17.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 383/19

—

spojil tuto věc s věcí T-131/16 pro účely ústní části řízení a rozhodnutí, jímž se končí řízení, a to z důvodu, že tyto věci spolu souvisí;

—

prohlásil za přípustné žalobní důvody domáhající se zrušení uvedené v této žalobě a vyhověl jim;

—

zrušil články 1 a 2 napadeného rozhodnutí (1);

—

případně zrušil článek 2 napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž nestanovuje přechodná ustanovení;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení vymezení právních aktů, které se týkají poskytnutí údajné státní podpory, a z nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 1 písm. d) nařízení č. 2015/1589 (2).

2.

Druhý žalobní důvod vychází z existence skutkového omylu při popisu referenčního systému, zjevně nesprávného posouzení při jeho analýze a z nesprávného právního posouzení při uplatnění čl. 107 odst. 1 SFEU a čl. 1 písm. a) nařízení č. 2015/1589.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení hospodářského zvýhodnění a z nesprávného právního posouzení při uplatnění čl. 107 odst. 1 SFEU a čl. 1 písm. a) nařízení č. 2015/1589.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení selektivity, která je nezbytná k tomu, aby bylo možno sporný režim kvalifikovat jakožto státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU a čl. 1 písm. a) nařízení č. 2015/1589 a z nesprávného posouzení při analýze mechanismu sporného režimu.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení analýzy odůvodnění podmínek pro uplatnění sporného režimu.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení při hodnocení údajné výhody, která vyplývá ze sporného režimu, a z nepřesného posouzení sporného režimu.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z porušení legitimních očekávání a právní jistoty daňových poplatníků.