Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62016TN0466

    Věc T-466/16: Žaloba podaná dne 23. srpna 2016 – NRW. Bank v. SRB

    Úř. věst. C 371, 10.10.2016, p. 25–26 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    10.10.2016   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 371/25


    Žaloba podaná dne 23. srpna 2016 – NRW. Bank v. SRB

    (Věc T-466/16)

    (2016/C 371/28)

    Jednací jazyk: němčina

    Účastníci řízení

    Žalobkyně: NRW. Bank (Düsseldorf, Německo) (zástupci: A. Behrens, J. Kraayvanger a J. Seitz, advokáti)

    Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

    Návrhová žádání

    Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

    zrušil rozhodnutí žalovaného o ročním příspěvku žalobkyně do fondu pro řešení krizí za příspěvkový rok od 1. ledna do 31. prosince 2016;

    uložil žalovanému náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

    1.

    První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 103 odst. 2 a 7 směrnice 2014/59/EU (1) a čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 (2).

    Žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí žalovaného o jejím ročním příspěvku je protiprávní, protože toto rozhodnutí zohledňuje ve prospěch snížení příspěvku jen tu obchodní činnost žalobkyně, která se týká (poskytování) podpory, nezohledňuje však tu obchodní činnost žalobkyně, která výkonu této činnosti napomáhá. Roční příspěvek žalobkyně do fondu pro řešení krizí za příspěvkový rok od 1. ledna do 31. prosince 2016 byl proto stanoven jako příliš vysoký.

    2.

    Druhý žalobní důvod vycházející z porušení prováděcích nařízení ke směrnici 2014/59/EU a k nařízení (EU) 806/2014, která musí být vykládána v souladu s těmito právními akty v tom smyslu, že privilegují i obchodní činnost napomáhající výkonu činnosti týkající se (poskytování) podpory.

    3.

    Třetí, podpůrně uplatňovaný žalobní důvod vycházející z protiprávnosti prováděcích nařízení ke směrnici 2014/59/EU a k nařízení (EU) č. 806/2014.

    Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že pokud by nebylo možné tato prováděcí nařízení vykládat v souladu se směrnicí 2014/59/EU a nařízením (EU) č. 806/2014, jsou tato prováděcí nařízení v této části protiprávní. Protiprávní je v důsledku toho i rozhodnutí žalovaného, které se o tato prováděcí nařízení opírá.


    (1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 Text s významem pro EHP (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190).

    (2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).


    Top