleným řízením, a proto důrazně odmítá veškeré návrhy na podřízení ESF přímé správě ze strany Evropské komise. Odmítá rovněž veškeré plány na jeho začlenění do výlučné pravomoci členských států, pokud by to nevyhnutelně nevyplývalo z institucionálního uspořádání konkrétního členského státu;

36.

zastává totiž názor, že důležitým faktorem úspěšného provádění ESF je právě přístup zdola nahoru, který umožňuje lépe přizpůsobit opatření potřebám příjemců a uplatňuje metodu partnerství mezi evropskými orgány, členskými státy, orgány místní a regionální samosprávy a hospodářskými a sociálními subjekty daného regionu;

37.

požaduje, aby byly na místní a regionální úrovni zavedeny zvláštní mechanismy pro koordinaci mezi ESF a dalšími ESI fondy a nástroji. Tyto mechanismy by měly umožnit doplňkovost na operační úrovni, včetně možností podpory z více zdrojů financování v rámci jedné operace;

38.

souhlasí se záměrem začlenit do ESF další fondy určené k financování v oblasti sociálních věcí a politiky zaměstnanosti (ESF+ nebo zastřešující fond), za předpokladu, že tato operace přinese zřejmé synergie a že se i tyto fondy budou řídit modelem sdíleného řízení. Obzvlášť zřejmé by byly tyto synergie s Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF), který funguje v systému sdíleného řízení;

39.

poukazuje na to, že ESF bude pro regionální a místní úroveň i nadále důležitý k řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky a přechodu ze školy do zaměstnání a ke zvýšení schopnosti systémů vzdělávání vyřešit tyto problémy;

40.

domnívá se, že prostřednictvím regionálního přizpůsobení ESF lze zajistit uspokojení potřeb podniků v různých regionech v oblasti dovedností díky vhodné odborné přípravě a sladění poptávky po zaměstnání s nabídkou. ESF má rozhodující význam pro opatření k zajištění správných dovedností na regionální úrovni a pro umožnění změn v různých odvětvích, např. v odvětvích, jež čelí velkým výzvám v důsledku digitalizace;

41.

zároveň vyjadřuje znepokojení nad tím, že vytvoření zastřešujícího ESF může vést jak k celkovému snížení finančních prostředků určených na zaměstnanost a sociální začleňování, tak k oslabení úlohy orgánů územních samospráv při plánování a správě těchto prostředků;

42.

souhlasí s tím, že je nutná větší viditelnost ESF v rámci VFR, a domnívá se, že je žádoucí vytvořit v rámci kapitoly věnované politice soudržnosti také dílčí položky pro hospodářskou, územní a sociální soudržnost. Obecně doufá ve větší transparentnost struktury VFR, tak aby evropští občané mohli lépe rozpoznat priority Evropské unie;

43.

vyjadřuje politování nad tím, že Evropská komise ve svém nedávném sdělení Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020 (6) neuvádí informace o tom, jak by příští VFR měl řešit sociální výzvy, jimž Evropská unie čelí, a že ponechává příliš málo prostoru zainteresovaným stranám k tomu, aby se mohly podílet na koncipování návrhu Evropské komise na příští VFR, který má být předložen dne 2. května 2018;

44.

znovu opakuje, že sledování cílů hospodářského rozvoje a sociálního začleňování vyžaduje vyvážený a integrovaný přístup, jehož lze nejlépe dosáhnout prováděním programů financovaných z více fondů nebo z jednoho fondu, který by měl širokou a flexibilní působnost. VR proto uznává význam nástrojů územního rozvoje s využitím různých fondů, jako jsou operační programy financované z více fondů, integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj, a odmítá veškeré pokusy zavést povinnost programů financovaných pouze z jednoho fondu;

45.

doufá tedy v další harmonizaci (a další zjednodušení) nařízení o společných ustanoveních, tak aby rozdíly, nedostatky a duplicity v pravidlech fungování fondů byly co nejvíce minimalizovány a aby tato pravidla byla jednoduchá a transparentní, a bylo tak možné poskytnout dostatečný prostor pro uzpůsobená vnitrostátní, regionální a místní řešení, včetně prodloužení platnosti nástrojů pro platby na základě výsledků, jako jsou společné akční plány a zjednodušené vykazování nákladů. V tomto ohledu požaduje, aby Evropská komise vydala další pokyny pro uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů na všech úrovních, bez jakýchkoli omezení či požadavků na jejich minimální výši;

46.

poukazuje na důležitou úlohu ESF při provádění hlavních směrů zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování uvedených v doporučení pro jednotlivé země a doufá v lepší sladění mezi zreformovaným evropským semestrem a politikou soudržnosti. Evropský semestr by totiž měl být na evropské a vnitrostátní úrovni ještě více zdemokratizován, měl by být lépe definován z hlediska evropské přidané hodnoty a spojitosti s pravomocemi EU a měl by být rovněž více zaměřen na odpovědnost, k čemuž by mohlo přispět přijetí kodexu chování, který by stanovil normy pro zapojení místních a regionálních orgánů, a zavedení „strukturálního dialogu o stavu soudržnosti v Evropě“, jenž má být součástí procesu evropského semestru;

47.

staví se tudíž proti pouhému podřízení politiky soudržnosti evropskému semestru, neboť by to poškodilo její status zakotvený ve Smlouvách. Naopak doufá ve strukturované zapojení místních a regionálních orgánů jakožto partnerů v procesu evropského semestru, v začlenění územní analýzy do celého procesu a v zavedení doporučení pro jednotlivá území tam, kde to bude možné;

48.

v souladu se svým stanoviskem Ukazatele územního rozvoje – překročit HDP a stanoviskem Budoucnost politiky soudržnosti po roce 2020 navrhuje prozkoumat možnost využívat vedle HDP i jiné ukazatele, které by zohledňovaly demografické, sociální a environmentální údaje, jako je například evropský index sociálního pokroku.

V Bruselu dne 22. března 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ

(1) CDR 1814/2016.

(2) CDR 4842/2017.

(3) Pracovní dokument útvarů Komise Document on the Ex-post evaluation of the 2007-2013 ESF Programmes (Dokument o následném hodnocení programů financovaných z ESF na období 2007–2013)).

(4) CDR 1319/2014.

(5) CDR 3141/2017.

(6) COM(2018) 98 final, zveřejněn dne 14. února 2018.

Top

Choose the experimental features you want to try