8.5.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 164/24

1.

pokládá Komisí předložený návrh doporučení Rady za vítaný, avšak nesmělý první krok ve věci evropské spolupráce, s přihlédnutím k tomu, že disponibilita srovnatelných informací o zaměstnanosti či nezaměstnanosti absolventů v celé EU má zásadní význam pro to, aby bylo mimo jiné možné řešit problém odlivu mozků v rámci evropských regionů a mezi nimi navzájem. Mimoto by díky dostupnosti těchto informací mohla Komise formulovat jednotná politická doporučení v rámci holistického přístupu;

2.

vítá, že Evropská komise i nadále věnuje zvýšenou pozornost otázkám rozvoje vzdělávání, protože vzdělávání je historickým evropským úspěchem, který je jedním z nejdůležitějších nástrojů konkurenceschopnosti členských států a regionů a rovných příležitostí, sociální mobility jednotlivců a evropského občanství;

3.

ujišťuje Evropskou komisi o podpoře, kterou jí poskytne v procesu, který se může zaměřit na zlepšení kompatibility a interoperability evropských systémů vzdělávání, odborné přípravy a vysokoškolského vzdělávání, a to při plném uznání odpovědnosti členských států za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů. V tomto smyslu se domnívá, že navrhované opatření v dané podobě nevzbuzuje žádné obavy ohledně subsidiarity, a zdůrazňuje, že je důležité dodržovat zásadu proporcionality, aby bylo zajištěno, že nebude vznikat žádná nová finanční nebo administrativní zátěž;

4.

vítá, že i dle sdělení Evropské komise by bylo důležitým krokem směrem k rovným příležitostem občanů Evropské unie, pokud by byla skutečně pro každého mladého člověka vytvořena možnost získat celý okruh klíčových kompetencí, jejichž doporučení se poprvé objevilo ve stanovisku Evropského výboru regionů Evropská spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018);

5.

zdůrazňuje, že se přístup ke vzdělávacím příležitostem nesmí odvíjet od příjmu dané rodiny a původu a jazyka studenta, a že ústředním prvkem evropských systémů školního a vysokoškolského vzdělávání musí být rovnost, aby mohli všichni občané EU plně rozvinout svůj potenciál. Je potěšen tím, že Komise uznává význam zvýšení investic do vzdělávání a odborné přípravy, jež má mj. pomoci řešit předčasné ukončování školního a vysokoškolského vzdělávání, aby tak místní a regionální orgány mohly všem zaručit právo na studium a odstranily se tak překážky, které některým lidem brání zvolit si vzdělávání, a zejména se ho pak účastnit;

6.

zdůrazňuje, že myšlenka občanské univerzity může být realizována pouze tehdy, pokud Evropská unie a členské státy během vytváření svých politik vysokoškolského vzdělávání budou provádět vhodné a skutečné konzultace s místními a regionálními samosprávami. Žádá Evropskou komisi, aby oživila boloňský proces a aby učinila potřebné kroky v jednotlivých oblastech, jako například ve věci rychlého, případně automatického uznávání a rovnosti diplomů a odbornosti, včetně doktorských či jiných vědeckých titulů;

7.

zastává názor, že příležitostí k řešení řady problémů, s nimiž se vzdělávací systém potýká, je digitalizace, která je také základním prvkem jeho modernizace. Mj. může podpořit:

8.

zdůrazňuje, že co se týče modernizace vzdělávání a vysokoškolského vzdělávání, nestačí o cílech pouze hovořit, zejména s ohledem na to, že i nyní probíhá plánování unijních zdrojů na nadcházející programové období a v této souvislosti musí infrastruktura vzdělávání a vysokoškolského vzdělávání a vzdělávacího obsahu méně rozvinutých regionů obstát i po skončení mimořádné podpory projektů a opatření zaměřených na rozvoj po roce 2020;

9.

upozorňuje na to, že rovné příležitosti, pokud jde o přístup k vysokoškolskému vzdělávání mimo jiné v případě studentů pocházejících ze znevýhodněných, okrajových či nejvzdálenějších regionů nebo patřících k menšinovým komunitám, bude možné lépe zaručit, jakmile veřejné vzdělávání, které je pro tyto skupiny dostupné, bude účinné, efektivní a inkluzivní;

10.

poukazuje na to, že možnost cestování a kulturní výměny v EU (například prostřednictvím programu Erasmus) může být pro studenty obohacující zkušeností v jejich vzdělávací dráze a může pomoci podpořit pocit občanské sounáležitosti ve vztahu k EU. V této souvislosti připomíná, že je zásadně důležité zaručit rovné příležitosti v oblasti mobility, tj. aby jí mohli za rovných podmínek využívat všichni mladí lidé nezávisle na místě, kde žijí;

11.

považoval by za vhodné, aby pro přechod z jedné vzdělávací úrovně na úroveň vyšší byla poskytnuta pomoc prostřednictvím rozšíření podpůrných doplňujících forem vzdělávání a s tím souvisejících dostatečně podporovaných osvědčených postupů;

12.

doporučuje přehodnotit návrh, dle něhož by bylo mělo být financování vysokoškolských institucí více zaměřeno na výsledky, aby bylo možné náležitě zohlednit zvláštní výzvy, s nimiž se potýkají regionální a místní univerzity, včetně těch, které poskytují vysokoškolské vzdělávání menšímu počtu studentů z menšinových komunit a jejichž zrušení by znamenalo významnou kulturní, společenskou i hospodářskou škodu;

13.

poukazuje na to, že v oblasti internacionalizace vysokoškolského vzdělávání jsou potřebné další kroky, zejména co se týče rozšíření společných evropských a mezinárodních výměnných programů a programů mobility a diplomů a rozšíření programu Erasmus na kandidátské země a sousední třetí země, a to při respektování požadavků v oblasti kvality;

14.

domnívá se, že momentálně nejsou k dispozici odpovídající zdroje na internacionalizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy před zahájením vysokoškolského vzdělávání, a proto v této oblasti považuje za nezbytné uvolňovat pravidelně další unijní, vnitrostátní i místní a regionální zdroje;

15.

doporučuje, aby v rámci stávajícího systému vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy, pokud připravenost, dovednosti a kompetence absolventů v mnoha případech nevyhovují požadavkům trhu práce a podmínkám zaměstnatelnosti, byl učiněn pokus zavést formy vzdělávání založené na poptávce, tedy aby si student mohl volně volit různé vyučovací předměty na různých univerzitách, se zapojením a po konzultaci se všemi relevantními zainteresovanými stranami, včetně místních zaměstnavatelů. Po absolvování těchto předmětů může být studentům udělován stejný počet kreditů jako v případě řádných vysokoškolských předmětů;

16.

propaguje systém duálního vzdělávání, který podporuje propojení nabídky vzdělávání a odborné přípravy se situací na daném území, jelikož zohledňuje konkrétní potřeby jeho trhu práce, mj. prostřednictvím organizačních modelů, jež zaručují vzájemnou spoluodpovědnost veřejných a soukromých subjektů za účelem dosažení společných cílů. Podporuje rozšiřování vzdělávacích zkušeností založených na práci, jako jsou učební obory nebo odborná praxe, neboť jsou příležitostmi k rozvoji dovedností cílených na tržní poptávku;

17.

domnívá se, že v zájmu flexibility systému vysokoškolského vzdělávání je vskutku nezbytné rozšíření krátkodobých kurzů, mimo jiné i v zájmu slučitelnosti vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání v rámci profesních organizací či odborných komor, případně tak, aby bylo možné tímto odborným vzděláváním nahradit absolvování jednoho či dvou předmětů v rámci vysokoškolského studia, a to při respektování odpovídajících požadavků v oblasti kvality;

18.

zdůrazňuje, že je třeba posílit vysokoškolskou odbornou přípravu prostřednictvím podpory kurzů odborného vzdělávání v technických ústavech a na univerzitách;

19.

je přesvědčen, že kromě respektování nezávislosti univerzit je nutné zajistit veřejnou dostupnost univerzitních přednášek, a zejména online kurzů, v souladu s myšlenkou „universitas“;

20.

vyjadřuje obavy z toho, že přestože na evropských univerzitách již probíhají významné výzkumy, které jsou financovány v rámci programu Horizont 2020 nebo z evropských veřejných peněz, jejich výsledky nejsou v mnoha případech k dispozici zdarma, a to ani alespoň pro odborníky z daného oboru, učitele působící mimo vysokoškolské vzdělávání nebo pro další zájemce, což do velké míry snižuje účinnost evropského výzkumného a vývojového systému a zároveň to omezuje přístup učitelů a osob účastnících se na vzdělávání bez dostatečných finančních prostředků k výsledkům nejnovějších výzkumů;

21.

souhlasí s tím, že pedagogická, psychologická a metodická příprava učitelů a pedagogů pracujících v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a vysokoškolského vzdělávání je klíčovou podmínkou pro budoucí úspěšnou výuku, a proto je v této dynamicky se měnící oblasti potřeba výměna osvědčených postupů, s nimiž by se dotčení jedinci mohli seznámit a jež by mohli přebírat v rámci mobility nabízené programem Erasmus, a podpora společných inovativních projektů, včetně iniciativ, které se týkají vzdělávacích obsahů a učebních plánů vzdělávání učitelů a pedagogů a následné odborné přípravy. Kromě toho by se pomocí zvyšování dovedností dotčených jedinců (zejména v některých regionech) v souvislosti s technologickým pokrokem mohla zvýšit kvalita výuky, čímž by se snížily rozdíly v úrovni poskytovaného vzdělávání, které stále existují mezi regiony a členskými státy;

22.

vyjadřuje obavy, že kvůli brexitu by mohla být poškozena práva absolventů, žáků a studentů, kteří se účastní vzdělávání ve Spojeném království, přičemž toto riziko je způsobeno nejenom očekávanou změnou vzdělávací politiky směrem k nim, ale také uznáváním a rovností jejich vzdělání absolvování studia a diplomům v členských státech, což se dotýká každého členského státu, a právě proto může být odůvodněná společná akce na úrovni Unie;

23.

žádá Evropskou komisi, aby v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU – při zachování zásady reciprocity – co nejvíce snížila škody vyplývající z vystoupení, jako například případné snížení úrovně spolupráce s vysokoškolskými institucemi a ústavy pro výzkum a vývoj ve Spojeném království, která je dlouhodobá a vynikající, a to i v případě, že to bude znamenat přiměřené rozpočtové výdaje;

24.

upozorňuje na to, že se jednotlivé méně rozvinuté regiony mohou dostat do negativní demografické a vzdělávací spirály, že tyto dva procesy se vzájemně podporují, což může vést k dalšímu zhoršení jejich konkurenceschopnosti a může se to pojit se stále intenzivnějším zhoršováním vzdělávacího systému, a proto žádá navržení politických řešení, která budou schopná podporovat kromě zlepšování mobility žáků a studentů také možnost návratu do jejich domovského regionu;

25.

domnívá se, že je načase, aby byly provedeny významné investice do vzdělávací infrastruktury, ať už v nejvyspělejších či v méně rozvinutých regionech, přičemž v každém případě je nutno investice přizpůsobit specifikům oblasti. V této souvislosti je zejména nutno zvážit zintenzivnění činnosti fondů Evropské investiční banky a unijních fondů zaměřujících se na podporu rozvoje regionálního vzdělávání;

26.

upozorňuje na to, že pokud systémy vysokoškolského vzdělávání, odborné přípravy a středoškolského vzdělávání podřídíme našim očekáváním účinnosti, přímé konkurenceschopnosti a okamžité a rychlé využitelnosti, může být ohrožena existence oborů a vědeckých disciplín, které sice požadují velmi malé množství absolventů, ovšem jejich zánik by ze střednědobého a dlouhodobého hlediska znamenal pro evropskou kulturu a umění či z vysoce vědeckého hlediska nebo z hlediska místních znalostí nevyčíslitelnou škodu;

27.

zdůrazňuje, že v případě institucí vzdělávání, odborné přípravy a případně vysokoškolského vzdělávání, které fungují v jazyce národnostní či etnické menšiny, je třeba dbát na to, aby bylo možno se vyhnout omezení přístupu ke vzdělávání pro studenty patřící k menšině, a je nutno zajistit takové systémy, které budou přispívat k tomu, že kterýkoli absolvent, ať už příslušník menšiny nebo osoba, která se přistěhovala z jiného státu EU, budou mít srovnatelnou možnost dalšího vzdělávání a umístění jako většinová společnost;

28.

uznává, že v řadě členských států přispívají ke školnímu a vysokoškolskému vzdělávání církevní vzdělávací instituce a školy a instituce vysokoškolského a odborného vzdělávání provozované církvemi a náboženskými organizacemi, a že tudíž stejně jako všechny ostatní vzdělávací instituce nesmějí být diskriminovány, za předpokladu, že se řídí učebními osnovami dané země. Současně zdůrazňuje, že sekulární systém vzdělávání a respekt vůči různým náboženstvím a přesvědčením tvoří základní kámen evropské integrace;

29.

domnívá se, že při řešení migrační krize a situace uprchlíků, žadatelů o azyl a osob v podobné situaci je jednou z klíčových otázek uznání, případně rovnocennost dovedností, kompetencí a diplomů dotčených osob, neboť bez toho nelze hovořit o skutečné integraci, ani co se týče vzdělávání, ani co se týče trhu práce. Proto opakuje svou výzvu, aby byly členské státy podporovány při zajišťování přístupu k opatřením v oblasti mapování dovedností, úvodu do jazyka, rozšiřování dovedností a k dalším opatřením, která podporují začlenění do trhu práce a do společnosti. Důležité je i neprodleně posuzovat vzdělání a titul, které osoby získaly ve své zemi původu (1); Domnívá se, že by měly být konzultovány dotčené místní a regionální orgány v zájmu účinného společného řešení při respektování cílů integrace, rovných příležitostí a lidských práv;

30.

žádá, aby bylo přezkoumáno, jak lze v rámci vzdělávacího systému posílit sport a zdravotní výchovu, zejména s přihlédnutím k procesu základního vzdělávání, včetně podpory mimoškolních programů. Přístup ke zdravotní výchově by měl být ucelený a měl by se zaměřit na tělesné i duševní zdraví, aby se předešlo případům šikany a násilí ve školách;

31.

zdůrazňuje, že vzdělávání a odborná příprava musí prosazovat toleranci a hodnoty, na nichž je EU založena, tj. úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a to s cílem snižovat riziko šíření radikalizace, vyloučení, xenofobie a různých druhů extremismu;

32.

výslovně žádá, aby byla v rámci společného úsilí o účinné snížení rozdílů mezi jednotlivými regiony poskytnuta náležitá pomoc některým méně rozvinutým regionům, aby byly schopny modernizovat školní a vysokoškolské vzdělávání a současně i nadále rozvíjet odborné vzdělávání a přípravu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, že trh práce méně rozvinutých regionů je momentálně schopen přijímat zejména absolventy odborného vzdělávání, a pokud rozvoj odborného vzdělávání již nebude jednou z priorit, pak by se hospodářská a společenská situace dané oblasti dále zhoršovala;

33.

souhlasí s Komisí, že z hlediska účinného plánování a provádění modernizace vzdělávání a vysokoškolského vzdělávání může rozšíření víceúrovňových nástrojů řízení, a v odůvodněných případech i decentralizace v rámci členského státu, představovat na poli vzdělávání, odborné přípravy a vysokoškolského vzdělávání vhodnou cestu pro partnerství a vzájemnou spolupráci mezi jednotlivými regiony, zejména příhraničními regiony nebo regiony s podobnými vlastnostmi;

34.

žádá Evropskou komisi, aby v procesu vytváření politiky v oblasti vzdělávání a rozvoje a modernizace vysokoškolského vzdělávání považovala Evropský výbor regionů za partnera a aby se v konzultačním procesu co nejvíce opírala o místní a regionální samosprávy jednak jako o zainteresované strany a jednak jako o ty, kdo vzdělávací systém podporují, případně udržují.