31.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 35/83

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 121 odst. 2, články 136 a 148 této smlouvy,

—

s ohledem na článek 9 SFEU (horizontální sociální doložka),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1),

—

s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (3),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (7),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (8),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25.–26. března 2010 a ze dne 17. června 2010 a na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020“: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie (9),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2015/1848 ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2015 (10),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (11),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 s názvem „Přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy“ (12),

—

s ohledem na zprávu o dokončení evropské hospodářské a měnové unie („zpráva pěti předsedů“),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

—

s ohledem na komuniké vedoucích představitelů zemí skupiny G20 ze summitu konaného v Antalyi ve dnech 15. a 16. listopadu 2015,

—

s ohledem na dokument Mezinárodního měnového fondu nazvaný Nerovnováha a růst – Aktuální informace k posouzení udržitelnosti zaměstnanců pro postup vzájemného posuzování skupiny G20 (říjen 2015),

—

s ohledem na dohodu COP 21, která byla přijata na pařížské konferenci o klimatu dne 12. prosince 2015,

—

s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu, již na podzim 2015 vydala Komise,

—

s ohledem na studie a hloubkové analýzy koordinace hospodářských politik v eurozóně v rámci evropského semestru, které byly připraveny pro Hospodářský a měnový výbor (listopad 2015),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 o roční analýze růstu na rok 2016 (COM(2015)0690), na zprávu mechanismu varování na rok 2016 (COM(2015)0691) a na návrh společné zprávy o zaměstnanosti (COM(2015)0700),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (COM(2015)0701),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie (14),

—

s ohledem na doporučení Rady o hospodářské politice eurozóny,

—

s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2016,

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. prosince 2015 o veřejných financích v hospodářské a měnové unii v roce 2015 (Institutional Paper 014),

—

s ohledem na diskusi s Komisí v Evropském parlamentu o balíčku evropského semestru – roční analýze růstu na rok 2016,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0030/2016),

A.

vzhledem k tomu, že v Evropské unii dochází k hospodářskému oživení, které je však mezi členskými státy i v jejich rámci dosud nerovnoměrné a slabé a je částečně způsobeno přechodnými a vnějšími faktory, včetně nízkých cen ropy;

B.

vzhledem k tomu, že některé členské státy se neustále potýkají s velmi nízkou mírou růstu;

C.

vzhledem k tomu, že se v souvislosti s hospodářskými a finančními otřesy v několika rozvíjejících se ekonomikách zpomaluje globální hospodářský růst, což vede ke vzniku nových strategických výzev, jimž se musí Evropská unie přizpůsobit;

D.

vzhledem k tomu, že Evropa stále čelí výraznému nedostatku investic, což značně oslabuje dlouhodobý růstový potenciál EU, zatímco přebytek běžného účtu v eurozóně se zvyšuje; vzhledem k tomu, že veřejné i soukromé zadlužení je v mnohých zemích i nadále vysoké, přestože byl snížen schodek běžného účtu; vzhledem k tomu, že několik členských států by mělo zintenzivnit své úsilí a provést smysluplné strukturální reformy;

E.

vzhledem k tomu, že ačkoli v několika členských státech došlo ke značnému snížení schodku jejich běžných účtů a snížení nákladů na jednotku pracovní síly, čistý zahraniční dluh v procentech HDP se ve většině členských států nesnížil;

F.

vzhledem k tomu, že se zlepšuje míra nezaměstnanosti, ale ne natolik, aby významně omezila nezaměstnanost, zejména mladých a dlouhodobě nezaměstnaných osob, a chudobu;

G.

vzhledem k tomu, že Evropa je hospodářskou oblastí, která je ve srovnání se svými konkurenty nejvíce závislá na dovážených zdrojích; vzhledem k tomu, že vybudování skutečně oběhového hospodářství je tudíž v Evropě základním předpokladem budoucího hospodářského růstu;

H.

vzhledem k tomu, že krize z roku 2008 nebyla pouze cyklické, ale také strukturální povahy, což vysvětluje její dlouhodobé dopady;

I.

vzhledem k tomu, že volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu je základním stavebním kamenem udržitelného hospodářského růstu na jednotném trhu Evropské unie;

J.

vzhledem k tomu, že vyhýbání se daňové povinnosti, daňové úniky a agresivní daňové plánování zavinily v několika členských státech miliardové ztráty, pokud jde o potenciální příjmy veřejných financí, a to ve prospěch velkých společností, což narušilo základy solidarity mezi zeměmi a spravedlivou soutěž mezi podniky;

1.

vítá balíček roční analýzy růstu na rok 2016 a navrhovanou kombinaci politik v oblasti investic, strukturálních reforem a rozpočtové odpovědnosti, jejichž cílem je dále prosazovat vyšší míru růstu a posilovat evropské oživení a další sbližování; zdůrazňuje, že k dosažení silnějšího hospodářského oživení a udržitelné, široce sdílené prosperity je zapotřebí velké úsilí na vnitrostátní úrovni v oblasti účinného provádění strukturálních reforem a větší evropská koordinace;

2.

vítá zlepšení v oblasti veřejných financí, především postupný pokles poměru mezi zadlužením a HDP v EU a eurozóně a pokles celkových rozpočtových schodků; konstatuje však, že míra veřejného zadlužení nadále roste v některých zemích s nízkým růstem nominálního HDP a nízkou inflací a že v devíti členských státech dosud probíhá postup při nadměrném schodku; zdůrazňuje, že mnoho členských států má omezený fiskální prostor pro to, aby se dokázaly vyrovnat s případnými novými ekonomickými otřesy, a že je proto třeba zvážit prohloubenou evropskou koordinaci, aby se podpořila fiskální konsolidace, aniž by byl omezen růst;

3.

poznamenává, že celosvětová konkurenceschopnost Evropské unie je i nadále důležitým cílem, a zdůrazňuje význam strukturálních reforem, investic do výzkumu a vývoje, účinného využívání zdrojů, inovací na zvýšení produktivity a snížení makroekonomické nerovnováhy; současně zastává názor, že zhoršující se globální výhled si rovněž žádá posílení domácí poptávky, která přispěje k větší odolnosti evropského hospodářství; je znepokojen zejména možným snižováním celosvětové poptávky;

4.

domnívá se, že na řešení makroekonomické nerovnováhy by se měly koordinovaným úsilím založeným na příslušných reformách a investicích podílet všechny členské státy; zdůrazňuje, že každý členský stát musí v této souvislosti plnit své individuální povinnosti; poznamenává, že z vysokého přebytku běžného účtu vyplývá možnost větší domácí poptávky; zdůrazňuje, že vysoká míra veřejného a soukromého zadlužení představuje významnou slabinu a že k její rychlejšímu snížení je zapotřebí odpovědná fiskální politika a vyšší růst;

5.

vyzývá v této souvislosti k usilovnější snaze o podporu oživení a posílení konvergence se státy, jež dosahují nejlepších výsledků, a k nápravě makroekonomické nerovnováhy, včetně zvýšení produktivity a navyšování investic;

6.

je potěšen mírným zlepšením v ukazatelích pracovního trhu, přičemž si je vědom skutečnosti, že mezi členskými státy i nadále panují velké rozdíly a míra nezaměstnanosti zůstává nepřijatelně vysoká; poznamenává, že na zlepšeních dosažených v poslední době je třeba stavět také úsilím o vyšší kvalitu a produktivitu vytvořených pracovních míst; vyzývá k usilovnější snaze o navýšení investic do dovedností, větší začleňování v rámci pracovního trhu, vytváření kvalitních pracovních míst a snížení chudoby, sociálního vyloučení a rostoucí nerovnosti v příjmech a bohatství, přičemž by však měla být dodržována rozpočtová kázeň; zdůrazňuje, že ukazatele zaměstnanosti by měly mít stejnou váhu jako stávající ukazatele, neboť umožňují spustit hloubkovou analýzu, aby se zabránilo dvouúrovňovému přístupu, a že by měly být náležitě zohledněny v politice EU a pokynech určených členským státům;

7.

vítá, že byly obnoveny integrované hlavní směry strategie Evropa 2020, a vyzývá k posílení úlohy strategie Evropa 2020 při řízení evropského semestru v souladu s cíli Smlouvy a platnými právními předpisy a k zamezení opakování krize veřejného dluhu; zdůrazňuje význam ambiciózních politik a nástrojů pro zajištění toho, aby Evropa z přechodu na jiné zdroje energie a na digitální technologie vytěžila maximum, a to rovněž díky odpovídajícím investicím do výzkumu a vývoje a dovedností, přičemž by měla snížit náskok svých hlavních světových konkurentů, pokud jde o souhrnnou produktivitu výrobních faktorů; domnívá se, že je zásadně důležité bojovat proti hospodářským nerovnostem, které brání dlouhodobému hospodářskému růstu; vyzývá Komisi, aby se v doporučeních pro jednotlivé země zabývala environmentálními fiskálními reformami, a to i v souvislosti s rozpočtovou odpovědností; vyzývá k nepřetržitému a komplexnímu monitorování konvergence se státy, jež dosahují nejlepších výsledků, pokud jde o plnění cílů strategie Evropa 2020;

8.

žádá, aby byl Evropský fond pro strategické investice (EFSI) co nejúčinněji využíván k podpoře strategických projektů, které nejsou financovány jinak, a to v souladu s mandátem tohoto fondu; vyzývá členské státy a nástroj EFSI, aby do přípravy seznamů projektů a investičních platforem úzce zapojovaly své místní a regionální orgány a využívaly přitom Evropské centrum pro investiční poradenství a Evropský portál investičních projektů; zdůrazňuje, že je rovněž důležité dosahovat synergií mezi EFSI a evropskými strukturálními a investičními fondy;

9.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly plný potenciál evropských strukturálních a investičních fondů v souladu se strategií Evropa 2020 s cílem posílit soudržnost a omezit rozdíly v rámci jednotného trhu tím, že všechny regiony budou moci rozvíjet své konkurenční výhody a že se usnadní další soukromé investice; domnívá se, že tyto investice by měly sloužit konzistentní průmyslové politice a měly by klást zvláštní důraz také na vytváření kvalitních pracovních míst, zejména v případě mladých lidí; zdůrazňuje nezbytnost dostatečné správní kapacity, aktivní úlohy regionů a lepší koordinace na všech úrovních veřejné správy a mezi těmito úrovněmi; vyzývá ke zvážení dalších případných politických opatření na odstranění nedostatku investic v EU;

10.

je si vědom probíhajícího procesu oddlužování v soukromém sektoru; zdůrazňuje, že míra evropských investic je výrazně nižší než v období před krizí; poukazuje v této souvislosti na význam rychlého uplatňování bankovní unie a strukturální reformy bank a na důležitost oživení kapitálových investic do malých a středních podniků díky unii kapitálových trhů; vyzývá k maximálnímu využívání EFSI a COSME s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků k financím; je toho názoru, že lepší předvídatelnost regulace na jednotném trhu by zlepšila důvěru investorů;

11.

zdůrazňuje, že je třeba více investovat do lidského kapitálu, zejména vzdělávání a inovací, a to rovněž v souvislosti s reformami trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vnitrostátní systémy odborného vzdělávání a celoživotního učení a přizpůsobit je novým požadavkům na dovednosti a znalosti na trhu práce EU; zdůrazňuje, že toto vše umožní inovace jakožto klíčový motor růstu, produktivity a konkurenceschopnosti; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zlepšily produktivitu veřejných investic;

12.

vítá investiční profily pro jednotlivé země, jež identifikují některé z největších překážek pro investice v jednotlivých členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby zapojily všechny úrovně veřejné správy i příslušné zúčastněné strany do určování překážek investicím a zaměřily se zejména na vnitřní trh, potlačenou domácí poptávku a strukturální reformy a na poskytování vhodných nástrojů, které propojí veřejné a soukromé financování; poukazuje na význam vyšších produktivních investic pro trvalý proces vyrovnávání úrovně členských států; konstatuje, že v každé zemi je třeba nalézt odpovídající rovnováhu mezi běžnými výdaji, dlouhodobou udržitelností veřejných financí a investicemi do potenciálu hospodářského růstu a že jednotný trh a evropské nástroje, jako je EFSI a ESI fondy, mají významnou úlohu při podpoře zdravých investic; zdůrazňuje, že nízké veřejné investice do výzkumu a inovací mohou některé země ještě více strhávat do středně-příjmové pasti;

13.

domnívá se, že po dlouhém období makroekonomické úpravy je třeba zaměřit se na uskutečňování strukturálních reforem a investic s cílem posílit potenciál růstu založený na kvalitních pracovních místech a produktivitě, podpořit spravedlivé, stabilní, účinné a fiskálně udržitelné systémy sociálního zabezpečení a udržitelný přechod hospodářství členských států k účinnějšímu využívání zdrojů;

14.

vyzývá k udržitelným reformám na trzích s výrobky a službami, na trhu práce a v souvislosti s penzijními systémy a k lepší regulaci, která by podporovala inovace, vytváření pracovních míst a spravedlivou soutěž podporující sociální zabezpečení a neoslabující ochranu spotřebitelů;

15.

zdůrazňuje význam větší účinnosti při využívání zdrojů a energie, a to i prostřednictvím rozvoje oběhového hospodářství; zdůrazňuje význam dalšího rozvoje skutečné energetické unie založené na solidaritě, účinnosti a rozmanitosti, jež by zároveň nepřehlížela lokální zdroje energie, včetně zdrojů obnovitelné energie; vyzývá Komisi, aby do doporučení pro jednotlivé země zařadila tyto otázky, které mají zásadní význam pro konkurenceschopnost a udržitelný růst;

16.

naléhavě vyzývá k tomu, aby byly podniknuty další kroky k podpoře vytváření kvalitních pracovních míst a vytváření odolných trhů práce, jež budou méně roztříštěné; zdůrazňuje význam udržitelných a účinných systémů sociálního zabezpečení; připomíná, že důležitým faktorem pro zachování udržitelnosti penzijních systémů je zajištění vysoké míry zaměstnanosti;

17.

zdůrazňuje potřebu moderní, efektivní a demokratické veřejné správy vstřícné k občanům na všech úrovních správy a účinných a transparentních pravidel pro veřejné zakázky; zdůrazňuje, že je důležité přijmout další kroky směrem ke skutečné elektronické správě v rámci členských států i mezi nimi; žádá Komisi a členské státy, aby zjistily a napravily nedostatky ve svých správách, které se mohou ukázat v krizových situacích jako škodlivé;

18.

žádá o přesunutí daňového zatížení z práce na jiné zdroje, o němž je třeba rozhodnout na vnitrostátní úrovni, a k zajištění udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení;

19.

bere na vědomí návrh programu na podporu strukturálních reforem, který má v členských státech posílit provádění reforem na podporu růstu a o němž je třeba rozhodnout v rámci řádného legislativního postupu; připomíná, že za provádění strukturálních reforem jsou zodpovědny členské státy;

20.

znovu zdůrazňuje potřebu odpovědných fiskálních politik podporujících růst, které by zajišťovaly udržitelnost dluhu a přihlížely k hospodářskému cyklu a nedostatku investic a zároveň respektovaly sociální práva občanů; připomíná, že velmi vysoká zadluženost některých členských států představuje značné riziko v případě, že v budoucnosti dojde k otřesům v eurozóně; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit úsilí zemí s vysokým zadlužením v poměru k HDP o posílení odolnosti veřejných financí a podporu růstu, aby nastoupily cestu udržitelného snižování svého zadlužení;

21.

klade důraz na provádění Paktu o stabilitě a růstu a zároveň na plné využívání stávajících doložek flexibility v souladu se sdělením Komise ze dne 13. ledna 2015 (COM(2015)0012), mimo jiné v zájmu podpory zvyšování investic a strukturálních reforem a řešení bezpečnostních hrozeb a přílivu uprchlíků;

22.

zdůrazňuje, že je třeba lépe vybírat daně, bojovat proti daňovým podvodům a únikům, posílit opatření namířená proti agresivnímu daňovému plánování a daňovým rájům a zlepšit koordinaci daňových politik v EU; žádá, aby daňové systémy byly účinné a transparentní s cílem zvýšit výběr daní, zabránit vyhýbání se daňové povinnosti a bojovat s organizovanou trestnou činností; zastává proto názor, že daňovým a celním úřadům by měly být poskytnuty dostatečné lidské, materiální a finanční zdroje;

23.

podporuje racionální snahy o kvalitnější, účinnější a prorůstové veřejné výdaje přizpůsobené situaci v jednotlivých zemích, zejména prostřednictvím přesunutí neproduktivních výdajů na investice podporující růst, aniž by bylo ohroženo poskytování základních veřejných a sociálních služeb;

24.

vítá doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny, která Komise navrhla šest měsíců před doporučeními pro jednotlivé země, jako krok k prohloubení politické koordinace v návaznosti na zprávu pěti předsedů, a příslušná usnesení Evropského parlamentu;

25.

zdůrazňuje, že vzhledem k vysoké míře vzájemné propojenosti a jednotnosti měnové politiky je eurozóna ekonomickým subjektem, v němž je třeba důslednější koordinací vnitrostátních politik podporovat a prosazovat konvergenci se státy, jež dosahují nejlepších výsledků; zdůrazňuje význam posílených opatření všech vlád členských států zaměřených na uplatňování vnitrostátních hospodářských reforem a investicí, které jsou nutné ke snížení makroekonomické nerovnováhy a k zabránění negativním vedlejším účinkům vnitrostátních politik v jiných členských státech; vyzývá proto k důkladnému posouzení této makroekonomické nerovnováhy a vedlejších účinků, které by mělo doplňovat posouzení specifické zranitelnosti jednotlivých zemí a makroekonomický dialog; trvá na plném souladu mezi doporučeními pro země eurozóny a doporučeními pro jednotlivé země;

26.

vítá zvýšenou pozornost, která je věnována souhrnné fiskální situaci v eurozóně a která neodvrací pozornost od odpovědnosti jednotlivých členských států; připomíná, že v rámci postupu při nadměrném schodku nelze fiskální deficit jednoho členského státu vyvážit fiskálním přebytkem jiného státu; vyzývá k pravidelnému monitorování toho, zda je souhrnná fiskální situace odpovídající s ohledem na stávající nedostatek investic;

27.

podporuje doporučení rozlišovat fiskální úsilí podle jednotlivých členských států s ohledem na jejich postoj vůči požadavkům vyplývajících z Paktu o stabilitě a růstu a jejich potřeby v oblasti stabilizace, jakož i na efekt přelévání; konstatuje, že pro mnoho členských států to znamená pokračovat ve fiskální konsolidaci podporující růst; konstatuje na druhé straně, že některé země mají velký fiskální prostor, pokud jde o požadavky Paktu o stabilitě a růstu, který by měl být v tomto okamžiku využit na podporu domácí ekonomiky;

28.

konstatuje, že zatímco stávající vysoký přebytek běžného účtu eurozóny je vítanou známkou její vnější konkurenceschopnosti, tato úroveň rovněž odráží nedostatek vnitřních investic, což má nepříznivý dopad na růst a zaměstnanost; domnívá se, že silnější domácí poptávka by byla vhodnější jak pro udržitelný růst eurozóny, tak i z globálního hlediska; je si vědom toho, že přebytek běžného účtu některých členských států je spojen s pozitivními vedlejšími účinky napříč hodnotovým řetězcem, což může být jiným členským státům v různých ohledech ku prospěchu; uznává rovněž význam jednotné měny, která pomáhá konkurenceschopnějším zemím zachovat vysoké přebytky ve srovnání se zbytkem světa; vítá zjištění obsažená v zimní prognóze Komise na rok 2016, podle kterých hospodářský růst v některých členských státech v roce 2015 poháněla zejména domácí poptávka; považuje za důležité, aby členské státy s vyššími přebytky běžných účtů nadále rozšiřovaly svou domácí poptávku pro vlastní a obecný zisk; zároveň vyzývá méně konkurenceschopné členské státy, aby účinně prováděly strukturální reformy a vysoce kvalitní investice s cílem modernizovat své ekonomiky a nastolit udržitelné podnikatelské prostředí pro dlouhodobé investice v souladu se strategií Evropa 2020; považuje to za nejlepší způsob, jak snížit makroekonomickou nerovnováhu v členských státech, místo vnitřní devalvace, která oslabuje poptávku a zpomaluje ekonomický růst v celé eurozóně;

29.

zdůrazňuje, že je třeba posílit skutečnou hospodářskou a sociální konvergenci, která bude vyplývat ze zvyšování produktivity a z nenákladových faktorů; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny členské státy účinně prováděly strukturální reformy, zvyšovaly kvalitu veřejných výdajů a měly dostatečnou investiční kapacitu s cílem umožnit vyvážený a udržitelný růst, což je rovněž klíčové pro snížení poměru dluhu vůči HDP; uznává, že vysoký veřejný a soukromý dluh výrazným způsobem snižuje investiční schopnosti a zpomaluje tak růst;

30.

připomíná, že stanovování mezd je záležitost samostatného kolektivního vyjednávání, a žádá příslušné subjekty, aby zajistily odpovědný a prorůstový vývoj mezd, který by měl odrážet zvýšení produktivity; vyzývá zejména příslušné subjekty v zemích s deficitem běžných účtů nebo přibližnou rovnováhou, aby nadále usilovaly o posílení produktivity a zachování konkurenceschopnosti; zároveň vyzývá příslušné subjekty v zemích s vysokým přebytkem, aby využívaly nadměrné úspory na podporu domácí poptávky a investic;

31.

vyzývá k přijetí opatření, která zabrání závodění o co nejnižší daně a sociální normy, což vede k prohloubení nerovností; připomíná, že je třeba zachovat mezinárodní konkurenceschopnost založenou na produktivitě a konvergenci se státy, jež dosahují nejlepších výsledků; vítá rostoucí pozornost věnovanou třem ukazatelům souvisejícím se zaměstnaností v makroekonomickém srovnávacím přehledu a žádá Komisi, aby jim přisuzovala stejný význam jako ostatním ukazatelům; domnívá se rovněž, že analýza stávajícího srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů a příslušné ukazatele účinnosti využívání zdrojů by měly být řádně zohledněny ve směrech řízení politiky;

32.

bere na vědomí závěry Evropské rady z prosince 2015 ohledně hospodářské a měnové unie a vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila přípravu dlouhodobějších opatření;

33.

kritizuje velmi nedostatečné provádění doporučení pro jednotlivé země a věří, že s cílem zlepšit provádění je třeba lépe definovat a jasně formulovat priority na evropské úrovni a rozvíjet skutečnou veřejnou diskusi, politickou vůli a závazek na vnitrostátní úrovni, což povede k větší relevanci a vnitrostátní odpovědnosti; vítá v této souvislosti návštěvy členů Komise v členských státech za účelem jednání o evropském semestru a s ním souvisejících dokumentech;

34.

vyzývá k nalezení správné rovnováhy mezi vydáváním doporučení pro jednotlivé země zaměřených na klíčové priority a zajištěním toho, aby řešily všechny klíčové úkoly, včetně potřeby zabránit opakování krize veřejného zadlužení a potřeby zvýšit konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost, s přihlédnutím k cílům strategie Evropa 2020;

35.

vítá rozpravu v plénu o návrhu doporučení eurozóně, která proběhla dne 15. prosince 2015 a které se zúčastnili předsedové Komise a eurozóny, a žádá, aby se podobné rozpravy v plénu staly pravidelným rysem evropského semestru; domnívá se, že podobné rozpravy posilují a doplňují stávající demokratický dialog, zejména dialog o hospodářských záležitostech, a pomáhají zvyšovat odpovědnost výkonné moci;

36.

zdůrazňuje, že jarní zasedání Evropské rady by mělo zůstat tím hlavním momentem, kde jsou definovány politické priority; vítá rozpravu v plénu s Komisí o prioritách roční analýzy růstu před jejím přijetím a po něm; připomíná, že stanovení hospodářské politiky na základě doporučení Rady členským státům je exekutivním aktem, který musí být podroben demokratické kontrole a rozpravě v Evropském parlamentu; vyzývá proto Radu, aby doporučení eurozóně a závěry o souboru opatření týkajících se roční analýzy růstu přijala až poté, co k nim bude moci Parlament zaujmout své stanovisko; potvrzuje, že je odhodlán se těmito dokumenty urychleně zabývat a zaujmout k nim své stanovisko v dostatečném předstihu před jarním zasedáním Evropské rady; vítá, že v rámci pozvání Evropskému parlamentu byl jeho předseda vyzván, aby na jarním zasedání Evropské rady přednesl stanovisko Parlamentu; připomíná dále, že Smlouva vyžaduje, aby byl Evropský parlament poté, co Rada přijme doporučení, informován, a to i o výsledcích mnohostranného dohledu;

37.

vyzdvihuje význam rozprav ve vnitrostátních parlamentech o zprávách o jednotlivých zemích a doporučeních pro jednotlivé země, jakož i hlasování o národních programech reforem a programech národní konvergence nebo stability; vyzývá členské státy, aby strukturovaným způsobem zapojily sociální partnery, místní a regionální úřady a další zainteresované strany a využily tak brzkého zveřejnění zpráv o jednotlivých zemích; vyzdvihuje nenahraditelnou úlohu sociálních partnerů při stanovování mezd a základní roli, kterou by měli hrát při širších ekonomických debatách, zejména pokud jde o podporu produktivity; vyzývá rovněž k užší spolupráci vnitrostátních parlamentů s Evropským parlamentem;

38.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila vyjednávání o interinstitucionální dohodě o správě ekonomických záležitostí; trvá na tom, že IIA by měla v rámci Smluv zajistit, aby struktura evropského semestru umožňovala smysluplný a řádný parlamentní dohled nad tímto procesem, zejména pokud jde o priority roční analýzy růstu a doporučení eurozóně;

39.

vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem k omezenému rozpočtu EU neexistuje uspokojivá hybná páka, neboť nelze změnit systém vlastních zdrojů, a nad chybějící koherencí mezi ekonomickými prognózami, prioritami hospodářské politiky a přípravou ročních a víceletých rozpočtů;

40.

poukazuje na to, že rozpočet EU přímo přispívá k plnění dvou ze tří cílů roční analýzy růstu 2016 (oživit investice, uskutečnit strukturální reformy a provádět odpovědné a upřímně míněné fiskální politiky odpovídající proklamovaným politickým závazkům); v této souvislosti vítá návrh Komise na využití fondů EU pro účely technické pomoci v zájmu podpory strukturálních reforem;

41.

domnívá se, že rozpočet EU by mohl ulevit vnitrostátním rozpočtům a doplnit snahy o fiskální konsolidaci zavedením vlastních zdrojů a také racionalizací výdajů; je pevně přesvědčen, že rozmanitější způsoby řízení veřejných financí na úrovni EU by umožnily dosáhnout úspor z rozsahu a snížení výdajů, například v diplomatické a vojenské oblasti, aniž by však byla zpochybňována zásada sdíleného řízení, a to zejména v případě strukturálních fondů;

42.

zdůrazňuje, že schodek rozpočtu Unie je protiprávní; konstatuje, že členské státy mění rozpočet Unie na proměnný prostředek v úpravách vnitrostátních rozpočtů;

43.

zdůrazňuje, že další integrace v rámci eurozóny je pro dokončení hospodářské a měnové unie bezpodmínečně nutná a že rozpočtová unie je základním kamenem nezbytným pro dobré fungování eura;

44.

vyzývá k tomu, aby v souvislosti s postojem Parlamentu k eurozóně a její rozpočtové způsobilosti byly náležitě zohledněny závěry zprávy z vlastního podnětu o rozpočtové kapacitě pro eurozónu, která bude vypracována v průběhu roku 2016;

45.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v revizi víceletého finančního rámce v souladu s politickou dohodou uzavřenou mezi Parlamentem, Komisí a Radou v červnu roku 2013; zdůrazňuje, že finanční a humanitární krize, které Evropskou unii zasáhly mezi lety 2009 a 2014, odhalily nedostatečnost stávajícího víceletého finančního rámce; dále zdůrazňuje potřebu přistoupit k rozsáhlé reformě finančního programování EU, které zohlední cíle, financování a délku trvání nástrojů, jež jsou k dispozici;

46.

zdůrazňuje, že má-li reforma právních předpisů v oblasti odpadů a akční plán pro oběhové hospodářství podpořit přeměnu evropského hospodářství na oběhový model, je zcela nezbytné začlenit doporučení ohledně této problematiky do procesu evropského semestru s cílem podpořit konkurenceschopnost a vytvářet pracovní místa a udržitelný růst; doporučuje, aby zásady oběhového hospodářství byly začleněny do doporučení pro jednotlivé země;

47.

zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fiskální rámec, který bude odměňovat vytváření udržitelných politik a bude v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, čímž bude poskytovat správné signály pro investice do účinného využívání zdrojů, modernizace výrobních postupů a výroby zboží s delší životností, které bude snáze opravitelné; opakuje, že je nutné postupně zrušit dotace se škodlivým dopadem na životní prostředí, včetně fosilních paliv, a přejít od zdanění práce ke zdanění podle znečištění životního prostředí;

48.

považuje za důležité zhodnotit v rámci evropského semestru výkonnost a udržitelnost zdravotnických systémů a podporuje přechod k přístupu založenému na výsledcích, jakož i zaměření na prevenci nemocí a podporu zdraví; vyzývá Komisi, aby společně se všemi zúčastněnými stranami vyvinula nástroje k monitorování výsledků v oblasti zdraví, k měření přístupu k vysoce kvalitní zdravotní péči a pro podporu transparentnosti nákladů na lékařský výzkum s cílem snižovat sociální rozdíly a nerovnosti v oblasti zdraví v jednotlivých členských státech i mezi nimi; vyzývá Komisi, aby v doporučeních pro jednotlivé země zohlednila dlouhodobé dopady v oblasti zdraví a fiskální dopady opatření zaměřených na programy prevence;

49.

zdůrazňuje význam udržitelnosti zdravotnictví, jež hraje v rámci hospodářství jako celku významnou roli, neboť představuje 8 % všech evropských pracovních míst a 10 % HDP v EU, a význam schopnosti zajistit všem občanům rovný přístup ke zdravotnickým službám, jelikož zdraví je zásadním prvkem stability, udržitelnosti a dalšího rozvoje členských států a jejich hospodářství;

50.

bere na vědomí význam investic EU pro méně rozvinuté regiony a význam zajištění jejich schopnosti přilákat další investice, a tím podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

51.

bere na vědomí vazby mezi cíli procesu evropského semestru a plánováním ESI fondů na období 2014 až 2020, které jsou zohledněny v dohodách o partnerství; domnívá se proto, že v návaznosti na reformu pro období 2014 až 2020 by nástroje politiky soudržnosti mohly hrát velmi důležitou úlohu při plnění příslušných doporučení pro jednotlivé země, a tím přispět k podpoře strukturálních reforem a plnění strategických cílů EU a k účinnému provádění dohod o partnerství; zdůrazňuje nicméně víceletou a dlouhodobou povahu programů a cílů v rámci ESI fondů oproti ročnímu cyklu evropského semestru a potřebu zajistit koordinaci mezi prioritami Evropské unie a vnitrostátními, regionálními a místními potřebami;

52.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.