—

V napadeném rozsudku se uznává, že rozhodnutí ze dne 8. října 2010 neobsahuje výslovné odůvodnění ohledně povinnosti stanovit rating banky poskytující záruku. Naopak je tam uvedeno, že základ odůvodnění Komise plyne ze samotného požadavku.

—

Podle ustanovení článku 296 SFEU musí být odůvodněny všechny akty včetně rozhodnutí.

—

„Základ odůvodnění Komise“ musí vyplývat z odůvodnění rozhodnutí a nikoli ze samotného sporného aktu.

—

To platí, zejména pokud by „ochrana finančních zájmů Unie“, která by mohla být „základem odůvodnění Komise“, mohla být přiměřeně zajištěna prostřednictvím bankovní záruky, kterou navrhovatelky nabídly v dopise zaslaném Komisi dne 3. září 2010.

—

Na druhé straně roku 2010, když Komise tento požadavek stanovila, se zdálo celkem nevhodné zvolit rating jako jediné kritérium pro účely poskytnutí bankovní záruky, jelikož toto objektivně diskutabilní kritérium vyžadovalo ucelenější, jasnější a výslovnější odůvodnění.

—

Rovněž skutečnost, že dodatečná lhůta pro úhradu je poskytována v rámci výkonu diskreční pravomoci, zvyšuje úroveň povinnosti odůvodnění ve srovnání s výkonem regulovaných pravomocí.

—

Krom toho v rozhodnutí není vůbec uveden předpis Společenství, který by mohl být základem tohoto požadavku.

—

Jelikož – jak je uvedeno v napadeném rozsudku – rozhodnutí Komise ze dne 8. října 2010 neobsahuje žádné výslovné odůvodnění týkající se požadavku na rating banky poskytující záruku, obsahuje napadený rozsudek nesprávné právní posouzení spočívající v přijetí závěru, že sporný akt neobsahuje nedostatečné odůvodnění uváděné navrhovatelkami v žalobě podané k Tribunálu.

—

Z článku 85 nařízení č. 2342/2002 vyplývá, že v případě splnění podmínek a předpokladů stanovených v uvedeném článku, osoba přijímající rozhodnutí Společenství (v tomto případě účetní) musí posoudit žádost o poskytnutí dodatečné lhůty k úhradě podanou dotčeným podnikem a musí jí vyhovět, pokud jsou splněny zákonné požadavky pro její poskytnutí.

—

„Široká míra volné úvahy“ přiznaná účetnímu Komise v článku 85 uvedeného nařízení se projevuje při posuzování žádosti o poskytnutí dodatečné lhůty k úhradě podané dotčeným podnikem a při jejím poskytování, aniž by se týkala druhu bankovní záruky považovaného účetním Komise za přípustnou, neboť pro účely přezkumu sporného aktu nestačí potvrdit, zda šlo i zjevně nevhodný výsledek pro účely dosažení stanovených cílů, jak se nesprávné uvádí v napadeném rozsudku.

—

Záruka vydaná na první žádost úvěrovou institucí přizpůsobená modelu požadovanému Komisí představuje vhodný a přiměřený prostředek zajištění platby dlužných částek. Celý portugalský soudní systém – a také všeobecné systémy ostatních států Evropské unie – přijímají poskytnutí bankovní záruky k nejrůznějším účelům, včetně odkladu výkonu soudních rozhodnutí a zejména případného okamžitého výkonu na podnět Komise před vnitrostátními soudy za účelem zaplacení splatné pokuty.

—

V projednávané věci byla záruka nabídnutá navrhovatelkami a odmítnutá Komisí poskytnutá Banco Comercial Português, S.A., tedy úvěrovou institucí se sídlem v Evropské unii podléhající předpisům o dozoru a konsolidaci stanovým unijními orgány. Zdá se tedy, že neexistuje důvod, aby v zájmu ochrany práv Společenství bylo vyloučeno poskytnutí záruky uvedenou bankou a aby platil požadavek vydání záruky bankou s dlouhodobým ratingem „AA“.

—

Mimoto je veřejně známá současná situace, kdy jsou ratingy portugalských bank ovlivněny změnou ratingu Portugalské republiky. Proto v současnosti neexistuje žádná banka se sídlem v Portugalsku, která by splňovala ratingová kritéria (dlouhodobý rating „AA“), jak to požaduje rozhodnutí Komise. Tato okolnost je v napadeném rozsudku uvedena v časti nazvané „Skutkové okolnosti věci samé“, avšak v odůvodnění uvedeného rozsudku uvedena není.

—

Rozhodnutí Komise tedy nesplňuje kritérium nevyhnutelnosti (které je důležitým aspektem zásady proporcionality), neboť z možných opatření Komise zvolila opatření, které za současných okolností nejvíc poškozuje zájmy navrhovatelek.

—

Existuje teda jasný nepoměr mezi požadavkem Komise (záruka vydaná evropskou bankou s dlouhodobým ratingem „AA“) a sledovaným cílem (ochrana práva Komise na vyplacení dlužných částek), takže napadený rozsudek obsahuje pochybení, když uvádí, že sporný akt není v rozporu se zásadou proporcionality.