25.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 318/21

—

A) Ve věci samé: prohlásil neplatnost/protiprávnost aktu poškozujícího žalobkyni, jenž spočívá v propuštění oznámeném zaměstnankyni ústně dne 10. ledna 2017, s okamžitým obnovením pracovního poměru, a uložil žalované povinnost zaplatit veškerá odměny, na které vznikl žalobkyni v mezidobí nárok;

—

B) Ve věci samé: prohlásil neplatnost aktu poškozujícího žalobkyni, jenž spočívá v rozhodnutí ze dne 28. října 2016 o prodloužení zkušební doby, a rozhodl, že neexistovala žádná ujednání o zkušební době od 1. listopadu 2016;

—

C) Ve věci samé: prohlásil neplatnost/protiprávnost aktů, souvisejících s konečným administrativním šetřením CMS 16/035 – Administrative inquiry report ze dne 7. listopadu 2016, doručené dne 16. listopadu 2016, a to na základě všech níže uvedených důvodů, a nařídil výmaz zprávy o administrativním šetření ze systému Sysper a z jakékoli jiné databáze orgánů Evropské unie;

—

D) Ve věci samé: prohlásil neplatnost/protiprávnost aktu poškozujícího žalobkyni, jenž spočívá v propuštění ze dne 22. prosince 2016 a je nadepsán „note to the attention of ms catalina stancu“, který došel žalobkyni dne 24. ledna 2017, a to na základě všech níže uvedených důvodů, s okamžitým obnovením pracovního poměru, a uložil žalované náhradu škody odpovídající odměnám, ne která má žalobkyně nárok od data propuštění do data vydání rozsudku. Podpůrně pro případ, že žalobkyně nebude moci být opětovně zařazena na své pracovní místo, uložil ERCEA náhradu škody odpovídající ušlému výdělku až do uplynutí platnosti smlouvy (leden 2018) ve výši 39 000,00 eur;

—

E) Ve věci samé: každopádně uložil ERCEA povinnost zaplatit zaměstnankyni částku 300 000,00 eur, nebo jakoukoli jinou vyšší či nižší částku, kterou bude považovat za spravedlivou, jakožto náhradu újmy na image a osobní a profesní pověsti žalobkyně.

1.

Propuštění, jež bylo oznámeno ústně a bez uvedení důvodů, porušuje článek 25 služebního řádu, který stanoví, že „[k]aždé rozhodnutí týkající se určité osoby přijaté na základě tohoto služebního řádu se neprodleně sdělí písemně dotyčnému úředníkovi. Každé rozhodnutí týkající se stížnosti na úředníka uvede důvody, na kterých je založeno …“; písemné sdělení žalobkyni je zárukou, že posledně zmíněná je obeznámena s rozhodnutími týkajícími se jejího pracovního poměru;

2.

Prodloužení zkušební doby je v rozporu s článkem 84 pracovního řádu ostatních zaměstnanců (PŘOZ), který v odstavci 3 stanoví, že zkušební dobu lze prodloužit ve výjimečných případech „v souladu s odstavcem 1…”, což je přesný odkaz, který neodůvodňuje prodloužení na neurčitou nebo nejistou dobu; toto prodloužení navíc porušuje čl. 84 odst. 2 PŘOZ, který stanoví, že zkušební doba může být kdykoli ukončena před jejím koncem, přičemž propouštěný zaměstnanec má právo se k navrhovanému propuštění vyjádřit ve lhůtě osmi dnů a – každopádně – s „měsíční výpovědní dobou“;

3.

Zpráva o administrativním šetření je protiprávní, neboť se opírá o e-mail zaslaný zaměstnankyní, jehož obsah – jak žalovaná uznala – byl pozměněn a jelikož vyjadřuje pouze subjektivní pochybnost o věrohodnosti dokumentů předložených zaměstnankyní, aniž nařizuje provedení technického ověření;

4.

Rozhodnutí zaměstnavatele ze dne 22. prosince 2016 je zjevně neplatné, neboť směřuje k ukončení pracovního poměru, který již neexistoval, neboť skončil po ústním propuštění. Kromě toho: A) propuštění zaměstnankyně z důvodu neúspěšného ukončení zkušební doby je protiprávní, neboť dne 1. listopadu 2016 již žádná zkušební doba neexistovala; B) protiprávnost tvrzení obsažených ve zprávě o administrativním šetření učiněných na základě posouzení neúspěšného ukončení zkušební doby činí napadený akt propuštění zcela a absolutně svévolným a protiprávním.