EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62016TN0147

Věc T-147/16: Žaloba podaná dne 8. dubna 2016 – Itálie v. Komise

Úř. věst. C 191, 30.5.2016, p. 42–42 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

30.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 191/42


Žaloba podaná dne 8. dubna 2016 – Itálie v. Komise

(Věc T-147/16)

(2016/C 191/55)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: S. Fiorentino, avvocato dello Stato, G. Palmieri, zmocněnkyně)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise č. C (2016) 366 final ze dne 28. ledna 2016, oznámené dne 29. ledna 2016, kterým Komise v souladu s rozsudkem Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2011 vydaným ve věci C-496/09 Italské republice nařídila zaplatit penále ve výši 5 382 000 eur odpovídající třetímu pololetí a 2 106 000 eur odpovídající čtvrtému pololetí po vydání uvedeného rozsudku.

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jediný žalobní důvod vycházející z porušení článku 14 nařízení (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, z nesprávného použití článku 11 nařízení (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, jakož i z porušení zásady proporcionality.

V této souvislosti se uvádí, že napadené rozhodnutí ukládá, aby se na částky dlužné podniky z titulu navrácení státní podpory použila složená úroková míra, jak je stanoveno v článku 11 nařízení č. 794/2004. Italská vláda tento bod zpochybňuje a uvádí, že se i podle judikatury Soudního dvora Evropské unie tento režim výpočtu úroků nemůže uplatnit ve vztahu k rozhodnutím o navrácení, která předcházejí vstupu nařízení č. 794/2004 v platnost, a o to méně ve vztahu k rozhodnutím, která předcházejí zveřejnění Sdělení Komise o úrokových sazbách z roku 2003, které se použijí v případě navrácení protiprávně poskytnutých podpor. Skutečnost, že se Komise v napadeném rozhodnutí dovolává údajné opačné dohody mezi Komisí a italskými orgány, naopak není relevantní.


Top