4.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 291/1

Zpravodaj:

Mindaugas MACIULEVIČIUS

1.1

EHSV zdůrazňuje, že změna klimatu je globálním problémem. Při rozhodování o příspěvku EU k celosvětové dohodě o klimatu by EU a členské státy měly vzít v úvahu odlišnosti politik ve světě a zvážit dopady změny klimatu a potenciál k jejímu zmírňování. Politiky EU musí řešit problém zachování dodávek potravin navzdory rostoucí poptávce, přičemž se musí zachovat konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví EU a posílit atraktivita místních výrobců z EU, aniž by na zemědělce a vlastníky lesů byla uvalena zbytečná zátěž. EU by měla jít příkladem v ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelném zemědělství. Politický rámec EU musí být koherentní a konzistentní.

1.2

Je nutné vzít v úvahu celosvětovou situaci, aby se zabránilo přemístění energeticky náročných výrobních kapacit s vysokými emisemi do jiných částí světa, což by mohlo dokonce vést ke zvýšení celkového objemu emisí a současně ke snížení konkurenceschopnosti evropského zemědělství a lesnictví.

1.3

Rozhodnutí začlenit využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (odvětví LULUCF) do rámce politiky na období po roce 2020 znamená vysoký stupeň nejistoty pro zemědělství a v některých případech i pro lesnictví. Ještě není jasné, zda bude mít toto začlenění efekt propadu uhlíku, nebo zda v některých regionech povede k dalším emisím. Jakékoliv rozhodnutí musí být založeno na vědeckých poznatcích a mělo by být přijato po řádném posouzení dopadů různých možností na úrovni členských států.

1.4

EHSV žádá, aby se při rozhodování o cílech pro snížení emisí skleníkových plynů v zemědělství a lesnictví v jednotlivých členských státech v období po roce 2020 postupovalo flexibilně, především v členských státech, které mají v současnosti v zemědělství nebo lesnictví výrazně nižší uhlíkovou stopu.

1.5

Vzhledem k velmi pozitivnímu hospodářskému a sociálnímu dopadu, zejména na vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech, podporuje EHSV aktivní strategii, která vezme v úvahu potenciál pro udržitelný a ekonomicky schůdný růst biomasy v bioenergetice a biohospodářství obecně a udržitelného intenzivního zemědělství a která by zaručila další, stabilní vysoké příjmy pro zemědělce, vlastníky lesů a venkovské komunity a zesílila investice do infrastruktury a sociálních potřeb venkovských oblastí.

1.6

Lesy a dřevěné výrobky mohou ukládat více CO2. Aktivní lesní hospodářství a vyšší používání výrobků ze dřeva může zvýšit odstraňování a ukládání CO2. Lze očekávat dodatečné substituční účinky tam, kde dřevěné výrobky nahrazují konvenční výrobky nebo materiály.

1.7

Zemědělství a lesnictví jsou komplexní, ne plně pochopené biologické struktury, v nichž by neměly být navrhovány velké změny a prováděny jako dočasná řešení k dosažení krátkodobých cílů. Zaměření se na cíle pro roky 2020 a 2030 je pro biologické systémy příliš krátká lhůta. Neměla by se navrhovat globální řešení pro biologické systémy pro celý region EU, jelikož místní poměry jsou velmi různorodé a někdy neočekávané.

1.8

Hlavními hnacími silami přechodu k udržitelnému zemědělství a lesnictví, včetně bioenergie a biohospodářství, jsou v souladu s cíli politiky v oblasti klimatu výzkum, inovace a vývoj. EHSV vyzývá instituce EU a členské státy, aby navýšily financování činnosti na tomto poli, a vyzývá ke společnému úsilí, kdy si výzkumné komunity mezi sebou předávají výsledky. Klíčem k úspěšnému zavádění inovací je jejich aktivní propagace u koncových uživatelů v zemědělství a lesnictví prostřednictvím poradních orgánů a vzdělávacích institucí.

1.9

Politiky EU a specifické výzkumné a inovační programy by ve spojení s finančními pobídkami zemědělcům a vlastníkům lesů měly:

1.10

EHSV zdůrazňuje, že nejúčinnějším způsobem vytváření politického rámce pro zemědělství a lesnictví je občanský dialog a občanské iniciativy mezi zúčastněnými stranami a místními, regionálními, celostátními a evropskými orgány. Nejlepší příklady takového zapojení, včetně úspěšných partnerství veřejného a soukromého sektoru, by si členské státy měly předávat.

2.1

Na základě žádosti lotyšského předsednictví EU se EHSV rozhodl vypracovat toto stanovisko, aby sdělil názory občanské společnosti na nejlepší způsoby snížení emisí skleníkových plynů a lepší pohlcování CO2 v zemědělství a lesnictví nákladově efektivním způsobem, aniž by se narušil udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost EU.

2.2

EHSV uznává komplexní povahu důsledků politiky EU v oblasti klimatu a energetiky pro rozvoj zemědělství a lesnictví. S ohledem na tuto skutečnost si stanovisko klade za cíl popsat klíčové dopady stávajícího rámce politiky EU na tyto dva sektory a již poskytnutý přínos ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, vyzdvihnout potenciální příležitosti pro tyto sektory, zabývat se sociálními aspekty a vlivy na občanskou společnost a předložit doporučení ohledně postavení a úlohy zemědělství a lesnictví v rámci politiky EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030.

2.3

Evropská unie schválila své úkoly v oblasti klimatu a energetiky v roce 2009 v balíčku (1) závazných právních předpisů, jimiž uvedla v platnost cíle „20-20-20“. Rámec politiky do roku 2020 nestanovil konkrétní cíl pro snížení emisí v zemědělství a odvětví LULUCF.

2.4

22. ledna 2014 vydala Evropská komise Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 (2). Mezi nové cíle, které dále podpořila Evropská rada v závěrech z říjnového zasedání, patří 40 % snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990, nejméně 27 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energie a zvýšení energetické účinnosti o 27 %.

2.5

V uvedeném rámci do roku 2030 Komise doporučuje: „Aby se zajistilo, že se budou na zmírňování změny klimatu nákladově efektivním způsobem podílet všechna odvětví, zemědělství, využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví by se měly zahrnout do cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030.“

2.6

Mimoto Evropská rada vybídla Komisi, aby „prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění produkce potravin, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a to včetně zalesňování“ (3).

2.7

Na konci roku 2015 by měla být na 21. zasedání konference smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Paříži přijata celosvětově závazná dohoda o ochraně klimatu. Musí země zavázat k přijetí opatření ke snižování emisí a k přizpůsobování se změně klimatu.

2.8

Kroky přijaté novou Evropskou komisí v rámci programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a přezkumu stávajících politik, které EHSV obecně podporuje, by nadto mohly být vhodnou příležitostí k překonání rozporů a zajištění soudržnosti politik EU pro životní prostředí (voda, ovzduší, půda), zemědělství a lesnictví, zejména pokud jde o zemědělství a lesnictví. Velmi důležité je rovněž dodržování zásady subsidiarity a vazba mezi jednotlivými vnitrostátními institucemi a regionálními orgány (vazba mezi národními a regionálními politikami).

2.9

V každém členském státu panují jiné poměry a podmínky, pokud jde o zemědělství a lesnictví, a státy mají pro tyto sektory různé strategie. Vzhledem k těmto rozdílům by bylo obtížné najít jedno řešení, které by bylo vhodné pro všechny. Úlohou EU by nicméně měla být propagace a šíření osvědčených postupů v lesnictví a zemědělství mezi členskými státy a rovněž příspěvek k budování kapacit osob s rozhodovací pravomocí, místních společenství, vlastníků půdy, příslušných průmyslových odvětví a výzkumných pracovníků.

3.1

Změna klimatu má v různých regionech EU mnohonásobný dopad na zemědělství a lesnictví s negativními i pozitivními důsledky. Ačkoliv není jasné, jak velký tento dopad bude v budoucnosti, dochází již nyní k řadě výrazných změn, např. změnám v ročním a sezónním chodu srážek, extrémním povětrnostním a klimatickým jevům, změnám v dostupnosti vodních zdrojů, výskytu škůdců a chorob a změnám půdy. Tyto změny mají zase vliv na objem a kvalitu výnosů a stabilitu produkce potravin, což má dopad jak na zemědělství a lesnictví, tak na spotřebitele. Vedou rovněž k větším rizikům pro venkovské oblasti, jako je zvýšené riziko povodní a poškození infrastruktury.

3.2

Při posuzování toho, jak by emise ze zemědělství a odvětví LULUF měly být začleněny do rámce do roku 2030, je důležité si uvědomit úlohu zemědělství a lesnictví spočívající ve velkém úložišti uhlíku v podobě půdy a v jejich zásadním přínosu ke snižování závislosti EU na dovozu energie v podobě dodávek bioenergie. Zemědělství se podílí přibližně 10 % na celkových emisích skleníkových plynů v EU-28 a 18 % na emisích odvětví nespadajících do ETS, která se řídí rozhodnutím o „sdílení úsilí“. Je však třeba uznat, že zemědělství EU dosáhlo od roku 1990 18 % snížení ekvivalentu CO2 oproti celkovému 17 % snížení v EU za stejné období. Objem zemědělské produkce zároveň vzrostl.

3.3

Z cílů v oblasti klimatu vyplývá, že jsou zapotřebí formy zemědělství, jež budou účinné z hlediska zdrojů i CO2. Při stanovování nákladově efektivních cílů pro tento sektor se musí zohlednit ekvivalent CO2 na vyrobenou jednotku. Kromě toho se musí vzít v úvahu celosvětová situace, aby se zabránilo přemístění energeticky náročných výrobních kapacit s vysokými emisemi do jiných částí světa, což by mohlo dokonce vést ke zvýšení celkového objemu emisí a současně ke snížení konkurenceschopnosti evropského zemědělství a lesnictví.

3.4

Zemědělství a lesnictví EU jsou vysoce závislé na fosilních palivech, především vlivem používání hnojiv a fosilních paliv ve strojích. Budoucí politiky EU a specifické výzkumné a inovační programy by ve spojení s finančními pobídkami zemědělcům a vlastníkům lesů měly:

Kromě toho by se měl podporovat udržitelný uzavřený model zemědělství a lesnictví s cílem posílit konkurenceschopnost těchto sektorů v celosvětovém měřítku.

3.5

EHSV vítá environmentální opatření zavedená prostřednictvím nedávné reformy SZP. zdůrazňuje však rozdíly v klimatických podmínkách, typech zemědělských podniků a dalších specifických rysech, včetně malé informovanosti v členských státech EU. Při přípravě budoucích opatření se zemědělcům musí zajistit flexibilita. Ochrana životního prostředí, zemědělská výroba a postupy v lesním hospodářství by měly být propojeny takovým způsobem, který by dlouhodobě posiloval výrobní kapacitu a přispíval k účinnosti, produktivitě a inovacím.

3.6

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhne nárůst celosvětové poptávky po potravinách do roku 2050 až 70 % a většina bude po vysoké hodnotě proteinů z produktů živočišného původu. Zemědělství EU je pevně zacíleno na zvyšování účinného využívání zdrojů v zemědělských podnicích, a tak na snížení jejich emisí na vyrobenou jednotku přijetím udržitelných postupů. Do těchto postupů musí být zahrnuty přísné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a EU by měla rovněž naléhat, aby byl tento přístup uznán na mezinárodní úrovni. EHSV však uznává, že i přes značné úsilí a investice zaměřené na snížení emisí metanu z živočišné výroby může zvýšení počtu zvířat potenciálně vést ke zvýšení celkového objemu emisí.

3.7

Vzhledem k dopadu změny klimatu na zemědělství a lesnictví se rovněž mění tradičních oblasti rostlinné výroby. EHSV poukazuje na to, že je zapotřebí rozsáhlého výzkumu a vývoje s cílem vyvinout nejlepší, nejproduktivnější, nákladově nejefektivnější a nejudržitelnější techniky a odrůdy plodin (kultivary), přičemž se musí vzít v úvahu změna klimatu a specifické regionální a místní podmínky pro zemědělství a lesnictví v Evropě. Toho by mohlo být dosaženo za použití tradičních metod šlechtění a selekce a prioritou by měly být místní odrůdy plodin. Klíčem k účinnému využívání zdrojů je úrodnost půdy a udržitelná intenzifikace.

4.1

EHSV bere patřičný ohled na potřebu řešit jak současné, tak i budoucí problémy, nicméně žádá, aby byla nalezena inteligentní řešení problémů, které již v důsledku změny klimatu vznikly. Uznává ale rovněž, že ambiciózní cíle politiky v oblasti klimatu a energetiky na období po roce 2020 představují pro zemědělství a lesnictví EU, které mají mít v politickém rámci významnou úlohu, příležitost. EHSV uznává, že občanská společnost a místní a regionální orgány, členské státy a EU musí vyvinout společné a aktivní úsilí.

4.2

Opatření, která budou zavedena v zemědělství a lesnictví, musí mít dlouhodobý pozitivní dopad, pokud jde o emise skleníkových plynů a odstraňování CO2 (z hlediska využívání půdy), protože mnoho opatření na snižování emisí skleníkových plynů v lesnictví může sice vést ke zvýšení emisí v krátkodobém horizontu, ale k mnohem výraznějšímu pozitivnímu dopadu v dlouhodobém horizontu. Zaměření se na cíle pro roky 2020 a 2030 je pro biologické systémy příliš krátká lhůta.

4.3

EHSV poukazuje na to, že zemědělství má v Evropě zásadní význam, zejména pokud jde o rodinné zemědělské podniky, zajišťování potravin, zaměstnanost na venkově, sociální začlenění a udržitelný rozvoj ve venkovských oblastech. Za účelem jeho ochrany by měla být rozhodnutí týkající se dalšího rozvoje tohoto sektoru související se snižováním emisí skleníkových plynů posouzena podrobně, komplexně a s řádným zohledněním vnitrostátních záležitostí.

4.4

Lesy hrají významnou úlohu při zmírňování změny klimatu. Je třeba uznat jejich multifunkční charakter sloužící hospodářským, environmentálním a sociálním účelům. EHSV vybízí členské státy, aby vypracovaly národní Aktivní strategie pro lesnictví a aktualizovaly stávající národní lesnické programy a zohlednily přitom zásady a cíle strategie EU v oblasti lesnictví.

4.5

Lesní zdroje dostupné v Evropě v současnosti regionálně převyšují svoje potenciální využití. V EU však roste poptávka po biomase. S cílem zajistit dostatečné místní dodávky pro energetické potřeby, pro průmyslová odvětví využívající dřevo a pro biohospodářství obecně se musí podporovat další zalesňování. Rovněž by se tak povzbudilo využívání zbytků a odpadu, jako jsou větve, odřezky nebo kulatina nízké kvality. Je však nutné poukázat na účinnější využívání biomasy, tedy upřednostnění výroby zboží s vysokou hodnotou a zajišťování podmínek pro využití tohoto zboží při výrobě energie na konci jeho životnosti.

4.6

Zalesňovací opatření mají tam, kde jsou vhodná, velmi pozitivní dopad nejen na snižování emisí skleníkových plynů, ale také na zvýšení biologické rozmanitosti a snížení nedostatku vody. Tento způsob rozvoje by se měl zvážit také v regionech, jež se potýkají s problémem nedostatku vody, jakožto udržitelný způsob řešení tohoto problému jak z ekonomického, tak ze sociálního hlediska. Další sociální přínos by bylo možné získat z městských lesů a stromů mimo lesy, např. podél dálnic.

4.7

Rozvoj udržitelně produkované biomasy by měl probíhat v jasně definovaném rámci politiky a mělo by se při něm respektovat omezení její produkce a jejího využití, sociální aspekty a biologická rozmanitost. K zajištění dalšího vývoje biohospodářství takovým způsobem, jenž může mít sociální, hospodářské a environmentální přínosy, je zapotřebí vedoucí úlohy EU.

4.8

Lesy a dřevěné výrobky mohou ukládat více CO2. Aktivní lesní hospodářství a vyšší používání výrobků ze dřeva může zvýšit odstraňování a ukládání CO2. Lze očekávat dodatečné substituční účinky tam, kde dřevěné výrobky nahrazují konvenční výrobky nebo materiály.

4.9

EHSV zdůrazňuje, že je zapotřebí aktivní udržitelné lesní hospodářství založené na účinném využívání lesních statků a obnově lesů zaměřené na produktivitu a udržitelnost. Kromě toho by se mělo uvažovat také o účinných, vědecky podložených cílených opatřeních, jako je odvodňování, regenerační kácení, prořezávání, rozptyl popela a hnojení degradované půdy, jelikož zvyšují lesní výnosy a potenciál pro odstraňování CO2.

4.10

Existují značné plochy produktivních lesů, kde je využívání biomasy a další zvýšení potenciálu pro odstraňování CO2 omezeno jejich ekonomickou dostupností. Jsou zapotřebí investice do rozvoje lesnické infrastruktury a technologií, aby se tyto zdroje staly dostupnými. Mohly by se k tomu využít fondy EU určené na podporu cílů soudržnosti.

4.11

Ve většině členských států EU leží v současné době ladem velké plochy půdy, např. bývalé pastviny, které nejsou vhodné pro pěstování obilnin nebo podobných plodin, a také orná půda, která se využívá extenzivním způsobem, protože se zhoršuje infrastruktura, chybí investice do odvodňovacích systémů a existují další environmentální omezení. Tyto plochy by za podpory výzkumu a inovací mohly být znovu využívány k produkci v tradičním zemědělství, k pěstování bioenergetických plodin nebo k zalesnění.

4.12

Využívání udržitelně produkované biomasy k výrobě energie je jedním z důležitých prvků dosažení cílů energetické nezávislosti v rámci obecné energetické politiky EU. Bude mít také velmi pozitivní dopad na všeobecnou obchodní bilanci, jelikož místní biomasu lze využít namísto placení třetím zemím za dovoz fosilních paliv.

4.13

EHSV vyzývá k další podpoře výzkumu a inovací v lesnictví za účelem určení a vypracování udržitelných postupů a metod lesního hospodářství, přičemž je třeba vzít v potaz problémy, které vznikají v důsledku změny klimatu, environmentálních rozdílů mezi evropskými regiony a hospodářských tlaků, s nimiž se tento sektor setkává ve snaze udržet nebo zvýšit svou konkurenceschopnost.

4.14

Výzkumné a inovační projekty v oblasti bioenergie by měly přispět k zajištění toho, aby byl celý výrobní řetězec nákladově efektivní, udržitelný a ekonomicky životaschopný a v budoucnu nebylo potřeba se spoléhat na evropské či vnitrostátní dotace na bioenergii. V zájmu zajištění rovných podmínek by měly být postupně ukončeny veškeré dotace či jiná nefinanční podpora energie z fosilních zdrojů.

4.15

EHSV vítá meziodvětvový přístup, který Komise zaujala při podpoře biohospodářství obecně, a požaduje další spolupráci mezi generálními ředitelstvími Komise v oblasti podpory udržitelně vyráběné biomasy.

4.16

EHSV zdůrazňuje, že používání nových informačních a komunikačních technologií a stávajících programů Komise, jako je Galileo, pro lesnictví a zemědělství pomáhá zlepšit udržitelné postupy produkce surovin v EU. EHSV požaduje další výzkum a vývoj na tomto poli.

4.17

Evropská komise má za úkol propagovat a podporovat soudržný přístup mezi odpovědnými orgány členských států, aby se programy úspěšně prováděly na vnitrostátní úrovni.

4.18

EHSV si je vědom toho, že v rámci 7. rámcového programu EU pro výzkum bylo k dispozici více než 220 milionů EUR na financování projektů v oblasti udržitelného zemědělství a lesnictví. Žádá, aby rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 byl ještě ambicióznější. EHSV zdůrazňuje, že konečný úspěch výzkumu bude záviset na faktickém předávání výsledků výzkumných projektů koncovým uživatelům v zemědělství a lesnictví.

4.19

EHSV zdůrazňuje, že biomasu lze nejudržitelněji využívat lokálně. Uznává však, že současný trh s bioenergií je mezinárodní. Měla by být uznána specifická situace zemí s nadprodukcí biomasy, jelikož produkce biomasy způsobuje emise z odvětví LULUCF ve vyvážejících zemích a snížení emisí v energetice v dovážejících zemích. Při rozhodování o emisních cílech EU pro odvětví LULUCF jsou zapotřebí zvláštní kompenzační nástroje pro vyvážející země.

5.1

Rozvoj venkovských oblastí v Evropské unii je silně závislý na životaschopnosti zemědělství a lesnictví. EHSV zdůrazňuje, že větší využívání udržitelné biomasy a udržitelného intenzivního zemědělství, především chovu zvířat, by mělo mít velmi pozitivní prvořadý dopad na venkovské komunity v podobě vytváření nových pracovních míst a generování příjmů.

5.2

EHSV zdůrazňuje, že další zpracování surové biomasy nebo zemědělských produktů při vytváření vysoce hodnotných produktů by mělo být podporováno také lokálně, neboť má velmi pozitivní vedlejší dopad na zaměstnanost a generování příjmů ve venkovských oblastech. EHSV vítá dosavadní práci Komise v oblasti výzkumu a inovací, jejímž cílem je nalézt nové způsoby, jak by biomasa a zemědělské produkty mohly přinést vyšší hodnotu. EHSV žádá o ještě ambicióznější investiční program, aby EU dosáhla na tomto poli vedoucího postavení v celosvětovém měřítku.

5.3

EHSV poukazuje na to, že nové, udržitelné příležitosti pro venkovské oblasti nabízí výroba solární a větrné energie. Náklady na tyto systémy se neustále snižují a jejich účinnost se zvyšuje, nicméně k podpoře těchto způsobů výroby energie ve venkovských oblastech by měly být zemědělcům a venkovským komunitám udělovány pobídky. Decentralizované systémy umožňují jednotlivcům a komunitám sdílet náklady a přínosy obnovitelných zdrojů energie a určit příležitosti k lepšímu sladění nabídky a poptávky.

5.4

Dodatečné příjmy z udržitelného intenzivního zemědělství, dalšího zpracování surovin, výroby biomasy a jejího dalšího zpracování a z výroby energie z obnovitelných zdrojů by mohly představovat další, stabilní vysoké příjmy pro zemědělce, vlastníky lesů a venkovské komunity. Podnítí rovněž další veřejné nebo soukromé investice do infrastruktury ve venkovských oblastech nebo by mohly být jejich zdrojem.

5.5

EHSV zdůrazňuje, že další rozvoj biohospodářství obecně by mohl zajistit kvalitní pracovní příležitosti, a tak lidi motivovat k tomu, aby zůstávali ve venkovských oblastech nebo se do nich stěhovali, a řešil by se tak problém vylidňování těchto oblastí, jenž je pro EU jednou z největších výzev.

5.6

Hlavním úkolem všech politik EU by měla být územní a sociální soudržnost a všechna opatření, včetně opatření vyplývajících z rámce EU pro politiku v oblasti energetiky a klimatu, by k ní měla přispívat.

5.7

Biologická rozmanitost bude pravděpodobně výrazně zasažena přímými a nepřímými dopady změny klimatu. Biologická rozmanitosti však také hraje důležitou úlohu v přizpůsobování se změně klimatu a jejím zmírňování. EHSV zdůrazňuje význam přírodních oblastí a chráněných přírodních parků pro zvýšení biologické rozmanitosti a zdůrazňuje úlohu stávajících nástrojů ochrany životního prostředí, jako jsou LIFE a Natura 2000. Tyto oblasti jsou důležité pro zemědělství a lesnictví a mají významné sociální přínosy.

5.8

EHSV konstatuje, že mnoho vlastníků lesů v Evropě nespravuje svoje lesy řádně, protože k tomu nemá dostatečné znalosti nebo zdroje, a zdůrazňuje, že k účinnější a lepší správě této půdy by mohla pomoci spolupráce.

5.9

Prioritou jak pro EU, tak pro vnitrostátní orgány, by mělo být vzdělávání a technická podpora zemědělců a majitelů lesů. Znalostní centra a poradní orgány z jednotlivých států by měly široce podporovat modely inovací a udržitelného zemědělství a lesnictví vytvořené na základě projektů v oblasti výzkumu a vývoje financovaných EU.

5.10

Měly být zavedeny jednoduché prováděcí nástroje pro vykazování emisí skleníkových plynů v zemědělství a lesnictví. Tyto nástroje by měly být založeny na poznatcích a vědeckých předpokladech. Požadavky politického rámce EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 by neměly vést k nadměrné regulaci zemědělství a lesnictví nebo ke zbytečné zátěži pro zemědělce nebo vlastníky lesů a měly by respektovat zásadu, že zemědělci a vlastníci lesů mají svá běžná zaměstnání a omezené zdroje pro administrativu.