6.7.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 237/32

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke:

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Vyvážený systém vymáhání práv duševního vlastnictví, který odpovídá dnešním společenským výzvám

[COM(2017) 707 final]

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Pokyny k některým aspektům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví

[COM(2017) 708 final]

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Stanovení přístupu EU k patentům, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem

[COM(2017) 712 final]

(2018/C 237/05)

Zpravodajka:

Franca SALIS-MADINIER

Konzultace	Evropská komise, 18. 1. 2018
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	9. 3. 2018
Přijato na plenárním zasedání	14. 3. 2018
Plenární zasedání č.	533
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	180/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

Unie inovací je jednou z nejcennějších iniciativ strategie Evropa 2020. K tomu je nezbytné posílit proces evropské inovace podpořením podniků usazených v členských státech.

1.2

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) souhlasí s cíli Komise, pokud jde o harmonizaci právních systémů a výklad směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví (1) z roku 2004, jejímž účelem je používání opatření, postupů a nápravných opatření nezbytných k zajištění vymáhání práv duševního vlastnictví v občanskoprávním řízení a také stanoví, jak vypočítat odškodnění nositelů práv duševního vlastnictví v členských státech.

1.3

EHSV zdůrazňuje, že je důležité zachovat obecný zájem společnosti jako celku díky spravedlivému rozdělení vytvořené hodnoty mezi různé subjekty práv duševního vlastnictví, aby byla zaručena prosperita Evropy, dodržování práv vlastníků práv duševního vlastnictví, jakož i bezpečnost a zdraví spotřebitelů.

1.4

EHSV podporuje zásady týkající se spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek (přístup „FRAND“ – fair, reasonable and non-discriminatory), které souvisejí s patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem. Výbor se domnívá, že podobné zásady mohou být obdobně provedeny a uplatňovány i v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, patentů, ochranných známek, vzorů atd.

1.5

Výbor doporučuje, aby zásady, kterými se řídí technické „normy“, byly doplněny „normami“ společenskými, čímž by byla zaručena rovnováha mezi soukromými subjekty a veřejnými investory, kteří jednají v obecném zájmu.

1.6

Výbor konkrétně požaduje rovnováhu mezi spravedlivým uznáváním práv duševního vlastnictví a rozvojem inovací, které mohou přinést společnosti jako celku skutečný prospěch. Aniž by Výbor hodlal omezit základní právo na vymáhání soukromých práv prostřednictvím právního systému, konstatuje, že pokud stojí zájmy jednotlivce proti obecnému zájmu, musí být vedena arbitráž ve prospěch obrany obecného zájmu.

1.7

EHSV prosazuje regulaci, která by podněcovala mladé výzkumné pracovníky, aby využívali své znalosti a dovednosti k zahájení nových podnikatelských projektů. Členské státy Evropské unie musí především přijmout opatření, jako jsou např. dostupné ceny, jež mladým podnikatelům umožní rozvíjet inovativní projekty.

1.8

EHSV se domnívá, že v boji proti padělání je důležité správně určit (2) zúčastněné strany (podniky, tvůrce, vynálezce, umělce (3), spotřebitele (4), zprostředkovatele, „nositele práv“ (5) atd.) podle povahy práv duševního vlastnictví (patentová práva, práva týkající se průmyslových vzorů) a dále je důležité, aby tyto strany za účelem stanovení příslušného nositele práv duševního vlastnictví vedly vzájemné konzultace.

1.9

V boji proti padělání je nezbytné zvýšit povědomí spotřebitelů, aby přijali větší společenskou odpovědnost vůči „nehmotnému“ vlastnictví, která je srovnatelná se společenskou odpovědností uplatňovanou u vlastnictví „hmotného“, aniž by to bylo v oblasti autorského práva na úkor jejich práva na „kopírování pro osobní potřebu“. EHSV velice oceňuje mediální kampaně, které vytvořil úřad EUIPO a Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví za účelem informování o porušování práv duševního vlastnictví, a bude v budoucnu podporovat návrhy, jejichž cílem bude tyto kampaně posílit a znovu je uskutečnit.

1.10

Domnívá se, že v oblasti veřejného výzkumu je třeba správným způsobem zavést zásadu „otevřeného zdrojového kódu“. Pojem a zásada „otevřeného zdrojového kódu“ jsou uplatňovány ve výzkumných střediscích při vysokých školách a zaslouží si odpovídající právní rámec.

1.11

EHSV podporuje rozšíření úlohy Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

1.12

Za účelem lepšího řešení konfliktů doporučuje EHSV vytvořit evropskou mediační síť, která by fungovala v souladu s rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie.

1.13

Výbor souhlasí se všemi doporučeními Komise, která mají za cíl zlepšit mechanismus právního fóra, aby bylo zajištěno lepší dodržování práv duševního vlastnictví.

2.   Návrh Komise

2.1

Systémy ochrany práv duševního vlastnictví patří k základním nástrojům inovace a růstu a umožňují podnikům, tvůrcům a vynálezcům dosáhnout návratnosti jejich investic do znalostí a tvořivosti. Některé studie odhadují, že odvětví velmi intenzivně využívající práv duševního vlastnictví se podílejí přibližně na 42 % HDP EU (což představuje asi 5,7 miliard EUR ročně), vytvářejí 38 % všech pracovních míst a přispívají 90 % k vývozu EU (6).

2.2

Digitální revoluce přinesla celou řadu nových možností, současně však vystavila práva duševního vlastnictví v EU novým a mnohem závažnějším rizikům, neboť usnadnila online oběh padělaného zboží a obsahu, způsobila nejasnou představu spotřebitelů o tom, co je padělané a co je originální a legální, a ztížila identifikaci pachatelů trestné činnosti. To vedlo k obecnému nárůstu porušování práv duševního vlastnictví.

2.3

Padělané zboží či nedovolené napodobeniny představují v současné době 2,5 % celosvětového obchodu, což postihuje především průmysl EU (7), zejména v odvětvích, v nichž mají podniky EU vedoucí postavení ve světě.

2.4

Současný balíček opatření Komise má za cíl dále zlepšit uplatňování a prosazování práv duševního vlastnictví v členských státech EU, na našich hranicích a v mezinárodním měřítku. Balíček zahrnuje: — sdělení s názvem „Vyvážený systém vymáhání práv duševního vlastnictví, který odpovídá dnešním společenským výzvám“ [COM(2017) 707 final]; — sdělení s pokyny, jak uplatňovat směrnici o dodržování práv duševního vlastnictví, [COM(2017) 708 final]; — pracovní dokument, který obsahuje hodnocení směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví [SWD(2017) 431 final a SWD(2017) 432 final]; — sdělení o stanovení přístupu EU k patentům, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem [COM(2017) 712 final]; — pracovní dokument útvarů Komise o hodnocení memoranda o porozumění o prodeji padělaného zboží přes internet [SWD(2017) 430 final].

2.5

Tento balíček obsahuje opatření, která se týkají čtyř hlavních oblastí: 1) opatření usnadňující zainteresovaným stranám v oblasti práv duševního vlastnictví těžit z jednotného, spravedlivého a účinného systému soudního vymáhání práva v EU; 2) opatření na podporu iniciativ vedených subjekty v daném odvětví za účelem boje proti porušování práv duševního vlastnictví; 3) iniciativy k posílení pravomocí celních a jiných orgánů za účelem vymáhání práv duševního vlastnictví; 4) opatření ke zvýšení úsilí v boji proti porušování práv duševního vlastnictví ve světovém měřítku, a to podporou osvědčených postupů a prohlubováním spolupráce s třetími zeměmi.

3.   Obecné připomínky

3.1

Texty navrhované Komisí jsou relevantní a dotýkají se mnoha aspektů v oblasti práv duševního vlastnictví. Účelem návrhů EHSV je stanovit opatření a doporučení, která posílí dodržování práv duševního vlastnictví s ohledem na institucionální mandát EHSV, který se zaměřuje především na sociální a hospodářské aspekty.

3.2

K uvedeným třem dokumentům Komise je třeba přistupovat jako k celku a tyto dokumenty musí obsahovat všechny aspekty práv duševního vlastnictví. I když zdůrazňují Memorandum o porozumění a poněkud restriktivní výklad patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a zásad týkajících se spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, existuje riziko, že se konzultace omezí na inovace v digitálním sektoru. Naše připomínky a doporučení však chtějí upozornit na všechny oblasti práva duševního vlastnictví.

3.3

I když EHSV sdílí obavy Komise, pokud jde o dopady digitalizace na rizika v oblasti práv duševního vlastnictví, navrhuje řešit otázku práv duševního vlastnictví, kreativity a inovací z právního i sociálního hlediska, aby bylo dosaženo lepší ochrany těchto práv.

3.4

Komise hodlá pomocí svých návrhů v oblasti práv duševního vlastnictví posílit hospodářský růst a zvýšit zaměstnanost v Evropě. Výbor s těmito cíli souhlasí, je však přesvědčen, že základ veškerých inovací a kreativity se odvíjí od osobní kreativity a od kreativity týmu, k němuž daný tvůrce či vynálezce patří. Kreativita je přirozenou lidskou schopností a je nezbytným předpokladem pro inovace.

3.5

EHSV v tomto ohledu doporučuje zřídit jasnější evropský rámec týkající se převodu práv mezi různými zúčastněnými stranami. V souladu se stávajícími vnitrostátními a evropskými právními předpisy není v působnosti této konzultace věnované tématu dodržování práv duševního vlastnictví, aby konkrétně vymezila, kdo jsou „nositelé práv“, např. tvůrci, podniky, zprostředkovatelé nebo vydavatelé, jelikož jsou definováni v unijním a vnitrostátním právním rámci pro práva duševního vlastnictví, a nikoli ve směrnici o dodržování práv duševního vlastnictví.

3.5.1

Práva duševního vlastnictví zahrnují širokou škálu perspektiv (autorská a související práva, patenty, ochranné známky, průmyslové vzory, zeměpisná označení atd.). Je-li naším hlavním cílem vybudovat jeden evropský jednotný trh, budeme muset dospět ke společnému výkladu a zaměřit se na přesnější vymezení pojmu „nositel práv“ tím, že vytvoříme podmínky, které umožní všem zúčastněným stranám projednat a vyřešit své zájmy a spory. Výbor doporučuje, aby byly vnitrostátní a evropská úroveň vzájemně lépe sladěny, a předešlo se tak rozporům či nejasnostem.

3.6

EHSV se domnívá, že i když směrnice nemůže poskytnout jednotný rámec pro celou Evropu, může ve větší míře pobízet členské státy, aby stanovily základ zásad pro harmonizaci, např. vytvořením specifických a individuálně uzpůsobených „kodexů“ pro jednotlivá práva duševního vlastnictví. EHSV klade velký důraz na to, aby byly v oblasti práv duševního vlastnictví uplatňovány etické zásady, jako je spravedlnost, proporcionalita a nediskriminace.

3.7

EHSV podporuje iniciativy Evropské komise týkající se dostupnosti údajů. Je jasné, že evropský přístup k právům duševního vlastnictví představuje významné úspory z rozsahu, a nabízí tedy nové hospodářské příležitosti, pokud jde o růst ekonomiky a zaměstnanosti.

3.8

Hospodářský proces se odehrává mezi jednotlivými tvůrci a spotřebiteli, kteří produkty kupují. Mezi nimi existuje celá řada hospodářských činností, kde musí různé zájmy zaujmout odpovídající místo. Na konci tohoto procesu je spotřebitel. Ten je často obětí padělání a pirátství, neboť za padělané výrobky zaplatí příliš vysokou cenu.

3.8.1

V rozvoji digitálních procesů došlo k mnoha inovacím. V digitální oblasti je tempo inovací mimořádně rychlé. To vyvolává otázky v oblasti bezpečnosti a důvěrnosti a způsobuje, že ochrana duševního vlastnictví je mnohem obtížnější, nikoli však nemožná. Všechny strany, zejména ty, které působí na internetu, by měly být řádně identifikovány, aby bylo možné odhalit falešné účty, jejichž prostřednictvím se provozuje nekalý obchod.

3.8.2

EHSV souhlasí s návrhy Komise ohledně udělování licencí a vymáhání práv. Nicméně vyjadřuje politování nad tím, že v návrzích týkajících se řešení střetu zájmů se Komise zabývá pouze právními spory (Jednotný patentový soud) a nenavrhuje praktické nástroje, jako je mediační středisko, jehož prostřednictvím by mohly zúčastněné strany řešit spory samy mezi sebou v souladu s obecnými právními předpisy a navázat vzájemný dialog, než aby hned podávaly žalobu u soudu.

3.8.3

Výbor provedl analýzu a domnívá se, že vytvoření specifické platformy by přineslo značnou přidanou hodnotu. Vhodný nástroj v podobě „platformy pro práva duševního vlastnictví“, jež by měla pokud možno uznaný ústavní status, může řídit a koordinovat mimosoudní dialog mezi reprezentativními subjekty, a umožnit tak mediaci, rozhodčí řízení a usmíření. Tato platforma bude plnit svůj úkol tak, že umožní, aby se strany mohly sejít, jednat o svých problémech a odlišných názorech a navrhnout vhodné kodexy chování, které je třeba přijmout.

3.8.4

Tato platforma může shromažďovat osvědčené postupy, které již v Evropě existují, a představovat je ostatním, aby na nich mohli dále stavět. Sám EHSV zastupuje občanskou společnost jako celek, v němž probíhá dialog v rámci Evropy i členských států, ten však zůstává v dosti obecné rovině, přičemž by mělo být možné navázat užší styky se specifickými profesními skupinami, jako jsou např. spisovatelé, novináři a vydavatelé, a propojit výzkumné pracovníky a instituty, aby bylo zajištěno správné přiznávání práv duševního vlastnictví a předešlo se sporům.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Inovace v Evropě

4.1.1

Inovace jsou zásadním prvkem strategie Evropa 2020. Inovace v podnicích sídlících v Evropě je třeba podporovat a chránit. Řada inovativních projektů se rozvíjí ve startupech a malých a středních podnicích. Ty mají často slabou finanční základnu a jsou snadnou kořistí velkých podniků, které je získají a nakonec přemístí na jiné kontinenty. Výsledkem je pak to, že jejich přidaná hospodářská hodnota a pracovní místa nepřinášejí Evropě užitek.

4.1.2

V Evropě vzniká stále více malých a středních podniků na úkor velkých tradičních podniků. Někdy tyto tradiční podniky zaniknou ve chvíli, kdy se začnou rozvíjet nové obchodní projekty. A právě transformační procesy v těchto podnicích jsou klíčem k inovacím. V tomto procesu je nutné věnovat pozornost zejména pracovníkům, aby jim bylo umožněno držet krok díky předem uzpůsobeným systémům odborné přípravy.

4.2   Etické zásady

4.2.1

Stejně jako u zásad týkajících se spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, které navrhuje Komise v souvislosti s patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, podporuje Výbor obdobné uplatňování zásad a norem spravedlnosti i v dalších oblastech práva duševního vlastnictví. Zásady týkající se spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek však nezbytně znamenají právní omezení patentového práva. Tyto zásady nelze jednoduše přijmout v dalších odvětvích, ale je třeba je prozkoumat a projednat případ od případu (8).

4.2.2

Stejně tak je třeba zavést zásadu „otevřeného zdrojového kódu“, aniž by tím však byl postižen veřejný výzkum. Veřejné instituce často financují vědecký výzkum. Příslušné vědecké články musí být před zveřejněním v odborných publikacích nejdříve posouzeny odborníky (tzv. peer review), kteří práci výzkumných pracovníků kriticky zhodnotí. Tyto publikace jsou k dispozici v univerzitních výzkumných střediscích prostřednictvím digitálních a globalizovaných sítí, jako je Web of Science. Univerzity musí platit značné částky, aby k nim měly přístup. Tento obsah by měl být dostupný za přiměřenou cenu a univerzity by neměly znovu platit proto, aby svým studentům umožnily seznámit se s informacemi o již uskutečněném výzkumu. Toto zdvojené využití veřejných finančních prostředků se nejeví jako efektivní a je v rozporu s hodnotami spravedlnosti a přiměřenosti.

4.3   Sociální ochrana

4.3.1

Na 85 % vynálezů vymyslí zaměstnanci. To je důležitá skutečnost pro Komisi, která zavádí vyvážený systém vymáhání práv duševního vlastnictví, jenž odpovídá současným společenským výzvám (9). EHSV zdůrazňuje, že s touto vyvážeností souvisí i sociální ochrana kreativního pracovníka. Tato ochrana by mohla značně zlepšit postavení umělců a výzkumných pracovníků.

5.   Nástroje pro lepší ochranu a zajištění zájmů zúčastněných stran

5.1   Organizování zúčastněných stran (10)

5.1.1

V rámci meziodvětvového přístupu mohou být osvědčené postupy použity i v dalších oblastech: například organizace zastupující novináře mohou vyjednávat s profesními organizacemi vydavatelů o převodu jejich autorských práv za spravedlivou mzdu, jakož i o pozdějším použití jejich textů v jiných aplikacích (digitálních). Novináři mohou rovněž uzavírat dohody o zásadách svobody tisku, ochraně oznamovatelů, kodexech týkajících se důvěrnosti údajů a autorských právech čtenářů.

5.1.2

Za účelem vytvoření důvěryhodného mimosoudního rámce by se všechny zainteresované strany měly společně dohodnout na podmínkách převodu práv duševního vlastnictví a zavést kodexy chování nebo vhodné a realizovatelné odvětvové dohody přizpůsobené konkrétní situaci s ohledem na specifika konkrétního odvětví a oblasti dotčeného práva.

5.1.3

Fórum pro konzultaci a dialog mezi zúčastněnými stranami by mohlo rozhodnout o rozsahu uplatňování dojednaných dohod. Konzultace mají v Evropě dlouhodobou tradici, díky níž jsou vyváženým způsobem skloubeny vnitrostátní a evropské zájmy. Takové fórum pro konzultaci by mohlo mít i zprostředkovatelskou úlohu, a to v tom smyslu, že by organizovalo subjekty zastupující autory, výzkumné pracovníky, umělce, neziskové organizace, sociální partnery (odbory a zaměstnavatele), vysoké školy, profesní organizace, prostředníky a veřejné instituce, aby se podílely na fungování právního fóra ve spolupráci s Komisí a evropskými orgány, jako je EUIPO a Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.

5.2   Organizování spotřebitelů a zvyšování jejich informovanosti

5.2.1

Bojovat proti padělání lze i prostřednictvím zvyšování informovanosti spotřebitelů pomocí kampaní v médiích za účelem dodržování práv duševního vlastnictví, aniž by to bylo v oblasti autorského práva na úkor jejich práva na „kopírování pro osobní potřebu“. Tyto kampaně by také měly zvýšit povědomí spotřebitelů o nebezpečích pro jejich zdraví a bezpečnost, které představuje používání určitých specifických padělaných výrobků.

5.3   Zlepšení účinnosti systémů soudního vymáhání

5.3.1

Za účelem zlepšení účinnosti systémů soudního vymáhání Výbor podporuje návrhy Komise (11) uvedené v její výzvě členským státům k „systematickému zveřejňování soudních rozhodnutí“ a také návrh na přisouzení důležité úlohy úřadu EUIPO a Evropskému středisku pro sledování porušování práv duševního vlastnictví. Úkolem Komise je rozhodnout, jaký je nejvhodnější orgán pro řízení diskuse mezi zúčastněnými stranami v rámci „platformy pro práva duševního vlastnictví“, pokud to v Evropě zlepší soudržnost politiky v oblasti práv duševního vlastnictví a lépe ji uzpůsobí jednotnému trhu. EHSV se rovněž domnívá, že je vhodné uvažovat o rozvoji dalších nástrojů alternativního řešení sporů, aby byla zachována zásada spravedlnosti.

5.3.2

Aniž by byla dotčena trestněprávní ochrana práv duševního vlastnictví, kterou Komise na úrovni EU nestanovila, EHSV souhlasí s činností Komise zaměřenou na zlepšení dodržování práv duševního vlastnictví ve světě. Za tímto účelem je třeba posílit spolupráci mezi Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) a úřadem EUIPO.

6.   Hodnocení sdělení Komise

6.1

EHSV konstatuje, že doporučení Komise se týkají zejména právní oblasti.

6.2

Aniž by byl dotčen výkon spravedlnosti, bylo by vhodné vytvořit pevnější rámec právní mediace mezi zúčastněnými stranami za účelem vypracování smírčích návrhů. Tento smírčí postup poskytuje možnost vyřešit spory mezi různými stranami a vyhnout se složitým, nákladným a dlouhým soudním procesům. Tato zásada je již zakotvena v jednotném patentovém systému, který má rozhodčí a mediační středisko. EHSV podporuje Komisi v jejím úsilí o další přezkoumání této otázky ve spolupráci s úřadem EUIPO a vítá a podporuje tuto myšlenku v dalších oblastech práv duševního vlastnictví.

6.3

EHSV podporuje Komisi, která vyzývá subjekty daného odvětví, aby přijaly vhodná kontrolní opatření za účelem boje proti porušování práv duševního vlastnictví. Nicméně by bylo vhodné, aby byly nejprve dány k dispozici konkrétní institucionální nástroje k organizování všech zúčastněných stran, které by se tak mohly setkat, aby zahájily společný dialog, pokračovaly v něm (tam, kde již byl navázán, např. v podobě memoranda o porozumění) a udělily práva duševního vlastnictví právoplatným nositelům. Je třeba zlepšit a dále rozvíjet dobrovolné dohody mezi nositeli práv, internetovými platformami, subjekty zabývajícími se internetovou reklamou, zasilateli a poskytovateli finančních služeb.

---

(1)  Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 16.

(2)  COM(2017) 707 final, s. 3, bod 1): „opatření usnadňující zainteresovaným stranám v oblasti práv duševního vlastnictví těžit z jednotného, spravedlivého a účinného systému soudního vymáhání práva v EU“.

(3)  COM(2017) 708 final, úvod, čtvrtý pododstavec, druhá věta: „To je způsobeno tím, že jelikož směrnice stanoví minimální harmonizaci“ (článek 2 výslovně umožňuje, aby vnitrostátní právní předpisy stanovily prostředky, které jsou pro nositele práv výhodnější).

(4)  COM(2017) 712 final, s. 1, první pododstavec, druhá věta.

(5)  COM(2017) 707 final, s. 4, první pododstavec: „(…) zajišťuje, aby držitelé patentů byli odměňováni za své investice do výzkumu a vývoje a činnosti týkající se normalizace, a tudíž motivováni k poskytování svých nejlepších technologií pro začlenění do norem.“

(6)  Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), „Odvětví velmi intenzivně využívající práv duševního vlastnictví a hospodářské výsledky v EU“, 2016.

(7)  Podle nedávné studie tvoří 5 % veškerého dovozu do EU padělky a nedovolené napodobeniny, což odhadem odpovídá 85 miliardám EUR v nezákonném obchodě.

(8)  Viz odstavec 1.6.

(9)  COM(2017) 707 final.

(10)  Viz odstavec 3.8.1.

(11)  COM(2017) 707 final, s. 8.

---