Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52016IP0416

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2016 (2016/2101(INI))

Úř. věst. C 215, 19.6.2018, p. 182–189 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/182

P8_TA(2016)0416

Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2016 (2016/2101(INI))

(2018/C 215/27)

Evropský parlament,

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na čl. 121 odst. 2 a článek 136 Smlouvy,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2016 týkající se doporučení pro jednotlivé země na rok 2016 (COM(2016)0321),

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 28. a 29. června 2016 (EUCO 26/16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2016 (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 nazvané „Evropský semestr 2016: Posouzení pokroku ve strukturálních reformách, předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/2011“ (COM(2016)0095),

—

s ohledem na zprávy Komise pod názvem „Roční analýza růstu za rok 2016“(COM(2015)0690), „Zpráva mechanismu varování 2016“ (COM(2015)0691) a „Návrh společné zprávy o zaměstnanosti“ (COM(2015)0700), na doporučení Komise pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2015)0692) a na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 (COM(2015)0701), který předložila Komise dne 26. listopadu 2015,

—

s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

—

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 18. února 2015 s názvem „Vytváření unie kapitálových trhů“ (COM(2015)0063),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2015 nazvané „Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat“ (COM(2015)0302),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 5. února 2013 (5) a 15. září 2016 (6) o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0309/2016),

A.

vzhledem k tomu, že podle prognózy Komise z jara 2016 by měla očekávaná míra růstu dosáhnout v roce 2016 v eurozóně 1,6 % a v EU 1,8 %;

B.

vzhledem k tomu, že Evropa stále čelí obrovskému investičnímu deficitu a je zapotřebí zvýšit interní poptávku a napravit makroekonomickou nerovnováhu při současném zvýšení investic v EU;

C.

vzhledem k tomu, že nezaměstnanost obecně (a strukturální nezaměstnanost zvláště) v EU je nadále jednou z hlavních výzev, jimž čelí členské státy, neboť v současnosti dosahuje velmi vysoké míry (10,5 milionu dlouhodobě nezaměstnaných osob v EU); vzhledem k tomu, že ačkoli se počty ve srovnání s minulými lety mírně snížily, nezaměstnanost mladých lidí a míra nezaměstnanosti obecně je v okrajových částech Evropy stále značně vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v EU jako celku;

D.

vzhledem k tomu, že klesající ceny ropy a pomalý ekonomický růst počátkem roku 2016 se jeví jako další faktory, které míru inflace snižují pod nulové hodnoty;

E.

vzhledem k tomu, že politický vývoj, jako je výsledek referenda ve Spojeném království a vztahy s Ruskem i nejistoty globálního ekonomického vývoje dále zpomalily investování;

F.

vzhledem k tomu, že investice v členských státech zatížil také příliv uprchlíků do členských států;

G.

vzhledem k tomu, že doporučení evropského semestru členským státům mají mezi členskými státy stejnou míru odezvy jako jednostranná doporučení OECD (29 % oproti 30 % v roce 2014);

H.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení o roční analýze růstu za rok 2016 uvítal lepší skladbu politiky a zároveň zdůraznil potřebu konkrétního zaměření na eurozónu; zdůraznil také význam zvýšených investic, udržitelných reforem a fiskální odpovědnosti se zaměřením na další podporu vyšší míry růstu a na obnovu Evropy;

Výzvy pro Evropu v souvislosti s globálním hospodářským zpomalením

1.

 bere se znepokojením na vědomí, že hospodářství EU poroste pomaleji, než se předpokládalo na základě jarní evropské hospodářské prognózy na rok 2016, vzhledem k tomu, že se očekává nárůst HDP v eurozóně jen o 1,6 % s tím, že by měl v roce 2017 dosáhnout hodnoty 1,8 %;

2.

 zdůrazňuje, že výzvy v EU souvisejí se zhoršujícím se mezinárodním prostředím, s neúspěšným prováděním udržitelných reforem a s rozdílnou hospodářskou a sociální výkonností v různých částech Unie; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit růst, soudržnost, produktivitu a konkurenceschopnost; domnívá se, že nedostatek udržitelných investic a nedostatky v dotváření jednotného trhu připravují EU o její plný růstový potenciál;

3.

 vítá, že se Komise ve svých doporučeních pro jednotlivé země na rok 2016 zaměřila na tři hlavní priority za účelem posílení hospodářského růstu: podpora investic na inovace, růst a vytváření pracovních míst, provádění sociálně vyvážených strukturálních reforem a podpora odpovědných veřejných financí; zdůrazňuje však, že by Komise měla učinit více s cílem posílit fiskální udržitelnost v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, a měla by zároveň plně využívat jeho doložek flexibility podle sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 (COM(2015)0012);

4.

 uznává, že soulad nástrojů politiky soudržnosti a širšího rámce pro správu ekonomických záležitostí je významný z hlediska podpory úsilí o obnovu, kterého je třeba k dosažení souladu s pravidly evropského semestru; zdůrazňuje však, že legitimita politiky soudržnosti vyplývá ze Smluv a že tato politika je projevem evropské solidarity, neboť jejími hlavními cíli je posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU snižováním rozdílů mezi úrovněmi rozvoje různých regionů, financováním investic spojených s cíli strategie Evropa 2020 a přibližováním EU jejím občanům; zastává proto názor, že opatření propojující účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí by měla být prováděna uváženě a vyváženým způsoben, ale pouze tehdy, nezbývá-li žádná jiná možnost, a o jejich účincích by se měly podávat zprávy; připomíná dále, že uplatňování těchto opatření by mělo být vždy odůvodněné, transparentní a mělo by brát v úvahu ekonomické a sociální podmínky dotčeného členského státu, aby se předešlo omezení regionálních a místních investic, které jsou pro ekonomiky členských států, a především pro malé a střední podniky (MSP), zcela zásadní, protože zejména v době silného tlaku na veřejné výdaje tyto investice zvyšují růst, tvorbu pracovních míst a posilují konkurenceschopnost a produktivitu; pokud jde o případy dvou členských států, kterých se týkají rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2016, jež znamenala, že v rámci postupu při nadměrném schodku budou aktivovány sankce na základě čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), poukazuje na návrh Komise ze dne 27. července 2016 a následné rozhodnutí Rady ze dne 8. srpna 2016 zrušit pokuty, které mohly být uloženy, s přihlédnutím k odůvodněným žádostem členských států, problematickému ekonomickému prostředí, reformnímu úsilí obou zemí a k jejich závazkům dodržovat pravidla Paktu o stabilitě a růstu; domnívá se v této souvislosti, že v návrhu na odložení části závazků ESI fondů na rok 2017 by se v rámci opatření, která spojují jejich účinnost s řádnou správou ekonomických záležitostí, měly zohlednit názory Parlamentu vyjádřené v průběhu strukturovaného dialogu;

5.

 vítá pokračující přístup Komise omezující počet doporučení a její snahu zefektivnit semestr zejména tím, že se při stanovování politických záměrů na příštích 18 měsíců zaměří hlavně na klíčové prioritní oblasti relevantní z makroekonomického a sociálního hlediska; připomíná, že se tak usnadňuje provádění doporučení na základě komplexní a smysluplné řady stávajících hospodářských a sociálních kritérií; zdůrazňuje, že by snížení počtu doporučení mohlo také vést k lepšímu tematickému zaměření; zdůrazňuje, že je třeba snížit hospodářské rozdíly mezi členskými státy a dosáhnout jejich dalšího sbližování;

6.

 plně podporuje úsilí o zajištění větší odpovědnosti členských států při formulování a provádění doporučení pro jednotlivé země jakožto probíhající reformní proces; domnívá se, že v zájmu zvýšení vlastní odpovědnosti jednotlivých států a podpory účinného provádění doporučení pro jednotlivé země a s přihlédnutím k tomu, že více než polovinu doporučení pro jednotlivé země musí provádět místní a regionální orgány, by tato doporučení měla být jasně formulována ve vztahu k řádně definovaným a strukturovaným prioritám na evropské úrovni a měla by tam, kde je to vhodné, zahrnovat vnitrostátní parlamenty a regionální a místní orgány; znovu opakuje, že z hlediska rozdělení pravomocí a kompetencí v různých členských státech se může provádění doporučení pro jednotlivé země zlepšit díky aktivní účasti místních a regionálních orgánů, a za tímto účelem podporuje návrh kodexu chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru, jak navrhl Výbor regionů; vyzývá členské státy, aby zajistily řádnou demokratickou kontrolu svých národních programů reforem v rámci svých vnitrostátních parlamentů;

7.

 zdůrazňuje, že dlouhá hospodářská krize v Evropě ukázala, že je naléhavě zapotřebí usnadnit investice do oblastí jako je vzdělávání, inovace a výzkum a vývoj a zároveň posilovat konkurenceschopnost EU pomocí provádění udržitelných strukturálních reforem na podporu tvorby kvalitních pracovních míst, provádění odpovědných fiskálních politik s cílem vytvářet lepší prostředí pro pracovní místa, podniky (zvláště malé a střední podniky) a investice; bere na vědomí dopad Evropského fondu pro strategické investice po jednom roce fungování; zdůrazňuje význam posíleného využívání EFSI v méně rozvinutých a přechodových regionech a skutečně doplňkovou povahu jeho investic při zvyšování úsilí o rozvoj investičních platforem mj. na regionální úrovni;

8.

 zdůrazňuje, že stále příliš vysoká míra nezaměstnanosti, zvláště nezaměstnanosti mladých lidí, ukazuje, že schopnost vytvářet kvalitní pracovní místa je v některých členských státech stále omezená, a zdůrazňuje, že je zapotřebí další působení, po dohodě se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí, s cílem zvýšit investice do dovedností, zvýšit inkluzivní charakter trhů práce a snížit sociální vyloučení a rostoucí nerovnosti v příjmech a bohatství při zachování zdravého rozpočtového řízení; konstatuje, že jsou nezbytná podpůrná opatření s cílem usnadnit přístup k financování, zejména pro MSP, má-li se účinně zakročit proti stále vysoké nezaměstnanosti ve velkém počtu členských států;

9.

 zdůrazňuje, že současná ekonomická situace, kombinující přebytek likvidity s úrokovými sazbami na úrovni nulové dolní hranice s perspektivou slabé poptávky a omezené investice a výdaje domácnosti a podniků, vyžaduje provádění nové skladby politiky, již předložila Komise s cílem vytvářet růst; konstatuje, že měnová politika sama o sobě je pro stimulaci růstu nedostatečná, chybějí-li investice a udržitelné strukturální reformy;

Priority a cíle doporučení na rok 2016

10.

 zdůrazňuje doporučení Komise pro tři členské státy, aby opustily postup při nadměrném schodku; souhlasí s Komisí, že vysoké a stálé přebytky běžného účtu naznačují potřebu stimulovat poptávku a investice, zejména investice dlouhodobé, s cílem reagovat na budoucí výzvy, pokud jde o dopravu a komunikace, digitální ekonomiku, vzdělávání, inovace a výzkum, změnu klimatu, energii, ochranu životního prostředí a stárnutí obyvatelstva; vyzývá Komisi, aby nadále podporovala odpovědné a udržitelné rozpočtové politiky, které jsou základem růstu a obnovy ve všech členských státech, a to tím, že bude klást větší důraz na investice a účinné veřejné výdaje, a aby podporovala udržitelné a sociálně vyvážené strukturální reformy;

11.

 konstatuje, že jsou třeba další opatření s cílem zvýšit finanční příležitosti, konkrétně pro malé a střední podniky, a omezit úvěry v selhání v eurozóně a v souladu s právními předpisy EU, aby byly finanční rozvahy bank spolehlivější, a zvýšila se tím schopnost bank poskytovat půjčky do reálné ekonomiky; zdůrazňuje, že je důležité postupně dokončit a provádět bankovní unii a rozvíjet unii kapitálových trhů s cílem vytvořit stabilní prostředí pro investice a růst a zabránit roztříštěnosti finančního trhu eurozóny;

12.

 zdůrazňuje, že investice dosud zaostávají, nevedly k udržitelnému a inkluzivnímu růstu v EU a nepřispěly ke zlepšení podnikatelského prostředí; domnívá se, že je zapotřebí doplnit měnovou politiku vhodnou fiskální politikou zaměřenou na zvýšení růstu v EU, v souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu a s jeho doložkami flexibility; konstatuje, že se v uplynulých letech výrazně snížily investice vládních institucí na nižší než celostátní úrovni, že však přesto stále představují zhruba šedesát procent veřejných investic v EU; zdůrazňuje, že nástroje investiční politiky, jako jsou například fond EFSI a ESI fondy, vyžadují vyvážené kombinované financování a vzájemnou doplňkovost, aby se zvýšila přidaná hodnota výdajů Unie tím, že přilákají další zdroje od soukromých investorů; zdůrazňuje proto, že by program na podporu strukturálních reforem měl při přípravě příslušného návrhu strukturální reformy zahrnout místní a regionální orgány;

Politické reakce a závěry

13.

 zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit celkovou kapacitu EU růst, vytvářet a udržovat kvalitní pracovní místa a tudíž řešit vysokou úroveň nezaměstnanosti díky vytvoření regulačního rámce, který by podporoval růst; domnívá se, že by migrace mohla hrát roli při kompenzaci negativních vlivů stárnutí obyvatelstva v závislosti na schopnosti členských států lépe využívat dovedností migrantů a přizpůsobovat systémy řízení pracovní migrace potřebám trhu práce;

14.

 zdůrazňuje význam inkluzivních vzdělávacích systémů, které podporují inovaci a kreativitu a vyučují dovednosti odpovídající trhu práce, se zvláštním důrazem na odborné vzdělávání; konstatuje, že by se měl udržet odpovídající kompromis mezi hospodářskými a sociálními náklady a náklady na lidské zdroje v souladu s hodnotami EU, jimiž jsou solidarita a subsidiarita, se zaměřením na investice do lidského kapitálu, na výzkum a vývoj a na modernizaci vzdělávacích systémů a odborného vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání, aniž by zároveň došlo k rychlému poklesu mezd a pracovních standardů; domnívá se, že dobře vypracovaná politika je potřebná za účelem prosazování inovací, výzkumu a vývoje s cílem podporovat produktivitu, vytvářet stálý udržitelný růst a napomáhat řešení současných strukturálních výzev, s cílem smazat inovační rozdíl ve vztahu k ostatním ekonomikám;

15.

 vyzývá Komisi, aby udělila prioritu opatřením, která snižují překážky bránící větším investičním tokům a obchodu, jež vznikají na úrovni EU z důvodu nejasnosti, pokud jde o strategie, které je třeba sledovat, zvláště v těchto oblastech: energetika, doprava, komunikace a digitální ekonomika; bere na vědomí vliv přijetí bankovní unie na bankovní půjčky a na vnitrostátní úrovni vliv těžkopádných systémů právních předpisů, korupce, nedostatečné transparentnosti, zastaralé byrokracie, neodpovídající digitalizace veřejných služeb, nesprávného přidělování zdrojů, překážek na vnitřním trhu v bankovním sektoru a v pojišťovnictví a vzdělávacích systémů, které jsou nedostatečně sladěné s požadavky trhu práce a dokončení jednotného trhu;

16.

 vyjadřuje politování nad tím, že pokud jde o strategii Evropa 2020, v níž byl boj proti chudobě poprvé součástí programu EU, nebude dosaženo cíle snížení míry chudoby v Unii; domnívá se, že cíl boje proti chudobě by měl být zahrnut do politik EU již od samotného počátku jejich vytváření;

17.

 zdůrazňuje, že je důležité zabránit nadměrnému daňovému zatížení práce vzhledem k tomu, že nadměrné zdanění snižuje pobídky pro neaktivní, nezaměstnané, druhé výdělečně činné osoby v domácnosti a osoby s nízkými platy k tomu, aby se vracely do zaměstnání;

18.

 bere na vědomí probíhající diskusi mezi Komisí a členskými státy o metodice výpočtu mezery výstupu;

19.

 poukazuje na to, že by mělo být vyvinuto úsilí k odstranění přetrvávajících překážek pro investice v členských státech a k umožnění vhodnější skladby politiky zaměřené na politiky podporující udržitelný růst, včetně skutečného zaměření na výdaje na výzkum a vývoj; je přesvědčen, že veřejná a soukromá podpora pro výzkumné a vysokoškolské instituce je klíčovým faktorem konkurenceschopnější evropské ekonomiky a že nedostatečná nebo chybějící infrastruktura v této oblasti výrazně znevýhodňuje některé země; zdůrazňuje, že neexistuje žádný recept na univerzální ideální inovační politiku EU, ale aby bylo možné překlenout rozdíly inovačních kapacit v EU, je potřeba doporučit dostatečně diferencované inovační politiky v členských státech, které budou vycházet z úspěchů, jichž bylo již dosaženo;

20.

 vítá dohodu z pařížské konference o změně klimatu (COP21) konané v prosinci 2015 a vyzývá členské státy a Komisi, aby dohodu prováděly.

Příspěvky jednotlivých odvětví k evropskému semestru pro rok 2016

Politika zaměstnanosti a sociální politika

21.

 domnívá se, že Rada a Komise by měly usilovat o dosažení toho, aby fiskální konsolidační procesy byly doplněny opatřeními, která pomáhají snižovat nerovnosti, a zdůrazňuje, že evropský semestr by měl pomoci zajistit řešení pro stávající a nové sociální problémy, čímž se zajistí účinnější hospodářství; zdůrazňuje, že jádro doplňujících opatření musí tvořit sociální investice do lidského kapitálu, neboť lidský kapitál je jedním z faktorů růstu a hybnou silou konkurenceschopnosti a rozvoje; požaduje, aby zásadní strukturální reformy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země doprovázelo posouzení sociálního dopadu z hlediska krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých účinků s cílem lépe pochopit sociální a hospodářský dopad a dopad na zaměstnanost, pokud jde o tvorbu pracovních míst a hospodářský růst;

22.

 zdůrazňuje, že nezaměstnanost, především pak nezaměstnanost mladých osob, i nadále zůstává naléhavým problémem evropských společností, a že podle Evropské komise nezaměstnanost nadále postupně klesá, avšak s 21,2 miliony nezaměstnaných v dubnu 2016 zůstává nad úrovní roku 2008 a mezi členskými státy přetrvávají velké rozdíly; poukazuje na potřebu kvalitativního a kvantitativního hodnocení vytvořených pracovních míst, aby se předešlo zvyšování míry zaměstnanosti výlučně v důsledku nejistých pracovních míst nebo snížením ukazatele pracovní síly; konstatuje, že navzdory tomu, že v oblasti dovedností a znalostí bylo dosaženo určitých výsledků, systémy vzdělávání a odborné přípravy některých členských států v mezinárodním měřítku zaostávají, a v důsledku toho narůstá nedostatek v oblasti dovedností, takže 39 % společností stále obtížně hledá zaměstnance s požadovanými dovednostmi; požaduje, aby se v doporučeních pro jednotlivé země více upřednostňovalo překonání strukturální nerovnováhy na trhu práce včetně dlouhodobé nezaměstnanosti, nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, a zdůrazňuje potřebu dalších investic a rozvíjení systémů vzdělávání a odborné přípravy, čímž se společnosti poskytnou nástroje a možnosti přizpůsobit se měnícím se požadavkům trhu práce;

23.

 zdůrazňuje, že v letech 2008 až 2014počet obyvatel v EU ohrožených chudobou a sociálním vyloučením vzrostl o 4,2 milionu a jejich počet dosahuje více než 22 milionů (22,3 %); bere na vědomí, že Komise uvedla, že „většina členských států se stále potýká s akutními sociálními problémy způsobenými krizí“; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o snížení chudoby, sociálního vyloučení a rostoucí nerovnosti, aby se odstranily hospodářské a sociální rozdíly mezi členskými státy i uvnitř společnosti; je toho názoru, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a snižování nerovností by měl být jednou z priorit vyplývajících z doporučení pro jednotlivé země, neboť má zásadní význam pro dosažení trvalého hospodářského růstu a sociálně udržitelného tempa provádění;

24.

 připomíná, že podle Parlamentu musejí být společensky odpovědné reformy založeny na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti a spravedlivém rozdělování bohatství, tzn. modelu, který zajišťuje rovnost a sociální ochranu, chrání zranitelné skupiny a zlepšuje životní úroveň všech občanů;

25.

 domnívá se, že hospodářský růst by měl zaručit pozitivní sociální dopad; vítá zavedení tří nových hlavních ukazatelů zaměstnanosti v rámci makroekonomického hodnocení; znovu opakuje výzvu, aby tyto ukazatele byly považovány za rovnocenné stávajícím hospodářským ukazatelům s cílem zajistit lepší posouzení vnitřní nerovnováhy a účinnější provádění strukturálních reforem; v této souvislosti požaduje, aby byly umožněny hloubkové analýzy a byl lépe chápán příčinný vztah mezi politikami a opatřeními s cílem zabránit selektivnímu používání těchto ukazatelů; navrhuje, aby byl při navrhování doporučení pro jednotlivé země zaveden postup při sociální nerovnováze s cílem zabránit závodům o co nejnižší normy v daňové a sociální oblasti, přičemž by se mělo vycházet z účinného využívání sociálních ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti při makroekonomickém dohledu; domnívá se, že ukazatelům zaměstnanosti a ekonomickým ukazatelům by měla být přisuzována stejná váha a zároveň by měla být posílena úloha Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele v evropském semestru;

26.

 domnívá se, že zavedení tří ukazatelů zaměstnanosti dokládá, že evropská strategie zaměstnanosti včetně hlavních směrů zaměstnanosti hraje v procesu správy ekonomických záležitostí EU důležitou úlohu, že je však třeba vyvinout větší úsilí, a to zejména zavedením sociálních ukazatelů;

27.

 oceňuje, že Komise zahájila činnost směřující k vytvoření evropského pilíře sociálních práv, ale připomíná, že je třeba předložit výsledky konzultací a přejít k novým účinným krokům, které jsou předpokladem dosažení spravedlivější a prohloubenější Unie a měly by hrát významnou úlohu při řešení nerovnosti; vyzdvihuje v tomto ohledu zprávu pěti předsedů, která vyzývá k větší hospodářské a sociální konvergenci, ale uznává, že neexistuje žádné univerzální řešení; domnívá se v tomto smyslu, že každá společná politika by měla být přizpůsobena podmínkám jednotlivých členských států; domnívá se, že opatření EU by měla rovněž řešit nerovnosti a příjmové rozdíly v rámci členských států, a že jejich cílem musí být více než pouhé řešení situace osob v největší nouzi;

28.

 oceňuje, že evropský semestr se nyní více zaměřuje na výsledky v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky; respektuje pravomoci členských států, vyzývá je však, aby podnikly naléhavé kroky s cílem zajistit důstojnou práci s důstojnou mzdou, přístup k přiměřenému minimálnímu příjmu a sociální ochraně (která již snížila míru chudoby z 26,1 % na 17,2 %) a kvalitním veřejným službám, a podporuje rozvoj a vytvoření řádného udržitelného systému sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi, aby poskytovala pomoc a výměnu osvědčených postupů s členskými státy za účelem zlepšení správní kapacity na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, vzhledem k tomu, že představuje klíčovou výzvu pro účely obnovení dlouhodobých investic, zajištění tvorby pracovních míst a udržitelného růstu;

29.

 zdůrazňuje, že zajišťování i řízení systémů sociálního zabezpečení spadají do pravomoci členských států a Unie je koordinuje, avšak neharmonizuje;

30.

 uznává, že nastavení mezd je v pravomoci členských států, což je třeba v souladu se zásadou subsidiarity respektovat;

31.

 bere na vědomí, že nezaměstnanost mladých lidí klesla, ale poukazuje na to, že v EU stále dosahuje neuvěřitelně vysokou úroveň s více než 4 miliony nezaměstnaných osob mladších 25 let, z nichž 2 885 000 se nachází v eurozóně; vyjadřuje politování nad tím, že více než tři roky po zahájení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou výsledky provádění záruky pro mladé lidi tak nerovnoměrné, a někdy neefektivní; vyzývá Komisi, aby v říjnu 2016 předložila důkladnou analýzu provádění iniciativy, která se může stát základem pro pokračování tohoto programu;

32.

 připomíná, že v mnoha členských státech se každoročně snižují dávky v nezaměstnanosti, což je výsledkem kromě jiných faktorů také dlouhodobé nezaměstnanosti, a kvůli této skutečnosti vzrůstá počet lidí žijících v podmínkách chudoby a sociálního vyloučení; vyzývá k zaručení přiměřených dávek v nezaměstnanosti, které lidem zajistí důstojný život a k přijetí kroků směřujících k hladkému začlenění těchto osob na trh práce;

33.

 zdůrazňuje skutečnost, že nerovnováha důchodových systémů je v zásadě důsledkem nezaměstnanosti, devalvace mezd a rostoucí nejistoty pracovních míst; vyzývá proto k uskutečnění reforem, které by zaručily odpovídající financování silného prvního důchodového pilíře, jenž zajistí důstojné důchody přesahující přinejmenším práh chudoby;

34.

 znovu připomíná, že základním předpokladem pro posílení konvergence a integrace mezi evropskými zeměmi je volný pohyb osob;

35.

 bere na vědomí zvýšení počtu doporučení (pro pět členských států) ohledně režimů minimálního příjmu; bere však na vědomí, že výrazná nerovnost v příjmech není škodlivá pouze pro sociální soudržnost, ale také pro udržitelný hospodářský růst (jak nedávno uvedly organizace MMF i OECD); vyzývá Komisi, aby dostála příslibu předsedy Junckera z jeho inauguračního projevu a zajistila všem Evropanům náležitý příjem, a to prostřednictvím evropského rámce minimálního příjmu, který by umožňoval pokrýt základní životní náklady, a aby současně respektovala vnitrostátní postupy a zásadu subsidiarity;

36.

 je znepokojen nárůstem nerovnosti v příjmech, který je částečně spojen s neúčinnými reformami trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření zvyšující kvalitu pracovních míst s cílem omezit segmentaci trhu práce v kombinaci s opatřeními za účelem zvýšení minimální mzdy na přiměřenou úroveň a posílení kolektivního vyjednávání a zlepšení pozice pracovníků v rámci systémů stanovování mezd s cílem snížit rozptyl mezd; upozorňuje, že v posledních desetiletích připadá větší podíl hospodářského zisku vedení podniku, zatímco platy zaměstnanců zůstávají stejné nebo se snížily; domnívá se, že tento nadměrný rozptyl mezd zvyšuje nerovnost a poškozuje produktivitu a konkurenceschopnost podniků;

37.

 je znepokojen skutečností, že dlouhodobá nezaměstnanost je stále vysoká a v EU postihuje 10,5 milionu lidí, a připomíná, že začlenění těchto dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce má zásadní význam pro zajištění udržitelnosti systémů sociální ochrany i pro jejich sebevědomí; vyjadřuje proto politování nad tím, že členské státy nevyvíjejí dostatečné úsilí při provádění doporučení Rady ohledně začlenění dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce; opětovně vyzývá Komisi, aby podpořila snahy o vytvoření inkluzivních příležitostí k celoživotnímu vzdělávání pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání všech věkových kategorií a aby co nejdříve přijala opatření za účelem zlepšení přístupu k finančním prostředkům EU a případně uvolnila další zdroje;

38.

 domnívá se, že sociální ochrana včetně důchodů a služeb, jako jsou zdravotní péče, péče o děti a dlouhodobá péče, má stále zásadní význam pro vyvážený růst podporující začlenění, pro delší aktivní pracovní život, vytváření pracovních míst a snížení nerovnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily politiky, které zaručují dostatečnost, přiměřenost, účinnost a kvalitu systémů sociální ochrany během celého života jednotlivce, zaručují důstojný život, bojují proti nerovnosti a posilují začleňování s cílem vymýtit chudobu, a to zejména u osob vyloučených z trhu práce a nejzranitelnějších skupin;

39.

 upozorňuje na fyzické i digitální překážky a bariéry, s nimiž se nadále potkávají osoby se zdravotním postižením; doufá, že právní předpis o zdravotním postižení, který Komise iniciovala, bude rychle zaveden a účinně se zaměří na konkrétní opatření mající za cíl podporovat začlenění a přístup;

Vnitřní trh

40.

 vítá skutečnost, že velký počet doporučení pro jednotlivé země podporuje dobře fungující a integrovaný jednotný trh, včetně finančních a investičních příležitostí na podporu podniků, zejména malých a středních podniků, a vytváření pracovních míst, elektronické veřejné správy, zadávání veřejných zakázek a vzájemného uznávání včetně vzájemného uznávání kvalifikací; zdůrazňuje, že mají-li být účinky v těchto politických oblastech znatelné, je klíčové, aby byla doporučení prosazována; v této souvislosti považuje za důležité, aby Komise věnovala v rámci doporučení pro jednotlivé země co největší pozornost zavedení dlouhodobých reforem, které budou mít významný dopad zejména v oblasti sociálních investic, pracovních míst a vzdělávání;

41.

 zdůrazňuje, že jednotný trh je páteří hospodářství EU a že inkluzivní jednotný trh s lepším řízením, které podporuje zdokonalené právní předpisy a hospodářskou soutěž, je klíčovým nástrojem ke zvýšení růstu, soudržnosti, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a k zachování důvěry podnikatelského sektoru i spotřebitelů; vyzývá proto Komisi, aby sledovala pokrok dosažený členskými státy, a připomíná, že je důležité do evropského semestru formálně začlenit pilíř jednotného trhu s cílem umožnit nepřetržité monitorování ukazatelů jednotného trhu, což povede k systematickému sledování a hodnocení pokroku členských států v provádění doporučení pro jednotlivé země;

42.

 vítá odhodlání Komise řešit nedostatečnou koordinaci daňových systémů v EU, zejména obtíže, které mají malé a střední podniky v důsledku komplikovanosti lišících se vnitrostátních předpisů o DPH; vyzývá Komisi, aby zvážila proveditelnost větší koordinace a aby zejména posoudila možnost zjednodušeného přístupu k DPH v rámci jednotného digitálního trhu;

43.

 odsuzuje skutečnost, že nadále existují nebo byly vytvořeny překážky, které stojí v cestě dobře fungujícímu a integrovanému jednotnému trhu; upozorňuje zejména na to, že v mnoha členských státech nebyla zcela transponována a není prováděna směrnice o službách, a vyzývá Komisi, aby účinněji prosazovala to, k čemu se členské státy zavázaly v evropském právu; připomíná závazek Komise, že bude-li to nutné, použije v zájmu zajištění plného provedení právních předpisů týkajících se jednotného trhu zboží a služeb a v digitální sféře řízení o nesplnění povinnosti;

44.

 zdůrazňuje, že systém uznávání odborných kvalifikací spočívá na zásadách vzájemné důvěry mezi právními systémy a vzájemného ověřování kvality kvalifikací; poukazuje na to, že je třeba přijmout další opatření za účelem lepšího provádění vzájemného uznávání odborných kvalifikací; zdůrazňuje, že vzhledem k roztříštěnosti jednotného trhu, která omezuje hospodářskou činnost a možnost výběru pro spotřebitele, je zásadní věcí řádné prosazování a zlepšování právní úpravy, které by se mělo vztahovat na všechna odvětví podnikání a platit pro stávající i budoucí právní předpisy; vítá mapování regulovaných kvalifikací a profesí, které povede k vytvoření interaktivní veřejné databáze, jež napomůže členským státům s jejich národními akčními plány;

45.

 vyjadřuje politování nad tím, že doporučení pro jednotlivé země nadále poukazují na nedostatky v zadávání veřejných zakázek, jako je chybějící hospodářská soutěž a nedostatečná transparentnost, přičemž 21 členských států plně neprovedlo legislativní balíček do svého práva, což zapříčinilo narušení trhu; vyzývá Komisi, aby jednala rychle a zajistila, aby členské státy plnily své právní závazky, a to zahájením potřebných řízení pro porušení právních předpisů; vyzývá Komisi, aby systematicky, účinně a transparentně dohlížela na to, aby administrativní postupy nepředstavovaly pro podniky nepřiměřenou zátěž a nebránily účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách;

46.

 podporuje členské státy v jejich úsilí o modernizaci služeb veřejné správy, zejména prostřednictvím elektronické veřejné správy, a požaduje lepší přeshraniční spolupráci, zjednodušení správních postupů a interoperabilitu veřejné správy ve prospěch všech podniků a občanů a zároveň žádá Komisi, aby při financování digitalizace veřejných služeb z rozpočtu Unie zavedla účinnější monitorování náležitého využívání těchto prostředků;

o

o o

47.

 pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Rady, Komise a Euroskupiny, prezidentovi Evropské centrální banky a parlamentům členských států.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0058.

(2)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0238.

(3)  Úř. věst. C 165 E, 11.6.2013, s. 24.

(4)  Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 2.

(6)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0358.

Top