Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52017AE5563

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Sociálně udržitelná koncepce pro zvyšování životní úrovně, podporu růstu a zaměstnanosti a zajištění bezpečnosti občanů v digitální éře [průzkumné stanovisko na žádost bulharského předsednictví]

EESC 2017/05563

Úř. věst. C 237, 6.7.2018, p. 1–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

6.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 237/1

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Sociálně udržitelná koncepce pro zvyšování životní úrovně, podporu růstu a zaměstnanosti a zajištění bezpečnosti občanů v digitální éře

[průzkumné stanovisko na žádost bulharského předsednictví]

(2018/C 237/01)

Zpravodajka:

Giulia BARBUCCI (IT-II)

Žádost bulharského předsednictví Rady

dopis ze dne 5. 9. 2017

Právní základ

článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

 

 

Odpovědná specializovaná sekce

Zaměstnanost, sociální věci, občanství

Přijato ve specializované sekci

23. 2. 2018

Přijato na plenárním zasedání

15. 3. 2018

Plenární zasedání č.

533

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

187/16/10

1.   Závěry a doporučení

1.1

 Všechny politiky zaváděné evropskými, vnitrostátními a místními orgány by stejně jako hospodářskou a environmentální udržitelnost měly zohledňovat i faktor sociální udržitelnosti. Nedávné návrhy týkající se sociálního rozměru Evropy (1) uvedené v diskusním dokumentu předloženém Evropskou komisí a evropský pilíř sociálních práv představují zcela novou příležitost, jak podpořit udržitelnost opatření zavedených na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni v oblasti růstu podporujícího začlenění, zaměstnanosti a sociálních politik. EHSV doporučuje, aby se návrhy obsažené ve stávajícím pracovním programu Komise, mimo jiné i balíček pro sociální spravedlnost, iniciativa pro spravedlivé zdanění v digitální éře a reformy HMU, vyznačovaly podporou udržitelnosti evropského sociálního modelu.

1.2

 Bylo by vhodné zvyšovat přesnost posouzení dopadu opatření uplatňovaných v sociální oblasti, pokud jde o jejich sociální udržitelnost, a vycházet při tom z již existujících systémů monitorování a ukazatelů. EHSV doporučuje orgánům, aby provedly posouzení existujících a nových nástrojů (počínaje srovnávacím přehledem ukazatelů, který je přiložen k pilíři) a prověřily jejich účinnost, aby se s jejich pomocí mohl s větší přesností měřit dopad navrhovaných politik na občany.

1.3

 EHSV poukazuje na obavy, jež vyjádřil Evropský parlament ve svém usnesení z 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv, a souhlasí s tím, že je potřeba aktualizovat stávající pracovní a sociální normy. V této souvislosti Výbor v patřičném okamžiku předloží svůj příspěvek k balíčku předpisů v oblasti sociální spravedlnosti, který je součástí pracovního programu Komise na rok 2018. EHSV rovněž zdůrazňuje, že jsou na trzích práce zapotřebí rámcové podmínky, jež by napomohly novým a rozmanitějším možnostem profesního růstu, zlepšily zaměstnanost a normy pro pracovníky v celé Evropě bez ohledu na jejich smluvní podmínky a podpořily větší konvergenci směrem k lepším pracovním a životním podmínkám, čímž by se také přispělo k odstranění regionálních rozdílů. EHSV podporuje doporučení Evropského parlamentu, aby Komise a sociální partneři navázali spolupráci vedoucí k předložení návrhu rámcové směrnice o důstojných pracovních podmínkách ve všech formách zaměstnání, jež rozšíří působnost stávajících minimálních norem na nové druhy pracovních poměrů.

1.4

 EHSV uznává jasnou souvislost mezi konkurenceschopností, produktivitou a sociální udržitelností: všichni aktéři musí podporovat růst podporující začlenění a zabezpečovat příznivé podmínky pro podniky s cílem vytvářet stále větší množství lepších pracovních míst. Práce je i nadále hlavním faktorem při tvorbě blahobytu a bohatství, ale je třeba opětovně nastolit zásadu, že spravedlivější společnost lze vytvořit pouze generováním udržitelnějšího růstu lépe podporujícího začlenění a tvorbou pracovních míst s cílem zajistit pro občany důstojné pracovní podmínky, odpovídající mzdy a důchody a výkon jejich práv. Konkurenceschopnost, produktivita a pracovní práva jsou zásady, které musí začít opět harmonicky fungovat v definici politik v oblasti pracovněprávních předpisů a sociálních práv.

1.5

 Výbor si je vědom, že demokracie může být v ohrožení, pokud lidé, na něž stále značně dopadají důsledky úsporných opatření, nebudou mít prospěch z bohatství vytvářeného růstem a z produktivity vytvářené digitalizací.

1.6

 EHSV stejně jako v jiných stanoviscích doporučuje, aby bylo vyvinuto další úsilí za účelem odstranění regionálních rozdílů v životních a pracovních podmínkách v Evropské unii. Konvergence směrem na vyšší úroveň nesmí být pouhým sloganem, ale průřezovou zásadou, kterou je třeba zohlednit a dodržovat ve všech politikách EU, počínaje oblastí finanční a hospodářskou. Dokud budou mezi občany EU existovat tak velké rozdíly v platech a v možnosti skutečně požívat sociální práva, nebude skutečná integrace možná. V této oblasti hrají zásadní úlohu strukturální fondy, které musí být vždy zaměřeny především na odstranění regionálních rozdílů.

1.7

 EHSV vítá iniciativy, jako je záruka pro mladé lidi, cesty prohlubování dovedností a iniciativy, které bojují proti dlouhodobé nezaměstnanosti, a vyzývá orgány EU a vnitrostátní orgány, aby zajistily odpovídající zdroje, které usnadní a urychlí přechod, a odpovídajícím způsobem zaručily kontinuitu příjmů (2), zejména u nejvíce znevýhodněných skupin. EHSV kromě toho doporučuje, aby byly vytvořeny řádné podmínky, které zajistí konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst a hladký přechod mezi pracovními místy prostřednictvím systému sociálních záchranných sítí a dalších doprovodných opatření, která by zohlednila potřeby pracovníků a podniků.

1.8

 EHSV doporučuje sociálním partnerům, aby rozvíjeli inkluzivní kolektivní vyjednávání na všech úrovních, a vyzývá je, aby zvážili nová opatření (a to i v rámci příštího pracovního programu evropských sociálních partnerů) zaměřená na zvýšení přístupu žen k digitálním pracovním místům, aby došlo k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů, rezolutně se chránilo mateřství pomocí příslušných nástrojů a vytvořily se podmínky pro skutečnou rovnost žen a mužů v pracovní oblasti. EHSV kromě toho doporučuje orgánům na všech úrovních, sociálním partnerům a organizované občanské společnosti, aby koordinovaně zavedli opatření k zajištění rovného zacházení s muži a ženami ve všech částech společnosti.

1.9

 EHSV se dále domnívá, že se sociální udržitelnost opírá o spravedlivé a skutečné možnosti v oblasti celoživotního vzdělávání již od raného dětství, zejména v souvislosti s možným vyloučením širokých skupin obyvatel plynoucím z fenoménu digitálního vyloučení. EHSV doporučuje subjektům přijímajícím rozhodnutí, aby zvážily opatření zaměřená na snížení nedostatku dovedností v klíčových oblastech digitální ekonomiky, jelikož tyto oblasti mají zásadní význam pro excelenci a pro zvýšení evropské konkurenceschopnosti. Je rovněž nutné zajistit cestu k digitální gramotnosti těm, jimž vlivem elektronizace hrozí riziko vyloučení ze sociálních práv a služeb, zejména pokud jde o základní práva a služby. EHSV doporučuje sociálním partnerům a orgánům, aby ve spolupráci s organizovanou občanskou společností včas zavedli příslušná opatření. Veřejné orgány na všech úrovních musí zajistit dostupnost řádné digitální infrastruktury, díky níž poroste míra začlenění, aby se odstranily případné nerovnosti mezi územními celky a prostředími.

2.   Koncepce sociální udržitelnosti v éře digitalizace a globalizace

2.1

 Cílem tohoto průzkumného stanoviska je provést analýzu problematiky sociální udržitelnosti pomocí holistického přístupu, počínaje její definicí až po dopady politických kroků v sociální, pracovní a ekonomické oblasti.

2.2

 Účinky globalizace, tíživé dědictví hospodářské krize, klesající porodnost a z ní plynoucí stárnutí evropské populace a slabý růst, kterým se vyznačuje hospodářství většiny zemí EU, to vše jsou skutečnosti, které dnes hrají klíčovou úlohu při identifikaci kritických míst v sociální oblasti.

2.3

 Řada socioekonomických ukazatelů totiž jasně ukazuje, že politiky zaváděné především na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni za účelem překonání krize se sice na jedné straně snažily zabránit nestabilitě plynoucí z globálních faktorů, ale na druhé straně příliš často prohloubily nerovnost a vytvořily novou nerovnováhu mezi sociálními vrstvami, pohlavími a generacemi, a to i ze zeměpisného hlediska. Je tedy nutné, aby orgány – ve spolupráci se sociálními partnery a organizovanou občanskou společností – reagovaly na všech úrovních s cílem navrhnout politiky založené na opatřeních, jejichž cílem je tuto nerovnováhu a nerovnost odstranit, zejména zvýšením zaměstnanosti na základě trvalého růstu lépe podporujícího začlenění.

2.4

 Koncepce udržitelnosti se skládá z tří základních prvků: environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti. Tyto tři složky jsou zahrnuty v evropských smlouvách a tvoří základ koncepce udržitelného rozvoje, o kterou se opírá Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje. Eurostat ve svém mapování pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v EU z roku 2017 uvádí, že sice došlo k výraznému pokroku v celkovému plnění environmentálních cílů (cíl 7 – dostupné a čisté energie, cíl 12 – odpovědná výroba a spotřeba, cíl 15 – život na souši, cíl 11 – udržitelná města a obce), ale že pokrok v plnění cílů se sociálnějším rozměrem je jen mírný (cíl 4 – kvalitní vzdělání, cíl 5 – rovnost mužů a žen, cíl 8 – důstojná práce a ekonomický růst, cíl 1 – konec chudoby, cíl 2 – konec hladu, cíl 10 – méně nerovností).

2.5

 I když se v zásadě shodneme na přijetí definice sociální udržitelnosti jako schopnosti zajistit podmínky lidského blahobytu (bezpečnost, zdraví, vzdělávání, demokracie, účast, spravedlnost) rovnoměrně rozdělené po všech třídách a pohlavích, je třeba upřesnit, že jde o koncepci, kterou lze specifikovat různým způsobem podle kontextu, v němž se používá. Sociální udržitelnost musí být zavedena a uplatňována stejně jako environmentální a ekonomická udržitelnost, a sice za účelem snížení nerovností.

2.6

 V definici makroekonomických politik posledních let byla sociální udržitelnost často chybně stavěna do protikladu s ekonomickou a finanční udržitelností. Jedním z příkladů jsou strukturální reformy prosazované orgány EU a prováděné vládami členských států po finanční a poté po hospodářské krizi v letech 2007–2008. Ani orgány, ani sociální partneři by neměli stavět udržitelnost do protikladu ke konkurenceschopnosti. Bylo totiž například prokázáno, že podniky, které jsou z tohoto hlediska nejpokročilejší, jsou na mezinárodní úrovni konkurenceschopnější. Evropská unie by kromě toho měla globalizaci nasměrovat k dosažení udržitelného rozvoje ve prospěch podniků i pracovníků.

2.7

 Co se týče úlohy podniků, zvláště významné jsou malé a střední podniky, a to v dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění, který je současně založen na vytváření důstojných pracovních míst a podpoře konkurenceschopnosti při zohlednění sociální udržitelnosti.

2.8

 Globální Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17 cílů představují rámec, v němž má být zajištěna slučitelnost inovací a udržitelnosti rozvoje prostřednictvím propojení mezi globálními a vnitrostátními iniciativami. Byl totiž vyjádřen jasný názor ohledně neudržitelnosti stávajícího modelu rozvoje z environmentálního, ekonomického a sociálního hlediska, který tak překonává myšlenku, že udržitelnost je pouze environmentálním problémem. Prosazuje se integrovaná vize různých rozměrů rozvoje. Provádění agendy vyžaduje rozhodné zapojení všech složek společnosti (institucí, organizované občanské společnosti a výzkumných a vysokoškolských kruhů) a efektivní hodnotící opatření.

2.9

 EHSV při několika příležitostech připomněl, že je nutné zajistit silnou vzájemnou závislost mezi finančními a makroekonomickými politikami a sociálními právy, a upozornil na nedodržování těchto práv, jež vede k rostoucím nerovnostem v rámci Unie. Zejména problematika sociální udržitelnosti musí mít jasnou vazbu na probíhající debatu o návrzích týkajících se budoucí struktury hospodářské a měnové unie (HMU) a víceletého finančního rámce (VFR). Počínaje monitorovacími systémy a již existujícími ukazateli je potřeba nadále zpřesňovat posouzení dopadu opatření zavedených v sociální oblasti, pokud jde o jejich sociální udržitelnost.

2.10

 EHSV se domnívá, že jednotlivé orgány budou mít rovněž za úkol posoudit již existující a nové nástroje (např. srovnávací přehled ukazatelů přiložený k evropskému pilíři) a prověřit jejich účinnost, tak aby mohly s určitou přesností měřit dopad politik navrhovaných v oblasti sociálních práv na občany.

2.11

 K překonání regionálních rozdílů existujících v EU a v některých případech ještě vyostřených účinky hospodářské krize bude mimo jiné třeba podpořit nové, účinnější strategie využívání zdrojů a mobilizovat především evropské strukturální a investiční fondy, které by měly podporovat v první řadě udržitelný růst a kvalitní pracovní místa. EHSV se již ve svém stanovisku Dopady sociálních investic na zaměstnanost a na veřejné rozpočty (3) vyjádřil pro evropský plán obnovy a investic ve výši 2 % HDP a pro výraznější zaměření na sociální investice. Na tento investiční plán budou muset být vyčleněny nové finanční zdroje, které doplní stávající evropské strukturální a investiční fondy.

3.   Evropský sociální model: udržitelnost a zlepšení životních a pracovních podmínek

3.1

 EHSV se domnívá, že evropský sociální model je jedinečným dědictvím evropské identity, neboť prostřednictvím stávajících systémů sociálního zabezpečení zajišťuje vysokou míru sociální ochrany a občanská práva pro všechny. EHSV má tedy zato, že by neměl být zpochybňován, ale naopak posilován. V tomto smyslu je důležité, aby byly politiky EU zaměřeny na zaručení trvalého zlepšování životních a pracovních podmínek občanů EU ve všech oblastech, tak jak stanoví Smlouvy již od vytvoření EU.

3.2

 Součástí stávajícího pracovního programu Evropské komise jsou takové iniciativy, jako je balíček pro sociální spravedlnost a iniciativa pro spravedlivé zdanění digitální ekonomiky, a projednávají se kromě toho i opatření na reformu HMU. EHSV doporučuje, aby byly tyto návrhy zaměřeny na podporu udržitelnosti evropského sociálního modelu (4).

3.3

 EHSV se domnívá, že při koncipování politik v oblasti trhu práce je třeba dosáhnout spravedlivého kompromisu mezi sociální a ekonomickou udržitelností. V posledním desetiletí vzrostla nerovnost a rozdíly mezi evropskými občany – v přístupu ke službám sociálního zabezpečení či v možnostech přístupu na trh práce, dalším ukazatelem je pak nárůst různých forem atypické práce (jak ve velké míře dokládají statistiky). To vyvolalo nárůst pocitu nejistoty ve vztahu k možnostem zlepšení obecných životních podmínek evropských občanů. Tento pocit je silnější především mezi mladými lidmi a ženami a ve všech vrstvách nejohroženějšího obyvatelstva. Z tohoto pohledu považuje EHSV za důležité podporovat integraci migrantů do světa práce, neboť jejich příspěvek do systémů sociálního zabezpečení je v mnoha případech určující pro stabilitu těchto systémů a pro stabilitu sociálních záchranných sítí.

3.4

 EHSV poukazuje na obavy, jež vyjádřil Evropský parlament ve svém usnesení z 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv, a souhlasí s tím, že je potřeba aktualizovat stávající pracovní a sociální normy. V této souvislosti Výbor v patřičném okamžiku předloží svůj příspěvek k balíčku předpisů v oblasti sociální spravedlnosti, který je součástí pracovního programu Komise na rok 2018. EHSV rovněž zdůrazňuje, že jsou na trzích práce zapotřebí rámcové podmínky, jež by napomohly novým a rozmanitějším možnostem profesního růstu na těchto trzích, zlepšily zaměstnanost a normy pro pracovníky v celé Evropě bez ohledu na jejich smluvní podmínky a podpořily větší konvergenci směrem k lepším pracovním a životním podmínkám. Přispělo by se tím také k odstranění regionálních rozdílů. EHSV podporuje doporučení Evropského parlamentu, aby Komise a sociální partneři navázali spolupráci vedoucí k předložení návrhu rámcové směrnice o důstojných pracovních podmínkách ve všech formách zaměstnání, jež rozšíří působnost stávajících minimálních norem na nové druhy pracovních poměrů.

3.5

 EHSV analyzoval v mnoha svých stanoviscích fenomén digitalizace a jeho dopad na organizaci práce a na zaměstnanost (5). Neměli bychom se však omezovat na zohledňování digitalizace pouze v souvislosti se zaměstnaností a trhem práce. Stále rozšířenější používání digitálních nástrojů způsobilo dalekosáhlé změny v našem každodenním životě – v osobních a sociálních aspektech, a dokonce i ve vztahu k politice, dobrovolnictví a občanské společnosti. EU by měla podporovat opatření v oblasti vzdělávání od raného dětství a celoživotního vzdělávání, především pokud jde o digitální dovednosti, aby se řešil nesoulad mezi poptávkou po dovednostech a jejich nabídkou. Ve vzdělávacích systémech (včetně vyššího vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení) se musí směřovat k dosažení špičkové kvality, abychom se dostali do vedoucího postavení v oblasti výzkumu a inovací a aby evropské nápady, výrobky a služby byly konkurenceschopné.

3.6

 EHSV v několika svých stanoviscích potvrdil, že je třeba brát v úvahu zejména potřeby rizikových skupin, pokud jde o sociální zranitelnost. Je třeba zajistit inkluzivní systémy sociální ochrany, které budou věnovat zvláštní pozornost potřebám zranitelných osob a jejich rodin s cílem zabezpečit důstojné životní podmínky a vytvořit a zachovat pracovní místa odpovídající potřebám jednotlivých osob.

3.7

 Osobám se zdravotním postižením se věnuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením a Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením. EHSV doporučuje vyvinout maximální úsilí, aby bylo dosaženo významného pokroku ve všech osmi prioritních oblastech činnosti zaměřených na splnění cílů stanovených v uvedené úmluvě OSN. Těmito oblastmi jsou: dostupnost, účast, rovnost, zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava, sociální ochrana, zdraví a prosazování práv osob se zdravotním postižením na mezinárodní úrovni. Jelikož digitalizace ovlivňuje všechny oblasti našeho každodenního života, Výbor požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována osobám se zdravotním postižením, u nichž existuje velká pravděpodobnost, že na ně digitální transformace bude mít dopad. Evropská unie by měla využít četné možnosti, které se pro osoby se zdravotním postižením nabízejí, aby podpořila jejich zaměstnatelnost a přístup k důstojným pracovním místům, což by zároveň umožnilo, aby tyto osoby přispívaly do systémů sociálního zabezpečení. EHSV proto doporučuje vytvořit předpoklady pro aktivnější využívání nástrojů celoživotního vzdělávání a rekvalifikace osob se zdravotním postižením v nových digitálních profesích.

3.8

 EHSV považuje za zásadní začlenit téma sociální udržitelnosti do evropských politik v souvislosti s mladou generací a s budoucností evropského sociálního modelu. Proti narůstající skepsi mladších generací vůči institucím (jejímž nejznepokojivějším příznakem je velmi vysoká neúčast ve volbách), organizované občanské společnosti, politickým stranám a odborům a zvyšujícímu se příklonu k euroskeptickým hnutím a extrémní pravici je možné bojovat pouze tím, že bude Evropská unie věnovat větší pozornost budoucnosti evropského sociálního modelu a jeho udržitelnosti. EHSV doporučuje orgánům EU a vládám členských států, aby zavedly veškeré iniciativy, jejichž cílem je zvýšení počtu a kvality pracovních míst pro mladé lidi, podpora jejich mobility, záruka důstojné perspektivy v oblasti sociálních dávek a podpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních. Iniciativy, jako je Erasmus+, záruka pro mladé lidi a veškerá další opatření, která jsou součástí Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, musí být odpovídajícím způsobem financovány a realizovány.

3.9

 EHSV považuje za důležité zajistit sociální udržitelnost příjmu jednotlivců, zejména ve věku po ukončení pracovní činnosti. Je důležité, aby systémy sociálních dávek (6) zaručovaly důstojné životní podmínky a zabránily pádu lidí pod hranici chudoby. EHSV již v řadě svých stanovisek zdůraznil, že je nezbytné, aby byly penzijní systémy založeny na mezigenerační solidaritě. Hlavním zájmem EHSV je zvýšit zaměstnanost, která přispívá k zajištění řádně financovaných systémů sociální ochrany. Přitom je ovšem potřeba respektovat odlišnosti jednotlivých vnitrostátních systémů. Přístup k systémům sociální ochrany by měli mít lidé s jakýmkoliv typem pracovní smlouvy, včetně tzv. nových forem práce spojených s digitalizací, kteří by do těchto systémů měli také přispívat (7).

3.10

 V nejnovějších iniciativách v oblasti zaměstnanosti věnovala Evropská komise velkou pozornost tématu přechodu. Jedním z nejznepokojivějších trendů posledních let je právě prodloužení doby, která uplyne u mladých lidí mezi ukončením studia a první prací, zejména pokud máme na mysli první stálé zaměstnání. Situace se navíc zhoršila i pro dlouhodobě nezaměstnané a pro ty, kteří jsou těsně před věkem odchodu do důchodu. EHSV velmi vítá iniciativy, jako je záruka pro mladé lidi, cesty prohlubování dovedností a podpora učňovské přípravy jako hlavního způsobu přístupu k práci prostřednictvím Evropské aliance pro učňovskou přípravu a iniciativy bojující proti fenoménu dlouhodobé nezaměstnanosti. EHSV tedy vyzývá evropské orgány a orgány členských států, aby odpovídajícím způsobem zajistily náležité prostředky, které usnadní a urychlí přechod a potřebnou odbornou přípravu, jež zaručí kontinuitu příjmu, zejména u nejvíce znevýhodněných obyvatel a u obyvatel, které je obtížné přeškolit, aby se zvýšila jejich zaměstnatelnost. EHSV kromě toho doporučuje, aby byly v zájmu konkurenceschopnosti vytvořeny vhodné podmínky pro podniky a zajistil se hladký přechod mezi pracovními místy prostřednictvím systému sociálních záchranných sítí a dalších opatření v rámci vnější flexibility, která by zohlednila potřeby pracovníků a podniků.

3.11

 EHSV se domnívá, že jedním ze základů sociální udržitelnosti je úplná rovnost žen a mužů, ale zároveň bere na vědomí, že jak ukazují údaje Eurostatu a mnoho dalších dostupných ukazatelů, je nerovnost v této oblasti stále na nepřijatelné úrovni a představuje nejen porušení zásad rovného zacházení uvedených ve Smlouvách, ale i závažnou překážku pro plný hospodářský rozvoj EU. EHSV proto vítá nedávné iniciativy v této oblasti, počínaje balíčkem opatření Komise zaměřených na sladění soukromého a pracovního života, a doporučuje sociálním partnerům, aby rozvíjeli inkluzivní kolektivní vyjednávání na všech úrovních a aby zvážili nová opatření (mj. v rámci příštího pracovního programu evropských sociálních partnerů) zaměřená na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů, na rozhodnou ochranu mateřství pomocí vhodných nástrojů a na vytvoření podmínek pro skutečnou rovnost žen a mužů v pracovní oblasti. EHSV kromě toho doporučuje orgánům na všech úrovních, sociálním partnerům a občanské společnosti, aby koordinovali kroky při zajišťování rovného zacházení s ženami a muži ve všech oblastech společnosti.

3.12

 Mnoho studií a výzkumů analyzuje nová sociální rizika spojená s dopadem globalizace a digitalizace na svět práce. EHSV sdílí obavy spojené s narůstající fragmentací práce, s robotizací a digitalizací, ale zároveň považuje tyto procesy, jsou-li dobře zvládnuty, za příležitost ke zlepšení pracovních podmínek, k ulehčení některých obtížných úkolů a zjednodušení určitých mimořádně složitých činností.

3.13

 V oblasti sociální udržitelnosti hraje důležitou roli i ochrana spotřebitelů, jelikož i jejich úloha se vlivem digitalizace mění. Evropské politiky v této oblasti by měly být vždy aktuální, měly by zajistit nástroje účinného řešení spotřebitelských problémů a věnovat zvláštní pozornost změnám, k nimž dochází vlivem digitalizace v odvětvích, jako je doprava, energetika a finanční služby.

3.14

 Nové případy nerovnosti a sociální rizika v digitální éře by mohly plynout i z fenoménu digitálního vyloučení, tedy ze skutečnosti, že některé skupiny občanů nezbytné znalosti v oblasti informatiky a základní digitální gramotnost nutnou pro přístup k (někdy i zásadním) informacím a službám mají, zatímco jiné nikoliv. EHSV se domnívá, že sociální udržitelnost se opírá i o spravedlivé a skutečné možnosti v oblasti celoživotního vzdělávání již od raného dětství. Je to základní předpoklad zejména pro osoby se zdravotním postižením, zvláště pak v nových digitálních profesích. Toto vzdělávání by mělo zohledňovat potenciální vyloučení širokých skupin obyvatelstva (zejména seniorů, občanů, kteří žijí v okrajových oblastech a v chudobě, migrantů, osob s nedostatečnými kvalifikacemi atd.) vyplývající z fenoménu digitálního vyloučení. V digitální éře je nutné zaručit přístup k internetu, zajistit cestu k digitální gramotnosti těm, jimž hrozí nezaměstnanost, a dám jim příležitost požívat sociálních práv a využívat sociálních služeb, zejména pokud jde o základní práva a služby. EHSV doporučuje sociálním partnerům a orgánům, aby ve spolupráci s organizovanou občanskou společností včas zavedli příslušná opatření.

V Bruselu dne 15. března 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS

(1)  Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 145.

(2)  Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 23.

(3)  Úř. věst C 226, 16.7.2014, s. 21.

(4)  Úř. věst. C 51, 17.2.2011, s. 20.

(5)  SOC/570 (viz strana 8 v tomto čísle Úředního věstníku); Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 7; Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 36; Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 30; Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 45; Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 54; Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 161; Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 74.

(6)  Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 40.

(7)  Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 7; Úř. věst. C 84, 17.3.2011, s. 38; Úř. věst. C 120, 16.5.2008, s. 66.

Příloha

Následující pozměňovací návrhy k odstavcům 1.3 a 3.4 byly v průběhu diskuse zamítnuty, obdržely však nejméně jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů:

Odstavec 1.3

Změnit:

 

„1.3

 EHSV poukazuje na obavy, jež vyjádřil Evropský parlament ve svém usnesení z 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv, a souhlasí s tím, že je potřeba aktualizovat stávající pracovní a sociální normy. V této souvislosti Výbor v patřičném okamžiku předloží svůj příspěvek k balíčku předpisů v oblasti sociální spravedlnosti, který je součástí pracovního programu Komise na rok 2018. EHSV rovněž zdůrazňuje, že jsou na trzích práce zapotřebí rámcové podmínky, jež by napomohly novým a rozmanitějším možnostem profesního růstu, zlepšily zaměstnanost a normy pro pracovníky v celé Evropě bez ohledu na jejich smluvní podmínky a podpořily větší konvergenci směrem k lepším pracovním a životním podmínkám, čímž by se také přispělo k odstranění regionálních rozdílů. EHSV přijme stanovisko k návrhu rámcové směrnice o důstojných pracovních podmínkách v Evropské unii.“

Odůvodnění

Bude podáno ústně.

Výsledek hlasování

hlasů pro:

72

hlasů proti:

121

zdrželo se:

9

Odstavec 3.4

Změnit:

 

„3.4

 EHSV poukazuje na obavy, jež vyjádřil Evropský parlament ve svém usnesení z 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv, a souhlasí s tím, že je potřeba aktualizovat stávající pracovní a sociální normy. V této souvislosti Výbor v patřičném okamžiku předloží svůj příspěvek k balíčku předpisů v oblasti sociální spravedlnosti, který je součástí pracovního programu Komise na rok 2018. EHSV rovněž zdůrazňuje, že jsou na trzích práce zapotřebí rámcové podmínky, jež by napomohly novým a rozmanitějším možnostem profesního růstu na těchto trzích, zlepšily zaměstnanost a normy pro pracovníky v celé Evropě bez ohledu na jejich smluvní podmínky a podpořily větší konvergenci směrem k lepším pracovním a životním podmínkám. Přispělo by se tím také k odstranění regionálních rozdílů. EHSV přijme stanovisko k návrhu rámcové směrnice o důstojných pracovních podmínkách v Evropské unii.“

Odůvodnění

Bude podáno ústně.

Výsledek hlasování

hlasů pro:

72

hlasů proti:

121

zdrželo se:

9
Top