17.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 423/24

1.

vítá obecný cíl návrhu Komise, jímž je dlouhodobě posílit a zajistit mezinárodní konkurenceschopnost vytvořením propojeného jednotného digitálního trhu v Evropě díky tomu, že budou vytvářeny mnohem větší účinky propojení a úspory z rozsahu, aby se v Evropě dosáhlo udržitelného růstu a zaměstnanosti;

2.

domnívá se, že vytvoření jednotného digitálního trhu strategickým způsobem přispěje k zajištění „digitální suverenity“ Evropy, neboť dobře fungující evropská digitální ekonomika strukturálně napomůže ke zdolání politických výzev, jimž Evropa čelí;

3.

zdůrazňuje, že by ve všech právních aktech týkajících se utváření jednotného digitálního trhu, jež budou v budoucnu vydány, měla být zohledněna ústřední úloha a potenciál místních a regionálních orgánů;

4.

podtrhuje, že otevřený charakter internetu je jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti, hospodářského růstu, sociálního rozvoje a inovací, což vedlo k mohutnému rozvoji on-line aplikací a vývoji nových produktů, obsahu a služeb v Evropě, který je dále podporován;

5.

konstatuje, že místní a regionální orgány motivovaně využívají potenciál digitalizace i v rámci jednotného digitálního trhu a zaměřují se při tom zejména na oblasti, které jsou pro ně důležité:

6.

sdílí názor Komise, že digitální technologie a internetové služby radikálním způsobem mění hospodářství a společnost;

7.

zdůrazňuje, že tento proces staví místní a regionální orgány před mimořádné výzvy, poněvadž na ně zvlášť silně doléhají některé změny, současně však mají jen omezené možnosti, jak je ovlivnit;

8.

proto se domnívá, že je především nutné, aby byla veškerá opatření na evropské a národní úrovni týkající se jednotného digitálního trhu zaměřena na cílený další rozvoj atraktivity regionů;

9.

podporuje záměr Komise rozvíjet jednotný digitální trh jakožto základ pro zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti, jelikož některé státy disponují většími úsporami z rozsahu, které jsou v digitální ekonomice zvlášť důležité;

10.

poukazuje rovněž na to, že by nebylo postačující soustředit se pouze na účinky propojení s evropským rozměrem, nýbrž že musejí být souběžně dále rozvíjeny dobře fungující digitální ekosystémy s malými a středními podniky a nově založenými podniky na místní a regionální úrovni, jež v daném místě vytvářejí přidanou hodnotu a pracovní místa;

11.

s ohledem na strategické vymezení tří pilířů ve sdělení Komise upozorňuje na to, že z pohledu místních a regionálních orgánů je nutné sem zahrnout dopady digitalizace při propojení on-line a off-line oblastí v hospodářství a ve společnosti, protože i v těchto oblastech lze v ekonomice aplikací pozorovat účinky propojení vyplývající z nových služeb platforem na místní a regionální úrovni;

12.

v této souvislosti má za to, že je důležitá nejenom otázka, zda budou produkty, služby a aplikace z off-line oblasti migrovány do oblasti on-line, ale že je rovněž třeba prodiskutovat, jak by se na jednotném digitálním trhu

13.

souhlasí s Komisí, že modernější pravidla pro přeshraniční nákupy on-line a digitální nákupy budou motivovat více podniků k celoevropskému prodeji jejich produktů a služeb on-line a zvýší důvěru spotřebitelů v přeshraniční elektronický obchod;

14.

domnívá se, že harmonizační návrh, který Komise plánuje předložit koncem roku 2015, poskytne malým a středním podnikům lepší základ pro rozvoj přímého prodeje v celé Evropě, a do určité míry tak omezí zaměření na platformy a zprostředkovatele, které v současnosti u transakcí na jednotném trhu převládá;

15.

ztotožňuje se s názorem Komise, že v této souvislosti lze vytváření dobře fungujícího jednotného trhu podpořit jedině tehdy, jestliže bude vylepšen rámec na ochranu spotřebitele, a zdůrazňuje důležitou roli místních a regionálních orgánů v tomto ohledu, například při zajišťování správy identity, již je třeba dále rozvíjet na základě přeshraničních standardů;

16.

poukazuje na význam rychlých a cenově dostupných přeshraničních zásilkových služeb a v této souvislosti vítá samoregulační iniciativy, jejichž cílem je zlepšit v zájmu spotřebitelů kvalitu například v oblasti způsobů sledování zásilek, zvýšit transparentnost cen a zlepšit možnosti doručení;

17.

sdílí názor Komise, že bezdůvodné blokování na základě zeměpisné polohy se ve většině případů zdá spotřebitelům nepochopitelné, zejména pokud jde o odmítnutí nákupu služeb pro určitý region nebo přesměrování spotřebitelů na lokální doménu s odlišnými obchodními podmínkami, a že se tak zřetelně ukazují existující omezení na jednotném digitálním trhu. Připomíná ale, že toto blokování je mimo jiné výsledkem současného systému financování audiovizuální produkce a kupování vysílacích práv prostřednictvím územních licencí. Poukazuje však na potřebu přeshraničních řešení v oblasti digitálních mediálních služeb, a to na ochranu 50 milionů evropských občanů, kteří mluví regionálním menšinovým jazykem nebo méně užívanými jazyky Unie. V zájmu mnohojazyčnosti, která je jedním z hlavních pilířů Evropy, musí být těmto mnoha menšinám umožněn přístup k mediálním službám v jejich mateřském jazyce. Proto opakuje svou výzvu k tomu, aby byl předložen návrh, který by blokování na základě zeměpisné polohy na jednotném digitálním trhu zakázal (1) s přihlédnutím ke kulturním zvláštnostem audiovizuálního obsahu;

18.

souhlasí s konstatováním Komise, že kreativita, zejména v regionech EU, je silnou stránkou Evropy v celosvětové konkurenci a že má podstatný význam pro rozvoj jednotného digitálního trhu;

19.

z tohoto důvodu požaduje, aby byl v legislativních návrzích, jež Komise plánuje zveřejnit, náležitě zohledněn stávající systém územních licencí pro audiovizuální díla;

20.

konstatuje, že rozvoj digitalizace, jako jsou například služby cloud computingu či streaming, s sebou nese obrovské výzvy, především v oblasti autorských práv;

21.

je potěšen tím, že má Komise v úmyslu jednak vytvořit harmonizovanější systém autorských práv s cílem snížit roztříštěnost jednotlivých právních režimů v členských státech, jednak modernizovat předpisy o autorských právech a přizpůsobit je vývoji z uplynulých let;

22.

podporuje názor Komise, že modernizované předpisy o autorských právech sice mají umožnit přenos a využívání obsahu přes hranice, důraz je však kladen také na motivaci k tvorbě a k investicím – práva autora;

23.

souhlasí s Komisí, že současná míra harmonizace předpisů členských států o dani z přidané hodnoty v případě nabízení zboží a služeb v rámci Unie ještě neskýtá dostatečný základ pro rozvoj jednotného digitálního trhu. Z tohoto důvodu Komisi vyzývá, aby do příštího návrhu revize směrnice 2006/112/ES o DPH zařadila ustanovení usnadňující rozvoj jednotného digitálního trhu, zejména odstraněním diskriminačních ustanovení uplatňovaných na digitální média;

24.

poukazuje na to, že je patrné, že osvobození malých zásilek ze třetích zemí od DPH vystavuje především malé a střední podniky v některých členských státech konkurenčnímu tlaku, protože malé zásilky ze třetích zemí lze poměrně snadno objednávat prostřednictvím platforem. Jakákoli reforma tohoto systému by neměla vytvořit neúměrnou administrativní zátěž a měla by brát v potaz malou hodnotu těchto zásilek;

25.

z tohoto důvodu vítá, že Komise v roce 2016 předloží různé legislativní návrhy za účelem cíleného rozpracování komplexních předpisů o DPH;

26.

vítá oznámení Komise, že bude podporovat vytváření středisek pro digitální inovace, a vyzývá Komisi, aby při rozdělování prostředků dbala na zeměpisnou vyváženost;

27.

ztotožňuje se s názorem Komise, že spolehlivé, důvěryhodné a cenově dostupné vysokorychlostní sítě a služby jsou nezbytným základem pro další rozvoj jednotného digitálního trhu a že konkurenceschopné a dynamické odvětví telekomunikací v tomto směru dodává potřebné podněty pro inovace a investice. V této souvislosti Komise zcela správně zdůrazňuje význam účinné hospodářské soutěže;

28.

vyslovuje se pro to, aby byly vytvořeny podmínky, které i v dlouhodobém horizontu umožní pokrytí všech oblastí vysokorychlostním širokopásmovým připojením v konkurenčním prostředí, a vyzývá Komisi k tomu, aby v rámci provádění jednotného digitálního trhu pravidelně informovala i o pokroku při překonávání digitální propasti, zejména na regionální a místní úrovni. Obzvláště ve venkovských oblastech regionů se často stává, že z důvodu příliš malé rentability chybí tržní motivace k rozvoji vysokorychlostní širokopásmové sítě, takže je nutné trvale a důsledně rozvíjet možnosti podpory na evropské a národní úrovni. Soukromé osoby a podnikatelé mají právo na vysokorychlostní širokopásmové připojení s vyššími přenosovými rychlostmi, jež potřebují ke své obživě či vzdělávání nebo k řízení svého podniku, bez ohledu na místo bydliště;

29.

v této souvislosti znovu opakuje svůj požadavek, aby byly projekty zavedení vysokorychlostního širokopásmového připojení ve venkovských oblastech a oblastech s malou hustotou obyvatelstva uznány jako služby obecného hospodářského zájmu (2). V tomto ohledu rovněž zdůrazňuje, že je nutné identifikovat zejména na regionální úrovni výši potřebných budoucích investic do širokopásmového připojení, a navrhuje vyvinout ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou nové možnosti financování a podpory infrastruktur IKT, například ve venkovských oblastech;

30.

vzhledem k dohodě o jednotném telekomunikačním trhu, jíž bylo dne 30. června 2015 dosaženo mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem, zdůrazňuje, že otevřený a nediskriminační Internet, odpovídající rozvoj neutrality sítě a zrušení roamingových poplatků v mobilních sítích, k němuž má dojít dne 15. června 2017, mají značný význam pro všechny evropské regiony, a zvláště pro příhraniční regiony;

31.

v této souvislosti upozorňuje především Komisi a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na to, že všechna nezbytná opatření mají zvláštní význam pro obecnou akceptaci a zviditelnění jednotného digitálního trhu u evropských koncových zákazníků. Tato opatření jsou nutná k tomu, aby mohly být řádně dodrženy stanovené lhůty. Zejména se musí docílit toho, aby byla při využívání regulovaných roamingových služeb uplatňována politika přiměřeného využívání („fair use policy“) uzpůsobená potřebám koncových zákazníků;

32.

vzhledem k dynamice rozvoje v uplynulých letech zdůrazňuje, že odpovídající rozvoj regulačního rámce pro IKT by měl být zaměřen i na vytvoření rovných podmínek, v nichž by byly strukturální nevýhody zmírňovány jednostranným ukládáním povinností telekomunikačním operátorům na konvergenčních trzích;

33.

konstatuje, že s výroky Komise ohledně nedostatečné provázanosti právních předpisů a nedostatečné předvídatelnosti v EU může souhlasit jen částečně, neboť právě poslední přezkum v oblasti telekomunikací a v něm obsažený článek 7 o postupu oznamování představuje pokrok na cestě k jednotnějším právním předpisům;

34.

proto vítá, že má být v roce 2016 zahájen důkladný přezkum s cílem zjistit, kde je třeba telekomunikační předpisy upravit;

35.

podporuje záměr Komise, která chce navrhnout harmonizaci přístupu k pásmům 700 MHz, což je zásadní pro zajištění širokopásmových služeb ve venkovských oblastech. Žádá Komisi, aby urychleně připravila přístup k pásmům 800 MHz, aby se uspíšilo zavádění nejmodernější technologie 4G. Projednání určitých parametrů pro přidělování a využívání rádiového spektra, které jsou v kompetenci jednotlivých států, v rámci Skupiny pro politiku rádiového spektra může případně jednotnému trhu přinést užitečný efekt. Rádiové frekvence nezřídka odrážejí a podporují regionální aplikace a mediálně kulturní identitu. Z tohoto důvodu je třeba dbát při dalším rozvoji na vyváženost odlišných zájmů;

36.

je toho názoru, že avizovaný přezkum směrnice o audiovizuálních mediálních službách by měl být významným podnětem k tomu, aby byla jednak identifikována aktuální potřeba rozvoje jednotného digitálního trhu a jednak aby se podpořilo kulturně rozmanité a kvalitní evropské audiovizuální mediální prostředí. Integraci médií by mělo následovat sbližování právní úpravy a vytvoření rovných podmínek hospodářské soutěže pro všechny poskytovatele mediálních služeb;

37.

důrazně upozorňuje na to, že platformy mnohdy plní úlohu tržních subjektů a vedle poskytování nových podnikatelských příležitostí při tom často zasahují do regionálních a místních hospodářských a společenských struktur. Platformy a zprostředkovatelé tak hrají strategickou roli a jejich rozvoj je nutné bedlivě monitorovat s ohledem na případnou nově nastalou potřebu regulace. Při tom je třeba mít na paměti, že účinky propojení posilují a upevňují postavení platforem na trhu, čímž se může zvýšit riziko zneužití této tržní síly;

38.

lituje, že se sdělení Komise zabývá pouze povrchně tématem tzv. ekonomiky sdílení a neobsahuje žádné návrhy koordinovaného přístupu k právním předpisům platným pro tuto oblast, aby zajistilo volnou a spravedlivou hospodářskou soutěž, tj. stejné podmínky ohledně právních předpisů a rámce jako pro tradiční podniky, bezpečnost spotřebitelů a zaměstnanecké podmínky, zejména co se týče zdanění příjmů získaných v rámci platforem pro výměnu. Mimoto s  určitým znepokojením pozoruje, že v obchodních činnostech ekonomiky sdílení dochází ke strukturálním změnám, v jejichž rámci jsou podnikatelská rizika často ponechávána na místních a regionálních subjektech, avšak vytváření hodnot je v důsledku obrovských účinků propojení v případě platforem či zprostředkovatelů přenášeno mimo region. Proto je nutné pozorně sledovat komplexní interakci mezi možnostmi růstu a získávání nových zákazníků na jednotném digitálním trhu a negativními strukturálními změnami v regionech;

39.

vyjadřuje přesvědčení, že základem pro rozvoj jednotného digitálního trhu je modernizace vzdělávání, jelikož vzdělávání hraje důležitou roli ve společnosti díky tomu, že jsou v jeho rámci předávány i základní dovednosti v digitální oblasti. Aby bylo možné využít značných příležitostí k uplatňování nových vzdělávacích přístupů a metod, je nutné podporovat rozvoj inovačních a digitálních metod v oblasti vzdělávání a poskytovat pomoc pedagogům a všem, kteří se na tomto procesu podílejí;

40.

z tohoto důvodu je potěšen tím, že Komise hodlá ještě v roce 2015 začít zkoumat úlohu platforem;

41.

rozhodně vítá, že se Komise jasně strategicky zaměřuje na význam kybernetické bezpečnosti u digitálních služeb a důvěrného nakládání s osobními údaji, neboť jde o nezbytný základ pro rozvoj jednotného digitálního trhu;

42.

v této souvislosti zdůrazňuje zvláštní význam budoucího obecného nařízení o ochraně údajů, které bude jak základem pro rozvoj služeb na jednotném digitálním trhu ve znamení důvěry, tak také podpoří vznik rovných podmínek, aby se mohly i regionální podniky lépe rozvíjet;

43.

vítá jednoznačné konstatování Komise, že bude třeba digitalizovat všechna odvětví a že výhledově bude většina odvětví stále více zapojována do digitálních ekosystémů;

44.

poukazuje na to, že způsob, jakým se Evropě bude dlouhodobě dařit realizovat téměř neomezený potenciál digitalizace pro vytváření hodnoty, bude mít zásadní význam pro dlouhodobou prosperitu evropských regionů a venkovských oblastí;

45.

shodně s Komisí se domnívá, že jednou z hlavních výzev pro jednotný digitální trh je vytvoření udržitelné ekonomiky založené na datech, a to i v průmyslovém kontextu (Industry 4.0). Díky technologickému rozvoji uplynulých let při tom vznikají rozličné možnosti vytváření nové hodnoty. Je ovšem třeba konstatovat, že i místní a regionální orgány při tom čelí značným technickým, strukturálním a právním výzvám;

46.

vyzdvihuje interoperabilitu jakožto horizontální klíčový faktor rozvoje jednotného digitálního trhu, aby bylo možné vytvářet na základě norem a standardů novodobé digitální hodnotové sítě, kde může určující měrou přispět rovněž elektronická veřejná správa, již vykonávají místní a regionální orgány;

47.

zdůrazňuje, že pro rozsáhlé uskutečnění digitalizace v hospodářství a ve společnosti jsou nesmírně důležité digitální dovednosti a digitální gramotnost občanů, pracovníků a uchazečů o zaměstnání. Při rozvoji digitálních dovedností při tom hrají v dlouhodobém horizontu klíčovou roli členské státy a místní a regionální orgány, které jsou často provozovateli škol a vzdělávacích zařízení;

48.

s ohledem na rychle pokračující digitalizaci ve všech oblastech naší společnosti se vyslovuje pro digitální začleňování, aby mohli všichni požívat výhod digitalizované společnosti;

49.

doporučuje také sdílení údajů (nicméně při respektování předpisů jednotlivých zemí v oblasti ochrany soukromí), jež bude zaměřeno na účely a postupy společného užitku, což přinese skutečné zjednodušení a standardizaci, a to dozajista na celostátní úrovni (v některých zemích jsou tyto postupy již nějakou dobu uplatňovány), ale také na nadnárodní úrovni;

50.

v zájmu skutečného rozvoje jednotného digitálního trhu doporučuje provést rozsáhlou restrukturalizaci procesů jak ve veřejné správě, tak v podnicích. Digitální myšlení a vytváření nových technologických řešení neznamená převést původní procesy do elektronické podoby pouhým digitálním reprodukováním sledu manuálních úkonů a papírových toků, nýbrž s ohledem na využití již existujících inovativních digitálních nástrojů zjednodušit vnitřní a vnější toky a postupy v ekonomice, aby proces komunikace mezi různými subjekty probíhal snáze a rychleji, jakož i vytvořit individualizované služby s vyšší přidanou hodnotou;

51.

sdílí názor Komise, že elektronická veřejná správa je ústředním nástrojem pro další zvyšování nákladové efektivity a kvality služeb, jež jsou ve veřejném sektoru poskytovány podnikům a občanům, a to také místními a regionálními orgány;

52.

v souvislosti s avizovaným akčním plánem pro elektronickou veřejnou správu na období 2016–2020 zdůrazňuje, že dalším vylepšením struktur v existujících portálech a službách ve veřejném sektoru by se dalo docílit pozitivních účinků, k čemuž mohou výrazně přispět místní a regionální orgány, zejména ty v přeshraničních metropolitních oblastech;

53.

na aktivační účinek resp. možné úspory, které může zvýšení efektivity v této oblasti v dohledné době přinést, však pohlíží zdrženlivěji než Komise a žádá, aby byly do koncipování a provádění plánovaného akčního plánu pro elektronickou veřejnou správu zvlášť úzce zapojeny místní a regionální orgány, díky čemuž bude možné lépe využít jejich potenciál v oblasti elektronické veřejné správy. Při tom musí být věnována pozornost zejména menším místním orgánům, které nemají potřebné kapacity, finanční prostředky a lidské zdroje na to, aby se optimálně vypořádaly s výzvami digitalizace. Kromě toho je třeba zkoušet nové organizační formy spolupráce s cílem zlepšit poskytování služeb, které se mohou lišit od postupů, jež se uplatňují při poskytování fyzicky existujících produktů nebo služeb;

54.

v této souvislosti zdůrazňuje, že při potřebných změnách správních struktur, jež z toho vyplynou, náleží odpovědnost a rozhodující úloha místním a regionálním orgánům, které jsou nejdůležitějším místem kontaktu veřejného sektoru s občany a podniky;

55.

podporuje Komisi v jejím zaměření na zlepšení prostředí pro investice do digitálních sítí, výzkumu a inovačních podniků, a to i v zájmu překonání digitální propasti mezi městskými a venkovskými oblastmi.