Agħżel il-karatteristiċi sperimentali li tixtieq tipprova

Dan id-dokument hu mislut mis-sit web tal-EUR-Lex

Dokument 52016IP0404

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 o lidských právech a migraci ve třetích zemích (2015/2316(INI))

Úř. věst. C 215, 19.6.2018, p. 111–124 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/111


P8_TA(2016)0404

Lidská práva a migrace ve třetích zemích

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 o lidských právech a migraci ve třetích zemích (2015/2316(INI))

(2018/C 215/20)

Evropský parlament,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, a zejména na její článek 13,

s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a její dodatkový protokol,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 a na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966 a na jejich dodatkové protokoly,

s ohledem na Úmluvu o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954 a na Úmluvu o omezení případů bezdomovectví z roku 1961,

s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace z roku 1966,

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979 a dodatkový protokol k této úmluvě,

s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 a dodatkový protokol k této úmluvě,

s ohledem na Úmluvu o právech dítěte z roku 1989 a na dodatkové protokoly k této úmluvě,

s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin z roku 1990,

s ohledem na Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením z roku 2006,

s ohledem na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením z roku 2006 a dodatkový protokol k této úmluvě,

s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 3. srpna 2015 nazvanou „Podpora a ochrana lidských práv, včetně způsobů, jak podpořit lidská práva migrantů“,

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 69/167 ze dne 18. prosince 2014 o ochraně migrantů,

s ohledem na působení různých mezinárodních mechanismů v oblasti lidských práv, k nimž patří různé zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů, kterým je François Crépeau, a dalších zvláštních zpravodajů, všeobecný pravidelný přezkum a činnost dalších smluvních orgánů,

s ohledem na činnost a zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, včetně doporučených zásad a pokynů týkajících se lidských práv na mezinárodních hranicích a včetně zprávy o situaci migrantů ve fázi tranzitu,

s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv,

s ohledem na zásady z Dháky pokud jde o nábor a nápravu, které budou odpovědné vůči migrujícím pracovníkům,

s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na příslušné zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. listopadu 2011 nazvané „Globální přístup k migraci a mobilitě“ (COM(2011)0743),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2015 nazvané „Evropský program pro migraci“ (COM(2015)0240)

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Řešení migrační krize: aktuální stav provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci (COM(2015)0510),

s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 20. října 2015 o zřízení krizového svěřenského fondu v podobě unijního Nouzového svěřenského fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe (C(2015)7293),

s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady o migraci konaných ve dnech 25. a 26. června 2015 a 15. října 2015,

s ohledem na závěry Rady o akčním plánu pro lidská práva a demokracii 2015–2019 přijaté dne 20. července 2015,

s ohledem na závěry Rady o opatřeních pro řešení uprchlické a migrační krize ze dne 9. listopadu 2015,

s ohledem na společné politické prohlášení a akční plán přijaté na Vallettském summitu ve dnech 11–12. listopadu 2015,

s ohledem na svá předchozí usnesení o otázkách souvisejících s migrací, především usnesení ze dne 17. prosince 2014 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu Evropské unie k migraci (1), usnesení ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU (2) a usnesení ze dne 12. dubna 2016 o uceleném přístupu k migraci (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o boji proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích Unie (6),

s ohledem na závěrečné prohlášení z druhého summitu předsedů Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří na téma přistěhovalectví, azylu a lidských práv v evropsko-středomořském regionu, přijaté dne 11. května 2015 (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti (8),

s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 9. prosince 2015 o migraci, lidských právech a uprchlících z humanitárních důvodů (9),

s ohledem na různé zprávy organizací občanské společnosti o situaci migrantů, pokud jde o lidská práva,

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0245/2016),

A.

vzhledem k tomu, že lidská práva jsou implicitně spojena s každou lidskou bytostí bez rozdílu;

B.

vzhledem k tomu, že migrace je celosvětovým a vícerozměrným jevem, který je způsoben širokou škálou faktorů, jako jsou hospodářské podmínky, včetně změn v rozdělení bohatství a hospodářské integrace na regionální a celosvětové úrovni, sociální a politické podmínky, pracovní podmínky, situace v oblasti násilí a bezpečnosti, jakož i postupné zhoršování životního prostředí a zhoršování přírodních katastrof, a vzhledem k tomu, že globální vzájemná provázanost přispívá k nárůstu a rozrůznění migračních toků; vzhledem k tomu, že se tento jev musí řešit konzistentním a vyváženým způsobem, z celkového hlediska, které zohlední jeho lidský rozměr a také jeho pozitivní aspekt, pokud jde o demografický vývoj a ekonomický rozvoj;

C.

vzhledem k tomu, že migrační trasy jsou velmi složité a často mohou vést nejen z jednoho regionu do druhého, ale také v jednom regionu; vzhledem k tomu, že podle OSN se mezinárodní migrační toky navzdory světové hospodářské krizi zintenzivňují; vzhledem k tomu, že v současné době je téměř 244 milionů lidí považováno za mezinárodní migranty;

D.

vzhledem k tomu, že práva uvedená ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v jiných mezinárodních úmluvách jsou všeobecná a nedělitelná;

E.

vzhledem k tomu, že migrace je rovněž důsledkem zvyšující se globalizace a vzájemné závislosti trhů;

F.

vzhledem k tomu, že různé faktory, které ovlivňují migraci, dávají tušit, jaké budou mít důsledky, a vyžadují přípravu přiměřených politik;

G.

vzhledem k tomu, že proměny migračních toků zejména v krizových obdobích přinášejí významné hospodářské, sociální a politické dopady jak pro země původu, tak pro cílové země migrantů;

H.

vzhledem k tomu, že je zásadně důležité mít k dispozici účinné mechanismy monitorování a kontroly vstupu a odchodu cizinců, jakož i analýzy a předpovědi týkající se dopadů migrace jakožto nezbytný základ pro vypracování jakékoli politiky řízení migrace;

I.

vzhledem k tomu, že se faktory migrace rozrůznily a že mohou mít více dimenzí a vyplývat z hospodářských, environmentálních, kulturních, politických, rodinných nebo osobních důvodů; vzhledem k tomu, že stále větší počet těchto migrantů podléhá násilnému vysídlení a že potřebují zvláštní ochranu, protože prchají mimo jiné před nestabilitou států, před konflikty a politickým nebo náboženským pronásledováním;

J.

vzhledem k tomu, že rozlišování mezi uprchlíky, žadateli o azyl a migranty začíná být obtížnější, mimo jiné proto, že mnohé země nemají odpovídající institucionální a právní nástroje a rámce;

K.

vzhledem k tomu, že orgány i přijímací střediska v tranzitních a cílových zemích musí být informovány a připraveny na to, aby migrantům a žadatelům o azyl zajišťovaly diferencované a pružné zacházení;

L.

vzhledem k tomu, že se migrační pohyby globalizovaly a regionalizovaly a že migrační toky v rámci zemí na jihu, z nichž 80 % probíhá mezi zeměmi se společnými hranicemi, mezi kterými neexistují velké rozdíly v příjmech, jsou nyní o něco vyšší než toky mezi jižními a severními zeměmi;

M.

vzhledem k tomu, že Evropa byla vždy regionem, kam migranti směřovali, ale také regionem, z něhož migranti odcházeli; vzhledem k tomu, že vedle současného odchodu vyšších sociálních tříd z vlasti migrují Evropané do zahraničí také z důvodu ekonomického strádání, konfliktů či politického pronásledování; vzhledem k tomu, že současná hospodářská a finanční krize donutila mnoho Evropanů emigrovat, a to i do rozvíjejících se ekonomik globálního jihu;

N.

vzhledem k tomu, že mezi migranty je čím dál tím více žen a dětí a ještě více jich je mezi uprchlíky; vzhledem k tomu, že migranti a uprchlíci jsou čím dál tím vzdělanější a že již v roce 2010 se odhadovalo, že tzv. odliv mozků představuje 59 milionů osob; vzhledem k tomu, že nejvíce zasaženým kontinentem je Asie, že však nejvyšší daň platí africký kontinent, na němž mají vysokoškolské vzdělání pouze 4 % osob, z nichž se 31 % stává migranty (10);

O.

vzhledem k tomu, že, podle Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky je nestabilita v některých regionech a konflikty příčinou humanitární krize, která se dotýká více než 65 milionů uprchlíků a vysídlených osob, zejména v rozvojových zemích;

P.

vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky registruje nejméně 10 milionů osob bez státní příslušnosti;

Q.

vzhledem k tomu, že článek 13 Všeobecné deklarace lidských práv stanoví, že každý má právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu, ale také opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země;

R.

vzhledem k tomu, že pro předcházení ilegální migraci a obchodování s lidmi a pro boj proti nim má zásadní důležitost spolupráce i sdílení informací a osvědčených postupů mezi zeměmi původu, tranzitními zeměmi a cílovými zeměmi, což umožňuje určit jejich společné zájmy a obavy;

S.

vzhledem k tomu, že ucelený přístup v oblasti migrace musí reagovat na globální problémy v souvislosti s rozvojem, mírem ve světě, lidskými právy a změnou klimatu, se zvláštním důrazem na zlepšení humanitárních podmínek v zemích původu, aby místní obyvatelstvo mělo možnost žít v bezpečnějších oblastech;

T.

vzhledem k právům uprchlíků definovaným v Ženevské úmluvě a souvisejících protokolech;

U.

vzhledem k tomu, že se zhoršují životní podmínky v mnohých uprchlických táborech na Blízkém východě a v Africe, a to i pokud se jedná o hygienické podmínky, a že v nich často není zajištěna bezpečnost uprchlíků, zejména pokud jde o zranitelné osoby a obzvláště pak ženy a nezletilé;

V.

vzhledem k tomu, že podle Světové banky představovaly v roce 2013 převody finančních prostředků mezinárodních migrantů více než 550 miliard dolarů, z čehož 414 miliard směřovalo do rozvojových zemí;

W.

vzhledem k tomu, že xenofobie, diskriminace a násilí zaměřené na migranty, protimigrační nálady, nenávistné projevy a trestné činy motivované nenávistí jsou v zemích AKT výrazně na vzestupu;

X.

vzhledem k tomu, že konkrétní, dobře zorganizovaná a vhodná odpověď na migrační záležitosti je příležitostí pro jednotlivce a země; vzhledem k tomu, že tato odpověď musí vycházet ze zásad boje proti chudobě, prosazování udržitelného rozvoje a respektování práv a důstojnosti migrantů a uprchlíků; vzhledem k tomu, že se musí opírat o těsnou spolupráci mezi zeměmi původu, tranzitními a cílovými zeměmi;

Y.

vzhledem k tomu, že migrace je významným dynamickým prvkem, který může v některých zemích zvrátit populační krizi a pokles počtu obyvatel v produktivním věku;

Z.

vzhledem k tomu, že počet nelegálních migrantů lze obtížně odhadovat, což také neusnadňuje zavedení ukazatelů, pokud jde o jejich životní a pracovní podmínky, přičemž právě oni nejvíce potřebují ochranu vzhledem k tomu, že jsou zvláště zranitelní vůči zneužívání, vykořisťování a odpírání nejzákladnějších lidských práv;

AA.

vzhledem k tomu, že mezinárodní migrace může být v některých oblastech nástrojem pro řešení nedostatku pracovních sil;

AB.

vzhledem k tomu, že migranti přispívají k větší rozmanitosti a ke kulturnímu bohatství přijímajících zemí; vzhledem k tomu, že má-li tomu tak být, je nezbytné migranty plně začlenit do hostitelských společenství, aby mohla využít jejich ekonomického, sociálního a kulturního potenciálu; vzhledem k tomu, že je bezpodmínečně nutné, aby političtí činitelé informovali veřejnost o ekonomickém, kulturním a sociálním přínosu migrantů pro společnost a předcházeli tak xenofobním a diskriminačním postojům;

AC.

vzhledem k tomu, že náležitá politika přijímání a integrace umožňuje bránit zhoršování následků traumatických situací, s nimiž se mnozí migranti během svého života setkali, a dlouhodobému přetrvávání těchto následků;

AD.

vzhledem k tomu, že sociokulturní rozvoj je možný pouze díky inkluzi a že to vyžaduje značné úsilí jak ze strany migrantů, kteří musí být ochotni přizpůsobit se hostitelské společnosti, aniž by se nutně museli vzdát své původní kulturní identity, tak ze strany institucí a společenství v hostitelských zemích, jež musí být naopak připraveny migranty přijmout a uspokojit jejich potřeby;

Výzvy a rizika v oblasti dodržování práv migrantů

1.

vyjadřuje svou solidaritu osobám, které jsou nuceny opustit svou zemi mimo jiné v důsledku konfliktů, pronásledování, porušování lidských práv a kvůli bídě; vyjadřuje hluboké znepokojení nad závažným porušováním lidských práv, jemuž mnozí z migrantů čelí v četných tranzitních nebo cílových zemích; zdůrazňuje, že musí být respektována důstojnost a lidská práva migrantů;

2.

zdůrazňuje, že Unie a její členské státy musí jít příkladem při zajišťování podpory a ochrany lidských práv migrantů, zejména v rámci svých vlastních hranic, a to tak, aby si zajistily důvěryhodnost při jednání o migraci a lidských právech ve třetích zemích;

3.

připomíná, že většinu uprchlíků a migrantů na světě přijímají rozvojové země; uznává úsilí třetích zemí při přijímání migrantů a uprchlíků; zdůrazňuje, že podpůrné systémy těchto zemí čelí kritickým problémům, jež mohou závažným způsobem ohrožovat ochranu rostoucího množství lidí, kteří museli opustit své domovy;

4.

připomíná, že „každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní“ a „vrátit se do své země“ (11); zdůrazňuje, že sociální postavení a státní příslušnost dané osoby by v žádném případě neměly toto právo zpochybnit a že každý jednotlivec má právo činit vlastní migrační rozhodnutí a zachovat si při tom důstojnost; vyzývá všechny vlády, aby řešily otázku nedostatečné ochrany lidských práv, s níž jsou migranti konfrontováni; vyzývá vlády a vnitrostátní parlamenty, aby zrušily represivní právní rámce, podle nichž je migrace trestným činem, a aby zavedly krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá řešení s cílem zajistit bezpečnost migrantů; odsuzuje případy omezování nebo zákazu opuštění některých států nebo návratu do nich a důsledky ztráty státní příslušnosti z hlediska přístupu k právům;

5.

konstatuje, že rostoucí počet uprchlíků na celém světě je zastíněn ještě vyšším počtem vnitřně vysídlených osob v jednotlivých zemích; zdůrazňuje, že vnitřně vysídlené osoby nesmějí být oběťmi diskriminace pouze na základě toho, že se pokusily si zajistit bezpečí, aniž by překročily mezinárodní hranice, a zdůrazňuje proto, že je třeba dodržovat práva vnitřně vysídlených osob, včetně přístupu ke zdravotní péči a ke vzdělání;

6.

připomíná význam identifikace osob bez státní příslušnosti, aby jim mohla být nabídnuta ochrana podle mezinárodního práva; naléhavě žádá v této souvislosti státy, aby zavedly postupy identifikace osob, které ztratily příslušnost, a aby si vyměňovaly své osvědčené postupy, mimo jiné pokud se jedná o právní předpisy a zvyklosti týkající se předcházení novým případům ztráty státní příslušnosti u dětí;

7.

upozorňuje na to, že je stále nutné, aby Unie v rámci své politiky vnějších vztahů řešila otázku osob bez státní příslušnosti, zejména vzhledem k tomu, že ztráta státní příslušnosti je hlavní příčinou násilného vysídlování; připomíná závazek přijatý ve strategickém rámci EU a akčním plánu Evropské unie pro lidská práva a demokracii, který byl zveřejněn v roce 2012, „vypracovat společný rámec umožňující Komisi a ESVČ v jednáních se třetími zeměmi upozorňovat na otázky osob bez státní příslušnosti a na svévolné zadržování migrantů“;

8.

je znepokojen skutečností, že migranti a uprchlíci jsou předmětem svévolného zadržování a špatného zacházení, a připomíná, že zadržování se musí omezit na absolutně nezbytné případy a že musí být každopádně zaručena vhodná ochranná opatření včetně přístupu k odpovídajícím soudním řízením;

9.

vyzývá všechny státy, aby uznaly svoji povinnost v oblasti azylu a migrace vyplývající z mezinárodního práva a aby přijaly vnitrostátní právní předpisy nezbytné pro účinné provádění těchto závazků, včetně stanovení možnosti požádat o mezinárodní ochranu; žádá, aby tyto právní předpisy zohledňovaly míru a povahu pronásledování a diskriminace, jimž byli migranti vystaveni;

10.

připomíná, že migranti mají právo nebýt vráceni do země, kde jim hrozí špatné zacházení a mučení; připomíná, že hromadné vyhošťování a navracení je zakázané v souladu s mezinárodním právem; vyjadřuje své obavy, pokud jde o zacházení s migranty navrácenými do jejich země původu nebo do třetí země, aniž by se odpovídajícím způsobem sledovala jejich situace, a žádá, aby byly v každém případě zohledněny obtíže, s nimiž se při svém návratu do těchto zemí setkávají;

11.

navrhuje zavedení reintegračních programů pro migranty, kteří se vracejí do země původu;

12.

zdůrazňuje význam dodržování práva migrantů (bez ohledu na jejich status) požádat o přístup ke spravedlnosti a účinné opravné prostředky bez obavy, že budou nahlášeni imigračním policejním orgánům, zadrženi a vyhoštěni; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že v četných zemích neexistují mechanismy kontroly a monitorování postupů souvisejících s porušováním práv migrantů ani záruky kvality, pokud jde o informace a právní pomoc, které jsou migrantům poskytovány; doporučuje, aby pracovníci, kteří vstupují do kontaktu s osobami hledajícími mezinárodní ochranu, získali odpovídající odborné vzdělání, tak aby zohledňovali obecné i osobní okolnosti a otázky pohlaví, které se v žádostech o ochranu skrývají;

13.

vyzývá mimoto Evropskou komisi a ESVČ ke zlepšení výměny osvědčených postupů s třetími zeměmi, zejména pomocí školení, které humanitárním pracovníkům umožní účinněji zjišťovat odlišnosti, pokud jde o rysy, životní dráhu a zkušenosti migrantů, zejména těch nejvíce ohrožených, aby tak tyto migranty lépe chránili a pomáhali jim na základě jejich potřeb;

14.

zdůrazňuje, že pojmy bezpečných zemí a bezpečných zemí původu nesmějí bránit individuálnímu přezkumu žádostí o azyl; požaduje, aby za každých okolností u migrantů, kteří potřebují mezinárodní ochranu, mohla být jejich žádost zohledněna; trvá na tom, aby se jim dostalo odpovídajících záruk, pokud jde o nenavracení, a aby měli přístup k mechanismu pro podávání a vyřizování stížností;

15.

upozorňuje na fyzické a psychologické násilí a na nutnost uznat zvláštní formy násilí a pronásledování, jimž čelí migrující ženy a děti, jako je obchodování s lidmi, násilná zmizení, sexuální zneužívání, mrzačení pohlavních orgánů, předčasné či nucené sňatky, domácí násilí, otroctví, vraždy ze cti a sexuální diskriminace; připomíná nebývalý a stále rostoucí počet obětí násilí sexuálního charakteru a znásilnění, včetně případů, kdy je používáno jako válečná zbraň;

16.

je znepokojen praxí náboru dětí do ozbrojených skupin; zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat politiky usilující o jejich odzbrojení, rehabilitaci a opětovné začlenění do společnosti;

17.

zdůrazňuje, že v případě oddělení od ostatních členů rodiny, včetně případů, kdy jsou zadržovány, jsou ženy a děti vystaveny větším rizikům;

18.

připomíná, že obzvláště zranitelné jsou ženy a dívky bez doprovodu, ženy, které jsou hlavou rodiny, těhotné ženy, osoby se zdravotním postižením a lidé v pokročilém věku; zdůrazňuje, že dívkám prchajícím před konflikty a pronásledováním hrozí zvýšené riziko znásilnění, sexuálního a fyzického zneužívání, prostituce, předčasného nebo nuceného sňatku a předčasného porodu, a to i v případě, že již dosáhly území, které je označováno za bezpečné; požaduje z tohoto důvodu zvláštní ochranu a podporu během jejich pobytu v přijímacích táborech, zejména v oblasti hygieny;

19.

doporučuje, aby byly otázky pohlaví začleněny do migračních politik, mimo jiné s cílem předcházet obchodování s lidmi a trestat je stejně jako všechny ostatní formy násilí a diskriminace, jejichž terčem jsou ženy; požaduje, aby byla v právní i faktické rovině plně zajištěna rovnost jakožto klíčový prvek při předcházení tomuto násilí, s cílem usnadnit jejich autonomii a nezávislost;

20.

je znepokojen rostoucím počtem zpráv a svědectví, které poukazují na nárůst násilí páchaného na dětech z řad migrantů, včetně případů mučení a zadržování nebo dokonce jejich mizení; zdůrazňuje, že v souladu se stanoviskem Výboru OSN pro práva dítěte je zadržování dětí pouze na základě jejich migračního statusu nebo migračního statusu jejich rodičů porušením jejich práv a že k němu nikdy nemůže docházet v jejich zájmu;

21.

připomíná, že děti z řad migrantů jsou obzvláště zranitelné, zejména v případech, kdy jsou bez doprovodu, a že mají právo na mezinárodní ochranu založenou na nejvlastnějším zájmu dítěte v souladu s pravidly mezinárodního práva; zdůrazňuje, že je nezbytné zahrnout otázku nezletilých osob bez doprovodu do rozvojové spolupráce a podporovat jejich začlenění v zemích, kde jsou usazeny, zejména prostřednictvím jejich přístupu ke vzdělání a k lékařské péči, a současně předcházet riziku násilí, zneužívání, vykořisťování a zanedbávání;

22.

vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o obtíže při registraci dětí, které se narodily mimo svou zemi původu, což může vést ke zvýšenému riziku ztráty státní příslušnosti; žádá proto, aby bylo možné jejich narození registrovat, a to bez ohledu na migrační status jejich rodičů;

23.

naléhavě žádá Unii, aby úzce spolupracovala s organizací Unicef, s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a se všemi příslušnými mezinárodními institucemi a organizacemi s cílem učinit vše pro zvýšení kapacit na ochranu migrujících dětí a jejich rodin, bez ohledu na jejich migrační status, a to po celou dobu, pomocí financování vhodných programů, zejména v oblasti vzdělávání a lékařské péče, poskytnutím konkrétních prostor pro děti a psychologické podpory, zajištěním identifikace rodinných vazeb a shromáždění dětí bez doprovodu nebo dětí oddělených od jejich rodin a uplatňováním zásad zákazu diskriminace a nekriminalizace, nezadržování, nenavracení, neuplatňování bezdůvodných sankcí, slučování rodin, fyzické a právní ochrany a práva na identitu;

24.

připomíná, že zločinecké sítě využívají neexistence zákonných migračních cest, regionální nestability, konfliktů a zranitelnosti žen, dívek a dětí na útěku a že je vystavují obchodování s lidmi a sexuálnímu vykořisťování;

25.

upozorňuje na specifické druhy násilí a zvláštní formy pronásledování, jimž jsou vystaveni migranti LGBTI; požaduje podporu pro spuštění specifických mechanismů sociálněprávní ochrany pro migranty a žadatele o azyl LGBTI s cílem zaručit zohlednění jejich zranitelnosti a dbát na to, aby byla podrobně zkoumána jejich ochrana, i v případě odvolání;

26.

připomíná, že ekonomická, sociální a kulturní práva, a především právo na zdraví, vzdělání a bydlení, patří mezi lidská práva, k nimž musí mít všichni migranti, a zvláště děti, přístup bez ohledu na svůj migrační status;

27.

je znepokojen porušováním práva migrantů na práci a jejich vykořisťováním; zdůrazňuje, že je nezbytné bojovat proti všem formám nucené práce migrantů, a odsuzuje zvláště všechny formy vykořisťování dětí;

28.

se znepokojením konstatuje, že dochází k diskriminačním praktikám, které se příliš často týkají určitých sociokulturních, jazykových a náboženských menšin a posilují nerovnost v přístupu migrantů k jejich právům;

29.

vyzývá přijímací země, aby zajistily právo migrantek na dostupnost v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

30.

poukazuje na nutnost zabránit vytváření izolovaných čtvrtí pro migranty tím, že bude podporováno začleňování a využívání všech možností života ve společnosti;

31.

domnívá se, že právo na vzdělání a právo na práci podporují samostatnost a integraci migrantů stejně jako právo na rodinný život a na sloučení rodiny; trvá na tom, že je důležité, aby byla zajištěna sociální ochrana migrujících pracovníků a jejich rodin; konstatuje, že účinná integrace migrantů se musí zakládat na důkladném posouzení trhu práce a jeho budoucího potenciálu, na lepší ochraně lidských práv a pracovních práv migrujících pracovníků a na neustálém dialogu se subjekty na trhu práce;

32.

upozorňuje, že učení se jazyku hostitelské země může výrazně zlepšit kvalitu života migrantů a jejich ekonomickou a kulturní nezávislost a že jim také usnadňuje přístup k informacím o jejich právech v hostitelské společnosti; zastává názor, že vzdělání musí zajistit orgány přijímací země; doporučuje, aby byli migranti zapojeni do všech procesů přijímání sociálních a politických rozhodnutí;

33.

domnívá se, že přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a k nezávislému postavení jsou klíčovými prvky začleňování migrantek a posílení jejich postavení; žádá, aby bylo úsilí v tomto smyslu zvýšeno u migrantek, jichž je často méně, s cílem překonat významnější překážky bránící jejich začlenění a posílení jejich postavení;

34.

připomíná, že hostitelské státy musí přispívat k osamostatnění migrantů, zejména migrujících žen, tím, že jim poskytnou znalosti a nezbytné sociální dovednosti, především takové, které souvisejí s profesní a odbornou přípravou a s učením se jazykům, aby je mohli uplatnit při sociálním a kulturním začleňování;

35.

domnívá se, že všichni pracovníci by měli obdržet smlouvu v jazyce, kterému rozumějí, a že by měli být chráněni před záměnou smlouvy; zdůrazňuje, že by ochranu lidských práv měly posílit dvoustranné dohody mezi zeměmi původu a cílovými zeměmi;

36.

domnívá se, že je důležité zavést soudržné a komplexní vnitrostátní migrační politiky zohledňující rovnost žen a mužů, které budou zaměřeny na všechny fáze procesu migrace, koordinovány na vládní úrovni a konkretizovány v rámci rozsáhlých konzultací s vnitrostátními orgány působícími v oblasti lidských práv, se soukromým sektorem, organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, s občanskou společností a samotnými migranty a podporovány ze strany mezinárodních organizací;

37.

připomíná, že všechny osoby mají právo na bezpečné a spravedlivé pracovní podmínky a na plné dodržování práv pracovníků v souladu s mezinárodními normami a nástroji v oblasti lidských práv a se základními úmluvami Mezinárodní organizace práce;

38.

upozorňuje na to, že příležitostná práce, kterou migranti, a zejména migrující ženy, často vykonávají v přijímacích zemích, zvyšuje jejich zranitelnost; připomíná, že pracovní vykořisťování je často důsledkem obchodování s lidmi a převaděčství, ale že k ní může docházet i v jiných případech; je v tomto ohledu znepokojen beztrestností, které se těší mnozí zaměstnavatelé v přijímajících zemích, navzdory tomu, že jsou vůči migrujícím pracovníkům odpovědní za porušování mezinárodních pracovněprávních norem; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že právní předpisy související s pracovním právem v některých zemích umožňují postupy, které porušují mezinárodní normy; je přesvědčen, že boj proti pracovnímu vykořisťování migrantů se musí vždy soustředit současně na účinné stíhání zaměstnavatelů, kteří jich zneužívají, a na ochranu obětí tohoto vykořisťování;

39.

poukazuje na nezbytnost uznávání kvalifikace, kterou migranti získali ve svých zemích původu, aby se jim usnadnila nezávislost a sociální začlenění v různých oblastech společnosti, zvláště na trhu práce; zdůrazňuje, že je pro migranty nezbytné, aby se mohli stát členy organizací na ochranu práv pracovníků, včetně odborů, a aby tyto struktury uznávali;

40.

vybízí podniky, aby zavedly obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv s cílem zabránit tomu, že by jejich činnosti měly neblahé důsledky pro lidská práva, aby reagovaly na podobné dopady, pokud nastanou, a aby se také snažily předcházet jakýmkoli neblahým důsledkům pro lidská práva přímo souvisejícím s jejich činností a zmírňovat je;

41.

vyzývá Unii, aby spolu s USA a dalšími mezinárodními partnery pokračovala ve společném diplomatickém úsilí o aktivní spolupráci se třetími zeměmi s cílem řešit naléhavou potřebu společné strategie v souvislosti se současnou celosvětovou výzvou, jíž je migrace;

42.

naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vynaložila veškeré praktické úsilí nezbytné k dosažení účinného a účelného zapojení dotčených třetích zemí;

43.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Unie posílila svou zahraniční politiku tím, že do oblastí, kde válka a konflikty vyvolávají obrovské migrační toky směřující do Evropské unie, přinese mír a stabilitu;

44.

připomíná, že Evropská unie a její členské státy mají povinnost pozitivně působit s cílem odstranit hluboké příčiny krizí, které tyto masové migrační jevy vyvolávají;

45.

žádá, aby došlo ke zlepšení humanitárních podmínek v zemích původu a tranzitu, aby místní obyvatelstvo a uprchlíci získali možnost žít v bezpečnějších oblastech;

46.

vybízí bojující strany, aby ukončily útoky proti civilistům, chránily je a umožnily jim bezpečně opustit území, kde dochází k násilí, nebo získat pomoc od humanitárních organizací;

47.

zdůrazňuje vliv Islámského státu a jeho vývoje na masový příliv legálních žadatelů o azyl a nelegálních migrantů; uznává rozhodující roli bezpečnostní a protiteroristické politiky v boji proti základním příčinám migrace;

48.

připomíná nedávné prohlášení vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky, že mnoho migrantů je oběťmi terorismu a závažného porušování lidských práv a že takto je k nim proto třeba přistupovat;

49.

připomíná, že programy přesídlování pod záštitou vysokého komisaře OSN pro uprchlíky představují užitečný nástroj pro řádné řízení příchodu osob, které potřebují mezinárodní ochranu; zdůrazňuje, že dokud nebude možné uvažovat o znovuusídlení, měly by být všechny státy vybízeny k zavádění a realizaci programů humanitárního přijímání osob, nebo alespoň k vytváření podmínek pro to, aby uprchlíci mohli zůstávat v blízkosti své země původu,

50.

bere na vědomí rostoucí potřeby a přetrvávající finanční deficit, pokud jde o humanitární pomoc zasílanou do zemí v blízkosti Sýrie, které vedly Světový potravinový program zejména ke snížení potravinových přídělů pro uprchlíky; žádá členské země OSN, Evropskou unii a její členské státy, aby alespoň dodržovaly své finanční závazky; zdůrazňuje význam toho, aby byla jejich pomoc uprchlíkům v těchto zemích soustředěna na poskytování prostředků k obživě, na bezpečnost uprchlíků, jejich přístup k základním právům a zejména jejich přístup ke zdravotní péči a ke vzdělání, v úzké spolupráci s vysokým komisařem OSN pro uprchlíky, Světovým potravinovým programem a s příslušnými organizacemi;

51.

připomíná souvislost mezi migrací a rozvojem a skutečnost, že rozvojová spolupráce v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, práva na práci, snižování chudoby, lidských práv, demokratizace a rekonstrukce po skončení konfliktů a také boj proti nerovnostem, důsledkům změny klimatu a korupci jsou klíčovými faktory pro zabránění nucené migraci; konstatuje, že zabírání půdy a zdrojů může mít značný dopad na humanitární krize a že sociální, politické a humanitární krize mohou lidi nutit k migraci; domnívá se, že migrace je celosvětově uznána jako mocný nástroj ve prospěch udržitelného rozvoje podporujícího začleňování;

52.

vyzývá Unii a mezinárodní společenství, aby stanovily konkrétní iniciativy, které vlády mohou přijmout, aby zvýšily potenciál legální migrace, jako faktoru rozvoje; zdůrazňuje, že zejména v cílových zemích je zapotřebí pevné politické vedení a důsledná argumentace pro boj s xenofobií a usnadnění integrace migrantů do společnosti;

53.

domnívá se, že migrace má hluboké příčiny (především ekonomické, politické a sociální a příčiny souvisejících s životním prostředím); domnívá se, že rozvojová pomoc by měla na tyto příčiny účinně reagovat, a to výraznějším posílením kapacit, podporou řešení konfliktů a prosazováním dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že tyto příčiny jsou spojeny s větším počtem konfliktů a válek, s porušováním lidských práv a chybějící řádnou státní správou;

54.

zdůrazňuje, že je důležité, aby migrace byla řízena prostřednictvím místní a regionální spolupráce ve spojení s občanskou společností;

Přístup založený na dodržování lidských práv

55.

naléhavě vyzývá všechny aktéry zapojené do tvorby politik a rozhodování v oblasti azylu a migrace, aby nedopustili sloučení definice migrantů a uprchlíků; připomíná, že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost uprchlíkům prchajícím před konflikty nebo pronásledováním, kterých se z tohoto důvodu týká právo na azyl, dokud se nemohou vrátit do své země původu; připomíná, že většina uprchlíků se uchyluje do zemí a regionů sousedících s jejich zemí původu; domnívá se proto, že je třeba uplatňovat vůči nim ucelený přístup v rámci vnější politiky Unie;

56.

žádá státy, aby ratifikovaly všechny smlouvy a mezinárodní úmluvy a aby uplatňovaly normy týkající se práv migrantů, které jsou obsaženy v různorodých právních nástrojích, včetně hlavních mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv i ostatních nástrojů řešících otázky související s migrací, jako je Úmluva OSN z roku 1951 týkající se uprchlíků a její protokoly a Mezinárodní úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin; domnívá se v této souvislosti, že pokud členské státy Unie tuto úmluvu neratifikují, poškozuje to politiku Unie v oblasti lidských práv a její vyhlašovaný závazek hájit nedělitelnost těchto práv;

57.

připomíná, že otevření bezpečných a legálních migračních cest představuje nejlepší prostředek boje proti převaděčství a obchodování s lidmi a že rozvojové strategie musí brát v potaz migraci a mobilitu jako hnací sílu rozvoje jak v přijímacích zemích, tak v zemích původu prostřednictvím zasílání peněžních částek a investic; vybízí proto Unii a nejrozvinutější třetí země, aby spolupracovaly s cílem otevřít zákonné cesty pro migraci a zavést protokoly o spolupráci mezi zeměmi původu a cílovými zeměmi s cílem vypracovat účinné systémy dočasné migrace vycházející z osvědčených postupů zejména některých států s cílem podpořit opětovné sjednocení rodiny a mobilitu, mimo jiné z ekonomických důvodů, a to pro všechny úrovně dovedností, včetně migrantů s nejnižší kvalifikací, s cílem bojovat proti nezákonnému zaměstnávání;

58.

vítá zvláštní ustanovení týkající se migrantů, žadatelů o azyl, vysídlených osob a osob bez státní příslušnosti obsažená v evropském nástroji pro demokracii a lidská práva 2014–2020; žádá Komisi, aby při přezkumu nástroje na podporu lidských práv na léta 2017–2018 v polovině období nadále považovala ochranu a prosazování práv migrantů a uprchlíků za prioritu; vybízí ESVČ a členské státy, aby dodržely své závazky v rámci akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii, který byl přijat v červenci 2015, a aby do všech dohod, procesů a programů se třetími zeměmi týkajících se migrace zahrnuly záruky v oblasti dodržování lidských práv a tyto záruky dále posílily; domnívá se, že by každou dohodu či program mělo doprovázet nezávislé vyhodnocení situace v oblasti lidských práv a že by tyto dohody a programy měly být předmětem pravidelného hodnocení; doporučuje zahájit komunikační a osvětové kampaně, jejichž cílem bude zlepšit způsob, jímž obyvatelstvo vnímá migranty, a kampaně o možnostech, které mohou migranti přinést společnosti jak v zemi původu, tak v přijímací zemi; připomíná v této souvislosti, že by evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) měl nadále financovat projekty zaměřené na posílení boje proti rasismu, diskriminaci, xenofobii a dalším formám netolerance, včetně náboženské netolerance, a přijímat programy;

59.

žádá Unii, aby přijala specifické pokyny, pokud jde o práva migrantů, které doplní její obecné zásady v oblasti lidských práv, a aby v tomto rámci dokončila analýzy dopadu a zavedla mechanismy sledování rozvojových a migračních politik s cílem zajistit účinnost veřejných politik ve vztahu k migrantům; zdůrazňuje, že je důležité prosazovat dodržování lidských práv ve všech politikách, které se týkají migrace v oblasti vnějších vztahů Unie, zejména pokud jde o zahraniční věci, rozvoj a humanitární pomoc; připomíná, že je nezbytné dodržovat lidská práva ve všech vnějších politikách Unie, zvláště v politice týkající se obchodu, rozvoje, životního prostředí a migrace, sledovat cíle uvedené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii a uplatňovat ustanovení týkající se lidských práv ve všech dohodách Unie včetně obchodních dohod; žádá proto, aby veškerou spolupráci se třetími zeměmi v oblasti migrace doprovázelo vyhodnocení systémů pomoci migrantům v těchto zemích a jejich schopnosti a odhodlání bojovat proti převaděčství a obchodování s lidmi; vybízí Unii a její členské státy, aby spolupracovaly se zeměmi (např. s Kanadou), které uplatňují účinné politiky přesídlování; zdůrazňuje, že žádná politika v této oblasti by se neměla uplatňovat na úkor politik rozvojové pomoci;

60.

vybízí k tomu, aby svoboda pohybu a právo na vzdělání, zdraví a práci byly zahrnuty jako priority do nástrojů financování v oblasti vnější spolupráce Unie, a vyzývá k podpoře rozvojových zemí, aby mohly přijmout dlouhodobé politiky, v nichž budou tato práva respektována; vyzývá Komisi a ESVČ, aby zvláštní pozornost věnovaly právům migrantů v rámci strategií pro jednotlivé země v oblasti lidských práv;

61.

vyjadřuje přání, aby práva migrantů a uprchlíků byla uvedena jako zvláštní bod pořadu jednání dialogů Unie s příslušnými třetími zeměmi a aby prioritu představovalo evropské financování projektů zaměřených na ochranu zranitelných osob, nevládních organizací, obránců lidských práv, novinářů a advokátů, kteří bojují za ochranu práv migrantů;

62.

vyzývá v této souvislosti jednotlivé země, aby zajistily přístup nezávislých pozorovatelů, nevládních organizací a vnitrostátních a mezinárodních orgánů a organizací i médií na všechna místa, kde jsou migranti přijímání a zadržování; vybízí delegace Unie, velvyslanectví členských států a delegace Evropského parlamentu navštěvující dotčené země, aby situaci migrantů na těchto místech sledovaly a aby v této věci intervenovaly u vnitrostátních orgánů s cílem zaručit dodržování práv migrantů a transparentnost ve vztahu k veřejnosti;

63.

prohlašuje, že obchodníci s lidmi poskytují mnoha uprchlíkům zkreslený obraz skutečnosti; znovu opakuje, že je důležité bojovat proti obchodování s lidmi, přerušit finanční toky a rozbít sítě převaděčů, neboť to může mít kladný dopad na lidská práva uprchlíků ze třetích zemí, kteří se snaží uprchnout před válkou a terorem;

64.

vyslovuje se pro úzkou spolupráci v oblasti ochrany práv migrantů s příslušnými mezinárodními organizacemi a s dalšími orgány a organizacemi působícími v oblasti řízení migrace, především v nejvíce postižených zemích, s cílem jim pomoci přijímat migranty důstojně a při dodržování jejich práv;

65.

zdůrazňuje, že je nezbytné posílit spolupráci s těmito organizacemi za účelem prevence pašování migrantů a obchodování s lidmi posílením odborné přípravy, budováním kapacit a mechanismy výměny informací, včetně hodnocení dopadu sítí „styčných důstojníků pro přistěhovalectví“ a ratifikace Palermských protokolů v této oblasti s cílem podpořit spolupráci v trestních věcech, identifikovat podezřelé a poskytovat podporu soudnímu vyšetřování v partnerství s vnitrostátními orgány;

66.

požaduje, aby se Evropský parlament více podílel na zavádění horizontálního přístupu k lidským právům v rámci migračních politik a aby byly tyto otázky zahrnuty do výroční zprávy Unie o lidských právech a demokracii ve světě, včetně části této zprávy věnované přístupu k jednotlivým zemím; požaduje hlubší parlamentní kontrolu pracovních ujednání uzavřených se třetími zeměmi a činností v rámci externí spolupráce mezi agenturami Unie; požaduje, aby byly více brány v úvahu zprávy expertů a údaje, které získal Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, pokud jde o země původu uprchlíků;

67.

uznává úlohu a přispění občanské společnosti v rámci politického dialogu; zdůrazňuje, že je důležité konzultovat občanskou společnost v rámci všech vnějších politik Unie, se zvláštním zřetelem k úplnému zapojení, transparentnosti a řádnému šíření informací ve všech politikách a ve všech postupech souvisejících s migrací; připomíná, že je třeba zvýšit podíl organizací žen na řešení konfliktů na rozhodovací úrovni a že je třeba, aby se uprchlice, vysídlené ženy a migrantky odpovídajícím způsobem podílely na přijímání rozhodnutí, která se jich týkají; vyzývá Komisi a ESVČ, aby posílily kapacity vnitrostátních orgánů pro lidská práva ve třetích zemích, tak aby mohly zintenzivnit své úsilí o ochranu práv migrantů a bojovat proti nelidskému a ponižujícímu zacházení a proti nenávistným projevům zaměřeným na migranty, jak uvádí Bělehradská deklarace, již přijalo 32 veřejných ochránců práv a vnitrostátních orgánů pro lidská práva;

68.

vyzývá přijímací země, aby udělily větší důležitost sdružení migrantů, která by měla být přímo zapojena do rozvojových programů v rámci jednotlivých společenství;

69.

vyzývá členské státy, aby splnily svůj závazek věnovat 0,7 % svého hrubého národního důchodu na rozvojovou pomoc; žádá, aby tato pomoc nebyla podmíněna spoluprací v oblasti migrace, a žádá Unii a její členské státy, aby finanční prostředky, které jsou využívány na přijímání uprchlíků, nezahrnovaly do rozvojové pomoci;

70.

zdůrazňuje, že programy rozvojové pomoci by neměly být využívány čistě pro účely migrace a správy hranic; naléhavě vyzývá k tomu, aby evropské rozvojové projekty zaměřené na migranty a žadatele o azyl uplatňovaly zásadu nikoho neponechat stranou a soustředily se na přístup k základním sociálním službám, zejména zdravotnictví a vzdělání, a aby věnovaly zvláštní pozornost zranitelným osobám a skupinám, jako jsou ženy, děti, menšiny a domácí obyvatelstvo, osoby LGBT a osoby se zdravotním postižením;

71.

bere na vědomí kladné aspekty migrace pro rozvoj zemí původu migrantů, k nimž patří zasílání finančních prostředků migranty, které mohou být významným příspěvkem pro rodinu a rozvoj společenství; vyzývá proto státy, aby snížily náklady na odesílání finančních prostředků;

72.

žádá Unii a její členské státy, aby zajistily účinnou a účelnou soudržnost politik pro rozvoj a aby ve své migrační politice vůči třetím zemím věnovaly významné místo dodržování lidských práv;

73.

naléhavě vyzývá Unii, aby zařadila rozměr migrace do rámce pro období po dohodě z Cotonou, který stanoví budoucí vztahy mezi Unií a zeměmi AKT; konstatuje, že větší zapojení třetích zemí do koncepce a projednávání nástrojů globálního přístupu k migraci a mobilitě (GAMM) by upevnilo partnerskou povahu těchto nástrojů a zlepšilo jejich místní osvojení a jejich účinnost;

74.

vyzývá ke zmírnění dluhového břemene chudých zemí s cílem pomoci jim rozvinout veřejnou politiku zaručující dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že pomocí vícestranného právního rámce pro proces restrukturace státního dluhu musí být umožněno dosáhnout trvalých řešení dluhu, včetně norem pro odpovědné poskytování a přijímání úvěrů, s cílem zmírnit dluhovou zátěž a vyhnout se neúnosnému zadlužení, a vytvořit tak podmínky pro ochranu lidských práv v dlouhodobém horizontu;

75.

vítá začlenění migrace do cílů udržitelného rozvoje, zejména do cíle udržitelného rozvoje 10, který stanovuje rámec pro celosvětovou rozvojovou politiku do roku 2030; připomíná, že se státy zavázaly spolupracovat na mezinárodní úrovni pro „zajištění bezpečné, organizované a řádné migrace za plného dodržování lidských práv a lidského zacházení s migranty bez ohledu na jejich status migranta, uprchlíka nebo vysídlené osoby“; konstatuje, že násilné vysídlování není pouze humanitárním problémem, ale rovněž výzvou pro rozvoj, a proto by se měla zlepšit koordinace mezi subjekty zajišťujícími humanitární pomoc a subjekty zajišťujícími rozvojovou pomoc; domnívá se, že provádění cílů udržitelného rozvoje je příležitostí k posílení postupů v rámci azylové a migrační politiky, které by byly založeny na dodržování práv, a k zavádění hlavních směrů týkajících se migrace do strategií rozvoje; vyzývá mezinárodní společenství, aby přijalo měřitelné ukazatele cílů udržitelného rozvoje, pokud jde o migraci, a aby shromáždilo a zveřejnilo údaje rozčleněné podle přístupu migrantů k důstojné práci, zdravotní péči a vzdělání, zejména v rozvojových cílových zemích, s cílem zlepšit řízení migrace;

76.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Unie a její členské státy podporovaly nejméně rozvinuté země v rámci boje proti změně klimatu s cílem zabránit zhoršení chudoby v těchto zemích a zamezit zvýšení počtu lidí vysídlených v důsledku změn životního prostředí;

77.

žádá Unii, aby se aktivně podílela na diskusi o pojmu „klimatický uprchlík“ a na případném vypracovávání definice se zřetelem k mezinárodnímu právu;

78.

zdůrazňuje nezbytnost efektivněji koordinovat a hodnotit provádění, dopady a kontinuitu různých finančních nástrojů dostupných v Evropské unii ve prospěch třetích zemí a zaměřených na migraci, které se vydávají na oblasti, jako je migrační politika, spolupráce v oblasti mezinárodního rozvoje, zahraniční politika, politika sousedství a humanitární pomoc, a které v letech 2004–2014 poskytly více než miliardu eur na více než 400 projektů;

79.

zdůrazňuje dopad nástrojů spolupráce Unie v oblasti přistěhovalectví, azylu a ochrany lidských práv; bere na vědomí vytvoření nouzového svěřenského fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a fenoménu vysídlených osob v Africe; požaduje hodnocení a monitorování tohoto fondu a podobných dohod, jako je například prohlášení EU a Turecka a chartúmský a rabatský proces;

80.

zdůrazňuje, že dohody se třetími zeměmi musí soustředit pomoc na řešení sociálních, ekonomických a politických krizí, které migraci vyvolávají;

81.

zdůrazňuje důležitost výraznější spolupráce Evropské unie se třetími zeměmi v rámci globálního přístupu k migraci a mobilitě, aby se posílila partnerská povaha těchto nástrojů, aby byly účinnější a lépe přispívaly k řešení výzev, jež migrace přináší;

82.

považuje za nezbytné zlepšit jednotnost globálního přístupu k otázce migrace a mobility, začlenit přísné mechanismy monitorování a sledování situace v oblasti lidských práv do všech vnějších dohod a upřednostňovat projekty rozvíjené v zemích původu a tranzitu, které mohou zlepšit lidská práva migrantů;

83.

vybízí Unii, aby se svými nejbližšími partnery uzavřela partnerství pro mobilitu;

84.

žádá Komisi a členské státy, aby připouštěly politiky návratu migrantů pouze do těch zemí, v nichž mohou být bezpečně přijati, aniž by jim hrozilo nebezpečí, a kde jsou v plném rozsahu dodržována jejich základní a procesní práva, a žádá v této souvislosti, aby byl před nuceným návratem upřednostňován návrat dobrovolný; zdůrazňuje, že je třeba, aby dohody uzavřené v rámci těchto politik se třetími zeměmi obsahovaly ochranné doložky, které zajistí, aby se migranti po vrácení do své země nepotýkali s porušováním svých práv nebo s rizikem pronásledování; uznává význam pravidelných hodnocení s cílem vyloučit takové dohody se zeměmi, které nedodržují mezinárodní standardy v oblasti lidských práv;

85.

požaduje, aby byla přijata opatření zaměřená proti převaděčským sítím a k zastavení obchodování s lidmi; žádá, aby byly zavedeny zákonné a bezpečné cesty pro osoby hledající mezinárodní ochranu, a to včetně humanitárních koridorů; žádá, aby byly zavedeny stálé a povinné programy přesídlování a aby byla humanitární víza udělována těm, kdo prchají z oblastí konfliktů, včetně toho, aby měli možnost vstoupit do třetí země a požádat tam o azyl; požaduje zavedení legálních cest a vypracování obecných pravidel, jimiž by se řídil vstup a pobyt, aby měli migranti možnost pracovat a hledat zaměstnání;

86.

trvá na tom, že je nezbytné vytvořit a lépe provádět rámce na ochranu migrantů v nouzi, ve fázi tranzitu a na hranicích Unie;

87.

vítá operace zaměřené proti převaděčům a obchodníkům s lidmi a vyslovuje podporu posílenému řízení vnějších hranic Unie; zdůrazňuje, že je třeba přijmout komplexní a konkrétní plán za účelem rychlých a dlouhodobých opatření, který zahrne spolupráci s třetími zeměmi s cílem potírat organizované zločinecké sítě převaděčů;

88.

zdůrazňuje, že převaděčství migrantů je provázané s obchodováním s lidmi a představuje zásadní porušení lidských práv; připomíná, že nasazení misí, jako je např. operace EURONAVFOR MED, je prostředkem konkrétního boje proti převaděčství migrantů; vyzývá Unii, aby v tomto druhu operací pokračovala a dále tyto operace posílila;

89.

považuje za nezbytné uvažovat o posílení bezpečnosti a politiky na ochranu hranic a o způsobu, jak do budoucna zdokonalit úlohu agentury Frontex a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO); vyzývá k solidaritě a k závazkům v podobě dostatečných příspěvků do rozpočtů a na činnosti těchto agentur;

90.

zdůrazňuje, že je třeba zlepšit fungování tzv. hotspotů a vstupních bodů na vnějších hranicích Unie;

91.

žádá Unii, aby do dohod o sdílení a výměně informací na hranicích a migračních trasách začlenila ochranu údajů;

92.

žádá Evropskou unii a přijímající země, aby vytvořily účinné nástroje za účelem koordinace a sladění informačních toků a shromažďování, porovnávání a analýzu údajů;

o

o o

93.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, OSN, Radě Evropy, Africké unii, Organizaci amerických států a Lize arabských států.

(1)  Úř. věst. C 294, 12.8.2016, s. 18.

(2)  Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 47.

(3)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0102.

(4)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0312.

(5)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0073.

(6)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0300.

(7)  http://apum.parlement.ma/Future_Meetings/Docs/IISummit-of-Speakers_Lisbon-11MAY2015/DeclaracaoCimeira_EN.pdf

(8)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.

(9)  Úř. věst. C 179, 18.5.2016, s. 40.

(10)  Zpráva OSN o mezinárodní migraci z roku 2015, dostupná na adrese http://www.un.org/en/development/desa/population/migration/publications/migrationreport/docs/MigrationReport2015_Highlights.pdf

(11)  Čl. 13 odst. 2 Všeobecné deklarace lidských práv.


Fuq